NÁVRH USNESENÍ o plánech a opatřeních k urychlení přechodu na inovace bez používání zvířat ve výzkumu, zákonem vyžadovaných zkouškách a vzdělávání
8.9.2021 - (2021/2784(RSP))
předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Tilly Metz, Caroline Roose, Francisco Guerreiro, Martin Häusling, Sylwia Spurek, Thomas Waitz, Sarah Wiener
za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0425/2021
B9‑0428/2021
Usnesení Evropského parlamentu o plánech a opatřeních k urychlení přechodu na inovace bez používání zvířat ve výzkumu, zákonem vyžadovaných zkouškách a vzdělávání
Evropský parlament,
– s ohledem na články 13 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely[1],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS[2],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání[3],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích[4],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 15. března 2021 nazvané Strategie Unie pro udržitelné chemické látky: čas přinést výsledky (6941/21),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 5. února 2020 o statistických údajích o používání zvířat pro vědecké účely v členských státech Evropské unie v letech 2015–2017 (COM(2020) 16),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 o novém EVP pro výzkum a inovace (COM(2020) 628),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 s názvem Farmaceutická strategie pro Evropu (COM(2020) 761),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci (COM(2020) 456),
– s ohledem na dokument nazvaný Směrem k udržitelnosti: program politiky a činností Evropského společenství v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje (známější jako Pátý akční program ES pro životní prostředí) z roku 1993
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek[5],
– s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 340 o vědě a technice,
– s ohledem na druhou průběžnou zprávu o online konzultaci o budoucnosti Evropy a na klíčové závěry vyplývající z dialogů a konzultací s občany,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. června 2015 o Evropské občanské iniciativě „Stop vivisekci“ (C(2015)3773),
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ve směrnici 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely je stanoven jako konečný cíl „plně nahradit postupy, k nimž se […] používají živá zvířata, jakmile to bude z vědeckého hlediska možné“, a poukazuje se na to, že používání zvířat pro tyto účely by mělo být zvažováno pouze tehdy, není-li dostupná alternativa bez použití zvířat;
B. vzhledem k tomu, že z údajů zveřejněných Komisí vyplývá, že za posledních 11 let nedošlo k výraznému snížení celkového počtu zvířat používaných pro vědecké účely; vzhledem k tomu, že údaje Komise zveřejněné v únoru 2020 navíc zaznamenaly jen velmi mírný pokles počtu poprvé použitých zvířat, a to z 9,59 milionu v roce 2015 na 9,39 milionu v roce 2017, přičemž tento pokles není meziročně stabilní;
C. vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo vykázáno 9,58 milionu případů použití zvířat pro vědecké účely; vzhledem k tomu, že hlavním účelem využití zvířat byl výzkum (69 %), po němž následovaly zákonem vyžadované účely vyplývající z plnění legislativních požadavků (23 %) a běžná výroba (5 %); vzhledem k tomu, že mezi zkouškami prováděnými pro vyžadované účely se většina týkala hodnocení humánních léčivých přípravků (61 %), dále veterinárních léčivých přípravků (15 %) a průmyslových chemických látek (11 %)[1];
D. vzhledem k tomu, že zvířata se nadále používají i v případech, kdy jsou už k dispozici prověřené alternativy, a v některých případech se míra používání zvířat dokonce zvýšila;
E. vzhledem k tomu, že soubor nástrojů založených na modelech bez použití zvířat se rozrůstá a že má potenciál zlepšit naše chápání nemocí a urychlit objevování účinných léčebných postupů; vzhledem k tomu, že tento soubor nástrojů zahrnuje např. nové technologie typu „orgán na čipu“, pokročilé počítačové simulace, trojrozměrné kultury lidských buněk a další moderní modely a technologie;
F. vzhledem k tomu, že Společné výzkumné středisko Komise vydalo sérii zpráv, v nichž uvádí přehled a popis pokročilých modelů bez použití zvířat u sedmi druhů onemocnění s cílem urychlit vývoj těchto technologií;
G. vzhledem k tomu, že oficiální postoj EU rozhodně podporuje metody bez použití zvířat, ale jejich přijetí brání byrokratické překážky, jejich používání není řádně vymáháno a financování jejich vývoje je stále nedostatečné, což vede k nepřijatelně pomalému přechodu na metody bez použití zvířat, což není v souladu se záměry EU;
H. vzhledem k tomu, že občané EU trvale podporují ukončení používání zvířat pro vědecké účely a vzhledem k tomu, že přechod k moderní vědě v oblasti výzkumu, zákonem vyžadovaných zkoušek a vzdělávání, jež dokážou stanovit účinky na člověka bez použití zvířat, bude mít zásadní význam pro reakci na tento postoj veřejnosti;
I. vzhledem k tomu, že v rámci Komise jsou za jednotlivé oblasti výzkumu a zkoušek na zvířatech odpovědná GŘ pro životní prostředí (GŘ ENV), GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin (GŘ SANTE), GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW), GŘ pro výzkum a inovace (GŘ RTD) a Společné výzkumné středisko (GŘ JRC), neexistuje však žádný formální mechanismus koordinace, který by zajišťoval aktivní a soudržné snahy o úplné nahrazení zvířat;
J. vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zavedly strategie, jejichž cílem je aktivně omezit a nahradit zkoušky na zvířatech, ale Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) žádnou strategii omezování a nahrazení zkoušek na zvířatech nemá; vzhledem k tomu, že EFSA hodlá do roku 2027 založit převážnou většinu svých žádostí o dodatečné údaje na alternativních metodikách; vzhledem k tomu, že agentura ECHA tvrdí, že je zapotřebí okamžitých cílených investic, aby bylo možné vyvinout účinné metody prediktivní toxikologie bez použití zvířat a přímo podpořit regulační cíle; vzhledem k tomu, že je třeba urychlit využívání stávajících alternativních metod, aby se podpořilo provádění strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek; vzhledem k tomu, že intenzivnější spolupráce a výměna mezi úřadem EFSA, agenturou EMA a agenturou ECHA o metodách bez použití zvířat by mohla vést k harmonizovaným ambicím a pokroku v oblasti cílů omezení a nahrazení zkoušek na zvířatech;
K. vzhledem k tomu, že stále větší část odborné literatury hodnotí platnost, spolehlivost a prediktivní hodnotu pokusů na zvířatech pro výsledky u lidí a pro pochopení lidské fyziologie kriticky; vzhledem k tomu, že to je jeden z faktorů vysoké míry neúspěšnosti léků v terapeutickém vývoji;
L. vzhledem k tomu, že postupné ukončení zkoušek kosmetiky na zvířatech v EU s jednoznačnými lhůtami stanovenými v nařízení o kosmetických přípravcích podnítilo inovace v podnicích EU na úrovni světového obchodu a má podporu veřejnosti; vzhledem k tomu, že nařízení o kosmetických přípravcích se však nevztahuje na ochranu pracovníků nebo životního prostředí, což znamená, že s ohledem na tyto aspekty se nadále provádějí zkoušky na zvířatech u složek používaných výhradně v kosmetických přípravcích; vzhledem k tomu, že tyto nesrovnalosti oslabují původní politický záměr tohoto nařízení, tj. zákaz zkoušek kosmetických přísad na zvířatech;
M. vzhledem k tomu, že nahrazení zkoušek na zvířatech moderními metodami bez použití zvířat bude mít zásadní význam pro dosažení ambiciózních cílů Komise v oblasti zdraví a životního prostředí stanovených v plánu NextGenerationEU a v Zelené dohodě pro Evropu, včetně strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek;
1. zdůrazňuje, že nahrazení zkoušek na zvířatech spolehlivějšími alternativními zkušebními metodami a strategiemi je nezbytné nejen kvůli dobrým životním podmínkám zvířat, ale také kvůli lepší ochraně lidského zdraví;
2. vyzývá Komisi, aby zřídila meziútvarovou pracovní skupinu, která by vypracovala akční plán pro celou EU za účelem aktivního a koordinovaného ukončení používání zvířat pro vědecké účely; požaduje, aby tato pracovní skupina zahrnovala členské státy a příslušné zúčastněné strany, včetně subjektů v rámci Komise, zejména GŘ pro životní prostředí, GŘ JRC, GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin, GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, GŘ pro informační společnost a média a GŘ pro výzkum a inovace, a agentur ECHA, EMA a úřadu EFSA; požaduje, aby byl akční plán vypracován do konce roku 2022 a aby zahrnoval pravidelné podávání zpráv Evropskému parlamentu a revizi prováděnou ve vhodných intervalech v závislosti na dosaženém pokroku;
3. zdůrazňuje, že podporuje směrnici 2010/63/EU a dosažený pokrok, zejména její normy týkající se umístění pokusných zvířat a péče o ně a přísné požadavky na podávání zpráv o počtu a závažnosti postupů, ale zdůrazňuje, že vzhledem k pomalému pokroku by směrnice měla být posílena akčním plánem na nahrazení a omezení zkoušek na zvířatech s konkrétními cíli;
4. poukazuje na to, že tento akční plán by měl obsahovat ambiciózní, avšak dosažitelné cíle doplněné ukazateli, jak je tomu v jiných oblastech politiky EU, přičemž jako referenční bod by měla sloužit statistická databáze EU ALURES; požaduje, aby byly v rámci zastřešujícího cíle omezení zkoušek na zvířatech a jejich nahrazení stanoveny jasné cílové hodnoty;
5. zdůrazňuje, že akční plán by měl obsahovat konkrétní a koordinovaná opatření, která povedou k absolutnímu omezení počtu zvířat používaných pro vědecké účely, jež bude dlouhodobě zachováno;
6. zdůrazňuje, že plán by měl obsahovat mimo jiné návrhy na lepší provádění a prosazování stávajících požadavků; připomíná, že článek 13 nařízení REACH vyžaduje, aby byly požadavky na zkušební metody aktualizovány, jakmile budou k dispozici metody bez použití zvířat; vyzývá Komisi, aby plně realizovala svůj závazek týkající se seskupování látek a používání obecných hodnocení rizik jako důležitých prostředků pro lepší ochranu lidského zdraví a omezení zkoušek na zvířatech; naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila cíle omezení zkoušek na zvířatech prostřednictvím aktivnějšího provádění stávajících předpisů, které se týkají bezpečnosti chemických látek a dalších výrobků, a to po konzultaci s příslušnými agenturami, zejména s ECHA a EFSA, a aby podpořila cíle omezení zkoušek na zvířatech využíváním plně propojené a interoperabilní databáze chemické bezpečnosti EU;
7. zdůrazňuje, že tento akční plán by měl zahrnovat mechanismy, které zajistí přednostní a dostatečné financování a využívání metod bez použití zvířat ve všech iniciativách EU v oblasti výzkumu a inovací; upozorňuje na význam Mise proti rakovině programu Horizont Evropa a Evropského partnerství pro hodnocení rizik chemických látek v tomto ohledu;
8. zdůrazňuje, že probíhající úsilí o lepší koordinaci politik členských států v oblasti výzkumu a inovací, jakož i samotné provádění programu Horizont Evropa, jsou příležitostí k rychlejšímu omezení zkoušek na zvířatech v celé EU, a to zejména v rámci opatření podporovaných prostřednictvím financování z EU; zdůrazňuje, že pokračující prohlubování Evropského výzkumného prostoru by mělo zahrnovat postupné ukončení používání zvířat jako jednoho z dlouhodobých prioritních opatření, zejména při provádění strategického cíle 1 (stanovení priorit v oblasti investic a reforem) a cíle 3 (přenášení výsledků výzkumu a inovací do hospodářství);
9. naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zavedla řadu opatření za účelem vzdělávání, odborné přípravy a rekvalifikace výzkumných pracovníků, techniků a odborníků na posuzování bezpečnosti v oblasti využívání pokročilých modelů bez použití zvířat a za účelem zvýšení povědomí o prověřených modelech bez použití zvířat mezi osobami, které se podílejí na hodnocení návrhů projektů a přidělování finančních prostředků;
10. zdůrazňuje, že akční plán musí být v souladu s ambicí Komise dosáhnout nulového znečištění životního prostředí bez toxických látek, včetně ovzduší, vody a půdy, a také chránit zdraví a blaho občanů před riziky a dopady souvisejícími s životním prostředím;
11. vyzývá Komisi, aby na mezinárodních fórech prosazovala metody bez použití zvířat a podporovala vývoj a zavádění metod bez použití zvířat na celém světě;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33.
- [2] Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
- [3] Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.
- [4] Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
- [5] Přijaté texty, P9_TA(2020)0201.
-
[1] Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Zpráva z roku 2019 předkládající statistické údaje o používání zvířat pro vědecké účely v členských státech Evropské unie v letech 2015–2017, s. 16 (COM(2020) 16),
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0016&from=CS