Postup : 2021/2881(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0494/2021

Předložené texty :

B9-0494/2021

Rozpravy :

PV 05/10/2021 - 5
CRE 05/10/2021 - 5

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0420

<Date>{04/10/2021}4.10.2021</Date>
<NoDocSe>B9-0494/2021</NoDocSe>
PDF 165kWORD 52k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o situaci v Bělorusku jeden rok po protestech a jejich násilném potlačení</Titre>

<DocRef>(2021/2881(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Nicola Beer, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Nathalie Loiseau, Javier Nart, María Soraya Rodríguez Ramos, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0482/2021

B9-0494/2021

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Bělorusku jeden rok po protestech a jejich násilném potlačení

(2021/2881(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku,

 s ohledem na závěry, které v otázce Běloruska přijala Evropská rada dne 24. května 2021,

 s ohledem na závěry, které v otázce Běloruska přijala Rada pro zahraniční věci dne 21. června 2021,

 s ohledem na projev předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové o stavu Unie z roku 2021,

 s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 15. července 2021 o zásazích proti občanské společnosti v Bělorusku, na jeho prohlášení jménem EU ze dne 30. července 2021 o zneužívání migrantů a uprchlíků jako nástroje režimu a na jeho prohlášení jménem EU ze dne 8. srpna 2021 k prvnímu výročí zfalšovaných prezidentských voleb v Bělorusku, které proběhly 9. srpna 2020,

 s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 7. července 2021 o omezení počtu diplomatických pracovníků Litvy v Bělorusku a na jeho prohlášení ze dne 30. srpna 2021 o represích proti novinářům a sdělovacím prostředkům,

 s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku Anaïs Marinové přednesenou  dne 5. července 2021 na zasedání Rady OSN pro lidská práva,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,

 s ohledem na to, že Sacharovovu cena za svobodu myšlení udělil Evropský parlament v roce 2020 demokratické opozici v Bělorusku,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že více než rok po „volbách“ konaných dne 9. srpna 2020 pokračují běloruské orgány v represích vůči běloruskému lidu – mnoho občanů je pronásledováno a mnozí byli zatčeni, mučeni a odsouzeni za to, že dali najevo nesouhlas s režimem nebo s široce rozšířeným porušováním lidských práv, ke kterému v Bělorusku dochází;

B. vzhledem k tomu, že od té doby bylo za protesty proti režimu zadrženo přes 35 000 Bělorusů; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv zdokumentovali stovky případů mučení a špatného zacházení a několik osob bylo nalezeno mrtvých nebo se stále pohřešuje; vzhledem k tomu, že v běloruských vazebních zařízeních a věznicích nadále dochází k nehumánnímu zacházení s vězni, k mučení a svévolnému upírání lékařské péče a několik zadržených v nich zemřelo; vzhledem k tomu, že v Bělorusku se stále nachází více než 670 politických vězňů; vzhledem k tomu, že tisíce Bělorusů postižených politickými represemi uprchly do sousedních zemí, aby se vyhnuly dalšímu pronásledování;

C. vzhledem k tomu, že běloruský režim vede politiku represí proti občanské společnosti a obráncům lidských práv a snaží se umlčet všechny nezávislé hlasy, které ještě v Bělorusku zbývají; vzhledem k tomu, že byla nebo brzy bude ukončena činnost téměř 250 organizací občanské společnosti, mezi nimiž je i Středisko lidských práv Vjasna, které bylo terčem bezprecedentních represí, při nichž byli zatčeni a obžalováni jeho vedoucí pracovníci, zaměstnanci i dobrovolní spolupracovníci, jako je předseda Vjasny Ales Bjaljatski, člen rady Vjasny a místopředseda Mezinárodní federace lidských práv Valjancin Stefanovič, koordinátorka sítě dobrovolníků Vjasny Marfa Rabkovová a dále Andrej Čapjuk, Leanid Sudalenka, Taccjana Lasicová, Maryja Tarasenková, Uladzimir Labkovič a další zaměstnanci a dobrovolníci Vjasny;

D. vzhledem k tomu, že dne 6. září 2021 byli představitelé opozice a političtí vězni Maryja Kalesnikava, která je nositelkou Sacharovovy ceny za svobodu myšlení a Mezinárodní ceny ženské odvahy, a význačný právník Maksim Znak odsouzeni k jedenácti resp. deseti rokům vězení za to, že údajně připravovali státní převrat;

E. vzhledem k tomu, že bylo zatčeno téměř 500 novinářů a běloruské orgány pokračují v pronásledování a šikaně nezávislých běloruských novinářů, kterým se snaží ztěžovat poskytování objektivního zpravodajství; vzhledem k tomu, že dne 27. srpna 2021 nařídil běloruský režim rozpuštění Běloruské asociace novinářů, největší nezávislé organizace novinářů v zemi, která v roce 2004 obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení;

F. vzhledem k tomu, že dne 23. května 2021 bylo letadlo společnosti Ryanair, které letělo na mezinárodní lince FR4978 mezi dvěma hlavními městy v EU (z Athén do Vilniusu), donuceno na příkaz Aljaksandra Lukašenky přistát v Minsku pod falešnou záminkou hrozby bombového útoku, což bylo v rozporu s mezinárodními úmluvami a vedlo k ohrožení bezpečnosti více než 170 cestujících a členů posádky; vzhledem k tomu, že v Minsku pak běloruské orgány zatkly běloruského novináře a aktivistu Ramana Prataseviče, který byl na palubě letadla, spolu s jeho partnerkou Sofjí Sapegovou;

G. vzhledem k tomu, že v odvetu za sankce, které EU uvalila na Bělorusko v reakci na nucené přistání letadla Ryanair na lince FR4978, Lukašenka veřejně pohrozil, že Evropskou unii, zejména sousední Litvu a Polsko, zaplaví migranty a drogami; vzhledem k tomu, že prezidentu Lukašenkovi se v jeho plánu na využití migrantů k politickým cílům dostalo podpory od Ruska; byl vytvořen systém, kdy jsou do Minsku letecky přepravováni migranti z Iráku a Turecka, kterým pak běloruská pohraniční stráž pomůže ilegálně překročit hranice s Evropskou unií; ve výsledku tak přibližně 4 000 nelegálních migrantů překročilo hranice s Litvou, více než 1 400 se dostalo do Polska a asi 400 vstoupilo na území Lotyšska; vzhledem k tomu, že Polsko, Lotyšsko a Litva byly donuceny vyhlásit na hranicích s Běloruskem výjimečný stav; vzhledem k tomu, že počet případů nelegálního vstupu na území Unie se snižuje, nicméně k pokusům o překročení hranic dochází i nadále; vzhledem k tomu, že ve dnech 13. až 19. září 2021 bylo zamezeno 2 101 pokusům o překročení hranice s EU (1380 na hranicích s Polskem, 135 na hranicích s Litvou a 136 na hranicích s Lotyšskem); vzhledem k tomu, že běloruský režim se dopouští na migrantech násilí, používá sílu, aby je donutil k překročení hranic s EU, a šíří propagandu a dezinformace obviňující členské státy EU z porušování práv migrantů a napomáhání k ilegální migraci do Běloruska; vzhledem k tomu, že nejméně čtyři nelegální migranti zemřeli v důsledku podchlazení a vyčerpání a několik z nich uvázlo na několik týdnů na běloruských hranicích, kde zůstali bez pomoci, nemohli podat žádost o azyl a neměli přístup k základním službám;

H. vzhledem k tomu, že běloruská sportovkyně Kryscina Cimanouskaja byla poté, co veřejně vystoupila s kritikou svých trenérů, donucena předčasně opustit olympijské hry v Tokiu; kvůli obavám o svou bezpečnost požádala na tokijském letišti o policejní ochranu a později přijala humanitární vízum, které jí poskytlo Polsko; vzhledem k tomu, že Mezinárodní olympijský výbor vyloučil běloruské trenéry Artura Šimaka a Jurije Moiseviče z účasti na olympijských hrách v Tokiu a zahájil vyšetřování;

I. vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie ze dne 15. září 2021 označila využívání migrantů k politickým cílům za hybridní útok Běloruska s cílem destabilizovat EU;

J. vzhledem k tomu, že dne 17. září 2021 zastavilo běloruské nejvyšší státní zastupitelství vyšetřování okolností úmrtí Ramana Bandarenky;

K. vzhledem k tomu, že Vitalij Šišov, zakladatel Běloruského domu na Ukrajině – skupiny pomáhající lidem, kteří opustili Bělorusko – byl dne 3. srpna 2021 nalezen oběšený v jednom z kyjevských parků;

L. vzhledem k tomu, že v této již tak velmi napjaté atmosféře uspořádaly Rusko a Bělorusko v září 2021 rozsáhlé společné vojenské cvičení „Západ 2021“ za účasti 200 000 vojáků, které přispělo k další eskalaci napětí na hranicích EU; vzhledem k tomu, že prezident Lukašenka oznámil, že do roku 2025 plánuje zakoupit od Ruské federace zbraně v hodnotě 1 miliardy USD, mezi nimiž má být i raketový systém S-400;

M. vzhledem k tomu, že dne 9. září 2021 uzavřeli vrcholní představitelé Ruska a Běloruska rovněž dohodu o vytvoření jednotného trhu s ropou a plynem a o prohloubení vzájemné hospodářské integrace, přičemž tato dohoda zvyšuje riziko, že Lukašenkův režim se bude nadále ucházet o ruskou podporu výměnou za oslabení svrchovanosti své země;

N. vzhledem k tomu, že dne 28. června 2021 Bělorusko pozastavilo svou účast v iniciativě Východního partnerství;

O. vzhledem k tomu, že v posledním roce vyhostil Lukašenkův režim několik diplomatů a pracovníků velvyslanectví EU a jejích členských států, a uzavřel tak další možnosti diplomatické komunikace;

P. vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) se rozhodl poskytnout Bělorusku přístup k téměř jedné miliardě dolarů ve formě tzv. zvláštních práv čerpání (SDR), a to v rámci širšího balíčku v hodnotě 650 miliard USD, který je k dispozici všem členům MMF;

Q. vzhledem k tomu, že Bělorusko zahájilo komerční provoz jaderné elektrárny Astravec, aniž by splnil všechna bezpečnostní doporučení obsažená ve zprávě ze zátěžového testu EU z roku 2018; vzhledem k tomu, že v běloruských sdělovacích prostředcích se soustavně objevují informace o závažných incidentech v této elektrárně a že dne 25. dubna 2021 se na oficiálních stránkách elektrárny Astravec objevila zpráva s velmi znepokojivým obsahem („Jaderná elektrárna představuje nebezpečí! Ke katastrofě může dojít naprosto kdykoli!); vzhledem k tomu, že běloruská strana je netransparentní a neposkytuje o dění v elektrárně důvěryhodné informace, což potvrzuje, že elektrárna představuje závažné riziko pro jadernou bezpečnost;

R. vzhledem k tomu, že Evropská unie uvalila sankce na 166 osob a 15 organizací, mezi nimiž je i prezident Aljaksandr Lukašenka, a vyhlásila cílené ekonomické sankce na několik odvětví běloruského hospodářství; vzhledem k tomu, že v roce 2020 zaznamenala běloruská ekonomika pokles reálného HDP ve výši 0,9 %, zatímco podle prognóz má v roce 2021 dojít k dalšímu poklesu o 2,7 %; vzhledem k tomu, že Čína s Běloruskem nadále spolupracuje a investuje zde, zejména v čínsko-běloruském průmyslovém parku Velký kámen;

1. připomíná, že Evropská unie a její členské státy neuznaly výsledky prezidentských voleb z roku 2020 kvůli závažným pochybnostem ohledně jejich řádného průběhu a zprávám o široce rozšířeném falšování výsledků, a neuznává tedy Aljaksandra Lukašenku jako běloruského prezidenta;

2. nadále odsuzuje represe vůči pokojným běloruským občanům, mučení a špatné zacházení, potlačování sdělovacích prostředků a internetu, jakož i bití, zatýkání a zastrašování novinářů, blogerů a jiných nezávislých hlasů v Bělorusku; nadále vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob zadržovaných z politických důvodů a stažení všech obvinění proti nim;

3. odsuzuje tvrdé a nespravedlivé tresty, k nimž byli v nedávné době odsouzeni představitelé opozice Maryja Kalesnikava a Maksim Znak a další političtí vězni; odsuzuje skutečnost, že tyto procesy probíhaly s vyloučením veřejnosti a nemohli se jich zúčastnit diplomaté EU a členských států;

4. nadále odsuzuje odvetné akce státních orgánů proti Středisku pro lidská práva Vjasna a vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alese Bjaljackého, Valjancina Stefanoviče, Marfy Rabkovové, Andreje Čapjuky, Leanida Sudalenky, Taccjany Lasicové, Maryje Tarasenkové, Uladzimira Labkoviče a dalších zaměstnanců a dobrovolníků Vjasny a stažení všech obvinění proti nim;

5. odsuzuje jednání běloruských trenérů Artura Šimaka a Jurije Moiseviče na olympijských hrách v Tokiu; připomíná stíhání běloruských sportovců za jejich účast na pokojných demonstracích a údajné vazby mezi běloruským hokejovým svazem a vraždou Ramana Bandarenky; vyzývá Mezinárodní olympijský výbor a ostatní mezinárodní sportovní výbory a federace, aby se při jednáních s běloruskou stranou řídily svými etickými kodexy;

6. připomíná svou výzvu ESVČ, Komisi a zastupitelským úřadům členských států v Bělorusku, aby bedlivě sledovaly situaci jednotlivých politických vězňů, nabízely jim podporu a usilovaly o jejich propuštění;

7. opětovně vyzývá k zahájení řádného dialogu mezi běloruským režimem a běloruskými demokratickými silami, který by probíhal za účasti všech stran a vedl k novým volbám pod mezinárodním dohledem, protože ty jsou jedinou cestou ven ze současné politické krize;

8. odsuzuje snahy Lukašenkova režimu využívat migranty k politickým cílům, neboť takové jednání je v rozporu s mezinárodními normami a dvoustrannými dohodami, které Bělorusko uzavřelo se členskými státy EU, s nimiž sousedí; považuje únos letadla Ryanair na lince FR4978 a jeho nucené přistání v Minsku za akt státního terorismu;

9. vítá podporu, kterou členské státy EU, Norsko a unijní instituce a agentury, zejména Europol, Frontex a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu poskytují státům postiženým migrační krizí vyvolanou běloruským režimem a vybízí k tomu, aby tuto podporu poskytovaly i nadále, mimo jiné formou navýšení pomoci při mimořádných událostech; vyzývá členské státy a orgány EU, aby migrantům, kteří uvázli na hranici s Běloruskem, poskytovaly pomoc a nezbytnou podporu;

10. vyzývá Komisi, aby urychleně předložila cílené legislativní návrhy, které by členským státům poskytly nezbytné záruky, že reakce na snahy třetích zemí využívat migranty k politickým cílům bude rychlá a účinná, zejména pokud jde o účinnou ochranu vnějších hranic EU a efektivní opatření k zamezení ilegálního překračování hranic;

11. vyzývá členské státy, aby zlepšily spolupráci při ochraně hranic a v boji proti obchodování s lidmi a pašování tabákových výrobků a při řešení ostatních bezpečnostních rizik, které běloruský režim vytváří nebo zhoršuje;

12. odsuzuje probíhající rozhovory mezi Lukašenkou a Vladimirem Putinem o plánech na větší integraci Běloruska a Ruska, které považuje za porušení běloruské svrchovanosti, protože běloruskému lidu je upíráno právo na to, aby sám rozhodoval o budoucnosti své země; poukazuje na protiprávnost Lukašenkovy vlády a odmítá veškeré dohody, které Lukašenka uzavřel jménem běloruského státu, zejména poté, co 5. listopadu 2020 skončilo jeho funkční období;

13. vyjadřuje podporu návrhu Komise na pozastavení platnosti některých článků dohody o zjednodušení vízového režimu s Běloruskou republikou, přičemž toto opatření by bylo zacíleno na konkrétní kategorie státních činitelů spojených s Lukašenkovým režimem, aniž by však mělo dopad na běžné občany; důrazně žádá Radu, aby co nejdříve přikročila k pátému balíčku sankcí, který by se zaměřoval na jednotlivce a organizace podílející se na represích v Bělorusku a na jednotlivce a organizace zapojené do obchodování s lidmi, a aby zahájila práci na budoucím balíčku;

14. vyzývá členské státy, aby kolektivně prohlásily, že příslušníci běloruské Státní bezpečnosti (Komitět gosudarstvennoj bezopasnosti, KGB) jsou na území Evropské unie nežádoucími osobami;

15. lituje, že dosud uplatněné ekonomické sankce měly na Lukašenkův režim zatím jen omezený účinek a významně nepostihly důležité sektory, jako je výroba potaše a ropných produktů; vyzývá Radu, aby dále zpřísnila cílené ekonomické sankce a zaměřila se přitom na ta odvětví běloruského hospodářství a veřejné a soukromé podniky, které Lukašenkův režim podporují a financují; vítá nové sankce, které Spojené státy, Spojené království a Kanada uvalily u příležitosti prvního výročí zmanipulovaných prezidentských voleb v Bělorusku; vyzývá EU, aby svá opatření koordinovala  se Spojenými státy, partnery ze skupiny G7 a dalšími podobně smýšlejícími demokratickými zeměmi;

16. vyzývá členské státy, aby svou činnost koordinovaly s mezinárodními partnery v multilaterálních organizacích, jako je MMF, s cílem omezit vyplácení finančních prostředků Lukašenkovu režimu a zastavit s ním veškerou spolupráci; všímá si toho, že nedemokratické země, zvláště Rusko a Čína, v Bělorusku soustavně investují;

17. nadále podporuje legitimní požadavky běloruských občanů a jejich volání po nových, svobodných a spravedlivých volbách, základních svobodách a lidských právech, demokratickém zastoupení a účasti na politickém životě ve svobodném a svrchovaném Bělorusku;

18. vyjadřuje uznání běloruským demokratickým silám pod vedením Svjatlany Cichanouské a oceňuje jejich snahy o to, aby byly legitimní požadavky a aspirace běloruského lidu ve světě známy a dostalo se jim náležité globální podpory;

19. opakovaně vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby společně s mezinárodními partnery uspořádali mezinárodní konferenci na vysoké úrovni o budoucnosti demokratického Běloruska, která by se zabývala možnostmi řešení krize v zemi a vyústila v přijetí finančních závazků ve výši několika miliard eur na podporu budoucího reformního úsilí a restrukturalizace běloruské ekonomiky;

20. poukazuje na to, že je třeba plně vyšetřit veškeré zločiny spáchané Lukašenkovým režimem na běloruském lidu, včetně vraždy Ramana Bandarenky a dalších běloruských občanů; očekává výsledky vyšetřování okolností úmrtí Vitalije Šišova, které vedou ukrajinské orgány;

21. vyzývá členské státy EU, aby aktivně uplatňovaly princip univerzální jurisdikce a připravily obžaloby osob odpovědných za běloruské represe;

22. důrazně žádá Komisi, ESVČ a členské státy EU, aby zvýšily přímou podporu, kterou poskytují běloruské opozici, občanské společnosti a nezávislým mediálním organizacím v Bělorusku i v zahraničí;

23. vyzdvihuje obrovský význam, který má zakládání lidových ambasád Běloruska v různých zemích světa, a žádá Komisi a členské státy, aby poskytovaly více podpory na ochranu práv a zájmů běloruských občanů v zahraničí a zájmů demokratického Běloruska, a to kupříkladu tím, že budou hledat možnosti financováni lidových ambasád;

24. vybízí členské státy, aby dále zjednodušily a urychlily postupy vydávání víz a povolení k pobytu pro osoby, které jsou na útěku z Běloruska z politických důvodů nebo které potřebují lékařskou péči v důsledku násilí, které na nich bylo spácháno, a dále členské státy vybízí k tomu, aby těmto lidem i jejich rodinám nabídly potřebnou pomoc a podporu;

25. vyzývá členské státy a Komisi, aby běloruským studentům a akademikům, kteří byli vyloučeni z univerzit a uvězněni za své prodemokratické postoje, nabídly stipendia;

26. nadále vyjadřuje podporu Mezinárodní platformě k zajištění trestní odpovědnosti pachatelů v Bělorusku (IAP) a vyzývá orgány a členské státy EU, aby podporovaly její činnost, stejně jako činnost jiných mezinárodních organizací usilujících o potrestání osob odpovědných za porušování lidských práv; zavazuje se, že bude usilovat o účinné fungování platformy Evropského parlamentu pro boj proti beztrestnosti v Bělorusku a o koordinaci včasné mezinárodní reakce na vývoj v Bělorusku;

27. odsuzuje vyhoštění diplomatů EU a členských států z Běloruska, zejména vyhoštění vedoucího delegace Evropské unie v Bělorusku a velvyslanců a diplomatů Litvy, Lotyšska a Polska; vybízí členské státy, aby jako politický signál Lukašenkovu režimu svolaly své velvyslance z Minska k poradě; důrazně žádá ESVČ, aby přehodnotila své pracovní metody a zajistila, že vedoucí delegace Evropské unie v Bělorusku, který byl odvolán do Bruselu, bude moci hrát aktivní úlohu, a aby přijala další opatření k zajištění bezpečného pracovního prostředí pro unijní diplomaty a pracovníky delegace EU v Minsku, zejména pokud jde o jejich ochranu před propagandistickými útoky ze strany Lukašenkova režimu;

28. poukazuje na agresivní vojenské cvičení Západ 2021 a na velmi omezené možnosti jeho pozorování; opakuje svou výzvu k zajištění strategické autonomie EU a vytvoření skutečné „evropské obranné unie“, která by byla součástí posílené NATO;

29. poukazuje na to, že je velmi důležité zabývat se otázkami jaderné bezpečnosti, které vyvstávají v souvislosti s jadernou elektrárnou Astravec; žádá, aby se Bělorusko začalo bezpečností své jaderné elektrárny zabývat, jednalo přitom zcela transparentně a zavázalo se, že uplatní všechna doporučení, která vzešla ze vzájemného hodnocení provedeného Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost; dokud se tak nestane, vyslovuje se pro to, aby byl vydán úplný zákaz dovozu energie z jaderné elektrárny Astravec na unijní trh a aby se tento postoj odrazil v unijním mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích;

30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a orgánům Běloruské republiky.

 

 

Poslední aktualizace: 6. října 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí