NÁVRH USNESENÍ o právech osob LGBTIQ v EU
9.9.2021 - (2021/2676(RSP))
Dolors Montserrat
za Petiční výbor
B9-0431/2021
Usnesení Evropského parlamentu o právech osob LGBTIQ v EU
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), a zejména na články 2 a 3 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 8, 10, 18 a 21 této smlouvy,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina), a zejména její články 7, 9, 21, čl. 24 odst. 2, čl. 24 odst. 3 a článek 45,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na její článek 8 o právu na respektování soukromého a rodinného života a článek 14 a Protokol č. 12 o zákazu diskriminace,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na Evropskou sociální chartu podepsanou v Turíně dne 18. října 1961,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,
– s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) 2239 (2018) ze dne 10. října 2018 o soukromém a rodinném životě: dosažení rovnosti bez ohledu na sexuální orientaci[1],
– s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) 2048 (2015) ze dne 22. dubna 2015 o diskriminaci transgender osob v Evropě[2],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS[3],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),
– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o prohlášení EU za zónu svobody pro LGBTIQ osoby[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně tzv. zón bez LGBTI[6],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (2019–2024)[7],
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky[8],
– s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 5. června 2018 ve věci Relu Adrian Coman a spol. proti Inspectoratul General pentru Imigrări a Ministerul Afacerilor Interne[9] a ze dne 23. dubna 2020 ve věci NH protiAssociazione Avvocatura per i diritti LGBTI - Rete Lenford[10] a na stanovisko generální advokátky J. Kokottové vydané dne 15. dubna 2021 ve věci V.М.А. proti Stolična obština, rajon „Pančarevo“[11],
– s ohledem na rozsudky SDEU[12] ve věcech Maruko, Römer a Hay a rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Taddeucci a McCall[13];
– s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že práva osob LGBTIQ jsou lidskými právy;
B. vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel několik petic, v nichž bylo vyjádřeno znepokojení nad tím, že v EU dochází k diskriminaci osob LGBTIQ obecně, zejména pak párů stejného pohlaví a tzv. duhových rodin;
C. vzhledem k tomu, že tyto petice požadují jednak to, aby duhovým rodinám byla ve všech členských státech zaručena stejná rodinná práva jako rodinám heterosexuálních párů a jejich dětem, zejména pak právo na volný pohyb v rámci EU a vzájemné uznávání jejich vztahu a rodičovství, ale také to, aby byla vůči Polsku přijata opatření za porušování zásad nediskriminace, rovnosti a svobody projevu, a to i v souvislosti s „regionálními chartami práv rodiny“ a usneseními, kterými byly některé obce a regiony vyhlášeny za zóny bez „LGBTI ideologie“ (tzv. zóny bez LGBTI);
D. vzhledem k tomu, že dne 22. března 2021 Petiční výbor uspořádal seminář o právech osob LGBTI+ v EU, během něhož byla představena studie nazvaná „Překážky volného pohybu příslušníků duhových rodin v EU“, jejíž vypracování zadala jménem výboru tematická sekce Evropského parlamentu pro Občanská práva a ústavní záležitosti;
E. vzhledem k tomu, že výše uvedená studie došla k závěru, že duhové rodiny v roce 2021 stále čelí v EU velkým překážkám, pokud jde jejich volný pohyb, což má negativní dopad na zájmy dětí z těchto rodin, a že uplatněním pravomocí EU týkajících se volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků by orgány EU mohly jednat a tyto překážky odstranit; vzhledem k tomu, že transgender rodiče, jejichž doklady totožnosti nejsou po překročení hranic uznávány, mohou pozbýt veškeré právní vztahy ke svým dětem, čímž může být závažným způsobem poškozen nejlepší zájem těchto dětí;
F. vzhledem k tomu, že článek 21 SFEU stanoví, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,
G. vzhledem k tomu, že Evropská unie musí bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci;
H. vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených ve Smlouvách a v Listině a že by mělo být plně dodržováno; vzhledem k tomu, že rovnost a ochrana menšin patří k základním hodnotám EU zakotveným v článku 2 SEU, které EU rozvíjí v rámci iniciativ a opatření strategie „Unie rovnosti“;
I. vzhledem k tomu, že v září 2020 předsedkyně Komise von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie zdůraznila, že „jste-li rodičem v jedné zemi, jste rodičem v každé zemi“, přičemž odkazovala na potřebu vzájemného uznávání rodinných vztahů v EU;
J. vzhledem k tomu, že na základě mezinárodního práva a smluv EU přijaly všechny členské státy závazky a povinnosti respektovat, zaručovat, chránit a dodržovat základní práva;
K. vzhledem k tomu, že zatímco v EU došlo k pokroku v oblasti uzavírání sňatků a civilních svazků a adopčních práv osob LGBTIQ a jejich zákonné ochrany před diskriminací, nenávistnými projevy a trestnými činy z nenávisti, bylo zaznamenáno i určité zhoršení situace, například pokud jde o nepřátelskou rétoriku volených politiků, vlnu homofobního a transfobního násilí a vyhlášení tzv. zón bez LGBTI;
L. vzhledem k tomu, že osoby LGBTIQ i nadále čelí v Evropské unii diskriminaci a násilí; vzhledem k tomu, že Duhová mapa Evropy (Rainbow Europe Map) za rok 2021, která je nástrojem organizace ILGA-Europe pro roční hodnocení situace, ukazuje obecnou a téměř naprostou stagnaci v oblasti lidských práv osob LGBTIQ, především pokud jde o uznávání právních předpisů v oblasti rodinného práva v Evropě, a že v tomto roce nedošlo k jediné právní ani politické změně, která by byla přínosem pro osoby LGBTIQ;
M. vzhledem k tomu, že průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2019 ukázal, že diskriminace na základě sexuální orientace, genderové identity či vyjádření a pohlavních znaků je v EU na vzestupu;
N. vzhledem k tomu, že v některých členských státech osoby LGBTIQ stále čelí diskriminaci, pokud jde o jejich sociální ochranu, sociální zabezpečení, zdravotní péči, vzdělávání a přístup ke zboží a jeho dodávkám a k dalším službám, k nimž má veřejnost přístup, a to včetně oblasti bydlení; vzhledem k tomu, že horizontální směrnice o nediskriminaci, která by mohla tuto mezeru v ochraně částečně zacelit i mimo oblast zaměstnanosti, je již před deset let zablokovaná v Radě;
O. vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy EU poskytují osobám LGBTIQ právní ochranu před diskriminací;
P. vzhledem k tomu, že na úrovni EU neexistují žádné předpisy o uznávání soudních rozhodnutí o rodičovských právech mezi členskými státy ani žádná ustanovení EU, která by řešila spory v této oblasti; vzhledem k tomu, že některé členské státy neuznávají manželství stejného pohlaví z jiného členského státu pro jiné účely vnitrostátního práva než pro povolení k pobytu; vzhledem k tomu, že některé členské státy, které povolují sňatek osob stejného pohlaví, nejeví ochotu uznávat registrované partnerství s osobami z jiných členských států; vzhledem k tomu, že v některých členských státech nemusí být v případě párů stejného pohlaví, které mají děti, oba partneři zákonem uznáni jakožto rodiče dětí[14]; vzhledem k tomu, že transgender rodičům je často při překročení hranic upíráno jejich právo na právní uznání genderu, v důsledku čehož nejsou tyto osoby pohraničními orgány uznávány jakožto rodiče svých vlastních dětí;
1. vítá vůbec první strategii EU pro rovnost osob LGBTIQ na období 2020–2025, kterou Evropská komise přijala dne 12. listopadu 2020 (COM(2020)0698), přičemž dvěma klíčovými opatřeními jsou legislativní iniciativa zaměřená na ochranu práv duhových rodin a aktualizace pokynů pro volný pohyb z roku 2009 do roku 2022;
2. vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad diskriminací duhových rodin a jejich dětí v EU a nad tím, že jsou jim upírána práva na základě sexuální orientace nebo genderové identity nebo pohlavních znaků rodičů či partnerů; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto diskriminaci odstranily a aby odstranily také překážky, s nimiž se potýkají při uplatňování základního práva na volný pohyb v rámci EU;
3. zdůrazňuje, že je třeba usilovat o to, aby mohly osoby LGBTIQ ve všech členských státech EU plně požívat základních práv, a připomíná, že orgány EU a členské státy jsou tudíž povinny je prosazovat a chránit v souladu se Smlouvami a Listinou i v souladu s mezinárodním právem;
4. trvá na tom, že EU musí přijmout společný přístup k uznávání sňatků a partnerství osob stejného pohlaví; vyzývá členské státy, aby konkrétně zavedly příslušné právní předpisy, které zajistí plné dodržování práva na soukromý a rodinný život bez diskriminace a volný pohyb všech rodin, včetně opatření usnadňujících právní uznání genderové identity transgender rodičů;
5. připomíná, že právo EU má přednost před jakýmkoli vnitrostátním právem, včetně protichůdných ústavních ustanovení, a že členské státy se proto nemohou dovolávat jakéhokoli ústavního zákazu manželství osob stejného pohlaví nebo ústavní ochrany „morálky“ nebo „veřejného pořádku“, aby bránily výkonu základního práva na volný pohyb osob v rámci EU a porušovaly tak práva duhových rodin, které se přistěhují na jejich území;
6. co nejdůrazněji odsuzuje skutečnost, že dosud nebyl přijat návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci[15], předložený dne 2. července 2008 (COM(2008)0426); vyzval Radu, aby jej schválila; zdůrazňuje, že toto zablokování vrhá na orgány EU špatné světlo, kdy se zdá, že přehlížejí vážnou diskriminaci, k níž dochází v členských státech EU, a umožňují tak její přetrvávání;
7. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všechny členské státy EU respektovaly právní kontinuitu rodinných vazeb členů duhových rodin, kteří se přistěhují na jejich území z jiného členského státu, a to přinejmenším ve všech souvislostech, v nichž to vyžaduje Evropská úmluva o lidských právech;
8. vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis požadující, aby všechny členské státy uznávaly pro účely vnitrostátního práva dospělé osoby uvedené v rodném listě vydaném v jiném členském státě jako zákonné rodiče dítěte, bez ohledu na zákonné pohlaví nebo rodinný stav těchto dospělých osob, a dále požadující, aby všechny členské státy uznávaly pro účely vnitrostátního práva manželství nebo registrované partnerství vytvořené v jiném členském státě ve všech situacích, kdy by manželé nebo registrovaní partneři měli podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva právo na rovné zacházení; zdůrazňuje důležitost uznávání rodných listů ve všech členských státech bez ohledu na pohlaví rodičů, neboť by se tak zajistilo, že se děti po přestěhování do jiného členského státu nestanou osobami bez státní příslušnosti;
9. podporuje závazek Komise navrhnout legislativní iniciativu s cílem rozšířit seznam „unijních trestných činů“ na trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy, včetně případů, kdy jsou namířeny proti osobám LGBTIQ, a návrh týkající se vzájemného uznávání rodičovství a případná opatření na podporu vzájemného uznávání partnerství osob stejného pohlaví mezi členskými státy; vyzývá nadcházející předsednictví Rady, aby tyto otázky zařadila mezi priority svých programů;
10. vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k zajištění svobody pohybu pro všechny rodiny, včetně duhových rodin, v souladu s rozsudkem ve věci Coman a Hamilton[16], v němž se uvádí, že pojem „manžel/manželka“ použitý ve směrnici o volném pohybu se vztahuje i na partnery stejného pohlaví; žádá Komisi, aby přezkoumala, zda členské státy zajistily soulad s rozsudkem ve věci Coman a Hamilton, a aby přistoupila k donucovacím opatřením podle článku 258 SFEU vůči těm, které tak neučinily; vyzývá Komisi, aby přijala donucovací opatření vůči Rumunsku kvůli tomu, že stále nedosáhlo souladu s tímto rozsudkem, a kvůli nedostatku opravných prostředků, kvůli němuž byl žalobce nucen obrátit se za účelem nápravy na Evropský soud pro lidská práva;
11. žádá Komisi, aby do svých připravovaných pokynů týkajících se volného pohybu zahrnula vyjasnění s cílem zajistit, aby směrnice 2000/78/ES byla vykládána s ohledem na rozsudky Soudního dvora EU ve věcech Maruko, Römer a Hay a rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Taddeucci a McCall v tom smyslu, že členským státům ukládá povinnost zakázat jakoukoli diskriminaci párů stejného pohlaví v zaměstnání, odborném vzdělávání nebo v jakékoli jiné oblasti spadající do věcné působnosti směrnice;
12. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přezkum čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/38/ES, zejména aby odstranila podmínku, „zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registrovaným partnerstvím jako s manželstvím“, s cílem dosáhnout souladu s článkem 21 Listiny;
13. vyzývá Komisi, aby ve svých připravovaných pokynech týkajících se volného pohybu v zájmu zajištění správného uplatňování právních předpisů o volném pohybu naléhala na členské státy, aby důsledně prováděly směrnici 2004/38/ES bez diskriminace mezi osobami požívajícími práv podle této směrnice, jako např. páry osob různého pohlaví a páry osob stejného pohlaví, aby vyjasnila, že jakýkoli odkaz na „partnera“, „rodiče“, „dítě“, „potomka v přímé linii“ nebo „předka v přímé linii“ by měl zahrnovat i duhové rodiny, s cílem zajistit, aby tyto rodiny, pokud uplatňují svá práva volného pohybu v EU, požívaly na základě právních předpisů EU stejných práv na sloučení rodiny jako rodiny tvořené páry opačného pohlaví, a aby zajistila, aby se členské státy EU při posuzování osobní situace páru za účelem „umožnění“ přijetí neregistrovaného partnera či neregistrované partnerky občana Unie na své území vyvarovaly diskriminace na základě sexuální orientace;
14. žádá Komisi, aby se zabývala diskriminací komunity LGBTIQ v Polsku a Maďarsku s cílem naléhavě vyzvat členské státy, aby správně uplatňovaly a dodržovaly právní předpisy EU v této věci; vyzývá Radu, aby znovu začala jednat o zahájení řízení s Polskem a Maďarskem podle článku 7 SEU, a to i v souvislosti s právy LGBTIQ; připomíná svůj postoj ze dne 17. září 2020 a vyzývá Komisi, aby k řešení zřejmého nebezpečí, že Polsko a Maďarsko bude závažně porušovat hodnoty, na nichž je Unie založena, plně využila nástroje, které má k dispozici, zejména zrychlená řízení o nesplnění povinnosti a podání žádostí u Soudního dvora o předběžná opatření, ale i rozpočtové nástroje; vyzývá Komisi, aby Parlament i nadále pravidelně informovala a aby jej do tohoto postupu úzce zapojila;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Usnesení 2239 (2018) PACE.
- [2] Usnesení 2048 (2015) PACE.
- [3] Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
- [4] Úř. věst. L 303, 2.12.2002, s. 16.
- [5] Přijaté texty, P9_TA(2021)0089
- [6] Úř. věst. C 255, 29.6.2021, s. 7.
- [7] Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 146.
- [8] Přijaté texty, P9_TA(2020)0225.
- [9] Rozsudek Soudního dvora, Coman, C-673/16, EU:C:218:385.
- [10] Rozsudek Soudního dvora, NH, C-507/18, EU:C:2020:289.
- [11] Rozsudek Soudního dvora, V.M.A., C-490/20, EU:C:2021:296.
- [12] Rozsudek Soudního dvora, Tadao Maruko, C-267/06, EU:C:2008:179. Rozsudek Soudního dvora, Jürgen Römer, C-147/08, EU:C:2011:286. Rozsudek Soudního dvora, Frédéric Hay, C-267/12, EU:C:2013:823.
- [13] ESLP, Taddeucci a McCall proti Itálii, č. 51361/09.
- [14] Studie „Překážky volného pohybu příslušníků duhových rodin v EU“, jejíž vypracování zadala na žádost Petičního výboru tematická sekce Evropského parlamentu pro Občanská práva a ústavní záležitosti, 2021. Obstacles to the Free Movement of Rainbow Families in the EU (europa.eu).
- [15] COM(2008)0426 final.
- [16] Rozsudek ze dne 5. června 2018, Coman, C‑673/16, EU:C:2018:385.