NÁVRH USNESENÍ o situaci v Náhorním Karabachu po útoku Ázerbájdžánu a o pokračujících hrozbách vůči Arménii

2.10.2023 - (2023/2879(RSP))

předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu

Jean‑Lin Lacapelle
za skupinu ID

B9‑0399/2023

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Náhorním Karabachu po útoku Ázerbájdžánu a o pokračujících hrozbách vůči Arménii

(2023/2879(RSP))

Evropský parlament,

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2023 o vztazích mezi EU a Ázerbájdžánem[1],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2023 o vztazích mezi EU a Arménií[2],

– s ohledem na svá další usnesení o Ázerbájdžánu, zejména na usnesení o stavu lidských práv a o právním státě,

– s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 3. října 2023 o situaci v Náhorním Karabachu po útoku Ázerbájdžánu a o pokračujících hrozbách vůči Arménii,

– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 27. září 2020 Ázerbájdžán opět zahájil nepřátelské akce v oblasti Náhorního Karabachu, v jejichž důsledku zahynulo nejméně 140 civilistů a 75 000 lidí bylo vysídleno;

B. vzhledem k tomu, že dne 19. září 2023 Ázerbájdžán znovu zaútočil na sporný region Náhorního Karabachu, což vedlo k zabití nejméně 400 lidí;

C. vzhledem k tomu, že orgány samozvané „Republiky Arcach“ se fakticky vzdaly; vzhledem k tomu, že všechny politické instituce Republiky Arcach budou rozpuštěny k 1. lednu 2024;

D. vzhledem k tomu, že po útoku podle arménských úřadů do 28. září uprchlo do Arménie přibližně 65 000 Arménů z Náhorního Karabachu, což představuje více než třetinu obyvatel regionu;

E. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán od prosince 2022 blokuje Lačinský koridor, což vyvolává humanitární krizi v oblasti Náhorního Karabachu;

F. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán od roku 2020 ničí arménské a křesťanské historické památky světového významu na nově dobytých územích;

G. vzhledem k tomu, že Komise podepsala v červenci 2022 memorandum o porozumění mezi EU a Ázerbájdžánem o strategickém partnerství v oblasti energetiky, jehož cílem je do roku 2027 zdvojnásobit dovoz ázerbájdžánského zemního plynu do EU;

1. důrazně odsuzuje útok Ázerbájdžánu na sporné území Náhorního Karabachu, k němuž došlo dne 19. září 2023 pod falešnou záminkou protiteroristické operace;

2. připomíná, že tento útok následuje po blokádě Lačinského koridoru, kterou provádí takzvaní ekologičtí aktivisté a která trvá od prosince 2022 a způsobila v Náhorním Karabachu humanitární krizi;

3. je hluboce znepokojen osudem arménského a křesťanského kulturního dědictví v oblasti Náhorního Karabachu; zdůrazňuje, že na územích dobytých v roce 2020 Ázerbájdžánem jsou arménské a křesťanské kulturní památky ničeny; obává se, že Arméni budou hromadně opouštět region a jejich kulturní dědictví zůstane opuštěné nebo bude zničeno;

4. je znepokojen tím, že hromadný odchod Arménů z Náhorního Karabachu do Arménie a probíhající politická krize v Arménii představují velkou zátěž pro socioekonomickou situaci země, která by mohla vést až k její destabilizaci; připomíná potřebu stability v regionu jižního Kavkazu;

5. naléhavě vyzývá Ázerbájdžán, aby zastavil veškeré násilnosti a vyvaroval se dalšího použití síly proti Arménům v oblasti Karabachu;

6. konstatuje, že mnoho národů v regionu sleduje své vlastní zájmy, čímž přispívá k současné znepokojivé situaci a k další destabilizaci regionu; poukazuje na roli Turecka a dalších států a jejich zapojení do tohoto útoku a války z roku 2020;

7. zdůrazňuje, že Ankara fakticky poskytovala Baku vojenskou podporu pro útok v roce 2020, mimo jiné tím, že vyslala syrské islamisty, aby bojovali za Alijeva, a zároveň podporovala cíle nedávné ázerbájdžánské vojenské operace; v této souvislosti poznamenává, že Erdoğan se ihned po poslední ofenzivě vydal do Ázerbájdžánu, což svědčí o ambicích Turecka na jižním Kavkaze, a tedy o rozporu s geopolitickými zájmy členských států EU;

8. není překvapen, že EU a mezinárodní společenství zaujímají vůči Ázerbájdžánu a jeho krokům shovívavý postoj; zdůrazňuje, že memorandum o porozumění mezi EU a Ázerbájdžánem z roku 2022 bylo podepsáno po válce vedené Ázerbájdžánem v roce 2020, která zahrnovala mučení, pronásledování Arménů a ničení arménských a křesťanských kulturních památek;

9. vyzývá EU, aby přestala Ázerbájdžán financovat, zejména v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství;

10. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení vládě a národnímu shromáždění Arménské republiky a Ázerbájdžánské republiky, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro jižní Kavkaz a vládám a parlamentům členských států.

 

• [1] Přijaté texty, P9_TA(2023)0082.
• [2] Přijaté texty, P9_TA(2023)0081.