NÁVRH USNESENÍ o zřízení nezávislého orgánu EU pro etiku
5.7.2023 - (2023/2741(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Sven Simon
za skupinu PPE
B9‑0317/2023
Usnesení Evropského parlamentu o zřízení nezávislého orgánu EU pro etiku
Evropský parlament,
– s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi na období let 2019–2024, které byly představeny dne 16. července 2019,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2023 nazvané „Návrh na zřízení interinstitucionálního orgánu pro etiku“ (COM(2023)0311),
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2019 ze dne 19. července 2019 nazvanou „Etické rámce v kontrolovaných orgánech EU: zlepšení je možné“,
– s ohledem na kodex chování poslanců Evropského parlamentu,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že podezření ze zahraniční korupce, která se týkají nejméně čtyř současných a bývalých členů skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, jakož i zaměstnanců a nevládních organizací, oprávněně zvýšila veřejnou a politickou kontrolu stávajících standardů a postupů v Parlamentu a dalších institucích;
B. vzhledem k tomu, že dělba moci má mimořádný význam pro prosazování hodnot Unie v souladu s článkem 2 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že v jakémkoli politickém zřízení, které respektuje právní stát, mohou o trestních činech rozhodovat pouze soudy;
C. vzhledem k tomu, že předchozí usnesení Parlamentu ze dne 16. září 2021 o posílení transparentnosti a integrity v orgánech EU zřízením nezávislého orgánu EU pro etiku[1] připomíná některé z minimálních norem, které je třeba dodržovat při uplatňování a dalším rozvoji etického rámce EU, konkrétně jde mimo jiné o svobodu mandátu, právní stát, řádný proces a právo na odvolání;
D. vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 13/2019 o etických rámcích v orgánech EU uvedl, že Parlament, Rada a Komise „do značné míry zavedly vhodné etické rámce jak pro zaměstnance, tak pro poslance“;
E. vzhledem k tomu, že dne 20. května 2021 vstoupila v platnost interinstitucionální dohoda mezi Parlamentem, Radou a Komisí o povinném rejstříku transparentnosti; vzhledem k tomu, že nevládní organizace, které jsou v centru skandálu Katargate, nebyly v rejstříku zaregistrovány, ale měly neomezený přístup do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že následná odhalení ukázala významné nedostatky v oblasti dohledu a odpovědnosti zúčastněných stran jednajících jménem nebo s finanční podporou třetích zemí;
1. vítá skutečnost, že Komise předložila návrh, jehož cílem je dále posílit stávající rámce nezávislosti a integrity orgánů EU; doporučuje přejmenovat navrhovaný mechanismus spolupráce na „společný orgán pro normy ve veřejném úřadu“; vítá skutečnost, že Komise má v úmyslu usnadnit mezi orgány dialog o zřízení tohoto orgánu v souladu s politickými směry pro příští Evropskou komisi na období let 2019–2024, aby se umožnilo nezávislé vyšetření současných norem a pravidel v orgánech;
2. zdůrazňuje, že tento poradní orgán by měl hrát preventivní úlohu tím, že bude zvyšovat informovanost členů zúčastněných orgánů a poskytovat pokyny, jak se vyvarovat střetů zájmů; konstatuje, že je třeba řádně vymezit oblast působnosti a pravomoci takového orgánu, aby byla náležitě respektována institucionální autonomie a rozdíly, jakož i funkce jeho členů;
3. trvá na tom, že je třeba jasně rozlišovat mezi trestnými činy, porušováním institucionálních pravidel a legálním, avšak neetickým chováním; konstatuje, že vyšetřování trestných činů spočívá výhradně na příslušných evropských nebo vnitrostátních orgánech; vítá skutečnost, že návrh Komise upřesňuje, že nový orgán pro normy nebude zasahovat do vyšetřovacích funkcí Evropského úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce, vnitrostátních donucovacích orgánů a orgánů pověřených stíháním a evropského veřejného ochránce práv ani je žádným způsobem omezovat a nebude se tedy překrývat s jejich příslušnými pravomocemi, zatímco usnesení Parlamentu ze dne 16. září 2021 se touto otázkou zabývá nedostatečně;
4. je přesvědčen, že by v demokracii měli členové legislativní složky, kteří se dopouštějí legálního, ale neetického chování, skládat účty za své chování veřejnosti a voličům;
5. doporučuje, aby byly posíleny vnitřní postupy Parlamentu pro nakládání s porušeními pravidel, zejména kodex chování, a aby byl jasněji vymezen výčet sankcí; zdůrazňuje, že Parlament v současné době přezkoumává svůj rámec institucionálních pravidel a přijme konkrétní reformní opatření k jejich zjednodušení a zvýšení jejich transparentnosti a účinného prosazování;
6. konstatuje, že vnitřní pravidla a další orgány nevyloučí teoretickou možnost, že se jednotliví poslanci, bývalí poslanci, zaměstnanci nebo úředníci jiných evropských orgánů dopustí v budoucnu trestné činnosti;
7. zdůrazňuje, že v případu Katargate byly jako nástroj zahraničního vměšování do evropské demokracie údajně použity nevládní organizace; naléhavě vyzývá k přezkumu stávajících předpisů s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost nevládních organizací při jejich interakci s poslanci;
8. požaduje zejména vytvoření spolehlivých norem v oblasti transparentnosti a přístupu do institucí pro subjekty uvedené v rejstříku transparentnosti, včetně nevládních organizací; připomíná v tomto kontextu, že je zapotřebí komplexní předběžná finanční kontrola těchto subjektů před tím, než budou zapsány do rejstříku transparentnosti;
9. připomíná svou výzvu, aby Komise s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost nevládních organizací při jejich interakci s orgány EU předložila návrh nařízení o nevládních organizacích, který bude obsahovat jasnou definici jejich oblastí činnosti a velikosti, jakož i zahraničního vlivu;
10. domnívá se, že tento právní předpis by měl poskytnout jasný přehled požadavků na nevládní organizace, pokud jde o přijímání finančních prostředků Unie, a měl by pokrýt povinnosti týkající se závazného podávání zpráv a zveřejňování informací v souvislosti mimo jiné se zdroji financování a finančními toky, souladem se standardy demokratické odpovědnosti a dodržováním hodnot Unie, jakož i s jasnými informacemi o veškerých činnostech prováděných jménem stran z oblastí mimo EU;
11. trvá na tom, aby se tento návrh vztahoval také na povinnosti Komise v oblasti transparentnosti, mimo jiné pokud jde o zveřejňování finančních a správních dohod nebo dohod o spolupráci a smluv s nevládními organizacemi;
12. připomíná, že fenomén „otáčivých dveří“ se vztahuje i na nevládní organizace, a vyzývá k naléhavé další studii střetů zájmů tohoto typu; zdůrazňuje, že poslanci se musí za všech okolností vyvarovat střetů zájmů, a proto se musí neprodleně vzdát práce na projektech, které se týkají oblasti činnosti nevládních organizací, od nichž dostávají odměnu;
13. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropské centrální bance a Účetnímu dvoru.
- [1] Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 159.