Návrh usnesení - B9-0235/2023Návrh usnesení
B9-0235/2023
Evropský parlament

NÁVRH USNESENÍ o plánu pro dosažení sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu

5.5.2023 - (2023/2586(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Dragoş Pîslaru
za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci


Postup : 2023/2586(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B9-0235/2023
Předložené texty :
B9-0235/2023
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

B9‑0235/2023

Usnesení Evropského parlamentu o plánu pro dosažení sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu

(2023/2586(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který Parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlásily dne 17. listopadu 2017,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

– s ohledem na Portské prohlášení Evropské rady ze dne 8. května 2021,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. září 2022 o Evropské strategii v oblasti péče (COM(2022)0440),

– s ohledem na doporučení Rady o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči ze dne 8. prosince 2022[1],

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění[3],

– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A. vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je základním cílem EU; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj má tři vzájemně propojené pilíře, a to ekonomický, sociální a environmentální; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je založen mimo jiné na plné zaměstnanosti, sociálním pokroku a spravedlnosti; vzhledem k tomu, že klíčovým cílem EU stanoveným v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je vybudovat vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku; vzhledem k tomu, že se v současné době klade důraz na ekonomickou a environmentální udržitelnost;

B. vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv vyhlášený v roce 2017 v Göteborgu stanoví 20 zásad a zavádí sociální pravidla usilující o silnou sociální Evropu, která je spravedlivá a inkluzivní a přináší příležitosti pro 21. století; vzhledem k tomu, že na sociálním summitu, který se konal v květnu 2021 v Portu, se Rada zavázala ke třem hlavním cílům pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a chudoby; vzhledem k tomu, že do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % obyvatel ve věku 20 až 64 let; vzhledem k tomu, že kvalita pracovních míst a pracovní podmínky zůstávají i nadále mimo tento cíl; vzhledem k tomu, že nejméně 60 % všech dospělých by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy; vzhledem k tomu, že počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl do roku 2030 snížit alespoň o 15 milionů, z nichž 5 milionů by měly být děti; vzhledem k tomu, že podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj došlo v posledních dvaceti letech k nárůstu rizika mobility domácností s nižším středním příjmem směrem dolů, přičemž se očekává, že tento trend bude nadále stoupat[4]; vzhledem k tomu, že uvedené tři hlavní cíle nepokrývají celkové provádění evropského pilíře sociálních práv;

C. vzhledem k tomu, že hlavní cíle stanovené Komisí provádějí členské státy již rok; vzhledem k tomu, že od schválení cílů vyvstaly další krize, které na jejich plnění vyvíjejí dodatečný tlak; vzhledem k tomu, že pět členských států splnilo své vnitrostátní cíle pro zaměstnanost a polovina členských států překročila 78% cíl v oblasti zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že výhledy nicméně ukazují, že ne všechny státy splní cíl v oblasti zaměstnanosti do roku 2030[5];

D. vzhledem k tomu, že sociální hospodářství je hlavním faktorem přispívajícím k uplatňování evropského pilíře sociálních práv a že může aktivně přispět k dosažení hlavních cílů do roku 2030;

E. vzhledem k tomu, že inflace na úrovni EU zvýšila životní náklady průměrné domácnosti o zhruba 10 %, materiální a sociální deprivaci o zhruba 2 % a míru energetické chudoby a absolutní příjmové chudoby o zhruba 5 %; vzhledem k tomu, že v určitých členských státech a ve zranitelných skupinách obyvatel se očekávají několikanásobně větší dopady na kvalitu života; vzhledem k tomu, že se tak pravděpodobně prohloubí stávající rozdíly v chudobě a sociálním vyloučení v celé EU[6]; vzhledem k tomu, že Evropa potřebuje novou vizi, aby se do roku 2050 stala inovativní průmyslovou lokalitou, zejména v souvislosti se zákonem USA o snižování inflace a dalšími podobnými investičními plány jiných zemí mimo EU;

F. vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound nebylo v roce 2021 v žádném členském státě dosaženo cíle 60 % kurzů odborné přípravy (hrazených zaměstnavatelem); vzhledem k tomu, že z údajů rovněž vyplynulo, že ti, kdo odbornou přípravu potřebují nejvíce (mladí lidé, lidé s nižší úrovní dosaženého vzdělání a lidé v zaměstnáních s nízkou kvalifikací), ji využívali nejméně;

G. vzhledem k tomu, že Komise v září 2022 předložila Evropskou strategii v oblasti péče a Rada v prosinci 2022 přijala doporučení Rady o dlouhodobé péči s cílem provést zásadu evropského pilíře sociálních práv č. 18; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila a zvýraznila neudržitelné pracovní podmínky profesionálních pečovatelů, vysokou zátěž neformálních pečovatelů v případě neexistence formálních pečovatelských služeb a vysokou expozici osob, které potřebují péči, nákaze, závažným onemocněním a úmrtím; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že komunitní a domácí péče snižuje expozici osob, které potřebují péči, infekcím; vzhledem k tomu, že Výbor pro sociální ochranu ve své zprávě o dlouhodobé péči z roku 2021 odhalil, že potřeba dlouhodobé péče zvyšuje riziko chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že s ohledem na demografický vývoj by dlouhodobá péče měla být přístupnější a měla by zajišťovat nezávislost, kvalitu péče a udržitelné pracovní podmínky a podporovat neformální pečovatele;

1. připomíná význam přijetí závěrů sociálního summitu v Portu z roku 2021, které zdůrazňují, že ještě pořád žijeme v bezprecedentní době; konstatuje, že COVID-19 a pokračující ruská agresivní válka proti Ukrajině v našem těsném sousedství přinesly krizi životních nákladů a energetickou krizi, které nejhůře dopadají na nejzranitelnější skupiny v naší společnosti a vedou k nárůstu nerovností; připomíná význam evropského pilíře sociálních práv coby kompasu k sociálnější Evropě a vítá v tomto ohledu jeho akční plán; vyzývá Komisi a členské státy, aby sociální inovace využívaly jako klíčový faktor přispívající k řešení socioekonomických výzev, a naléhavě je vyzývá, aby zohlednily doporučení Parlamentu obsažené v jeho usnesení o akčním plánu EU pro sociální ekonomiku[7]; zdůrazňuje však, že výsledné hlavní cíle pro rok 2030 v oblasti zaměstnání, dovedností a chudoby stanovené Komisí a přijaté Radou nejsou dostatečné pro zajištění jeho úplného provádění; zdůrazňuje, že evropský pilíř sociálních práv je výkonný nástroj, díky kterému lze zajistit, aby evropský projekt působil jako pevný štít pro ochranu zdraví, bezpečnosti a životních podmínek svých obyvatel; zdůrazňuje, že sociální dialog, demokracie na pracovišti a právo na kolektivní vyjednávání jsou klíčové pro provádění evropského pilíře sociálních práv a dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek v celé Evropě;

2. vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly opatření ke zmírnění dopadu krizí na lidi a trhy práce členských států s cílem udržet vysokou míru zaměstnanosti a sociálních příspěvků prostřednictvím vytváření kvalitních pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily fungování trhů práce a podporovaly začlenění žen, mladých lidí a zranitelných skupin na trh práce; vyzývá proto Komisi, členské státy a sociální partnery EU, aby se pokusili dosáhnout do roku 2030 nejméně 80% působnosti kolektivního vyjednávání s cílem zlepšit životní a pracovní podmínky v EU, což přispěje k dobrým pracovním podmínkám a vzestupné sociální konvergenci a sníží chudobu pracujících, sociální vyloučení a mzdovou nerovnost; konstatuje, že chudobu pracujících je třeba řešit zajištěním důstojných mezd; zdůrazňuje, že je třeba podpořit zavádění programů prohlubování dovedností a změny kvalifikace s cílem posílit postavení pracovníků a zlepšit konkurenceschopnost;

3. vítá přijetí směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU[8] a směrnice o mzdové transparentnosti[9]; žádá Radu, aby se dohodla na obecném přístupu ke směrnici o práci prostřednictvím platforem[10] s cílem zlepšit ochranu pracovníků a pracovní podmínky v rámci ekonomiky platforem a vytvořit spravedlivou hospodářskou soutěž; vítá závazek Komise v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření k dosažení cíle nulového počtu úmrtí na pracovišti; vítá závazek Komise, že po přijetí usnesení Parlamentu ze dne 2. února 2023[11] předloží legislativní návrh; vítá zahájení dvoufázových konzultací se sociálními partnery EU;

4. konstatuje, že navzdory evropskému nástroji pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), který je součástí evropského systému zajištění v nezaměstnanosti, trvají hospodářské důsledky krize COVID-19 déle, než se předpokládalo; zdůrazňuje však, že díky tomuto nástroji byly zachráněny tisíce pracovních míst a že otřesy na trhu práce byly méně závažné, než se očekávalo; v této souvislosti konstatuje, že nástroj by se měl používat po dobu trvání současné mimořádné situace a měl by být i nadále založen na půjčkách a rychle aktivován v případě nových vnějších finančních či hospodářských otřesů;

5. je mimořádně znepokojen celkovou erozí skupin se středními příjmy v EU, a tedy hospodářskou polarizací, zejména rostoucí velikostí skupin s nižšími příjmy v důsledku hospodářského útlumu, nepříznivého vývoje na trhu práce a daňových reforem přijatých v posledních letech; v této souvislosti vyzývá k vypracování akčního plánu EU na zvýšení velikosti skupin se středními příjmy a jejich konsolidaci;

6. zdůrazňuje, že je důležité snižovat nerovnosti v příjmech a bojovat proti chudobě, jelikož v roce 2021 bylo 21,7 % obyvatel EU (95,4 milionu osob) ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, a vyzývá v tomto ohledu k přijetí závazku k dosažení cíle, který si EU v oblasti chudoby předsevzala; připomíná zásadu evropského pilíře sociálních práv č. 14, která stanoví, že každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky poskytující minimální příjem, které mu ve všech fázích života zajistí důstojnou životní úroveň; připomíná body uvedené ve svém usnesení ze dne 15. března 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění,

7. zdůrazňuje, že v souladu se zásadou evropského pilíře sociálních práv č. 15 má každý ve stáří nárok na prostředky zajišťující důstojný život a že pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který odpovídá jejich příspěvkům a zajišťuje přiměřený příjem; zároveň se domnívá, že by členské státy měly zajistit dlouhodobou jistotu příjmu a také to, že minimální důchody budou dostatečně vysoké na to, aby zabránily chudobě ve stáří, a že ženy a muži budou mít rovné příležitosti nabývat důchodových práv, a že by měly odstranit rozdíly ve výši důchodů žen a mužů; opakuje výzvu Portského sociálního závazku adresovanou Komisi a členským státům, aby přijaly opatření k posílení vnitrostátních systémů sociální ochrany s cílem zajistit důstojný život pro všechny a zároveň zachovat udržitelnost těchto systémů; zdůrazňuje, že by Komise mohla přispět k vypracování úmluvy OSN o právech starších osob;

8. vyzývá Komisi, aby urychleně navázala na připravovanou legislativní zprávu Parlamentu z vlastního podnětu o kvalitních stážích v EU; vítá Evropský rok dovedností a zdůrazňuje, že je třeba, aby pracovníci měli možnost absolvovat odbornou přípravu nebo změnit kvalifikaci, a to zejména v odvětvích, která musí projít základní proměnou za účelem dosažení ekologické a digitální transformace, přičemž je zároveň třeba zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut; zdůrazňuje, že ve strategiích rozvoje dovedností pro zelenou ekonomiku hrají na všech úrovních důležitou úlohu sociální partneři s cílem zajistit, aby tato odborná příprava probíhala bez snižování mezd a byla považována za pracovní dobu, a poskytovat podrobné informace o dovednostech potřebných pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na evropský průkaz sociálního zabezpečení, který by vnitrostátním orgánům, jak jsou inspektoráty práce a sociálního zabezpečení, a sociálním partnerům zapojeným do inspekcí práce a sociálního zabezpečení poskytl nástroj, jak v reálném čase účinně prosazovat vnitrostátní a unijní právní předpisy;

9. vítá závazek Komise předložit do konce roku 2023 návrh na vytvoření evropského průkazu osob se zdravotním postižením, který by byl uznáván ve všech členských státech; vítá pokračující jednání sociálních partnerů o práci na dálku a právu odpojit se, jejichž cílem je předložit právně závaznou dohodu provedenou prostřednictvím směrnice; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu podpory pečovatelů usilovaly o rychlé provedení evropské strategie v oblasti péče; vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Rady o cenově dostupné a kvalitní dlouhodobé péči; vítá iniciativu Komise začít uplatňovat komplexní přístup k duševnímu zdraví a znovu vyzývá k přijetí směrnice o psychologických rizicích a dobrých pracovních podmínkách;

10. konstatuje, že i když Komise zahájila řadu legislativních i nelegislativních inciativ, EU dosud v plném provádění evropského pilíře sociálních práv zaostává; zdůrazňuje, že akční plán je třeba pravidelně revidovat; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy přijaly další legislativní opatření k zajištění plného provádění evropského pilíře sociálních práv se zvláštním zaměřením na provádění zásady č. 11 (péče o děti), č. 12 (sociální ochrana), č. 19 (bydlení) a č. 20 (základní služby); zdůrazňuje, že příští akční plán pro evropský pilíř sociálních práv by měl být podpořen integrovanou strategií EU boje proti chudobě, která by řešila vícerozměrný problém sociálního vyloučení;

11. vyzývá k přijetí konkrétních opatření, která zajistí dodržování práva na vzdělání a odbornou přípravu pro všechny tím, že všem pracovníkům zaručí kvalitní odbornou přípravu a placené studijní volno;

12. znovu vyzývá Radu, aby přijala horizontální směrnici o zákazu diskriminace[12], která se projednává již od roku 2008, s cílem plně provést zásadu evropského pilíře sociálních práv č. 3 (rovné příležitosti) a naplnit sliby zakládajících smluv EU, pokud jde o rovné zacházení;

13. připomíná, že v souvislosti se zásadou č. 11 o péči o děti a podpoře dětí jsou zapotřebí další opatření k prolomení generačního cyklu chudoby a posílení sociální mobility; domnívá se, že by všechny děti měly mít přístup k cenově dostupnému a kvalitnímu vzdělávání a péči, zejména k předškolnímu vzdělávání; připomíná Komisi a členským státům opakovanou výzvu Parlamentu, aby urychleně přidělily více finančních prostředků na evropskou záruku pro děti s vyhrazeným rozpočtem ve výši nejméně 20 miliard EUR; vyzývá členské státy, aby předložily své vnitrostátní akční plány a zajistily jejich účinné provádění a aby reagovaly na klíčové zásady doporučení Rady (EU) 2021/1004, kterým se zavádí evropská záruka pro děti[13]; zdůrazňuje, že by členské státy měly pokračovat v plném zavádění posílené záruky pro mladé lidi;

14. domnívá se, že doba poskytování péče, kdy pečovatel přechází na práci na částečný úvazek nebo ukončí placené zaměstnání, by se měla započítávat pro účely důchodových příspěvků[14];

15. upozorňuje, že pro správné provádění zásady č. 12 je třeba zajistit, aby sociální ochrana zohledňovala stávající trendy, jako je změna klimatu, digitalizace hospodářství a stárnutí populace, a rozšířit ji tak, aby pokrývala rizika spojená s nerovnoměrným dopadem změny klimatu a zhoršováním životního prostředí na různé příjmové skupiny a pracovníky v různých odvětvích, jakož i sociální důsledky transformace našich společností směrem ke klimatické neutralitě; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly evropský akční plán pro sociální ochranu, který zohlední rizika sociálního vyloučení vyplývající ze změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí; vyzývá členské státy, aby navázaly na Sociální fond pro klimatická opatření a položily základy pro vytvoření ekologických systémů sociální ochrany na vnitrostátní úrovni s podporou EU;

16. vítá spuštění Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví a zdůrazňuje, že je třeba zajistit podporu EU, aby platforma mohla splnit své ambice a cíle stanovené v Lisabonském prohlášení; zdůrazňuje, že podle zásady č. 19 by potřebným mělo být poskytnuto kvalitní sociální bydlení nebo pomoc s bydlením; apeluje na Komisi, aby v souladu se zásadou subsidiarity vypracovala ambiciózní akční plán pro dosažení přístupného, ekologického a cenově dostupného sociálního bydlení, které by uspokojilo potřeby všech občanů EU v oblasti bydlení a vymýtilo by do roku 2030 bezdomovectví; v současném kontextu zdůrazňuje, že je třeba skoncovat s energetickou chudobou a zakázat, aby v kritických dobách docházelo k odpojování zranitelných domácností a spotřebitelů trpících energetickou chudobou; znovu vyzývá k přijetí zásady „bydlení v první řadě“, která by podpořila přístup k bydlení, a upozorňuje, že toto bydlení by mělo být založeno na zásadách „univerzálního designu“, aby byla zajištěna jeho dostupnost;

17. je znepokojen nedostatečným přístupem ke kvalitním základným službám, včetně vody, hygieny, energie, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací pro ty, kteří je potřebují (zásada č. 20), jelikož tyto služby se ocitly pod dalším tlakem; zdůrazňuje, že neúměrně zasaženy byly méně rozvinuté regiony a venkovské a řídce osídlené oblasti, což prohlubuje rostoucí hospodářské, sociální a územní rozdíly mezi regiony EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby určila, která přísnější sociální ustanovení nařízení (EU) č. 360/2012 pro služby obecného hospodářského zájmu[15] jsou nezbytná, a aby na základě tohoto posouzení předložila revizi s cílem zlepšit přístup k vodě, hygieně, energii, dopravě, finančním službám a digitálním komunikacím, jakož i bydlení;

18. znovu vyzývá k tomu, aby s ohledem na rámec průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu bylo financování EU, včetně státní podpory, podmíněno cíli veřejné politiky, zejména sociálními požadavky, s cílem nabízet kvalitní pracovní místa, podporovat kolektivní vyjednávání, dodržovat pracovní práva a normy EU a zajistit lepší pracovní podmínky; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly sociální doložku ve stávající směrnici o zadávání veřejných zakázek[16] a aby zvážily revizi této směrnice na základě posouzení dopadů s cílem dále posílit sociální doložky ve veřejných zakázkách a požadovat, aby hospodářské subjekty a subdodavatelé plně respektovali práva pracovníků, včetně práva na kolektivní vyjednávání, a vzali tak v potaz nedávno přijatou směrnici o přiměřených minimálních mzdách v EU;

19. zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit sociální rozměr evropského semestru a provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména s ohledem na přezkum správy ekonomických záležitostí; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení nástroje pro rámec sociální konvergence s cílem zabránit rizikům sociální konvergence, odhalit případné překážky v řádném provádění evropského pilíře sociálních práv a stanovit sociální cíle; domnívá se, že rizika spojená s prohlubováním sociálních rozdílů by měla být zahrnuta do doporučení pro jednotlivé země a měla by být zohledněna při stanovování postupů fiskální korekce;

20. domnívá se, že aby se spravedlivá a sociální Evropa mohla stát skutečností a aby se zajistila nejvyšší úroveň sociální ochrany při ekologické a digitální transformaci, je zapotřebí zajistit udržitelnou, spravedlivou a inkluzivní Evropu, kde jsou plně chráněna a zaručena sociální práva alespoň na stejné úrovni jako ekonomické a environmentální normy; zdůrazňuje, že je zapotřebí podniknout kroky k posílení úlohy evropského pilíře sociálních práv s cílem zajistit, aby sociální aspekty byly postaveny na roveň hospodářským a environmentálním aspektům, a zajistit, aby sociální práva v Evropě byla ústředním bodem nadcházejících politik EU a aby sociální konvergence byla jednou z hlavních politických priorit EU; konstatuje, že tudíž budou pro provádění evropského pilíře sociálních práv zapotřebí sociální investice v rámci nadcházejících iniciativ financování a revize víceletého finančního rámce;

21. znovu vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice o agenturním zaměstnávání[17], a stanovila tak právní rámec k zajištění důstojných pracovních podmínek a rovného zacházení pro sezónní pracovníky v rámci EU a mobilní pracovníky se smlouvami na dobu určitou s agenturami práce nebo jiným zprostředkovatelem na trhu práce, včetně náborových agentur, jak slíbila Komise v Portském prohlášení;

22. vyzývá Komisi, aby předložila právní rámec pro předvídání a řízení změn souvisejících s ekologickou a digitální transformací ve světě práce, přičemž by se za prvé zaměřila na význam zachování kvalitních pracovních míst, a to tím, že pomůže pracovníkům přizpůsobit se změnám trhu práce a poskytne jim přístup k odpovídající odborné přípravě, a za druhé na zapojení sociálních partnerů do rozhodovacích procesů, mimo jiné podporou kolektivního vyjednávání o předvídání a řízení změn;

23. opakuje, že je důležité, aby dobře fungoval Evropský orgán pro pracovní záležitosti a aby byl efektivní, a vyzývá Komisi, aby využila příležitosti, kterou nabízí hodnocení, jež má být provedeno 1. srpna 2024, a předložila legislativní návrh na revizi oblasti působnosti nařízení o zřízení tohoto orgánu[18] a naplno využila jeho potenciál, zejména pokud jde o jeho vyšetřovací pravomoci;

24. znovu připomíná právo na lidský zásah a právo nebýt předmětem rozhodnutí založeného výlučně na automatizované zpracování, jak je uvedeno v obecném nařízení o ochraně osobních údajů[19]; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU začleňovala do svých opatření ve větší míře zásadu „lidské kontroly“ ve světě práce a regulovala algoritmické řízení; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení legislativního návrhu o umělé inteligenci na pracovišti;

25. vyzývá k silnějšímu začlenění akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv do souvisejících strategií, včetně strategického rámce EU pro Romy, strategie pro rovnost žen a mužů, strategie pro boj proti bezdomovectví a strategie boje proti rasismu;

26. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

 

 

Poslední aktualizace: 10. května 2023
Právní upozornění - Ochrana soukromí