NÁVRH USNESENÍ o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu
16.3.2022 - (2022/2593(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Eugenia Rodríguez Palop, Anja Hazekamp
za skupinu The Left
B9‑0164/2022
Usnesení Evropského parlamentu o potřebě naléhavého akčního plánu EU s cílem zajistit potravinové zabezpečení v EU i mimo ni s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 11, 13, 39, čl. 168 odst. 1, čl. 169 odst. 1, článek 191, čl. 192 odst. 1 této smlouvy,
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,
– s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,
– s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti z roku 1992 a přidružený Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti z roku 2000 a Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání z roku 2010,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2022 nazvané „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii (COM(2022)0108),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 s názvem „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773) a na ‑podrobnou analýzu, o niž se toto sdělení opírá,
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze[4],
– s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“,
– s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2018 o globálním oteplování o 1,5 °C, jeho pátou hodnotící zprávu z roku 2014 a související souhrnnou zprávu z roku 2014, zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2019 o změně klimatu a půdě, zvláštní zprávu z roku 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a jeho šestou hodnotící zprávu z roku 2022, včetně druhé části týkající se dopadů, přizpůsobení se změně klimatu a zranitelnosti,
– s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ze dne 31. května 2019 o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce,
– s ohledem na přepracovanou Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996,
– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,
_ s ohledem na deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech ze dne 28. září 2018,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 24. února 2022 zahájila Ruská federace nelegální invazi na Ukrajinu, která je zjevným porušením Charty OSN a zásad mezinárodního práva;
B. vzhledem k tomu, že spotřebitelé na celém světě čelí v důsledku války na Ukrajině vyhlídce na zvyšování cen potravin a jejich nedostatek, neboť je ohrožen vývoz pšenice, dalších obilovin a jedlých olejů z Ukrajiny a Ruska;
C. vzhledem k tomu, že již před ruskou invazí na Ukrajinu zaznamenaly celosvětové zemědělské trhy nárůst cen, částečně kvůli důsledkům klimatické krize a dopadu pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že rostoucí ceny energie v Evropě mají významný dopad na zemědělství, jelikož se zemědělci potýkají s vysokými cenami hnojiv a zvyšujícími se náklady na energii;
D. vzhledem k tomu, že cena energie prudce roste a dosahuje rekordní výše za posledních 40 let; vzhledem k tomu, že rovněž rostou ceny potravin, neboť jsou neoddělitelně spjaty s cenami fosilních paliv; vzhledem k tomu, že se očekává, že ceny potravin v důsledku války dále porostou;
E. vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině odhaluje zranitelnost současných potravinových řetězců; vzhledem k tomu, že evropská produkce základních potravin je velmi závislá na dovozu z Ukrajiny a Ruska; vzhledem k tomu, že Ukrajina i Rusko hrají velmi důležitou úlohu v globálním obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty, a to jak v rozvojových zemích Afriky a Blízkého východu, kde spotřebitelské ceny potravin již prudce rostou, tak v Evropě, kde se dopad projevuje zejména na ceně krmiv pro chov hospodářských zvířat;
F. vzhledem k tomu, že Rusko je největším světovým vývozcem pšenice; vzhledem k tomu, že Ukrajina je největším světovým vývozcem slunečnicového oleje, čtvrtým největším vývozcem kukuřice a pátým největším vývozcem pšenice; vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině dále naruší globální trhy s obilovinami a olejninami a bude mít v krátkodobém horizontu negativní dopady na celosvětové dodávky obilí; vzhledem k tomu, že jen z Ukrajiny dováží Evropská unie 19 % veškeré pšenice a 13 % veškerých olejnin; vzhledem k tomu, že rozsáhlý konflikt na Ukrajině by mohl omezit celosvětové dodávky základních plodin, jako je pšenice, kukuřice a slunečnicový olej; vzhledem k tomu, že by to mohlo ohrozit globální potravinové zabezpečení a zvýšit geopolitické napětí;
G. vzhledem k tomu, že je EU silně závislá na ruských fosilních palivech; vzhledem k tomu, že přibližně 90 % plynu používaného v EU se dováží, přičemž v roce 2021 zajišťovalo Rusko členským státům EU 45 % tohoto dovozu – tento podíl se v jednotlivých členských státech liší; vzhledem k tomu, že Rusko Evropě dodávalo největší podíl ropy (27 %), což je třikrát víc než druhý největší dodavatel (Norsko); vzhledem k tomu, že tato vnější závislost na energii přímo ovlivňuje zemědělskou produkci;
H. vzhledem k tomu, že hnojiva na bázi dusičnanu jsou do EU dovážena především z Ruska, Egypta a Alžírska; vzhledem k tomu, že amoniak je od roku 2010 do EU z velké části dovážen z Ruska (v průměru 50 % celkového dovozu do EU); vzhledem k tomu, že výrobky na bázi fosfátu pocházejí především z Maroka (22 % celkového dovozu do EU); vzhledem k tomu, že vývoz hydrogenfosforečnanu amonného z Maroka a Ruska do EU výrazně vzrostl a v roce 2017 představoval 70 % veškerého dovozu hydrogenfosforečnanu amonného do EU; vzhledem k tomu, že chlorid draselný dovážený do EU pochází především z Ruska a Běloruska; vzhledem k tomu, že sloučeniny hnojiv s obsahem dusíku, fosforu a draslíku (NPK) se většinou dovážejí z Ruska a Norska; vzhledem k tomu, že Rusko v roku 2015 překonalo Norsko a stalo se největším vývozcem do EU;
I. vzhledem k tomu, že ruská agrese vůči Ukrajině vyžaduje rozhodné a rychlé ukončení závislosti EU na dovozu fosilních paliv, zejména z Ruska;
J. vzhledem k tomu, že rostoucí ceny fosilních paliv mají obzvláště závažný dopad na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo na zranitelné domácnosti, které vynakládají vysoký podíl svých celkových příjmů na energii, dopravu a potraviny, čímž se v EU i mimo ni zhoršují rozdíly a nerovnosti a zvyšuje riziko chudoby;
K. vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení neznamená pouze fungující dodávky potravin, ale podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství zahrnuje také právo na potraviny a přístup ke zdravé výživě pro všechny; vzhledem k tomu, že potravinová soběstačnost neznamená pouze samozásobení, ale zahrnuje také právo všech lidí určovat si své vlastní zemědělské a potravinové systémy;
L. vzhledem k tomu, že mnoho vědeckých studií ukazuje, že intenzivní zemědělství v Evropě vede ke ztrátě biologické rozmanitosti, znečišťuje naši vodu, půdu a ovzduší a přispívá ke změně klimatu; vzhledem k tomu, že studie zdůrazňují, že lidstvo se již dostalo mimo bezpečný operační prostor, pokud jde o úbytek biologické rozmanitosti, koloběh dusíku a fosforu a změnu klimatu;
M. vzhledem k tomu, že sdělení Komise o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ stanoví ucelený přístup k evropskému potravinovému systému, jehož ústředním prvkem je zemědělství jakožto zajišťovatel potravin, a uznává vzájemnou provázanost všech subjektů v celém dodavatelském řetězci a jejich sdílenou odpovědnost při dosahování cílů strategie, jakož i klíčovou úlohu zemědělců při zajišťování veřejných statků, včetně boje proti změně klimatu;
N. vzhledem k tomu, že udržitelné zemědělství znamená udržitelné způsoby hospodaření uspokojující současné potřeby společnosti v oblasti potravin a textilu, aniž by ohrožovaly schopnost současných a budoucích generací uspokojovat jejich potřeby;
O. vzhledem k tomu, že je třeba upravit způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, nápoje a další zemědělské produkty, aby byl v souladu s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou, Úmluvou o biologické rozmanitosti, Mezinárodní smlouvou o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a s politikami a závazky EU; vzhledem k tomu, že tyto změny by měly rovněž vést k dosažení pevné rovnováhy mezi třemi pilíři udržitelnosti, včetně životního prostředí, klimatu, biologické rozmanitosti, veřejného zdraví, cenové dostupnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a hospodářské udržitelnosti pro zemědělce, rybáře a subjekty v potravinovém řetězci, i k dodržování sociálních aspektů, jako jsou pracovní a zaměstnanecké podmínky a zdravotní a bezpečnostní normy;
P. vzhledem k tomu, že zdravé ekosystémy, bohatá biologická rozmanitost a stabilní klima mají pro produkci a bezpečnost potravin zásadní význam; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze;
Q. vzhledem k tomu, že změna klimatu vyvolaná člověkem, včetně častějších a intenzivnějších extrémních jevů, má rozsáhlé nepříznivé dopady a v jejím důsledku dochází ke ztrátám a škodám na přírodě a lidech nad rámec přirozené proměnlivosti klimatu; vzhledem k tomu, že změna klimatu a stále častější a intenzivnější extrémní jevy rovněž ohrožují zabezpečování dodávek potravin a vody, což maří úsilí o splnění cílů udržitelného rozvoje;
R. vzhledem k tomu, že ačkoli produktivita zemědělství celkově roste, změna klimatu tento nárůst v posledních 50 letech globálně zpomaluje; vzhledem k tomu, že častější meteorologické a extrémní klimatické jevy vedou k tomu, že miliony lidí musí čelit akutnímu nedostatku potravin a omezeným dodávkám vody, přičemž nejzávažnější dopady byly zaznamenány na mnoha místech a v řadě komunit v Africe, Asii, Střední a Jižní Americe, na malých ostrovech a v Arktidě;
S. vzhledem k tomu, že ačkoli současná produkce potravin postačuje k uspokojení celosvětových potřeb, přibližně 11 % světové populace trpí podvýživou, a vzhledem k tomu, že nemoci související se stravou mají za následek 20 % předčasných úmrtí v důsledku podvýživy i obezity; vzhledem k tomu, že k velkému rozšiřování produkce potravin, krmiv, vlákenných surovin a bioenergie dochází na úkor řady dalších příspěvků přírody ke kvalitě života, včetně regulace kvality ovzduší a vody, regulace klimatu a vytváření přírodních stanovišť;
T. vzhledem k tomu, že také existují synergie, jako jsou udržitelné zemědělské postupy, které zvyšují kvalitu půdy, čímž zlepšují produktivitu a další ekosystémové funkce a služby, jako je ukládání uhlíku a regulace kvality vody;
U. vzhledem k tomu, že přibližně milion druhů již čelí vyhynutí, řada z nich v průběhu příštích desetiletí, pokud nebudou přijata opatření k omezení příčin úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že bez takovýchto opatření se bude globální vymírání druhů nadále zrychlovat, přestože je již teď nejméně desetkrát až stokrát rychlejší než průměrná míra vymírání druhů za posledních 10 milionů let;
V. vzhledem k tomu, že je velmi nutné a naléhavé urychlit ekologickou transformaci, aby se snížily emise, omezila závislost na dovážených fosilních palivech, posílila odolnost našich potravinových systémů a ochrana před prudkým růstem cen a chudobou;
W. vzhledem k tomu, že jádrem strategie EU pro splnění klimatických cílů je Zelená dohoda; vzhledem k tomu, že mimořádně významná úloha při dosahování těchto cílů připadá zemědělství, zejména v kontextu strategie pro ochranu biologické rozmanitosti a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“;
X. vzhledem k tomu, že je plnění Zelené dohody, strategie pro ochranu biologické rozmanitosti a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ má naprosto zásadní význam; vzhledem k tomu, že neexistuje důkaz pro to, že by snížení těchto ambic vedlo v dlouhodobém výhledu k lepšímu potravinovému zabezpečení nebo ke zvýšení udržitelnosti, spíše naopak;
Y. vzhledem k tomu, že dlouhodobé narušení obchodu s obilovinami, které bude mít v následujících měsících mimořádně závažné důsledky pro masný a mlékárenský průmysl, odhaluje křehkost a neudržitelnost chovu hospodářských zvířat, který je kvůli závislosti na dovážených krmivech nejslabším článkem potravinového řetězce EU;
Z. vzhledem k tomu, že na vyprodukování 1 kg masa je v průměru potřeba 12,85 kg krmiv; vzhledem k tomu, že mnohem účinnější je pěstovat a používat plodiny k přímé konzumaci lidmi než ke zkrmování dobytkem;
AA. vzhledem k tomu, že obiloviny, které máme k dispozici, by měly být využity co nejefektivněji a že za tímto účelem by mělo být podporováno pěstování plodin k přímé lidské spotřebě a omezeno množství sklizně určené ke zkrmení;
AB. vzhledem k tomu, že převratný přechod na zemědělské postupy a spotřební návyky založené na rostlinné výrobě by pomohl snížit závislost na dovážených krmivech a zachovat potravinové zabezpečení a rovněž by podpořil dosažení vyšších ekologických standardů a norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a hrál by zásadní úlohu ve skutečném potravinovém zabezpečení na celém světě;
AC. vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství využívá ekologické prostředky k ochraně proti škůdcům a biologická hnojiva získávána převážně z živočišného a rostlinného odpadu a krycích plodin, které vážou dusík;
AD. vzhledem k tomu, že EU je největším světovým vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů; vzhledem k tomu, že EU je obecně soběstačná z hlediska zemědělských produktů, které lze vypěstovat v evropských klimatických pásmech, a že příliš nezávisí na dovozu potravin, které by mohly narušit zásobování, s výjimkou olejnatých semen a dovážených krmiv;
AE. vzhledem k tomu, že v EU pouze za deset let zaniklo v důsledku zkvalitňování a intenzifikace zemědělské výroby několik milionů zemědělských podniků, které představovaly více než třetinu všech evropských farem, a že se většinou jednalo a malé rodinné podniky;
AF. vzhledem k tomu, že podle odhadů stojíme při řešení problému plýtvání potravinami před velkými výzvami, neboť v různých fázích potravinového řetězce se ztratí nebo promrhá kolem 30 % celkově vyprodukovaných potravin; vzhledem k tomu, že v EU se každoročně vyplýtvá asi 88 milionů tun potravin v odhadované hodnotě 143 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že snížení objemu vyplýtvaných potravin je důležitým prvkem zlepšení potravinového zabezpečení EU;
1. domnívá se, že nejnaléhavější záležitostí EU a rozvojových zemí je celosvětové potravinové zabezpečení, a žádá okamžitou a kontinuální akci k zabezpečení potravin pro občany EU i na celém světě; zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli mít přístup ke kvalitním potravinám za rozumné ceny a že je současně nutné zemědělcům zajistit spravedlivou životní úroveň; připomíná, že hlavní příčinou nedostatku potravin není jejich nepostačující množství, ale nerovný přístup;
2. zdůrazňuje, že právo na potraviny je základním a nejdůležitějším lidským právem, kterého je dosaženo tehdy, když všichni lidé mají neustále fyzický a ekonomický přístup ke vhodným, (zdravotně) nezávadným a výživným potravinám, které splňují jejich potřeby z hlediska stravování a aktivního a zdravého životního stylu;
3. vyjadřuje obavy z krátkodobých a dlouhodobých dopadů války na Ukrajině pro potravinové zabezpečení v Evropě a ve světě; zdůrazňuje, že k těmto dopadům patří přerušení zemědělských prací a obchodních toků, růst cen komodit a energií a zhoršení hospodářské situace obecně; poukazuje na skutečnost, že podle odhadů 11 % populace v EU, tj. 49 milionů osob, si nemůže pravidelně dovolit kvalitní stravu a že ruská invaze na Ukrajině a s ní spojené vyšší ceny potravin prohloubí finanční problémy mnoha evropských domácností; zdůrazňuje, že potravinová chudoba vyžaduje odpovídající reakci na politické úrovni; vyzývá členské státy, aby v rámci Fondu evropské pomoci nejchudším osobám vypracovaly příslušné plány a zavedly ambiciózní a konkrétní opatření k zajištění toho, aby krize příliš tvrdě nedolehla na zranitelné osoby a aby se co nejdříve snížil počet občanů EU, kteří si pravidelně nemohou dovolit kvalitní stravu, na nulu;
4. zdůrazňuje, že dostupnost potravin obecně není hlavním problémem EU, zatímco např. plýtvání potravinami, nadměrná konzumace a obezita, jakož i ekologická stopa spotřeby potravin v evropských domácnostech jsou v současnosti významnějšími výzvami pro potravinový systém EU;
5. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout ambiciózní opatření pro boj proti změně klimatu a environmetální výzvy, pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C a zamezení masivnímu úbytku biologické rozmanitosti;
6. zdůrazňuje, že zastavení klimatické změny v důsledku lidské činnosti a zajištění ochrany a obnovy biologické rozmanitosti mají klíčový význam pro zajištění výživy v EU a ve světovém měřítku;
7. zdůrazňuje, že skutečně udržitelný potravinový systém je nezbytným předpokladem pro zajištění dodávek bezpečných a zdravých potravin v dlouhodobém horizontu a že zabezpečení potravin a udržitelnost potravin jsou vzájemně propojené a závislé;
8. znovu opakuje, že se vší rozhodností podporuje ambiciózní cíle Zelené dohody, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie pro ochranu biologické rozmanitosti, a žádá přijetí dalších závazků na podporu uvedených strategií prostřednictvím nástrojů veřejné politiky, má-li se usnadnit nezbytný přechod na odolnější zemědělskou produkci založenou na zemědělsko-ekologickém modelu, který nebude tolik závislý na dovážených komoditách;
9. je hluboce znepokojen současnou diskusí o přehodnocení některých prvků Zelené dohody týkajících se zemědělství, neboť tak hrozí zásadní oslabení budoucího pokroku při plnění jejích cílů; žádá, aby se Komise držela dohodnutých závazků Zelené dohody a v plném rozsahu plnila schválené cíle a ambice obou výše uvedených strategií, protože mají zásadní význam pro budoucí udržitelnost, bezpečnost a odolnost našeho potravinového systému;
10. zdůrazňuje, že slabá místa odhalená současnou krizí je nutné řešit celostně; naléhá na Komisi, aby uspíšila práci na návrhu legislativního rámce pro udržitelný potravinový systém a aby v roce 2022 zveřejnila legislativní návrh;
11. zdůrazňuje, že silné a udržitelné zemědělství v celé EU a prosperující a udržitelné venkovské prostředí, podporované silnou společnou zemědělskou politikou (SZP), jsou klíčovými prvky pro zabezpečení potravin; zdůrazňuje, že současná SZP, v níž převládají intenzivní modely zemědělství, poškozuje životní prostředí a podílí se na změně klimatu, úbytku biologické rozmanitosti, odlesňování, erozi půdy, nedostatku vody a kontaminaci vody a ovzduší; zdůrazňuje, že zemědělství má vysokou hodnotu pro EU a její politický a hospodářský vývoj a že má obrovský dopad na společnost skrze produkci potravin, zaměstnanost na venkově, hospodářskou prosperitu a kvalitu života ve venkovských oblastech a rozvoj venkova obecně;
12. potvrzuje, že EU je povinna svým občanům zabezpečit potraviny a že v tomto ohledu má zásadní význam zachování zemědělské činnosti v EU; upozorňuje na pokles příjmů zemědělských podniků v EU způsobený rostoucími náklady na produkci a kolísáním cen, což omezuje schopnost zemědělců zachovat produkci;
13. zdůrazňuje, že s ohledem na ozbrojený konflikt na Ukrajině a narušení globálních produkčních řetězců a na větší kolísání cen v důsledku pandemie COVID-19 je třeba posilovat nezávislost a soběstačnost EU a jejích členských států, aby se zmenšila závislost na dovozu kriticky významného zboží, jako jsou zdroje rostlinných bílkovin; opakuje, že zemědělsko-potravinářské systémy musí být uznány za klíčový aspekt nezávislosti a soběstačnosti EU a jejích členských států, má-li se v souladu s čl. 2 odst. 1 Pařížské dohody zajistit dostatečné množství bezpečných a kvalitních potravin a mají-li během budoucích krizí zůstat zachovány funkční a odolné potravinové řetězce a obchodní toky;
14. zdůrazňuje, že negativní důsledky současného kolísání cen a potravinové krize nejsilněji pociťují chudí lidé v rozvojových zemích; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby posílily své závazky k plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména aby výrazně zvýšily podíl oficiální rozvojové pomoci určené na zemědělství a podporu mechanismů pro zabezpečení potravin, které spravuje Světový potravinový program, a dvoustrannou pomoc;
15. zdůrazňuje, že je nutné přijmout opatření na podporu udržitelného zemědělství, snížit používání pesticidů a omezit rizika s nimi spojená, chránit a obnovit půdní ekosystémy a zvýšit počet krajinných prvků na zemědělské půdě, které podporují obnovu druhů a stanovišť chráněných podle směrnic EU o přírodě, včetně opylovačů a jejich stanovišť; připomíná, že produktivita a odolnost zemědělství závisí na udržitelném hospodaření s přírodními zdroji, má-li být zaručena dlouhodobá udržitelnost našich potravinových systémů;
16. zastává názor, že zemědělství EU se musí přeorientovat ze stávajícího industrializovaného modelu na produkci, která bude respektovat možnosti naší planety, a omezit a zkvalitnit živočišnou výrobu, kterou je nutné založit na udržitelných postupech; zdůrazňuje, že unijní průmyslová zemědělská produkce orientovaná na vývoz neslouží zájmům drobných a středně velkých zemědělců a je na újmu životnímu prostředí, biologické rozmanitosti a dobrým životním podmínkám zvířat;
17. vítá skutečnost, že Komise uznala ekologické zemědělství za jednu ze silných složek na cestě EU k udržitelnějším potravinovým systémům a že vyjádřila ambici rozšířit do roku 2030 ekologicky obhospodařovanou zemědělskou půdu v EU; zdůrazňuje, že většina členských států již přijala cíle pro zvýšení zemědělské plochy využívané pro ekologickou produkci; se zájmem očekává analýzu odvětví ekologického zemědělství, jež má být vypracována v rámci celkového posouzení dopadů strategie, a zdůrazňuje, že je důležité, aby se zvýšilo uplatňování evropského akčního plánu pro ekologické zemědělství; zdůrazňuje, že rozvoj a růst ekologické produkce musí doprovázet politická opatření, rozvoj dodavatelských řetězců a opatření, která by stimulovala zvýšení poptávky po biopotravinách a zajišťovala důvěru spotřebitelů;
18. vyzývá Komisi a členské státy, aby propagovaly místní biopotraviny a krátké dodavatelské řetězce, včetně větší konzumace udržitelně a regionálně vypěstovaných plodin a vyrobených rostlinných produktů, a aby řešily nadměrnou spotřebu masa, mléčných výrobků, vysoce zpracovaných výrobků a produktů s vysokým obsahem cukrů, soli a tuků, což bude mít příznivý vliv i na výživové zabezpečení, ochranu životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;
19. připomíná význam vysoce kvalitního systému zajišťujícího dobré životní podmínky zvířat, včetně přepravy a porážky; zdůrazňuje, že vysoká úroveň životních podmínek zvířat je součástí udržitelného rozvoje a je nezbytná pro vyšší kvalitu potravin, která umožňuje zdravější výživu, splňuje požadavky spotřebitelů a přispívá k zachování biologické rozmanitosti; zdůrazňuje potřebu soudržného a harmonizovaného přístupu k udržitelnému potravinovému systému, v němž budou lidské zdraví, životní prostředí, biologická rozmanitost, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a klima vnímány jako vzájemně propojený celek;
20. zdůrazňuje, že je důležité zajistit bezpečnost a rozmanitost osiva a rozmnožovacího materiálu rostlin pro zajištění stabilních výnosů a odrůd rostlin, které jsou přizpůsobeny tlakům změny klimatu, včetně tradičních a místně přizpůsobených odrůd a odrůd vhodných pro ekologickou produkci a zemědělské systémy s nízkými vstupy, a zároveň zajistit plnou transparentnost a svobodu volby pro zemědělce a spotřebitele a přístup ke genetickým zdrojům;
21. upozorňuje na to, že extenzivní a trvalé, na travnatých porostech založené, lesopastevní nebo ekologické chovy zvířat, které často zahrnují pastviny s vysokou environmentální hodnotou, jsou klíčovými rysy evropského potravinového systému a že jejich režimy jakosti jsou určujícím prvkem mnoha tradičních venkovských společenství, který jim umožňuje produktivní využívání půdy, jež by jinak zůstala opuštěna; zdůrazňuje, že tato forma zemědělské produkce s nízkou hustotou, opírající se o půdu, může mít četné pozitivní dopady na životní prostředí a na zachování kulturní krajiny, pomáhá chránit venkovské oblasti před vylidňováním a opuštěním, pomáhá zmírňovat změnu klimatu a napomáhá oběhovému hospodářství a obnově biologické rozmanitosti, a proto musí být podporována a motivována; zdůrazňuje, že je třeba podporovat zemědělské podniky, které přecházejí na udržitelnější formy produkce a opouštějí zemědělské postupy, jako je chov s vysokou hustotou a monokulturní pěstování plodin;
22. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy posílily přizpůsobování se změně klimatu v zemědělství a lesnictví, zejména využíváním ekoschémat v rámci nové reformy SZP; zdůrazňuje, že smyslem adaptačních opatření by mělo být posílení udržitelnosti z environmentálního i hospodářského hlediska; naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly strategie zmírňování přírodních rizik s cílem omezit negativní dopady přírodních katastrof na zemědělskou produkci;
23. konstatuje, že Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své šesté hodnotící zprávě obzvláště zdůrazňuje, že je třeba zabránit nesprávnému přizpůsobení se změně klimatu, neboť nesprávná odezva ve snaze přizpůsobit se změně klimatu může vést k uzamčení z hlediska zranitelnosti, expozice a rizik, jejichž změna je obtížná a nákladná, čímž dojde k prohloubení stávajících nerovností a oslabení podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že tato opatření zmenšují prostor pro přírodní procesy a představují závažnou formu nesprávného přizpůsobení ekosystémů, neboť je znehodnocují, nahrazují nebo tříští, čímž snižují jejich odolnost vůči změně klimatu a omezují schopnost poskytovat ekosystémové služby pro účely přizpůsobení; požaduje, aby byly do celého zemědělského odvětví začleněny účinné možnosti přizpůsobení založené na ekosystémech spolu s podpůrnými veřejnými politikami, s cílem zvýšit dostupnost a stabilitu potravin, obnovit a chránit ekosystémy a snížit riziko pro potravinové systémy z hlediska klimatu a zároveň zvýšit jejich udržitelnost;
24. zdůrazňuje, že je důležité využívat agrolesnické a lesní plochy s cílem snížit tlak na přírodní lesy, pomoci čelit změně klimatu a zvýšit produktivitu a podporovat alternativy k používání hnojiv v zemědělské produkci; vybízí Komisi a členské státy, aby ve svých budoucích vnitrostátních strategických plánech vytvořily nástroje na podporu zalesňování a opětovného zalesňování a aby podporovaly udržitelné agrolesnictví, včetně lesní pastvy, je-li to možné; vyzývá Komisi, aby podporovala celounijní specializované vzdělávací programy s cílem seznámit zemědělce s přínosy začleňování lesní vegetace do zemědělství; zdůrazňuje, že obnova a omlazení stávajících agrolesnických systémů, jakož i zavedení systémů nových, by mělo přispět ke splnění cíle tří miliard stromů stanovenému v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i k cílům v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu a k cíli diverzifikace a oběhovosti;
25. vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy při vypracovávání svých strategických plánů SZP zohlední novou realitu, v níž nyní fungujeme, a odpovídajícím způsobem upraví a pozmění své plány tak, aby podporovaly udržitelnou produkci potravin a krátké dodavatelské řetězce; zdůrazňuje klíčovou úlohu integrované ochrany rostlin (IOR) při snižování závislosti na pesticidech a naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily její uplatňování a systematické posuzování a monitorování jejího provádění; vyzývá členské státy, aby přeměnily obecné zásady integrované ochrany rostlin na praktická a měřitelná kritéria a aby tato kritéria ověřovaly na úrovni zemědělských podniků, a vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy tyto zásady účinně prováděly prostřednictvím svých strategických plánů SZP;
26. zdůrazňuje, že SZP a vnitrostátní strategické plány by měly podporovat zemědělce při přechodu na klimatickou neutralitu a zachování biologické rozmanitosti, a vyzývá k urychlenému zavedení ekoschémat s mechanismem financování, který by zemědělcům pomohl přejít od živočišné výroby k rostlinnému zemědělství v zájmu zajištění zdravé a udržitelné budoucnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní strategické plány budou skutečně odpovídat dohodnutým ambicím;
27. vyzývá k vytvoření integrovaného zemědělského modelu založeného na širší platformě udržitelné potravinové a zemědělské politiky s cílem kombinovat zemědělskou produkci a podporu zemědělců s politikami v oblasti potravin a životního prostředí, jejichž cílem je zajistit udržitelnější výrobu a spotřebu potravin, a tím přispět k potravinovému zabezpečení EU a zajistit soulad se Zelenou dohodou a závazky EU vyplývajícími z Pařížské dohody; vyzývá Komisi, aby schvalovala pouze ty vnitrostátní strategické plány SZP, které jasně prokazují závazek usilovat o udržitelnost z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska a jsou v souladu s cíli Zelené dohody, příslušnými celounijními cíli a Pařížskou dohodou;
28. zdůrazňuje, že EU musí urychleně omezit používání pesticidů a přejít k ekologickému zemědělství a udržitelnému systému produkce potravin, aby se rychle snížila spotřeba energie a obrovské náklady způsobené škodlivými účinky na zdraví lidí a zvířat a aby se výrazně snížila zátěž pro životní prostředí, zejména pokud jde o opylovače; znovu opakuje, že podporuje kvantifikovatelné cíle pro snížení používání pesticidů a snížení rizik s nimi spojených;
29. opakuje, že podporuje snížení ztrát živin na polovinu a omezení používání hnojiv, a domnívá se, že by to mělo být právně závazné; zdůrazňuje, že se jedná o nesmírně cenný přínos, neboť bude nutné okamžitě snížit využívání fosilních paliv, zejména plynu dováženého z Ruska; zdůrazňuje, že je důležité tyto cíle sledovat pomocí ucelených a oběhových přístupů k hospodaření s živinami, jako jsou agroekologické postupy, které mohou mít vedlejší přínosy pro kvalitu půdy a biologickou rozmanitost a pomohou zemědělcům ukončit jejich závislost na minerálních hnojivech;
30. zdůrazňuje význam ploch využívaných v ekologickém zájmu se zaměřením na biologickou rozmanitost, včetně zdraví opylovačů, a důrazně odsuzuje návrhy na dočasné používání přípravků na ochranu rostlin na plochách využívaných v ekologickém zájmu, které jsou vhodné pro pěstování bílkovinných plodin po dobu trvání krize;
31. opakuje své závazky v oblasti bezpečnosti potravin a zdůrazňuje, že všechny dovážené potraviny a krmiva musí splňovat normy EU v oblasti bezpečnosti potravin, včetně maximálních limitů reziduí pesticidů a antimikrobiálních látek; odsuzuje všechny návrhy na zneužití současné krize k oslabení těchto požadavků a závazků;
32. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na podporu pěstování a využívání plodin pro přímou lidskou spotřebu a na omezení množství plodin určených ke zkrmení hospodářskými zvířaty, čímž se zvýší účinnost našeho potravinového systému a posílí se potravinové zabezpečení;
33. je pevně přesvědčen o tom, že snížení počtu hospodářských zvířat v EU je nezbytné k tomu, aby mohly být zachovány a optimálně využívány stávající zemědělské oblasti, k čemuž dojde tak, že se produkce kvůli menšímu objemu vyprodukovaného masa a mléčných výrobků přeorientuje z krmiv na potraviny; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření ke snížení počtu zvířat chovaných a držených pro hospodářské účely, jejichž účelem bude připravit se na sníženou dostupnost dovážených plodin; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, aby největší průmyslové zemědělské podniky s chovem hospodářských zvířat měly povinnost snížit počet svých zvířat, což je nezbytné pro zajištění potravin v této krizové době;
34. zdůrazňuje, že nahrazení fosilních paliv biomethanem vyrobeným ze statkových hnojiv v systémech intenzivního chovu hospodářských zvířat zvyšuje závislost na této neudržitelné a neefektivní formě zemědělství; zdůrazňuje, že je třeba zabránit dalšímu uzamčení v podobě masivního dovozu krmiv a zadržování milionů zvířat v uzavřených halách kvůli tomu, aby bylo možné zpracovávat jejich hnůj; vyzývá k urychlenému přijetí přísných kritérií udržitelnosti pro výrobu biomethanu; požaduje, aby se průmyslové plodiny používané k výrobě biomethanu a k další výrobě biopaliv nově orientovaly na výrobu potravin;
35. zdůrazňuje potřebu naléhavé a odvážné politické a legislativní změny tváří v tvář zdrcujícím vědeckým důkazům o neudržitelnosti stávajícího potravinového systému a vyšších nákladech spojených s nečinností, přičemž je třeba dbát plně na dobré životní podmínky hospodářských zvířat, neboť to je nedílnou součástí udržitelnosti potravin; doporučuje, aby byla zahrnuta opatření, která by podnítila přijetí přísnějších norem pro dobré životní podmínky zvířat, snížení množství hospodářských zvířat a intenzity chovu a současně zvýšila produkci a spotřebu rostlinných produktů;
36. zdůrazňuje, že omezení plýtvání potravinami bude mít nejen pozitivní účinek na životní prostředí, ale povede také k lepšímu potravinovému zabezpečení v EU; opakuje svou výzvu, aby byla přijata nezbytná opatření k dosažení cíle EU snížit plýtvání potravinami o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030 oproti výchozím hodnotám z roku 2014, a vyzývá Komisi, aby urychlila svou práci na revizi označování doby spotřeby, aby se zabránilo plýtvání potravinami v domácnostech;
37. vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán doplněný vhodnými opatřeními s cílem pomoci zemědělcům na Ukrajině s udržitelnou produkcí potravin, a to v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, a to na základě ambicí a cílů Zelené dohody a v souladu s požadavky EU v oblasti bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a udržitelnosti;
38. uznává, že liberalizace obchodu se zemědělskými potravinářskými produkty a zemědělskými primárními komoditami přinesla drobným zemědělcům, jak v EU, tak v rozvojových zemích, řadu nových problémů; domnívá se, že v zájmu potravinového zabezpečení a posílení potravinové soběstačnosti by měla všechna pravidla a dohody v oblasti mezinárodního obchodu zohledňovat dopad na zemědělství a dostupnost potravin;
39. důrazně odsuzuje činnost spekulantů na globálních trzích s komoditami, zemědělskými surovinami a energií, která napomáhá většímu kolísání cen potravin a prohlubování celosvětové potravinové krize; zdůrazňuje, že je nepřijatelné, aby jedni vydělávali na hladovění druhých, a žádá přijetí náležitých právních předpisů a vykonávání účinného dohledu na národní a mezinárodní úrovni s cílem zabránit tomu, aby bylo kvůli spekulaci porušováno právo na potraviny;
40. vyzývá EU, aby učinila konkrétní kroky proti chudobě přijetím ucelené strategie a politik, které budou zahrnovat oblasti obchodu a rozvoje a SZP, aby se zabránilo přímým nebo nepřímým negativním dopadům na hospodářství rozvojových zemí;
41. zdůrazňuje, že nekalé obchodní praktiky představují v odvětví zemědělství závažný problém; bere na vědomí, že Komise ve své zprávě ze dne 29. ledna 2016 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v rámci potravinového řetězce potvrzuje, že tyto praktiky se mohou vyskytnout v kterékoli fázi potravinového řetězce;
42. poukazuje na to, že problém je zvláště patrný v potravinovém řetězci, přičemž nekalé obchodní praktiky mají nepříznivé účinky na nejslabší článek v řetězci; zdůrazňuje, že tento problém potvrzují všechny subjekty v potravinovém řetězci a mnoho vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že Komise, Parlament a Evropský hospodářský a sociální výbor na problém nekalých obchodních praktik opakovaně upozorňovaly;
43. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P9_TA(2021)0425.
- [2] Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.
- [3] Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.
- [4] Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.