NÁVRH USNESENÍ o dalších represích proti běloruskému lidu, zejména v případech Andrzeje Poczobuta a Alese Bjaljackého
8.3.2023 - (2023/2573(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Anna Fotyga, Patryk Jaki, Hermann Tertsch, Anna Zalewska, Adam Bielan, Roberts Zīle, Beata Kempa
za skupinu ECR
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0164/2023
B9‑0168/2023
Usnesení Evropského parlamentu o dalších represích proti běloruskému lidu, zejména v případech Andrzeje Poczobuta a Alese Bjaljackého
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. října 2020,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 21. a 22. října 2021,
– s ohledem na zprávy vypracované nezávislými mezinárodními a běloruskými organizacemi na ochranu lidských práv,
– s ohledem na zprávy o stavu lidských práv v Bělorusku ze dne 4. května 2021 a 20. července 2022 vypracované zvláštní zpravodajkou OSN Anaïs Marinovou pro Radu OSN pro lidská práva a na výzvu odborníků OSN ze dne 10. října 2022 k okamžitému propuštění uvězněného nositele Nobelovy ceny Alese Bjaljackého a dalších obránců práv v Bělorusku,
– s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 4. března 2022 o stavu lidských práv v Bělorusku před prezidentskými volbami v roce 2020 a po jejich skončení,
– s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí skupiny G7 ze dne 4. listopadu 2022,
– s ohledem na prohlášení zástupkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pro svobodu sdělovacích prostředků ze dne 13. července 2022 o soustavném věznění novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků v Bělorusku,
– s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 7. října 2022 o soudním rozhodnutí ze dne 7. října 2022 proti zástupcům nezávislých sdělovacích prostředků,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že po zmanipulovaných a zfalšovaných prezidentských volbách v srpnu 2020 Lukašenkův režim pokračuje v represích proti běloruskému lidu, přičemž dochází k pronásledování zástupců občanské společnosti, obránců lidských práv, novinářů, opozičních aktivistů a mnoha dalších osob z politických důvodů; vzhledem k tomu, že trestní stíhání je stále jednou z nejtvrdších a nejrozšířenějších forem represe; vzhledem k tomu, že uzurpátor Lukašenko stále ve velké míře zneužívá drakonické zákony a rozsudky soudů;
B. vzhledem k odhadům, že více než 40 000 Bělorusů bylo někdy zadrženo za protesty proti režimu, zatímco ochránci lidských práv zdokumentovali stovky případů mučení a špatného zacházení, přičemž několik lidí je stále pohřešováno a další byli nalezeni mrtví; vzhledem k tomu, že podle střediska pro lidská práva Vjasna je nejméně 1 456 Bělorusů nespravedlivě vězněno a čelí mimořádně přísným trestům za svou touhu žít ve svobodné a demokratické zemi; vzhledem k tomu, že tisíce lidí byly ze strachu před pronásledováním nuceny uprchnout ze země;
C. vzhledem k tomu, že svévolné zatýkání osob za to, že uplatňují svá občanská práva, pokračuje a každý den dochází k mnoha zatčením; vzhledem k tomu, že podle údajů střediska Vjasna bylo v únoru 2023 zatčeno 258 osob a bylo zaznamenáno 195 případů politicky motivovaného správního pronásledování, přičemž soudci ve stejném období uložili 31 trestů správního odnětí svobody a 11 pokut;
D. vzhledem k tomu, že dne 8. února 2023 odsoudil oblastní soud v Grodně novináře a místopředsedu Svazu Poláků v Bělorusku Andrzeje Poczobuta k osmi letům odnětí svobody v trestanecké kolonii nucených prací; vzhledem k tomu, že Poczobut byl po zatčení 25. března 2021 spolu s dalšími členy vedení Svazu Poláků obviněn z toho, že „vyzýval k akcím ohrožujícím národní bezpečnost Běloruska,“ a z „podněcování nepřátelství a konfliktů“ a jako jediný byl formálně souzen; vzhledem k tomu, že Maria Tiszkowská, Irena Biernacká a Anna Paniszewa, které byly zadrženy spolu s ním, byly v roce 2021 propuštěny z vězení a deportovány do Polska, zatímco předsedkyně Svazu Poláků Angelika Borysová je od loňského března v domácím vězení;
E. vzhledem k tomu, že politicky motivovaný vykonstruovaný proces s Andrzejem Poczobutem a vynesený rozsudek jsou jasným příkladem protipolského jednání Lukašenkova režimu namířeného proti polské menšině; vzhledem k tomu, že systematická diskriminace polské menšiny v Bělorusku trvá už mnoho let a zahrnuje nedávná rozhodnutí běloruského režimu směřující ke zrušení výuky v polském jazyce, domovní prohlídky polských vůdců a ničení polských hřbitovů a hrobů básníků, spisovatelů, povstalců a vojáků Zemské armády;
F. vzhledem k tomu, že Lukašenko stupňuje své tažení proti aktivistům za lidská práva a novinářům; vzhledem k tomu, že dne 3. března 2023 rozhodl Ljeninský oblastní soud v Minsku, že byla v plném rozsahu prokázána vina obránců lidských práv ve věci „pašování organizovanou skupinou“ a „financování skupinových akcí závažně narušujících veřejný pořádek“; vzhledem k tomu, že soudkyně ve vykonstruovaném procesu odsoudila zakladatele a předsedu Vjasny, nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého, k deseti letům vězení v trestanecké kolonii s dozorem; vzhledem k tomu, že stejná soudkyně vynesla dlouholeté tresty odnětí svobody v trestní kolonii rovněž nad místopředsedou Vjasny a místopředsedou Mezinárodní federace pro lidská práva Valiantsinem Stefanovičem, koordinátorem kampaně Obránci lidských práv za svobodné volby Uladzimirem Labkovičem a obhájcem lidských práv Zmitserem Salauyou (v nepřítomnosti); vzhledem k tomu, že všichni byli rovněž potrestáni vysokými pokutami; vzhledem k tomu, že soudkyně Maryna Zapasniková vedla líčení v ruštině a odmítla jej vést v běloruském jazyce, přičemž nevyhověla žádosti Bjaljackého o tlumočníka, což svědčí o protiběloruské politice Lukašenkova režimu;
G. vzhledem k tomu, že obvinění Andrzeje Poczobuta a Alese Bjaljackého jsou všeobecně považována za politicky motivovaná a zaměřená na umlčení nezávislých hlasů a potlačení svobody projevu a sdružování;
H. vzhledem k tomu, že dne 6. března 2023 byli Lukašenkovým režimem v nepřítomnosti odsouzeni vůdkyně běloruských demokratických sil Svjatlana Cichanouská a další členové Koordinační rady (Pavel Latuška, Olga Kovalková, Marija Marozová a Sjarhej Dyleuski), Cichanouská byla odsouzena na 15 let, Latuška na 18 let a Kovalková, Marozová a Dyleuski na 12 let za „spiknutí za účelem neústavního převzetí moci“ a „vytvoření extremistické formace a veřejné výzvy k převzetí moci“;
I. vzhledem k tomu, že rozsudky byly vyneseny několik dní poté, co běloruský soud prodloužil osmnáctiletý trest odnětí svobody manželovi Svjatlany Cichanouské, Sjarheji Cichanouskému (z kanálu Country for Life na servru YouTube), o 18 měsíců na základě obvinění z „hrubého porušení vnitřního řádu věznice“;
J. vzhledem k tomu, že Mikola Statkevich (z Běloruské sociálně demokratické strany (Lidové shromáždění)) a Paval Sevjaryněc (z Běloruské křesťanské demokracie) už strávili ve vězení více než 1 000 dní;
K. vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim pronásleduje nevládní organizace, organizace na ochranu lidských práv a pokračuje v trestním stíhání demokratických aktivistů, jako jsou Leanid Sudalenka, Marfa Rabková, Andrej Čapjuk a Nasta Lojková;
L. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2022 byl v politicky motivovaném případu v Bělorusku politický vězeň Mikalaj Autuchovič odsouzen k bezprecedentně přísnému trestu 25 let odnětí svobody v trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou a dalších 11 osob bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody v délce až 20 let;
M. vzhledem k tomu, že od ledna do října 2022 Běloruská asociace novinářů (BAN) zdokumentovala 93 případů svévolného zadržení, razií, pokut a administrativní vazby novinářů, přičemž 28 z nich se ocitlo za mřížemi na základě smyšlených obvinění z různých trestných činů od „urážky prezidenta“ po „vlastizradu“ či „spiknutí za účelem převzetí moci v zemi“; vzhledem k tomu, že podle asociace BAN bylo do října 2022 nejméně 29 nezávislých sdělovacích prostředků označeno za „extremistické“ a jejich činnost byla úřady ukončena; vzhledem k tomu, že v důsledku úplného potlačení nezávislých sdělovacích prostředků už v Bělorusku neexistuje svoboda slova a režim vykonává plný dohled nad internetem;
N. vzhledem k tomu, že režim pokračuje v represích vůči právníkům za to, že se vyjadřují k právním otázkám, zastupují klienty v politicky motivovaných případech a vystupují proti válce na Ukrajině; vzhledem k tomu, že od srpna 2020 přišlo o licenci nejméně 70 advokátů na základě svévolných rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nebo politicky motivovaných řízení o odejmutí oprávnění k výkonu advokátní činnosti; vzhledem k tomu, že v roce 2022 bylo sedm advokátů obviněno z politicky motivovaných trestných činů a nadále čelí správním obviněním, zadržením, prohlídkám a obtěžování;
O. vzhledem k tomu, že političtí vězni jsou vystaveni dalším represím; vzhledem k tomu, že tyto represe mají podobu zadržování politických vězňů v podmínkách, které jsou podle mezinárodních závazků Běloruska zakázané, ukládání kázeňských trestů na základě vykonstruovaných důvodů, umisťování do kárných cel, zvyšování úrovně ostrahy u některých politických vězňů a svévolného prodlužování doby jejich věznění, porušování práva politických vězňů na korespondenci a odpírání rodinných návštěv pod smyšlenými záminkami;
P. vzhledem k tomu, že političtí vězni, jako je Palina Šarenda-Panasjuková, aktivistka Evropské běloruské občanské kampaně, jsou vystaveni nelidskému zacházení, jako jsou nízké teploty, hlad a nedostatek spánku; vzhledem k tomu, že na konci února nebyly k dispozici žádné informace o tom, kde se Palina Šarenda-Panasjuková nachází;
Q. vzhledem k tomu, že Lukašenkovy orgány provedly razie v kancelářích několika nezávislých odborových svazů a zadržely nejméně 14 jejich vedoucích představitelů a členů na základě obvinění z „organizování činností závažně narušujících veřejný pořádek“; vzhledem k tomu, že v červenci 2022 Nejvyšší soud Běloruska zrušil čtyři velké nezávislé odborové svazy a Běloruský kongres demokratických odborů;
R. vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim nadále přijímá opatření omezující práva Bělorusů žijících v zahraničí; vzhledem k tomu, že v letech 2022 a 2023 bylo po návratu do Běloruska zatčeno 58 osob za účast na protestech v roce 2020 nebo za sdílení obsahu na sociálních sítích, který byl označen za „extremistický“;
S. vzhledem k tomu, že navzdory tisícům případů policejní brutality, včetně zabíjení demonstrantů, hlášených od srpna 2020, režim aktivně podporuje osoby odpovědné za tyto činy a odměňuje je;
T. vzhledem k tomu, že Lukašenko pokračuje v politice rusifikace Běloruska se strategickým cílem marginalizovat a zničit projevy běloruské národní identity, včetně jazyka a kultury, prostřednictvím svévolného zatýkání a zadržování a obzvláště brutálního zacházení s kulturními činiteli, jako jsou spisovatelé, umělci a hudebníci, a obecně s lidmi, kteří na veřejnosti hovoří bělorusky; vzhledem k tomu, že tato politika zahrnuje také zákaz národních a historických symbolů Běloruska, jako je bílo-červeno-bílá vlajka a Pahonia (skutečný historický znak nezávislého Běloruska), a uzavírání nakladatelství, soukromých škol a kurzů běloruského jazyka;
U. vzhledem k tomu, že ti, kteří vyjadřují protiválečné postoje nebo se účastní jiných forem protestů, jsou nadále pronásledováni; vzhledem k tomu, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu Bělorusové protestují proti válce, pořádají shromáždění a protestní akce, narušují železniční dopravu, aby zpomalili pohyb ruské vojenské techniky, šíří informace o vojenských akcích a připojují se k ukrajinským silám v boji proti agresorovi;
V. vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která uplatňuje trest smrti, a vzhledem k tomu, že nedávno oznámilo, že budou vykonány popravy politických odpůrců režimu;
W. vzhledem k tomu, že Lukašenko od roku 2021 pokračuje ve svých hybridních útocích na EU, a to formou ozbrojování migrantů a obchodování s lidmi;
X. vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim v Bělorusku poskytuje přímou pomoc a podporu ruské vojenské agresi proti Ukrajině, mimo jiné tím, že umožňuje Rusku útočit na Ukrajinu z běloruského území, a to i prostřednictvím odpalování balistických raket, umožňuje umístění a přepravu ruského vojenského personálu, jakož i skladování, zásobování a přepravu vojenského vybavení a zbraní, včetně těžkých zbraní, povoluje ruským vojenským letadlům létat z běloruského vzdušného prostoru a přelet přes běloruský vzdušný prostor na Ukrajinu a zajišťuje místa pro doplňování paliva;
Y. vzhledem k tomu, že Putinova strategie vůči Bělorusku vede k izolaci běloruské společnosti od svobodného světa s cílem zcela okupovat a začlenit Bělorusko do Ruské federace;
Z. vzhledem k tomu, že dne 1. března 2023 byla v Bruselu slavnostně otevřena mise Demokratického Běloruska za účasti Svjatlany Cichanouské;
1. znovu potvrzuje svou solidaritu s běloruskými občany, kteří se i nadále zasazují za svrchované, svobodné a demokratické Bělorusko, riskují svou svobodu a stále častěji i život, a požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů a všech svévolně zadržovaných, zatčených nebo odsouzených osob z politicky motivovaných důvodů a také to, aby byla stažena veškerá obvinění, která proti nim byla vznesena, a aby byli tito lidé plně rehabilitováni a finančně odškodněni za újmu, která jim vznikla v důsledku jejich nelegitimního zadržování; požaduje ukončení státního násilí; uznává volbu běloruského lidu, který si za svou demokratickou vůdkyni zvolil Svjatlanu Cichanouskou;
2. kategoricky odmítá vměšování Ruské federace do vnitřních záležitostí Běloruska, zejména po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020, kdy Ruská federace poskytla Lukašenkovu režimu veškerou potřebnou podporu k potlačení pokojných protestů a utlumení národa pomocí drakonických represí;
3. odsuzuje nespravedlivý rozsudek vynesený soudem totalitního státu nad Andrzejem Poczobutem; vyzývá k zastavení akcí namířených proti polské menšině a k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Andrzeje Poczobuta, jakož i dalších členů Svazu Poláků;
4. požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého, jakož i všech ostatních obránců lidských práv a politických vězňů v Bělorusku;
5. odsuzuje nedávná rozhodnutí Lukašenkových úřadů, jejichž cílem je uzavření polských škol a zrušení výuky v polském jazyce, jakož i zničení polských hřbitovů a památek;
6. důrazně a pevně požaduje, aby Bělorusko dodržovalo platné zásady mezinárodního práva a dohody;
7. zdůrazňuje, že uzurpátor Lukašenko a jeho okolí by měli být odstaveni od moci a postaveni před soud za zločiny proti běloruskému lidu; vyzývá členské státy a EU, aby přijaly veškerá nezbytná opatření v mezinárodních institucích a zahájily řízení u Mezinárodního trestního soudu nebo jiných příslušných mezinárodních tribunálů či soudů s cílem podpořit vyšetřování a stíhání činů souvisejících s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině jako válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných politicky odpovědnými osobami v Bělorusku, zejména Alexandrem Lukašenkem; podporuje činnost Mezinárodní platformy k zajištění trestní odpovědnosti pachatelů v Bělorusku; vyzývá Mezinárodní červený kříž a další organizace, aby se zasazovaly o zlepšení podmínek politických vězňů;
8. odmítá legitimitu a legalitu mezinárodních dohod, které Lukašenko podepsal po prohraných prezidentských volbách v roce 2020, zejména těch, které byly podepsány s Ruskem a které podkopávají svrchovanost Běloruska a podřizují jeho správu stále rozsáhlejší a přísnější kontrole Kremlu;
9. odsuzuje zneužívání běloruského území, vzdušného prostoru a infrastruktury Ruskem k zahájení totální invaze na Ukrajinu dne 24. února 2022 a jeho pokračující využívání běloruského území k vedení války v rozporu s vůlí běloruského lidu, avšak se souhlasem a aktivní účastí Lukašenkova režimu; požaduje okamžité stažení ruských vojsk, která přišla do Běloruska před invazí na Ukrajinu a jejichž přítomnost na území Běloruska se od té doby rozšiřuje; zdůrazňuje, že Lukašenko a jeho okolí jsou odpovědní za zločin agrese proti Ukrajině; vítá akce běloruské společnosti proti používání území Běloruska pro ruskou invazi na Ukrajinu; vyjadřuje podporu pluku Kastuśe Kalinoŭskiho, který bojuje proti ruskému imperialismu na Ukrajině;
10. odsuzuje Lukašenkovy snahy o likvidaci běloruské kultury a rusifikaci národa; vyzývá EU, aby podporovala nezávislé běloruské kulturní organizace, jako jsou divadla, sbory, školy, lidové soubory, umělci, a aby podporovala obnovu běloruského jazyka;
11. připomíná, že běloruský lid zastupuje vůdkyně Demokratického Běloruska Svjatlana Cichanouská, Jednotný přechodný kabinet Běloruska a Koordinační rada; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby přijaly opatření, která běloruskému lidu, jenž je v současnosti zbaven možnosti vystupovat na významných akcích, na nichž se jedná a rozhoduje o běloruských zájmech, umožní být na těchto akcích zastoupen; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že Svjatlana Cichanouská je legitimním zástupcem zvoleným běloruským lidem, musí být na tyto akce zvána, aby byly zastoupeny běloruské zájmy; podporuje Jednotný přechodný kabinet a Koordinační radu; podporuje cíle těchto demokratických zastupitelských organizací, které usilují o obranu nezávislosti a svrchovanosti Běloruské republiky, ukončení faktické okupace Běloruska, obnovení ústavní zákonnosti a právního státu, vypracování a provádění opatření ke zmaření nezákonného držení moci, zajištění přechodu od diktatury k demokracii, vytvoření podmínek pro spravedlivé a svobodné volby a vypracování a provádění řešení potřebných k zajištění demokratických změn v Bělorusku a euroatlantické budoucnosti země;
12. vítá vytvoření kontaktní supiny při Radě Evropy, k němuž došlo ve spolupráci s běloruskými demokratickými silami a občanskou společností; vyzývá orgány EU, členské státy a mezinárodní organizace, aby s demokratickými představiteli Běloruska navázaly formální spolupráci;
13. vítá nedávné otevření mise Demokratického Běloruska v Bruselu za přítomnosti běloruské vůdkyně Svjatlany Cichanouské;
14. zdůrazňuje význam vypracování memoranda o porozumění s Demokratickým Běloruskem, které zastupuje Svjatlana Cichanouská;
15. vítá podporu EU a jejích členských států, zejména Polska a Litvy, které poskytly podporu a ochranu obyvatelům Běloruska, kteří byli nuceni uprchnout ze země, a vyzývá Komisi, aby toto úsilí dále podporovala;
16. kategoricky odmítá uznání Lukašenkova zákona o odebrání občanství Bělorusům a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala snahy sjednoceného přechodného kabinetu Běloruska o vyřešení problémů Bělorusů, kteří byli nuceni opustit Bělorusko, včetně vydávání oficiálně uznávaného cestovního dokladu platného pro mezinárodní cesty běloruským občanům a vydávání mimořádných víz k opuštění Běloruska v případě potřeby;
17. vyzývá Komisi, aby posílila podporu v oblasti budování kapacit pro běloruské nezávislé odborové svazy, svobodné sdělovací prostředky, občanskou společnost a prodemokratické aktivisty v Bělorusku i v exilu; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly běloruskou občanskou společnost, nezávislé sdělovací prostředky a demokratické politické strany a struktury, včetně Koordinační rady a Jednotného přechodného kabinetu; vyzývá běloruské demokratické síly, aby udržely a prosazovaly jednotu založenou na dosažení cíle svobodného, demokratického a nezávislého Běloruska;
18. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly podporu a ochranu obráncům lidských práv a občanské společnosti v Bělorusku, proti nimž budou vedeny tvrdé zásahy, a mimo jiné aby v případě potřeby vydávaly mimořádná víza k opuštění Běloruska;
19. důrazně odsuzuje represe proti pokojnému obyvatelstvu Běloruska, mučení, špatné zacházení, zásahy proti odborovým předákům a potlačování sdělovacích prostředků a internetu; vyzývá Mezinárodní organizaci práce, aby se v reakci na hrubé porušování práv odborů a represe proti odborovým předákům odvolala na článek 33 svých stanov;
20. vyzývá k tomu, aby všechny sankce proti Rusku byly důsledně uplatňovány i vůči Bělorusku a aby všechna budoucí kola sankcí byla prováděna stejným způsobem; vyzývá k zařazení všech představitelů Lukašenkova nedemokratického režimu, jako jsou soudci, prokurátoři, příslušníci milice a KGB, propagandisté a další osoby, které slouží diktátorovi jako nástroj k utlačování běloruského lidu a usnadňují ruskou útočnou válku, na sankční seznam; vyzývá k zařazení potaše, hlavního zdroje příjmů režimu, na sankční seznam;
21. vřele vítá otevření Mise pro demokratické Bělorusko v Bruselu; vyzývá orgány EU, aby misi poskytly významnou finanční i technickou podporu a zapojovaly ji do projektů zaměřených na Bělorusko a jeho občanskou společnost;
22. vyzývá Komisi, aby zřídila pracovní skupinu, která zahájí politický dialog se zástupci demokratického Běloruska s cílem vypracovat komplexní víceodvětvovou dohodu, která bude tvořit základ spolupráce s demokratickým Běloruskem, až bude současný režim odstaven od moci; připomíná, že by toto úsilí mělo být spojeno s plánem finančních a administrativních zdrojů, který by měl být realizován za účelem provedení a financování nezbytných reforem v zemi, jakmile to bude možné (tzv. Marshallův plán pro Bělorusko);
23. vyzývá k institucionalizaci účasti Demokratického Běloruska na Východním partnerství a k podpoře nově zřízené mise Demokratického Běloruska v Bruselu; žádá, aby zástupci běloruského lidu byli pozváni na příští summit Evropského politického společenství; žádá, aby byl jmenován vyslanec EU pro demokratické Bělorusko;
24. podporuje oslavu 25. března, dne výročí vyhlášení nezávislosti Běloruska v roce 1918, jako Mezinárodního dne solidarity s demokratickým Běloruskem;
25. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, skupině G20, Organizaci spojených národů, Mezinárodní organizaci práce, Mezinárodnímu červenému kříži, Běloruské republice, Ruské federaci a zástupcům běloruských demokratických sil.