NÁVRH USNESENÍ o humanitární situaci v Tigraji
4.10.2021 - (2021/2902(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Thierry Mariani
za skupinu ID
B9‑0486/2021
Usnesení Evropského parlamentu o humanitární situaci v Tigraji
Evropský parlament,
– s ohledem na etiopskou ústavu,
– s ohledem na strategický závazek EU-Etiopie z roku 2016,
– s ohledem na setkání mezi Jean-Claudem Junckerem, tehdejším předsedou Evropské komise, a Abiy Ahmedem, etiopským premiérem, dne 24. ledna 2019,
– s ohledem na vyhlášení výjimečného stavu v Etiopii dne 5. listopadu 2020,
– s ohledem na rozhodnutí Evropské unie z prosince 2020 pozastavit výplatu 88,5 milionu EUR na pomoc Etiopii,
– s ohledem na Radu ministrů zahraničních věcí Evropské unie ze dne 19. dubna 2021, která vyzvala ke společnému vyšetřování událostí v Tigraji ze strany EU a Etiopie,
– s ohledem na závěry Rady o oblasti Afrického rohu ze dne 10. května 2021,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že odmítnutí regionální vlády v Tigraji odložit regionální volby, oznámené dne 4. listopadu 2020, vyvolalo ozbrojený zásah ústřední vlády, což způsobilo obzvláště smrtící občanskou válku;
B. vzhledem k tomu, že humanitární agentury OSN ohlašují od června 2021 zvýšené riziko hladomoru v Tigraji, přičemž uvádějí, že 30 000 dětí je v přímém ohrožení života v důsledku hladomoru;
C. vzhledem k tomu, že dne 4. března 2021 Michelle Bacheletová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva, již vyzvala k nezávislému vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Tigraji a že etiopská vláda dne 30. září 2021 oznámila vyhoštění sedmi představitelů agentur OSN;
D. vzhledem k tomu, že na videu zveřejněném dne 8. května 2021 patriarcha etiopské pravoslavné církve obvinil vládní síly z toho, že chtějí v Tigraji provést genocidu a „vymazat Tigrajce z povrchu zemského“;
E. vzhledem k tomu, že dne 23. března 2021 etiopský premiér Abiy Ahmed připustil zapojení Eritrey do konfliktu, přestože tato země chová ve světě snad největší nepřátelství vůči náboženské svobodě, a zejména vůči křesťanství, a že dne 10. srpna 2021 vyzval etiopské civilisty, aby se na základě etnické solidarity připojili k armádě v boji proti Tigraji;
F. s ohledem na četná svědectví o zneužívání moci spáchaném vládními silami v Tigraji, zejména ve městě Goda, jak dokládá Radio France Internationale;
G. s ohledem na zneužívání moci, k němuž došlo během znovuzískání města Mekele, masakr civilistů spáchaný v roce 2021 ve svatém městě Aksúm, těžká obvinění z násilí páchaného eritrejskými silami na uprchlících přítomných v bojových zónách v Tigraji nebo na poznámky Filsana Abdullahiho Ahmeda, nedávno rezignovaného ministra pro práva žen, na série znásilnění, které údajně doprovázely boje vládních sil v Tigraji;
H. vzhledem k omylu v rozhodnutí výboru Nobelovy ceny za lidská práva, který vybral Abiy Ahmeda jen několik měsíců po jeho zvolení v dubnu 2018, kdy se chystal zahájit jednu z nejkrvavějších občanských válek v historii Etiopie;
I. vzhledem k různým odkladům voleb v Somálsku a vzestupu proislámských sil v zemi, které by mohly těžit z oslabení Etiopie;
J. vzhledem k tomu, že Africký roh je sužován geopolitickým napětím, které poutá pozornost všech mezinárodních mocností;
K. vzhledem ke keňskému návrhu na vyškrtnutí Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF) ze seznamu teroristických organizací;
L. s ohledem na prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který potvrzuje, že uprchlické tábory Shimelba a Histats byly zcela zničeny, že v Súdánu je již přes 200 000 osob vysídlených v důsledku konfliktu a téměř 70 000 uprchlíků;
M. vzhledem k tomu, že dne 12. srpna 2021 bylo oznámeno spojení mezi Osvobozeneckou armádou Oromie a Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou a že síly Tigrajské lidově osvobozenecké fronty postupují pod ochranou především eritrejských divizí směrem k městu Dessié, kde sílí protivládní protesty;
N. vzhledem k tomu, že Turecko je oficiálně pověřeno vyřešením vztahů mezi Súdánem a Etiopií, pokud jde o sporné hraniční oblasti, a etiopský premiér navštívil dne 18. srpna 2021 Ankaru, aby požádal o podporu turecké armády proti Tigraji;
1. potvrzuje své velké znepokojení nad občanskou válkou, která v současné době probíhá v Etiopii, a doufá v co nejrychlejší návrat míru do této země postižené již velkými sociálními problémy;
2. připomíná, že region Tigraj, který je ve válce více než deset měsíců, je nyní zasažen hladomorem, zejména v důsledku úplné izolace regionu organizované ústřední vládou od listopadu 2020; v této souvislosti připomíná, že vyhoštění sedmi představitelů agentur OSN dne 30. září 2021 je politováníhodným signálem;
3. je zděšen řadou svědectví o hrůzách spáchaných v tomto konfliktu, zejména proti obyvatelům Tigraje, vojáky jejich vlastní země;
4. zdůrazňuje, že tím, že etiopská ústřední vláda vytvořila alianci s Eritreou, přivedla do již tak politováníhodné situace občanské války obzvláště nebezpečného hráče;
5. je pobouřen mnoha případy zneužívání moci ‑ znásilňování, únosů, hromadných poprav ‑, které hlásí mnoho aktérů, zejména patriarcha Mathias I, který připomíná pokračující genocidu v Tigraji;
6. zdůrazňuje nenávist k náboženské svobodě a křesťanským náboženstvím existující v Eritreji a je znepokojen vážnými důsledky, které taková ideologie může způsobit jen při pokračujících střetech v Tigraji;
7. vyjadřuje politování nad četnými svědectvími o útocích zaměřených konkrétně na křesťany nebo na křesťanské bohoslužby, zejména nad případy spáchané na etnické skupině Idrat nebo v Debre Damo, v eparchii Adigrat a v mnoha svatyních v Tigraji;
8. připomíná, že Nobelova cena za mír byla udělena premiérovi Abiy Ahmedovi v říjnu 2019 za jeho mírovou dohodu s Eritreou a že právě tato krvavá aliance dnes působí proti obyvatelům Tigraje;
9. zdůrazňuje, že laureát Nobelovy ceny za mír Abiy Ahmed považuje rebely z Tigraje za „cvičiště“ pro svou armádu;
10. zdůrazňuje, že nadcházející volby v Somálsku s rizikem postupu islamistických frakcí v zemi ještě více zvyšují naléhavost řešení občanské války v Etiopii;
11. v této souvislosti konstatuje, že řádné pochopení situace vyžaduje zohlednění sousedství Etiopie, a zejména džihádistických skupin a faktorů destabilizace pocházejících ze Súdánu, Jižního Súdánu, Eritrey a Somálska;
12. bere na vědomí velký zájem o intervenci Keni, která vyzývá etiopskou ústřední vládu, aby vyškrtla Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu ze seznamu teroristických organizací, což by byl první krok k zahájení politických jednání;
13. s velkým znepokojením zdůrazňuje, že konflikt již přinesl statisíce vysídlených osob a mohl by mít naprosto zničující migrační dopady, že v roce 2017 bylo ze Saúdské Arábie a dalších zemí vyhoštěno téměř 400 000 Etiopanů a že tato země sama hostí téměř 800 000 uprchlíků, zatímco 20 % jeho vlastní populace závisí přímo na mezinárodní potravinové pomoci;
14. konstatuje, že rebelové v regionu Oromia, přestože jsou vůči regionu Tigraj tradičně nepřátelští, uzavřeli spojenectví s Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou a nyní ohrožují vládní síly tím, že požadují demisi premiéra Abiy Ahmeda;
15. zpochybňuje úlohu, kterou v tomto regionu hraje Turecko, přičemž Ankara je představována jako prostředník mezi Chartúmem a Addis Abebou při jednání o hranicích;
16. považuje za důležité, aby se členské státy Evropské unie zapojily do řešení etiopské krize, jejíž migrační, bezpečnostní a geopolitické důsledky mohou být pro Evropu vážným nebezpečím;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise, předsedovi Evropské rady, vládám členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.