NÁVRH USNESENÍ o novém obchodním nástroji pro zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce
3.6.2022 - (2022/2611(RSP))
v souladu s čl. 136 odst. 5 jednacího řádu,
Bernd Lange
za Výbor pro mezinárodní obchod
B9‑0291/2022
Usnesení Evropského parlamentu o novém obchodním nástroji pro zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce
Evropský parlament,
– s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 15. září 2021 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, který dne 23. února 2022 předložila Komise (COM(2022)0071),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2022 o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení (COM(2022)0066),
– s ohledem na pokyny Komise a Evropské služby pro vnější činnost ze dne 12. července 2021 o náležité péči pro podniky v EU za účelem řešení rizika nucené práce při jejich činnosti a v jejich dodavatelských řetězcích,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o nucené práci a situaci Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2021 o nucené práci v továrně společnosti Linglong a ekologických protestech v Srbsku[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků[3],
– s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o nucené práci z roku 1930 a na protokol k této úmluvě z roku 2014,
– s ohledem na Úmluvu MOP z roku 1999 o nejhorších formách dětské práce,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,
– s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,
– s ohledem na otázku Komisi týkající se nového obchodního nástroje pro zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce (O-000018/2022 – B9-0000/2022),
– s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro mezinárodní obchod,
A. vzhledem k tomu, že Úmluva MOP o nucené nebo povinné práci z roku 1930 (č. 29) vymezuje nucenou práci jako „každou práci nebo službu, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně“; vzhledem k tomu, že MOP používá k identifikaci nucené práce 11 ukazatelů; vzhledem k tomu, že tyto ukazatele jsou: zneužívání zranitelnosti, podvod, omezování volného pohybu, izolace, tělesné týrání, sexuální násilí, zastrašování a vyhrožování, zadržování dokladů totožnosti, zadržování mzdy, dlužní otroctví, škodlivé pracovní a životní podmínky a nadměrná práce přesčas; vzhledem k tomu, že někdy je k určení přítomnosti nucené práce zapotřebí přítomnost více než jednoho z uvedených ukazatelů;
B. vzhledem k tomu, že podle odhadů MOP je v současné době na celém světě podrobeno nucené práci 25 milionů osob, z toho 20,8 milionu ze strany soukromých subjektů a 4,1 milionu ze strany státu; vzhledem k tomu, že 61 % osob podrobených nucené práci tvoří ženy a dívky; vzhledem k tomu, že vůči nucené práci jsou obzvláště zranitelní migrující pracovníci; vzhledem k tomu, že tuto situaci ještě zhoršila pandemie COVID-19;
C. vzhledem k tomu, že podle nejnovějších globálních odhadů MOP pracovalo na začátku roku 2020 na celém světě 160 milionů dětí, což představuje téměř každé desáté dítě na světě; vzhledem k tomu, že 79 milionů dětí, tedy téměř polovina všech pracujících dětí, je obětí nejhorších forem dětské práce a vykonává rizikovou práci, která přímo ohrožuje jejich zdraví, bezpečnost a mravní vývoj;
D. vzhledem k tomu, že výzkum ukázal, že nucená práce brání udržitelnému rozvoji, má negativní dopad na mezigenerační chudobu, nerovnost a správu věcí veřejných a podporuje korupci a nezákonné finanční toky;
E. vzhledem k tomu, že hospodářství EU je prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců propojeno s miliony pracovníků po celém světě; vzhledem k tomu, že spotřebitelé v EU chtějí mít jistotu, že kupované zboží je vyráběno udržitelným a spravedlivým způsobem a zajišťuje těm, kdo je vyrábějí, důstojnou práci;
F. vzhledem k tomu, že nucená práce je neoceněný vnější faktor, který potlačuje inovace a produktivitu a poskytuje nespravedlivou konkurenční výhodu podnikům a státům, které ji podporují;
G. vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2021 potvrdila, že Komise navrhne, aby výrobky, které byly vyrobeny za použití nucené práce, byly na trhu EU zakázány;
H. vzhledem k tomu, že Komise ve svém návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti stanoví pro velké podniky přesahující určitou prahovou hodnotu a pro některé další podniky ve zvláště citlivých odvětvích povinnosti náležité péče s cílem identifikovat skutečné a potenciální nepříznivé dopady na lidská práva, včetně pracovních práv, a dopady na životní prostředí podél globálních dodavatelských řetězců, předcházet jim, zmírňovat je a přebírat za ně odpovědnost;
I. vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 23. února 2022 o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení (COM(2022)0066) uvádí plány Komise na přípravu nové legislativní iniciativy, která zakáže uvádět na trh EU výrobky vyrobené za použití nucené práce, včetně nucené práce vykonávané dětmi; vzhledem k tomu, že tato iniciativa se bude vztahovat jak na domácí, tak na dovážené výrobky a zákaz doplní pevným rámcem pro vymáhání příslušných ustanovení, který bude založen na souvisejících rizicích;
J. vzhledem k tomu, že nucená práce je složitý jev a zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce nebude stačit k vymýcení nucené práce a k odstranění hlubších příčin tohoto problému; vzhledem k tomu, že v zájmu řešení tohoto globálního problému by se EU měla zaměřit také na dialog se zeměmi mimo EU, technickou pomoc, budování kapacit a zvyšování povědomí; vzhledem k tomu, že o nalezení kolektivních řešení s cílem vymýtit nucenou práci by měla EU rovněž aktivně usilovat na mnohostranné úrovni;
K. vzhledem k tomu, že existuje několik dobrovolných, vzájemně se překrývajících souborů pokynů pro odpovědné chování podniků, kterými se řada podniků v EU řídí, nicméně tyto pokyny je třeba uplatňovat ve větší míře; vzhledem k tomu, že v zájmu řešení tohoto problému již EU zavedla pravidla povinné náležité péče ve specifických odvětvích, jako je odvětví dřeva a získávání takzvaných konfliktních minerálů;
L. vzhledem k tomu, že účinnost vyloučení výrobků vyrobených za použití nucené práce bude záviset na několika faktorech, jako je procento celosvětové odvětvové poptávky, která se bojkotu zúčastní, náklady a praktická proveditelnost odklonu obchodu, přerozdělení obchodu nebo transformace výrobku pro vyvážející firmy, tržní síla dodavatelů a způsob, jakým hostitelská vláda reaguje na vnější tlak;
M. vzhledem k tomu, že k řešení různých problémů souvisejících s nucenou prací je třeba zkombinovat několik nástrojů;
N. vzhledem k tomu, že má-li být vyloučení výrobků slučitelné s WTO, musí být vždy strukturováno tak, aby nedocházelo k porušování pravidel volného obchodu, pokud jde o povinnosti nediskriminovat zboží na základě zeměpisného původu; vzhledem k tomu, že článek XX Všeobecné dohody o clech a obchodu stanovuje právní důvody, na jejichž základě lze přijmout rozhodnutí o vyloučení výrobků; vzhledem k tomu, že každé takové vyloučení musí být podloženo důkazy a musí mu předcházet konzultace s dotčenými stranami;
O. vzhledem k tomu, že zavedení zákazu výrobků vyrobených za použití nucené práce je politickou prioritou Parlamentu i celé EU,
1. vyzývá k vytvoření nového obchodního nástroje slučitelného s WTO, který by doplnil pravidla náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti a zakázal dovoz a vývoz výrobků vyrobených nebo přepravovaných za použití nucené práce a který by měl být doplněn opatřeními pro obchod uvnitř EU; zdůrazňuje, že budoucí rámec EU musí být v každém případě přiměřený, nediskriminační a účinný a musí být v souladu s tím, že se EU hlásí k otevřenému obchodnímusystému založenému na pravidlech; zdůrazňuje, že nový návrh by mohl vycházet z osvědčených postupů zemí, které mají podobné právní předpisy, jako jsou USA a Kanada;
2. zdůrazňuje, že určování toho, zda byla použita nucená práce, by mělo být založeno na ukazatelích nucené práce MOP, včetně jejího dokumentu „Hard to see, harder to count – Survey guidelines to estimate forced labour of adults and children“ (Těžko vidět, hůře spočítat – pokyny pro průzkum k odhadu nucené práce dospělých a dětí);
3. domnívá se, že tento nový nástroj by měl umožňovat zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce, které pocházejí z určitého místa výroby, od určitého dovozce nebo podniku, v případě státem podporované nucené práce z určitého regionu a z určitého dopravního plavidla nebo loďstva;
4. domnívá se, že podle tohoto nového nástroje EU by orgány veřejné správy měly z vlastního podnětu nebo na základě informací, které obdržely, zadržet zboží na hranicích EU, pokud se domnívají, že existují dostatečné důkazy o tom, že toto zboží bylo vyrobeno nebo přepravováno za použití nucené práce; poukazuje na to, že dovozce, jehož zboží bylo zadrženo, by měl dostat možnost toto obvinění vyvrátit tím, že prokáže, že zboží nebylo vyrobeno ani přepravováno za použití nucené práce, což může vést k uvolnění tohoto zboží; zdůrazňuje, že důkazy prokazující neexistenci nucené práce musí vycházet z norem MOP;
5. konstatuje, že k zabavení výrobků by mělo dojít tehdy, dospějí-li orgány veřejné správy na základě dostatečných důkazů k závěru, že při výrobě nebo přepravě zboží byla použita nucená práce, nebo pokud zboží pochází z regionu, kde převládá státem uložená nucená práce; zdůrazňuje, že zabavený náklad by měl být uvolněn, pokud bude podnik schopen prokázat, že nucená práce použita nebyla nebo že došlo k nápravě a ukazatele nucené práce již nejsou přítomny;
6. uznává, že řada podniků v EU se již snaží zajistit, aby v jejich dodavatelských řetězcích nedocházelo k porušování lidských a pracovních práv; vyzývá Komisi, aby podnikům, a zejména malým a středním podnikům, nabídla technickou a jinou vhodnou podporu pro dosažení souladu s novými pravidly, aby se zabránilo zbytečnému zatížení malých a středních podniků; dále vyzývá Komisi, aby posoudila provádění tohoto nástroje a jeho dopad na podniky v EU;
7. je přesvědčen, že Komise, zejména vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod, a stejně tak i vnitrostátní orgány musí mít pravomoc zahajovat vyšetřování; poznamenává, že orgány veřejné správy by měly mít možnost jednat na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami, nevládními organizacemi nebo dotčenými pracovníky, a to využitím formalizovaného a bezpečného postupu pro podávání stížností, například prostřednictvím jednotného kontaktního místa;
8. vyzývá Komisi, aby zajistila, že nový nástroj EU bude vyžadovat, aby odpovědné podniky před zrušením omezení dovozu zajistily nápravu postiženým pracovníkům; vyzývá, aby nápravná opatření podléhala monitorování prováděnému ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami včetně organizací občanské společnosti a odborů;
9. je přesvědčen, že by měl být vytvořen koordinační systém na úrovni EU, který by podporoval celní orgány členských států a zajišťoval transparentnost všech zahájených postupů;
10. zdůrazňuje, že orgány veřejné správy mohou od podniků požadovat, aby zveřejnily relevantní informace týkající se dceřiných společností, dodavatelů, subdodavatelů, smluvních partnerů a obchodních partnerů v dodavatelském řetězci, a to s náležitým ohledem na obchodní tajemství; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby vytvořila pokyny, které by podnikům pomohly při zavádění procesu mapování dodavatelského řetězce s cílem určit, jaké informace lze považovat za relevantní; zdůrazňuje, že administrativní zátěž podniků by mohla snížit veřejná databáze obsahující informace o jednotlivých dodavatelích a riziku, které představují, nebo naopak důkazy o důstojné práci;
11. vyzývá k vytvoření a vedení veřejného seznamu sankcionovaných subjektů, regionů a výrobků;
12. zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery s cílem ukončit nucenou práci na celém světě a zajistit, aby se se zbožím vyrobeným za použití nucené práce neobchodovalo; poukazuje na to, že je zapotřebí společného úsilí, aby se zajistilo, že zákaz nebude obcházen a že zboží, u něhož existuje podezření, že bylo vyrobeno za použití nucené práce, nebude možné přesměrovat;
13. je přesvědčen, že má-li EU dosáhnout globální změny, měla by úzce spolupracovat se svými partnery prostřednictvím společných opatření a vyšetřování; požaduje, aby delegace EU hrály aktivní úlohu a spolupracovaly se zeměmi mimo EU a zúčastněnými stranami na otázkách souvisejících s touto novou legislativou;
14. konstatuje, že nový obchodní nástroj pro zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce by měl být v souladu s ostatními iniciativami v oblasti náležité péče a platnými ustanoveními o lidských právech a udržitelnosti a měl by je doplňovat; poznamenává, že tento požadavek by měl být zohledněn při přezkumu patnáctibodového akčního plánu týkajícího se kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a v následných kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji v rámci dohod EU o volném obchodu;
15. vyzývá k využití veřejných a soukromých investic pro rozvoj dalších výrobních kapacit bez nucené práce v dotčených dodavatelských řetězcích;
16. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě a členským státům.
- [1] Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 114.
- [2] Přijaté texty, P9_TA(2021)0511.
- [3] Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 11.