Dobesedni zapisi razprav

Četrtek, 15. junij 2006 - Strasbourg

4. Zaščita finančnih interesov Skupnosti (razprava)

  Przewodniczący. Kolejnym punktem porządku dziennego jest sprawozdanie sporządzone przez Herberta Böscha w imieniu Komisji Kontroli Budżetowej w sprawie ochrony interesów finansowych Wspólnot i zwalczania nadużyć – Sprawozdanie roczne 2004 [2005/2184(INI)] (A6-0185/2006).

  Herbert Bösch (PSE), Berichterstatter. – Herr Präsident, meine Damen und Herren! Wir können beim so genannten Betrugsbericht für das Jahr 2004 festhalten, dass die Unregelmäßigkeiten, und ich betone noch einmal, Unregelmäßigkeiten, nicht Betrügereien — Betrügereien machen normalerweise einen Bruchteil aus —, sich relativ stabil bei knapp 1 % des EU-Haushalts bewegen. Interessant ist allerdings, dass sich innerhalb des Haushalts bestimmte Verschiebungen ergeben, die man auch mittel- und langfristig erkennen kann, und hier begrüßen wir vor allem und können wirklich mit Stolz feststellen, dass es gelungen ist, über die Jahre hinweg die Unregelmäßigkeiten in unserem größten Bereich, nämlich bei der Landwirtschaft, massiv zurückzufahren. Es gab einen Rückgang des Schadensvolumens von 2003 auf 2004 um knapp 50 %, von 170 Millionen auf 80 Millionen. Umgekehrt müssen wir leider feststellen, dass die Schadensvolumina bei den Strukturfonds von 482 Millionen auf 694 Millionen Euro gestiegen sind.

Die rückläufigen Zahlen bei der Landwirtschaft können wir übereinstimmend darauf zurückführen, dass offenbar das integrierte Verwaltungs- und Kontrollsystem greift. Wo immer es angewendet wird, entstehen positive Ergebnisse; umso mehr müssen wir natürlich darauf dringen, dass dieses InVeKo-System auch angewandt wird. Wir merken in unserem Bericht kritisch an, dass ein altes Mitgliedsland, nämlich Griechenland, auch sieben Jahre nach dem Ablauf der Frist zur Umsetzung das bis heute nicht getan hat. Wir ermutigen natürlich die Kommission, nach dem Rechten zu sehen, denn das sind ja einheitliche Vorgangsweisen, die hier angewandt werden müssen.

Eine weitere Auffälligkeit finden wir im Bereich der Heranführungshilfen. Alles, was mit der Erweiterung zu tun hat, ist politisch ein sensibler Bereich, aber wir müssen auch hier budgetär nach dem Rechten sehen. Auch die Höhe der vermuteten Unregelmäßigkeiten ist bedenklich, aber viel schlimmer noch ist die Tatsache, dass die Kommission nach eigenem Bekunden eigentlich nicht weiß, welcher Art die aufgedeckten Unregelmäßigkeiten waren, und damit natürlich auch nicht weiß, was zurückzuholen ist und wie das wieder eingetrieben werden kann — und zwar in 90 % der Fälle!

Das heißt, die Kommission ist praktisch blind auf diesem Gebiet und wir müssen hier Vorsorge treffen. Wir wissen, dass die administrativen Kapazitäten der beitretenden Länder wohl noch etwas geringer sind, aber ich bitte das Parlament und die Kommission, bei künftigen Budgets darauf schon Rücksicht zu nehmen. Nicht dass man in bereits volle Fässer noch zusätzlich Wasser hineingießt, was sie letztendlich zum Überlaufen führen muss!

Im letzten Jahr haben wir im Bericht über die Betrugsbekämpfung vor allem den Zigarettenschmuggel behandelt, und wir sind eigentlich stolz darauf, dass hier von der Kommission und von OLAF gute Arbeit geleistet wurde. Der Vereinbarung mit Philip Morris sind inzwischen 24 Länder, auch die neuen Länder, beigetreten, mit einer Ausnahme, die wir bedauern: Großbritannien. Wir hätten allerdings gerne — und finden es bedauerlich, dass sie dazu bisher nicht in der Lage war —, dass die Kommission die von Philip Morris zu leistenden Zahlungen, insgesamt rund 1 Milliarde Euro, sinnvoll verwendet. Hier sollten wir von der Kommission noch konkrete Vorschläge und Initiativen für die Verwendung dieser Einnahmen bekommen.

Wir schätzen, dass der EU im Jahre 2004 etwa 418 Millionen Euro an Zolleinnahmen durch Zigarettenschmuggel verloren gegangen sind — Tendenz steigend. Hier haben wir einen Bereich, den wir europäisch lösen müssen. Da nützen mitgliedstaatliche Maßnahmen nicht mehr viel.

Wir haben erstmals auch den Mehrwertsteuerbetrug mit aufgenommen. Wir schätzen, dass durch Mehrwertsteuerbetrug jährlich 10 % der Mehrwertsteuereinnahmen in den Mitgliedstaaten verloren gehen, und ich möchte ausdrücklich die Kommission ermutigen und darin unterstützen, hier gemeinsam mit dem Europäischen Parlament voranzugehen.

Schließlich noch zur bevorstehenden Reform von OLAF: Die Kommission hat am 24. Mai den Vorschlag für eine Verordnung verabschiedet, ihn jedoch dem Parlament bis heute leider noch nicht übermittelt, so dass auch kein parlamentarisches Verfahren beginnen kann. Wir werden allerdings heute klare Leitlinien zu dem Thema vorschlagen. So wird das Parlament beispielsweise keiner Verordnung zustimmen, die seine Rechte in irgendeiner Weise einschränkt.

Was die Arbeit von OLAF betrifft, so haben sich die Prioritäten in den vergangenen Jahren zunehmend weg von der ursprünglichen Hauptaufgabe von OLAF, den Untersuchungen, hin zu Koordinierungs- und Plattformfunktionen verschoben. Die Ausdehnung der Koordinierungstätigkeiten darf auf keinen Fall auf Kosten der Untersuchungen gehen, da das fatale Wirkungen nach außen haben kann. Wenn denn bei der Reform von allfälligen Ausweitungen der Tätigkeiten von OLAF die Rede ist, dann muss der Kommission und diesem Hause von vornherein klar sein, dass dazu weitere finanzielle und menschliche Ressourcen nötig sind. Darauf müssen wir uns dann gleichzeitig verständigen.

  Vladimír Špidla, člen Komise. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Komise by nejprve chtěla poděkovat panu zpravodaji Herbertu Böschovi za nasazení, s jakým se již léta věnuje boji proti podvodům a ochraně finančních zájmů Evropské unie.

Jedná se o jednu z nejpozitivnějších zpráv v této oblasti za poslední roky. Zpráva je samozřejmě odrazem reality. Komise tuto konstruktivní zprávu vítá a souhlasí s většinou názorů, které jsou v ní vyjádřeny.

Chtěl bych se nejdříve zmínit o statistikách a tendencích, kterými se ubírají nesrovnalosti sdělené členskými státy v roce 2004. Je třeba být vždy obezřetný, než se vynesou unáhlené závěry o statistikách týkajících se těchto sdělení. Členské státy, které sdělují velmi mnoho případů, se obecně snaží více dodržovat svoje povinnosti než státy, které sdělují málo případů. Částky rovněž odpovídají odhadům a neodrážejí ztráty v rozpočtu, neboť opravná opatření přicházejí ihned.

V odvětví vlastních zdrojů a zemědělství částky klesají, jak bylo konstatováno, zatímco v odvětví strukturálních akcí se zvyšují. Jak Parlament zdůrazňuje, měl systém IACS v odvětví zemědělství velký úspěch. Komise se snaží snížit nejen počet nesrovnalostí a na ně navazujících kroků, ale v roce 2005 podnikla rovněž opatření, jejichž prostřednictvím některé staré členské státy zlepšily kvalitu sdělování nesrovnalostí elektronickou cestou.

Nyní bych se chtěl krátce zaměřit na obsah zprávy. Pokud jde o reformu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF): Komise dne 24. května 2006 přijala návrh na změnu nařízení 1073/1999, jímž byl OLAF zřízen. Jaké jsou hlavní prvky reformy úřadu OLAF? Nejprve je třeba říci, že stávající struktura úřadu, jenž je jako útvar Komise při vedení vyšetřování funkčně nezávislý, funguje uspokojivě. Účetní dvůr potvrdil tuto skutečnost ve své zvláštní zprávě o zřízení úřadu. V tomto rámci posiluje legislativní návrh účinnost vyšetřování úřadu, jeho politické vedení, dodržování procedurálních a individuálních práv během celého vyšetřování a přísun informací týkajících se vyšetřování, přičemž je zachována nezávislost a důvěrnost vyšetřovací činnosti úřadu. Komise má za to, že se jedná o vyvážený návrh, jehož cílem je zlepšit fungování úřadu, a že skutečně ke zlepšení fungování úřadu dojde.

Komise doufá, že Parlament se bude moci v nejbližší době nad tímto návrhem zamyslet, v Radě již v rámci příslušné pracovní skupiny proběhla první diskuse.

Boj proti pašování cigaret: rád bych se o této otázce několika slovy zmínil. Zejména o dohodě týkající se boje proti pašování cigaret, jež byla uzavřena se společností Philip Morris International. Komise děkuje Parlamentu za jeho nepřetržitou podporu v této oblasti. Komise vyjadřuje potěšení z toho, že 24 z 25 členských států se již připojilo k dohodě, neučinilo tak pouze Spojené království. Tato skutečnost svědčí o úspěchu a významu této dohody, jenž je první v této oblasti a jež zakládá spolupráci mezi orgány a průmyslem.

Oznámení o zabavení cigaret společnosti Philip Morris International má pro OLAF a členské státy zvláštní význam. Jen pro vaši představu – OLAF a členské státy v roce 2005 oznámily společnosti Philip Morris přibližně 300 jednotlivých zabavení, což představuje více než 400 milionů cigaret. Z tohoto množství 85 až 90 % byly padělky. Zabavení umožňuje určit klíčové oblasti v boji proti pašování a padělkům, a to je mimořádně důležité. V praxi se ukazuje, že dohoda je velice účinným prostředkem pro boj proti pašování cigaret. Komise doufá, že tak bude vzorem pro další výrobce cigaret.

Ve zprávě byla zmíněna otázka využití získaných prostředků. Záměrem Komise je v nejbližší době předložit návrh změněného programu Pericles na léta 2007–2013, v němž boj proti pašování a padělkům zaujímá významné místo mezi cíli, na něž by mohly být přiděleny finanční prostředky.

Zpráva se oprávněně zabývá zvláštním problémem podvodů v rámci Společenství v oblasti DPH a značnými ztrátami na úkor členských států. Veškeré úsilí o zintenzivnění spolupráce mezi členskými státy a mezi Komisí a členskými státy si zasluhuje co největší podporu. Návrh na řízení o vzájemné administrativní pomoci, k němuž se Evropský parlament vyjádřil pozitivně, je významnou iniciativou.

Kdy může OLAF jakožto útvar Komise poskytnout členským státům přidanou hodnotu? Tato iniciativa dokonale zapadá do rámce sdělení o evropské strategii boje proti daňovým úniků, které Komise přijala dne 31. května. Konstatuje, že míra daňových úniků je čím dál více znepokojující a že členské státy nemohou účinně jednat samy. Cílem Komise je zlepšit mechanismy operativní spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a úřadem.

Jak vidíte, celá řada významných legislativních opatření se v současné době připravuje nebo projednává s Radou a Parlamentem. Na nejrůznějších úrovních mají všechna tato opatření posílit ochranu finančních zájmů a zajistit lepší spolupráci mezi různými subjekty. Oblast ochrany finančních zájmů je oblastí sdílené pravomoci, pro jejíž úspěch je rozhodující úloha členských států. Komise a OLAF doufají, že v Evropském parlamentu budou mít pro tento úkol i nadále silného spojence. Účinná struktura boje proti zneužívání evropských peněz je zásadní pro získání důvěry ze strany občanů. O důvěryhodnost našich orgánů jde především nyní, kdy byla obtížně nalezena dohoda o nových finančních výhledech.

Dovolte mi, abych zaujal postoj k jednotlivých pozměňovací návrhům. Komise může přijmout pozměňovací návrhy 1, 3, 4 a 5. V případě pozměňovacího návrhu 2 o Eurostatu Komise předala dne 12. dubna 2006 situační zprávu v návaznosti na aféru Eurostat. Zpráva ukazuje, že celá řada přijatých opatření by měla garantovat, aby se podobné nesrovnalosti již neopakovaly. OLAF ukončil veškerá šetření kromě jediného. Co se týče finančních dopadů nesrovnalostí a úhrady pohledávek, Komise nemůže v současné době podat více informací, než uvedla ve své zprávě. Některé záležitosti jsou totiž stále ještě v jednání u národních soudů, a proto není možné poskytnou přesnější informace.

V případě pozměňovacího návrhu č. 6 má Komise za to, že interní systém, který již nyní existuje v Komisi ohledně vylučování firem, dostatečně odpovídá na tuto žádost. Tento systém je přístupný a udržovaný všemi generálními ředitelstvími Komise a nikoliv pouze ředitelstvím pro vědu a výzkum. Pojetí černé listiny jakožto nástroje pro prevenci je opravdu slibné. Z tohoto důvodu Komise navrhla v rámci revize finančního nařízení rozšířit databázi vyloučených firem, aby ji mohly využívat také členské státy a ostatní partneři zapojení do spravování fondů Společenství. Problémem tohoto pozměňovacího návrhu z hlediska Komise není jeho abstraktní vnitřní podstata, nýbrž to, že je pouze dílčím návrhem v rámci širšího systému, který se vyvíjí a který je podle názoru Komise účinný a možnost jeho dalšího vývoje je stále ještě otevřená.

  Simon Busuttil, f'isem il-grupp PPE-DE. – Nixtieq nibda billi nifraħ lill-kollega Bösch għar-rapport tiegħu, li huwa rapport tajjeb, li huwa rapport pożittiv, kif anke qal il-Kummissarju li aħna se nappoġġjaw. Nixtieq nagħmel żewġ punti fil-qosor.

L-ewwel nett, nixtieq inwassal il-messaġġ illi issa li kkonfermajna lill-Kap ta' l-OLAF, fil-ħatra tiegħu, għandna nħallu lil dan l-uffiċċju jagħmel xogħlu mingħajr ma nagħmlulu bsaten fir-roti. L-OLAF huwa uffiċċju kruċjali fil-ġlieda kontra l-frodi u għaldaqstant huwa importanti li nħalluh jaħdem b'serenità u mhux taħt pressjoni u tensjoni kontinwa ġejja minn naħa tagħna. Jeħtieġ li niftħu kapitlu ġdid u nħallu lill-OLAF jaħdem. Imbagħad jekk l-OLAF ma jagħtix ir-riżultati, allura nerġgħu nitkellmu.

It-tieni punt, il-Kummissjoni għadha kif ħarġet proposti ġodda biex naġġornaw ir-regolament li jwaqqaf l-OLAF. Aħna għandna interess kbir f'dan il-proċess u rridu naraw li dan it-tibdil iwassal għal uffiċċju ferm aktar b'saħħtu, ferm aktar effiċjenti u ferm aktar effikaċi f'xogħlu. Dan jinkludi wkoll iżda l-indipendenza tal-OLAF.

Sur President, il-grupp tagħna jagħti importanza kbira lill-protezzjoni ta' l-interessi finanzjarji ta' l-Unjoni Ewropea għar-raġuni sempliċi illi għandna nuru impenn ċar li l-flus ta' min qed iħallas it-taxxi mhux biss għandhom jintużaw sew iżda wkoll għandhom jidhru li qed jintużaw sew. La l-Unjoni Ewropea qiegħdha tuża flus imħallsa mit-"tax payers", dan huwa l-obbligu tagħna.

  Inés Ayala Sender, en nombre del Grupo PSE. – Señor Presidente, me uno al reconocimiento general al trabajo de mi compañero Herbert Bösch por su tenacidad en la protección de los intereses financieros de la Comunidad y su seguimiento de las actividades de la OLAF.

Este año nos congratulamos, pues, —yo especialmente por referencias a aspectos de la agricultura que afectan a mi país— de la franca mejoría y de la calidad, así como de la reducción de los fraudes en los Estados miembros y, especialmente, del éxito obtenido en relación con el contrabando de cigarrillos, que pone de manifiesto que la Unión puede imponerse a esas multinacionales que a veces nos parecen imposibles de controlar.

Pero este año también tenemos una novedad que resulta muy preocupante y que nos enfrenta a todos —pero especialmente a la Comisión— a una responsabilidad mayor: ¿está garantizado el respeto de los derechos fundamentales de las personas investigadas? Lo digo porque la sentencia del Tribunal de Primera Instancia de 6 de abril de 2006 en el Asunto IRELA, en la que la Comisión es condenada al pago de una indemnización a un funcionario y en la que, por primera vez, se condena de manera clarísima la investigación realizada por la OLAF, nos exige una reflexión y una reacción profunda y radical para que, de manera irrefutable y clarísima, en el Reglamento revisado sobre las investigaciones de la OLAF, que precisamente se prepara para su presentación, queden garantizados la independencia del control de la legalidad de las investigaciones llevadas a cabo y, sobre todo, el respeto máximo de los derechos fundamentales de las personas investigadas, aplicando de manera radical el principio de prevención.

No puede ser que nuestra Unión, las Comunidades y nuestras instituciones den lecciones de respeto de los derechos fundamentales de las personas a todos los países del entorno, e incluso a los propios Estados miembros, y en la propia casa no seamos capaces de mantener ese principio de prevención y ese respeto por los derechos fundamentales de las personas de la casa a quienes sometemos a una investigación. Después siempre es demasiado tarde.

  Bart Staes, namens de Verts/ALE-Fractie. – Voorzitter, collega's, mijnheer de commissaris, een Parlement heeft vele taken. Niet alleen het maken en vereenvoudigen van wetten, maar ook het houden van toezicht op bepaalde beslissingen en op de vraag of die beslissingen al dan niet correct zijn uitgevoerd. Tot de kern van die controletaken behoort de controle op de uitvoering van de begroting. Nagaan of de meer dan honderd miljard euro waarmee het Europese beleid wordt gerealiseerd goed en correct besteed is. Nagaan of het geld van de Europese belastingsbetaler nuttig en efficiënt gebruikt wordt en controleren of het in de juiste handen terechtkomt.

Voor het begrotingsjaar 2004 bedroegen de door de lidstaten gemelde onregelmatigheden en fraude bijna 1 miljard euro. Terwijl we vroeger konden vaststellen dat de meeste van die meldingen vooral betrekking hadden op de landbouw en minder op de uitgaven van het structuurbeleid, zien we nu, zoals de heer Bösch terecht heeft gezegd, een omgekeerde trend. Meer meldingen binnen de structuurfondsen, minder binnen landbouw. Die daling binnen de landbouw heeft natuurlijk alles te maken met de goede werking van het geïntegreerde beheers- en controlesysteem. Tegen deze achtergrond - ik wil het benadrukken - is het onaanvaardbaar dat één lidstaat, Griekenland, zeven jaar na de feiten nog steeds in gebreke blijft.

Collega Bösch geeft in zijn verslag een goed overzicht van wat fout loopt en hij aarzelt daarbij niet man en paard te noemen. Hij gebruikt terecht de uiterst efficiënte methode van naming and shaming. Mede door de steun van antifraude-commissaris Callas slaagden we er in het voorbije jaar in om een aantal lidstaten ertoe te dwingen de namen van de eindbegunstigden van de landbouwgelden openbaar te maken. Dat verschaft ons een goed inzicht in de besteding van landbouwgelden en een goed inzicht in de anomalieën. Het leerde ons vooral eens te meer dat het geld niet altijd bij de landbouwers terechtkomt, maar bij de grote voedselgiganten.

Ik denk dat we nu een stap verder moeten gaan en de lidstaten moeten dwingen om ook de eindbegunstigden van de structuurfondsen, onder andere het regionaal fonds en het sociaal fonds, openbaar te maken. Ik wil van dit debat ook gebruik maken om de mensen van OLAF hier te prijzen. Zij doen schitterend werk. Zij krijgen soms kritiek. De heer Bösch vermeldt in zijn verslag terecht een aantal kritiekpunten, maar we moeten daarbij ook steeds voor ogen houden dat in de voorbije acht jaar enorme vooruitgang is geboekt.

Tenslotte nog iets over twee zeer fraudegevoelige terreinen, de BTW-fraude en de sigarettensmokkel. De BTW-fraude moet worden aangepakt en ik verwelkom de mededeling van de Commissie terzake. Ten aanzien van de sigarettensmokkel wordt later dit jaar een initiatiefverslag van mijn hand gepubliceerd. Ik ben heel blij dat, ondanks het feit dat er een initiatiefverslag komt, de heer Bösch in zijn verslag reeds een aantal paragrafen aan deze problematiek heeft gewijd. We hebben een akkoord met Philip Morris. Het geld dat we daaruit krijgen, moet voor het antifraudebeleid gebruikt worden. Ik denk dat we samen met de Commissie, zoals commissaris Špidla terecht zei, moeten kijken hoe dat geld moet worden gebruikt, bijvoorbeeld in het Hercules-programma. We zullen de komende maanden daarin heel veel tijd en energie moeten steken.

  Kartika Tamara Liotard, namens de GUE/NGL-Fractie. – Mijnheer Bösch, allereerst bedankt. Maar wat nu? In 2004 zijn een kleine tienduizend onregelmatigheden bij de besteding van Europees geld gemeld, maar dit zijn natuurlijk alleen de bekende gevallen van fraude en incompetentie. Hoe vaak er precies met Europees geld gesjoemeld wordt zonder dat wij daar weet van hebben, daar kunnen we alleen naar raden. Ik ben zelf bang dat dit slechts een top van de ijsberg is waarop het schip van de Europese Unie uiteindelijk in stukken zal breken. De Europese burger wordt steeds kritischer jegens de EU en geldverspilling is een van de belangrijkste redenen van deze terechte kritiek. 2% van de structuurfondsen gaat op aan fraude of een of andere vorm van wanbeheer. Ik vind dat, gezien de enorme bedragen die hiermee gemoeid zijn, een zeer verontrustend percentage. We hebben het dan over honderden miljoenen verspilde euro's waarvan volgens de Commissie minstens 20% aan directe fraude verloren is gegaan. Zelfverrijking op Europees, nationaal en regionaal niveau. Een Europa-brede evaluatie van de effectiviteit en de fraudegevoeligheid van met name de ESF-middelen lijkt mij wenselijk.

De Europese anti-fraude-organisatie OLAF zou van fraudebestrijding in Europa haar werk moeten maken. Helaas is deze waakhond tot nu toe in veel gevallen toch vaak slechts een schoothondje gebleken. Tekenend voor deze situatie is het feit dat het Parlement nog steeds geen duidelijkheid heeft over de omvang en de gevolgen van de Eurostat-fraude die toch al in 2004 bekend werd. Dit staat volstrekt haaks op de efficiëntie en transparantie die de Commissie in haar mededeling zegt na te streven.

Het zou echter onterecht zijn om de vinger alleen naar Brussel te wijzen als het gaat om falende fraudebestrijding, want de lidstaten zijn zelf zeker even schuldig. Zij laten gesjoemel oogluikend toe of treden in ieder geval niet hard genoeg op. Dat in oude, relatief rijke lidstaten, zoals Duitsland en Spanje, het leeuwendeel van alle fraudegevallen voorkomt en dat deze landen dan ook nog eens onjuist en onvolledig verslag doen van de fraudegevallen op hun grondgebied, is onaanvaardbaar. Hier zou een duidelijk lik-op-stuk-beleid moeten worden gevoerd. Als lidstaten niet afdoende optreden tegen fraude en verspilling van Europees geld, zou dit gevolgen moeten hebben voor de hoeveelheid subsidies die zij ontvangen. Dat geldt trouwens net zo goed voor mijn eigen land, Nederland, wanneer dat weigert om specifieke daders te noemen bij fraudezaken. Nog belangrijker is het voorkomen van fraude. Dit kunnen we doen door de meest fraudegevoelige geldstromen gewoon af te snijden, bijvoorbeeld de exportsubsidies in de landbouw. Het is bekend dat hierbij relatief veel fraudegevallen plaatsvinden. Naast alle andere morele bezwaren die ik tegen exportsubsidies heb, lijkt me dit een uitstekende reden om deze belachelijke en schadelijke vorm van steun stop te zetten.

  Janusz Wojciechowski, w imieniu grupy UEN. – Panie Przewodniczący! Ochrona interesów finansowych wspólnoty i przeciwdziałanie nadużyciom wymagają systemu skutecznej kontroli, którego w Unii Europejskiej nie ma.

Wyrażam najwyższe uznanie dla Europejskiego Trybunału Obrachunkowego, ale jego sprawozdania dają dość powierzchowny obraz i w gruncie rzeczy niewiele wiemy o rzeczywistym wydatkowaniu unijnych pieniędzy. Oparcie kontroli budżetowej na systemie DAS, czyli na wystawianiu pozytywnych świadectw wiarygodności ksiąg finansowych, nie pozwala dotrzeć do nadużyć. Dlatego też nadużycia częściej wykrywa prasa niż powołane do tego organy kontroli. Co gorsza, europejski model jest rekomendowany krajom członkowskim i np. w Polsce obserwuję, że im bardziej sprawozdania o wykonaniu budżetu przygotowywane przez Najwyższą Izbę Kontroli upodabniają się do sprawozdań Europejskiego Trybunału Obrachunkowego, tym mniej w nich rzeczywistej wiedzy o dziejących się nieprawidłowościach i nadużyciach.

Powinniśmy głęboko przemyśleć system kontroli budżetowej w Unii Europejskiej, jego reforma powinna iść w kierunku pogłębienia kontroli. Nie tylko badanie wiarygodności ksiąg, lecz badanie konkretnych nieprawidłowości, nadużyć, analiza ich przyczyn i rekomendowanie wniosków w sprawie ich usunięcia, a także rozpoznawanie i sygnalizowanie mechanizmów korupcjogennych powinny stać się istotą systemu kontroli w Unii Europejskiej. Powinniśmy też stworzyć warunki do korzystania w Parlamencie Europejskim ze sprawozdań narodowych organów kontroli, w których zawarta jest ogromna wiedza o wydatkowaniu unijnych pieniędzy, a z której to wiedzy my dotychczas zupełnie nie korzystamy. Ta sprawa powinna być rozwiązana systemowo.

Panie Przewodniczący, mówimy o nadużyciach, proszę pozwolić mi na drobne słowne nadużycie, takie mianowicie jedno zdanie na inny temat: otóż w tej Izbie mój kraj, Polska, jest oskarżany o rasizm i ksenofobię. Chcę wyrazić zdecydowany sprzeciw wobec tego zarzutu i powiedzieć, że w Polsce od wielu lat nikomu włos

(Przewodniczący przerwał mówcy)

z głowy nie spadł z powodu zarzutów rasistowskich. To chciałem powiedzieć, bo nie miałem możliwości wypowiedzenia się we wczorajszej debacie.

  Nils Lundgren, för IND/DEM-gruppen. – Herr talman! Herbert Bösch har gjort en mycket samvetsgrann, och i vissa stycken lysande, genomgång av oegentligheter och bedrägeri som försiggår i olika delar av Europeiska unionen och dess myndigheter. Det är en sak att upptäcka vad som pågår, men det är en annan sak att sedan också se till att detta åtgärdas. Det är denna kammares huvuduppgift att utkräva ansvar. Kammaren fyller dock inte sin uppgift på detta område.

För det första måste vi kunna definiera vem som bär ansvar. Många av oss här har försökt genomdriva en ordning som innebär att ett statsråd, en minister, i varje land med sitt namn garanterar att medel från EU har använts korrekt i hans eget land, så att man vet att den politikern är ansvarig. För det andra: När vi har funnit vem som är ansvarig, måste vi utkräva ansvaret. Denna kammare skall göra det genom att vägra bevilja ansvarsfrihet när problem föreligger. Det görs inte. Det finns dolda samband som vi inte känner till. Jag fann själv som föredragande missförhållanden i Regionkommittén och begärde att vi skulle uppskjuta beslutet om ansvarsfrihet, men nästan alla röstade emot. Endast liberalerna bytte sida, vilket länder dem till heder, medan socialisterna och de konservativa som vanligt vägrade att utkräva ansvar. Detta måste ändras.

  Hans-Peter Martin (NI). – Herr Präsident! Wenn sich jemand ernsthaft für diesen Themenbereich interessiert — es heißt ja Schutz der finanziellen Interessen der Gemeinschaften —, so empfehle ich ihm, nachzulesen, worüber in diesem Hause bei ähnlicher Gelegenheit schon diskutiert worden ist, und vor allem auch nachzulesen, welche Änderungsanträge diesem Bericht im Ausschuss vorangegangen und dann nicht angenommen worden sind. Konkret: Dies hier ist nicht mehr als ein bisschen Kratzen an der Oberfläche der grundsätzlichen Probleme in dieser Union. Wenn es an die Substanz geht, haben wir es nicht mit 1 % Unregelmäßigkeit zu tun, sondern mit viel mehr Geldmitteln, die zumindest nicht sinnvoll verwendet werden. Ich denke an 5 bis 7 Milliarden bei TACIS und viele andere Bereiche, wie zum Beispiel Verwaltung, in denen Geld verschleudert wird.

Darum reduziert sich dieser Bericht eigentlich fast auf ein Nebelwerfen, weil die wirklich substanziellen Fragen nicht angegangen werden. Der Berichterstatter selbst sagt sogar, dass man gar nicht weiß, mit welcher Art von Unregelmäßigkeit man es in der Erweiterungsfrage zu tun hat. Trotzdem nimmt man neue Länder auf, weil im Kernpunkt, bei dem es um die Institution ging, die tatsächlich Unregelmäßigkeiten nachgehen sollte, eine große Peinlichkeit für das Parlament besteht. Die Kommission hat entsprechende Vorschläge vorgelegt, wie OLAF zu reformieren ist. Wir bleiben in unserem Bericht deutlich dahinter zurück. Es wurden Änderungsanträge abgelehnt, in denen gefordert wurde, dass OLAF wenigstens in dem engen Bereich, in dem es bisher tätig ist, ordentlich, verlässlich und nachvollziehbar arbeiten soll. Doch alle diese Forderungen wurden im Ausschuss abgelehnt. Jetzt sagt man, ja, es ist toll, dass wir schon so weit sind.

Nein, wir sind bei weitem noch nicht weit genug. Wir haben es mit willkürlichen Ermittlungen zu tun, sofern sie überhaupt stattfinden. Wir haben es mit nicht rechtsstaatlichen Verfahren zu tun, wenn man so tut, als ob man Betrug verfolgen würde. Man hat es mit einem ganz substanziellen Problem in dieser Union zu tun, nämlich dass Geld an ganz vielen Orten einfach verschwendet wird. Die meisten von Ihnen wissen das, aber wir sollten nicht so tun, als ob dieser Bericht große Aufklärung bringen würde.

  Ingeborg Gräßle (PPE-DE). – Herr Präsident, Herr Kommissar Ŝpidla, liebe Kolleginnen und Kollegen! OLAF und seine Mitarbeiterinnen und Mitarbeiter verdienen unseren Dank und unsere Anerkennung für eine sehr schwierige und eine sehr wichtige Aufgabe. Die Bilanz kann sich sehen lassen: OLAF ist ein wichtiger und schlagkräftiger Partner für Europa und die Betrugsbekämpfung. Ich möchte den Kollegen Martin dazu einladen, seine Vorwürfe von angeblich unrechtmäßigen Verfahren nachzuweisen.

Es liegt in unserem ureigenen Interesse als Teil der Haushaltsbehörde, dass OLAF ein immer stärkerer Partner wird. Aber wenn man die letzten fünfzehn Monate nun Revue passieren lässt, dann hat die Kommission zur Stärkung von OLAF nicht wirklich viel unternommen. Ein Berufungsverfahren von langer Dauer wurde angestrengt um den Preis, dass die Institutionen geschwächt und Personen beschädigt wurden. Die Stärkung von OLAF ist jetzt angesagt. Das Europäische Parlament wird mit Argusaugen über die Unabhängigkeit von OLAF nach den neuen Rechtsgrundlagen wachen. Ich möchte die Kommission hier wirklich auffordern, den Entwurf daran messen zu lassen. Wir werden genau prüfen, wie ernst es die Kommission tatsächlich mit der Betrugsbekämpfung meint. Je unabhängiger OLAF im Entwurf ausgestaltet wird, desto stärker ist das Interesse an der Betrugsbekämpfung.

Ich möchte Ihnen unsere Unterstützung zusichern. Es sind ja noch viele andere Dinge in Arbeit, die mit dem Aspekt Betrugsbekämpfung unmittelbar zu tun haben, zum Beispiel das Grünbuch zur Transparenzinitiative und die Frage der Veröffentlichung von Subventionsempfängern oder zumindest der Öffentlichkeitsmachung, der Kenntnisgabe an die Kommission. Wir haben einen ersten Textentwurf, in dem diese drinsteht, nämlich die im Entwurf vorliegende Haushaltsordnung. Jetzt muss es unser gemeinsames Interesse sein, dies auch beim Rat anzumahnen und durchzusetzen, denn sonst bleibt Betrugsbekämpfung immer nur ein Stückwerk und ist ein zahnloser Tiger.

  Paulo Casaca (PSE). – Também eu quero felicitar o nosso relator pelo excelente trabalho que realizou e associar-me à generalidade das palavras que foram aqui trazidas pelos nossos colegas de vários grupos políticos, nomeadamente o meu colega Bart Staes, que levantou muito oportunamente o problema da agricultura, que é um problema candente nos fundos comunitários.

Mas, acima de tudo, gostava de dizer, olhos nos olhos, à Comissão, que aquilo que a minha colega Ayala Sender aqui nos disse sobre a condenação pelo Tribunal de Primeira Instância das Comunidades Europeias do OLAF no processo 309/2003, não pode, em caso algum, deixar de ter consequências. Não se trata apenas de condenar a Comissão a indemnizar um funcionário da Comissão Europeia. Trata-se de condenar toda uma série de procedimentos de investigação desenvolvidos pelo OLAF que não respeitaram nenhuma regra que é essencial respeitar num Estado de Direito, não respeitaram os princípios da isenção e da imparcialidade, não deram aos acusados qualquer hipótese de defesa e, finalmente, fizeram com que uma investigação, e isto é o escândalo fundamental, em vez de ser dirigida contra os seus verdadeiros autores fosse dirigida contra quem rigorosamente nada teve a apontar neste processo.

Isto não pode ficar desta maneira e, se ficar desta maneira, devo dizer muito claramente que não entendo onde quer chegar a política de transparência da Comissão. Isto tem de ter as suas consequências. Não há nenhum Estado de Direito que possa ver uma decisão destas do Tribunal sem que sejam tiradas todas as consequências.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – Panie Przewodniczący! Zabierając głos w tej debacie chciałbym zwrócić Państwa uwagę na, moim zdaniem, najważniejsze kwestie.

Po pierwsze, na coraz większą aktywność państw członkowskich w zakresie wykrywania nieprawidłowości i nadużyć dotyczących środków finansowych Unii Europejskiej. Choć niestety, są kraje, i to pośród "starych krajów członkowskich", które przekazują Komisji dane o nadużyciach z wieloletnim opóźnieniem.

Po drugie, na wyraźny spadek o ponad 50% stwierdzonych szkód w zakresie wydatków na rolnictwo, z około 170 milionów w 2003 roku do 82 milionów w 2004. Zasługuje to na szczególne podkreślenie, ze względu na fakt, że pomoc Unii Europejskiej w rolnictwie jest kierowana do kilku milionów beneficjentów. A więc możliwości nieprawidłowości i nadużyć są potencjalnie bardzo duże.

Po trzecie, na niepokojący wzrost wysokości szkód w obszarze funduszy strukturalnych, z 482 milionów euro w 2003 roku do blisko 695 milionów euro w 2004 roku, a to głównie w "starych krajach członkowskich".

Po czwarte wreszcie, na ogromne rozmiary szkód w środkach własnych w związku z narastającymi zjawiskami przemytu, głównie wyrobów tytoniowych, obrotu podróbkami, a także nadużyć w zakresie podatku VAT. Te ostatnie stanowią wedle szacunków ekspertów stanowią aż ok. 10% całości wpływów z tego podatku w poszczególnych krajach. Z kolei szkody wynikające z narastania przemytu wymagają dodatkowych środków na uszczelnienie granic celnych, szczególnie na wschodnich granicach Unii Europejskiej.

  John Whittaker (IND/DEM). – Mr President, a bit less fraud here, a bit more fraud there! This report is a sad catalogue of failure – failure to direct enormous amounts of EU funds to where they were intended. But this is just one of the ways in which EU funds are wasted. Despite all the apparent good intentions, a large proportion of the cash is spent on daft projects that advertise the EU or support the disgraceful common agricultural policy; and all this has spawned a whole industry of bureaucrats who exist merely to produce the relevant paperwork for applying for and dealing with the grants. Another huge waste!

EU money is easy money – provided you fill in the forms nicely, or forge them. The whole system has fallen into contempt. Where is the incentive for Member States to use their own resources to police the use of the funds? Let us stop fussing about how we achieve marginal reductions in what we call fraud, and instead think more deeply about the true value that is added by all this misuse of EU taxpayers’ cash.

  Andreas Mölzer (NI). – Herr Präsident! Anstatt ständig nach neuen Finanzierungsquellen — etwa in Form von neuen EU-Steuern — zu suchen und die Ausgabenseite zu erhöhen, ist es meines Erachtens allerhöchste Zeit, die Betrugsbekämpfung und den Kampf gegen Geldverschwendung zu intensivieren. Gerade bei der Auszahlung von EU-Förderungen, welche von entsprechenden Stellen in den Mitgliedstaaten vorgenommen werden, kommt es ja immer wieder zu Unregelmäßigkeiten. Auffällig ist dabei die Häufung von Betrugsfällen in manchen EU-Staaten. Diese sollten endlich ihre diesbezüglichen Verwaltungsmängel beseitigen oder für den dadurch entstehenden Schaden aufkommen müssen. Meines Erachtens ist es zwar wichtig, dass wir OLAF optimieren und immer wieder nach neuen Lösungen suchen, wie wir unsere Betrugsbekämpfung verbessern können. Wir werden aber mit allen Änderungen wenig erreichen, wenn OLAF-Dossiers aufgrund von Überlastung der zuständigen Behörden in den jeweiligen betroffenen Staaten nicht zügig weiterbearbeitet werden und die Wiedereintreibung zu Unrecht ausbezahlter Gelder nicht rigoros gehandhabt wird. Meiner Meinung nach müssen wir hier endlich entschieden tätig werden, damit die Betrugsbekämpfung nicht nur ein frommer Wunsch bleibt.

  Béla Glattfelder (PPE-DE). – Tisztelt Elnök Úr! A jelentés átfogóan foglalkozik a cigarettacsempészet kérdésével. Nagyon fontos küzdenünk a cigarettacsempészet ellen, mert nemcsak a pénzügyi érdekeinket veszélyezteti, de a fogyasztók egészségét is. Magyarországon különösen súlyos problémát jelent a csempészet, mert lényegesen magasabbak az adók, mint a környező nem-EU tagállamokban. Ennek hatására mára 25%-ra növekedett az adózatlan cigaretta-termékek piaca, óriási károkat okozva a magyar költségvetésnek.

A csempészet forrása Ukrajna, Románia és más balkáni tagállam. Hangsúlyosan kívánom megemlíteni, hogy a magyar-román határon a román oldalon duty free shopok működnek, ahonnan vámmentesen hozhatják be az utazók a cigarettát, amit azután gyakran értékesítenek Magyarországon, illetve más EU-s tagállamokban. Románia küszöbön álló csatlakozására figyelemmel ezeket a duty free shopokat a román kormánynak azonnal be kell zárnia.

Egyébként Románia EU csatlakozása után továbbra is számolnunk kell a csempészettel, mert Románia átmeneti mentességet kapott a minimális adószint elérésére, ezért folyamatosan figyelemmel kell kísérnünk, hogy Románia képes-e érvényt szerezni az Európai Unió jövedéki szabályainak, képes-e megakadályozni a más tagállamokba, így például a szomszédos Magyarországba irányuló csempészetet. De ez természetesen nem csak a cigaretta termékeket érinti, hanem a román piac rendezetlensége, illetve az átmeneti mentességek miatt a szeszesitalok piaca szempontjából is fontos kérdés.

  Vladimír Maňka (PSE). – Nezrovnalosti v hospodárení Európskej únie vyjadrené v stovkách miliónov až v miliardách eur uvedené v správe pána Herberta Böscha nie sú pre nás príjemným zistením. Dovoľujem si pripomenúť, že sa správa zaoberá rokom 2004, preto nezrovnalosti v nových členských krajinách tvoria iba marginálnu časť celkových súm. Tým viac by to malo byť pre nás výzvou. Ak staré členské krajiny s dlhodobými skúsenosťami nie sú schopné úplne transparentne pracovať s verejnými zdrojmi Európskej únie, v prípade nových členov môžeme bez pochyby očakávať podobné výsledky. Mimoriadne znepokojivé sú údaje o množstve a hodnote pašovaných cigariet a falošných značkových výrobkov, čoho výsledkom je to, že Spoločenstvo trpí veľkými finančnými stratami. Jednou z najcitlivejších hraníc v tomto smere je východná hranica Európskej únie, hlavne hranica Slovenska a Poľska s Ukrajinou a Poľska s Bieloruskom.

Žiadam preto o zvýšenú pozornosť, ktorú je potrebné venovať ochrane tohto územia a zamedzeniu pašeráctva. Súčasne upozorňujem na fakt, že tieto oblasti sú zároveň najchudobnejšími regiónmi Európskej únie a rozsah pašeráctva nepriamo súvisí s ich ekonomickou situáciou. Vážení kolegovia, mohutný rast škôd a nezrovnalostí sme v sledovanom období zaznamenali v oblasti štrukturálnych fondov. V roku 2004 bol tento nárast o 44 % oproti roku 2003 a dosiahol takmer 700 miliónov eur. Je to pre nás varovanie a súčasne výzva. Výzva, aby sme na jednej strane podnikli účinné kroky voči dotknutým členským štátom a na strane druhej našli systémové riešenia, ktoré budú chrániť finančné záujmy Spoločenstva pred podvodmi a inými protiprávnymi konaniami.

  Dan Jørgensen (PSE). – Hr. formand! Jeg vil gerne sige tak til hr. Bösch for en god betænkning. Der er tale om arbejde af meget høj kvalitet som altid, når hr. Bösch er inde i billedet.

Vi ved desværre, at EU har et legitimitetsproblem. EU har et imageproblem, når det handler om, hvordan EU forvalter skatteborgernes penge. Det problem bunder i to forhold. Det ene forhold er, at der rent faktisk foregår svindel med EU-midler. Det andet forhold er, at der ikke er åbenhed nok. Det stiller selvfølgelig institutionerne - Europa-Parlamentet, OLAF og de andre EU-institutioner - over for nogle udfordringer. For det første gælder det selvfølgelig om at løse de problemer, der er, ved simpelthen at udøve bedre kontrol. For det andet gælder det om at tilvejebringe større åbenhed.

Jeg læste for nylig en artikel i en dansk avis, som havde overskriften: "Alle taler om åbenhed - ingen gør noget ved det". Jeg tror desværre, at den artikel var ret symptomatisk for den europæiske befolknings syn på Europa. Alle taler om åbenhed. Vi vil alle gerne have åbenhed, men vi gør jo ikke noget. Heldigvis sker der noget. Heldigvis er man i gang med nu fra Kommissionens side at tage initiativ til, at det skal være obligatorisk at offentliggøre, hvem der modtager landbrugsstøttemidler. Det er et skridt i den rigtige retning. Vi så gerne, at det samme princip også gjorde sig gældende for strukturmidler. Det skal selvfølgelig være sådan, at alle journalister, borgere osv. kan gå ind på en hjemmeside meget nemt og meget simpelt og se, hvem det er, der modtager Unionens penge.

Men også i forhold til kontrol er der behov for at gøre mere. Vi anerkender i Den Socialistiske Gruppe, at det integrerede finanskontrolsystem er velfungerende, men vi synes samtidig, at det er problematisk, at systemet ikke er fuldt implementeret endnu - over syv år efter at det skulle have været implementeret. Det samme gør sig gældende med strukturfondsmidlerne, hvor der heller ikke er fyldestgørende kontrol.

Det er meget nemt at glemme disse ting, når man taler om de lange linjer i det europæiske samarbejde. Skal vi have en forfatningstraktat? Skal Tyrkiet med? Osv. Men sandheden er, at disse spørgsmål er utrolig vigtige for at opnå legitimitet i Europas befolkning. Også af ren og skær idealistiske årsager bør vi selvfølgelig arbejde for, at hver eneste euro af de europæiske skatteborgeres midler bliver forvaltet forsvarligt, og at der åbenhed omkring dem.

  Vladimír Špidla, člen Komise. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vyjádřil vysoké ohodnocení debaty, která proběhla, protože se týká záležitostí, které jsou nad jiné důležité. Je nepochybnou pravdou, že věrohodnost Evropské unie závisí také velmi na tom, jak věrohodným a účinným způsobem budou užity evropské prostředky.

Je zřejmé, že zpráva je krokem, který je na cestě k lepšímu a efektivnějšímu využívání prostředků a ke snižování rizika zneužití prostředků, případně finančních podvodů.

Dovolte mi, abych se dotkl jenom několika málo bodů, které byly zformulovány v diskusi. V diskusi byla jistým způsobem vyjádřena obava z oslabení nezávislosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Musím konstatovat, že v návrzích Komise, které jsou předkládány i k projednání Parlamentu, je opak pravdou. Toto nebezpečí nehrozí a jistě se v diskusi, která bude hluboká, prokáže, že návrhy Komise nejdou směrem k oslabení nezávislosti pozice Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Stejně tak byla zdůrazněna velmi významná otázka procesních práv a procesních náležitostí. I zde mohu konstatovat, že návrh Komise je v souladu s názory vyjádřenými v diskusi, že je nutné posílit některé prvky, které se týkají např. přísunu informací týkajících se vyšetřování, nezávislosti a důvěrnosti činnosti, tak, aby práva stran byla šetřena tak, jak to odpovídá právnímu principu Evropské unie.

Dámy a pánové, dovolte mi ještě, abych se jenom krátce dotkl problému Eurostat. Ten případ je ještě otevřený a dokud neskončí veškerá řízení, nebude možné přesně vyčíslit důsledky tak, jak je to samozřejmé a jak to taky bude učiněno v okamžiku, kdy situace dozraje.

Dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych konstatoval společný zájem Komise a Parlamentu dále postoupit na cestě, která zajistí účinné a naprosto poctivé využívání evropských prostředků.

  Przewodniczący. Zamykam debatę.

Głosowanie odbędzie się dziś o godz. 11.00.

(Posiedzenie zostało zawieszone o godz. 11.00 i wznowione o godz. 11.05.)

PRÉSIDENCE DE M. ONESTA
Vice-président