Postup : 2021/2524(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0370/2021

Předložené texty :

B9-0370/2021

Rozpravy :

PV 07/07/2021 - 21
CRE 07/07/2021 - 21

Hlasování :

PV 08/07/2021 - 4
PV 08/07/2021 - 11
CRE 08/07/2021 - 4

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0353

<Date>30.6.2021</Date>
<NoDocSe>B9‑0370/2021</NoDocSe>
PDF 196kWORD 54k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B9‑0000/2021</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o novém EVP pro výzkum a inovace</Titre>

<DocRef>(2021/2524(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Cristian-Silviu Buşoi</Depute>

<Commission>{ITRE}za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku</Commission>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

B9-0370/2021

Usnesení Evropského parlamentu o novém EVP pro výzkum a inovace

(2021/2524(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na otázku Komisi týkající se nového EVP pro výzkum a inovace položenou Komisi (O-000031/2021 – B9-0000/2021),

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o novém EVP pro výzkum a inovace (COM(2020)0628),

 s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 1. prosince 2020,

 s ohledem na zprávu o pokroku v oblasti Evropského výzkumného prostoru (EVP) za období 2016-2018,

 s ohledem na evropský srovnávací přehled inovací ze dne 23. června 2020,

 s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-66/18[1] ze dne 6. října 2020,

 s ohledem na doporučení Komise ze dne 11. března 2005, jež se týká Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků[2],

 s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

A. vzhledem k tomu, že dokončení EVP tím, že bude dosaženo volného pohybu výzkumných pracovníků a volného oběhu vědeckých poznatků a technologií, je pro Evropskou unii klíčovou prioritou;

B. vzhledem k tomu, že se v rámci EVP počítalo s překonáním roztříštěnosti úsilí členských států v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím snižování rozdílů mezi regulačními a správními rámci;

C. vzhledem k tomu, že EVP poskytuje důležité mechanismy pro zajištění volného pohybu výzkumných pracovníků a výměny znalostních technologií a inovací; vzhledem k tomu, že EVP je kromě toho zavedeným a dobře známým rámcem, který podněcuje přeshraniční společné akce v oblasti výzkumu a inovací mezi výzkumnými pracovníky z členských států a „centry EVP“;

D. vzhledem k tomu, že výzkum musí být založen na základních zásadách integrity výzkumu a že za referenční dokument pro výzkumnou obec by měl být považován Evropský kodex chování pro integritu výzkumu, který vypracovala Evropská federace národních akademií věd (ALLEA); vzhledem k tomu, že nezávislost a objektivita jsou klíčovými prvky budování důvěry ve vědu a jejího udržování;

E. vzhledem k tomu, že urychlení výzkumu a inovací v Evropské unii a zlepšení spolupráce mezi soukromými a veřejnými subjekty v oblasti výzkumu a inovací v členských státech za účelem včasného uvádění nových technologických řešení na trh a jejich přijímání ve společnosti, jakož i zlepšení stávajících řešení má zásadní význam pro dosažení našich cílů v oblasti klimatu a digitální transformace i pro oživení evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že vytváření vysoce kvalitních pracovních míst poskytuje EU hospodářské příležitosti; vzhledem k tomu, že investice do základního výzkumu znamenají investice do budoucnosti, a vzhledem k tomu, že financování tohoto výzkumu by nemělo být neoddělitelně spjato s ekonomickou ziskovostí; vzhledem k tomu, že významné vědecké průlomy vznikly díky výzkumu financovanému z veřejných prostředků;

F. vzhledem k tomu, že výzkum a inovace by měly obecně dodržovat zásadu technologické neutrality; vzhledem k tomu, že je však důležité zdůraznit, že technologické volby musí respektovat platný politický rámec;

G. vzhledem k tomu, že výzkum a inovace mají zásadní význam pro oživení Evropy, podporu a urychlení digitální a ekologické transformace sociálně odpovědným způsobem, pro posílení udržitelnosti a konkurenceschopnosti Unie a posílení její odolnosti;

H. vzhledem k tomu, že krize COVID-19 měla nepříznivý dopad na mnoho mladých výzkumných pracovníků, kteří čelili zhoršení pracovních podmínek a omezenému přístupu do laboratoří a dalších nezbytných zařízení, a v důsledku toho mají méně příležitostí k dokončení svých projektů a získání kvalifikace požadované pro kariérní postup;

I. vzhledem k tomu, že ženy zastávají pouze 24 % vrcholných pozic v odvětví vysokoškolského vzdělávání v Evropské unii; vzhledem k tomu, že mezi doktorandy jsou ženy stále nedostatečně zastoupeny v několika oborech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), včetně IKT a inženýrství, ale také v oblasti výroby a stavebnictví;

J. vzhledem k tomu, že by synergičtější přístup k dalším programům financování EU a politikám EU mohl těžit zejména z kapacit v oblasti výzkumu a inovací, které byly v posledních deseti letech vybudovány v méně výkonných zemích; vzhledem k tomu, že by to vyžadovalo sdílení zdrojů na podporu činností podporujících rozvoj lidského kapitálu a zavádění inovativních technologií a nových obchodních modelů, jakož i na podporu údržby a rozvoje infrastruktury; vzhledem k tomu, že cílená kombinace investic ze strukturálních fondů v rámci priorit inteligentní specializace s iniciativami pro excelenci výzkumu a inovací, jež jsou podporovány rámcovým programem, by mohla výrazně zlepšit výkonnost některých regionů a posílit EVP jako celek; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je rovněž důležité zdůraznit potřebu optimalizovat a lépe koordinovat využívání výzkumné infrastruktury na úrovni EU;

K. vzhledem k tomu, že inkluzivní přístup Komise spočívající ve sladění EVP s Evropským prostorem vzdělávání a evropskou průmyslovou politikou s cílem podpořit součinnost mezi těmito vzájemně provázanými politikami by měl vést spíše k synergiím než k větší složitosti EVP, Evropského prostoru vzdělávání nebo průmyslové politiky;

L. vzhledem k tomu, že EVP by měl přispívat k četným strategiím a mezinárodním závazkům EU, jako jsou strategie pro malé a střední podniky a digitální strategie, Zelená dohoda pro Evropu a cíle udržitelného rozvoje OSN;

M. vzhledem k tomu, že otevřenost vůči světu a mezinárodní spolupráce jsou pro úspěšné politiky EU v oblasti výzkumu a inovací nezbytné; vzhledem k tomu, že země přidružené k rámcovému programu jsou nedílnou součástí EVP a již přispívají k jeho cílům; vzhledem k tomu, že evropské sousedství si zaslouží zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že všechny jeho země na východě a jihu by měly těžit z vědeckých výměn a spolupráce s členskými státy EU;

N. vzhledem k tomu, že EVP nelze dokončit bez zaručené akademické svobody v rámci Unie a bez dodržování ustanovení Listiny základních práv Evropské unie týkajících se akademické svobody, svobody zakládat vysokoškolské instituce a svobody podnikání; vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora Evropské unie zahrnuje akademická svoboda nejen individuální rozměr, kde je spojována se svobodou projevu a konkrétně v oblasti výzkumu, svobodu komunikace, výzkumu a šíření výsledků, ale také institucionální a organizační rozměr, který se odráží v autonomii akademických institucí;

Cíle

1. vítá sdělení Komise o novém EVP pro výzkum a inovace, v němž jsou stanoveny strategické cíle a činnosti, jež mají být prováděny v úzké spolupráci s členskými státy s cílem upřednostňovat investice a reformy v oblasti výzkumu a inovací,  dosáhnout cíle 3 % HDP, zlepšit v celé EU přístup výzkumných pracovníků k excelenci a umožnit, aby se výsledky výzkumu dostávaly k vědecké obci, společnosti a do reálné ekonomiky, a zároveň zajistit, aby výzkum a inovace financované z veřejných prostředků skutečně přispívaly ke  společenskému blahobytu;

2. vyzývá členské státy, aby přijaly Pakt pro výzkum a inovace v Evropě, který obsahuje následující závazky, jež mají být splněny do roku 2030: zvýšit veřejné výdaje na výzkum a inovace z průměrné úrovně 0,81 % HDP na 1,25 %, a to koordinovaným způsobem v celé EU; zvýšit vnitrostátní financování veřejného výzkumu a vývoje v rámci společných programů a evropských partnerství ze současné úrovně těsně pod 1 % na 5 %; společně se dohodnout na prioritních oblastech akcí EVP (horizontálních i tematických);

3. zdůrazňuje silnou vazbu mezi výzkumem a inovacemi a podnikáním, což vytváří příležitosti pro zakládání nových „jednorožců“, začínajících podniků a malých a středních podniků; připomíná, že je důležité vytvořit digitální ekosystém, který by přispěl k technologickým inovacím a rozšiřování malých a středních podniků, zejména prostřednictvím „center pro inovace EVP“;

4. uznává klíčovou úlohu univerzit a akademických institucí při vytváření dynamických ekosystémů v oblasti výzkumu a inovací; zdůrazňuje ústřední úlohu studentů jako příští generace inovátorů v těchto ekosystémech;

5. trvá na tom, že v souvislosti s EVP se pojmy „výzkum“ a „inovace“ neomezují na technologické inovace, ale jsou začleňovány jako průřezová témata, která mají široký význam pro všechny aspekty společenských a humanitních věd a jsou plně začleněna do každého z obecných cílů;

6. domnívá se, že přezkum EVP by měl zahrnovat horizontální přístup k posílení spolupráce mezi výzkumnými institucemi, včetně univerzit; vyzývá ke zvýšení rozpočtové podpory univerzitním aliancím a k vytvoření podpůrného rámce, který umožní, aby se aliance rozvíjely pružně; dále se domnívá, že spolupráce mezi univerzitami by se neměla omezovat pouze na aliance, ale že univerzity by měly mít k dispozici více systémů financování, aby mohly spolupracovat i mimo aliance;

7. zdůrazňuje, že je důležité vytvářet synergie mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumnými institucemi a organizacemi občanské společnosti jakožto skutečnými partnery v souvislosti s výzkumem a inovacemi, jakož i mezi průmyslovými aliancemi, čímž se plně posílí dvojí úloha univerzit; v této souvislosti opakuje, že je nezbytné vytvořit příznivé podmínky a příležitosti pro výzkumné pracovníky využitím vysoce kvalitní výzkumné infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zajistila inkluzivní podobu těchto partnerství založenou na transparentnosti, vyváženém zastoupení zúčastněných stran a trvalé otevřenosti a aby těmto různým zúčastněným stranám nabídla dostatečné příležitosti k účasti;

8. zdůrazňuje, že veškeré výzvy k financování musí být transparentní a musí být oznámeny s dostatečným předstihem; dále zdůrazňuje, že společné plány průmyslových technologií by měly lépe zohledňovat vstupy „zdola nahoru“ a inkluzivní účast a neměly by průmysl sám považovat za hlavní zdroj vstupů, ale měly by rovněž přijímat vstupy z nejnovějšího současného stavu výzkumu a inovací, jakož i od spotřebitelských organizací a sociálních partnerů;

9. vyzývá členské státy, aby převedly „nový EVP“ do konkrétních politik a finančních opatření, jejichž cílem je přispět k „zelené“ a „digitální“ transformaci, k provádění ambiciózní Zelené dohody pro Evropu a průmyslové strategie, k odolné obnově a nenaplněným potřebám v oblasti medicíny; zdůrazňuje význam odpovídajících vazeb v rámci inovačních a průmyslových ekosystémů a mezi nimi a jejich aktérů, včetně akademické obce, průmyslu, veřejného sektoru na různých úrovních, široké veřejnosti a občanské společnosti v celé EU, aby bylo zajištěno rychlejší uplatňování výsledků výzkumu v hospodářství a ve společnosti; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní úlohu malých a středních podniků při řešení inovací a technologického rozvoje a potenciál tradičních malých a středních podniků, který je ještě třeba uvolnit; zdůrazňuje úlohu „centrálních center EVP“ jako nástroje k zajištění dostupnosti vysoce kvalitní vědy ve všech městech a regionech EU a také pro podporu regionů, v nichž existují příležitosti pro udržitelný růst;

10. Je znepokojen tím, že proces zlepšování kvality systémů výzkumu a vývoje se zpomaluje a vykazuje nerovnoměrný pokrok v celé Unii[3];

11. zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou během pandemie COVID-19 hrají výzkum a inovace při hledání víceodvětvových a mezioborových řešení k překonání krize; vítá v tomto ohledu akční plán ERAvsCorona jako příklad rychle definovaného a dobře zacíleného opatření, jež je prováděno společně s členskými státy;

12. zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 prokázala nejen význam spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, ale také význam postupů a infrastruktury otevřené vědy pro rychlé řešení nejnáročnějších společenských potřeb; zdůrazňuje, že EVP hraje klíčovou úlohu při prosazování otevřené vědy a sdílení výsledků výzkumu, dat a infrastruktury, jakož i při zajišťování toho, aby všechny vědecké publikace, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků, byly standardně zveřejňovány v časopisech s otevřeným přístupem, zatímco by výsledky a údaje z výzkumu měly být zpřístupňovány v souladu se zásadami „FAIR“ (dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné);

13. zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 zvýšila poptávku po lepším propojení, a urychlila tak digitální transformaci; vyjadřuje však politování nad tím, že nebylo dostatečně zohledněno sdílení technologií a práv duševního vlastnictví;

14. vyzývá k nalezení rovnováhy mezi základním výzkumem a více aplikovaným výzkumem, což povede ke konkrétním inovacím v celém EVP, a zdůrazňuje, že oba druhy výzkumu mají zásadní význam;

15. zdůrazňuje, že základní výzkum označuje činností vědců, kteří zkoumají otázky za účelem budování znalostí nezávisle na hospodářské výnosnosti nebo krátkodobé použitelnosti;

16. poukazuje na to, že nový EVP musí plně zohlednit dvojí ekologickou i digitální transformaci a přispět k urychlení úsilí v oblasti výzkumu a inovací v této souvislosti, a to mimo jiné lepším sladěním a posílením investic do výzkumu a inovací prostřednictvím využívání synergií s nástrojem na podporu oživení a odolnosti, jakož i zlepšením spolupráce mezi soukromým a veřejným výzkumem a inovacemi nejen v rámci členských států, ale i mezi nimi s cílem urychlit společenské zavádění inovativních technologií a řešení, jež jsou zásadní pro dosažení cílů v oblasti změny klimatu, jakož i jejich včasné uvádění na trh;

Financování a synergie

17. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že Evropa čelí naléhavým společenským, ekologickým a ekonomickým výzvám, které ještě zhoršila krize COVID-19, je nejvyšší čas nově vybavit EVP s cílem dosáhnout obnovy v Evropě a vybudovat pro EU nový model, jenž bude sociálně, ekonomicky a environmentálně odolný; je proto znepokojen pomalým tempem slaďování vnitrostátních politik s politikami dohodnutými s členskými státy na úrovni EU;

18. vyzývá členské státy, aby navýšily vnitrostátní rozpočty určené na výzkum a inovace; vítá v této souvislosti skutečnost, že Rada ve svých závěrech ze dne 1. prosince 2020 znovu potvrdila cíl investic ve výši 3 % HDP; vyjadřuje politování nad tím, že se Rada v těchto závěrech nezavázala k navrhovanému cíli investic ve výši 1,25 % HDP na veřejné financování výzkumu a inovací;

19. připomíná význam příspěvku výzkumu a inovací k dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě a cílů Zelené dohody pro Evropu; vybízí k celkovému navýšení vnitrostátních rozpočtů určených na výzkum a inovace v oblasti technologií pro čistou energii, čímž se podpoří vnitrostátní cíle a cíle pro financování, které ukazují konkrétní a relevantní plány do roku 2030 a do roku 2050;

20. trvá na tom, že je důležité vytvořit a plně využívat součinnosti mezi evropskými nástroji financování, zejména mezi programy Horizont Evropa, Erasmus +, fondy politiky soudržnosti, programem NextGenerationEU, Programem pro jednotný trh, fondem InvestEU, programem LIFE +, Fondem pro spravedlivou transformaci a nástrojem financování vnější činnosti EU, partnerstvím v oblasti výzkumu a inovací ve středomořské oblasti (PRIMA), programem EU4Health a programem Digitální Evropa, a žádá Komisi, aby členským státům poskytla jasné, jednoduché a praktické pokyny a racionalizované nástroje, pokud jde o to, jak nejlépe tyto synergie provádět v regionálním kontextu; v této souvislosti zdůrazňuje význam Nástroje pro oživení a odolnost, jenž bude podporovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně infrastruktury pro výzkum a inovace, a významně přispěje k provádění „nového EVP“;

21. je toho názoru, že plány obnovy a nástroj NextGenerationEU představují příležitost k posílení znalostního trojúhelníku a k upevnění dovedností, vzdělávání a výzkumu; zdůrazňuje potřebu strukturovanějších vazeb na iniciativy, jejichž cílem je posílení Evropského prostoru vzdělávání a Evropského inovačního prostoru; vítá plán Rady, jež hodlá zahrnout do vnitrostátních plánů obnovy posílení EVP;

22. zdůrazňuje význam spolupráce od fáze návrhu projektů mezi akademickou obcí, výzkumnými institucemi a průmyslem s cílem podporovat vědu, jakož i inovativní technologie a řešení zaměřená na sdílení zdrojů a doplňkových výhod, a společně dokončit projekty technologických inovací s cílem vytvořit výrobky, služby nebo postupy připravené pro trh a zvýšit blahobyt; v souvislosti s „novým EVP“ vybízí k vzájemným výměnám a intenzivnější spolupráci mezi různými subjekty s cílem zlepšit vzdělávací zkušenosti, urychlit proces předávání znalostí, zvyšovat informovanost a poskytovat řešení pro překonávání sociálních, environmentálních a hospodářských problémů;

23. zdůrazňuje, že multidisciplinární přístup k ekosystémům, který zahrnuje širokou škálu zúčastněných stran, má velký potenciál v tom, že kombinuje kreativní a kulturní přednosti a výhody Evropy; upozorňuje na přínosy synergie vytvořené spojením různých odvětví a vědeckých oborů, včetně umění, designu a tvůrčích oborů, a společenských a humanitních věd;

24. uznává úlohu, kterou hraje soukromý sektor při zlepšování našich kapacit v oblasti výzkumu a inovací, zavádění nových inovací do výroby a při posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti Evropy; zdůrazňuje, že významného společenského dopadu lze dosáhnout mimo jiné využíváním nejnovějších poznatků z výzkumu v rámci start-upů, zavedených podniků a průmyslu; vyzdvihuje potřebu posílit dlouhodobou strategickou spolupráci mezi akademickou obcí a podniky s cílem prosazovat cíle veřejného zájmu a integrovat znalostní trojúhelník k dosažení lepších sociálních výsledků; zdůrazňuje, že průmysl a malé a střední podniky mohou hrát významnou úlohu při podpoře dlouhodobých investic a snahách o překlenutí „údolí smrti“, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak lépe využívat synergií mezi veřejnými a soukromými investicemi do výzkumu a inovací, a to i v souvislosti s odbornou přípravou, dovednostmi a rozvojem výzkumné činnosti;

25. znovu opakuje, že v souvislosti s „novým EVP“ je důležité uplatňovat stávající rámec předpisů pro ochranu duševního vlastnictví a podporovat budoucí jednotný patent a všechny nezbytné možnosti flexibility, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi dodržováním účinných práv duševního vlastnictví a prosazováním inovací; podtrhuje potenciální úlohu nadcházejícího jednotného patentu při zjednodušování postupů a snižování administrativní zátěže pro evropské inovátory;

Snížení rozdílů

26. je přesvědčen, že jedním z klíčů k pozitivnímu efektu výrazně vyšších veřejných výdajů na výzkum a vývoj je integrace jednotlivých evropských, vnitrostátních a soukromých zdrojů financování a také konvergence financování prostřednictvím programu Horizont Evropa, Nástroje pro oživení a odolnost, Fondu soudržnosti EU a vnitrostátního financování výzkumu a vývoje;

27. vyzývá k přijetí ambiciózní složky programu Horizont Evropa „Rozšiřování účasti a posílení EVP“, která podpoří spolupráci mezi členskými státy s cílem dosáhnout vyváženého přístupu k excelenci;

28. vyzývá členské státy, aby v zájmu oživení po pandemii co nejdříve „nový EVP“ podpořily vnitrostátními reformami a zdroji, které doplní nástroje financování EU prováděním nových nástrojů, konkrétně složky programu Horizont Evropa nazvané „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“, která pomůže snížit rozdíly ve výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací a omezit nerovnosti mezi jednotlivými zeměmi a regiony; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba v oblasti výzkumu a inovací přistoupit k investicím a reformám; vítá vytvoření „Fóra EVP pro transformaci“ a budoucí Pakt pro výzkum a inovace; konstatuje, že úspěch paktu bude záviset na jeho široké podpoře v rámci odvětví, a vyzývá proto k zapojení Parlamentu a zúčastněných stran do procesu jeho přípravy;

29. uznává významnou úlohu regionálních vlád při podpoře politik v oblasti výzkumu a inovací, jakož i význam regionálních výzkumných a inovačních ekosystémů; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly víceúrovňovou formu správy, která bude zahrnovat regionální a místní orgány, s cílem posílit regionální ekosystémy a centra EVP tzv. „ERA hubs“;

30. vyzdvihuje potřebu zajistit součinnost mezi centry EVP („ERA hubs“) a dalšími centry pro výzkum a inovace, jako jsou inovační centra Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), a centra a sítě pro digitální inovace, jako např. centra pro digitální inovace UI a síť Enterprise Europe Network;

31. podporuje iniciativy zaměřené na další posílení investic do dovedností, výzkumu a inovací v členských státech, které evropský srovnávací přehled vyhodnocuje jako státy, jež v oblasti inovací stále vykazují nízkou či mírnou výkonnost; vítá již zavedené iniciativy k vyrovnání nedostatků, s nimiž se tyto členské státy potýkají, včetně regionálního inovačního programu EIT;

32. zdůrazňuje, že priority EVP by měly zahrnovat přístup k excelenci, mobilitu výzkumných pracovníků a volný tok znalostí, a že by EVP měl podporovat inkluzivnost a šířit příležitosti na celém území Evropy, posilovat vazby a synergie mezi jednotlivými výzkumnými a inovačními komunitami, a přispívat tak k využití potenciálu Evropy v oblasti výzkumu a inovací v jeho plné míře; zdůrazňuje, že bude-li se EVP excelencí zabývat prioritně, může sehrát ústřední úlohu při překlenování rozdílů v rámci Unie a pomoci zacelit ve výzkumu stále existující mezery;

33. poukazuje na to, že výzkum a inovace by se měly soustředit na potřeby a zájmy společnosti, a že jádrem nového EVP by tedy mělo být zapojení občanů, místních komunit a občanské společnosti, aby se usnadnilo přijetí inovací ze strany společnosti, a dosáhlo se tak většího společenského dopadu a větší důvěry ve vědu; vyzývá proto k posílení informačních a osvětových kampaní a k úzkému zapojení občanské společnosti a konečných uživatelů již od počátku výzkumných a inovačních procesů, včetně organizací zastupujících skupiny, jimž hrozí vyšší riziko vyloučení, jako jsou osoby se zdravotním postižením, a další nedostatečně zastoupené skupiny ve společnosti, s cílem řešit kriticky významné otázky související s jejich vyloučením v oblasti výzkumu a inovací a zajistit, aby následně vyvinuté technologie a inovace skutečně sloužily společnosti, a nikoli naopak;

34. vítá plány Komise na zlepšení přístupu výzkumných pracovníků z celé EU k institucím excelence a infrastruktuře; vyzdvihuje nutnost cílenější podpory při odstraňování rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v Unii;

35. podtrhuje, že je důležité omezit roztříštěnost v přístupu k výzkumným údajům, a uznává význam evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC) v souvislosti s „novým EVP“, jehož cílem je propojit institucionální, vnitrostátní a evropské zúčastněné strany, iniciativy a datovou infrastrukturu s cílem vytvořit v EU inkluzivní ekosystém otevřené vědy; žádá, aby se na základě zlepšování evropské infrastruktury pro sdílení údajů a prosazování norem pro používání dat podporovala účast na iniciativách v oblasti otevřené vědy a sdílení dat;

Profesní dráhy

36. zdůrazňuje, že je důležité poskytnout ženám a dívkám možnosti k tomu, aby nastoupily na profesní dráhu v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), a žádá členské státy a Komisi, aby vypracovaly opatření ke zlepšení podmínek žen pro profesní dráhu ve výzkumu a snížily počet těch, které předčasně svou profesní dráhu v této oblasti ukončují (tzv. fenomén „děravého potrubí“); vyzývá ke zvýšení přitažlivosti pracovních příležitostí pro mladé výzkumné pracovníky a nedostatečně zastoupené skupiny, a to i s ohledem na zásadní přínos žen ve vědě, výzkumu a vývoji, a ke snížení rozdílů v odměňování žen a mužů v této oblasti; vybízí členské státy a výzkumné organizace včetně univerzit, aby v oblasti výzkumu a inovací umožňovaly flexibilní pracovní podmínky a organizaci práce pro ženy i muže, což zahrnuje podporu vyváženého rozdělení povinností v oblasti péče, a aby přezkoumaly hodnocení pracovních výsledků výzkumných pracovníků s cílem eliminovat genderovou předpojatost; dále trvá na tom, aby se do obsahu výzkumu a inovací lépe začlenil genderový rozměr a aby se prováděl lepší sběr rozčleněných dat a výsledků;

37. oceňuje iniciativu ERA4You, která spočívá v cílených opatřeních týkajících se mobility na podporu výzkumných pracovníků v členských státech s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací při učení a rozvoji excelence a na podporu mobility výzkumných pracovníků mezi průmyslem a akademickou obcí;

38. bere na vědomí spuštění Fóra EVP pro transformaci, které má podpořit členské státy při koordinaci a stanovování priorit vnitrostátního financování a reforem v oblasti výzkumu a inovací;

39. konstatuje, že příležitosti talentovaných lidí k mobilitě a k provádění výzkumu a inovací se v jednotlivých členských státech značně liší; je přesvědčen, že Komise a členské státy by měly o jejich mobilitu  usilovat, neboť vyvážená cirkulace výzkumných pracovníků může aktivně řešit problém „odlivu mozků“; domnívá se, že k dosažení této vyváženosti jsou nutné kroky přijaté na evropské úrovni prostřednictvím politických opatření a nástrojů;

40. podtrhuje význam systémů pobídek podporujících mobilitu výzkumných pracovníků (ERASMUS+, akce „Marie Curie-Skłodowska“, Evropská rada pro výzkum); v této souvislosti připomíná studii o podpůrných opatřeních pro výzkumné pracovníky při návratu do Unie a do své země původu v rámci Unie, což je studie plánovaná v programu Horizont Evropa, která může být užitečným nástrojem k prokázání toho, že opatření na podporu návratu výzkumných pracovníků jsou potřebná;

41. vyzývá Komisi, aby vypracovala další nástroje a opatření k dosažení tohoto cíle, například prostřednictvím center EVP („ERA hubs“) a iniciativy ERA4You, rozšiřujících opatření a podpůrných nástrojů za účelem navrhování a provádění reforem vnitrostátních systémů výzkumu a inovací, jako je nástroj na podporu politik v rámci programu Horizont;

42. vítá iniciativu na vytvoření souboru nástrojů na podporu profesního rozvoje v oblasti výzkumu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise plánuje jeho přijetí v horizontu do roku 2024, a žádá, aby v zájmu posílení mobility, rozvoje kompetencí a dovedností, poskytování cílených školících kurzů a zvýšení zaměstnatelnosti byl přijat dříve;

43. vyzývá Komisi, aby identifikovala a odstranila přetrvávající překážky, jimž čelí výzkumní pracovníci uvažující o přesunu do jiných evropských zemí a regionů, včetně překážek nesouvisejících s výzkumem, jako např. v souvislosti s politikami sociálního zabezpečení, důchodovými systémy a politikami řízení lidských zdrojů a jejich systémy uznávání a odměňování, jakož i se zařízeními péče o děti a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem; za tímto účelem vyzývá Komisi a vnitrostátní agentury, aby spolupracovaly a zlepšily shromažďování a srovnatelnost informací o zaměstnávání a mobilitě výzkumných pracovníků a o vzorcích profesního rozvoje;

44. podporuje záměr Komise postavit svou koncepci na celoevropském penzijním fondu pro výzkumné pracovníky (RESAVER) a vytvořit zastřešující rámec pro profesní dráhu výzkumných pracovníků s cílem více podpořit přeshraniční a meziodvětvovou mobilitu, zlepšit srovnatelnost a transparentnost, pokud jde o profesní příležitosti, a přilákat více vysoce kvalifikovaných talentů ze třetích zemí;

45. je přesvědčen, že výzkumní pracovníci jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů výzkumných systémů, inovací a udržitelného růstu a že jim musí být poskytnuty odpovídající podmínky pro výkon jejich práce; domnívá se rovněž, že zaměstnavatelé a investoři by měli zajistit, aby pracovní podmínky umožňovaly výzkumným pracovníkům flexibilitu a autonomii, považovanou ve výzkumu za nezbytný předpoklad úspěchu, a aby ženám i mužům ve výzkumu dovolovaly skloubit rodinný a pracovní život, a že by měli zlepšit přístup k infrastruktuře, výpočetnímu výkonu a příležitostem; vyzývá k tomu, aby příležitosti, které nabízí virtuální mobilita výzkumných pracovníků, byly systematicky uznávány;

46. zdůrazňuje zásadní úlohu dovedností; je toho názoru, že zásada „znalosti na prvním místě“ představuje jeden z klíčových pilířů nového EVP; podtrhuje úlohu univerzit při podpoře celoživotního učení a získávání kvalifikace a rekvalifikace s cílem zlepšit příležitosti pro všechny pracovníky a uspokojit potřeby trhu práce, co se týče dovedností, v souvislosti s ekologickou a digitální transformací a přispět k rychlému zotavení z krize COVID-19;

47. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na stanovení politik a postupů, které by mohly podpořit v oblasti  výzkumu lepší řízení profesního rozvoje, snížit nejistotu, podpořit začlenění a rozmanitost a v konečném důsledku zvýšit kvalitu vědeckých výstupů;

Podmínky vhodné pro výzkum

48. je toho názoru, že Unie by měla být vybavena infrastrukturou a zařízením světové úrovně, aby mohla provádět činnost v oblasti výzkumu a inovací, podporovat průmyslová odvětví a malé a střední podniky a uvolnit inovační potenciál k dosažení cílů evropské politiky;

49. uznává význam plánu Evropského strategického fóra pro výzkumnou infrastrukturu pro rozvoj infrastruktury výzkumu a vývoje, která představuje klíčový pilíř EVP, a zdůrazňuje význam rozvoje nové celoevropské infrastruktury;

50. vyzývá příslušné instituce, aby podporovaly mladé výzkumné pracovníky tím, že jim poskytnou odpovídající podmínky a příležitosti, a aby přistoupily k bezodkladným krokům, jako je např. prodloužení doby trvání grantů a projektů, úprava lhůt a zlepšení přístupu k výzkumným zařízením;

51. žádá podporu pro talenty, nové i etablované, a vytvoření kontaktního místa pro výměnu a interakci výzkumných pracovníků ve všech fázích jejich profesní dráhy, a to ve všech oblastech umělé inteligence, jelikož ta se stala hlavní hnací silou inovací, budoucího růstu a konkurenceschopnosti a má zásadní význam pro řešení hlavních výzev, jimž společnost čelí, např. pokud jde o změnu klimatu, energetiku a mobilitu, potraviny a přírodní zdroje, zdraví a inkluzivitu; zdůrazňuje, že je důležité podporovat v celé EU rozvoj center EVP („ERA Hubs“), jelikož zlepšují přístup k těmto nástrojům a přispívají ke snižování nedostatků v dovednostech v této oblasti;

52. vyzdvihuje, že je nanejvýš nutné rychle vytvořit evropský cloud pro otevřenou vědu založený na zásadách FAIR; je znepokojen pomalým pokrokem při plnění tohoto cíle; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila rozšiřování evropského cloudu pro otevřenou vědu do podoby důvěryhodného datového prostoru pro výzkum a inovace; připomíná, že je důležité propojit všechny iniciativy týkající se sdílení údajů, jako jsou iniciativy související s vytvářením evropských datových prostor pro zdraví, energetiku, výrobu, mobilitu, zemědělství, finance, dovednosti a veřejnou správu;

Zásady

53. zdůrazňuje, že EVP nelze dokončit, nebude-li v Unii zaručena akademická svoboda; vítá zásadu akademické svobody jako základní pilíř nového EVP;

54. vyzývá Komisi, aby zajistila, že EVP bude v souladu s článkem 13 Listiny základních práv Evropské unie prosazovat respektování akademické svobody ve všech evropských zemích s cílem zaručit excelentní vědeckou úroveň;

55. vyzdvihuje nutnost respektovat etickou praxi a základní etické zásady a etické normy uvedené v jednotlivých vnitrostátních, odvětvových nebo institucionálních etických kodexech; připomíná, že je důležité uplatňovat v rámci výzkumných programů  EU zásady stanovené v článku 19 rámcového programu Horizont Evropa týkající se etiky;

56. podtrhuje potřebu zapojit občany, aby přispěli k rozvoji nových znalostí a inovací pro naši společnost; vyzývá Komisi, aby posílila dialog s občanskou společností, zvýšila informovanost a podporovala aktivní účast ve všech fázích vědeckého bádání, a umožnila tak občanům společně navrhovat řešení, přispívat k myšlenkám a zaujímat k vědě a jejímu poslání konstruktivní postoje; vyzývá příslušné instituce, aby věnovaly zvláštní pozornost příležitostem zapojit mladé lidi a studenty;

Globální rozměr

57. zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce je důležitou složkou EVP umožňující posílit sdílení znalostí a dovednosti a zlepšit kapacity v oblasti výzkumu a inovací;

58. zdůrazňuje, že reforma EVP musí být provázána s aktualizací strategického přístupu EU a členských států k mezinárodní spolupráci nad rámec EVP; vyzývá proto k aktualizaci sdělení Komise z roku 2012 o mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, která by měla zahrnovat nový přístup ke spolupráci se zeměmi s nízkými a středními příjmy;

 

°

° °

59. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

 

[1] Rozsudek ze dne 6. října 2020, Komise v. Maďarsko, C-66/18, ECLI:EU:C:2020:792.

[2] Úř. věst. L 75, 22.3.2005, s. 67.

[3]Viz zpráva o pokroku EVP za rok 2018.

Poslední aktualizace: 6. července 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí