NÁVRH USNESENÍ o závěrech ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022, včetně nejnovějšího vývoje války proti Ukrajině a sankcí EU vůči Rusku a jejich provádění
5.4.2022 - (2022/2560(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Mick Wallace
za skupinu The Left
B9‑0201/2022
Usnesení Evropského parlamentu o závěrech zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2022, včetně nejnovějšího vývoje války proti Ukrajině a sankcí EU vůči Rusku a jejich provádění
Evropský parlament,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,
– s ohledem na Helsinský závěrečný akt, Pařížskou chartu pro novou Evropu a Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách,
– s ohledem na zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině,
– s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a Dodatkový protokol I z roku 1977,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 24. března 2022 o humanitárních důsledcích agrese proti Ukrajině,
– s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 27/21 ze dne 26. září 2014 o lidských právech a jednostranných donucovacích opatřeních a na opravu č. 1 k této rezoluci,
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2022,
– s ohledem na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 3. a 4. března 2022,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že útok Ruské federace na Ukrajinu je takového rozsahu, jaký mezinárodní společenství v Evropě nezažilo již několik desetiletí; vzhledem k tomu, že válka se vyznačuje rozsáhlým používáním výbušných zbraní s plošným účinkem v obydlených oblastech, včetně ostřelování z těžkého dělostřelectva, raketometů či raketových a leteckých úderů; vzhledem k tomu, že Ruská federace zvýšila připravenost svých jaderných sil; vzhledem k tomu, že nepřátelské akce si vyžádaly 3 455 civilních obětí a stovky obytných budov, nemocnic, škol, školek a dalších civilních budov byly poškozeny nebo zničeny; vzhledem k tomu, že od začátku války do 31. března 2022 podle zdrojů OSN uprchlo z Ukrajiny více než 4 102 876 uprchlíků; vzhledem k tomu, že 90 % všech uprchlíků prchajících z Ukrajiny tvoří ženy a děti; vzhledem k tomu, že sousední země se potýkají s obrovským přílivem uprchlíků, kteří utíkají z Ukrajiny: přes 2,3 milionu jich míří do Polska, přes 623 000 do Rumunska, přes 390 000 do Moldavska, téměř 375 000 do Maďarska a přes 545 000 do dalších zemí; vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou ve zvýšené míře ohroženy násilím, zneužíváním a vykořisťováním a že u mladých žen a dětí existuje zvýšené riziko, že se stanou nezvěstnými a oběťmi obchodování s lidmi;
B. vzhledem k tomu, že dohody o příměří byly porušeny a jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nevedla k zastavení nepřátelských akcí;
C. vzhledem k tomu, že v ukrajinském městě Buča jsou po osvobození od Rusů nacházeny stovky mrtvol civilistů; vzhledem k tomu, že výzva generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k nezávislému vyšetřování zabíjení civilistů v Buči a k postavení odpovědných osob před soud se ozývá po celém světě;
D. vzhledem k tomu, že v únoru a březnu 2022 schválila Rada v rámci Evropského mírového nástroje financování v celkové výši 1 miliardy EUR na podporu ukrajinských ozbrojených sil vojenským vybavením, včetně zbraní se smrtícím účinkem; vzhledem k tomu, že členské státy EU a NATO poskytly Ukrajině bezprecedentní vojenskou pomoc; vzhledem k tomu, že NATO aktivovalo prvky sil rychlé reakce NATO a umístilo ve východní Evropě 40 000 vojáků spolu s významnými leteckými a námořními prostředky; vzhledem k tomu, že členské země NATO výrazně zvýšily svůj vojenský rozpočet;
E. vzhledem k tomu, že Komise OSN pro lidská práva zřídila nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi, která bude mít mandát zahrnující vyšetřování všech údajných porušení a zneužití lidských práv a souvisejících trestných činů a vydávání doporučení ohledně opatření k vyvození odpovědnosti;
F. vzhledem k tomu, že lidé v celé Evropě jsou hluboce znepokojeni válkou, která může vyústit ve válku mezi jadernými mocnostmi; vzhledem k tomu, že v celé Evropě, včetně Ruska, vznikají mírové iniciativy na protest proti tomu, aby se občané stali rukojmími válečnické politiky;
G. vzhledem k tomu, že Rada přijala vůči Rusku a Bělorusku řadu přísných sankcí, včetně cílených individuálních sankcí, hospodářských a finančních sankcí a obchodních omezení, a v úzké koordinaci s mezinárodními partnery pokračuje v přípravě dalších sankcí;
H. vzhledem k tomu, že Rusko vykazuje nejvyšší nerovnost v bohatství v Evropě, přičemž 10 % nejbohatších obyvatel Ruska vlastní přibližně 74 % celkového bohatství; vzhledem k tomu, že velká část majetku ruských milionářů je uložena v daňových rájích; vzhledem k tomu, že sankce uvalené na Rusko pravděpodobně nepřiměřeně postihnou střadatele, zaměstnance a důchodce v Rusku a způsobí snížení životní úrovně a ekonomické potíže širokému ruskému obyvatelstvu;
I. vzhledem k tomu, že rezoluce Rady pro lidská práva 27/21 a o lidských právech a jednostranných donucovacích opatřeních zdůrazňuje, že jednostranná donucovací opatření a legislativa jsou v rozporu s mezinárodním právem, mezinárodním humanitárním právem, Chartou OSN a normami a zásadami, jimiž se řídí mírové vztahy mezi státy, a zdůrazňuje, že v dlouhodobém horizontu mohou tato opatření vést k sociálním problémům a vyvolat humanitární obavy v cílových státech;
J. vzhledem k tomu, že lidé v Evropě nadále projevují mimořádnou solidaritu s ukrajinským lidem; vzhledem k tomu, že poskytují ubytování, stravu, administrativní pomoc a přátelství, často bez státní podpory; vzhledem k tomu, že navzdory rozhodnutím EU a členských států o podpoře uprchlíků přetrvává mnoho problémů;
K. vzhledem k tomu, že válka, sankce vůči Rusku a protisankce mají závažné dopady nejen na Rusko, ale také na zabezpečení dodávek energie v Evropě a na celosvětovou potravinovou bezpečnost a na globální dodavatelské řetězce;
L. vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině začala otřásat evropskou ekonomikou, což vedlo ke zhoršení sociální situace obyvatel Evropy; vzhledem k tomu, že již před válkou existovaly nejisté a zranitelné situace v důsledku chudoby pracujících, cen bydlení, rostoucích cen energií, inflace a pandemie COVID-19 a nyní bude více lidí vážněji postiženo energetickou krizí, pokračující inflací, cenami potravin a nedostatkem bydlení; vzhledem k tomu, že některé společnosti budou muset zcela nebo částečně omezit výrobu z důvodu energetické krize a narušení dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že tyto společnosti musí být podporovány krátkodobými programy podobnými těm, které byly zavedeny během pandemie;
M. vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní energetické agentury by současné tržní podmínky mohly vést k nadměrným ziskům energetických společností v EU ve výši až 200 miliard EUR; vzhledem k tomu, že daň z neočekávaných zisků těchto společností by mohla být přerozdělena spotřebitelům elektřiny, aby se částečně vyrovnaly vyšší účty za energii; vzhledem k tomu, že opatření ke zdanění neočekávaných zisků některých energetických společností již byla v roce 2022 přijata v Itálii a Rumunsku;
N. vzhledem k tomu, že Ukrajina si již nemůže dovolit splácení svého dluhu, neboť její ekonomika byla v důsledku války destabilizována; vzhledem k tomu, že půjčky byly poskytnuty za podmínek Mezinárodního měnového fondu (MMF), že se sníží sociální výdaje; vzhledem k tomu, že splátky půjček donutily ukrajinskou vládu omezit výdaje na životně důležité potřeby a uplatnit úsporná opatření v základních hospodářských odvětvích; vzhledem k tomu, že někteří ukrajinští občané podali petici požadující zrušení dluhu, v níž poukazují na chaotické zadlužování a asociální podmínky dluhu stanovené MMF, Světovou bankou a EU, které vedly k totální oligarchizaci Ukrajiny;
1. znovu co nejdůrazněji odsuzuje útok na územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny, který byl způsoben invazí Ruské federace na Ukrajinu; odsuzuje tuto invazi jako útočnou válku, která představuje závažné porušení mezinárodního práva, zejména Charty OSN, a pro kterou neexistuje žádné ospravedlnění; odsuzuje zapojení Běloruska do této agrese;
2. je šokován údajnými ruskými zvěrstvy v Buči a obléháním a ničením Mariupolu, Kyjeva a dalších ukrajinských měst ruskou armádou; vyjadřuje své znepokojení nad zprávami o útocích na civilní zařízení, jako jsou obytné domy, školy a nemocnice, a o civilních obětech, včetně žen, starších osob, osob se zdravotním postižením a dětí; trvá na nezávislém vyšetřování, které povede k účinné odpovědnosti; vyjadřuje hlubokou solidaritu s ukrajinským lidem;
3. požaduje, aby Rusko okamžitě zastavilo veškeré nepřátelské akce, bombardování a útoky na civilisty a stáhlo všechny své vojenské a polovojenské síly z Ukrajiny;
4. odsuzuje porušování dohod o příměří a vyzývá Rusko a Ukrajinu, aby se okamžitě dohodly na komplexním příměří pro celou zemi, což je naléhavě nutný krok k ukončení války; vyzývá EU, aby aktivně podpořila diplomatické úsilí a zapojila se do něj s cílem podpořit jednání a dialog a dosáhnout okamžitého příměří a politického řešení konfliktu;
5. vítá zahájení procesu jednání mezi Ruskem a Ukrajinou; vyzývá k tomu, aby tento proces nebyl založen na vojenském úspěchu, ale na skutečném úsilí o nalezení řešení stávajících problémů a na potřebě obnovy Ukrajiny; vyzývá EU, aby své úsilí zaměřila na podporu vyjednávacího procesu, podpořila výzvy generálního tajemníka OSN ke zprostředkování a zdržela se jakýchkoli kroků, které by mohly tato jednání dále zkomplikovat;
6. je znepokojen eskalací závodů ve zbrojení v Evropě; připomíná Rusku, EU a jejím členským státům a NATO a jeho členským zemím, že jejich konflikty nemají vojenské řešení;
7. co nejdůrazněji vyzývá Rusko, aby se odvrátilo od cesty násilí a agrese, kterou si zvolilo, a vrátilo se na cestu dialogu a vyjednávání; naléhavě vyzývá NATO a jeho členské země, aby konflikt nestupňovaly zahájením nových závodů ve zbrojení a aby svou reakci na ruskou invazi na Ukrajinu koncipovaly tak, aby se z konfrontace mezi Ruskem a NATO vymanily; opakuje, že válka Ruska proti Ukrajině nemá žádné ospravedlnění; vyžaduje analýzu důvodů, které k ní vedly;
8. zdůrazňuje, že jediným způsobem, jak po skončení války nastolit v Evropě trvalý mír, je proces vyjednávání; opakuje, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jakožto regionální dohoda podle kapitoly VIII Charty OSN je i nadále organizací, která má přednostně usilovat o pokojné řešení sporů v regionu, a základním nástrojem pro včasné varování, předcházení konfliktům, řešení krizí a usmíření po skončení konfliktu;
9. naléhavě žádá účastnické státy OBSE, aby společnou dohodou stanovily podmínky pro uspořádání konference k mírovému řešení územních sporů mezi účastnickými státy a aby za tímto účelem vytvořily systém kolektivní bezpečnosti v Evropě uzavřením komplexní evropské smlouvy o kolektivní bezpečnosti;
10. vyzývá ke zrušení ukrajinského dluhu, aby se usnadnila obnova strategických a infrastrukturních podniků zničených v důsledku války; vyzývá k tomu, aby se v náležitém čase uskutečnila mezinárodní konference za účelem získání prostředků v rámci svěřenského fondu solidarity s Ukrajinou; zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit rekonstrukci těch zařízení, která jsou nezbytná pro zajištění bezpečného návratu Ukrajinců, kteří se chtějí vrátit; vyzývá k urychlenému opětovnému začlenění Ukrajiny do evropských a světových dodavatelských řetězců, zejména v oblasti dodávek energie a potravin;
11. podporuje práci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vytvoření sedmipilířového rámce mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem zajistit jadernou bezpečnost Ukrajiny; zdůrazňuje, že je důležité zachovat celistvost infrastruktur a zajistit snadný přístup do jaderných areálů pro misi MAAE;
12. odmítá novou vojenskou strategii EU (Strategický kompas), která využívá mocenskou politiku, geostrategické sféry vlivu a násilné konflikty/válku jako politický prostředek namísto diplomatického řešení konfliktů, které staví na diplomacii, odzbrojení a opatřeních na kontrolu zbrojení;
13. odmítá Evropský obranný fond, stálou strukturovanou spolupráci a evropskou vojenskou mobilitu, které mají posílit evropské vojenské kapacity, přeměnit EU v obrannou unii a posílit vojensko-průmyslový komplex;
14. odsuzuje bezprecedentní zvýšení vojenských rozpočtů členských států EU; zdůrazňuje, že Německo se stane zemí s třetím největším vojenským rozpočtem po Spojených státech a Číně;
15. požaduje, aby všechny strany umožnily bezpečný a neomezený průchod uprchlíků do cílových destinací mimo Ukrajinu a usnadnily rychlý, bezpečný a neomezený přístup k humanitární pomoci pro ty, kteří ji na Ukrajině potřebují, chránily civilní obyvatelstvo, včetně humanitárního personálu a osob ve zranitelném postavení, jako jsou ženy, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, původní obyvatelstvo, migranti a děti, a dodržovaly lidská práva;
16. vyzývá všechny strany, aby zajistily důstojné zacházení se zajatými bojovníky na všech stranách při plném dodržování Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci; zdůrazňuje, že organizace Human Rights Watch a další nevládní organizace informovaly o porušování práv na obou stranách; bere na vědomí prohlášení ukrajinské strany, v němž Olexij Arestovyč uznává, že zneužívání válečných zajatců může být válečným zločinem a bude potrestáno;
17. vítá spuštění směrnice o dočasné ochraně[1] (TPD), kterou se má řešit současná situace lidí prchajících z Ukrajiny; vyzývá členské státy, aby zajistily inkluzivní přístup při provádění směrnice o dočasné ochraně a zajistily, aby všichni lidé prchající z Ukrajiny měli přístup k ochraně v EU; dále vyzývá členské státy, aby zajistily, že zahraniční studenti, kteří byli na Ukrajině, budou moci dokončit studium v členských státech EU;
18. vyzývá Komisi a členské státy, aby využily poznatků získaných v reakci na tuto válku, včetně provádění směrnice o dočasné ochraně, k přehodnocení Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu i migrační politiky EU jako celku;
19. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby nikomu na útěku z Ukrajiny nebylo bráněno v útěku, včetně obětí reprodukčního vykořisťování, a aby všechny osoby na útěku mohly využít ochrany, včetně zahraničních studentů, transsexuálních žen a ukrajinských osob odmítajících vojenskou službu z důvodu svědomí, a mohly se pohybovat dále v rámci EU; odsuzuje zadržování zahraničních studentů prchajících z Ukrajiny; lituje, že ukrajinské úřady zakazují ukrajinským mužům předepsaného věku uprchnout z války; vyzývá ukrajinské orgány, aby přehodnotily svou politiku nucených odvodů mužů ve věku od 18 do 60 let bez vojenských zkušeností;
20. vyzývá členské státy, aby zajistily bezpečné a legální cesty ukrajinských migrantů do EU a to, aby byli během cesty chráněni před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a obchodováním s lidmi; vyzývá členské státy, aby filtrovaly a monitorovaly všechny osoby a rodiny, které hostí ukrajinské migranty, zejména ženy a děti, a aby je především chránily před obchodováním s lidmi a nucenou prostitucí; vyzývá EU a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí s cílem zabránit obchodníkům s lidmi a pasákům, kteří zneužívají zranitelného postavení žen a dětí k jejich zneužívání a nucení k prostituci;
21. vyzývá členské státy, aby více koordinovaly svou činnost s cílem zajistit sociální začlenění osob prchajících z Ukrajiny i ostatních uprchlíků; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost specifickým potřebám zranitelných skupin prchajících z Ukrajiny, jako jsou Romové bez státní příslušnosti a osoby LGBTIQ;
22. zdůrazňuje, že všechny členské státy musí spravedlivě a humánně zacházet se všemi lidmi, kteří prchají před ruským útokem na Ukrajinu, bez ohledu na jejich národnost či etnický původ, a v případě potřeby jim poskytnout azyl; zdůrazňuje, že všichni uprchlíci, kteří utíkají před konflikty, si zaslouží stejné zacházení ze strany členských států bez ohledu na zemi, ze které utíkají;
23. vyzývá EU, aby se přestala podílet na financování výstavby a provozu sběrných táborů pro přistěhovalce na Ukrajině; připomíná, že v těchto sběrných táborech dochází k opakovanému porušování lidských práv a že je běžné, že ukrajinské úřady ignorují žádosti o azyl osob, které byly odsunuty a navráceny z členských států EU, a umisťují je na dobu neurčitou do sběrných táborů financovaných EU; se zvláštním znepokojením upozorňuje na případ zadržených osob v pobytovém středisku pro přistěhovalce Žuraviči, kde je zadržováno nejméně 35 Afghánců, Bangladéšanů, Kamerunců, Indů, Pákistánců a Súdánců, kteří nemohou uprchnout před válkou; vyzývá k okamžitému propuštění všech takto zadržených osob a k tomu, aby ukrajinské orgány zajistily jejich bezpečnou cestu do EU;
24. podporuje protiválečná hnutí v Rusku a Bělorusku, která protestují proti Putinově invazi na Ukrajinu; požaduje, aby členské státy chránily a poskytovaly azyl Rusům a Bělorusům pronásledovaným za vyslovení se proti válce nebo za protesty proti ní, jakož i ruským a běloruským dezertérům a osobám odmítajícím vojenskou službu z důvodu svědomí; požaduje, aby se ochrana a azyl EU vztahovaly také na ukrajinské dezertéry a osoby odmítající vojenskou službu z důvodu svědomí;
25. vítá a podporuje mobilizaci širokého evropského mírového hnutí; vyjadřuje znepokojení nad tendencí napadat hlasy, které vznášejí kritické námitky ohledně souvisejících politik EU; vyzývá členské státy, aby zajistily, že hlasy pro mír a usmíření nebudou umlčeny;
26. trvá na tom, že sankce uvalené na Rusko musí být pečlivě cílené, aby odrazovaly a komplikovaly prodlužování vojenské agrese vůči Ukrajině, a zaměřené na ty, kdo jsou odpovědní za ruskou agresi proti Ukrajině, za válečné zločiny, a oligarchy a daňové podvodníky, ale odmítá sankce, které jsou uvaleny na základě logiky společné odpovědnosti ruského lidu; zdůrazňuje, že je třeba zavést a zachovat cílené sankce a zmrazit majetek úředníků Putinovy vlády a oligarchů blízkých režimu, včetně rodinných příslušníků, v EU; se znepokojením konstatuje, že v důsledku extrémního rozsahu sankčního režimu nemá mnoho obyčejných Rusů a ruských disidentů, kteří uprchli z Ruska do EU, přístup ke svým finančním prostředkům ani k platbám;
27. ve světle Paradise Papers připomíná, že většina majetku oligarchů je ukryta v evropských daňových rájích; lituje, že tato nedostatečná daňová transparentnost znemožňuje EU uvalit cílené sankce na majetek oligarchů a vyvinout tak na ně skutečný tlak, který by na oplátku vyvinul tlak na Putina; vyzývá EU, aby zintenzivnila opatření proti evropským daňovým rájům;
28. nezávislí novináři odhadli, že majetek ruských oligarchů ukrytý v daňových rájích představuje nejméně 17,5 miliardy USD; vyzývá EU, aby urychleně zvýšila finanční transparentnost a také odstranila všechny nedostatky, které umožňují skrývat skutečné majitele, v rámci jednání o legislativním balíčku proti praní peněz a financování terorismu a zajistila, aby byly zabaveny veškeré peníze, které si ruští oligarchové v Unii uložili; v této souvislosti požaduje, aby byly na černou listinu zařazeny všechny finanční instituce v zemích mimo EU, které se podílejí na praní peněz nebo je umožňují;
29. vyzývá k vytvoření globálního finančního registru (GFR), který by zahrnoval informace o majetku, nemovitostech, finančních aktivech a konečných vlastnících majetku; požaduje plnou spolupráci evropských daňových rájů při vytváření GFR;
30. vyzývá EU, aby zvážila sankce založené na GFR, které by se týkaly ruských fyzických osob vlastnících nemovitosti a finanční aktiva v hodnotě vyšší než 10 milionů EUR (0,02 % ruské dospělé populace), neboť značná část jejich nemovitostí a finančních aktiv se nachází v EU;
31. upozorňuje na jednostranná donucovací opatření přijatá EU a dalšími zeměmi a jejich škodlivé dopady na veškeré ruské obyvatelstvo; je znepokojen jejich dopadem na plné užívání lidských práv stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv, zejména práva každého člověka na životní úroveň odpovídající jeho zdraví a blahobytu, včetně výživy, lékařské péče, bydlení a nezbytných sociálních služeb; odmítá sankce, které jsou uvaleny na základě logiky společné odpovědnosti ruského lidu; opakuje, že cílem sankcí by mělo být přimět cílový stát k dodržování porušeného mezinárodního závazku, ale nesmí překročit hranici nátlaku, který by byl považován za zakázaný zásah do vnitřních záležitostí cílového státu; znovu opakuje, že – jak je stanoveno v rezolucích OSN – takové sankce budou nezákonné a bude za ně odpovídat stát (státy), který (které) je přijme (přijmou);
32. bere na vědomí jednání o okamžitém zákazu dovozu ruské ropy, plynu a uhlí do Evropy a o vyloučení všech ruských a běloruských finančních institucí ze systému SWIFT; vyzývá Komisi a členské státy, aby informovaly evropskou veřejnost o socioekonomických dopadech těchto opatření na občany EU a hospodářství EU a o tom, jak by EU a její členské státy tyto dopady zmírnily; trvá na tom, že takové rozhodnutí nemohou přijmout vlády samy, ale mělo by podléhat schválení vnitrostátních parlamentů;
33. vyzývá EU a její členské státy, aby učinily více pro zmírnění dopadů války na Ukrajině na socioekonomickou situaci v členských státech; zdůrazňuje, že členské státy se již před začátkem války na Ukrajině potýkaly s významnými problémy, jako je stagnující produktivita práce, rostoucí nerovnost a klimatická nouze;
34. zdůrazňuje, že EU nemůže zůstat závislá na globálních dodavatelských řetězcích, které se již během pandemie ukázaly jako křehké; konstatuje, že k řešení těchto problémů musí EU vypracovat strategii založenou na investicích a inovacích, která bude vycházet ze strategických výdajů; konstatuje, že vzdělání a výzkum jsou klíčovou hnací silou produktivity; domnívá se, že pravidla hospodářské soutěže EU by měla usnadnit a posílit schopnost členských států podstoupit riziko vytváření nových trhů zaměřených na tyto dlouhodobé společenské otázky;
35. je velmi znepokojen inflačními tlaky spojenými s utlumeným hospodářským růstem v důsledku výpadku v zásobování způsobeného válkou na Ukrajině; zdůrazňuje zranitelnost finančního sektoru a bubliny v cenách aktiv na trzích s bydlením a akciemi, které se objevily od začátku krize COVID-19; je velmi znepokojen tím, že tyto bubliny prasknou v důsledku hospodářských dopadů ukrajinské krize, což bude mít dopad zejména na zranitelné domácnosti; bere na vědomí rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí týkající se Sberbank Europe AG a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že více než deset let po finanční krizi zůstává řada bank příliš velkých a příliš propojených na to, aby mohly padnout;
36. vyzývá Komisi, aby připravila a předložila nouzový plán vycházející z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu[2] v případě, že Rusko přeruší dodávky plynu do Evropy;
37. bere na vědomí dočasný krizový rámec, který Komise přijala na podporu hospodářství EU v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu; zdůrazňuje, že ne všechny členské státy budou schopny poskytovat podnikům stejnou úroveň státní podpory, což by mohlo vést k nárůstu socioekonomických rozdílů mezi zeměmi a regiony; žádá proto, aby byl Pakt stability a růstu zrušen a nahrazen novým paktem udržitelného rozvoje a zaměstnanosti, který by umožnil naléhavě potřebné veřejné investice;
38. vyzývá Komisi, členské státy a Evropskou centrální banku, aby přijaly komplexní nestandardní opatření, včetně změn mandátu Evropské centrální banky, ke zmírnění zátěže, zejména pro zranitelné domácnosti a mikropodniky; vyzývá Komisi a členské státy, aby ponechaly v platnosti obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu, dokud nebude přijata zásadní reforma rámce správy ekonomických záležitostí, která členským státům umožní financovat naléhavě potřebné veřejné investice za účelem rychlého provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN;
39. zdůrazňuje, že mnoho lidí v Evropě se nacházelo v nejisté a zranitelné situaci již před válkou na Ukrajině, a varuje, že inflace způsobená válkou a sankcemi, zejména rostoucí ceny potravin a energií, učiní situaci pro tyto lidi neúnosnou; vyzývá členské státy, aby postiženým osobám poskytly přiměřenou finanční podporu proti energetické chudobě (plyn, ropa a elektřina), nedostatku potravin a rostoucím cenám bydlení; vyzývá členské státy, aby tato opatření financovaly prostřednictvím ambiciózního zdanění neočekávaných zisků energetických společností;
40. poukazuje na to, že ceny komodit, zejména potravin, rostou v důsledku ruské invaze na Ukrajinu; požaduje, aby politická reakce věnovala zvláštní pozornost a podporu domácnostem s nízkými a středními příjmy v EU a zajistila, že nebude ohroženo dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN v celosvětovém měřítku;
41. požaduje, aby veškerá opatření přijatá ke snížení závislosti na ruských fosilních palivech byla v souladu s cílem omezit globální oteplování pod 1,5 °C ve srovnání s předindustriálními úrovněmi, bez toho, že by se zároveň vytvářela vazba na stávající nebo novou infrastrukturu fosilních paliv; naléhavě žádá, aby veškerá přijatá opatření respektovala zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky uvedené v článcích 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic[3], a zároveň odrážela zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv; zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU okamžitě zapojila do masivních ekologických investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti s cílem zajistit energetickou nezávislost a řešit klimatickou krizi;
42. vítá opatření navržená Mezinárodní energetickou agenturou v její publikaci ze dne 18. března 2022 nazvané „Desetibodový plán na snížení spotřeby ropy“; zdůrazňuje, že navrhovaná opatření by krátkodobě snížila spotřebu ropy, zatímco ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by vedla ke strukturálním změnám snižujícím poptávku po ropě;
43. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a prezidentovi, vládě a parlamentu Běloruska.
- [1] Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.
- [2] Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1.
- [3] Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.