NÁVRH USNESENÍ Děti na prvním místě – posílení rámce záruky pro děti, dva roky po jejím přijetí
16.11.2023 - (2023/2811(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Dragoş Pîslaru
za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
B9‑0462/2023
Usnesení Evropského parlamentu o dětech na prvním místě – posílení rámce záruky pro děti, dva roky po jejím přijetí
Evropský parlament,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,
– s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu[2], v němž Parlament vyzval Komisi a členské státy, aby zavedly záruku pro děti, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována dětem žijícím v chudobě a tomu, aby měly přístup ke službám,
– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na zásady 1, 3, 11, 16 a 19 tohoto pilíře,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče[3],
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte“ (COM(2021)0142),
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o Evropské záruce pro děti[4],
– s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne XXX o snižování nerovností a podpoře sociálního začlenění dětí a jejich rodin v době krize,
– s ohledem na sociální summit v Portu a sociální cíl snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů, z toho nejméně o 5 milionů dětí,
– s ohledem na prohlášení Komise ze dne 19. listopadu 2021 u příležitosti Světového dne dětí, v němž se připomíná přijetí Deklarace práv dítěte Valným shromážděním OSN dne 20. listopadu 1959,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že socioekonomická situace dětí a jejich rodin v Evropě se v důsledku pandemie COVID-19 zhoršila, a to z hlediska zdravotních a dlouhodobých sociálních dopadů na dobré životní podmínky dětí, což vedlo ke zvýšení nerovnosti a sociálního vyloučení a k prohloubení stávajících problémů, zejména pro děti a rodiny ve zranitelných situacích; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 v důsledku opatření omezujících volný pohyb osob přijatých za účelem zvládnutí mimořádné situace, narušení každodenního života a sociálních kontaktů, uzavření škol, snížené schopnosti systémů zajistit ochranu před domácím násilím, zneužíváním a zanedbáváním, narušení základních sociálních služeb, nemožnosti přístupu k on-line vzdělávání kvůli nedostatku potřebného vybavení, internetového pokrytí, nebo dokonce elektřiny přispěla k problémům s duševním zdravím, mezerám ve vzdělání a zvýšené míře předčasného ukončování školní docházky a k nárůstu násilí páchaného na dětech a zneužívání dětí; vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomická situace dětí a jejich rodin se dále zhoršila v důsledku války způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, která měla zničující dopad nejen na miliony dětí uprchlíků a jejich rodin prchajících před válkou, ale i na všechny obyvatele EU, pokud jde o prudký růst životních nákladů, cen energií, inflace, rostoucí nerovnosti, přístup k základním službám a dostupnost zdravých potravin a léků, přičemž stále více dětí a mladých lidí se ocitá v chudobě;
B. vzhledem k tomu, že účinný přístup ke klíčovým a kvalitním službám pro děti v nouzi a jejich rodiny, včetně účinného a bezplatného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči a zdravotním službám, jakož i ke vzdělávacím a školním aktivitám, alespoň jednomu zdravému jídlu každý školní den, účinnému přístupu k odpovídajícímu bydlení a zdravé výživě hraje důležitou roli při hledání cesty z bludného kruhu mezigeneračního znevýhodnění a vymanění dětí a jejich rodin z chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že to může pomoci řešit složitou, multidisciplinární povahu chudoby a zranitelnosti;
C. vzhledem k tomu, že investice do dětí v raném věku jsou zásadní pro řešení chudoby dětí a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že zajištění péče o jejich zdravý růst, vývoj a dobré životní podmínky poskytuje pevné základy v raném věku a prospívá jednotlivcům i společnosti; vzhledem k tomu, že investice do nejmladší generace přispívají k blahobytu společnosti jako celku a mohou přinést návratnost investic nejméně čtyřikrát vyšší než původní investiční náklady[6]; vzhledem k tomu, že několik členských států vyčlenilo více než požadovaných 5 % prostředků z Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a 23 členských států vyčlenilo z podpory v rámci ESF+ na řešení problému dětské chudoby doposud 8,9 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že některé členské státy nevyčlenily na cíl boje proti dětské chudobě žádné prostředky z ESF+ a jiné vyčlenily méně než 5 % prostředků ze svých programů ESF+; vzhledem k tomu, že při provádění plánů ESF+ došlo ke zpoždění, což vedlo k dalším zpožděním reforem národních akčních plánů týkajících se záruky pro děti, jež jsou financovány z ESF+; vzhledem k tomu, že zdroje ESF+ samy o sobě nejsou v žádném případě dostatečné k řešení problému dětské chudoby v EU, a proto je nanejvýš důležité výrazně navýšit financování evropské záruky pro děti; vzhledem k tomu, že dětská chudoba je evropským problémem, který se týká všech členských států a měl by být jako takový řešen ve všech členských státech pomocí ambiciózních evropských a vnitrostátních nástrojů; vzhledem k tomu, že nástroj Next Generation EU, zejména politiky pro pilíř Next Generation národních plánů na podporu oživení a odolnosti přijatých členskými státy v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), nabízejí jedinečnou příležitost pro významné investice a reformy zaměřené na zlepšení předškolního vzdělávání a péče, jejich kvality a inkluzivnosti; vzhledem k tomu, že provádění těchto opatření členskými státy by mělo být pečlivě monitorováno a mělo by být navrženo a realizováno v součinnosti s již existujícími vnitrostátními a evropskými programy v této oblasti, zejména se zárukou pro děti, ESF+ a jinými evropskými strukturálními a investičními fondy;
D. vzhledem k tomu, že v roce 2021 bylo v EU v alternativní péči 758 018 dětí; vzhledem k tomu, že děti v alternativní péči byly obzvláště zasaženy během pandemie, protože vlády v některých zemích reagovaly na krizi COVID-19 omezením nebo uzavřením služeb ústavní péče, což znamenalo uspěchaný a často nepřipravený návrat do jejich biologických rodin, aniž by se často řešily základní podmínky vedoucí původně k jejich umístění do péče; vzhledem k tomu, že rodiny žijící v chudobě se mohou ocitnout v situaci, kdy rodiče již nemohou dětem poskytovat odpovídající péči, a to může vést k rozdělení rodiny a nástupu dětí do alternativní péče; vzhledem k tomu, že omezení volného pohybu osob během pandemie COVID-19 zhoršila mnoho faktorů, které vedou k rozdělení rodin, což často mělo za následek chudobu, zneužívání, zanedbávání, nemoc a smrt; vzhledem k tomu, že počet dětí, které jsou bez rodičovské péče nebo jimž hrozí její ztráta, se pravděpodobně zvýší v důsledku dlouhodobých socioekonomických dopadů současných krizí na schopnost rodin zajistit péči; vzhledem k tomu, že záruka pro děti by mohla pomoci k dosažení přechodu od ústavní péče k rodinné a komunitní péči o všechny děti, neboť řeší vzájemně související faktory vedoucí k umístění dětí do ústavní péče a děti v alternativní péči jsou upřednostňovány jako cílová skupina;
E. vzhledem k tomu, že dětská chudoba a sociální vyloučení zůstává zásadní výzvou v celé EU, přičemž v průměru je chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo téměř každé čtvrté dítě, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se pohybují od více než 40 % v některých zemích po 11 %[7] v jiných, nebo dokonce mezi regiony v rámci členských států[8] a v mnoha z nich dochází ke zhoršování v důsledku četných krizí v celé EU i na celém světě;
F. vzhledem k tomu, že mnoho dětí je ve zranitelné situaci, což platí nejen pro děti postižené chudobou a sociálním vyloučením, ale také pro děti se zdravotním postižením, s problémy s duševním zdravím, děti z národnostních či jiných menšin, děti z rodin s rodičem samoživitelem, děti žijící v ústavech, děti bez rodičovské péče, děti migrantů a uprchlíků, děti bez domova, děti vystavené závažné deprivaci v oblasti bydlení atd.; vzhledem k tomu, že problémy s duševním zdravím u dětí se stávají stále významnějším problémem, přičemž mezi nejčastější typy poruch patří úzkost a deprese; vzhledem k tomu, že zlepšení života dětí v krátkodobém horizontu a zajištění úspěšných životních drah v dlouhodobém horizontu vyžaduje strukturální změny a inovativní řešení, pokud jde o způsob realizace politik, a meziodvětvový přístup na úrovni EU, členských států a na regionální i místní úrovni;
G. vzhledem k tomu, že evropská záruka pro děti je vysoce kvalitním a inovativním politickým nástrojem, který má potenciál přinést významné zlepšení každodenní reality milionů dětí v EU v mnoha ohledech; vzhledem k tomu, že je nutné podniknout více kroků pro dosažení komplexnějšího meziodvětvového přístupu, aby se řešilo riziko zranitelnosti dětí a zajistilo skutečné provádění záruky tím, že se odstraní politické, administrativní a finanční překážky;
H. vzhledem k tomu, že evropská záruka pro děti je vysoce kvalitním a inovativním politickým nástrojem, který má potenciál přinést významné zlepšení každodenní reality milionů dětí v EU v mnoha ohledech; vzhledem k tomu, že jejím cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti nim tím, že bude zaručen účinný přístup dětí v nouzi k souboru klíčových služeb; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly vynaložit veškeré možné úsilí na to, aby se evropská záruka pro děti stala skutečností, a to plným prováděním doporučení Rady a národních akčních plánů a všech ostatních evropských a vnitrostátních programů, které přispívají k poskytování jejích klíčových služeb; vzhledem k tomu, že je nutné podniknout více kroků pro dosažení komplexnějšího a více meziodvětvového přístupu, aby se řešilo riziko chudoby a sociálního vyloučení dětí a zajistilo skutečné a účinné provádění záruky tím, že se odstraní veškeré politické, administrativní a finanční překážky a budou se monitorovat a posuzovat národní akční plány;
I. vzhledem k tomu, že 20 měsíců po původní lhůtě stanovené na březen 2022 přijalo národní akční plány týkající se záruky pro děti, které se zaměřují na hlavní oblasti uvedené v souvisejícím doporučení Rady, pouze 25 členských států; vzhledem k tomu, že předložené plány se značně liší metodami řízení, strategiemi komunikace a zaměřením na nejvíce znevýhodněné skupiny, systémy monitorování pokroku, časovými lhůtami pro navrhovaná opatření a plánovanými rozpočty pro účinné zavádění těchto opatření; vzhledem k tomu, že se zdá, že v případě několika plánů jde o obecné a povrchní dokumenty, v nichž tvůrci politik pouze vyjmenovávají opatření, která již byla zavedena nebo se plánují; vzhledem k tomu, že národní akční plány obecně nevěnují pozornost a nezaměřují se na konkrétní zranitelné rodiny, jako jsou rodiny s rodičem samoživitelem, rodiny s nízkými příjmy a početné rodiny, které čelí dalším obtížím;
J. vzhledem k tomu, že v některých zemích byly národní akční plány doprovázeny revizí stávajících právních předpisů v několika oblastech, jako je např. deinstitucionalizace nebo přístup ke službám předškolního vzdělávání a péče; vzhledem k tomu, že ne všechny národní akční plány obsahují nová opatření k řešení dětské chudoby a sociálního vyloučení nebo nemají jasně stanovený rozpočet, harmonogram nebo monitorovací mechanismus;
K. vzhledem k tomu, že národní akční plány jsou živými dokumenty a měly by být pravidelně přezkoumávány a aktualizovány, přičemž je třeba zajistit, aby k problému přistupovaly jako jeden funkční celek, zaujímaly víceoborový přístup a byly úzce propojeny s vnitrostátním, regionálním a místním kontextem;
L. vzhledem k tomu, že dětská chudoba má silný územní rozměr a ukazuje se, že spolupráce s regionálními a místními orgány a s organizacemi občanské společnosti, které pomáhají dětem a rodinám, přispívá k dosahování účinnějších a udržitelnějších výsledků pro děti a jejich rodiny; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat větší pozornost rozdílům mezi městy a venkovem a shromažďovat důkazy na nižší než celostátní úrovni[9];
M. vzhledem k tomu, že některé země nepostupují transparentně a do vypracování návrhu národních akčních plánů nezapojily děti a rodiny, zaměstnance a poskytovatele služeb předškolního vzdělávání a péče a jejich zastupující organizace ani organizace občanské společnosti; vzhledem k tomu, že země, které čerpaly z technické pomoci a ze spolupráce se zúčastněnými stranami, vypracovaly kvalitnější národní akční plány a cílená opatření pro účinný přístup k základním službám pro některé z nejvíce znevýhodněných skupin dětí;
N. vzhledem k tomu, že důsledná institucionální angažovanost, dostatečné lidské zdroje a zapojení a řádná koordinace různých ministerstev, agentur a orgánů na nižší než celostátní úrovni přináší v řadě zemí problémy; vzhledem k tomu, že za proces provádění a za koordinaci práce různých odpovědných ministerstev jsou odpovědní vnitrostátní koordinátoři;
O. vzhledem k tomu, že stále není k dispozici dostatečně komplexní a rozčleněné shromažďování dat o dětské chudobě a sociálním vyloučení; vzhledem k tomu, že některé země mají potíže s vypracováním a prováděním rámce pro monitorování svých národních akčních plánů spolu se souborem ukazatelů zaznamenávajících pokrok a výsledky pro příjemce, jakož i s vypracováním a plněním rozpočtového plánu opatření s cílem neustále zlepšovat dostupnost, kvalitu, srovnatelnost a správu údajů potřebných k podávání zpráv o pokroku při provádění a o přístupu k základním službám na celostátní a nižší úrovni; vzhledem k tomu, že nedostatek standardizovaných pokynů pro shromažďování dat brání tomu, aby bylo provádění evropské záruky pro děti účinně monitorováno; vzhledem k tomu, že přístup k informacím pro organizace na regionální a místní úrovni nadále představuje překážku harmonického provádění evropské záruky pro děti;
Monitorování a hodnocení provádění evropské záruky pro děti a národních akčních plánů
1. vyzývá zbývající členské státy (Rakousko a Lotyšsko), aby urychleně přijaly národní akční plány týkající se záruky pro děti;
2. vyzývá členské státy, aby zajistily plné provádění svých národních akčních plánů a při jejich přezkumu zvážily současný vývoj a konkrétní situaci na celostátní, regionální a místní úrovni; naléhavě vyzývá členské státy, aby stanovily ještě ambicióznější cíl pro boj proti dětské chudobě prostřednictvím cílených opatření, jimiž se zaručí přístup ke klíčovým službám pro všechny děti od nejranějšího věku, zejména pro děti v největší nouzi, jako jsou děti vysídlené v důsledku válek, mimo jiné i z Ukrajiny, děti žijící bez domova nebo děti žijící v závažné deprivaci v oblasti bydlení, děti se zdravotním postižením nebo s problémy v oblasti duševního zdraví, děti přistěhovalců nebo z národnostní menšiny, zejména z romských komunit; zdůrazňuje, že přijaté národní akční plány se mezi sebou značně liší, což ohrožuje celkový cíl záruky pro děti, kterým je podpora vzestupné sociální konvergence v EU; vyjadřuje politování zejména nad tím, že některé národní akční plány neobsahují měřitelné nebo konkrétní cíle, což vyvolává vážné obavy, pokud jde o kvalitu účinně zavedených opatření;
3. vyzývá členské státy, aby pro své národní akční plány navrhly vnitrostátní rámec pro shromažďování, monitorování a hodnocení údajů s využitím metod participativního výzkumu a shromažďováním rozčleněných údajů na celostátní a nižší úrovni s cílem navrhnout politiku založenou na důkazech, sledovat kvantitativní i skutečný kvalitativní pokrok v praxi, lépe identifikovat osvědčené postupy a možné nedostatky v národních akčních plánech a lépe odhalovat možné rozdíly mezi politikami v oblasti raného dětství a politikami v oblasti mládeže, jakož i stanovit společné ukazatele kvality pro každou cílovou skupinu určenou v evropské záruce pro děti, včetně dětí mladších tří let;
4. zdůrazňuje, že členské státy potřebují komplexní a rozčleněná data o dětské chudobě a o přístupu ke klíčovým službám z členských států; zdůrazňuje, že ukazatele pro sledování dětské chudoby vybrané podskupinou pro ukazatele v rámci Výboru pro sociální ochranu zřízeného Komisí musí umožnit vytvoření užší vazby mezi evropskou zárukou pro děti a srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů; vyzývá Komisi, aby spolu s nadací Eurofound a příslušnými organizacemi občanské společnosti vypracovala společné pokyny pro shromažďování a vykazování dat o dětech všech cílových skupin v členských státech; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se technik shromažďování údajů a monitorování politik a aby vytvořily střediska pro sledování dětské chudoby, která by shromažďovala kvalitní údaje rozdělené podle cílových skupin a mezinárodně srovnatelné na vnitrostátní úrovni, aby bylo možné identifikovat mezery v politice a lépe zachytit vícerozměrné problémy dětské chudoby, sociálního vyloučení a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; zdůrazňuje, že je třeba lepší shromažďování údajů o dětech žijících v ústavech spolu s časově vymezenými cíli pro ukončení výchovy dětí v ústavech a jejich umisťování do rodinného a komunitního prostředí;
5. zdůrazňuje výzvu mezipolitické pracovní skupiny Parlamentu pro záruku pro děti zřízené v dubnu 2022, aby Komise a vnitrostátní orgány monitorovaly provádění národních akčních plánů a vytvořily solidní zastřešující rámec pro monitorování a hodnocení na úrovni EU spolu s metodikou posuzování a zajistily skutečnou účast všech příslušných zúčastněných stran, včetně regionálních a místních orgánů, na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení národních akčních plánů; vyzývá stávající platformy, jako jsou monitorovací výbory zřízené na vnitrostátní úrovni v souladu s nařízením (EU) 2021/1060[10], kterým se stanoví společná ustanovení, aby v průběhu provádění a hodnocení programů zajistily smysluplnou účast všech partnerů, včetně organizací občanské společnosti pomáhajících zranitelným dětem;
6. opakuje svou výzvu Komisi, aby vytvořila transparentní a veřejně přístupný celounijní monitorovací nástroj; opakuje svou výzvu Komisi, aby ve spolupráci s nadací Eurofound a příslušnými organizacemi občanské společnosti navázala na jejich činnosti při vytváření takového nástroje, který by usnadnil jasné určení požadovaných výsledků s cílem zvýšit transparentnost, viditelnost a odpovědnost záruky tím, že umožní získat přehled o současném stavu v každé zemi a v EU jako celku;
7. konstatuje, že je třeba sledovat další rozpočtové a ekonomické aspekty každého národního akčního plánu, zejména pokud jde o velikost a dopad vnitrostátního financování a financování EU, včetně financování, které se dostane k příjemcům, a možných obtíží pro organizace a potenciální příjemce s přístupem k tomuto financování; zdůrazňuje, že otázce „přidané hodnoty“ evropské záruky pro děti je třeba přisoudit mimořádný význam, neboť zdroje vyčleněné na její opatření by neměly jednoduše nahradit již existující vnitrostátní nebo evropská opatření, ale měly by je doplňovat; zdůrazňuje, že národní akční plány by neměly představovat změnu označení nebo formy již existujících programů nebo opatření, což by vyvolalo obavy, pokud jde o obecnou zásadu adicionality politiky soudržnosti EU; vyzývá Komisi, aby využila přezkum v polovině období, který má být dokončen do prosince 2023, k podpoře revize národních akčních plánů; vyzývá členské státy, aby zefektivnily své národní akční plány a vytvářely synergie mezi nimi a vnitrostátními politikami a strategiemi, zejména s národními plány pro oživení a odolnost, které by měly být navrženy a realizovány v synergii se zdroji vyčleněnými na evropskou záruku pro děti s cílem zajistit soudržnost opatření navzájem a to, aby se vzájemně posilovala;
8. zdůrazňuje význam politické podpory a vyzývá členské státy, aby byly při provádění evropské záruky pro děti ambicióznější; vybízí Radu a členské státy, které předsedají Radě, aby postavily do centra sociální agendy EU rodiny a děti a zároveň zdůraznily dlouhodobý pozitivní dopad investic do mladších generací;
Kvalita národních akčních plánů
9. konstatuje, že využívání předškolního vzdělávání a péče je i nadále nízké u rodin s nízkými příjmy a dětí žijících v nejistých rodinných situacích; vyzývá členské státy, aby se výrazně více zaměřily na kvalitnější a dostupnější zařízení péče o děti, aby se zlepšila jejich kvalita a zařízení se lépe přizpůsobovala potřebám rodičů; vyzývá členské státy, aby podporovaly odbornou přípravu pracovníků předškolního vzdělávání a péče, včetně zvýšení jejich počtu; žádá členské státy, aby zajistily, že bude uplatňováno a plněno pět složek rámce kvality předškolního vzdělávání a péče obsažených v doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče a týkajících se pracovníků předškolního vzdělávání a péče, neboť mají dopad na kvalitu, dostupnost a inkluzivnost služeb[11]; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly se sociálními partnery s cílem zajistit důstojné pracovní podmínky pro pracovníky nezbytné k vytvoření nebo modernizaci služeb pro dosažení cílů evropské záruky pro děti; vyzývá členské státy, aby zajistily inkluzivní vzdělávání a předcházely segregaci ve školních třídách s cílem poskytnout dětem rovný start do života a přerušit kruh chudoby již od raného dětství;
10. vyzývá členské státy a Komisi, aby vyčlenily další zdroje na podporu dětí se zdravotním postižením, opožděným vývojem a/nebo se zvláštními potřebami; konstatuje, že tyto zdroje by měly dále doplňovat předškolní vzdělávání a péči, jakož i zefektivnění jejich potřeb v rámci klíčových služeb, včasné odhalení rizik a přístup ke službám intervence v raném dětství; zdůrazňuje, že předčasné ukončení školní docházky je úzce spojeno s dětmi ze znevýhodněného a deprivovaného prostředí; požaduje jasnou identifikaci založenou na včasném odhalení rizikových faktorů, které by je pomohly identifikovat, a žádá vypracování individuálních plánů vzdělávání dětí, včetně neformálního vzdělávání a mimoškolních uměleckých a sportovních aktivit; doporučuje, aby učitelé, pedagogové a další odpovědné osoby spolupracovali s institucemi spojenými se vzdělávacími zařízeními, jako jsou organizace péče o děti pro rozvoj integrovaných služeb, s cílem poskytovat paralelní podporu rodinám a dětem dotčeným okolnostmi mimo působnost školy; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily zařízení a vzdělávací materiály pro předškolní vzdělávání, péči a školy potřebám dětí se zdravotním postižením, a to za použití inkluzivních metod;
11. vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o zajištění toho, aby všechny děti v nouzi dostávaly alespoň jedno bezplatné, zdravé a teplé jídlo denně, a vybízí je, aby v době, kdy děti nejsou ve škole, poskytly odpovídající alternativu a zároveň prozkoumaly stávající osvědčené postupy; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup ke školním jídelnám, a potvrzuje, že platí zásada, že žádnému dítěti v nouzi v EU by nemělo být odepřeno jídlo ve škole; konstatuje, že podíl dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, které si nemohou dovolit jedno výživné jídlo každý druhý den, klesl z 25,82 % v roce 2008 na 16,04 % v roce 2021 a že mnoho zemí zaznamenalo v tomto ohledu v letech krize zhoršení situace;
12. zdůrazňuje, že v roce 2022 mělo v EU 5 % domácností s nízkými příjmy, které mají děti, neuspokojené zdravotní potřeby a že národní akční plány zjistily několik neuspokojených potřeb ve zdravotnictví; vyzývá členské státy, aby stanovily, posílily a přizpůsobily své systémy zdravotní péče s cílem odstranit veškeré formy diskriminace a zaručit všem potřebným dětem rovný přístup k včasné intervenci a ke kvalitním službám, včetně zubních, očních a psychologických služeb; vyzývá členské státy, aby do svých národních akčních plánů zahrnuly přístup ke zdravotní péči o matky, novorozence a děti;
13. zdůrazňuje, že špatné podmínky bydlení jsou stále jednou z příčin a důsledků dětské chudoby, neboť souvisí s energetickou chudobou a nejistými životními podmínkami; zdůrazňuje, že 21,6 % dětí v EU bylo v roce 2022 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením[12], a to i v důsledku nadměrného zatížení náklady na bydlení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že základní zařízení pro vodu, sanitární a hygienická zařízení zůstávají pro příliš mnoho dětí nepřístupná, obzvláště pro nejzranitelnější a marginalizované děti; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k nim doma i ve škole; opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby bydlení učinily jedním ze základních kamenů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala integrovanou strategii na úrovni EU obsahující sociální, nesegregované a cenově dostupné bydlení a aby vytvořila příznivý rámec pro celostátní, regionální a místní orgány, který by zajistil poskytování bezpečného, zdravého, přístupného a cenově dostupného bydlení pro všechny; vyzývá proto členské státy, aby navrhly, posoudily a revidovaly své politiky sociálního bydlení a systémy příspěvků na bydlení s cílem lépe reagovat na potřeby zranitelných rodin a dětí, včetně dětí se zdravotním postižením, a současně je upřednostnily při poskytování sociálního bydlení a při plánování energetické politiky;
14. vybízí členské státy, aby snížily praktické a administrativní překážky v přístupu ke klíčovým službám tím, že zajistí jednoduché a přístupné postupy online i offline a budou přijímat čestná prohlášení v případech, kdy nelze předložit nezbytné dokumenty;
15. vyzývá členské státy, aby podporovaly informační činnosti a iniciativně zvyšovaly povědomí o evropské záruce pro děti a klíčových službách, z nichž mohou mít děti a rodiny prospěch; vyzývá k podpoře místních a regionálních orgánů při zřizování jednotných kontaktních míst v rámci stávajících struktur, které poskytnou dětem a rodinám cílený přístup k informacím o včasném odhalování a intervenci v raném dětství, jakož i cílenou podporu přístupu k sociálnímu zabezpečení a pomoci a pokyny pro získání přístupu ke konkrétním místním opatřením pro sociální začleňování;
16. vyzývá členské státy, aby zavedly doplňková opatření, která zajistí, aby veřejná doprava byla přístupná všem dětem, včetně dětí se zdravotním postižením, dětí žijících ve venkovských oblastech a dětí pocházejících z přistěhovaleckého prostředí;
17. zdůrazňuje zásadní význam integrace kvalitních služeb pro děti v nouzi – bezplatné péče o děti, zdravotní péče, vzdělávání a odpovídajícího bydlení – v rámci koordinovaného přístupu ke snižování dětské chudoby; konstatuje, že integrované a komplexní služby by měly být inkluzivní a dostupné pro všechny děti od raného dětství a měly by být založeny na přístupu spočívajícím v řízení jednotlivých případů pro intervence uzpůsobené na míru; zdůrazňuje, že jsou nezbytné pro uspokojení individuálních potřeb všech dětí a jejich rodin, aby se vymanily z chudoby, a pro podporu jejich začlenění do společnosti, včetně zohlednění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jejich rodičů, jejich účasti na trhu práce a podpory rodičovství;
18. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy investovaly do systémů a politiky sociální ochrany, jako jsou systémy přiměřeného minimálního příjmu a minimální mzdy, jako prostředku k podpoře nejzranitelnějších domácností v EU; vyzývá všechny členské státy, aby urychleně přijaly a provedly doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění[13] a směrnici (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách s cílem bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení v EU[14]; opakuje, že je nezbytné, aby podpora příjmu a minimální příjem nepřispívaly k sociální závislosti a aby byly spíše kombinovány s pobídkami a podpůrnými nástroji umožňujícími aktivní opatření v oblasti pracovního trhu s cílem (opětovného) začlenění těch, kteří mohou pracovat, aby se přerušil začarovaný kruh chudoby a závislosti jednotlivců a jejich rodin na veřejné podpoře; je znepokojen nedávným rozhodnutím italské vlády drasticky omezit svůj systém minimálního příjmu, který podporoval přibližně 3,6 milionu lidí, zejména pokud jde o jeho dopad na děti, což je v rozporu s celkovým trendem EU v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení;
19. opakuje svou výzvu k přijetí komplexní a ucelené strategie boje proti chudobě se stanoveným cílem týkajícím se snížení chudoby, včetně dětské chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily prosazování práva dětí na vyhovující bydlení, mj. tím, že rodičům, kteří mají potíže s udržením bydlení nebo s přístupem k němu, poskytnou příslušnou podporu, aby mohli zůstat se svými dětmi, a aby věnovaly zvláštní pozornost mladým dospělým, kteří opouštějí ústavy sociální péče pro děti; vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní politiku v oblasti bydlení pro děti, která bude vycházet z údajů o bezdomovectví dětí a o situaci dětí vyloučených z bydlení; zdůrazňuje, že je nezbytné usnadnit přístup k sociálnímu bydlení zefektivněním a zjednodušením postupů na vnitrostátní a místní úrovni a výrazně zvýšit veřejné výdaje na bydlení, které jsou v celé EU i nadále velmi roztříštěné, a zvýšit finanční příspěvky a dotace pro rodiny v nouzi, aby bylo nájemné cenově dostupnější; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření na ochranu zranitelných domácností s dětmi před vystěhováním a posílily přítomnost sociálních služeb v oblastech s vyšším rizikem sociálního vyloučení a v marginalizovaných komunitách;
20. zdůrazňuje, že evropská záruka pro děti – stejně jako záruka pro mladé lidi – má potenciál stát se hnací silou pozitivní strukturální změny ve schopnosti členských států plánovat a poskytovat klíčové služby; vyzývá členské státy, aby zajistily soulad a synergie mezi evropskou zárukou pro děti jako strategií boje proti chudobě a posílenou zárukou pro mladé lidi jako aktivní politikou na trhu práce, aby se pokrylo celé věkové rozpětí od narození až po dospělost, zejména pokud jde o úlohu opatření pro začleňování na trh práce, určení cílových skupin, dostupných služeb a potřeb v oblasti dovedností; zdůrazňuje, že v příštích letech by se měly shromažďovat a analyzovat údaje, aby se vyhodnotilo, jak záruka pro děti a posílená záruka pro mladé lidi fungují společně, nebo zda je třeba oba programy zlepšit; vyzývá členské státy, aby mobilizovaly partnerství mezi institucionálními aktéry na různých úrovních a s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery;
21. vyzývá členské státy, aby využily potenciálu evropské záruky pro děti k zajištění rodinného a komunitního prostředí pro všechny děti v EU prováděním reformy systémů péče o děti a jejich ochrany a posílením vnitrostátních systémů sociální ochrany;
Finanční podpora evropské záruky pro děti
22. opakuje svou výzvu k urychlenému navýšení finančních prostředků pro evropskou záruku pro děti s vyčleněným rozpočtem ve výši 20 miliard EUR na období 2021–2027, který musí být součástí revidovaného víceletého finančního rámce a navýšeného fondu ESF+; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že návrh Komise na revizi víceletého finančního rámce v polovině období neodráží dlouhodobý požadavek Parlamentu na naléhavé navýšení financování evropské záruky pro děti; zdůrazňuje, že chudoba dětí je evropským problémem, který se týká všech zemí v EU; vyzývá všechny členské státy, nejen ty, jejichž míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením je vyšší než průměr EU, aby zvýšily své finanční úsilí nad tematickou koncentraci 5 % uvedenou v ESF+ a aby byly ambicióznější v investování většího množství prostředků do dětí, neboť se jedná o hodnotnou sociální investici, a zvážily změnu programování svých vnitrostátních operačních programů ESF+ a vyčlenily na ně odpovídající zdroje; zdůrazňuje nezbytnost zavedené závazné tematické koncentrace pro všechny členské státy v rámci příštího přezkumu fondu ESF+; vyzývá Komisi, aby do evropského semestru zahrnula posouzení závazků a strukturálních reforem členských států v klíčových oblastech, na něž se zaměřuje záruka pro děti, a aby uvedla jasnou souvislost se zdroji vyčleněnými na tyto cíle v rámci fondu ESF+ a jiných finančních nástrojů;
23. vyzývá Komisi, aby posoudila kvalitu výdajů na děti a zejména aby vyhodnotila účinné a důsledné využívání 8,9 miliardy EUR určených na evropskou záruku pro děti v rámci fondu ESF+; žádá Komisi, aby v rámci přezkumu záruky pro děti v polovině období navrhla možnosti synergií a kombinování různých zdrojů financování, jako jsou Evropský fond pro regionální rozvoj, InvestEU, Next Generation EU a Nástroj pro oživení a odolnost, Azylový, migrační a integrační fond a ReactEU a EU4Health a Erasmus+; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění záruky pro děti zvážily dopad rostoucích životních nákladů, aby inflace nesnižovala schopnost programu plnit svůj cíl, kterým je vymýcení dětské chudoby; zdůrazňuje, že je nezbytné pečlivě sledovat provádění investic a reforem v rámci politik pro pilíř Next Generation národních plánů pro oživení a odolnost přijatých členskými státy s cílem pečlivě hodnotit dosažení milníků a cílů opatření zaměřených na zlepšení cenové dostupnosti, kvality a inkluzivnosti služeb předškolního vzdělávání a péče; zdůrazňuje, že povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Nástroje pro oživení a odolnost obecně vedly k dostupnosti podrobnějších a měřitelných cílů a údajů o výdajích v této oblasti politiky; vyjadřuje však politování nad tím, že v některých případech orgány členských států neposkytly dostatečně jasné údaje o plánovaných cílech a skutečně provedených opatřeních, například o počtu nových míst v jeslích a větším pokrytí služeb předškolního vzdělávání; poukazuje na nutnost poskytnout finanční a strukturální záruku pro zachování rozšířené kapacity a pokrytí služeb předškolního vzdělávání a péče, jakmile se vyčerpají mimořádné investice v rámci národních plánů pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že je nezbytné koordinovat národní plány pro oživení a odolnost v této oblasti s cíli záruky pro děti a se zdroji, které již byly přiděleny v rámci fondu ESF+ a dalších evropských strukturálních fondů, s cílem podpořit synergie, zabránit překrývání financování a zajistit dlouhodobou udržitelnost navrhovaných opatření;
24. vyzývá členské státy, aby zajistily co nejlepší využití dostupných finančních prostředků EU a členských států a také aby prozkoumaly inovativní systémy financování, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru; vybízí členské státy, aby spolupracovaly s Evropskou investiční bankou a investovaly do sociální infrastruktury určené dětem a rodinám; vyzývá členské státy, aby poskytly dodatečné vnitrostátní finanční prostředky na doplnění opatření stanovených v národních akčních plánech záruky pro děti;
25. vyzývá Komisi, aby dále spolupracovala s členskými státy a poskytovala jim prostřednictvím Nástroje pro technickou pomoc na míru šité odborné znalosti s cílem posílit technickou kapacitu pro provádění evropské záruky pro děti, provádění reforem týkajících se politik v oblasti dětí a rozvoj reforem za účelem posílení začlenění a kvality služeb pro děti ve zranitelných situacích; konstatuje, že podpora by se měla zaměřit na rozvoj vnitrostátních programů a režimů dílčích grantů s cílem oslovit určené cílové skupiny dětí, na vytvoření vnitrostátních rámců pro monitorování v souladu s evropskými normami a na vypracování pokynů, které pomohou zlepšit kvalitu vnitrostátních ukazatelů a monitorování a hodnocení;
26. vyzývá Komisi, aby odstranila administrativní zátěž za účelem zajištění přímého, přiměřeného a snadno dostupného financování na regionální a místní úrovni, aby se podpořily investice do sociální infrastruktury a zvýšila kapacita regionálních a místních služeb pro testování nových modelů a inovativních řešení pro snižování dětské chudoby; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout místním a regionálním orgánům a obcím odpovídající podporu při provádění opatření obsažených v plánech, zejména ve většině venkovských oblastí; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se výzvy k podávání návrhů a možnosti financování dostanou ke všem zúčastněným stranám, včetně organizací občanské společnosti zabývajících se chudobou dětí; vítá model flexibilní pomoci územím (FAST-CARE), který poskytuje finanční prostředky regionálním a místním orgánům a organizacím občanské společnosti;
27. vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále investovaly do rodinné a komunitní péče s cílem zajistit účinný přechod z ústavní péče;
Zapojení zúčastněných stran na všech úrovních
28. vyzývá členské státy, aby do revize a provádění svých národních akčních plánů zapojily všechny příslušné zúčastněné strany na všech úrovních, aby se vybudovala pevná partnerství, která mohou posílit a rozšířit odpovědnost a angažovanost; zdůrazňuje význam zapojení občanské společnosti, pracovníků a poskytovatelů služeb předškolního vzdělávání a péče a zranitelných skupin a usnadnění smysluplné, inkluzivní a bezpečné účasti dětí a jejich rodin a organizací občanské společnosti zastupujících děti a jejich pečující osoby na vytváření a provádění rámce pro monitorování a hodnocení; v této souvislosti zdůrazňuje důležitou úlohu Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví při sdílení zkušeností a politických doporučení v boji proti bezdomovectví;
29. vyzývá členské státy, aby podporovaly místní partnerství ve prospěch dětí mezi obecními službami a dalšími poskytovateli služeb, místními komunitami, rodiči a dětmi, školami, charitativními organizacemi, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a subjekty soukromého sektoru, aby se maximalizovaly zdroje a jejich účinné využívání, pokud jde o provádění evropské záruky pro děti; konstatuje, že místní partnerství by měla zajistit participativní přístup k rozvoji, provádění a monitorování záruky pro děti na místní úrovni a měla by zaručit sdílení odpovědnosti za tuto záruku; navrhuje vytvoření nástroje technické pomoci pro místní a regionální orgány a obce s cílem zvýšit jejich schopnost plánovat a poskytovat služby související se zárukou pro děti a maximalizovat potenciál fondů EU v této oblasti;
Správa a řízení evropské záruky pro děti
30. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly pevný správní rámec na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni s jasným vymezením politické odpovědnosti a vůdčího ducha, který zajistí úspěšné a integrované vzájemné působení mezi zárukou pro děti, vnitrostátními rámci a strategiemi a programem EU v oblasti sociální politiky a spravedlnosti – včetně evropského semestru; zdůrazňuje, že je nutná víceúrovňová správa se společnou odpovědností a koordinovanými strategiemi na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni, včetně přezkumu stávajících relevantních strategií s cílem předcházet dětské chudobě a zmírňovat ji;
31. zdůrazňuje skutečnost, že vnitrostátní koordinátoři potřebují odpovídající páky a finanční a lidské zdroje i silný mandát, aby mohli účinně a efektivně koordinovat provádění národních akčních plánů; zdůrazňuje, že členské státy jmenovaly jako své národní koordinátory osoby s velmi rozdílnými profily; podtrhuje, že tato různorodost by neměla vést k nerovnoměrným výsledkům při provádění evropské záruky pro děti; zdůrazňuje klíčovou úlohu vnitrostátních koordinátorů v rámci správy evropské záruky pro děti, zejména pokud jde o jejich funkci a odpovědnost při koordinaci strategií mezi místní, regionální, celostátní a unijní úrovní; vyzývá koordinátory, aby každé dva roky řádně podávali zprávu o pokroku dosaženém ve všech aspektech záruky pro děti a aby si pravidelně vyměňovali osvědčené postupy se svými národními protějšky; vyzývá Komisi, aby zajistila posílenou institucionální koordinaci;
32. opakuje svou výzvu uvedenou v usnesení ze dne 29. dubna 2021 o Evropské záruce pro děti, aby byla prozkoumána možnost zřízení Evropského úřadu pro děti; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů zřízení Evropského úřadu pro děti s mandátem zajišťovat stálý systém monitorování, podpory a spolupráce mezi Komisí, členskými státy, vnitrostátními koordinátory a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně veřejných ochránců práv dětí nebo jiných vnitrostátních orgánů zabývajících se právy dětí, agentur EU, institucí a organizací občanské společnosti; konstatuje, že posouzení dopadů by mělo mimo jiné prozkoumat, jak by tento orgán měl:
– sledovat vývoj národních akčních plánů týkajících se záruky pro děti a příslušné trendy na úrovni EU,
– spolupracovat s Eurostatem a Evropským statistickým systémem, včetně vnitrostátních statistických úřadů, na harmonizovaném rozvoji a shromažďování kvantitativních a kvalitativních údajů ve všech oblastech relevantních pro provádění cílů evropské záruky pro děti a dalších souvisejících politik týkajících se dětí,
– podporovat výměnu postupů mezi členskými státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné i zapojením do společných iniciativ na podporu partnerství mezi členskými státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami,
– podporovat členské státy v jejich činnosti navazující na příslušná doporučení pro jednotlivé země učiněná v rámci evropského semestru,
– zvážit aktualizace pokynů stanovených v doporučení Rady o evropské záruce pro děti, aby bylo zajištěno plné a účinné provádění záruky,
– úzce spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami, vědeckými odborníky a odborníky z praxe a pravidelně konzultovat s fóry pro záležitosti dětí,
– podporovat osvětové a podobné kampaně,
– podporovat rozšíření evropské záruky pro děti na přistupující země a vybízet je k jejímu provádění,
– zvyšovat povědomí o Nástroji pro technickou podporu a kombinovat fond ESF+ a další fondy EU za účelem dosahování cílů záruky pro děti;
°
° °
33. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.
- [2] Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 19.
- [3] Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 4.
- [4] Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 94.
- [5] Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14.
- [6] University of Pennsylvania, „High Return on Investment (ROI)“ (Vysoká návratnost investic).
- [7] Eurostat.
- [8] Údaje Eurostatu, 2022.
- [9] Eurofound, „Guaranteeing access to services for children in the EU“ (Zajištění přístupu ke službám pro děti v EU), 21. září 2023.
- [10] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.
- [11] Eurofound, „Péče o děti předškolního věku: dostupnost a kvalita služeb“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2015.
- [12] Eurofound.
- [13] Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění, Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1.
- [14] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33.