NÁVRH USNESENÍ o ohrožení stability, bezpečnosti a demokracie v západní a sahelské Africe
2.5.2022 - (2022/2650(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Pierrette Herzberger‑Fofana, Rosa D’Amato, Alviina Alametsä, Francisco Guerreiro, Ignazio Corrao, François Alfonsi, Mounir Satouri, Katrin Langensiepen, Jordi Solé
za skupinu Verts/ALE
B9‑0255/2022
Usnesení Evropského parlamentu o ohrožení stability, bezpečnosti a demokracie v západní a sahelské Africe
Evropský parlament,
– s ohledem na dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou)[1], ve znění z let 2005 a 2010[2],
– s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,
– s ohledem na Agendu 2063 Africké unie (AU),
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), ve kterém jsou uvedeny hodnoty, na nichž je Unie založena,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), která vstoupila v platnost dne 14. prosince 2005,
– s ohledem na iniciativu OSN globální pakt, jejímž cílem je sladit strategie a opatření s obecnými zásadami v oblasti lidských práv, zaměstnanosti, životního prostředí a boje proti korupci,
– s ohledem na usnesení smluvních stran Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z října 2020 o předcházení trestným činům poškozujícím životní prostředí a boji proti nim,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa[3],
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru[4], s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2018 o naléhavosti nových opatření pro potírání mezinárodního terorismu[5],
– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 15. června 2016 o znásilňování a násilí vůči ženám a dětem v ozbrojených konfliktech,
– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 19. června 2013 o dalším ohrožení demokracie a politické stability vojenskými převraty v zemích AKT a o úloze mezinárodního společenství,
– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 18. května 2011 o výzvách pro budoucnost demokracie a dodržování ústavního pořádku v zemích AKT a EU a ze dne 27. listopadu 2013 o dodržování právního státu a úloze nestranného a nezávislého soudnictví,
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti[6],
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že prohlubující se hrozby chudoby, nedostatečný přístup k základním sociálním službám, změna klimatu, teroristické ozbrojené skupiny, rostoucí násilí mezi komunitami kvůli půdě a zdrojům, nedostatek potravin, vysídlování lidí a genderově podmíněné násilí vedou v dotčených regionech ke složitému kontextu nestability a nejistoty;
B. vzhledem k tomu, že v posledních 12 měsících se Čad, Mali, Guinea a Burkina Faso dostaly pod faktickou kontrolu armády; vzhledem k tomu, že pro demokratickou a reprezentativní správu věcí veřejných je nezbytné, aby výkonná moc dodržovala ústavu a konaly se svobodné a spravedlivé volby s účastí více politických stran; vzhledem k tomu, že občané západní a sahelské Afriky podporují demokracii a usilují o spravedlivou účast na demokratickém procesu;
C. vzhledem k tomu, že povaha bezpečnostních problémů se v jednotlivých afrických regionech, zemích a provinciích liší; vzhledem k tomu, že většinu obětí v oblasti Sahelu mají na svědomí ozbrojené islamistické a teroristické skupiny a v menší míře bezpečnostní síly a různé zločinecké skupiny a milice; vzhledem k tomu, že ve většině západní Afriky zažívají některé země dlouhodobou stabilitu a bezpečnost, zatímco jiné se potýkají s politickým násilím nebo etnickými konflikty;
D. vzhledem k tomu, že cílem nové integrované strategie EU pro oblast Sahelu je posílit činnost na politické úrovni a zároveň zachovat bezpečnostní spolupráci; vzhledem k tomu, že činnost financovaná EU v oblasti předcházení konfliktům, mediace, dialogu a usmíření je stále velmi omezená;
E. vzhledem k tomu, že africké a zahraniční soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti a žoldnéři často hrají v Africe negativní úlohu, zejména v oblastech bohatých na nerostné zdroje; vzhledem k tomu, že Wagnerova skupina podporovaná ruským vedením se nyní zaměřuje na Středoafrickou republiku a Mali;
F. vzhledem k tomu, že podle indexu vnímání korupce z roku 2021 je míra korupce v západní Africe nerovnoměrná, přičemž Kapverdy a Senegal patří v oblasti protikorupčních reforem mezi nejúspěšnější a Libérie, Mali a Nigérie mezi nejhorší;
G. vzhledem k tomu, že zužující se prostor pro organizace občanské společnosti a svobodu tisku v některých zemích západní a sahelské Afriky představuje vážné úskalí pro demokracii, právní stát a základní práva;
H. vzhledem k tomu, že dluhová zátěž přispívá k ohrožení celkové stability zemí v oblasti Sahelu a západní Afriky;
1. zdůrazňuje, že komplexní reakce na výzvy, jimž západní Afrika a Sahel čelí, vyžaduje koordinaci mezi politikami v oblasti bezpečnosti, klimatu, rozvoje a obchodu; je přesvědčen, že EU, Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS), přechodné orgány a všechny příslušné zúčastněné strany by měly spolupracovat ve snaze o posílení činnosti v oblasti rozvoje, vzdělávání a přizpůsobení se změně klimatu s cílem bojovat proti chudobě a bránit další nestabilitě;
2. vítá úsilí některých zemí o demokratizaci; odsuzuje nedávné protiústavní převzetí moci v Čadu, Mali, Guineji a Burkině Faso; vyzývá dotčené země, aby naléhavě vymezily nebo zkrátily dobu trvání politické transformace, uspořádaly svobodné a transparentní volby a urychleně obnovily ústavní pořádek; vyzývá EU a její členské státy, aby s dotčenými zeměmi po celou dobu procesu transformace udržovaly dialog, dokud nebudou existovat jasné důkazy o návratu k ústavnímu pořádku; je si vědom toho, že každé vojenské převzetí moci má svou vlastní vnitřní dynamiku a individuální kontext, zdůrazňuje však, že strůjci převratu často využívají sociálních nepokojů, stížností na korupci a skutečnosti, že vlády nedodržují základní práva a povinnosti a neprovádí slíbené reformy;
3. naléhavě vyzývá orgány v západní a sahelské Africe, aby nezávisle na politickém kontextu respektovaly a chránily svobodu shromažďování, sdružování a projevu a svobodu sdělovacích prostředků, včetně politicky neutrálních iniciativ v souladu s mezinárodními normami na posílení postavení všech osob bez ohledu na pohlaví;
4. zdůrazňuje významný dopad změny klimatu na bezpečnost a stabilitu Sahelu a západní Afriky; zdůrazňuje dopad konfliktů, chudoby, nerovností a změny klimatu na nucené vysídlování; vyzývá země AKT a EU, aby zajistily, že rozvojová pomoc nebude podmiňována spoluprací v oblasti migrační politiky EU, a aby spolupracovaly na usnadňování legální, bezpečné a důstojné migrace;
5. zdůrazňuje, že po pandemii COVID-19 poukazuje současný konflikt na Ukrajině na zranitelnost celosvětového potravinového systému; naléhavě proto vyzývá EU, aby chránila práva zemí západní Afriky a Sahelu na potravinovou soběstačnost jako prostředek k dosažení výživového zabezpečení, snížení chudoby, inkluzivních, udržitelných a spravedlivých celosvětových dodavatelských řetězců a místních regionálních trhů, a věnovala přitom zvláštní pozornost ženám a rodinným zemědělským podnikům, s cílem zabezpečit dodávky cenově dostupných a přístupných potravin; zdůrazňuje, že nalezení agronomických alternativ k drahým syntetickým hnojivům by mohlo být pro EU i země západní a sahelské Afriky nákladově nejefektivnějším politickým řešením, a připomíná v tomto ohledu cíl strategie EU „od zemědělce ke spotřebiteli“, tj. snížit závislost zemědělců na vnějších výstupech;
6. zdůrazňuje, že je důležité znovu definovat strategii boje proti terorismu a násilnému extremismu ve všech dotčených regionech, a to v souladu s mezinárodními normami, a vyzývá k tomu, aby všichni pachatelé těchto činů byli pohnáni k odpovědnosti a postaveni před soud;
7. je hluboce znepokojen vysokým počtem případů velmi závažného porušování lidských práv ze strany malijských bezpečnostních sil oznámených Multidimenzionální integrovanou misí Organizace spojených národů pro stabilizaci Mali (MINUSMA), jež by podle humanitárního práva mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů; bere na vědomí rozhodnutí místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pozastavit část výcviku poskytovaného výcvikovou misí EU v Mali (EUTM) a misí EU pro budování kapacit v Mali (EUCAP Sahel Mali) malijským ozbrojeným silám a národní stráži a naléhavě vyzývá k pozastavení jakékoli další pomoci EU malijskému bezpečnostnímu sektoru, dokud se všechny trestné činy nedostanou před soud; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby informovala Parlament o všech případech porušení práv, jichž se dopustili vojenští a bezpečnostní partneři EU;
8. poukazuje na to, že vůdčím principem reformy bezpečnostního sektoru EU a poskytované pomoci by měla být bezpečnost lidí; naléhavě vyzývá země Sahelu a západní Afriky a EU, aby společně vypracovaly nový přístup k reformě bezpečnostního sektoru a k pomoci v oblasti bezpečnosti, včetně využívání doktríny bezpečnosti lidí a konkrétních procesů mediace, dialogu a usmíření s cílem ukončit beztrestnost za porušování lidských práv ze strany bezpečnostních sil; připomíná, že nástroj NDICI – Globální Evropa nepodporuje financování některých operací spojených s vojenským sektorem nebo odvětvím bezpečnosti státu či operací, které by mohly vést k porušování lidských práv v partnerských zemích; vyzývá všechny členské státy EU, aby dostály svým závazkům v oblasti lidských práv a upustily od transferů zbraní, které by mohly vést k porušování lidských práv v západní a sahelské Africe;
9. naléhavě vyzývá EU a země západní a sahelské Afriky, aby zajistily soudní kroky, včetně trestních sankcí, za porušování lidských práv v důsledku činnosti soukromých vojenských a bezpečnostních společností; domnívá se, že by EU měla ukončit veškerou bezpečnostní a vojenskou pomoc zemím, které spolupracují s osobami a společnostmi přidruženými k Wagnerově skupině; vyzývá k úplnému a nezávislému vyšetření masových zločinů údajně spáchaných malijskými bezpečnostními silami a soukromým vojenským personálem Wagnerovy skupiny ve městě Moura ve střední části Mali a k zajištění ochrany civilistů v tomto regionu;
10. vítá pokrok, kterého některé země dosáhly při potírání korupce; naléhavě vyzývá EU a země západní a sahelské Afriky, aby bojovaly proti všem případům korupce; zdůrazňuje souvislost mezi korupcí a trestnou činností proti životnímu prostředí, která stále více ohrožuje dosažení cílů udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby rozvíjely protikorupční politiku prostřednictvím posíleného budování kapacit, pokud jde o trestné činy uznané EU, Interpolem a Programem OSN pro životní prostředí za trestné činy proti životnímu prostředí;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se svými mezinárodními partnery a příslušnými mezinárodními institucemi urychleně vyhodnotily veškeré dostupné prostředky, které umožní předejít selhání afrických zemí při splácení dluhů, včetně přímého financování a restrukturalizace jejich dluhu; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby jako první krok a nad rámec přislíbeného dluhového moratoria připravily novou iniciativu na odpuštění dluhu vysoce zadluženým chudým zemím; v obecnější rovině vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu restrukturalizace dluhu s cílem řešit dopad krize a finanční požadavky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že je důležité upřednostňovat financování založené na grantech jako standardní možnost, zejména pro nejméně rozvinuté země;
12. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Evropské službě pro vnější činnost, Africké unii, Hospodářskému společenství států západní Afriky, regionálním organizacím skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKP), Panafrickému parlamentu a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.