Posėdžio stenograma

Antradienis, 2005 m. liepos 5 d. - Strasbūras

29. Lygių galimybių ir vienodo požiūrio į vyrus ir moteris principo taikymas užimtumo ir profesinės veiklos srityje

  Przewodniczący. Kolejnym punktem porządku dziennego jest sprawozdanie sporządzone przez Angelikę Niebler w imieniu Komisji Praw Kobiet i Równouprawnienia w sprawie projektu dyrektywy Parlamentu Europejskiego i Rady w sprawie wprowadzenia w życie równości szans i równego traktowania mężczyzn i kobiet w sprawach zatrudnienia i zawodowych [COM(2004)0279 - C6-0037/2004 - 2004/0084(COD)] (A6-0176/2005)

  Vladimír Špidla, člen Komise. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat zpravodajce paní Nieblerové a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví za jejich důležitou zprávu o našem návrhu přepracované směrnice. Předmětem návrhu je zjednodušení, zmodernizování a zlepšení právních předpisů Společenství, které se týkají rovného zacházení pro muže a ženy v zaměstnání. Přepracovaná směrnice má za cíl soustředit v jediném dokumentu příslušné pasáže směrnic vztahující se k tomuto tématu tak, aby byly pro všechny občany srozumitelnější a praktičtější. Je součástí snah učinit Unii otevřenější, jasnější a více zaměřenou na každodenní život.

Návrh se neomezuje na prostou konsolidaci, kombinuje také zjednodušení s opatrnou modernizací. Nejdůležitějšími prvky tohoto podstatného zlepšení jsou sladění terminologie a především definic pro zaručení soudržnosti právních předpisů. Explicitní použití určitého počtu horizontálních ustanovení v systémech sociálního zabezpečení zaměstnanců a začlenění řádně ustanovené judikatury Soudního dvora pro zvýšení právní jistoty a jasnosti.

Je pravda, že návrh nezavádí nové politky nebo inovující pojmy. Na druhé straně je ovšem nutné zdůraznit, že se zde nacházíme ve zvláštním kontextu procesu přepracování na základě interinstitucionální dohody. Tato legislativní technika nabízí velkou výhodu v tom, že umožňuje legislativně technicky zlepšit právo Unie správou Společenství a zároveň zachovat to, čeho již bylo dosaženo, aniž by znovu rozpoutala debatu a zpochybňovala nalezená řešení v případě politicky citlivých a složitých témat. Komise se pokusila využít procesu a potenciálu přepracování k lepší podpoře rovnosti mezi muži a ženami.

  Joachim Wuermeling (PPE-DE), stellvertretender Berichterstatter. – Herr Präsident, Herr Kommissar Špidla, meine sehr verehrten Damen und Herren! Die morgige Abstimmung über den Bericht über die Neufassungsrichtlinie bildet den Abschluss von sehr intensiven Beratungen im Ausschuss für die Rechte der Frau und die Gleichstellung der Geschlechter. Deswegen werden Sie verstehen, dass es Frau Niebler sehr Leid tut, heute bei dieser Debatte nicht anwesend sein zu können. Der Grund ist ein Trauerfall in ihrem engeren Familienkreis. Ich bitte die Kolleginnen und Kollegen um Verständnis dafür, dass sie mich gebeten hat, ihre Erklärung an ihrer Stelle abzugeben.

Frau Niebler dankt Ihnen allen für die gute und faire Zusammenarbeit im Ausschuss bei der Vorbereitung dieses wichtigen Berichts. Was die Kommission hier vorgeschlagen hat, ist eine etwas schwierige Gratwanderung zwischen einer bloßen Konsolidierung des bisherigen Rechts und einer teilweisen Verbesserung der bestehenden Vorschriften. Die bestehenden rechtlichen Regelungen sollen verständlicher gefasst werden, sie sollen modernisiert werden, sie sollen vereinfacht werden, und auch die Rechtsprechung des Europäischen Gerichtshofs soll in den konsolidierten Text aufgenommen werden. Als früheres Mitglied des Rechtsausschusses kann ich persönlich dieses Ziel nur unterstützen. Wir brauchen mehr Transparenz, mehr Übersichtlichkeit, mehr Klarheit über das, was Europa in diesem Bereich verlangt, und deswegen unterstützen wir diesen Ansatz.

Bekannterweise fällt der Vorschlag nun in eine Zeit, in der die Umsetzung der gemeinschaftlichen Vorgaben in den Mitgliedstaaten ausgesprochen kontrovers diskutiert wird – ich darf nur an die erhitzte Diskussion in Deutschland erinnern, wo die rot-grüne Bundesregierung sogar weit über die europäischen Vorgaben hinausgeht und eine politische Niederlage einstecken muss. Das ist hier aber nicht das Thema. Diese Richtlinie beschäftigt sich ausschließlich mit der Gleichberechtigung von Mann und Frau in Arbeits- und Beschäftigungsfragen – im Grunde ein Herzstück der europäischen Gleichstellungspolitik und auch ein Bereich unbestrittener Zuständigkeit der Europäischen Union.

Wie sieht es nach jahrzehntelangen Bemühungen um die Gleichberechtigung aus? Trotz der Bemühungen, gerade im Arbeitsleben eine Gleichstellung zu erreichen, stellen wir immer noch ein geschlechterspezifisches Lohngefälle von sage und schreibe 16 % fest. Männer sind doppelt so häufig in Führungspositionen und haben dreimal so oft eine Spitzenposition. In den höchsten Entscheidungsgremien der 50 größten börsennotierten Unternehmen gibt es gerade einmal 10 % Frauen.

Im Ausschuss sind drei Themenkomplexe kontrovers diskutiert worden. Der erste Punkt: Verschiedene Kolleginnen und Kollegen haben die Einbeziehung des Elternurlaubs in die Richtlinie gefordert. Nach Auffassung von Frau Niebler ist aber diese Neufassung nicht die richtige Gelegenheit, um eine so gravierende Veränderung des europäischen Rechts herbeizuführen. Angesichts der völlig unterschiedlichen Regelungen in den Mitgliedstaaten – der Elternurlaub beträgt zwischen drei Monaten und drei Jahren – wäre eine Ausdehnung der Richtlinie hier mit enormen Veränderungen verbunden und bedürfte einer intensiven Diskussion und auch einer Folgenabschätzung. Unterstützenswert ist deshalb der gefundene Kompromiss, der nämlich die Sozialpartner, die ja in diesem Bereich bereits tätig geworden sind, auffordert, eine entsprechende Überprüfung der bestehenden Regelungen vorzunehmen.

Der zweite Punkt, der kritisch diskutiert wurde, sind die so genannten Unisex-Tarife. Der Ausschuss hat sich an einer Stelle mit sehr knapper Mehrheit dafür ausgesprochen, bei Betriebsrenten nicht mehr zwischen Männern und Frauen zu differenzieren. Frau Niebler warnt aber in aller Ausdrücklichkeit davor, diese Diskussion hier erneut zu führen. Denn erst vor wenigen Monaten gab es mit Blick auf den Bereich der Altersvorsorge nach langen Verhandlungen einen ganz vernünftigen Kompromiss. Es ist Frau Niebler sehr wichtig, dies zu ewähnen. Denn wenn wir jetzt die Debatte um die Unisex-Tarife neu eröffnen, dann droht die Neufassungsrichtlinie an diesem politisch sehr kontroversen Thema zu scheitern. Wir würden diesen Prozess der Konsolidierung des bestehenden Rechts überfrachten.

Das gleiche Argument gilt auch für die dritte Frage, wo wir gesagt haben, es muss mehr Druck auf die Mitgliedstaaten und Sozialpartner ausgeübt werden, die Situation zu verbessern. Gefährden wir also nicht die Richtlinie insgesamt, indem wir sie mit inhaltlichen Forderungen überfrachten! Klarheit und Verständlichkeit des Rechts ist ein Wert an sich. Das ist das Ziel der Richtlinie, und das bitte ich Sie alle zu unterstützen.

  Μαρία Παναγιωτοπούλου-Κασσιώτου (PPE-DE), Συντάκτρια της γνωμοδότησης της Επιτροπής Απασχόλησης και Κοινωνικών Υποθέσεων. – Κύριε Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, κύριοι συνάδελφοι, η έκθεση της πρότασης της αναδιατυπωμένης οδηγίας για την εφαρμογή της αρχής των ίσων ευκαιριών και της ίσης μεταχείρισης ανδρών και γυναικών παρουσιάζει σήμερα στην ολομέλεια τη νέα της μορφή μετά από πολύμηνη κοπιαστική επεξεργασία από την εισηγήτρια, κ. Niebler.

Κατά την επεξεργασία αυτή όλες οι πλευρές είχαν την ευκαιρία να εκφρασθούν αλλά και να ακουσθούν από όσους συνέβαλαν στη διαμόρφωση της σημερινής πρότασης. Αξίζουν θερμά συγχαρητήρια στην εισηγήτρια γιατί συνδύασε τις υποδείξεις της Επιτροπής για απλοποιήσεις της κωδικοποίησης παλαιότερης νομοθεσίας με παράλληλη διεύρυνση του πεδίου εφαρμογής των οριζόντιων πολιτικών σε βασικούς τομείς του ευρωπαϊκού δικαίου, όπως στον τομέα των αμοιβών και των ασφαλειών.

Ως συντάκτρια γνωμοδότησης εκ μέρους της Επιτροπής Απασχόλησης και Κοινωνικών Υποθέσεων διαπιστώνω ότι βελτιώνεται η κατοχύρωση της ίσης μεταχείρισης στο χώρο της εργασίας από την πρόσβαση στην κατάρτιση, την πρόσβαση στην απασχόληση, ως την επαγγελματική ανέλιξη και ιδίως στις αμοιβές.

Με την πρόταση ενισχύεται η αρχή της επικουρικότητας αφού επανειλημμένως καλούνται τα κράτη μέλη να αποφασίσουν επιμέρους μέτρα για την ισότητα μεταχείρισης. Κατοχυρώνεται επίσης το θεμελιώδες δικαίωμα αποτελεσματικής νομικής συνδρομής και οι αποτρεπτικές κυρώσεις για παρενόχληση.

Η διαφορά οπτικής γωνίας μεταξύ της διαδικασίας αναδιατύπωσης και της διαδικασίας συναπόφασης δεν θα πρέπει να οδηγήσει την Επιτροπή να συνεχίσει μια βεντέτα μεταξύ του Κοινοβουλίου και της ιδίας. Το δημογραφικό πρόβλημα της Ευρωπαϊκής Ένωσης επιτάσσει τη χορήγηση ισότιμων ευκαιριών σε άνδρες και γυναίκες σε ό,τι αφορά τη γονική άδεια αποφασισμένη με οδηγία μόνο μεταξύ της Επιτροπής και των κοινωνικών εταίρων. Άλλωστε καλείται η Επιτροπή να προτείνει αναδιατύπωση της οδηγίας.

Οι ανισότητες δημιουργούνται ακριβώς κατά τις περιόδους της ιδιαίτερης απασχόλησης της γυναίκας με τα ανήλικα τέκνα ή τα άτομα που χρήζουν προστασίας. Γι' αυτό δεν είναι εκτός θέματος η πρόταση μέτρων για συνδυασμό επαγγελματικής και οικογενειακής ζωής με παράλληλη προστασία της μητρότητας.

Ζητούμε και από το Συμβούλιο να εκδηλώσει την πολιτική του βούληση

(Ο Πρόεδρος διακόπτει την ομιλήτρια)

  Katalin Lévai (PSE), A Jogi Bizottság véleményének előadója. – A férfiak és a nők közti esélyegyenlőség alapvető jog és kiemelt terület az Európai Unióban. Az egyenlő esélyek biztosítására irányuló közösségi politika változó tartalommal ugyan, de az európai integráció kezdete óta a Közösség napirendjén szerepelt. A holnap – reményeink szerint – elfogadandó irányelv összefoglalja a témában eddig született irányelveket, és ezzel kifejezi a jogalkotóknak azt a célját, hogy egységes, egyszerűsített szabályozásban rögzítsék mindazt, amit ezen a területen már eddig megalkottak. Az irányelv nagyon fontos eleme, hogy már nemcsak a nemek közti egyenlő bánásmódot fogalmazza meg célként, hanem a nemek közti egyenlőséget is. Fontos hangsúlyozni, hogy az egyenlő esélyek elve nem szűkíthető le a foglalkoztatásra, hiszen az élet valamennyi területét érinti.

Ez az elv azt kívánja meg, hogy ne legyen semmiféle megkülönböztetés a nemek alapján, különösen a házasságra és a családi állapotra utalással, és kiemelten a szociális biztonsági rendszerekhez jutás feltételeiben, a járulékfizetési kötelezettségek és a juttatások kiszámítását illetően. Mivel a munkahelyi egyenlőtlenségek egyik legfőbb okát a családban betöltött tradicionális női szerepek jelentik, az irányelv sürgeti egy rugalmasabb munkaidő kidolgozását a munkahelyeken, ami lehetővé teszi a családi és a munkahelyi kötelezettségek együttes vállalását, férfiak és nők számára egyaránt. Az irányelv célja, hogy elősegítse a sértettek hatékony jogérvényesítését, ezt szolgálja diszkrimináció esetén a bizonyítási teher megfordítása, illetve a közvetett vagy a rejtett diszkrimináció tilalma. Az irányelv arra is külön felhívja a tagállamok figyelmét, hogy a nők hátrányos helyzetének lekü! zdése elképzelhetetlen kormányaik aktív szerepvállalása nélkül, ezen túlmenően pedig szükség van a kormányzati munka kontrollját végző demokratikus intézményekre is. A kormányzati intézményrendszeren belül is, kívül is legyenek a nők jogainak garantálására szakosodott intézmények.

  Anna Záborská, au nom du groupe PPE-DE. – Monsieur le Président, je voudrais tout d'abord remercier mes collègues de la commission des droits de la femmes et de l'égalité des genres de leur collaboration fructueuse et efficace. J'aimerais ensuite soulever deux points d'actualité: premièrement, l'obligation du plein respect de la souveraineté législative des États membres, deuxièmement, la reconnaissance économique du travail des femmes sous toutes ses formes.

Tout d'abord, oui à une Europe sociale, facilitant la pleine égalité entre les hommes et les femmes mais également oui au respect des différentes cultures des États. Le programme d'action de Pékin est clair et l'Union européenne devrait aussi le respecter. Je cite: "la mise en œuvre de tout programme politique relève de la responsabilité souveraine de chaque État, agissant dans le respect de tous les droits de l'homme et des libertés fondamentales, et la prise en compte et le strict respect des diverses valeurs religieuses et éthiques, du patrimoine culturel et des convictions philosophiques des individus et de leurs communautés devraient aider les femmes à jouir pleinement de leurs droits fondamentaux afin de parvenir à l'égalité, au développement et à la paix."

Enfin, étant donné qu'il s'agit d'une refonte, il a été seulement possible de reprendre les données déjà établies dans des directives précédentes. Néanmoins une directive sur la valeur économique du travail des femmes dans le secteur non-marchand et dans le secteur informel, voire du travail non rémunéré des femmes en matière de solidarité sociale, intergénérationnelle ou professionnelle serait utile. Ceci a une valeur économique. J'invite tous les collègues à se familiariser avec la pensée du Prix Nobel Gary Becker dont les travaux ont justement évalué la valeur économique du travail des femmes sous toutes ses formes. Ceci mérite en effet d'être pleinement reconsidéré, évalué et quantifié au titre d'une pleine égalité économique entre les hommes et les femmes.

  Bernadette Vergnaud, au nom du groupe PSE. – Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, mes chers collègues, je tiens tout d'abord à féliciter notre rapporteur, Mme Angelika Niebler, pour le texte complet et équilibré qu'elle a élaboré. Ce texte de compromis, avec le travail d'amendement qui a été effectué, apporte une contribution parlementaire importante et de qualité.

L'objectif principal en est la refonte des dispositions des précédentes directives sur l'égalité des salaires, l'égalité de traitement dans l'accès à l'emploi, la formation et la promotion, les conditions de travail, les systèmes professionnels de sécurité sociale, la lutte contre le harcèlement. Cette refonte permettra de présenter un seul texte cohérent, exempt de toute définition contradictoire, d'accroître la transparence et la clarté de la législation sur l'égalité de traitement, ainsi que de faciliter une mise en œuvre efficace en renforçant l'acquis, en évitant les régressions et en intégrant également toutes les évolutions récentes de la jurisprudence européenne. En y ajoutant aussi l'ensemble des définitions sur les discriminations directes et indirectes et le harcèlement, ainsi que le principe d'égalité des rémunérations et sur des régimes professionnels de retraite, ce texte permettra la clarification et la simplification qui s! ont essentielles à une bonne mise en œuvre dans les États membres, et assurera un degré élevé de sécurité juridique.

Toutefois, je regrette que, sur les trois objectifs principaux énoncés par la Commission – simplifier, moderniser et améliorer la législation communautaire –, le volet amélioration n'ait pas été suivi de propositions concrètes dans le texte. Une politique volontariste sur la protection des femmes exerçant une activité indépendante, notamment dans l'agriculture et l'artisanat, sur le congé parental ainsi que sur la conciliation vie professionnelle-vie familiale, aurait dû s'inscrire dans cet objectif et je déplore son absence.

Je demande donc à la Commission d'envoyer un signal fort, d'abord en révisant et en améliorant dans les plus brefs délais la directive 86/613 sur l'application du principe de l'égalité de traitement entre hommes et femmes exerçant une activité indépendante et, ensuite, en réexaminant la directive 96/34 sur le congé parental afin de l'adapter à la situation actuelle grâce à l'instauration, dans les États membres, de mesures incitatives telles une indemnité raisonnable et la reconnaissance dans les statistiques de la valeur de ce travail non rémunéré.

Un travail essentiel d'amélioration doit être fait pour combattre la ségrégation traditionnelle des rôles dans la famille et assurer une présence plus équilibrée sur le marché du travail des femmes et des hommes. En bref, une meilleure conciliation vie professionnelle-vie familiale. L'égalité de traitement est une condition indispensable pour atteindre les objectifs de croissance et de développement économique, social et environnemental durable qui sont inscrits dans la relance de la stratégie de Lisbonne. L'Europe doit consacrer des droits minimums pour tous et toutes et les faire respecter dans les États membres dans les plus brefs délais. Cet objectif requiert de notre part, Parlement, Conseil et Commission, une volonté politique forte et une coopération intelligente au service de nos concitoyens.

  Anneli Jäätteenmäki, ALDE-ryhmän puolesta. – Arvoisa puhemies, hyvät kollegat, palkkatasa-arvon puuttuminen on ollut vuosikymmeniä suurimpia tasa-arvo-ongelmiamme. Tähänastinen yhteisön lainsäädäntö ei ole tätä epätasa-arvoa kyennyt poistamaan. Pelkillä kannustuksilla ja suosituksilla ei palkkatasoarvoa saada aikaan jatkossakaan. On tehtävä selväksi, että perusteettomia palkkaeroja ei hyväksytä. Tarvitaan tiukempia vaatimuksia, tarvitaan seuraamuksia lainsäädännöstä, tarvitaan tuloksia.

Jäsenvaltioiden on raportoitava, kuinka ne toteuttavat yhdenvertaisen kohtelun periaatetta käytännössä. Ei ole riittävä tieto, kuinka se toteutuu lainsäädännössä. Tarvitaan asianmukaisten menettelyiden käyttöönottoa jäsenvaltioissa. Juuri äsken puhuimme siitä, että Turkin on pantava täytäntöön lainsäädäntö; ei riitä, että vain hyväksytään oikeat lait. Tässä suhteessa EU ja EU:n nykyiset jäsenvaltiot voisivat katsoa peiliin ja panna täytäntöön ne lait ja määräykset, jotka yhteisesti on hyväksytty.

Jäsenvaltioiden on työmarkkinajärjestöjen kannustamisen sijasta varmistettava, että ne toteuttavat ja edistävät yhdenvertaisen kohtelun periaatetta, siis panevat täytäntöön sen, mitä EU:n sopimuksissa ja lainsäädännössä määrätään. Mikäli työnantaja rikkoo säännöstä, on hänen jouduttava siitä myös vastuuseen.

Me parlamentaarikot haluamme parantaa nykyistä lainsäädäntöä, jotta se edistäisi naisten ja miesten yhdenmukaista kohtelua. Toivottavasti pääsemme tavoitteista yhteisymmärrykseen komission ja neuvoston kanssa.

  Hiltrud Breyer, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Die Europäische Union war in der Vergangenheit immer ein Leuchtturm für die Gleichstellung der Frauen. Wir haben in der Debatte zur Türkei viel von der Wertegemeinschaft, vom Wert der Gleichstellung in der Europäischen Union, gesprochen. Ich hoffe, dass dieser Wert nicht abgeschliffen wird. Für uns ist es unverzichtbar, dass die Betriebsrenten in diesen Bericht aufgenommen werden, denn wir wissen, dass Frauen aufgrund des Geschlechts diskriminiert werden, denn sie wissen ja im Betrieb nicht, ob sie oder die männlichen Kollegen länger leben. Dass wir nach wie vor unterschiedliche Betriebsrenten haben, ist nicht nur unvereinbar mit Artikel 13 des Vertrags, sondern auch mit dem Grundsatz der Gleichstellung am Arbeitsplatz. Deshalb erwarte und hoffe ich, dass es zu diesem Vorschlag eine breite Zustimmung aus dem Frauenausschuss gibt.

Außerdem finde ich es nicht in Ordnung, dass Herr Wuermeling und andere hier en passant eine Generalattacke auf die Geltung der Antidiskriminierungsrichtlinien auch außerhalb des Erwerbslebens reiten. Ich erwarte auch, Herr Kommissar Špidla, dass Sie sich noch einmal klar und deutlich hinter die Antidiskriminierungsrichtlinien stellen, nicht nur innerhalb des Erwerbslebens, sondern auch außerhalb des Erwerbslebens. In der Frauenpolitik darf man nicht einmal Hü und dann wieder Hott sagen. Wir müssen vielmehr deutlich machen, dass sie in der Europäischen Union einen Wert darstellt. Von der Gleichstellungspolitik dürfen wir nicht abrücken.

  Eva-Britt Svensson, för GUE/NGL-gruppen. – Herr talman! Hela betänkandet handlar om själva fundamentet för allt jämställdhetsarbete, nämligen rätten och möjligheten till egen försörjning. Jag vill särskilt lyfta fram tre delar i detta direktiv.

Den första punkten handlar om lika lön för lika arbete. Detta är inget nytt, utan det har funnits med i tidigare direktiv. Det sker dock en nödvändig förstärkning genom att man också tar upp att arbetsmarknadens parter uppmanas att både ta initiativ och ansvar för likalönsprincipen. Trots att vi har haft direktivet om principen om lika lön, är löneskillnaderna fortfarande stora, och det pågår alltså fortfarande en diskriminering.

Den andra delen jag vill peka på är föräldraledigheten. Föräldraskapet ses inte längre som en fråga för ett av könen, utan föräldrarna skall ges en möjlighet att dela ansvaret för barnen.

Den tredje delen som jag vill lyfta fram är lika behandling i arbetslivet. Det får inte endast handla om lika behandling av kvinnor som är etablerade på arbetsmarknaden, utan det gäller även diskriminering vid rekrytering och i fråga om anställningsförhållanden.

  Urszula Krupa, w imieniu grupy IND/DEM. – Panie Przewodniczący! Celem rezolucji miała być poprawa równości szans i sytuacji kobiet na rynku pracy. Wiele poprawek sprzyja zmianom na lepsze, jednak wydaje się, że rzeczywista poprawa wystąpi nie tylko wraz z wprowadzeniem norm prawnych, lecz przede wszystkim na skutek zmiany sposobu myślenia o roli kobiety w życiu gospodarczym i społecznym, z liberalnego opartego na relatywizmie moralnym na oparty o zasady etyczne i moralne, które zauważą w człowieku - zarówno w kobiecie jak i mężczyźnie - osobę a nie jedynie przedmiot użytkowy, wykorzystywany dla zysku. Na użytkowe podejście, szczególnie narażone są osoby słabsze, zwłaszcza kobiety, co wiąże się z odmawianiem przez korporacje, koncerny i sieci handlowe udzielania urlopów macierzyńskich, niewypłacaniem wynagrodzenia, zmuszaniem do prac lub usług upokarzających kobiety.

Zmiana sposobu myślenia powinna zaczynać się od edukacji w szkole, w domu, w miejscu pracy, we wszystkich dziedzinach życia. Kobieta ma inną strukturę psychofizyczną, i naszym zdaniem należałoby zakazać wykonywania kobietom szeregu prac w celu ich ochrony. Kobiety walcząc o równe traktowanie, wielokrotnie stawiają się w niekorzystnej sytuacji, rywalizując i walcząc z mężczyznami zamiast współpracować, dzieląc się obowiązkami według swoich predyspozycji.

Za bardzo krzywdzące uważam pominięcie w projektowanym dokumencie znacznej populacji kobiet będących na rencie lub jej pozbawionych, co stoi w sprzeczności z deklaracjami płynącymi z rezolucji i bez zastosowania wymienionych zapisów, omawiana dyrektywa będzie jeszcze jednym martwym dokumentem.

  Lissy Gröner (PSE). – Herr Präsident! Diese Richtlinie behandelt die Situation der Frauen auf dem Arbeitsmarkt. Deswegen sind auch diese in erster Linie angesprochen, und wir, die Frauen, gehen wieder einmal voran, indem gerade der Bereich der Entbürokratisierung, den wir unseren Bürgerinnen und Bürgern versprechen, vollzogen wird. Ich hoffe, dass wir morgen Einigkeit erzielen werden, und ich hoffe, dass es auch ein Zwischengeplänkel von Herrn Wuermeling war, hier das Antidiskriminierungsgesetz mit hineinzubringen. Es herrscht bereits nationaler Wahlkampf; er hat mit dieser Richtlinie jedoch nichts zu tun.

Es geht darum, dass die Frauen, denen in der europäischen Rechtsprechung laut Grundlagenvertrag Artikel 119 von Anfang an gleiche Rechte versprochen wurden, endlich deren Umsetzung erfahren. Von vielen Kolleginnen sind die Bereiche angesprochen worden, wo dies noch nicht erfolgt ist, wo Diskriminierung direkter und indirekter Art stärker bewusst gemacht werden muss. Diskriminierung beginnt auf der einen Seite in den Köpfen; aber wir müssen auch die Rechte verändern, damit sie aufgehoben werden und die Rechtsprechung sowie die nationale Umsetzung in diese Richtung erfolgen kann.

Politischer Wille ist nötig. Die Kommission hat diesen politischen Willen an den Tag gelegt. Das Europäische Parlament legt noch mehr nach. Ich hoffe, dass wir uns morgen durchsetzen können und an die Bürgerinnen das klare Signal senden: Wir sind weiterhin Motor für die Frauenrechte in Europa!

  Věra Flasarová (GUE/NGL). – Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, problematika sladění profesního a rodinného života je už dnes klasickou. Jednou z příčin způsobujících nerovné postavení žen v pracovním procesu jsou obavy zaměstnavatelů ze střetu zájmů pracovní a rodinné role. I když tvoří ženy v České republice na trhu práce skoro 44 % zaměstnanců, ve vedoucích pozicích jsou v nejlepším případě, dle naši výzkumů, v poměru 1:5. Ženy, které mají zájem věnovat se profesní kariéře, musí podávat mimořádné výkony, řekla bych lepší než jaké ve stejném povolání stačí k úspěchu mužům tak, aby byly brány jako jejich rovnocenní partneři.

Průměrný plat žen v České republice je v současné době o 19 % nižší než mzdy u mužů. Faktem také je, že samotné ženy při nástupních pohovorech si mnohdy řeknou o nižší plat než muži ucházející se o stejnou práci, což je samo o sobě známkou nižšího sebevědomí v pracovně-právních vztazích.

Prosazování rovných práv žen a mužů by se proto nemělo stát jen otázkou přijímání různých směrnic a zákonů. Směrnici ano, ale musí vyrůstat ze zásadních změn uvnitř celé evropské kultury, dovolím si říci konečně z úplného překonání středověku v nás, ale též překonání omylu spočívajícího v názoru, že rovnost mužů a žen není pouze problémem žen, ale že existuje něco takového jako i diskriminace mužů.

  Christa Prets (PSE). – Herr Präsident, Herr Kommissar! In der jetztigen Situation, in der die Europäische Union Schwierigkeiten hat, sich zu artikulieren, zumindest sich so zu artikulieren, dass sie auch von den Bürgerinnen und Bürgern verstanden wird, ist es umso wichtiger, dass die EU-Gesetzgebung und -Rechtsprechung klarer und verständlicher zu werden. Daher begrüße ich den vorliegenden Vorschlag.

Wenn es sich aber um Modernisierung und Verbesserung handeln soll, so wie in diesem Dokument erwähnt, dann bedauere ich es, dass die Methode der Neufassung keine wesentlichen Änderungen und Ergänzungen zulässt, wie z.B. die Gleichstellung in den Betriebspensionen.

Bei der Bearbeitung der letzten Richtlinie zu Artikel 13 wurde zugesagt, dieses Thema zu einem späteren Zeitpunkt zu behandeln, nämlich mit der neugefassten Richtlinie. Kommission und Rat sind jetzt dagegen, und ich frage mich, warum man diese Chance nicht genutzt hat. Es wäre notwendig gewesen, hier einen stärkeren Akzent zu setzen, und ich bedauere, dass das nicht der Fall gewesen ist!

  Vladimír Špidla, člen Komise. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za velmi zaujatou a jasnou debatu. Nejprve bych chtěl zdůraznit, že vyhlídka na rychlé přijetí této důležité směrnice existuje a musí jí být v zájmu evropských občanů využito. Konstatuji, že mezi institucemi existují rozdíly týkající se filozofie přepracování, avšak je třeba tento důležitý pokrok učinit v zájmu podpory rovnosti mezi muži a ženami v očích všech zúčastněných stran.

Dovolte mi nyní, abych upřesnil postoj Komise ke změnám. Značná část změn je pro Komisi snadno přijatelná a podle našeho názoru je i slučitelná s postojem Rady vyjádřeném v jejím obecném přístupu ze dne 7. prosince 2004. Přispějí význačným způsobem ke zlepšení práva Společenství v této oblasti a ke zlepšení jeho dostupnosti pomocí různých prostředků. Jedná se o technické prostředky, právní vyjasnění a prvky, které dají nový politický impuls podpoře rovnosti mezi muži a ženami, např. pokud jde o rovnost v odměňování.

Jiná skupina změn není přijatelná z čistě technických důvodů, které budou podrobně vysvětleny ve změněném návrhu Komise. Je zde také určitý počet změn, které Komise zamítá, protože neodpovídají tomu, co lze rozumně vzato v rámci procesu přepracování učinit. Tento proces je stanoven zvláště k usnadnění souběžného pokračování v kodifikaci aktů Společenství na jedné straně a ve vymezování zásadních změn na straně druhé.

Za prvé změna možnosti učinit pozitivní kroky v povinnosti členských států podle nového článku 3a. Vzhledem k tomu, že primární právo v čl. 141 odst. 4 Smlouvy jasně stanoví, že zde mají členské státy pravomoc jednat podle vlastního uvážení, vidíme značné překážky pro akt sekundárního práva, který na tento článek Smlouvy odkazuje, ale tuto pravomoc ruší.

Za druhé Komise nemůže souhlasit s přeměnou povinnosti členských států podporovat některá opatření v kontextu sociálního dialogu v povinnost zaručit některé výsledky tohoto dialogu, jak je navrhováno v článcích 24 a 27. Tento návrh by byl obtížně slučitelný se zásadou autonomie sociálních partnerů.

Rád bych také připomenul, že příslušná ustanovení byla zavedena až ve směrnici 2002/73 po dlouhých jednáních s Parlamentem a Radou. Tato směrnice a tedy i pravidla, která představují inovační přístup, jehož cílem je zvýšené zapojení sociálních partnerů, vstoupí v platnost až v říjnu 2005. Nezdá se nám vhodné měnit tato ustanovení předtím, než dostala příležitost osvědčit se v praxi.

Revizní doložka pro směrnici o rodičovské dovoloné, jak je navrhovaná pro nový článek 28a, není přijatelná z důvodu, že tato směrnice není předmětem přepracování. Takováto doložka by byla obtížně slučitelná s příslušnými ustanoveními ve směrnici o rodičovské dovolené, včetně rámcové dohody sociálních partnerů na evropské úrovni, na níž je založena. Navíc tento návrh přináší problémy slučitelnosti s autonomií sociálních partnerů a jejich úlohou, která je stanovena ve článcích 138 a 139 Smlouvy.

A konečně Komise nepřijímá změny, které mají za cíl zakázat faktory pojistné matematiky založené na rozlišování pohlaví pro režim zaměstnaneckého pojištění v článku 8. I tyto návrhy překračují proces uplatňování při přípravě legislativního návrhu typu projednávané směrnice. To neznamená, že tato otázka nemůže být předmětem další politické diskuze jakkoliv jsou na ni názory rozporné a stanovisko Rady je v tomto okamžiku dosti zřejmé. Přesto jsem ale přesvědčen o tom, že je to důležité téma, kterým je třeba se zabývat.

Komise se ovšem navíc nedomnívá, že by použití různých režimů pro důchody druhého a třetího pilíře v daném okamžiku vedlo k nejasnostem, jak už bylo zmíněno i v debatě, je to odlišná otázka, nejenom otázka čistě technická.

Závěrem konstatuji, že na základě těchto uvážení Komise může přijmout v celém rozsahu řadu změn, dovolte mi, abych je citoval. Komise může akceptovat v plném rozsahu změny, které jsou uvedeny v článcích 1, 2, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 28, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 45, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 82, 83, 85, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 96, 101, 106, 107, 108 a 109. Komise může částečně přijmout dodatky 5, 24, 71, 72, 73, 76, 84, 98, 102, 103, 104 a 105. Naproti tomu Komise nemůže přijmout dodatky 3, 12, 13, 29, 30, 36, 44, 46, 53, 63, 67, 81, 86, 94, 95, 97, 99 a 100. Argumenty pro stanovisko Komise jsem uvedl v předchozím textu.

  Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – Herr Präsident, Herr Kommissar! Dazu eine Frage an Sie: Sie haben den Vorschlag des Ausschusses für die Rechte der Frau und die Gleichstellung der Geschlechter in zwei wesentlichen Punkten, nämlich Elternurlaub und Betriebsrenten – das war das Herzstück dieses Vorschlages –, abgelehnt. Zu den Betriebsrenten haben Sie gesagt, das ist ein sehr wichtiges Thema, und wir werden das irgendwann aufgreifen. Ich bin der Meinung, Herr Kommissar Špidla, Sie haben uns das versprochen, als wir die Richtlinie behandelt haben ...

(Der Präsident unterbricht die Rednerin.)

Herr Präsident! Lassen Sie mich doch bitte die Frage stellen. Sie haben gesagt, dass das ein wichtiges Thema ist, das irgendwann aufgegriffen wird. Ich möchte Sie fragen: Wann wird es aufgegriffen? In welcher Form wird es aufgegriffen werden? Wie sieht Ihr konkreter Zeitplan dazu aus? Ich möchte Sie wirklich bitten, zu den Betriebsrenten Stellung zu beziehen – das haben Sie auch zugesichert –, weil es in der Tat gegen den Vertrag verstößt, ...

(Der Präsident bricht die Rede ab.)

  Przewodniczący. Przepraszam bardzo, ale to nie jest w sprawie formalnej. To jest w całkiem innej sprawie, ale dopuszczam to pytanie. Panie Komisarzu, proszę bardzo.

  Vladimír Špidla, člen Komise. Myslím si, že je v této debatě zřejmé, že záměrem této direktivy je legislativně-technické zlepšení daného stavu legislativy Evropské unie. Není to tedy návrh, který má založit hluboké a dalekosáhlé změny. To je důvod proč Komise nepřijímá ony dva významné návrhy, které byly zmíněny paní poslankyní Breyerovou. Je zřejmé, že to neodpovídá koncepci procesu, který je uplatňován při této direktivě. Obě otázky, o kterých jste se zmiňovala, jsou do té míry otázky důležité, že se jimi budu ve své agendě zabývat, ale nemůžu Vám v tento okamžik sdělit přesné termíny. Přesto jsou to témata, o kterých v nejbližší době debatovat budeme, zcela jistě se otevře prostor příští týden při debatě o Zelené knize o demografickém stárnutí, ale jakým způsobem dospějeme k závěru, to je zcela otevřené a bylo by nepřiměřené se vyjadřovat konkrétnějším způsobem.

  Przewodniczący. Zamykam debatę.

Głosowanie odbędzie się w środę o godz. 12.00.