Návrh usnesení - B9-0532/2021/REV1Návrh usnesení
B9-0532/2021/REV1

    NÁVRH USNESENÍ o krizi právního státu v Polsku a zásadě přednosti práva EU

    19.10.2021 - (2021/2935(RSP))

    předložený na základě prohlášení Rady a Komise
    v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

    Roberta Metsola, Jeroen Lenaers, Tomas Tobé
    za skupinu PPE
    Juan Fernando López Aguilar, Iratxe García Pérez, Simona Bonafè, Marek Belka, Heléne Fritzon, Birgit Sippel, Katarina Barley, Robert Biedroń, Leszek Miller, Łukasz Kohut, Włodzimierz Cimoszewicz, Elena Yoncheva, Domènec Ruiz Devesa, Sylvie Guillaume, Marc Angel, Thijs Reuten, Evin Incir, Cyrus Engerer, Nils Ušakovs, Johan Danielsson
    za skupinu S&D
    Malik Azmani, Olivier Chastel, Anna Júlia Donáth, Sophia in ’t Veld, Fabienne Keller, Moritz Körner, Nathalie Loiseau, Jan-Christoph Oetjen, Morten Petersen, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans, Guy Verhofstadt
    za skupinu Renew
    Sergey Lagodinsky, Terry Reintke, Tineke Strik, Sylwia Spurek, Gwendoline Delbos-Corfield, Diana Riba i Giner, Alice Kuhnke, Patrick Breyer, Saskia Bricmont, Daniel Freund, Ernest Urtasun, Kira Marie Peter-Hansen, Rosa D’Amato, Francisco Guerreiro, Monika Vana, Sara Matthieu, Claude Gruffat, Kim Van Sparrentak, Bas Eickhout, David Cormand, Hannah Neumann, Alviina Alametsä, Rasmus Andresen, Jordi Solé, Marie Toussaint, Mounir Satouri, Piernicola Pedicini, Sven Giegold, Niklas Nienaß, Anna Cavazzini, Ignazio Corrao, Eleonora Evi, Henrike Hahn
    za skupinu Verts/ALE
    Konstantinos Arvanitis
    za skupinu The Left


    Postup : 2021/2935(RSP)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    B9-0532/2021
    Předložené texty :
    B9-0532/2021
    Přijaté texty :

    B9-0532/2021

    Usnesení Evropského parlamentu o krizi právního státu v Polsku a zásadě přednosti práva EU

    (2021/2935(RSP))

    Evropský parlament,

     s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“),

     s ohledem na články 1, 2, 4 a 19 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

     s ohledem na článek 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

     s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

     s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

     s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU),

     s ohledem na odůvodněný návrh rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2017 o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky, předložený Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU (COM(2017)0835),

     s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie[1] („nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu“),

     s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost[2],

     s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[3],

     s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020[4],

     s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky[5],

     s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU[6],

     s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o svobodě médií a dalším zhoršování situace v oblasti právního státu v Polsku[7],

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Zpráva o právním státu 2020 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580),

     s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2021 nazvané „Zpráva o právním státu 2021 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2021)0700),

     s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

    A. vzhledem k tomu, že v článku 2 SEU se uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin;

    B. vzhledem k tomu, že polský premiér požádal dne 29. března 2021 často zpochybňovaný a nelegitimní „Ústavní soud“, aby posoudil, zda jsou ustanovení SEU týkající se přednosti práva EU a účinné soudní ochrany v souladu s polskou ústavou[8];

    C. vzhledem k tomu, že usnesením ze dne 14. července 2021 nařídil SDEU předběžná opatření požadovaná Komisí podle článku 279 SFEU, jež se týkají fungování kárného kolegia polského Nejvyššího soudu a zrušení některých dalších ustanovení polských právních předpisů, která mají dopad na nezávislost soudů[9];

    D. vzhledem k tomu, že dne 14. července 2021 nelegitimní polský „Ústavní soud“ rozhodl, že předběžná opatření SDEU o struktuře soudů v Polsku nejsou v souladu s polskou ústavou[10];

    E. vzhledem k tomu, že SDEU ve svém rozsudku ve věci C-791/19 ze dne 15. července 2021[11] dospěl k závěru, že kárný režim platný pro soudce v Polsku je v rozporu s právem EU;

    F. vzhledem k tomu, že dne 6. října 2021 SDEU rozhodl, že přeřazení soudce na jiný soud nebo na jiné oddělení téhož soudu bez jeho souhlasu může být v rozporu se zásadami neodvolatelnosti a nezávislosti soudců[12];

    G. vzhledem k tomu, že dne 6. října 2021 místopředsedkyně Soudního dvora zamítla návrh Polska na zrušení usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 14. července 2021 o okamžitém pozastavení uplatňování vnitrostátních ustanovení týkajících se zejména pravomocí kárného kolegia Nejvyššího soudu[13];

    H. vzhledem k tomu, že dne 7. října 2021 vydal nelegitimní „Ústavní soud“ rozhodnutí ve věci K 3/21, přijaté se dvěma odlišnými stanovisky; toto rozhodnutí, vydané na základě žádosti polského premiéra ze dne 29. března 2021, označilo ustanovení SEU z několika důvodů za neslučitelné s polskou ústavou;

    I. vzhledem k tomu, že dne 10. října 2021 se v celém Polsku konaly pokojné demonstrace na podporu členství Polska v EU, jichž se zúčastnilo přes 100 000 polských občanů;

    J. vzhledem k tomu, že dne 12. října 2021 bylo rozhodnutí ve věci K 3/21 zveřejněno v polském úředním věstníku[14], a stalo se tak součástí polského právního řádu;

    K. vzhledem k tomu, že názor, že toto rozhodnutí nelegitimního „Ústavního soudu“ jednoznačně popírá základní zásadu přednosti práva EU, vyjádřila také Asociace evropských správních soudců[15];

    L. vzhledem k tomu, že velká většina respondentů bleskového průzkumu Eurobarometru, který byl proveden v srpnu 2021, se shodla na tom, že Unie by měla členským státům poskytovat finanční prostředky pouze pod podmínkou, že jejich vláda bude dodržovat zásady právního státu a demokratické zásady; vzhledem k tomu, že takto odpovědělo i velmi mnoho respondentů v Polsku (72 %)[16];

    M. vzhledem k tomu, že v různých průzkumech veřejného mínění, které proběhly v Polsku v září a říjnu 2021, odpovědělo pouhých 5 % respondentů, že by Polsko mělo vystoupit z EU[17], 90 % hodnotilo členství Polska v EU pozitivně[18] a 95 % odpovědělo, že podle jejich názoru měla unijní podpora pozitivní vliv na rozvoj jejich města nebo regionu, což je více než evropský průměr[19],

    1. vyjadřuje velké politování nad rozhodnutím nelegitimního „Ústavního soudu“ ze dne 7. října 2021[20], které je útokem na evropské společenství hodnot a práva jako celek, neboť popírá přednost práva EU, která je v souladu s ustálenou judikaturou SDEU jedním z jeho základních prvků; vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že by se toto rozhodnutí mohlo stát nebezpečným precedentem; poukazuje na to, že nelegitimní „Ústavní soud“ nejen nemá právní validitu a není nezávislý[21], nýbrž je i nepříslušný k výkladu ústavy v Polsku;

    2. zdůrazňuje, že podle článku 47 Listiny základních práv vyžaduje právo na účinnou ochranu přístup k nezávislému soudu; poukazuje na to, že vnitrostátní ústavní soudy a někteří politikové tento princip stále více zpochybňují, a vyzývá členské státy, aby respektovaly ústřední úlohu SDEU a řídily se jeho rozsudky;

    3. lituje, že ke zpochybnění přednosti práva EU před národní legislativou došlo z popudu současného polského premiéra, který tak znovu zneužil soudní moc ke svým politickým cílům; lituje této iniciativy jako jednostranného rozhodnutí zpochybnit právní rámec Evropské unie a jeho dodržování ze strany Polska; připomíná, že přistoupení Polské republiky k Evropské unii proběhlo prostřednictvím ratifikace smlouvy o přistoupení, s níž polští občané vyjádřili souhlas v referendu; dále připomíná, že Polská republika se dobrovolně zavázala řídit se ustanoveními Smluv a judikaturou SDEU; odsuzuje využívání soudů k politickým účelům a vyzývá polské orgány, aby přestaly svévolně používat své výkonné a legislativní pravomoci k narušování dělby moci a právního státu;

    4. konstatuje, že pokud má být rozhodnuto, zda soudní systém slouží svému účelu, kterým je zajišťování účinné a nezávislé soudní kontroly, je třeba jej posuzovat v jeho úplnosti, a ostře odsuzuje opakované pokusy současné vlády PiS ospravedlňovat legislativní změny v oblasti justice v Polsku poukazováním na jednotlivé, izolované příklady z různých členských států;

    5. vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí ve věci K 3/21 má negativní dopad na polské i evropské občany a podniky, protože již není možné plně zaručit jejich základní právo na nezávislé soudnictví, které by bylo plně v souladu s acquis a právními předpisy EU; je znepokojen otázkou, zda je v tomto ohledu zaručena účinná ochrana základních práv polských a evropských občanů;

    6. vyjadřuje uznání desetitisícům polských občanů, kteří vyšli do ulic, aby na pokojných masových demonstracích hájili práva a svobody, jež mají jako evropští občané; sdílí s nimi touhu po tom, aby silné demokratické Polsko stálo v centru evropského projektu;

    7. obává se, že rozhodnutí ve věci K 3/21 bude mít nepříznivý účinek na polské soudce, které bude odrazovat od toho, aby využívali svých pravomocí ve věci uplatňování práva EU; vyjadřuje plnou podporu polským soudcům, kteří i po rozhodnutí ve věci K 3/21 uplatňují přednost práva EU a podávají SDEU žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, přestože tím ohrožují svou kariéru a vystavují se riziku, že budou v kárném řízení odvoláni z funkce či propuštěni nebo donuceni odstoupit;

    8. připomíná, že Smlouvy EU nelze měnit rozhodnutím vnitrostátního soudu a že článek 91 polské ústavy připomíná, že ratifikované mezinárodní smlouvy jsou součástí polského právního řádu, jsou uplatňovány přímo a v případě střetu právních norem mají přednost před vnitrostátním právem; je velmi znepokojen tím, že polský „Ústavní soud“ se z ochránce ústavy změnil v nástroj legalizace protiprávní činnosti státních orgánů; připomíná, že rozhodnutí SDEU nezbavují členské státy práva provádět organizační změny ve svých soudních systémech;

    9. vítá skutečnost, že několik vnitrostátních parlamentů se rozhodlo uspořádat rozpravu o nedávných akcích polské vlády strany PiS a o jejích útocích na přednost práva EU a zaujmout k této věci jasné stanovisko;

    10. opakuje svůj postoj, že vlády, které natolik flagrantním, promyšleným a systematickým způsobem porušují hodnoty zakotvené v článku 2 SEU, by neměly dostávat žádné peníze daňových poplatníků EU;

    11. vyzývá Komisi a Radu, aby co nejdříve a ve vzájemné koordinaci učinily tyto kroky:

    – zahájily řízení o nesplnění povinnosti ve vztahu k právním předpisům o nelegitimním „Ústavním soudu“, jeho nezákonnému složení a úloze, kterou sehrává při neplnění rozhodnutí SDEU, a požádaly SDEU, aby přijal rozhodnutí o předběžných opatřeních a zahájil řízení o nesplnění povinnosti ve vztahu ke Kolegiu pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné Nejvyššího soudu, Národní radě soudnictví a polské soustavě státního zastupitelství;

    – zahájily ve vztahu k Polsku postup podle čl. 6 odst. 1 nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (úkon příslušící Komisi); přitom připomíná, že článek 5 uvedeného nařízení chrání přístup k financování pro příjemce resp. konečné příjemce a ukládá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby platby mohly být provedeny;

    – pozastavily proces schvalování návrhu polského plánu pro oživení a odolnost, dokud polská vláda plně a řádně nesplní rozhodnutí SDEU a mezinárodních soudů, a zajistily, že hodnocení plánu bude v souladu s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví;

    – využily postupy nevyžadující jednomyslnost k tomu, aby ve věci porušování zásad právního státu v Polsku přijaly jednoznačná doporučení s pevnými lhůtami; v souladu s postupem stanoveným v čl. 7 odst. 1 SEU prohlásily, že existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (úkon příslušící Radě), a rozšířily působnost tohoto postupu na základní práva a demokracii;

    – využily pravomocí, které mají podle platného nařízení o společných ustanoveních, včetně možnosti pozastavit platby nebo případně provést finanční opravy, protože z důvodu nedostatečné nezávislosti soudů, která ohrožuje legalitu a řádnost výdajů, hrozí v Polsku riziko závažných nedostatků ve fungování kontrolních systémů;

    – uspořádaly rozpravu o krizi právního státu v Polsku za přítomnosti předsedy Evropského parlamentu a zaujaly k této věci jednoznačný postoj, vydaly co nejdůraznější společné prohlášení, podepsané vrcholnými představiteli států a vlád na zasedání Evropské rady ve dnech 21.–22. října 2021, a poté uskutečnily naléhavou rozpravu na příštím zasedání Rady pro všeobecné záležitosti;

    12. zdůrazňuje, že tato požadovaná opatření nemají být represivními kroky vůči polským občanům, nýbrž mají být prostředkem k tomu, aby byl v Polsku obnoven právní stát, který zde postupně upadá; vyzývá Komisi, aby využila veškerých svých možností k tomu, aby polští občané a rezidenti nebyli v důsledku činnosti současné polské vlády zbaveni výhod, které jim přináší unijní financování, a aby vytvořila způsob, jak by její útvary mohly tyto prostředky vyplácet přímo konečným příjemcům;

    13. bere na vědomí, že Výbor pro právní záležitosti hlasoval dne 14. října 2021 na podporu žaloby k SDEU na Komisi ve věci neuplatnění mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

    °

    ° °

    14. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vládám a parlamentům členských států, Radě, Komisi, Výboru regionů a Radě Evropy.

     

     

    Poslední aktualizace: 25. října 2021
    Právní upozornění - Ochrana soukromí