Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 14. listopadu 2005 - Štrasburk

14. Přechod k digitálnímu vysílání

  Le Président. – L'ordre du jour appelle la question orale à la Commission sur le passage au numérique de Giles Chichester et Etelka Barsi-Pataky, au nom de la commission de l'industrie, de la recherche et de l'énergie (O-0083/2005 - B6-0333/2005).

  Etelka Barsi-Pataky (PPE-DE), szerző. – Tisztelt Elnök Úr! Az Európai Parlament Ipari, Kutatási és Energiaügyi Bizottsága különös figyelemmel kíséri a földfelszíni analóg műsorsugárzásról a digitális sugárzásra való európai átállás folyamatát. A frekvenciának, mint igen fontos erőforrásnak, a használata hatékony kell, hogy legyen. Európa nem maradhat le ezen a területen. Másképpen fogalmazva, ha tartani akarjuk a lisszaboni célkitűzéseinket, részt akarunk venni ezen a területen is az innovációban, akkor nem maradhatunk le a váltásról.

Támogatjuk tehát, hogy a Bizottság 2012-t jelölte meg céldátumként mint azt az évet, amelyben meg kell történnie Unió-szerte az analóg sugárzás kikapcsolásának. Az Európai Parlament felkéri tehát a tagállamokat, hogy teljes körűen csatlakozzanak ehhez az útitervhez, miközben az átmeneti időszakot, az ún. simulcasting idejét a lehető legrövidebbre tervezzék.

Ez az átállás akkor lesz sikeres, ha összehangoltan történik. Javasoljuk tehát a Bizottságnak, hogy hozzon létre egy európai digitális munkacsoportot – esetleg a meglévő struktúrák keretein belül – annak érdekében, hogy az átállás minél összehangoltabban történjen meg. Azt javasoljuk, hogy ennek a munkacsoportnak a feladata legyen, hogy figyelemmel kísérje a tagállamok előrehaladását, koordinálja a célokat és a szabályozásokat. Kezdeményezzen vitákat és megbeszéléseket a tagállamok és a piac szereplői között. Az Európai Parlamentnek az a véleménye, hogy az átállás akkor fog kézzelfogható eredményt jelenteni, ha a frekvenciatöbblet, amely a technológiaváltással szabadul fel, rugalmasan kerül felhasználásra és európai szinten is hasznosul.

Időben szükséges tehát, hogy megkezdjük azt a munkát, amely arra vonatkozik, hogy hogyan lehet a legjobban felhasználni a frekvenciatöbbletet. Gondolok itt arra is, hogy ilyen módon lehetőségünk lesz új páneurópai szolgáltatásokra is, akárcsak a közlekedés területén, hogy egy példát mondjak, de számtalan példa említhető. Nos ez az említett munkacsoport megfelelő keretet biztosíthat erre.

Ahhoz, hogy az átállás a kívánt eredményeket jelentse, nem lehet eléggé hangsúlyozni a technológiai semlegesség és az interoperabilitás követelményét, amely az európai innováció egyik pillére ezen a területen. Felkérjük továbbá a tagállamokat, hogy az átállás folyamatában és a frekvenciatöbblet hasznosításában biztosítsák a tárgyilagosságot, az átláthatóságot, az arányosság és a diszkriminációmentesség elveit.

Az Európai Parlamentnek az a véleménye, hogy az átállás akkor lesz sikeres, ha az európai polgárok a digitális fogadásra alkalmas legfejlettebb technológiákat használhatják, amelyek például tartalmaznak multimédia home platformot, vagy ún. nyitott EPI-t. Így meg tudjuk szüntetni a vertikális szűkületeket. Ahhoz, hogy ezek a technológiák minden európai polgárhoz eljussanak, szükséges lehet a közösségi joggal összhangban ezen eszközök nemzeti szintű támogatására. El kell tehát érnünk, hogy Európa egyes régiói között digitális szakadék ne jöjjön létre, éppen ellenkezőleg.

Felkérjük a Bizottságot, hogy jelentessen meg, mutasson be olyan best practice modelleket, amelyek a finanszírozásra vonatkoznak. Az átállás nem csupán a gazdaság számára jelent többletet, hanem az európai polgárok számára is jobb, fejlettebb szolgáltatást biztosít akkor, hogyha megoldjuk a kapcsolódó szociális és kulturális kihívásokat. Az átállás zászlóshajói lehetnek például a közszolgálati platformok.

Javasoljuk, hogy a közös álláspont, amelyet a 2006-os regionális rádiós hírközlési konferencián közösen kell, hogy kialakítsunk, arra is vonatkozzon, hogy az átmeneti időszak a harmadik országokra nézve a lehető legrövidebb legyen. Az Európai Parlament bízik abban, hogy a decemberi tanácsülésen a Parlament véleményének figyelembevételével történik döntés az előttünk álló feladatokról.

  Vladimír Špidla, člen Komise. Vážené dámy, vážení pánové, Komise se zavázala urychlit proces přechodu na digitální vysílání na úrovni Evropské unie a navrhnout tento proces takovým způsobem, aby nebyla narušena hospodářská soutěž. Cílem je dosáhnout vypnutí analogového vysílání nejpozději začátkem roku 2012 a zajistit, že spektrum uvolněné vypnutím analogového vysílání bude využito takovým způsobem, který bude pro společnost maximálně přínosný a že jej společnost bude moci začít využívat pro hybridní televizní, telekomunikační služby či služby nesouvisející s rozhlasovým a televizním vysíláním.

Přechod na digitální vysílání v Evropské unii se zrychluje. Lhůty pro vypnutí analogového zemského televizního vysílání byly nedávno zkráceny o 2 roky ve Španělsku z roku 2012 na 2010 a o tři roky v Německu z roku 2010 na 2007. Deset členských států stanovilo termín vypnutí na rok 2010 nebo dříve, deset dalších ho stanovilo na rok 2012, pět členských států a Bulharsko s Rumunskem o termínu vypnutí dosud nerozhodli. Polsko, Irsko a Bulharsko prozatím naznačují, že mohou mít potíže se splněním termínu v roce 2012. Na tomto základě Komise očekává, že do začátku roku 2010 by proces přechodu měl v Evropské unii jako celku výrazně pokročit a že termín pro vypnutí analogového zemského televizního vysílání v roce 2012 bude v drtivé většině členských států splněn.

Pokud jde o ochranu před rušením, které pochází od analogových systémů umístěných mimo Evropu, podporuje Komise myšlenku dohodnout na mezinárodní úrovni ukončení právní ochrany využívání spektra analogovými přenosy do roku 2015. Toto rychlé ukončení právní ochrany by mělo podnítit nečlenské země Evropské unie, aby analogové systémy buď vypnuly, nebo alespoň znovu otevřely jednání s členskými státy EU, s nimiž sousedí, s cílem minimalizovat interference s digitálními systémy.

Mezinárodní přístup k plánování by v budoucnosti neměl vyloučit zavedení nového vysílání a služeb nesouvisejících s vysíláním ve stejných pásmech. Komise od samého počátku vyzývá k maximální technické flexibilitě a ke zvážení možností zpřístupnit část spektrální dividendy na celoevropském základě pro budoucí inovační služby.

Evropa plně podporuje výzkum a vývoj prostřednictvím svých rámcových programů IST pro výzkum nových podpůrných technologií, které umožní zavedení konvergenčních služeb. Jako příklad nově zaváděných služeb financovalo Společenství několik projektů výzkumu a vývoje souvisejících s interaktivní televizí, která je základem služeb elektronické státní zprávy nabízených italským občanům. Také digitální rozhlas byl vyvinut díky konsorciu vytvořenému v rámci výzkumného programu Evropské unie. Digitální rozhlas nyní může vysílat ve všech analogových pásmech spektra. Ve stejném spektru, které se dříve používalo pro jediný analogový kanál, lze vysílat několik digitálních kanálů v hifi kvalitě.

Dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k návrhu usnesení. Komise vítá podporu Evropského parlamentu, pokud jde o urychlení přechodu a o stanovení začátku roku 2012 jako termínu pro dokončení procesu vypnutí analogového vysílání ve všech členských státech, jak Komise navrhuje. Vzhledem k tomu, že toto usnesení přijmete dnes, nemohu vám nyní přímo odpovědět na všechny podrobné otázky, kterými se zabývá tento rozsáhlý dokument. Evropská komise pečlivě zváží oblast působnosti, pokud jde o orientaci politik pro nové a inovační služby, které se budou provozovat v původně analogových pásmech spektra. V této chvíli je většina z nejinovačnějších služeb v této oblasti spíše předmětem výzkumu a vývoje, který podporují výzkumné programy Komise. V dlouhodobém horizontu je třeba získat značné zkušenosti s technickou a komerční životaschopností těchto služeb.

Otázky týkající se spektra budou klíčovým prvkem práce Komise v této oblasti. Tyto otázky budou rovněž intenzivně diskutovány s členskými státy v rámci probíhající práce komunikačního výboru a jeho podskupiny pro rozhlasové a televizní vysílání, jakož i ve výboru pro rádiové spektrum a ve skupině pro politiku rádiového spektra. Problémy vertikální integrace a významné tržní síly se zabývá předpisový rámec. Velkoobchodní trh s přenosy signálu rozhlasového a televizního vysílání je uveden na seznamu relevantních trhů a problémy s významnou tržní silou se řeší vhodným regulačním zásahem.

Komise pracuje na sdělení o interoperabilitě interaktivní televize a plánuje jej přijmout do konce tohoto roku. Ve svých rozhodnutích o případech státní podpory Komise poskytuje pokyny, pokud jde o hlediska financování přechodu na digitální vysílání. V právních předpisech Evropské unie je zakotveno jasné oddělení regulace přenosu elektronických signálů od regulace obsahu. Podporu Evropského parlamentu pro zachování tohoto jasného oddělení považuje Komise za velmi užitečnou.

  Ivo Belet, namens de PPE-DE-Fractie. – Voorzitter, Commissaris, collega's, mag ik in deze korte tijd uw aandacht vragen voor twee aspecten van deze digitale omschakeling, te beginnen met de open standaarden, mevrouw Barsi-Pataky heeft er uiteraard al naar verwezen. Mijnheer de Commissaris, de Commissie heeft in maart zelf besloten dat de nationale overheden met subsidies over de brug mogen komen voor pilootprojecten, bijvoorbeeld, maar ook voor de aankoop van set-top boxen door individuele consumenten. Ik vraag mij af of u dat niet moet specifiëren, moet aanscherpen, in die zin dat u moet bepalen dat dergelijke financiële steun, subsidie, alleen mogelijk is voor set-top boxen met een zogenaamde open standaard en wel om twee dingen te vermijden.

Om te vermijden dat de consument twee keer op kosten gejaagd wordt en om anderzijds ook te vermijden dat een of andere industriële partner bewust aanstuurt op zogenaamde bottlenecks, want, Commissaris, als één ding duidelijk is, dan is het wel dat dat nieuwe televisiekijken, dat digitale tv-kijken, duurder wordt voor de consument; daarom is het cruciaal dat we het ook eens worden over een basispakket van kanalen dat voor iedereen toegankelijk is en ook blijft. Ik neem aan dat u het met ons eens bent, dat de aanbieders in de toekomst ertoe moeten worden verplicht om met name de basiskanalen van de openbare omroepen aan hun klanten aan te bieden; zogenaamde must-carry is geen belemmering voor de digitale switchover, integendeel, het is in onze ogen een garantie voor een maximale verspreiding.

Dan mijn tweede punt. Pluralisme en diversiteit; aan de switchover naar digitale technologie, is het gevaar verbonden dat de nieuwe markten zullen worden gecontroleerd door dominante spelers en u hebt er zonet naar verwezen. Vandaar dat we in de ontwerpresolutie die we hebben goedgekeurd in de Commissie industrie uitdrukkelijk van u vragen om erover te waken dat de nieuwe digitale markt niet onder de exclusieve controle komt van een of andere multinational. In de tekst staat het zo: "een meerderheid van of een relevant deel van de nieuwe uitzendmogelijkheden of van de audiovisuele bedrijven, mag niet onder de exclusieve controle komen van een mediamultinational". Dat, geachte Commissie, moet één van de prioriteiten, één van uw prioriteiten worden in dit hele veranderingsproces.

Ik hoef niet te verwijzen naar de link met de richtlijn televisie zonder grenzen, die eerstdaags op ons bord gaat komen, vóór het eind van dit jaar dan wel begin volgend jaar. Ook daar, beste Commissie, wordt het zaak om ervoor te zorgen dat de nationale markten niet voor een onevenredig en dus ook voor een ongezond deel in handen komen van een dominante speler. De Europese Commissie, mijnheer Špidla, moet in dat debat de kant van de consument kiezen. Ik hoop van harte dat u niet wat al te gemakkelijk het argument van de subsidiariteit uit de schuif haalt om uw verantwoordelijkheid te ontlopen, want dat argument wordt hier in mijn ogen volkomen ten onrechte gebruikt.

  Norbert Glante, im Namen der PSE-Fraktion. – Herr Präsident, Herr Kommissar, verehrte Kolleginnen und Kollegen! Meine Fraktion unterstützt diesen Initiativantrag, auch die Anfrage an die Kommission. Die Antwort war deutlich, und ich hoffe, wir werden jetzt mit dieser gemeinsamen Strategie vorankommen.

Ich bin schon länger in diesem Parlament und kann mich an viele Anläufe erinnern. Ich kann mich auch an Probleme erinnern, die mein Vorredner, Herr Belet, angesprochen hat: Technologieneutralität. Das ist ein für den Wettbewerb sehr wichtiges Stichwort. Wir hatten ein solches Problem schon vor einigen Jahren. Dass die Frequenzinterferenzen mit dem analogen Rundfunk eine wichtige Rolle spielen, dass sie uns teilweise in der Entwicklung sogar behindern können, ist erkannt und angesprochen worden. Ich glaube, wir müssen sehr großes Augenmerk darauf legen, dass die Entwicklung dadurch nicht behindert wird.

Aber für mich und unsere Fraktion ist auch sehr wichtig, noch einmal darauf hinzuweisen, dass es uns gelingen muss, die Bürgerinnen und Bürger in der Europäischen Union, die Verbraucher, die diese Technik nachher kaufen und nutzen sollen, transparent, offen, fair und rechtzeitig zu informieren, um Ängste und Widerstände abzubauen.

Wenn man persönlich – und das tue ich manchmal – in die einschlägigen Geschäfte geht, sieht man, wie die Angebote der Hersteller aussehen: Da gibt es diese Digital-TV-Geräte schon. Die Kunden schauen sich das an und sehen eine DVD in digitaler Form und sind von der Bildqualität begeistert, und dann sehen sie auf dem gleichen Bildschirm ein analoges Fernsehprogramm und staunen, wie groß der Unterschied ist. Ich glaube, wenn man den Bürgern die Vorteile nennt und klare Angaben liefert, wann diese Umstellung stattfinden wird; wenn die Industrie mit Blick auf die Marktpenetration dieser Geräte faire Preise macht, bin ich optimistisch, dass wir auf diesem Gebiet im Jahr 2010 die Konkurrenz in den anderen Teilen der Welt eingeholt haben werden. Aber wichtig ist für mich, dafür zu sorgen, dass wir unsere Bürgerinnen und Bürger rechtzeitig auf diesen Weg ins digitale Fernsehzeitalter mitnehmen.

Ansonsten bedanke ich mich für die – wie immer – herzliche, intensive und gute Zusammenarbeit mit der Kollegin Barsi-Pataky.

  Νικόλαος Βακάλης (PPE-DE). – Κύριε Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, κύριοι συνάδελφοι, η συζήτηση αφορά έναν επίσημο τομέα που σχετίζεται άμεσα με τους στόχους της Λισαβόνας.

Η Ευρώπη πρέπει να καλύψει το χάσμα που τη χωρίζει από τους ανταγωνιστές της. Η πρόταση της Επιτροπής για ενιαία προθεσμία έχει αυτόν ακριβώς το σκοπό. Ωστόσο, εντοπίζω τις εξής διαστάσεις-προβλήματα:

Πρώτη διάσταση, η διασυνοριακή διάσταση που την υπογράμμισε και ο κ. Επίτροπος. Με δεδομένο ότι η ψηφιακή μετάδοση των γειτονικών μας χωρών επηρεάζει την ευρωπαϊκή ψηφιακή ολοκλήρωση λόγω των προβλημάτων συντονισμού των συχνοτήτων, ερωτώ: Τί μέτρα προτίθεται να λάβει η Επιτροπή και τί συμφωνίες προτίθεται να συνάψει ώστε να βοηθήσει τις γείτονες χώρες να προχωρήσουν και αυτές στην ψηφιακή μετάδοση; Επίσης, αν στα πλαίσια των διαπραγματεύσεων ένταξης με υποψήφια κράτη πρόκειται να εξετάζεται η πρόθεση των κρατών αυτών να προχωρήσουν στα απαραίτητα μέτρα, συμφωνίες και δεσμεύσεις.

Δεύτερη διάσταση, η γεωγραφική διάσταση. Η επιλογή τεχνολογίας, το κόστος εγκατάστασης και λειτουργίας και το χρονοδιάγραμμα υλοποίησης εξαρτώνται σε μεγάλο βαθμό και από τη γεωγραφική διαμόρφωση μιας χώρας. Π.χ. η κάλυψη ορεινών ή νησιωτικών περιοχών έχει μεγαλύτερες δυσκολίες από την κάλυψη πεδινών περιοχών. Θεωρεί, επομένως, η Επιτροπή ότι προκύπτει ανάγκη για προώθηση δράσεων ψηφιακής συνοχής για την κάλυψη του λεγόμενου ψηφιακού χάσματος;

Και τέλος, ερωτώ: Δικαιολογείται η πριμοδότηση συγκεκριμένων τεχνολογιών, όπως για παράδειγμα, η Set-Top Boxes έναντι άλλων διαθεσίμων; Αυτό δεν έρχεται σε αντίθεση με την αρχή της τεχνολογικής ουδετερότητας;

  Reino Paasilinna (PSE). – Arvoisa komission jäsen, hyvät kollegat, tuskin meidän kannattaa epäillä näitä hyötyjä, mutta älkäämme unohtako ongelmia. Asia, johon haluan puuttua, on julkisia laitoksia koskeva ongelmavyyhti. Mitä tapahtuu kouluissamme ja sairaaloissamme? Mitä tapahtuu vanhainkodeissa? Joissakin paikoissa voidaan joutua vaihtamaan tuhansia televisioita tai digibokseja niihin. Ja sosiaaliala on ala, jolla varoja ei ole koskaan riittävästi.

Kotimaani siirtyy digitaaliaikaan jo vuonna 2007. Se on melkoinen etunoja. Nämä suuret julkiset laitokset ovat useissa maissa vaikeuksissa kohdatessaan tämän tilanteen. Ei voi ajatella, että sairaat tai vanhukset joutuisivat lopettamaan televisionkäytön viihteenä, vaikka he eivät aina tarvitsekaan uusia digitaalisia palveluja.

Myös koulut ovat vaikeuksissa. Jos koulut eivät ole niin edistyneitä, että niillä on laajakaista, jonka kautta ne saavat digitaalisen palvelun, niin silloin niille tulee ongelmia. Toisin sanoen siihen mennessä kaikki koulut olisi digitalisoitava.

Tavallisesti tekniikan kehitys nähdään taloudellisena hyötynä eikä sosiaalisena ja kulttuurisena hyötynä, joka minusta on ongelmallista. Yhteiskuntamme on muuttunut. Jos tarkastelemme kouluikäisiä, heidän pelimaailmansa on aivan erilainen kuin meillä ikinä on ollut. Tai jos tarkastelemme nuorisoa, niin sehän on interaktiivinen, mutta se on sitä maailman kanssa, ei kuitenkaan välttämättä naapureiden kanssa. Näin ollen tietopohjainen taloutemme saattaa muuttua ymmärtämättömyyden taloudeksi meistä johtuen – ei nuorisosta eikä lapsista johtuen.

  Ruth Hieronymi (PPE-DE). – Herr Präsident! Wir sprechen hier sehr viel über die Fragen der Technologie. Es geht aber um Rundfunk. Rundfunk ist nicht nur Technologie, sondern Rundfunk ist grundlegend für drei Bereiche in unserer Gesellschaft, die uns wichtig sein sollten: für die Kultur, für den sozialen Zusammenhalt und für die demokratische Entwicklung. Deshalb reicht es nicht aus, nur über Technologie zu sprechen.

Die Technologie ist sehr wichtig. Sie ist gerade im Rundfunkbereich der Motor für die digitale Revolution. Sie ist damit auch der Motor für die Entwicklung von dringend notwendigen, zukunftsorientierten Arbeitsplätzen. Der Rundfunk ist aber deshalb gleichermaßen Kultur und Wirtschaftsgut. Mein dringender Appell an die Kommission ist, diese Ambivalenz und diese Doppelseitigkeit des Rundfunks ernster zu nehmen, als es in den bisherigen Papieren und Mitteilungen der Kommission deutlich wird. Deshalb begrüße ich die Entschließung des Ausschusses für Industrie, Forschung und Energie und hoffe sehr, dass wir in Zukunft die Zusammenarbeit zwischen dem Industrieausschuss und dem Ausschuss für Kultur und Bildung ausweiten können. Die Entschließung ist dazu eine sehr gute Grundlage. Ich bitte die Kommission eindringlich, diese Entschließung ernst zu nehmen, wenn sie die Umstellung tatsächlich in den nächsten Jahren schaffen will. Dringend notwendig sind politische Zielsetzungen, wie diese Umstellung technologisch unter dem Gesichtspunkt der kulturellen, sozialen und demokratischen Zusammenarbeit erfolgen soll. Wenn Sie die Mitgliedstaaten tatsächlich dazu in die Lage versetzen wollen, ist es dringend notwendig, die Frage der Beihilfen und des europäischen Wettbewerbsrechts zu klären.

Sie sehen, dass wir diese Entschließung sehr ernst nehmen werden und bitten die Kommission eindringlich, sie im Interesse der Bürgerinnen und Bürger ebenfalls ernst zu nehmen.

  Francisca Pleguezuelos Aguilar (PSE). – Señor Presidente, señor Comisario, quisiera, en este debate, destacar lo que considero que es importante y todavía no se ha puesto de manifiesto: la Comisión Europea tiene que liderar las actividades de investigación y desarrollo de los nuevos servicios innovadores, para que podamos colocar a Europa en una posición de liderazgo tecnológico a escala paneuropea. Por eso, creo que es tan importante que se establezcan unos objetivos políticos que definan claramente las garantías, para que podamos tener una penetración lo más extensa posible de los servicios de los que estamos hablando, pero, sobre todo, en beneficio de los ciudadanos, de los consumidores y, también, por supuesto, del desarrollo económico.

Por eso, es importante mantener la fecha de 2012 para el apagón analógico, para que Europa no se quede rezagada, porque nuestros competidores han fijado unas fechas mucho más adelantadas: Estados Unidos, el año 2009, Corea del Sur, el año 2010, y Japón, el año 2011. Ello exige que coordinemos nuestros esfuerzos para que los países se comprometan realmente. Como usted muy bien señalaba, España, mi país, ha adelantado la fecha, como algunos otros, pero hace falta que todos perseveremos en el mismo empeño, porque, cuanto más dure el periodo transitorio, más perjudicados resultarán los operadores de televisión, la industria de receptores, la industria de la fabricación y la comercialización, el sector de la distribución y, sobre todo, los propios ciudadanos.

Por último, quisiera destacar que, para que la conversión tenga resultados positivos, es muy importante que la Comisión y los Estados miembros velen principalmente por dos cosas: una, el cierre de la brecha digital, que en nuestra sociedad es muy relevante, y otra, la ausencia de monopolios, porque, si los hubiera, no sería posible esta transformación.

  John Purvis (PPE-DE). – Mr President, my household is a fairly typical European household: we have a TV set in the sitting room, one in the kitchen, one in our bedroom and one for the grandchildren when they visit. We subscribe to Sky Digital by satellite, which costs around GBP 40 – EUR 60 – a month, and we pay our TV licence for the BBC public service channels.

Even though there are hundreds of digital channels, we will be able to view only one digital channel at a time on all these sets because we have only one viewing card. At the moment, while my wife watches ‘Extreme Makeover’ and our grandchildren view the cartoon channel on digital, I can still get the news on one of the five analogue channels. After the switchover – which is only two or three years away now in the UK – we will be stuck with only one channel at a time unless we pay for extra decryption boxes and cards. To cover all the interests in a typical household, this could require up to four or five cards. The cost could be GBP 200 – EUR 300 – a month; GBP 2 000 – EUR 3 000 – a year over and above the licence fee.

It is essential that the Commission ensure that the digital service providers, such as Sky, allow multiple-channel choice in each household at reasonable cost and that they do not make the multiple choice that digital can offer so absurdly expensive that it cannot be availed of. I therefore ask the Commissioner: what will you do about the availability and cost of multiple channels in each household? What will you do to ensure monopoly positions are not unreasonably exploited and what will you do to mitigate the cost of even a single set changeover from analogue to digital for the less well off and the socially vulnerable?

  Νικόλαος Σηφουνάκης (PSE). – Κύριε Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, η ψηφιακή τηλεόραση προσφέρει μια σειρά από οφέλη στον τηλεθεατή: βελτιωμένη ποιότητα εικόνας, καλύτερο ήχο, καλύτερη λήψη της εικόνας μέσω φορητών και κινητών συσκευών, διαδραστικές υπηρεσίες.

Παράλληλα, με την ψηφιακή τηλεόραση βελτιώνεται η πρόσβαση των ατόμων με ειδικές ανάγκες, όπως είναι τα άτομα με προβλήματα ακοής και όρασης, παρέχοντας βοηθητικές υπηρεσίες όπως ο βελτιωμένος υποτιτλισμός, ο ηχητικός σχολιασμός και ο σχολιασμός με σύμβολα.

Για αυτό επείγει η μετάβαση στη ψηφιακή τηλεόραση το αργότερο μέχρι το 2012 έτσι ώστε να μην υστερήσουμε έναντι των κύριων ανταγωνιστών μας, των ΗΠΑ και της Ιαπωνίας, χώρες οι οποίες σκοπεύουν να τερματίσουν την αναλογική μετάδοση το 2009 και το 2011 αντίστοιχα.

Πέρα όμως από αυτά, η μετάβαση στη ψηφιακή τηλεόραση και η επακόλουθη κατάργηση της αναλογικής έχει επίσης ως αποτέλεσμα την ελευθέρωση των αναλογικών συχνοτήτων οι οποίες θα μπορούν πλέον να χρησιμοποιηθούν για νέες καινοτόμες υπηρεσίες. Η απελευθέρωση των συχνοτήτων πρέπει να συνοδευτεί από πολιτικές που αποσκοπούν στην αύξηση του πλουραλισμού και ιδιαίτερα της πολιτιστικής ποικιλομορφίας στην αναμετάδοση ευρωπαϊκών και ανεξάρτητων παραγωγών. Στόχος μας πρέπει να είναι τα τηλεοπτικά προγράμματα τα οποία θα αναδεικνύουν με ποιοτικό τρόπο την εκπαιδευτική, πολιτιστική και ενημερωτική αποστολή της τηλεόρασης.

  Malcolm Harbour (PPE-DE). – Mr President, I very much welcome this initiative by Parliament and by our colleagues in the Committee on Industry, Research and Energy. I asked to make a short statement at the end because last Friday I was invited to participate in a conference held by the British regulator Ofcom under the auspices of the Presidency. One of the major issues on the agenda of that conference was spectrum regulation and management, particularly in the context of the so-called digital dividend – in the phraseology that some will have used this evening – which relates to the releasing of high-quality radio frequency spectrum as a result of the switchover to digital television.

Parliament needs to pay far more attention to the issue of how radio spectrum will be allocated and managed across the European Union, because it is clearly important that we have some alignment of goals there. Member States are already making decisions about how that digital dividend should be spent.

Some people, including the last speaker, have talked about the fact that there will be a unique conjunction of events, in that the same pieces of spectrum will become available in every European country. In the interests of creating a more active market for digital content and breaking away from some of the artificial constraints that we have at the moment in relation to national boundaries for digital content, there are certainly opportunities that we must take, but in order to do so we need to generate ideas that will encourage Member States to take advantage of them.

We are not seeing many such ideas bubbling up so far. I think there is a lot of work for this Parliament to do. I therefore welcome Mrs Barsi-Pataky's initiative in the Committee on Industry, but I hope you will agree that this is just the beginning. First of all we must disseminate the importance of digital switchover; secondly, we must sensitise our colleagues to its fundamental economic importance and, thirdly, we must start to tackle politically the issue of how we deal with spectrum allocation and the digital dividend.

  Vladimír Špidla, člen Komise. Dámy a pánové, děkuji za rozpravu. Myslím si, že po právu bylo v rozpravě použito slovo revoluce, protože přechod na digitální vysílání je svým způsobem revolucí a každý takovýto zásadní technický přechod s sebou nese i obecné důsledky. Koneckonců vývoj lidské civilizace je vývojem stupňů zpracování informací - napřed tradiční informace, potom písmo, masové šíření informace, pak elektronické šíření informace - na této cestě jsme právě teď. Přikračujeme k dalšímu kroku a bude zřejmě následovat umělá inteligence. Každý z takovýchto zlomů má celou řadu důsledků a v rozpravě z mnoha hledisek jste se o možných důsledcích zmínili.

Chtěl bych zdůraznit dvě věci. Zaprvé přístup Komise vychází z toho, k čemu je Komise oprávněna, tzn. není to otázka obsahu, ale technického a organizačního řešení daného problému. Obecně je zřejmé, že toto řešení přinese větší možnosti, větší kvalitu a je pravděpodobné, že sníží náklady. Očekávám a předpokládám, že tato debata se v různých fázích povede ještě do roku 2012 a je to pro nás mimořádně cenné, protože není možné bez skutečné demokratické debaty zaujmout stanovisko a najít operativní řešení pro změnu tohoto významu. Přes všechno si myslím, že základní formulace, kterou Komise použila a kterou jsem použil ve svém úvodním projevu, bude platná i nadále, tj. zajistit, aby spektrum uvolněné vypnutím analogového vysílání bylo využito takovým způsobem, který bude pro společnost maximálně přínosný.

  Le Président. – J'ai reçu, conformément à l'article 108, paragraphe 5, du règlement, une proposition de résolution en conclusion de ce débat⁽¹⁾.

Le débat est clos.

Le vote sur cette proposition de résolution aura lieu mercredi.

(1) Voir procès-verbal.