NÁVRH USNESENÍ o nedávném rozhodnutí Norska pokročit v těžbě z mořského dna v Arktidě
31.1.2024 - ((2024/2520(RSP))(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Hildegard Bentele
za skupinu PPE
Mohammed Chahim
za skupinu S&D
Catherine Chabaud
za skupinu Renew
Caroline Roose, Pär Holmgren
za skupinu Verts/ALE
Zdzisław Krasnodębski
za skupinu ECR
Silvia Modig
za skupinu the Left
B9‑0095/2024
Usnesení Evropského parlamentu o nedávném rozhodnutí Norska pokročit v těžbě z mořského dna v Arktidě
Evropský parlament,
– s ohledem na rozhodnutí norského parlamentu ze dne 9. ledna 2024 o těžebních činnostech na norském kontinentálním šelfu – otevření oblasti a strategii pro řízení zdrojů,
– s ohledem na strategické posouzení vlivu nerostů z mořského dna na norském kontinentálním šelfu na životní prostředí ze dne 27. října 2022, které provedlo norské ministerstvo energetiky,
– s ohledem na zprávu norské vlády ze dne 20. června 2023 o těžbě nerostných surovin na norském kontinentálním šelfu – otevření oblastí a strategie pro správu zdrojů,
– s ohledem na prohlášení Norské agentury pro životní prostředí ze dne 27. ledna 2023 o slyšení a posouzení dopadů těžby nerostných surovin na norském kontinentálním šelfu,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380), na související usnesení Parlamentu ze dne 9. června 2021[1] a na příslušné závěry Rady ze dne 23. října 2020,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2021 o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021)0240),
– s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2022 nazvané „Směrem k udržitelné modré ekonomice v EU: úloha odvětví rybolovu a akvakultury“[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o Arktidě: příležitosti, obavy a bezpečnostní výzvy[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o mezinárodní správě oceánů: agendě pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2022 o impulzu pro oceán: posílení správy oceánů a biologické rozmanitosti[5],
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. června 2022 nazvané „Směřování k udržitelné modré planetě – společné sdělení o agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů“ (JOIN(2022)0028),
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 nazvané „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“ (JOIN(2016)0049),
– s ohledem na verbální nótu Komise č. 21/13 z října 2023 adresovanou ministerstvu zahraničních věcí Norského království,
– s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti, která vstoupila v platnost dne 29. prosince 1993, na celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu a na rozhodnutí 15/24 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří a pobřeží,
– s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), zejména na její článek 145 o ochraně mořského prostředí,
– s ohledem na Dohodu v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států (dohoda BBNJ),
– s ohledem na mandát Mezinárodního úřadu pro mořské dno zřízeného podle úmluvy UNCLOS a na dohodu z roku 1994 týkající se provádění části XI úmluvy UNCLOS,
– s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (úmluva OSPAR), která se vztahuje na arktické vody,
– s ohledem na Svalbardskou smlouvu z roku 1920, která byla podepsána dne 9. února 1920 v Paříži,
– s ohledem na Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států[6], podepsanou dne 25. února 1991 v Espoo (úmluva z Espoo), a na její Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí[7] (protokol SEA),
– s ohledem na panel na vysoké úrovni pro udržitelnou oceánskou ekonomiku, jehož je Norsko zakládajícím členem,
– s ohledem na rezoluci č. 122 Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) nazvanou „Ochrana hlubinných oceánských ekosystémů a biologické rozmanitosti prostřednictvím moratoria na těžbu na mořském dně“,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji konaném v New Yorku dne 25. září 2015, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, který vybízí k zachování a udržitelnému využívání oceánů, moří a mořských zdrojů,
– s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby z května 2019 o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách,
– s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016, včetně následných rozhodnutí COP,
– s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu ze dne 24. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 9. ledna 2024 schválil norský parlament Storting rozhodnutí o otevření oblasti o rozloze 281 200 km2 v Arktidě k průzkumu pro případnou těžbu na mořském dně; vzhledem k tomu, že tento proces je otevřený a další rozhodnutí o těžebních plánech nebo povoleních k těžbě závisí na budoucích demokratických rozhodnutích norské vlády v souladu s norským zákonem o nerostných surovinách na mořském dně; vzhledem k tomu, že podle uvedeného rozhodnutí musí první těžební plány schválit Storting;
B. vzhledem k tomu, že Norská agentura pro životní prostředí se domnívá, že v posouzení dopadu na životní prostředí chybějí mnohé informace týkající se přírody, technologií a možných účinků na životní prostředí, a nepředstavuje proto dostatečný základ pro těžbu nerostných surovin;
C. vzhledem k tomu, že Norsko a EU dlouhodobě udržují jako sousedé a partneři velmi úzké vztahy, sdílejí společné politické cíle a základní hodnoty a prostřednictvím Evropského hospodářského prostoru jsou součástí jednotného trhu;
D. vzhledem k tomu, že velká část oblasti navrhované k průzkumu se nachází na rozšířeném kontinentálním šelfu Norska a že velká část oblasti nad rozšířeným kontinentálním šelfem je považována za volné moře a mezinárodní rybolovnou zónu; vzhledem k tomu, že tento kontinentální šelf podléhá ustanovením Svalbardské smlouvy z roku 1920; vzhledem k tomu, že tato oblast je součástí chráněné rybolovné oblasti Svalbard, která smluvním státům, tj. 22 členským státům EU a 23 dalším státům, umožňuje provádět rybolovné činnosti za rovných podmínek;
E. vzhledem k tomu, že EU zaslala Norsku v říjnu 2023 verbální nótu, v níž vyjádřila znepokojení nad významnými negativními dopady ohlášené hlubinné těžby na rybí populace, rybolov a přístup k lovištím, zejména na kontinentálním šelfu souostroví Špicberků;
F. vzhledem k tomu, že Norsko je signatářem úmluvy z Espoo a protokolu SEA, což znamená, že má právní povinnost zabránit významným přeshraničním dopadům; vzhledem k tomu, že právní povinnost chránit mořské prostředí pro Norsko vyplývá rovněž z úmluvy OSPAR;
G. vzhledem ke zjištění, že ekosystémy Arktidy mají zásadní environmentální význam pro biologickou rozmanitost, rybí populace a regulaci klimatu; vzhledem k tomu, že tyto obzvláště zranitelné ekosystémy již nyní čelí tlaku způsobenému změnou klimatu, jež vede ke zvyšování kyselosti a teploty oceánů, což pravděpodobně ovlivní migrační vzorce důležitých rybích populací; vzhledem k nebezpečí, že těžba nerostných surovin na arktickém mořském dně může uvolňovat metan uložený v ekosystémech pod ledovcem a arktických permafrostech; vzhledem k tomu, že arktické ekosystémy velmi snadno podléhají znečištění a dalším dopadům lidské činnosti; vzhledem k tomu, že kvůli drsným přírodním podmínkám a velkým vzdálenostem do přístavů je velmi obtížné provádět nezbytnou nápravu nebo čištění;
H. vzhledem k tomu, že mořské hlubiny jsou nejstarším biomem na planetě a že se jedná o lidstvu nejméně známou oblast planety; vzhledem k tomu, že hlubinné moře má podle všeho největší biologickou rozmanitost na Zemi, poskytuje kritické environmentální služby, včetně dlouhodobého ukládání uhlíku, a je zranitelné vůči lidským zásahům; vzhledem k tomu, že oceán pohlcuje přibližně 90 % přebytečného tepla a 25 % celosvětových emisí CO2; vzhledem k vážným obavám ohledně dopadů hlubinné těžby na ztrátu biologické rozmanitosti a fungování ekosystému, jejichž účinky budou přetrvávat pro mnoho příštích generací; vzhledem k tomu, že oceán by měl být s ohledem na jeho jedinečnost a propojenost a na základní ekosystémové služby, které poskytuje, mezinárodně uznán jako globální společný statek a chráněn; vzhledem k tomu, že na těchto službách závisí přežití a dobré životní podmínky současných i budoucích generací;
I. vzhledem k tomu, že v červnu 2023 byla uzavřena dohoda BBNJ; vzhledem k tomu, že EU i Norsko patřily k prvním signatářům této smlouvy; vzhledem k tomu, že pro EU, která v rámci koalice s vysokými ambicemi BBNJ – koalice, jež byla v únoru 2022 zahájena na summitu „Jeden oceán“ v Brestu a k níž se připojilo i Norsko – vedla jednání na celosvětové úrovni, byla dohoda BBNJ prioritou; vzhledem k tomu, že dohoda BBNJ vyžaduje, aby byla u hospodářských činností provedena posouzení jejich dopadu na biologickou rozmanitost na volném moři;
J. vzhledem k tomu, že současný stav vědeckých poznatků neumožňuje přesné posouzení dopadu těžby na mořském dně na životní prostředí a že k dosažení vědeckého konsensu v této oblasti je stále zapotřebí mezinárodní výzkum; vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila, že má-li být možné skutečně posoudit dopady hlubokomořské těžby, je nezbytný dlouhodobý výzkum; vzhledem k tomu, že předčasný průzkum a těžba by mohly ekosystémy trvale a nevratně poškodit; vzhledem k tomu, že k úplnému porozumění potenciálním dopadům hlubokomořské těžby na mořské prostředí a biologickou rozmanitost je zapotřebí další vědecký výzkum;
K. vzhledem k tomu, že otevření uvedené oblasti pro hlubinnou těžbu na mořském dně by mohlo škodit populacím ryb a rybolovu a mohlo by v této oblasti ovlivnit přístup plavidel členských států EU k lovištím; vzhledem k tomu, že v posouzení dopadů tohoto rozhodnutí nebyly zohledněny mezinárodní rybolovné zájmy, včetně zájmů odvětví rybolovu EU; vzhledem k tomu, že podobně jako u doporučení z let 2020 a 2019 vyzvaly v listopadu 2021 evropské poradní sbory – poradní sbor pro dálkový rybolov, poradní sbor pro pelagický rybolov a poradní sbor pro severozápadní vody – k moratoriu na hlubinnou těžbu; vzhledem k tomu, že se vůči tomuto rozhodnutí velmi kriticky staví i Norské sdružení rybářů;
L. vzhledem k tomu, že roste počet států – patří sem i sedm členských států EU (Finsko, Francie, Německo, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko) –, které svou podporu moratoriu, preventivnímu pozastavení nebo úplnému zákazu hlubinné těžby na mořském dně vyjádřily na mezinárodní úrovni; vzhledem k tomu, že v září 2021 přijal Světový kongres o ochraně přírody IUCN velkou většinou, na níž se podílely i hlasy Rakouska, Německa, Portugalska, Rumunska, Španělska, Švédska a dalších, návrh, adresovaný mj. Mezinárodnímu úřadu pro mořské dno, který vyzývá k moratoriu na hlubokomořskou těžbu;
M. vzhledem k tomu, že 37 finančních institucí, jež reprezentují kombinovaná aktiva ve výši 3,3 bilionu EUR, vyjádřilo před členskými státy Mezinárodního úřadu pro mořské dno obavy ohledně těžebních činností na mořském dně; vzhledem k tomu, že svou podporu moratoriu na hlubinnou těžbu na mořském dně vyjádřily mezinárodní společnosti, jako jsou Volvo, BMW, Google, Samsung, Phillips, Northvolt či Volkswagen, které se zavázaly, že nerostné suroviny pocházející z hlubinné těžby z mořského dna nebudou získávat ani financovat; vzhledem k tomu, že největší norská společnost Equinor zdůraznila, že je nutné získat v souvislosti s hlubokomořskou těžbou u pobřeží Norska více poznatků, a dospěla k závěru, že těžba zatím není vzhledem k environmentálnímu riziku únosná; vzhledem k tomu, že finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí varovala finanční komunitu, že za současného stavu není na obzoru způsob, jak by financování hlubinné těžby na mořském dně mohlo být slučitelné s finančními zásadami udržitelné modré ekonomiky;
N. vzhledem k tomu, že velkou část poptávky po surovinách lze a je třeba uspokojovat využíváním recyklace a oběhového hospodářství, rozvojem náhradních materiálů a politikami snižování poptávky;
1. vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím Stortingu ze dne 9. ledna 2024 otevřít oblasti pro hlubinné činnosti na mořském dně;
2. konstatuje, že rozhodnutí Stortingu zahrnuje proces průběžného mapování, získávání znalostí a posuzování dopadu potenciálních těžebních činností na životní prostředí, avšak neznamená automatické povolení těžebních činností, neboť první těžební plány musí podle tohoto rozhodnutí opět schválit Storting;
3. znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly mezinárodní moratorium na hlubinnou těžbu na mořském dně, mj. v Mezinárodním úřadu pro mořské dno, dokud nebudou dostatečně studovány a prozkoumány dopady hlubokomořské těžby na mořské prostředí, biologickou rozmanitost a lidské činnosti na moři a dokud nebude možné provádět hlubinnou těžbu na mořském dně takovým způsobem, aby nemohlo dojít ke ztrátě mořské biologické rozmanitosti nebo k degradaci mořských ekosystémů; vyzývá všechny země, aby uplatňovaly zásadu předběžné opatrnosti a podporovaly mezinárodní moratorium na hlubinnou těžbu na mořském dně;
4. připomíná závazky Norska jakožto smluvní strany několika smluv, zejména Svalbardské smlouvy, a řady dohod týkajících se řízení rybolovných populací v této oblasti, Úmluvy OSPAR o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku před nepříznivými účinky lidské činnosti, jež se vztahuje i na arktické vody, a úmluvy z Espoo; zdůrazňuje, že dohodu BBNJ podepsaly jak EU, tak Norsko, a vyzývá všechny ostatní strany úmluvy UNCLOS včetně Norska, aby tuto dohodu neprodleně podepsaly a ratifikovaly;
5. vyzývá Norsko, aby i nadále spolupracovalo s EU v duchu vzájemného partnerství a zelené aliance podepsané v dubnu 2023 ve snaze o řešení všech obav a zajištění ochrany mořského prostředí a arktických ekosystémů; vyzývá Komisi a Norsko, aby vedly nepřetržitý dialog a vyměňovaly si vědecký výzkum a poznatky týkající se mořského dna a udržitelného řízení oceánů; zdůrazňuje, že pokud jde o vyváženou politiku v oblasti surovin založenou na zmírňování poptávky, opětovném použití, účinnosti, recyklaci, využívání toků odpadů a nahrazování, uplatňují Norsko i EU ve svých příslušných strategiích podobný přístup;
6. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a Stortingu a vládě Norska.