NÁVRH USNESENÍ o situaci v Nikaragui
8.12.2021 - (2021/3000(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Pedro Marques, Javi López
za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0581/2021
B9-0585/2021
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Nikaragui
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 8. července 2021 o situaci v Nikaragui[1],
– s ohledem na prohlášení o Nikaragui, která vydal jménem EU místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zejména na prohlášení ze dne 8. listopadu 2021 o nedávných volbách,
– s ohledem na Dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé[2] (dále jen „dohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou“),
– s ohledem na nařízení a rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv v Nikaragui a na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1800 ze dne 11. října 2021, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/1720 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Nikaragui, které prodloužilo platnost sankcí do 15. října 2022[3],
– s ohledem na usnesení Organizace amerických států (OAS) ze dne 20. října 2021 o situaci v Nikaragui,
– s ohledem na prezidentskou akci prezidenta Spojených států Bidena ze dne 16. listopadu 2021 nazvanou „Prohlášení o pozastavení vstupu osob odpovědných za politiky nebo opatření, které ohrožují demokracii v Nikaragui, jako přistěhovalců i osob, které nejsou přistěhovalci“,
– s ohledem na prohlášení Meziamerické komise pro lidská práva ze dne 20. listopadu 2021, v němž v souvislosti se závažným porušováním lidských práv znovu potvrdila, že Nikaragua spadá do její příslušné jurisdikce, a vyjádřila politování nad rozhodnutím Nikaraguy vypovědět Chartu Organizace amerických států;
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 7. listopadu 2021 se v Nikaragui konaly prezidentské a parlamentní volby, které lze označit za frašku a v souvislosti s nimiž byla vznesena obvinění z podvodu; vzhledem k tomu, že od června 2021 vězní Ortegův režim 50 nejvýznamnějších politických oponentů, včetně potenciálních prezidentských kandidátů; vzhledem k tomu, že režimem ovládaná Nejvyšší volební rada (el Consejo Supremo Electoral) zrušila právní subjektivitu všech nezávislých opozičních stran, včetně sedmi potenciálních kandidátů na prezidenta;
B. vzhledem k tomu, že v okamžiku, kdy byla sečtena necelá polovina hlasovacích lístků, Nejvyšší volební rada oznámila, že Daniel Ortega dosáhl svého čtvrtého po sobě jdoucího znovuzvolení, přičemž měl získat 75 % hlasů voličů při 65 % volební účasti; vzhledem k tomu, že 75 z 91 křesel národního shromáždění ovládne FSLN (el Frente Sandinista de Liberación Nacional); vzhledem k tomu, že hlavním představitelem opozice v zákonodárném sboru je Walter Espinoza ze strany Partido Liberal Constitucionalista, který v prezidentských volbách získal 14 % hlasů, přičemž jeho strana pak v národním shromáždění obsadí 10 křesel; vzhledem k tomu, že podle zjištění nikaragujských organizací občanské společnosti byla účast mnohem nižší, takže míra volební neúčasti podle jejich odhadů činila asi 81,5 %;
C. vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti bylo v den voleb zaznamenáno 285 politický motivovaných násilných činů a aktů volebního nátlaku, včetně zastrašování, obtěžování, výhrůžek a vydírání, které se zaměřovaly především na státní zaměstnance, zaměstnance veřejného sektoru, studenty a zdravotnický personál, přičemž cílem bylo přinutit tyto osoby k účasti ve volbách; vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda připravila nikaragujský lid o jeho občanská a politická práva a svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování, zakázala řadu organizací občanské společnosti a nerespektovala své závazky v oblasti lidských práv a základních svobod podle nikaragujské ústavy, Meziamerické demokratické charty a mezinárodních dohod, jichž je země smluvní stranou;
D. vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda v posledních několika letech přijímá stále restriktivnější zákony, které institucionalizují represe a legalizují činy, k nimž v zemi došlo od jejich přijetí; vzhledem k tomu, že Nikaragua se stala republikou strachu, přičemž více než 140 000 občanů bylo nuceno prchnout ze země do exilu; vzhledem k tomu, že v roce 2020 žilo 47 % Nikaragujců v Kostarice v chudobě, více než tři čtvrtiny z nich mohly jíst pouze jednou denně, 41 % nemělo stabilní zdroj příjmů a jedna pětina neměla na další měsíc zajištěno bezpečné bydlení;
E. vzhledem k tomu, že Meziamerická komise pro lidská práva ve své zprávě ze dne 25. října 2021 nazvané „Nikaragua: Koncentrace moci a podrývání právního státu“ uvedla, že vláda v Nikaragui prostřednictvím represí, korupce, volebních podvodů a strukturální beztrestnosti vytvořila policejní stát, jehož cílem je dosáhnout „časově neomezeného držení moci a zachování výsad a imunit této vlády“;
F. vzhledem k tomu, že více než 40 zemí vyjádřilo silný nesouhlas s nikaragujskými volbami a odmítlo je uznat za demokratické; vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2021 byl na valném shromáždění Organizace amerických států přijat návrh usnesení, v němž se uvádí, že nikaragujské volby postrádaly „demokratickou legitimitu“; vzhledem k tomu, že nikaragujská vláda v rámci odvetných opatření oznámila, že zahájí dvouletý proces vystoupení z Organizace amerických států (OAS);
G. vzhledem k tomu, že během voleb nebyl sedmi mezinárodním sdělovacím prostředkům povolen vstup do země, aby mohly zajistit volební zpravodajství; vzhledem k tomu, že nezávislá novinářská sdružení odsoudila nejméně 52 útoků na nezávislé novináře, k nimž došlo od 25. října do 7. listopadu 2021; vzhledem k tomu, že dne 7. listopadu byly akreditovány pouze oficiální sdělovací prostředky, čímž bylo porušeno právo na informace a svoboda projevu;
H. vzhledem k tomu, že v období od 3. do 7. listopadu 2021 bylo v zemi hlášeno 35 případů svévolného zadržení; vzhledem k tomu, že propuštěno bylo pouze devět vězňů, přičemž 26 je stále uvězněno; vzhledem k tomu, že je tak svévolně zadržováno celkem 170 osob, včetně sedmi potenciálních prezidentských kandidátů; vzhledem k tomu, že toto porušování lidských práv, jehož se údajně dopouštějí převážně policisté, místní úředníci, parastátní činitelé a členové vlády a její příznivci, v době před podvodnými volbami vzrostlo;
I. vzhledem k tomu, že v říjnu 2021 bylo plně naočkováno pouze 5 % obyvatel Nikaraguy; vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto trendu dosáhne Nikaragua kolektivní imunity nejdříve v roce 2023;
1. odsuzuje nedemokratický volební proces v Nikaragui, který porušil všechny mezinárodní demokratické normy pro důvěryhodné, inkluzivní, spravedlivé a transparentní volby; odmítá uznat legitimitu výsledků nezákonných voleb; podporuje prohlášení potvrzující, že tyto volby dokončují přeměnu Nikaraguy v autokratický režim;
2. opakovaně vyjadřuje solidaritu s nikaragujským obyvatelstvem a důrazně odsuzuje veškeré represivní kroky nikaragujských orgánů namířené proti demokratickým opozičním stranám a jejich členům, novinářům a dalším pracovníkům sdělovacích prostředků, studentům, původním obyvatelům, obráncům lidských práv a členům organizací občanské společnosti a jejich rodinným příslušníkům, a odsuzuje zejména způsobená úmrtí; vyzývá k tomu, aby bylo okamžitě zastaveno ukládání restriktivních opatření, represe a porušování lidských práv, a vyzývá k tomu, aby byla stanovena odpovědnost za závažná porušení, jichž se nikaragujská vláda dopouští od roku 2018;
3. opakuje, že jediným řešením hluboké politické krize v Nikaragui je inkluzivní a smysluplný vnitrostátní dialog, a vyjadřuje politování nad přetrvávající nečinností nikaragujského režimu a jeho neochotou zahájit tento proces; připomíná své předchozí postoje, v nichž jsou stanoveny základní předpoklady pro zahájení inkluzivního a smysluplného vnitrostátního dialogu ze strany vlády: vyzývá nikaragujskou vládu, aby okamžitě obnovila právní stát a základní svobody v zemi a ukončila stav represí a strachu; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech svévolně zadržovaných politických vězňů a k zajištění toho, aby se mohli exulanti bez výjimek a s plnými zárukami, stejně jako mezinárodní organizace pro lidská práva, vrátit do země; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly současné a budoucí úsilí občanské společnosti o vytvoření podmínek pro dialog vedoucí k přechodu k demokracii v souladu s tím, co bylo stanoveno v dohodách z března 2019;
4. vyzývá k tomu, aby byly uspořádány volby v souladu s mezinárodními normami a Meziamerickou demokratickou chartou s cílem zajistit, aby byly naplněny demokratické ambice nikaragujského lidu, a aby byl mezinárodním organizacím a organizacím občanské společnosti umožněn okamžitý a neomezený přístup do země;
5. podporuje prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele, že zvažuje všechny nástroje, které má EU k dispozici, s cílem přijmout dodatečná opatření, včetně těch, která mohou jít nad rámec individuálních omezení, a zároveň se snažit vyhnout se jakýmkoli opatřením, která by mohla potenciálně zhoršit utrpení nikaragujského lidu;
6. vyzývá EU a její členské státy, aby pokračovaly ve své humanitární spolupráci s cílem podpořit nejzranitelnější osoby a zároveň prozkoumaly alternativní opatření pro boj proti rozšířené korupci a zajistily, aby finanční prostředky EU přidělené Nikaragui, a to i prostřednictvím mnohostranných a finančních institucí, nebyly využívány k posilování korupčního režimu;
7. vyjadřuje politování nad vypovězením Charty Organizace amerických států, které dne 19. listopadu 2021 vyhlásil ministr zahraničních věcí Nikaraguy, a zdůrazňuje, že toto rozhodnutí ukončí přístup země k financování z Meziamerické rozvojové banky a znamená, že Nikaragua odstoupí od regionálních mechanismů OAS na ochranu lidských práv;
8. připomíná, že s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou musí Nikaragua dodržovat a upevňovat zásady právního státu, demokracie a lidských práv, opakuje svůj požadavek, aby s ohledem na stávající okolnosti byla uplatněna demokratická doložka dohody o přidružení;
9. požaduje, aby v případě všech obětí byla v souladu s nikaragujskými právními předpisy, mezinárodními závazky a povinnostmi zajištěna spravedlnost a odpovědnost, a to prostřednictvím nestranného, důkladného a nezávislého vyšetřování; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily vytvoření mechanismu prošetření a odpovědnost v rámci Rady OSN pro lidská práva;
10. vyzývá EU a její členské státy, aby pozorně sledovaly situaci na místě pomocí svých zástupců a velvyslanectví v Nikaragui, a to i prostřednictvím sledování soudních řízení a návštěv kritiků a opozičních vůdců, kteří jsou uvězněni nebo drženi v domácím vězení, a aby usnadnily vydávání mimořádných víz a poskytly v členských státech dočasné útočiště osobám pronásledovaným z politických důvodů; požaduje, aby Evropská služba pro vnější činnost posílila svůj pravidelný dialog s organizacemi občanské společnosti a obránci lidských práv a posílila mechanismy na podporu jejich nepostradatelné práce;
11. opakuje svou výzvu k okamžitému vydání Alessia Casimirriho do Itálie;
12. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Středoamerickému parlamentu a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.
- [1] Přijaté texty, P9_TA(2021)0359.
- [2] Úř. věst. L 346, 14.11.2002, s. 3.
- [3] Úř. věst. L 361, 26.10.2012, s. 52.