NÁVRH USNESENÍ o situaci v Tunisku
18.10.2021 - (2021/2903 (RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Frédérique Ries, Olivier Chastel, Nathalie Loiseau, Javier Nart, Jan‑Christoph Oetjen, Nicolae Ştefănuță
za skupinu Renew
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0523/2021
B9‑0525/2021
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Tunisku
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Tunisku,
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem Evropské unie ze dne 27. července 2021 a jeho tiskové prohlášení v Tunisu dne 10. září 2021,
– s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele ze dne 9. února 2021 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – Nová agenda pro Středomoří“ (JOIN(2021)0002) a k němu připojený společný pracovní dokument útvarů nazvaný „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – hospodářský a investiční plán pro jižní sousedy“ (SWD(2021)0023),
– s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu z roku 1998 zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (dohoda o přidružení EU-Tunisko)[1],
– s ohledem na tuniskou ústavu z roku 2014,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Tunisko smluvní stranou,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Tunisko se stalo místem zrodu arabského jara, když v lednu 2011 pokojně svrhlo prezidenta Zína Abidína Bin Alího; vzhledem k tomu, že Tunisko se navzdory vratkému přechodu stalo jedinou zemí v regionu, které se podařilo stát se demokracií; vzhledem k tomu, že jeho mladé demokratické instituce jsou stále křehké;
B. vzhledem k tomu, že na základě druhých svobodných parlamentních a prezidentských voleb v Tunisku v říjnu a listopadu 2019 se k moci dostal prezident Kaís Saíd; vzhledem k tomu, že v důsledku roztříštěnosti parlamentu byli v období od těchto voleb do července 2021 jmenováni tři předsedové vlád; vzhledem k tomu, že podle ústavy z roku 2014 se prezident i premiér dělí o výkonné pravomoci;
C. vzhledem k tomu, že vláda premiéra Mechichiho (2020–2021) měla na svědomí významné porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že podle organizace Amnesty International byli protestující v lednu 2021 ve vazbě mučeni;
D. vzhledem k tomu, že zemi již desítky let sužuje korupce; vzhledem k tomu, že Imed Boukhris, bývalý předseda Národní protikorupční agentury, byl v červnu 2021 bez vysvětlení odvolán a okamžitě nahrazen zetěm jednoho z poradců tehdejšího premiéra Mechichiho;
E. vzhledem k tomu, že stále více Tunisanů opouští svou zemi a někdy riskuje život při plavbě přes Středozemní moře; vzhledem k tomu, že Tunisko trpí jednou z nejvyšších měr odlivu mozků mezi arabskými zeměmi;
F. vzhledem k tomu, že Tunisko je druhou zemí na světě s nejvyšším počtem úmrtí na COVID-19; vzhledem k tomu, že v červenci 2021 se konaly četné protivládní protesty na podporu prezidenta Kaíse Saída, které vyjadřovaly společný hněv proti korupci a proti hospodářské, sociální a zdravotní krizi;
G. vzhledem k tomu, že v televizním projevu dne 25. července 2021 prezident Kaís Saíd rozhodl o odvolání premiéra Mechichiho a jeho vlády a o dočasném pozastavení činnosti tuniského parlamentu na dobu 30 dnů s možností prodloužení a o zbavení imunity všech jeho členů; vzhledem k tomu, že armáda následně zablokovala přístup do parlamentu; vzhledem k tomu, že několik poslanců bylo od té doby souzeno vojenskými soudy; vzhledem k tomu, že článek 80 tuniské ústavy stanoví, že parlament se musí scházet nepřetržitě po celou dobu výjimečného stavu a že prezident republiky nemůže parlament rozpustit; vzhledem k tomu, že dne 24. srpna 2021 prezident prodloužil pozastavení činnosti parlamentu „až do odvolání“;
H. vzhledem k tomu, že dne 26. července 2021 policie uzavřela tuniskou pobočku televizního kanálu Al-Džazíra; vzhledem k tomu, že ve skutečnosti bylo jejímu štábu povoleno pokračovat v činnosti v zemi;
I. vzhledem k tomu, že dne 20. srpna 2021 byly bez udání důvodů nuceně uzavřeny kanceláře Národní protikorupční agentury; vzhledem k tomu, že ministerstvo vnitra se zmocnilo údajů tisíců oznamovatelů;
J. vzhledem k tomu, že tisícům veřejných činitelů a podnikatelů byl údajně uložen zákaz cestování bez soudního příkazu a desítkám osob bylo uloženo domácí vězení a státní dohled;
K. vzhledem k tomu, že dne 22. září 2021 byl vydán prezidentský dekret č. 117, kterým prezident pozastavil platnost ústavy s výjimkou její preambule a prvních dvou kapitol o obecných ustanoveních, právech a svobodách; vzhledem k tomu, že si prezident udělil plnou zákonodárnou pravomoc měnit prostřednictvím dekretů zákony, jimiž se řídí politické strany, volby, soudnictví, odbory a sdružení, svoboda tisku a svoboda informací, organizace soudnictví, vnitřní bezpečnostní složky, lidská práva a svobody, zákon o osobním stavu, vnitřní bezpečnostní složky, cla a státní rozpočet;
L. vzhledem k tomu, že prezidentský dekret č. 117 neumožňuje žádné odvolání proti rozhodnutí prezidenta u soudu, a to ani u nejvyššího správního soudu Tuniska a kasačního soudu; vzhledem k tomu, že dekret nařídil ukončení činnosti Instance provisoire de contrôle de constitutionnalité des lois (prozatímního orgánu pro kontrolu ústavnosti zákonů), který byl zřízen ústavou v roce 2014 do doby, než bude zřízen tuniský ústavní soud;
M. vzhledem k tomu, že tuniská občanská společnost veřejně vyjádřila silné znepokojení nad novými omezeními práv a svobod; vzhledem k tomu, že občanská společnost, včetně odborů, nevládních organizací a politických stran, hrála od roku 2011 zásadní roli při utváření a posilování demokratické transformace v Tunisku; vzhledem k tomu, že dne 10. října 2021 vyšly v Tunisu navzdory značnému policejnímu dohledu do ulic tisíce lidí, aby protestovaly proti převzetí moci prezidentem Kaísem Saídem;
N. vzhledem k tomu, že dne 29. září 2021 jmenoval prezident Nadžlu Búdinovou předsedkyní vlády; vzhledem k tomu, že prezident dne 11. října 2021 vyhlásil novou vládu složenou z 25 členů, včetně ministrů vnitra, školství a zahraničních věcí z předchozích vlád v letech 2020 a 2021;
O. vzhledem k tomu, že EU poskytla Tunisku 2 miliardy EUR ve formě přímých grantů na podporu demokratické transformace, včetně 260 milionů EUR v roce 2020 a 200 milionů EUR v roce 2021 (od června) v rámci makrofinanční pomoci Tunisku,
1. je hluboce znepokojen soustředěním zákonodárné, výkonné a soudní moci v rukou prezidenta Kaíse Saída; konstatuje, že tato míra koncentrace je v rozporu s demokratickou zásadou kontroly a rovnováhy, zejména pokud neexistuje žádná kontrola nebo možnost odvolání proti rozhodnutí;
2. vyzývá tuniského prezidenta, aby plně respektoval práva a svobody zakotvené v tuniské ústavě z roku 2014 a aby plně dodržoval mezinárodní závazky Tuniska;
3. vyzývá prezidenta, aby v souladu s tuniským ústavním pořádkem umožnil návrat k plnohodnotné parlamentní demokracii;
4. odsuzuje pobuřující výroky některých poslanců tuniského parlamentu, jako je Rached Khiari, spoluzakladatel hnutí Karama (důstojnost), který obhajoval vraždu francouzského učitele Samuela Patyho na základě rouhání;
5. naléhavě vyzývá prezidenta, aby umožnil plné a řádné fungování nezávislých regulačních státních orgánů, včetně prozatímního orgánu pro kontrolu ústavnosti zákonů a Národní protikorupční agentury;
6. naléhavě vyzývá prezidenta, aby přijal inkluzivní a participativní přístup a co nejdříve zapojil zástupce občanské společnosti do všech ústavních a legislativních reforem a aby k těmto reformám došlo co nejdříve; zdůrazňuje, že místopředseda Komise, vysoký představitel by měl pravidelně dostávat aktuální informace o nejnovějším institucionálním vývoji v Tunisku;
7. zdůrazňuje, že je obzvláště důležité vypracovat ústavní a legislativní texty, které by poskytovaly alespoň tolik záruk jako tuniská ústava z roku 2014, pokud jde o kontrolu a rovnováhu a ochranu základních práv a svobod; konstatuje, že předchozí tuniské ústavy sice tyto zásady oficiálně zaručovaly, ale kvůli řadě represivních zákonů je nedokázaly účinně chránit; vyzývá EU a její členské státy, aby byly připraveny na žádost tuniských orgánů poskytnout tuniským institucím technickou pomoc;
8. bere na vědomí jmenování Nadžly Búdinové první tuniskou premiérkou; konstatuje, že její pravomoci jsou omezeny rámcem stanoveným v prezidentském dekretu č. 117 ze dne 22. září 2021, který soustřeďuje výkonnou moc v rukou prezidenta; bere na vědomí jmenování nové vlády dne 11. října 2021;
9. vyzývá prezidenta, aby přehodnotil svůj postoj, jímž je nepodporovat rovná práva žen a mužů ve všech oblastech bez výjimky; vyzývá k ukončení právní diskriminace žen v oblasti dědictví, péče o děti, práva na vedení domácnosti, práva na rodičovskou dovolenou a pracovních práv, zejména pro pracovnice v cizí domácnosti a zemědělkyně; vítá zákon z roku 2017 o vymýcení násilí na ženách a dívkách a vyzývá k jeho plnému provádění v praxi, mimo jiné prostřednictvím školení pracovníků donucovacích orgánů, aby poskytovali účinnou podporu obětem znásilnění a zneužívání; vyzývá EU, aby i nadále podporovala azylové domy pro ženy v Tunisku, které jsou všechny čtyři trvale přeplněné;
10. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory silnému partnerství s Tuniskem se EU od arabského jara nepodařilo tuto zemi lépe podpořit a pomoci jí dosáhnout řádné správy věcí veřejných a inkluzivního růstu;
11. potvrzuje, že EU plně podporuje Tunisko jako klíčového demokratického partnera v regionu;
12. vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby nadále pomáhaly tuniským orgánům, mimo jiné prostřednictvím makrofinanční pomoci a iniciativy COVAX, za předpokladu, že budou dodržována lidská práva a demokratické zásady v souladu s článkem 2 dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem; zdůrazňuje, že vytvoření odpovědné vlády je nezbytným krokem k dosažení tohoto cíle;
13. vyzývá Komisi, aby obnovila třístranný dialog mezi tuniskou občanskou společností, tuniskými orgány a Komisí;
14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, parlamentům členských států a vládě a parlamentu Tuniska.
- [1] Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.