Návrh usnesení - B9-0178/2022Návrh usnesení
B9-0178/2022
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

31.3.2022 - D078875/02 – 2022/2566(RSP)

předložený v souladu s čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Odpovědní poslanci: Martin Häusling, Anja Hazekamp, Sirpa Pietikäinen, Günther Sidl

Postup : 2022/2566(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0178/2022
Předložené texty :
B9-0178/2022
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B9‑0178/2022

Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D078875/02 – 2022/2566(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

– s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. března 2022 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

– s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],

– s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 17. září 2015, které bylo zveřejněno dne 8. října 2015[3],

– s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO)[4],

– s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že dne 27. července 2010 společnost Monsanto Europe S.A./N.V., která sídlí v Belgii, předložila jménem společnosti Monsanto Company se sídlem ve Spojených státech žádost (dále jen „žádost“) o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87769 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „geneticky modifikovaná sója“), v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B. vzhledem k tomu, že dne 8. října 2015 úřad EFSA vydal stanovisko v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003[5]; vzhledem k tomu, že úřad EFSA nedokázal dospět k závěru o bezpečnosti geneticky modifikované sóji kvůli chybějícím údajům o dietární expozici rafinovanému, bělenému a dezodorizovanému oleji vyrobenému z geneticky modifikované sóji, což má za následek neúplné nutriční hodnocení; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že geneticky modifikovaná sója pravděpodobně nemá negativní účinky na životní prostředí v kontextu žádosti;

C. vzhledem k tomu, že dne 12. května 2021 vydal úřad EFSA prohlášení doplňující jeho vědecké stanovisko[6], v němž zohlednil revidované posouzení dietární expozice předložené žadatelem pro účely humánního nutričního hodnocení rafinovaného, běleného a dezodorizovaného oleje vyrobeného z geneticky modifikované sóji; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že konzumace geneticky modifikované sóji a z ní odvozených produktů, zejména rafinovaného, běleného a dezodorizovaného oleje, nepředstavuje nutriční riziko pro lidi;

D.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója byla vyvinuta tak, aby vytvářela kyselinu stearidonovou (SDA) a byla tolerantní vůči herbicidům na bázi glyfosátu[7];

Nedostatečné posouzení doplňkových herbicidů

E. vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013[8] vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny tolerantní vůči herbicidům;

F. vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům[9]; vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná sója bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám herbicidů na bázi glyfosátu, a tak může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí a produktů rozkladu (metabolitů);

G. vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně;

H. vzhledem k tomu, že nedávný odborně recenzovaný přezkum popisuje dopady expozice glyfosátu nebo herbicidů na bázi glyfosátu na osu hypotalamus – hypofýza – gonády u samců a samic, pokud jde o endokrinní disrupci, životaschopnost buněk a rozmnožování; vzhledem k tomu, že v tomto přezkumu bylo zjištěno, že herbicidy na bázi glyfosátu mohou vyvolat změny ve všech reprodukčních ústrojích u samců i samic, že změny mohou být přenášeny na další generace prostřednictvím epigenetických účinků, a plodnost potomků tak není chráněna před negativními účinky herbicidů na bázi glyfosátu, a že přezkum odhalil, že herbicidy na bázi glyfosátu jsou škodlivější než samotný glyfosát, což nepochybně souvisí s přítomností formulačních přísad, jako je polyethoxylovaného tallowaminu-takový amin[10];

I. vzhledem k tomu, že potenciálně karcinogenní účinky glyfosátu byly potvrzeny v řadě jiných nejnovějších odborně recenzovaných vědeckých studií[11];

J. vzhledem k tomu, že v jednom ze dvou hodnocení v terénních podmínkách použitých pro srovnávací analýzu nebylo zahrnuto ošetření geneticky modifikované sóji herbicidy na bázi glyfosátu, které by umožnilo posoudit účinky těchto herbicidů[12];

K. vzhledem k tomu, že se má za to, že posuzování reziduí herbicidů a metabolitů nalezených v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť samotná genetická modifikace může ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu metabolitů[13];

 

Připomínky příslušných orgánů členských států

L.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek[14]; vzhledem k tomu, že tyto kritické připomínky obsahují připomínku, že nejsou splněny základní požadavky úřadu EFSA na design hodnocení pro posouzení rizika potravin a krmiv z geneticky modifikovaných rostlin tolerantních vůči herbicidům, že plán monitorování nespojuje monitorovací činnosti s příslušnými cíli ochrany, že poskytnuté údaje a analýzy údajů o fenotypovém hodnocení, složení a toxikologii nejsou dostačující, že závěry o rovnocennosti geneticky modifikované sóji a konvenční sóji a bezpečnosti potravin a krmiv založené na těchto informacích jsou předčasné a že analýza složení nezahrnovala ani rezidua doplňkového herbicidu ani jeho metabolitů, což je důležité, neboť odolnost vůči herbicidům vzniklá genetickou modifikací umožňuje intenzivnější používání doplňkového herbicidu; vzhledem k tomu, že byly předloženy připomínky, které zpochybňovaly nutriční přínosy zvýšených hladin SDA, a příslušné orgány některých členských států požadovaly zavedení maximální úrovně transmastných kyselin pro olej vyrobený z této geneticky modifikované sóji bohaté na SDA;

Dodržování mezinárodních závazků Unie

M. vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny z roku 2017 dospěla k závěru, že zejména v rozvojových zemích mají nebezpečné pesticidy katastrofické dopady na zdraví[15]; vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy[16]; vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované bavlny by zvýšilo poptávku po této plodině, která byla ošetřena glyfosátem, čímž by se zvýšila expozice pracovníků a životního prostředí ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků a životního prostředí je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

N. vzhledem k tomu, že podle odborně recenzované studie vydané v roce 2020 může Roundup, jeden z celosvětově nejvíce používaných herbicidů na bázi glyfosátu, způsobit ztrátu biologické rozmanitosti a učinit ekosystémy citlivějšími vůči znečištění a změně klimatu[17];

O. vzhledem k tomu, že odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využití půdy zejména v souvislosti s odlesňováním jsou po spalování fosilních paliv druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu[18]; vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje OSN č. 15 zahrnuje záměr zastavit odlesňování do roku 2020[19]; vzhledem k tomu, že lesy plní mnoho funkcí, které přispívají k dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje OSN[20];

P. vzhledem k tomu, že produkce sóji je hlavní příčinou odlesňování v Amazonii, v oblasti Cerrado a Gran Chaco v Jižní Americe; vzhledem k tomu, že 97 % a 100 % sóji vypěstované v Brazílii a Argentině je geneticky modifikovaná sója[21]; vzhledem k tomu, že naprostá většina geneticky modifikované sóji povolené k pěstování v Brazílii a Argentině je povolena i pro dovoz do Unie;

Q. vzhledem k tomu, že Unie, jako smluvní strana Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, je odpovědná za zajištění toho, aby činnosti v její jurisdikci nebo pod její kontrolou nepoškozovaly životní prostředí jiných států[22];

R. vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že by tyto opodstatněné faktory měly zahrnovat povinnosti Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

Nedemokratické rozhodování

S.  vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. března 2022, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států;

T.  vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou

U.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období přijal Parlament již 26 námitek proti uvádění GMO na trh; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že důvody, proč členské státy nepodporují povolení, zahrnují nedodržení zásady předběžné opatrnosti v povolovacím postupu a odborné obavy týkající se hodnocení rizik;

V.  vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

W.  vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost GMO nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů[23];

1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002[24], spočívá ve vytvoření základních ustanovení pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3. vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4. vyzývá Komisi, aby nepovolovala dovoz geneticky modifikovaných plodin tolerantních vůči herbicidům kvůli souvisejícímu zvýšenému používání doplňkových herbicidů, a tudíž i zvýšeným rizikům pro biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a zdraví pracovníků;

5. vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že je třeba při rozhodování o povolení GMO zohlednit udržitelnost[25]; vyjadřuje však hluboké zklamání nad tím, že od té doby Komise navzdory pokračujícím námitkám Parlamentu a hlasování proti ze strany většiny členských států nadále povoluje dovoz GMO do Unie;

6. vyzývá Komisi, aby neprodleně pozastavila dovoz geneticky modifikované sóji vypěstované v Brazílii a Argentině, případně s využitím článku 53 nařízení (ES) č. 178/2002, dokud nebudou zavedeny účinné právně závazné mechanismy, které by zabránily uvádění produktů spojených s odlesňováním a souvisejícím porušováním lidských práv na trh Unie;

7. znovu apeluje na Komisi, aby zohlednila závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská dohoda o klimatu, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN; připomíná svůj požadavek, aby k návrhu prováděcích aktů byla připojena důvodová zpráva, která objasní, jak se dodržuje zásada „neškodit“[26];

8. zdůrazňuje, že v pozměňovacích návrzích přijatých Evropským parlamentem dne 17. prosince 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011[27], jež přijal Parlament jako základ pro jednání s Radou, se stanoví, že Komise nepovolí GMO, pokud povolení neschválí kvalifikovaná většina členských států; trvá na tom, aby Komise tento postoj respektovala, a vyzývá Radu, aby pokračovala v práci a bezodkladně přijala obecný přístup k této otázce;

9. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

 

 

 

 

Poslední aktualizace: 5. dubna 2022
Právní upozornění - Ochrana soukromí