NÁVRH USNESENÍ o plánu na vytvoření sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu
5.5.2023 - (2023/2586(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Margarita de la Pisa Carrión
za skupinu ECR
Guido Reil
za skupinu ID
B9‑0236/2023
Usnesení Evropského parlamentu o plánu na vytvoření sociální Evropy – dva roky po sociálním summitu v Portu
Evropský parlament,
– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který Parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlásily dne 17. listopadu 2017,
– s ohledem na pracovní dokument Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Irska, Litvy, Lotyšska, Malty, Nizozemska, Rakouska a Švédska předložený před konáním sociálního summitu v Portu[1];
– s ohledem na Portské prohlášení Evropské rady ze dne 8. května 2021,
– s ohledem na alternativní návrh usnesení Evropského parlamentu nazvaný Směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče ze dne 5. července 2022,
– s ohledem na Stockholmské prohlášení Rady předsedů Konfederace evropského podnikání ze dne 24. a 25. listopadu 2022,
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 28/2022 ze dne 14. prosince 2022,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je jedním ze základních cílů EU; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj má tři pilíře, a to ekonomický, sociální a environmentální; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je založen mimo jiné na plné zaměstnanosti, sociálním pokroku a spravedlnosti; vzhledem k tomu, že se jedná o základní cíl EU stanovený v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii;
B. vzhledem k tomu, že v evropském pilíři sociálních práv vyhlášeném v roce 2017 v Göteborgu je stanoveno 20 zásad; vzhledem k tomu, že na sociálním summitu, který se konal v květnu 2021 v Portu, se Rada zavázala ke třem hlavním cílům pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a chudoby; vzhledem k tomu, že do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % obyvatel ve věku 20 až 64 let; vzhledem k tomu, že nejméně 60 % všech dospělých by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy; vzhledem k tomu, že počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl do roku 2030 snížit alespoň o 15 milionů;
C. vzhledem k tomu, že členské státy provádějí hlavní cíle stanovené Komisí jeden rok; vzhledem k tomu, že pět členských států splnilo své vnitrostátní cíle pro zaměstnanost a polovina členských států překročila 78% cíl v oblasti zaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že při přepracování cílů stanovených v roce 2021 je nutné přihlédnout k přetrvávajícím krizím, které stále více ovlivňují konkurenceschopnost Evropy, aby došlo ke zmírnění tlaku na členské státy, pokud jde o jejich splnění do roku 2030[2];
D. vzhledem k tomu, že ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora 28/2022 ze dne 14. prosince 2022 se uvádí, že navzdory náznakům, že režim podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (nástroj SURE) zachránil tisíce pracovních míst, nelze přínos tohoto nástroje ke zmírnění nezaměstnanosti plně posoudit, protože chybí dostatek přesných údajů;
E. vzhledem k tomu, že inflace na úrovni EU zvýšila životní náklady průměrné domácnosti o zhruba 10 %, materiální a sociální deprivaci o zhruba 2 % a míru energetické chudoby a absolutní příjmové chudoby o zhruba 5 %; vzhledem k tomu, že v určitých členských státech a ve zranitelných skupinách obyvatel se očekávají několikanásobně větší dopady na kvalitu života; vzhledem k tomu, že se tak pravděpodobně prohloubí stávající rozdíly v chudobě a sociálním vyloučení v celé EU[3]; vzhledem k tomu, že s ohledem na zákon USA o snižování inflace, ale i další podobné investiční plány z jiných třetích zemí, potřebuje Evropa novou vizi, jak se do roku 2050 stát inovativním průmyslovým místem, a nikoli zatěžovat podniky a občany pokyny, zákazy a nařízeními;
F. vzhledem k tomu, že je chybou transformovat sociální politiku a spravedlivá práva pracovníků do socializačního nebo socialistického modelu; vzhledem k tomu, že společnosti dosahují prosperity díky omezování veřejných daní;
1. připomíná význam závěrů sociálního summitu v Portu z roku 2021, které zdůrazňují, že stále ještě žijeme v bezprecedentní době; konstatuje, že COVID-19 a ruská útočná válka proti Ukrajině v těsném sousedství EU prohloubily krizi životních nákladů a energetickou krizi, které nejhůře dopadají na nejzranitelnější skupiny v naší společnosti a vedou k nárůstu nerovností;
2. vyzývá členské státy, aby provedly nezbytné reformy trhu práce na podporu stability pracovních míst a snížení míry nezaměstnanosti; vyzývá proto Komisi, členské státy a sociální partnery EU, aby usilovali o větší využívání kolektivního vyjednávání s cílem zlepšit životní a pracovní podmínky v EU, což přispěje k vzestupné sociální konvergenci a sníží chudobu pracujících, sociální vyloučení a nerovné příležitosti;
3. vítá nedávné oznámení Komise, že do podzimu letošního roku předloží konkrétní návrhy na snížení regulační administrativní zátěže o 25 %, což bude mít příznivé sociálně-ekonomické dopady a přínosy pro podniky i občany (mladé lidi v odborné přípravě, zakladatele a inovátory, malé a střední podniky, osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance);
4. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila účinnost nástroje SURE jako dočasného krizového nástroje;
5. vyzývá Komisi, aby dodržovala zásadu subsidiarity a respektovala zvláštnosti vnitrostátních systémů sociální ochrany a pravomoci členských států; vítá závazek Komise, že do konce roku 2023 předloží návrh na vytvoření evropského průkazu osob se zdravotním postižením, který by byl uznáván ve všech členských státech; vítá pokračující jednání sociálních partnerů o právu odpojit se; vyzývá Komisi, aby analyzovala užitečnost vytvoření evropského průkazu sociálního zabezpečení, který by vnitrostátním orgánům, jako jsou inspektoráty práce a sociálního zabezpečení, a sociálním partnerům zapojeným do inspekcí práce a sociálního zabezpečení poskytl nástroj k účinnému prosazování vnitrostátního a unijního práva v reálném čase;
6. vítá Evropský rok dovedností; poukazuje na význam přístupu k odborné přípravě a změně kvalifikace pracovníků a zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů ve strategiích zaměřených na dovednosti, a to s cílem zajistit, že tato odborná příprava nebude spojena se snižováním mezd, přičemž je třeba zároveň zajistit podrobné informace o potřebných dovednostech;
7. zdůrazňuje význam demografické strategie, která podporuje porodnost jako nezbytný základ sociální udržitelnosti a sociálního pokroku;
8. zdůrazňuje význam rodiny jako základu sociálního pokroku a základu jakékoli udržitelné sociální politiky;
9. je silně znepokojen celkovou erozí středněpříjmových skupin v EU v důsledku hospodářské politiky a nepříznivého vývoje na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na tento vývoj vypracovaly koordinované akční plány na posílení a konsolidaci středněpříjmových skupin;
10. vítá závazek Komise v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
11. připomíná, že zásada č. 11 evropského pilíře sociálních práv týkající se péče o děti a podpory dětí vyžaduje, aby byly respektovány jejich rodiny; vybízí členské státy, aby problém dětské chudoby řešily přednostně; připomíná Komisi a členským státům, aby sledovaly provádění evropské záruky pro děti;
12. upozorňuje, že v souladu se zásadou č. 12 evropského pilíře sociálních práv musí politika v oblasti klimatu a přizpůsobování našich společností environmentální neutralitě zohledňovat požadavky sociální ochrany;
13. zdůrazňuje, že v souladu se zásadou č. 15 evropského pilíře sociálních práv má každý člověk ve stáří právo na prostředky, které mu zajistí důstojný život, a že pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který odpovídá jejich příspěvkům a zajišťuje přiměřený příjem; je přesvědčen, že členské státy by současně měly zajistit dlouhodobou jistotu příjmů a dostatečně vysoké minimální důchody; znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k posílení vnitrostátních systémů sociální ochrany s cílem zajistit důstojný život pro všechny a zároveň zachovat udržitelnost těchto systémů;
14. zdůrazňuje, že podle zásady č. 19 evropského pilíře sociálních práv by potřebným mělo být poskytnuto kvalitní sociální bydlení nebo pomoc s bydlením; domnívá se, že politika boje proti bezdomovectví vyžaduje výstavbu sociálního bydlení a cenově dostupných bytů a opatření, která zajistí, aby lidé bez domova měli k těmto formám bydlení přístup; dále vyzývá členské státy, aby vypracovaly preventivní politiky s opatřeními včasného varování s cílem zabránit tomu, aby se lidé stávali bezdomovci; je toho názoru, že jedním z velmi významných strukturálních faktorů bezdomovectví je nelegální migrace ze třetích zemí; vybízí členské státy, aby uplatňovaly důslednou a rozhodnou migrační a azylovou politiku; domnívá se, že boj proti bezdomovectví vyžaduje i dobrou politiku trhu práce a opatření zaměřená na snižování chudoby; vyzývá členské státy, aby zřídily azylová zařízení, která budou zvláště přizpůsobena potřebám žen bez domova; domnívá se, že příklad Finska ukazuje, že nejvhodnějším nástrojem na pomoc s opětovným začleňováním osob žijících dlouho bez domova, které se nacházejí ve složité osobní situaci, mají problémy s alkoholem nebo drogami nebo trpí duševními chorobami, je politika a strategie „bydlení především“;
15. vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným přístupem k základním službám (zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv), který je vystaven další zátěži;
16. znovu připomíná význam dobře fungujícího a účinného Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a očekává jeho hodnocení, které má být provedeno do 1. srpna 2024;
17. znovu připomíná právo na lidský zásah a právo nebýt předmětem rozhodnutí učiněného výhradně automatizovaným zpracováním, jak je uvedeno v obecném nařízení o ochraně osobních údajů[4]; zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření EU dále zahrnovala zakotvení zásady „lidské kontroly“ ve světě práce;
18. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] https://www.permanentrepresentations.nl/documents/publications/2021/04/23/social-summit-non-paper.
- [2] Evropská komise, Komise vítá cíle členských států týkající se sociálnější Evropy do roku 2030, 16. června 2022.
- [3] Menyhert, B., The effect of rising energy and consumer prices on household finances, poverty and social exclusion in the EU (Vliv rostoucích cen energií a spotřebitelských cen na finance domácností, jejich chudobu a sociální vyloučení v EU), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2022.
- [4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.