Rapporti verbatim tad-dibattiti

It-Tnejn, 25 ta' Settembru 2006 - Strasburgu

19. Il-ħolqien ta' Qafas Ewropew ta' Kwalifiki (dibattitu)

  Předseda. Dalším bodem je zpráva, kterou předložil Thomas Mann za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci o vytvoření evropského rámce pro kvalifikace (2006/2002(INI)) (A6-0248/2006).

  Thomas Mann (PPE-DE), Berichterstatter. – Herr Präsident, sehr geehrter Herr Kommissar Figel', liebe Kolleginnen und Kollegen! In der Europäischen Union können wir mit den niedrigen Löhnen und den geringen sozialen Standards von Schwellenländern nicht mithalten. Vielmehr müssen wir unser Potenzial an hochwertiger Arbeit konsequent weiterentwickeln. Dafür sind qualifizierte Bildung und Weiterbildung wesentliche Voraussetzungen. Im März 2005 erklärten sich die Bildungsminister der 25 EU-Mitgliedstaaten bereit, ihre nationalen Systeme zu modernisieren. Der Einzelne soll befähigt werden, sich den immer höheren Anforderungen der heimischen und internationalen Arbeitsmärkte anzupassen.

Noch sind die Barrieren beim Zugang zu Bildung und Ausbildung zwischen Institutionen und Mitgliedstaaten hoch. Weder können die Kenntnisse und Kompetenzen effektiv genutzt werden, noch sind die Qualifikationen transparent. Die Folge: Außerhalb des eigenen Heimatlandes werden erworbene Abschlüsse noch nicht ausreichend anerkannt. Je durchschaubarer aber die Systeme der Schulen, der beruflichen Bildung und der Universitäten sind, desto eher ist es möglich, Urteile über die spezifischen Modelle in den Mitgliedstaaten abzugeben, etwa in meinem Land – Deutschland – über die Qualität des dualen Systems und den Wert eines Meisterbriefes.

Der Europäische Qualifikationsrahmen ist ein Metarahmen, der drei Aufgaben hat. Erstens: Er soll die nationalen und internationalen Qualifikationen miteinander verbinden. Zweitens: Er soll dafür sorgen, dass die Eignungen anerkannt werden, vergleichbar und übertragbar sind. Und drittens: Er soll für mehr Transparenz, Durchlässigkeit und Mobilität sorgen. Grundlagen des EQR sind acht Referenzstufen, mit denen die Lernergebnisse beschrieben werden. Sie beginnen bei grundlegenden Fertigkeiten für einfache Aufgaben und reichen bis zu ausgeprägten Kompetenzen für eine akademische Ausbildung. Auf jeder dieser acht Stufen muss der Erwerb von beruflicher Kompetenz ermöglicht werden, ganz gleich, welcher Bildungsweg beschritten wird. Es gab breite Zustimmung bei den Sozialpartnern, bei den Industrie- und Handelskammern sowie Handwerkskammern, bei Bildungsträgern, Berufsschullehrern, bei den Auszubildenden und bei den Ausbildern, bei den SchülerInnen und Studenten, denn alle wissen, dass hier die Maßnahmen der Mitgliedstaaten nicht ersetzt, sondern fachkundig ergänzt werden, und die Umsetzung soll auf freiwilliger Basis beruhen.

Als Berichterstatter des Europäischen Parlaments habe ich einige Punkte im Vorschlag der Kommission kritisiert, in denen zu starkes Gewicht auf die akademische Bildung gelegt und die berufliche Bildung nicht angemessen berücksichtigt wird. Mir fehlt auch ein noch eindeutigerer Bezug zum Arbeitsmarkt. Der EQR muss sich an den Zielen von Lissabon-II, etwa Wachstum und Beschäftigung, und damit verbunden einerseits der Wettbewerbsfähigkeit der Unternehmen sowie auf der anderen Seite der Arbeitsfähigkeit des Einzelnen, also der employability orientieren. Meine Einwände wurden im Ausschuss für Beschäftigung und soziale Angelegenheiten geteilt, und über die Vorschläge meiner Kolleginnen und Kollegen – viele sind ja hier anwesend – sowie die einstimmige Annahme bei drei Enthaltungen habe ich mich sehr gefreut.

Unter anderem unterstützen wir die Neuausrichtung des Qualifikationsrahmens auf die Vergleichbarkeit der Ergebnisse von Lernprozessen. Sie ist ein deutlicher Unterschied zu vielen bisherigen Bewertungen, die sich nur an der Dauer des Lernens und an der Art der Abschlüsse orientiert haben. Am wichtigsten ist es uns, dass die berufliche und die akademische Bildung gleichwertig sind, sie sind zwei Seiten derselben Medaille: der Bologna-Prozess mit dem Ziel eines gemeinsamen europäischen Hochschulraumes und der Kopenhagen-Prozess zur Stärkung der europäischen Zusammenarbeit in der beruflichen Bildung. Der Europäische Qualifikationsrahmen ist erst dann erfolgreich, wenn in allen Mitgliedstaaten nationale Qualifikationsrahmen entstehen, wenn sie danach weiterentwickelt werden können und dann bis zum Jahre 2009 vernünftigerweise an den EQR gekoppelt werden. Ich hoffe, dass seine Inhalte einer breiten Öffentlichkeit zugänglich gemacht werden – wir im Europäischen Parlament werden bestimmt dazu beitragen –, und dass die Sozialpartner, die Bildungsanbieter und die Institutionen vertrauensvoll kooperieren. Erst dann haben wir ein richtiges Werkzeug für die Bildungsstätten und für das Arbeitsleben in der Europäischen Union.

  Ján Figeľ, Member of the Commission. Mr President, this is a package of issues that shows that education and training is getting a momentum. I am sure that EQF is one of the points for the coming years. When I was asked about the top issues in my portfolio for the next five years, I said that EQF is one of them and so I think we are delivering it now; not only speaking about it.

First of all, I would like to express gratitude to the rapporteur and to the Employment Committee, for the excellent report prepared in consultation with other committees, which reflects the Commission’s consultation paper from last year. It gives us the opportunity to reflect the formal proposal adopted this month, because I am sure that lifelong learning and mobility are crucial to our competitiveness and social cohesion in the European Union.

The Commission has always taken positive steps to make progress in these fields. However, in practice people in Europe still too often face obstacles when they try to move from one country to another to learn or work, and when they want to become citizens more than tourists in the Union. They also face difficulties when they want to build on previous education and training and move, for example, from vocational education and training into higher education. The EQF will help to solve that problem. It will improve transparency and make different national qualifications systems or qualifications frameworks more understandable across Europe. By helping different systems to talk to each other, it will promote access to education and training and increase mobility for learning or work. It could also be instrumental outside Europe, because when I was in Moscow or, in June, in Canada, both countries – Russia and Canada – expressed interest in knowing more about this instrument because they would like it to inspire their policies.

We already have legal instruments, such as the directives on the mutual recognition of professional qualifications. The Europass initiative has been mentioned today, which also pursues similar goals. However, these instruments alone are not sufficient, which is why the EQF is an important further step to improve the situation.

Our proposal already integrates many of the comments and recommendations contained in Mr Mann’s report; I am sure we can agree on that. I therefore consider that Parliament and the Commission are very much following the same line on this issue. The document on which you have commented was a consultation paper issued in July last year. Since then, we have moved further on the road towards a more practical and user-friendly instrument.

Mr Mann is right to say that we should do more on vocational education and training. I would like to remind you that it came into the treaties in the Treaty of Rome, in 1957; and higher education not until the Maastricht Treaty; in 1999 we started the Bologna process, and only later on the Copenhagen process. Now we have two parallel processes, which feed well into the European qualifications framework, but we need it to get there in order to start the real implementation of important clauses in our treaties. We are doing that now: in the Bologna process, 45 countries; in Copenhagen, 32. Two weeks ago I was in Switzerland and they want to join the Copenhagen process. So those are good messages for our work.

EQF will provide the full benefit only if correctly implemented by Member States. They will need to link their qualification systems to the EQF. I am convinced that our proposal provides the common language and the means to develop the necessary mutual trust, which is the basis for real implementation of such an instrument. That strategy is also helpful to employers and individuals in comparing qualifications across the Union and across diverse education and training systems.

I am sure that this key initiative is helping people in Europe to face the challenges and reap the benefits of a knowledge-based society. We are looking forward not only to further discussions but also to further cooperation following the recent adoption of the proposal.

(Applause)

  Stefano Zappalà (PPE-DE), relatore per parere della commissione per il mercato interno e la protezione dei consumatori. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, la strategia di Lisbona si propone di accelerare il processo di modernizzazione dei sistemi europei di istruzione e di formazione per poter fare dell'economia europea l'economia più competitiva del mondo entro il 2010.

Una maggiore mobilità del mercato del lavoro e un efficace sistema di apprendimento permanente ne costituiscono le condizioni fondamentali ed irrinunciabili. La mancanza di comunicazione e di cooperazione tra le autorità nazionali e tra i sistemi formativi a vari livelli ostacolano un uso efficiente delle competenze e delle conoscenze già acquisite. Occorre per questo favorire una certa permeabilità fra i sistemi di istruzione e di qualifica dei diversi Stati membri.

Come ha accennato il Commissario, per certi aspetti, tramite la direttiva 36 sul riconoscimento delle qualifiche professionali, di cui io sono stato relatore, è già stato avviato un lavoro il quale trova nella creazione di un quadro europeo delle qualifiche la sua naturale integrazione e continuazione. Tale lavoro costituirà lo strumento per migliorare e consolidare la fiducia reciproca tra i diversi sistemi, favorendo la mobilità e la formazione lungo tutto l'arco della vita. Esso dovrà offrire una struttura flessibile e facilmente integrabile con le corrispondenti strutture nazionali, rispettando nel contempo le diverse specificità. Dovrà assicurare il riconoscimento, la compatibilità e il trasferimento delle qualifiche relative all'istruzione e alla formazione professionale, come giustamente sostiene l'onorevole Mann.

Questo significherà incrementare e migliorare lo scambio di informazioni in termini di titoli, qualifiche, certificazione ed esperienze professionali riconosciute nei paesi membri.

Allo stato attuale però, così come è concepito nella proposta della Commissione, il quadro europeo delle qualifiche non risulta del tutto chiaro, occorre renderlo più comprensibile rivedendo alcuni aspetti che ora appaiono slegati. Suggeriamo dunque alla Commissione di rivedere e riformulare la proposta, mantenendone tuttavia gli obiettivi.

  Milan Gaľa (PPE-DE), Spravodajca Výboru pre kultúru a vzdelávanie požiadaného o stanovisko. – Som rád, že oblasť celoživotného vzdelávania a odbornej prípravy sa v poslednom období posunula z marginalizovanej pozície do centra záujmu. Jedným z hlavných impulzov bola revízia lisabonskej stratégie pre rast a zamestnanosť a potreba napĺňania jej cieľov. Dôležitým krokom bolo už v roku 2000 prijatie pracovného programu Vzdelávanie a odborná príprava 2010, ktorého ciele smerujú nielen k zlepšeniu kvality a efektivity systémov vzdelávania a odbornej prípravy, ale aj k zabezpečeniu ich dostupnosti pre všetkých a v čo najširšom meradle.

Konkrétnou iniciatívou spomínaného pracovného programu je dnes diskutovaná koncepcia európskeho kvalifikačného rámca. Koncepciu považujem za konštruktívny podnet, ktorý by mal významne prispieť k transparentnosti prenosu a uznávania kvalifikácií na európskej úrovni. Mal by tiež stimulovať národné a sektorové reformy na podporu celoživotného vzdelávania a mal by zohrávať významnú úlohu v oblasti mobility študentov a zamestnancov. Chcel by som v rámci dnešnej diskusie vyzdvihnúť nový prvok, ktorý európsky kvalifikačný rámec zavádza, a tým je uznávanie neoficiálneho a neformálneho vzdelávania. Zmení sa tak tradičný prístup k hodnoteniu na základe dĺžky vzdelávania či typu inštitúcie a dôraz sa posunie na študijné výsledky, poznatky, zručnosti a schopnosti.

Dovoľte mi poďakovať sa kolegovi poslancovi Thomasovi Mannovi, spravodajcovi za Výbor pre zamestnanosť a sociálne veci, za jeho prácu na správe o vytvorení európskeho kvalifikačného rámca, ako aj prítomnému členovi Európskej komisie pre vzdelávanie, jazykovú prípravu a viacjazyčnosť, pánu Jánovi Figeľovi a jeho tímu, ktorý sa venoval príprave koncepcie. Dobrou správou je, že Európska komisia na svojom rokovaní 5. septembra schválila návrh odporúčania Európskeho parlamentu a Rady o zriadení európskeho kvalifikačného rámca pre celoživotné vzdelávanie. Verím, že Európsky parlament na tejto plenárnej schôdzi schváli správu pána Manna, aby sme čoskoro mali možnosť rokovať o novom dokumente Komisie o európskom kvalifikačnom rámci.

  Zita Pleštinská, za skupinu PPE-DE. – Za dôležitú úlohu Európskej únie považujem prijímanie takej európskej legislatívy, ktorá zabezpečí skvalitňovanie formálnych a neformálnych pravidiel podnikateľského prostredia. Ľudský kapitál je jeho dôležitou súčasťou, a preto podnikateľské asociácie považujú za najpozitívnejšie opatrenie Európskej únie v tomto volebnom období práve smernicu o uznávaní odborných kvalifikácií.

Ďalším významným krokom, ktorý si zaslúži osobitnú pozornosť, je vytvorenie európskeho kvalifikačného rámca, ktorý by mal zabezpečiť transparentnosť získaného vzdelania bez ohľadu na systém, v ktorom sa kvalifikácia získala. Tiež vyzdvihujem nový prvok, ktorým je uznávanie neoficiálneho a neformálneho vzdelania, ako je napríklad nadobudnutie odbornej praxe. V tejto súvislosti mi dovoľte poďakovať sa kolegom, spravodajcom Mannovi, Gaľovi a Zappalovi, za vypracovanie konzistentnej správy. Súhlasím s odporúčaním spravodajcov zjednodušiť a sprehľadniť osemúrovňovú referenčnú stupnicu, ktorá je jeho základným prvkom.

Verím, že aj keď je európsky kvalifikačný rámec založený na báze dobrovoľnosti, spolu s jednotlivými národnými kvalifikačnými rámcami vytvorí systém, ktorý pomôže čeliť prekážkam na pracovnom trhu v rámci Európskej únie. Som presvedčená, že aj podnikateľský sektor ocení túto iniciatívu Európskej komisie, pretože rôzne vnútroštátne kvalifikácie v Európe sa stanú zrozumiteľnejšie a zamestnávatelia budú môcť používať európsky kvalifikačný rámec ako referenčný nástroj pri výbere vysoko kvalitných zamestnancov na základe dosiahnutého vzdelania, zručností a kompetencií.

  Françoise Castex, au nom du groupe PSE. – Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, mes chers collègues, avec le cadre européen des qualifications, l'Union se dote d'un outil certes perfectible, mais essentiel pour développer la mobilité dans l'Union européenne.

La mobilité des entreprises et des citoyens européens ouvre de fait un nouveau marché du travail au niveau communautaire. Pour tous les travailleurs européens, qu'ils soient ingénieurs, techniciens ou ouvriers, la qualification professionnelle est la seule et vraie garantie de leur valeur sur le marché du travail, au niveau national comme au niveau communautaire.

Comme de la monnaie unique, l'euro, qui garantit la fluidité et l'intégration communautaire de l'économie, nous avons besoin d'une valeur commune des qualifications professionnelles reconnue sur le marché du travail européen. Cette reconnaissance de la valeur commune des qualifications professionnelles est nécessaire à la fois aux entreprises et aux salariés. Pour les entreprises, la qualification garantit le niveau de compétence, d'adéquation au poste; pour le salarié, elle garantit et elle valorise ce niveau de compétence où qu'il se trouve dans l'Union européenne. Quelles que soient nos traditions nationales, la certification valide toujours une capacité à occuper un poste de travail et à mettre en œuvre les compétences nécessaires à cet effet. Cette capacité est le fruit de savoirs acquis, soit par la formation, soit par l'expérience professionnelle.

Je tiens à souligner le progrès que constitue dans certains de nos États membres la validation des acquis de l'expérience qui couronne la formation, comme on l'a dit. À terme, le cadre européen des qualifications devra intégrer ce processus et être ouvert à toutes les formes de reconnaissance. L'étape suivante devra consister à anticiper, dès à présent, et à associer les partenaires sociaux à ce processus afin d'assurer que le CEQ soit pris en compte dans les accords et les conventions collectives, afin d'associer une réelle garantie sociale à la fluidité du marché du travail.

La vraie valorisation du travail, Monsieur le Président, est écrite dans le contrat de travail et sur le bulletin de salaire.

  Anne E. Jensen, for ALDE-Gruppen. – Hr. formand! Hr. kommissær, mine damer og herrer! Som det er sagt flere gange i aften: uddannelsespolitik besluttes nationalt. Og sådan skal det blive ved med at være, men som debatten i dag også viser, er der mange fælles initiativer i gang for at udvikle uddannelserne i Europa gennem udveksling og samarbejde. Gode initiativer og det er vigtigt, at de bliver kommunikeret bredt ud til befolkningen.

I ALDE-Gruppen kan vi varmt tilslutte os udarbejdelsen af en europæisk ramme for kvalifikationer. Det der med et folkeligt navn kaldes EQF. Denne ramme skal fremme anerkendelse og brug af allerede erhvervede kvalifikationer og kompetence og dermed lette adgangen til livslang læring for alle borgere. Med 32 lande som deltagere i samarbejdet giver det mulighed for en bredt fokuseret udvikling af uddannelser og beskæftigelsesmuligheder i Europa. Netop fokus på de erhvervede kvalifikationer er et vigtigt gennembrud. Det er resultatet, den faktiske kunnen og ikke kun, hvordan den opnås, der er i fokus. Dermed sikres hensynet til den meget forskellige opbygning af især erhvervsuddannelserne i Europa, samtidig med at vi fastsætter fælles mål. Jeg vil i den forbindelse understrege det krav, hr. Mann har fremsat, om at vi skal have mere fokus på erhvervsuddannelserne, herunder efteruddannelserne. Det er ikke kun universitetsuddannelserne, vi skal fokusere på.

Desuden er det vigtigt at sikre et system, der ikke er alt for kompliceret. Det må gerne være mere enkelt og klart end det, der var lagt op til i arbejdspapiret. Skal EQF blive en succes, er det desuden vigtigt, som det allerede er nævnt af kommissæren, at alle lande af fri vilje spiller med og introducerer deres egne nationale rammesystemer for vurdering af kvalifikationer eller, hvor det er relevant, regionale systemer. Det er vigtigt at bygge på det arbejde, der allerede er gjort med henblik på kvalitetsvurdering af uddannelserne, og undgå opbygning af unødigt bureaukrati. Det bliver ikke let, men vi sætter os ambitiøse mål i aften.

  Sepp Kusstatscher, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident! Das Anliegen, das von Rat und Kommission verfolgt wird, nämlich die in der Schule, im Berufsleben und in der Freizeit erworbenen Fähigkeiten, Fertigkeiten und Kompetenzen weitestgehend gegenseitig anzuerkennen, ist sicher sehr positiv. Auch die Vorschläge des Berichterstatters Thomas Mann, dem ich hiermit Anerkennung zollen will, sind zu befürworten, vor allem der Vorschlag, dass die Berufsbildung neben der akademischen Ausbildung viel stärker zu berücksichtigen ist.

In der einen Minute, die mir zur Verfügung steht, nur ein kurzes Wort zu den Schwierigkeiten bei der Anerkennung von Qualifikationen. Die Hauptschwierigkeit besteht darin, dass Wissen und Können als nicht materielle Güter sehr schwer standardisierbar und messbar sind. Sehr gute Schüler beispielsweise versagen oft im Berufsalltag, weil die in der Schule gemessenen und benoteten Qualitäten oft ganz andere sind. Damit jemand im Berufsleben erfolgreich ist, braucht er vor allem emotionale, kreative und soziale Kompetenzen, Mut, Begeisterung, praktische Intelligenz, Durchhaltevermögen, Belastbarkeit — Qualitäten, die in der Schule leider nicht besonders gefordert und gefördert werden bzw. werden können.

  Guntars Krasts, UEN grupas vārdā. – Vispirms vēlos pateikties ziņotājam par ļoti labi sagatavotu un sabalansētu ziņojumu. Nav šaubu, ka efektīvi funkcionējošs Eiropas Savienības darba tirgus ir vēl aizvien tikai nākotnes jautājums. Eiropas kvalifikāciju pamatdokuments būs nozīmīgs solis šajā virzienā, lai radītu priekšnosacījumus vienota darba tirgus un vienotas apmācības vides veidošanai. Nav šaubu, ka kvalifikāciju salīdzināšana ne vien veicinātu darba spēka mobilitāti, bet piešķirtu darba tirgum citu kvalitāti, nodrošinot efektīvu darba spēka izvietošanos. Kvalifikāciju pamatdokuments veicinātu nacionālo dalībvalstu izglītības sistēmu daudz ciešāku sasaisti ar Eiropas Savienības darba tirgus prasībām. Šie pasākumi tieši sasaucas ar Lisabonas stratēģiju un mērķiem. Pēdējā paplašināšanās iezīmēja nebijušu darba spēka mobilitātes pieaugumu Eiropas Savienībā. No vairākām Centrālās un Austrumeiropas jaunajām dalībvalstīm uz Lielbritāniju un Īriju, vecajām dalībvalstīm, kas vienīgās bez ierobežojumiem atvēra savus darba spēka tirgus, devušies darba meklētāji. Patiesībā šā brīža situācija ir unikāla, lai novērtētu Eiropas kvalifikāciju salīdzināšanas nepieciešamību. Būtiskās darba atalgojuma atšķirības pamudinājušas tūkstošiem augsti kvalificētu darba meklētāju no Centrālās un Austrumeiropas pieņemt vienkāršus, zemas kvalifikācijas prasošus darbus. Īrijas Uzņēmumu, tirdzniecības un nodarbinātības ministrijas nesen veiktais pētījums liecina, ka lielākā daļa nodarbināto strādā zemākas kvalifikācijas darbu, nekā to ļautu viņu profesionālā sagatavotība. Ne mazums darbinieku ar universitātes grādu strādā darbus, kas prasa elementāru dažu stundu apmācību. Tās ir grūtības ar visai atšķirīgo izglītības sistēmu salīdzināšanu. Tie ir zaudēti resursi gan valstīs, no kurām dodas darba meklētāji, gan neizmantoti resursi valstīs, kurās tie nevar izmantot savu profesionālo sagatavotību. Ceru, ka Eiropas kvalifikācijas pamatdokuments pamudinās tās dalībvalstis, starp kurām notiek aktīva darba spēka kustība, kļūt par pionieriem pamatdokumenta iedzīvināšanā un kvalifikāciju salīdzināšanā, un šīs dalībvalstis nebūs vienīgās. Paldies!

  Jan Tadeusz Masiel (NI). – Panie Przewodniczący! Gratuluję Panu Mannowi ciekawego sprawozdania. Ustalenie raz na zawsze w Unii Europejskiej wspólnych ram kwalifikacji, a co za tym idzie, zlikwidowanie problemu uznawalności świadectw i dyplomów to podstawa mobilności studentów i pracowników, a mobilność to przecież jedna z głównych zasad wspólnej Europy. Należy kontynuować prace podjęte w Bolonii, Barcelonie, Kopenhadze i Maastricht i jak najszybciej doprowadzić do tego, by pracownicy - przybysze z innego kraju Unii - nigdy nie słyszeli już odpowiedzi administracji, że praca jest, ale ich dyplom jest nieważny.

Europejskie ramy kwalifikacji podniosą jakość kształcenia we wszystkich państwach Unii, pomogą sprostać wyzwaniom globalizacji, zwiększą konkurencyjność na rynku pracy. Ale kwestia ta ma jeszcze jeden ważny aspekt psychologiczny - uznać czyjeś kwalifikacje poświadczone świadectwem zawodowym lub dyplomem akademickim to uszanować trud edukacji osoby, która za tym stoi. I przeciwnie - nieuznanie dyplomu za równoważny w innym państwie członkowskim będzie posiadało wymiar dyskryminujący i będzie krzywdzące dla danej osoby.

Nie należy się łudzić, kwestia europejskich ram kwalifikacji nie jest prosta. Często uczelnie, czy inne ośrodki formacji w obrębie jednego kraju nie mogą dojść między sobą do porozumienia, a cóż dopiero w całej Unii. Dlatego też decyzja w tej sprawie musi być polityczna, unijna, a mniej akademicka. Dyplom na przykład polskiego murarza musi być uznawany w Niemczech, a niemieckiego w Polsce. Dyplom psychologa Oksfordu musi być uznawany wszędzie, tak jak dyplom psychologa wydany przez jakiś mniej renomowany uniwersytet mniejszego kraju i lokalne środowiska psychologiczne nie mogą tego kwestionować. A tymczasem na przykład w Belgii nie istnieje nawet kompetentny urząd do rozpatrzenia wartości polskiego świadectwa czeladniczego murarza czy malarza i dana osoba nie może pracować w danym zawodzie.

Kwestia europejskich ram kwalifikacji zawodowych jest szczególnie ważna dla obywateli nowych państw członkowskich, które długo jeszcze w większym stopniu będą proponowały w innym kraju unijnym swoje kwalifikacje zawodowe, a nie inwestycje kapitałowe, które mają już swój wspólny mianownik - euro.

  Μαρία Ματσούκα (PSE). – Κύριε Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, είναι αλήθεια ότι η Ευρώπη στην ιστορική της διαδρομή αντιμετωπίζει πολλές προκλήσεις και σοβαρές απειλές, όπως η ανεργία, η φτώχεια ή η εργασιακή ανασφάλεια. Ωστόσο, οι ανησυχητικές αυτές τάσεις κοινωνικής απορρύθμισης δεν αποτελούν μία νομοτελειακή προοπτική που θα πρέπει μοιρολατρικά να αποδεχθούμε. Οι λύσεις θα πρέπει να αναζητηθούν μακριά από τις αντιλήψεις που θεωρούν ότι η ανταγωνιστικότητα θα επιτευχθεί μέσω της απαξίωσης της εργασίας.

Με σεβασμό στις ευρωπαϊκές αξίες και τις κοινωνικές μας ευαισθησίες αλλά και με επίκεντρο τη γνώση μπορούμε να ακολουθήσουμε μία αναπτυξιακή πορεία έχοντας υπόψη ότι η παγκοσμιοποίηση της οικονομικής δραστηριότητας, η κοινωνική πρόοδος και η προστασία του περιβάλλοντος βασίζονται στη συνεχή ανάπτυξη νέων δεξιοτήτων και τη χρήση νέων τεχνολογιών.

Εάν αναβαθμίσουμε τα ερευνητικά κέντρα σε πυλώνες καινοτομίας και απόκτησης επαγγελματικής εμπειρίας θα καταστήσουμε αποδοτική τη διά βίου μάθηση προς όφελος όλων. Οι νέες δεξιότητες των εργαζομένων πρέπει να τεθούν υπό κοινά ευρωπαϊκά κριτήρια αξιολόγησης διευρύνοντας έτσι τις δυνατότητες αξιοποίησής τους.

Υπό αυτό το πρίσμα, και με σεβασμό τόσο στις ιδιομορφίες των διαφόρων επαγγελματικών κλάδων όσο και στις ιδιαιτερότητες των διαφόρων περιφερειών, οφείλουμε να προσδιορίσουμε κατά τρόπο σαφή, ρητό και ολοκληρωμένο, τους άξονες και τις προοπτικές του ευρωπαϊκού πλαισίου προσόντων με επίκεντρο τη γνώση ως κοινωνικό αγαθό και όχι ως εμπόρευμα.

Τελειώνοντας θα ήθελα να εκφράσω τα συγχαρητήριά μου προς τον κύριο Mann.

  Ján Figeľ, člen Komisie. Nielen diskusia, ale aj samotná správa a atmosféra okolo kvalifikácií v Európe sú veľkou výzvou, aby sme vytvárali priestor, ktorý má európskejší obsah. To znamená pravidlá a štandardy, ktoré uznávajú istú kvalitu, a teda aj mobilitu pre občanov.

Chcel by som zdôrazniť niekoľko línií, ktoré sú veľmi dôležité v celej agende. Jedna je vytvárať priestor, ktorý znamená nielen dostupnosť a kvalitu základného vzdelania, akademického vzdelania a odbornej prípravy, ale aj priestor pre ďalšie vzdelávanie, kontinuálne alebo celoživotné, pre uznávanie neoficiálneho a neformálneho vzdelávania. Európsky kvalifikačný rámec ide týmto smerom. Po druhé, je to príspevok, ktorý nadväzuje na to, čo sme už urobili: Europas prijatý v tomto Parlamente pomáha stransparentňovať kvalifikácie, ale kvalifikačný rámec pomôže skompatibilňovať a porovnávať kvalifikácie, a tým umožní aj ich transfer. To je veľmi dôležitý posun.

Ak sa nám podarí definitívne schválenie, bude to dobrý rámec aj pre zamestnávateľov, aj pre zamestnancov, aj pre poskytovateľov vzdelania a odbornej prípravy, pretože otvára tento priestor, a zároveň tým bude tlačiť na kvalitu. Otvorenosť totiž znamená tlak na kvalitu poskytovaného vzdelania a odbornej prípravy. Pani Jensen spomínala 32 štátov. Myslím, že ich počet sa bude postupne zvyšovať, ak sa nám bude dariť tento kodanský proces spolu s bolonským rozvíjať ako dôveryhodný, naplnený kvalitou a zaručením kvalitatívnych parametrov. Som presvedčený, že to bude na úžitok Únie ako celku, jej občanov aj inštitúcií. Verím, že to pomôže tomu, aby inštalatér, či poľský, či akýkoľvek, nebol hrozbou, ale veľmi dôležitým príspevkom pre mobilitu, konkurencieschopnosť a spoločnú Európu. Ideme ďalej pracovať na tomto kvalifikačnom rámci.

  Předseda. Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý ve 11:30.