NÁVRH USNESENÍ o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování
5.4.2022 - (2022/2560(RSP))
v souladu s článkem 132 odst. 2 jednacího řádu
Luis Garicano, Barry Andrews, Petras Auštrevičius, Vlad Gheorghe, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Urmas Paet, Frédérique Ries, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans, Guy Verhofstadt, Stéphanie Yon‑Courtin
za skupinu Renew
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0197/2022
B9‑0203/2022
Usnesení Evropského parlamentu o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování
Evropský parlament,
– s ohledem na výsledky a závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 16. prosince 2021 o situaci na ukrajinských hranicích a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny[1] a ze dne 1. března 2022 o agresi Ruska vůči Ukrajině[2],
– s ohledem na rozhodnutí Rady o sankcích a omezujících opatřeních namířených proti Rusku, která zahrnují diplomatická opatření, individuální omezující opatření, jako je zmrazení majetku a cestovní omezení, omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem a s Doněckou a Luhanskou oblastí, které nejsou kontrolovány vládou, hospodářské sankce, omezení sdělovacích prostředků a omezení hospodářské spolupráce,
– s ohledem na prohlášení vysokého představitele jménem EU ze dne 4. dubna 2022 o ruských zvěrstvech spáchaných v Buči a dalších ukrajinských městech,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že první sankce EU vůči Ruské federaci byly uloženy v březnu 2014 v návaznosti na nezákonnou anexi Krymu v témže roce, a vzhledem k tomu, že čtvrtý, nejnovější balíček sankcí byl přijat dne 15. března 2022 v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo dne 24. února 2022;
B. vzhledem k tomu, že opatření přijatá EU a dalšími spojenci nejsou zatím dostatečná nebo nejsou dostatečně dobře uplatňována, takže nepřinášejí očekávané výsledky, zejména pokud jde o dovoz ruské ropy a zemního plynu a ukončení činnosti všech podniků ve vlastnictví EU v Rusku; vzhledem k tomu, že ještě nějakou dobu potrvá, než Rusko plně pocítí dopad uložených sankcí v celém rozsahu; vzhledem k tomu, že Rusko rovněž přijímá aktivní opatření ke snížení dopadu sankcí;
C. vzhledem k tomu, že pobaltské státy přestaly dne 1. dubna 2022 dovážet ruský plyn; vzhledem k tomu, že Polsko oznámilo svůj záměr stát se do roku 2023 nezávislým na ruském plynu a ropě;
D. vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině měsíc poté, co začala ruská agrese, nepřestává připravovat o život nevinné lidi; vzhledem k tomu, že zvěrstva, jichž se dopouštějí ruské jednotky, dosáhly nového maxima, když se v neděli 3. dubna 2022 ukázalo, že ulice města Buča, do nějž neměla ukrajinská armáda téměř měsíc přístup, jsou pokryty mrtvými těly mužů a žen z řad civilistů; vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti jasně opravňují zřízení mezinárodní komise, která by vyšetřila všechny zločiny spáchané od začátku války ruskou armádou;
E. vzhledem k tomu, že stažení ruských sil z oblasti Kyjeva odhalilo míru devastace, jakou ruská invaze na Ukrajinu způsobila; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství bylo šokováno hrůznými obrazy zvěrstev spáchaných v Buči a v řadě dalších ukrajinských měst; vzhledem k tomu, že nesnesitelné utrpení ukrajinských civilistů musí být kategoricky odsouzeno a opravňuje k přijetí ještě přísnějších opatření proti Ruské federaci;
F. vzhledem k tomu, že nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu představuje hrozbu pro evropský mír, demokracii a hodnoty; vzhledem k tomu, že tato agrese rovněž představuje hrozbu pro členské státy EU, zejména ve střední a východní Evropě;
G. vzhledem k tomu, že členské státy EU poslaly Rusku od počátku války v platbách za fosilní paliva již více než 23 miliard EUR;
H. vzhledem k tomu, že stávající mezery v hospodářských sankcích oslabují jejich účinnost a pomáhají Rusku financovat invazi na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že Evropská unie by proto měla sankce vůči Ruské federaci okamžitě a naléhavě posílit; vzhledem k tomu, že pouze uložení komplexních a skutečně bolestivých sankcí namířených proti ruským hospodářským odvětvím, včetně těch, která představují hlavní zdroje příjmů státního rozpočtu, může vést ke změně agresivní politiky prezidenta Putina a jeho vlády a k ukončení války proti Ukrajině;
I. vzhledem k tomu, že významnou část ruského rozpočtu tvoří daňové příjmy největších ruských zahraničních společností, jež podle odhadů pokrývají třetinu jeho vojenských výdajů; vzhledem k tomu, že je v tomto ohledu třeba uvítat, že se více než 500 západních společností rozhodlo odmítnout v Rusku působit, s Ruskem a jeho občany spolupracovat a dodávat v něm své výrobky a služby; vzhledem k tomu, že soukromé podniky by měly stáhnout své investice, přemístit výrobní závody z Ruska a omezit počet platných smluv;
J. vzhledem k tomu, že podle akademických studií by byl dopad zákazu dovozu fosilních paliv z Ruska do EU na hospodářský růst EU, jenž má v roce 2022 činit méně než 3 %, zvládnutelný;
1. je zděšen nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou válkou Ruska proti Ukrajině, během níž jsou páchány válečné zločiny, i skutečností, že tuto agresi podporuje Bělorusko, a obojí co nejdůrazněji odsuzuje; truchlí spolu s ukrajinským obyvatelstvem nad jeho srdcervoucími ztrátami a utrpením;
2. co nejdůrazněji odsuzuje zvěrstva, která podle dostupných zpráv spáchaly ruské ozbrojené síly v Buči a dalších okupovaných ukrajinských městech, jež byla nyní osvobozena; zdůrazňuje, že pachatelé těchto hrůzných válečných zločinů nesmí zůstat bez trestu a že ruští vládní představitelé a velitelé vojenských sil, kteří jsou za ně odpovědní, musí být hnáni k odpovědnosti; podporuje veškerá opatření k prosazení odpovědnosti za porušování lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva na Ukrajině ruskými ozbrojenými silami, včetně vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které zahájil žalobce Mezinárodního trestního soudu, a činnosti vyšetřovací komise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR);
3. zdůrazňuje, že vzhledem k pokračování vojenské invaze nesmí Evropská unie a její členské státy polevovat v úsilí o podporu Ukrajiny a ukrajinského lidu a o posílení naší Unie ani v úsilí bojovat proti agresivním akcím Ruska a sdílet náklady a zátěž, jež jsou s těmito opatřeními spojeny, v duchu solidarity a jednoty;
4. zdůrazňuje, že Rusko nese odpovědnost za zničení ukrajinské infrastruktury, včetně civilních a obytných budov, a za velké hospodářské a environmentální ztráty a že po něm bude požadováno, aby škody způsobené svými agresivními činy nahradilo;
5. zdůrazňuje, že Evropská unie musí posílit finanční a hospodářskou blokádu Putinova a Lukašenkova režimu; vyzývá k okamžitému a účinnému uplatňování sankcí a opatření, o nichž již bylo rozhodnuto; zdůrazňuje, že rozsah sankcí uložených vůči ruským jednotlivcům, společnostem a bankám, včetně jmen poskytnutých nadací Alexeje Navalného, je třeba ještě rozšířit a zabránit tomu, aby byla dosud přijatá opatření obcházena, zejména používáním kryptoměn a transakcí online; vyzývá Komisi a členské státy, aby ze systému SWIFT vyloučily všechny ruské i běloruské finanční instituce;
6. vyzývá Radu, aby uvalila sankce – včetně zákazu vstupu, zatýkání a zabavení majetku a aktiv – na veřejné činitele, kteří podněcují veřejné mínění v Rusku, aby podporovalo ruskou agresi proti Ukrajině, a to včetně vedoucích a technických pracovníků veřejných i soukromých sdělovacích prostředků, které šíří agresivní propagandu, tzv. politických odborníků, influencerů, bloggerů, umělců a hudebníků, kteří veřejně podporují trestnou činnost ruské vlády a přispívají k rozsáhlému zapojení ruského obyvatelstva do páchání válečných zločinů;
7. zdůrazňuje, že úroveň sankcí EU vůči Ruské federaci, která je bezprecedentní a očekává se, že po masakru v Buči bude ještě posílena, musí diplomatům ponechávat prostor k nalezení cesty z války;
8. zdůrazňuje, že veškerá aktiva ruských představitelů nebo oligarchů spojených s Putinovým režimem, jejich prostředníků i bílých koňů a aktiva osob spojených s Lukašenkovým režimem v Bělorusku by měla být zabavena a víza EU zrušena – v rámci úplného a okamžitého ukončení režimu zlatých pasů, víz a povolení k pobytu; zdůrazňuje, že sankce by se měly vztahovat i na širší segment ruských úředníků, guvernérů a starostů, kteří provádějí stávající politiku Putinova režimu a mají z ní prospěch; vítá rozhodnutí několika členských států vyhostit desítky ruských diplomatů, kteří se na evropské půdě tajně podíleli na špionáži a dalších tajných operacích pro ruské tajné služby, a vyzývá všechny členské státy, aby tohoto příkladu následovaly a identifikovaly a vyhostily ruské a běloruské tajné pracovníky působící na území EU; vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila, jak ruští a běloruští diplomaté využívají bezvízový styk pro cesty do EU, s cílem odhalit mezery a protiprávní jednání a aby předložila návrh jeho zlepšení;
9. opakuje svou výzvu k odstranění všech hospodářských vazeb s Putinovým Ruskem, včetně zákazu vývozu klíčových technologií a dalších příslušných omezení dovozu a investic; zdůrazňuje, že je to zásadně důležité, má-li být významně zasažen ruský obranný průmysl a jeho schopnost prodlužovat válku na Ukrajině; zdůrazňuje, že současně je třeba zajistit, aby byly od těchto sankcí osvobozeny humanitární organizace i všechny komodity, které jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo kolapsu světových trhů s potravinami, jako jsou obiloviny, hnojiva, pesticidy a herbicidy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zakázaly silniční nákladní dopravu do Ruska a Běloruska i z těchto zemí a aby omezily přístup ruských a běloruských plavidel a zboží do přístavů EU; požaduje dočasný zákaz dovozu ropy, uhlí a zemního plynu, který bude prodloužen, pokud bude Putinova agrese pokračovat, spolu s plánem na zabezpečení dodávek těchto surovin do Evropy v krátkodobém horizontu; konstatuje, že požadavek Ruska na platby v rublech představuje porušení smluv;
10. vyzývá k přijetí naléhavých opatření za účelem co nejrychlejšího vytvoření plnohodnotné energetické unie a dosažení plné nezávislosti na ruském plynu, ropě a uhlí; vítá úspěchy pobaltských států při zajišťování energetické nezávislosti a zastavení dovozu ruského plynu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o splnění vyšších cílů v oblasti energetické účinnosti, aby se usnadnilo rozsáhlé zavádění evropských obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné řešením problémů souvisejících s povoleními a dalších právních překážek, aby se zvýšila výroba vodíku a zavedla infrastruktura nezbytná pro jeho přepravu a aby byla dokončena propojená inteligentní síť, která umožní skutečnou flexibilitu na straně poptávky, jež je potřebná pro nákladově efektivní snížení spotřeby energie; zdůrazňuje, že k zajištění, že Evropa bude mít přístup k inovativním technologiím, jež budou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, s cílem dosáhnout energetické nezávislosti v různých hospodářských odvětvích, a zejména v průmyslu, který lze obtížně dekarbonizovat, mají i nadále zásadní význam investice do výzkumu a inovací; žádá Komisi, aby prostřednictvím za tímto účelem zřízeného subjektu zajistila co nejvyšší úroveň koordinace s členskými státy při rozhodování o skladbě zdrojů energie a infrastruktuře, a to na vnitrostátní i na evropské úrovni, s cílem posuzovat soulad přijímaných rozhodnutí s cíli dosáhnout jak plné nezávislosti EU na ruských fosilních palivech, tak klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;
11. zdůrazňuje, že tato rozhodnutí musí být doprovázena věrohodným plánem pro oblast energetiky, který by měl zahrnovat zmírňující opatření pro evropské domácnosti a společnosti; domnívá se, že náklady a obtíže, kterým evropští občané čelí v rámci Unie i mimo ni, by měly být sdíleny v rámci plné solidarity;
12. vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala návrh na posílení koordinace a kontroly provádění uložených sankcí na úrovni EU; vítá skutečnost, že Komise zřídila pracovní skupinu „Freeze and Seize“ („zmrazit a zabavit“), jejímž úkolem je konkrétně zajišťovat prosazování sankcí proti ruským oligarchům; vyzývá členské státy, aby o opatřeních přijatých za účelem uplatňování těchto sankcí podávaly zprávy, a vyzývá orgány EU, aby přizvaly Ukrajinu k účasti na pracovním procesu pracovní skupiny „Freeze and Seize“ a aby koordinovaly rozhodnutí o sankcích s ukrajinskými orgány; vyzývá Komisi, aby na základě práce stávající pracovní skupiny „Freeze and Seize“ zřídila pracovní skupinu orgánů odpovědných za finanční dohled, boj proti praní peněz, prosazování práva, soudnictví, digitální trhy a kryptoaktiva;
13. opakuje, že ruské dezinformace jsou součástí ruského válečného úsilí na Ukrajině a že sankce EU vůči ruským státním sdělovacím prostředkům lze snadno obejít použitím virtuálních soukromých sítí (VPN), satelitní televize a funkcí inteligentních televizorů; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně uplatňovaly zákaz ruských státních propagandistických kanálů;
14. vyzývá k rozšíření požadavků na zveřejňování informací ze strany evropských finančních institucí s cílem informovat příslušné orgány o všech aktivech držených výše uvedenými ruskými a běloruskými občany, a nikoli pouze o jejich vkladech; připomíná, že občané EU mohou využívat nástroj Komise pro oznamovatele k anonymnímu oznamování porušení minulých, současných i plánovaných sankcí vůči ruským a běloruským jednotlivcům a subjektům; domnívá se, že rozsah jednotlivých sankčních seznamů by měl být rozšířen na osoby se současnými i minulými úzkými vazbami na ruskou a běloruskou vládu;
15. vyzývá Komisi, aby plně využívala rámec pro boj proti praní peněz a zařadila Rusko a Bělorusko na seznam vysoce rizikových jurisdikcí, jak je uveden v článku 9 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz[3]; vyzývá Komisi, aby navrhla vytvoření specializovaného orgánu pro sledování vymáhání finančních sankcí a dalších omezujících opatření EU;
16. vyzývá Komisi, aby zavedla koordinační mechanismus pro zpětné získávání majetku zmrazeného v jurisdikcích členských států v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, aby tyto zdroje mohly být použity k financování přijímání ukrajinských uprchlíků v členských státech a k poválečné rekonstrukci, a to jako příspěvek do fondu EU na obnovu Ukrajiny; domnívá se, že sociální využití zmrazených aktiv pro potřeby Ukrajinců je součástí odškodnění, které by Rusko mělo platit jako agresor odpovědný za destrukci na Ukrajině;
17. vyzývá Komisi, aby za tímto účelem připravila studii, která by naznačila legální prostředky v rámci stávajícího právního rámce EU pro účinné vymáhání majetku v určitém počtu případů, jako je neprovokovaná vojenská agrese; vyzývá členské státy, aby vytvořily vnitrostátní právní předpisy s cílem vytvořit právní základ pro využívání finančních prostředků zkonfiskovaných v důsledku sankcí EU k odškodnění obětí ruské agrese proti Ukrajině;
18. vítá zahájení interinstitucionálních jednání o nařízení o trzích s kryptoaktivy a přijetí změn revidovaného nařízení o převodu finančních prostředků[4] ze strany hlavních příslušných výborů dne 31. března 2022 a vybízí poslance EP, aby toto hlasování potvrdili na plenárním zasedání, posílili opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a zavedli silnější regulační rámec pro kryptoaktiva v EU;
19. zdůrazňuje, že Rusko a Bělorusko by měly být vyloučeny z mezinárodních organizací a akcí, včetně zbavení obchodních výhod, jako je status země v režimu nejvyšších výhod, a s tím souvisejícího preferenčního zacházení v rámci Světové obchodní organizace (WTO); vítá silný politický signál, který vyslala EU ve spolupráci se zeměmi skupiny G7 a dalšími podobně smýšlejícími partnery, jako je Albánie, Austrálie, Island, Jižní Korea, Moldavsko, Černá Hora, Nový Zéland, Severní Makedonie a Norsko, jež rozhodly ukončit od 15. března 2022 zacházení s Ruskem v rámci WTO jako se zemí v režimu nejvyšších výhod;
20. vyzývá členské státy a EU, aby posílily svou schopnost účinně bojovat proti beztrestnosti osob, které spáchaly válečné zločiny nebo se na nich podílely;
21. vyzývá k pokračování v koordinaci s transatlantickými spojenci a podobně smýšlejícími partnery, jako jsou členové NATO, G7, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jakož i se členy Evropského sdružení volného obchodu, přidruženými státy a kandidátskými zeměmi; zdůrazňuje, že EU by měla rozhodně reagovat, pokud domnělí partneři postoje EU nepodpoří, a se znepokojením a rostoucím zklamáním bere na vědomí postup, který v tomto ohledu zaujalo Srbsko, jenž bude mít jasný dopad na úsilí této země o členství v EU;
22. poukazuje na to, že je naléhavě nutné sdílet na evropské úrovni negativní hospodářské a sociální důsledky války, a zejména sankcí, které členské státy tvrdě zasáhnou, avšak různými způsoby; v této souvislosti se domnívá, že EU by měla urychleně mobilizovat stávající programy, rozpočtové rezervy, fondy soudržnosti a půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, které dosud nebyly vyžádány, s cílem zmírnit negativní hospodářské a sociální důsledky války; vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla revizi víceletého finančního rámce s cílem posílit příslušné fondy, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc, Azylový, migrační a integrační fond, Evropský obranný fond a mechanismus civilní ochrany Unie; rovněž však vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak výrazně posílit nástroje pružnosti, které EU umožňují vyrovnávat se s krizemi;
23. vyzývá k vytvoření fondu pro strategickou autonomii Evropy s prostředky ve výši mnoha miliard eur (fond SAFE) s cílem investovat do energetické nezávislosti, obranných schopností, zajišťování potravin a do nových partnerství v oblasti surovin, jakož i pomoci společnostem, zemědělcům a domácnostem, aby se vyrovnávali s důsledky války; trvá na tom, že fond SAFE by měl být zřízen řádným legislativním postupem a měl by fungovat pod plným dohledem Evropského parlamentu a přímým řízením Komise; zdůrazňuje, že celková částka jeho prostředků musí být stanovena na základě jasného posouzení nákladů a investičních mezer a měla by rovněž sestávat z nově uvolněných finančních prostředků ze stávajících programů, o něž dosud nebylo požádáno v rámci nástroje NextGenerationEU a víceletého finančního rámce;
24. navrhuje vytvoření „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu jako nástroje pomoci a obnovy EU, který by spolu s podporou poskytovanou dalšími mezinárodními partnery měl podporovat ukrajinské hospodářství a občanskou společnost a napomáhat obnově zničené infrastruktury na Ukrajině; podporuje myšlenku Svěřenského fondu solidarity pro Ukrajinu a vyzývá k uspořádání mezinárodní dárcovské konference s cílem získat příspěvky do tohoto fondu;
25. vyzývá Komisi, aby zajistila obezřetnou fiskální politiku v členských státech s cílem zabránit za současné hospodářské situace vzniku dluhových krizí a přitom byla i nadále plně odhodlána dodržovat Pakt o stabilitě a růstu, například prodloužením uplatňování obecné únikové doložky o jeden rok;
26. vyzývá Evropskou centrální banku, aby normalizovala svou měnovou politiku s cílem čelit inflačním důsledkům vysokých cen energií, které nejvíce postihují nižší a střední třídu;
27. poukazuje na to, že omezující opatření přijatá ruskými orgány vůči představitelům EU a poslancům vnitrostátních parlamentů dne 31. března 2022 jako odvetná opatření proti sankcím EU za ruskou invazi na Ukrajinu byla zavedena netransparentním způsobem, bez jasných kritérií a s anonymizací jmen dotčených osob; zdůrazňuje, že podle ruského ministerstva zahraničních věcí se tyto sankce vztahují na „převážnou většinu poslanců Evropského parlamentu“;
28. pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a prezidentovi, vládě a parlamentu Běloruska.
- [1] Přijaté texty, P9_TA(2021)0515.
- [2] Úř. věst. C 125, 18.3.2022, s. 2.
- [3] Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
- [4] Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1.