NÁVRH USNESENÍ o 90. výročí hladomoru na Ukrajině: uznání masového zabíjení hladem za genocidu
12.12.2022 - (2022/3001(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Viola von Cramon‑Taubadel, Francisco Guerreiro, Ignazio Corrao, Rosa D’Amato, Hannah Neumann, Sergey Lagodinsky, Reinhard Bütikofer
za skupinu Verts/ALE
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0559/2022
B9‑0561/2022
Usnesení Evropského parlamentu o 90. výročí hladomoru na Ukrajině: uznání masového zabíjení hladem za genocidu
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména na usnesení ze dne 23. října 2008 o připomenutí památky úmyslně vyvolaného Velkého hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933[1],
– s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,
– s ohledem na Úmluvu OSN o prevenci a potrestání zločinu genocidy,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na usnesení ukrajinského parlamentu z roku 2003, které prohlásilo úmyslně vyvolaný hladomor za genocidu,
– s ohledem na společné prohlášení OSN z roku 2003 o Velkém hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o prevenci a potrestání zločinů genocidy kriminalizuje řadu činů páchaných s úmyslem částečně nebo úplně zničit národnostní, etnickou, rasovou či náboženskou skupinu; vzhledem k tomu, že mezi tyto činy patří usmrcení příslušníků takové skupiny, způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny, úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení, opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí, a násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné;
B. vzhledem k tomu, že Holodomor v letech 1932–1933, který stál životy miliony Ukrajinců, byl cynicky a nemilosrdně naplánován Stalinovým režimem, aby násilím prosadil sovětskou politiku kolektivizace zemědělství proti vůli venkovského obyvatelstva na Ukrajině a zřejmě za účelem vymýcení ukrajinského hnutí za nezávislost; vzhledem k tomu, že toto masové zabíjení hladem bylo použito jako prostředek k potlačení ukrajinské národní identity a zvrácení procesu „ukrajinizace“;
C. vzhledem k tomu, že podobné kruté metody použil Stalinův režim i v jiných částech Sovětského svazu, zejména v Kazachstánu, Bělorusku, na severním Kavkaze a jinde; vzhledem k tomu, že systematické zabíjení převážně venkovských Ukrajinců bylo často doprovázeno propagandou, která z hladomoru obviňovala rolníky;
D. vzhledem k tomu, že připomínka zločinů proti lidskosti, ke kterým došlo v dějinách Evropy, by měla pomoci vyvarovat se podobných zločinů v budoucnu; vzhledem k tomu, že autoritářský režim v Rusku vedený Vladimirem Putinem prosazuje ideologizovanou historickou politiku, která brání přehodnocení stalinistických zločinů, včetně Holodomoru; vzhledem k tomu, že na konci roku 2021 byla na příkaz soudu uzavřena lidskoprávní a občanskoprávní organizace Memorial International zabývající se mimo jiné přehodnocováním sovětských zločinů, což jen potvrzuje revizionistickou ideologii ruské historické politiky;
E. vzhledem k tomu, že ruská agresivní válka proti Ukrajině a ničení ukrajinské energetické a zemědělské infrastruktury, včetně blokování ukrajinského vývozu obilí a skutečnosti, že Rusko několik milionů tun obilí ukradlo, oživily obavy z rozsáhlého hladomoru způsobeného člověkem na Ukrajině i na globálním Jihu, který na cenově dostupném ukrajinském obilí závisí;
1. připomíná všechny oběti Holodomoru a vyjadřuje solidaritu s ukrajinským lidem, který trpěl v této tragédii, zejména se zbylými přeživšími tohoto hladomoru a rodinami a příbuznými obětí; ctí památku těch, kteří zemřeli v důsledku těchto nelidských zločinů spáchaných totalitním režimem;
2. důrazně odsuzuje Holodomor jako zločin proti lidskosti, který by mohl být uznán jako genocida podle Úmluvy OSN o prevenci a potrestání zločinu genocidy;
3. vyzývá země, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu, aby otevřely své archivy obsahující dokumenty o Holodomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 a umožnily jejich podrobné prozkoumání, aby bylo možné odhalit a důkladně prošetřit všechny jeho příčiny a důsledky;
4. vyjadřuje přání, aby připomínka Holodomoru a větší povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v minulosti přispěly k tomu, že podobné zločiny se nebudou opakovat v přítomnosti ani v budoucnosti a že budou rozhodně potírány, zejména s ohledem na probíhající agresivní válku Ruska proti Ukrajině;
5. odsuzuje způsob, jakým ruský režim zneužívá a manipuluje historickou paměť pro účely politické ideologie, a vyzývá k vyvinutí mezinárodního tlaku na Ruskou federaci jako právního nástupce Sovětského svazu, aby přestala popírat existenci Holodomoru a oficiálně se za něj omluvila;
6. vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby podpořily akademickou obec a občanskou společnost ve zdokumentování, výzkumu a informování o politické represi a totalitních zločinech v Sovětském svazu a aby aktivně odsoudily a odmítly veškeré pokusy o zkreslování historických faktů nebo manipulaci veřejného mínění v Evropě prostřednictvím nepravdivého výkladu dějin, který vzniká a šíří se na podporu ideologie a přežití zločineckých režimů;
7. opakuje, že současná agresivní válka Ruska proti Ukrajině svědčí o tom, že je zapotřebí z historického a právního hlediska důkladně posoudit zločiny sovětského režimu a vést o těchto zločinech transparentní veřejné diskuse, zejména v samotném Rusku, s cílem zvýšit informovanost veřejnosti, vybudovat odolnost proti dezinformacím a zkresleným výkladům historie a předcházet opakování podobných zločinů;
8. vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní partnery, aby i nadále poskytovali veškerou nezbytnou politickou, finanční, humanitární a vojenskou podporu Ukrajině, která čelí nezákonné, neodůvodněné a nevyprovokované agresivní válce Ruska;
9. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Radě Evropy, Organizaci spojených národů a prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny.
- [1] Úř. věst. C 15E, 21.1.2010, s. 78.