NÁVRH USNESENÍ o situaci v Afgánistánu
13.9.2021 - (2021/2877(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Mick Wallace, Clare Daly, Özlem Demirel, Manu Pineda, Idoia Villanueva Ruiz
za skupinu The Left
B9-0433/2021
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Afgánistánu
Evropský parlament,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,
− s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
− s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,
− s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
− s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,
− s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,
− s ohledem na Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv z roku 1998,
− s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN o sexuálním násilí souvisejícím s konfliktem ze dne 29. března 2021,
− s ohledem na prohlášení Michelle Bacheletové, vysoké komisařky OSN pro lidská práva na 31. zvláštním zasedání Rady pro lidská práva,
− s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2593 (2021),
− s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 2131 (xx) nazvanou „Deklarace o nepřípustnosti vměšování do vnitřních záležitostí států a ochraně jejich nezávislosti a svrchovanosti“,
− s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 1514 (xv) nazvanou „Prohlášení o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům“,
− s ohledem na Přehled produkce opia v Afghánistánu v roce 2020 zveřejněný v dubnu 2021 společně afghánským Národním statistickým a informačním úřadem a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu,
− s ohledem na neformální setkání ministrů zahraničních věcí zemí EU (Gymnich), které proběhlo ve dnech 2. a 3. září 2021,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že deklarovaná strategie Spojených států a jejich spojenců bojovat proti terorismu a zavést v Afghánistánu svoji koncepci budování státu selhala; vzhledem k tomu, že desetiletí konfliktů a války způsobily obrovské ztráty na životech, hromadné vysídlování, rozsáhlé lidské utrpení a vážné škody na hospodářském a sociálním rozvoji Afghánistánu; vzhledem k tomu, že 20 let okupace USA/NATO vedlo k rozšíření obchodu s drogami, posílení postavení vojenských vůdců a jejich ozbrojených milicí a všeobecné militarizaci společnosti; vzhledem k tomu, že v globálním mírovém indexu za rok 2020 hodnotícím bezpečnost v jednotlivých zemích světa se Afghánistán umístil na posledním místě; vzhledem k tomu, že v roce 2019 byl Afghánistán označen za nejvíce bombardovanou zemi pomocí dronů na světě; vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování a vojenská intervence přispěly k opětovnému výskytu Tálibánu a k jeho obecné podpoře částí afghánského lidu;
B. vzhledem k tomu, že 20 let po nezákonné intervenci USA/NATO a navzdory údajnému úsilí o budování státu zůstává Afghánistán jednou z nejchudších zemí světa, přičemž rozvojová pomoc představuje přibližně 40 % hrubého domácího produktu země; vzhledem k tomu, že více než polovina Afghánců žije v chudobě a 39 % obyvatelstva žije v extrémní chudobě; vzhledem k tomu, že během 20 let okupace USA/NATO se znovu objevila a rozšířila nelegální výroba opia a obchod s ním;
C. vzhledem k tomu, že pád afghánské vlády podporovaný NATO a kolaps afghánské armády s podporou v podobě miliard dolarů mezinárodní pomoci, včetně pomoci ze strany EU v průběhu téměř dvou desetiletí vyvolává závažné otázky o zakořeněné korupci v operacích NATO o minulých, současných a budoucích politikách EU a členských států týkajících se Afghánistánu; vzhledem k tomu, že neúspěšná afghánská mise jasně ukázala, že vojenské intervence, koncepce zavádění demokracie a budování státu jsou hluboce chybné a kontraproduktivní;
D. vzhledem k tomu, že existuje nesčetné množství případů válečných zločinů spáchaných Tálibánem, jakož i afghánskou armádou podporovanou NATO a jejími generály, například generálem Samim Sadatem, který nařídil vrtulníkům Blackhawk pod jeho velením, aby v posledních měsících afghánské vlády podporované NATO prováděly každodenní masakry civilistů v provincii Hilmand;
E. vzhledem k tomu, že některé části afghánského obyvatelstva jsou i nadále vystaveny riziku dalších odvetných opatření, neboť Tálibán upevňuje svou vládu: vzhledem k tomu, že podle mise OSN na pomoc Afghánistánu (UNAMA) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo v období od 1. května do 15. srpna zabito nebo zmrzačeno více než 3 750 civilistů při útocích Tálibánu a leteckých útocích ze strany bývalé afghánské vlády, které byly zaměřeny na civilní objekty, včetně domovů, škol a lékařských klinik; vzhledem k tomu, že existují zprávy o tom, že civilisté v oblastech dobytých Tálibánem čelili hromadným popravám, rabování a vypalování domů a násilným zmizením; vzhledem k tomu, že je běžné závažné porušování lidských práv žen a dívek, včetně nucených sňatků a přísného omezování svobody pohybu;
F. vzhledem k tomu, že byla učiněna řada výzev, které měly zabránit hrozbě, již pro Afghánce pomáhající armádě NATO a Afghánce spolupracující s mezinárodními organizacemi a jejich rodiny představovalo převzetí moci Tálibánem;
G. vzhledem k tomu, že USA a jejich spojenci dostali Afghánce, kteří spolupracovali s okupačními silami NATO, do nebezpečné situace; vzhledem k tomu, že stovky tisíc lidí nyní utíkají ze strachu o svůj život, včetně místních obyvatel, kteří pracovali pro mezinárodní instituce, zaměstnanců nevládních organizací, aktivistů bojujících za lidská práva, novinářů a dívek a žen, a to bez ohledu na to, zda chodí do školy, na vysokou školu nebo pracují;
H. vzhledem k tomu, že podle odhadů trpělo 87 % afghánských žen genderově podmíněným násilím ještě před převzetím moci Tálibánem; vzhledem k tomu, že Afghánistán se v indexu genderové nerovnosti OSN za rok 2019 řadí na 153. místo ze 189 zemí; vzhledem k tomu, že podle údajů se 62 % afghánských žen setkalo s vícenásobnými formami násilí, což je téměř trojnásobek celosvětového průměru, který je již sám o sobě považován za mimořádně vysoký; vzhledem k tomu, že pachatelé genderově podmíněného násilí zůstávají i nadále beztrestní; vzhledem k tomu, že mise OSN na pomoc Afghánistánu (UNAMA) uvedla, že dokonce ani případy vražd a znásilnění se často nikdy nedostanou před soud;
I. vzhledem k tomu, že v situaci zhoršeného konfliktu a nejistoty jsou to právě děti, které za krizi v Afghánistánu nesou nejmenší odpovědnost a které přitom platí nejvyšší cenu: vzhledem k tomu, že mnozí byli nuceni opustit své domovy, zanechat školy a přátele, byli zbaveni základních služeb spojených s funkční veřejnou správou a minimálními požadavky na kvalitu života;
J. vzhledem k tomu, že kromě politické a bezpečnostní krize se Afghánistán potýká se značným suchem, šířením onemocnění COVID-19, inflací cen základních potravin a že mnohé z těchto problémů se v zimě ještě znásobí;
K. vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci byly v Afghánistánu v roce 2020 vnitřně vysídleny 4 miliony osob, což představuje nárůst oproti 1,2 milionům v roce 2016 a půl milionu v roce 2013; vzhledem k tomu, že podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí bylo v období od 1. ledna do 31. července nově vysídleno více než 546 000 Afghánců, z nichž 80 % tvořily ženy a děti; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto jedinců trpí nedostatkem potravy, nemá vhodné ubytování ani dostatečný přístup k hygienickým a zdravotnickým zařízením a není ani dostatečně chráněno, a také vzhledem k tomu, že mnozí z nich jsou děti označené jako zvlášť ohrožené rizikem dětské práce, pohlavního zneužívání nebo potenciálního náboru do teroristických skupin; vzhledem k tomu, že od převzetí Kábulu se tisíce afghánských civilistů pokusily ze země uprchnout ze strachu z důsledků návratu vlády Tálibánu;
L. vzhledem k tomu, že Afghánci tvoří největší dlouhodobou populaci uprchlíků v Asii a druhou největší populaci uprchlíků na světě; vzhledem k tomu, že sousední země, zejména Írán a Pákistán, přijímají většinu afghánských uprchlíků a potřebují pomoc, aby se s touto výzvou vypořádaly; vzhledem k tomu, že jednostranné sankce vůči Íránu brání jeho schopnosti poskytovat afghánským uprchlíkům odpovídající útočiště;
M. vzhledem k tomu, že Afghánistán má slabé a nediverzifikované hospodářství, které je závislé na dovozu, a to i v případě základního zboží, a na zahraničních finančních prostředcích; vzhledem k tomu, že převzetí moci Tálibánem dne 15. srpna přerušilo vztahy Afghánistánu s některými mezinárodními dárci, což ještě více zdůraznilo jeho křehké hospodářství a ohrozilo mnoho veřejných služeb financovaných z rozvojové pomoci;
N. vzhledem k tomu, že Afghánistán čelí velkému hospodářskému kolapsu; vzhledem k tomu, že ceny potravin a dalších základních statků vzrostly, i když většina bank zůstává uzavřena; vzhledem k tomu, že před převzetím moci Tálibánem čelilo více než 30 % této země akutnímu nedostatku potravin; nyní je to více než 40 %: vzhledem k tomu, že v prosinci 2020 Dětský fond OSN UNICEF uvedl, že z téměř sedmi milionů afghánských dětí mladších 5 let jich přibližně 3,1 milionu trpí akutní podvýživou;
O. vzhledem k tomu, že dárci krátce před a po převzetí moci Tálibánem zastavili většinu mezinárodní pomoci afghánským vládním agenturám a institucím; vzhledem k tomu, že afghánská centrální banka, která je nyní pod kontrolou Tálibánu, byla odříznuta od mezinárodního bankovního systému a přístupu k devizovým rezervám země; vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond údajně na žádost USA znemožnil Afghánistánu přístup k úvěrům a aktivům, včetně zvláštních práv čerpání v hodnotě 440 milionů USD, které banka přidělila v reakci na pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že minulé rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterými se Tálibánu ukládají sankce a další omezení, pokud jde o opatření související s terorismem, brání afghánské centrální bance získat novou afghánskou měnu v papírové podobě, která je tištěna v Evropě;
P. vzhledem k tomu, že slabá afghánská infrastruktura zdravotní péče byla v době, kdy se v celé zemi rozšířil COVID-19, ochromená; vzhledem k tomu, že ve většině afghánských provincií nebylo možné absolvovat test na COVID-19 a vzorky byly přepravovány do hlavního města;
Q. vzhledem k tomu, že byly hlášeny četné případy ničení kulturního dědictví;
R. vzhledem k tomu, že pohlavní zneužívání dětí je dostatečně medializované a navzdory tomu, že zneužívající praktika „bačabazi“ (sexuální zneužívání chlapců staršími muži) byla v roce 2018 označena za trestný čin, orgány nevynaložily dostatečné úsilí k ukončení beztrestnosti a povolání pachatelů k odpovědnosti;
S. vzhledem k tomu, že děti byly i nadále najímány za účelem boje, zejména ozbrojenými skupinami a afghánskými bezpečnostními silami - provládními milicemi a místní policií - a čelí četným případům zneužívání, včetně sexuálního zneužívání;
T. vzhledem k tomu, že podle mise UNAMA je Afghánistán i nadále „jednou ze zemí s největším počtem mrtvých dětí na světě“, přičemž za každou z více než 700 dětských obětí jsou odpovědné provládní i protivládní síly;
U. vzhledem k tomu, že podle údajů UNICEF více než 2 miliony dívek nenavštěvují školu a podle údajů vlády nemá přibližně 7 000 škol v zemi žádnou budovu; vzhledem k tomu, že dětská práce je běžná;
V. vzhledem k tomu, že podmínky pro novináře, pracovníky sdělovacích prostředků a aktivisty jsou obtížnější kvůli rostoucí nejistotě a cílenému zabíjení aktivistů a novinářů; vzhledem k tomu, že vláda předložila návrh zákona o hromadných sdělovacích prostředcích, který by dále omezil právo na svobodu projevu;
1. vyjadřuje politování nad tím, že události vedly ke všeobecnému převzetí země Tálibánem, a to se všemi důsledky pro situaci v oblasti lidských práv; zdůrazňuje katastrofální dědictví této nezákonné dvacetileté okupace a odsuzuje vměšování NATO, které přivedlo Afghánistán do jeho současné situace;
2. zdůrazňuje, že kabinet, který představil Tálibán, je nedemokratický a nereprezentativní; nezastupuje politickou, etickou a sociální rozmanitost afghánské společnosti a vyhlídky na trvalý mír v Afghánistánu;
3. zdůrazňuje, že Afghánci chtějí mír; podtrhuje, že nový ústavní pořádek, jenž zahrnuje demokracii, osobní svobody, svobodné sdělovací prostředky a práva žen, nemůže být výsledkem ničeho jiného než celonárodní diskuse zapojující všechny obyvatele, bez zásahů ze zahraničí;
4. požaduje ukončení vměšování se a agrese ze strany USA, k nimž docházelo za podpory a napomáhání jejich spojenců, zejména NATO, a rovněž jejich konfrontační politiky v mezinárodních vztazích, včetně ukončení nezákonné a zločinné politiky hospodářských sankcí a blokád namířených proti státům a jejich obyvatelstvu;
5. podtrhuje, že udržitelného ukončení konfliktů v Afghánistánu lze dosáhnout pouze prostřednictvím inkluzivního, spravedlivého a trvalého procesu zaměřeného na dosažení míru a usmíření, který bude Afghánistán řídit a ponese za něj odpovědnost a do nějž se zapojí všichni Afghánci, zejména ženy, osoby z etnických a náboženských komunit, celá občanská společnost a všechny strany konfliktu; uznává úlohu a úsilí OSN a regionálních partnerů při usnadňování inkluzivního procesu zaměřeného na dosažení míru a usmíření v Afghánistánu; vyzývá EU a její členské státy, aby tento proces podporovaly;
6. odsuzuje dlouhou historii neúspěšných a protiprávních vojenských intervencí USA a NATO, které vedly k tolika úmrtím a k tak rozsáhlé destrukci, destabilizaci a vysídlení zejména v západní Asii a severní Africe, přičemž často současně posílily postavení extremistických sil; požaduje rozpuštění NATO a omezení vojenského průmyslového komplexu a vyzývá k podpoře diplomatických vztahů s třetími zeměmi na základě vzájemné úcty, faktů a mezinárodního práva;
7. hluboce lituje skutečnosti, že 21 zemí EU je členy NATO; zdůrazňuje, že je nutné NATO zrušit a místo toho uskutečňovat nevojenské politiky, které budou dodržovat zásadu svrchovanosti států, jež je zakotvena v Chartě Organizace spojených národů, a prosazovat udržitelný hospodářský a sociální rozvoj, dodržování lidských práv, dialog a spolupráci;
8. vyjadřuje znepokojení nad situací novinářů a nad zprávami o tom, že v Afghánistánu jsou novináři zadržováni a je proti nim používáno násilí; připomíná sliby Tálibánu, že umožní afghánským nezávislým sdělovacím prostředkům, aby i nadále působily svobodně a v bezpečí; naléhavě Tálibán vyzývá, aby tyto sliby dodržel, zastavil bití a zadržování reportérů, kteří dělají svou práci, a sdělovacím prostředkům umožnil, aby pracovaly svobodně a beze strachu z odvetných opatření;
9. vítá rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (MTS) povolit úřadu žalobkyně MTS Fatou Bensoudové, aby zahájil vyšetřování údajných zločinů spáchaných na území Afghánistánu ode dne 1. května 2003; odsuzuje, že Spojené státy vyhrožují osobám, které s vyšetřováním MTS spolupracují; v tomto ohledu odsuzuje rozhodnutí soudců MTS, v němž zamítli žádost žalobkyně o zahájení vyšetřování válečných zločinů a porušování lidských práv spáchaných v Afghánistánu, přičemž se odvolali na chybějící plnou spolupráci státních orgánů a rozpočtová omezení; lituje skutečnosti, že toto rozhodnutí může dále oslabit důvěryhodnost tohoto soudu;
10. naléhavě vyzývá Tálibán, aby upustil od ničení míst kulturního dědictví, která mají hluboký dopad na afghánskou kulturu a multietnickou společnost;
11. je přesvědčen, že by mělo proběhnout nezávislé vyšetřování pod záštitou OSN, které se zaměří i na mimosoudní zabíjení drony, s cílem skoncovat s kulturou beztrestnosti, což je klíčovým prvkem stabilizačního procesu v Afghánistánu, a vybudovat důvěru veřejnosti;
12. vyzývá k vyšetření korupce, praní peněz, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jež byly spáchány členskými státy NATO spolu s Austrálií a institucemi, jež prováděly nelegální invazi a okupaci Afghánistánu; trvá na tom, že zúčastněné subjekty musí být podrobeny odpovídajícímu a účinnému vyšetřování vedenému nezávislým orgánem a případně stíhány; žádá, aby všichni pachatelé byli pohnáni k odpovědnosti, včetně všech osob v přímé a nepřímé linii velení, jako jsou vysocí úředníci a ministři odpovědní za ozbrojené jednotky;
13. vyzývá ke komplexnímu vyšetření válečných zločinů spáchaných příslušníky afghánské armády, jež byla vycvičena a podporována NATO, a Tálibánu;
14. vyzývá EU a její členské státy, aby upustily od politiky vojenských intervencí, zasahování do zahraničních záležitostí a změn režimu, a místo toho s třetími zeměmi spolupracovaly v duchu vzájemné úcty a dodržování mezinárodního práva;
15. připomíná úlohu USA a jejich spojenců při vytváření, propagaci a podpoře skupin, jež jsou známy svou teroristickou činností, a to i v Afghánistánu, a jejich cynické odvolávání se na tzv. „válku proti terorismu“, aby odůvodňovaly a prováděly svou strategii dominance;
16. upozorňuje na skutečnost, že stejně jako u všech ostatních lidí je na Afgháncích, aby své problémy řešili bez zásahů zvenčí a zvolili si svou vlastní cestu rozvoje, a že Afghánistán by neměl být využíván k podpoře nestability ve středoasijském regionu;
17. důrazně zamítá myšlenku, kterou poprvé představil vysoký představitel Joseph Borrell, aby byly vytvořeny další vojenské kapacity EU pro účely vojenských intervencí; zdůrazňuje, že další militarizace zahraniční politiky EU je přesně tou cestou, kterou se po neúspěchu politiky v Afghánistánu nemáme dát;
18. vyjadřuje vážné znepokojení nad mnoha zprávami o porušování a zneužívání lidských práv a o porušování mezinárodního humanitárního práva v zemi;
19. odsuzuje závažné omezení práv žen v Afghánistánu; vyslovuje svůj obdiv odvaze žen, které veřejně požadují přístup ke vzdělání, právo vrátit se do zaměstnání a úlohu při řízení země, a vyjadřuje jim svou solidaritu;
20. zdůrazňuje, že vhodné subjekty mohou hrát významnou a užitečnou úlohu při upozorňování na porušování mezinárodního humanitárního práva a na porušování a zneužívání lidských práv v Afghánistánu, a přispívat tak k obraně afghánského obyvatelstva; vyzývá k vytvoření mezinárodního mechanismu monitorování a odpovědnosti, který by pokračující případy zneužívání řešil;
21. naléhavě vyzývá EU, aby obyvatelům Afghánistánu poskytovala humanitární pomoc, a to s ohledem na humanitární i ekonomické strádání, krizi COVID-19, nadcházející zimu přidávající se k již tak závažné chudobě, nedostatek potravin a zranitelnost vůči změně klimatu v hospodářském a sociálním systému, který je i tak křehký;
22. zdůrazňuje, že EU musí plnit své závazky v oblasti klimatických opatření, přičemž má věnovat zvláštní pozornost zásadám klimatické spravedlnosti a klimatického dluhu;
23. vítá skutečnost, že OSN se ujímá úlohy koordinace a zajišťování humanitárního a rozvojového úsilí ve spolupráci s nevládními organizacemi; vyzývá Tálibán a všechny ostatní zúčastněné strany, aby umožnily úplný, bezpečný a neomezený přístup OSN, jejím specializovaným agenturám a prováděcím partnerům a všem humanitárním subjektům zapojeným do poskytování humanitární pomoci, a aby zajistily, že se tato pomoc dostane ke všem, kdo ji potřebují;
24. požaduje ukončení stále častějšího používání jednostranných donucovacích opatření proti státům, neboť mají nejzávažnější dopady na nejzranitelnější členy společnosti a poškozují lidská práva obecné populace;
25. vyzývá EU, aby poskytla humanitární pomoc hlavním zemím, které poskytují útočiště uprchlíkům z Afghánistánu, a zdůrazňuje, že všechny strany musejí za všech okolností dodržovat své povinnosti plynoucí z mezinárodního humanitárního práva, včetně těch, které souvisejí s ochranou civilistů;
26. zdůrazňuje, že EU a její členské státy mají povinnost podporovat a chránit ty obyvatele Afghánistánu, kteří prchají před Tálibánem; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly přijmout jako uprchlíky všechny Afghánce, kteří pracovali pro nevládní organizace, členské státy a mezinárodní organizace, jakož i ty, jejichž práva a životy jsou kvůli Tálibánu v ohrožení, a poskytnout jim po příjezdu předvídatelný a jistý status;
27. vyzývá členské státy EU, aby ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytly ohroženým osobám humanitární víza, a umožnily tak afghánským uprchlíkům bezpečné cestování, zajistily další bezpečné trasy a povolily zrychlený proces slučování rodin; zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy EU podnikly okamžité a důkladné přípravy na přijetí osob, které mají přicestovat v bezprostřední i vzdálenější budoucnosti, v souladu s mezinárodním právem;
28. vyzývá členské státy EU, aby se dohodly na evropském mechanismu pro spravedlivé, proporcionální a povinné rozdělování, který ukončí zásadu, podle níž za určitou osobu odpovídá členský stát prvního vstupu;
29. vyzývá k rozsáhlejšímu přesídlování zranitelných afghánských uprchlíků, kteří se nacházejí v sousedních zemích; trvá na tom, aby se členské státy EU zavázaly, že poskytnou dodatečná místa pro přesídlení Afghánců ze třetích zemí prvního vstupu a tranzitu v takovém počtu, jenž bude odpovídat rozsahu krize a předchozím programům pro naléhavé přesídlení; konstatuje, že tyto závazky k přesídlení by neměly nahrazovat, ale musí doplňovat podporu poskytovanou v jiných aktuálních krizích a situacích, kdy dochází k vysídlování, a to v souladu s prioritními situacemi, které stanoví úřad UNHCR; vyzývá členské státy EU, aby zastavily nucené návraty Afghánců do třetích zemí, mimo jiné aby vyzvaly Řecko k revizi svého zákona, podle nějž je Turecko považováno za bezpečnou třetí zemi pro afghánské uchazeče o azyl, a aby současně zajistily relokaci Afghánců z Řecka do jiných členských států EU;
30. vyzývá členské státy EU, aby ukončily deportace do Afghánistánu a přezkoumaly všechna zamítnutí azylu týkající se Afghánců a aby jim poskytly trvalý nebo dočasný právní status v souladu s vnitrostátním a unijním právem; požaduje, aby bylo usnadněno a urychleno slučování rodin pro Afghánce, kteří již mají příbuzné v evropských zemích;
31. zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byl všem Afgháncům, kteří vstupují na území členských států EU nedovoleným způsobem, umožněno podání žádosti o azyl, jak stanoví právo EU, jakož i o sloučení rodiny, pokud mají příbuzné v jiném členském státě EU; vyzývá členské státy EU, aby v Radě vyjádřily podporu provádění směrnice 2001/55/ES o poskytování dočasné ochrany;
32. vyzývá Evropskou komisi k předložení naléhavého návrhu Radě, aby uplatnila a provedla směrnici 2001/55/ES o poskytování dočasné ochrany, jež by poskytla okamžitou a dočasnou ochranu prchajícím Afgháncům, kteří přicestují do kteréhokoli členského státu EU;
33. zdůrazňuje potřebu inkluzivní regionální spolupráce, jejímž cílem by byla podpora dlouhodobého míru, stability a bezpečnosti v širším regionu; podporuje nový přístup k situaci v Afghánistánu a v sousedních zemích, který by měl podobu mnohostranného fóra pro dialog a jednání mezi dotčenými zeměmi a regiony, v jehož rámci by se projednávaly závazky týkající se politických, bezpečnostních, sociálních, ekonomických, environmentálních a lidskoprávních otázek; zdůrazňuje, že toto fórum by mohlo předznamenávat nový, konstruktivní přístup založený na odpovědnosti, sebeurčení a povinnostech států vůči svým občanům a vůči sobě navzájem; zdůrazňuje, že toto fórum by mělo být iniciováno ve spolupráci s Organizací islámské spolupráce a OSN;
34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Afghánistánu, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, OSN a NATO.