Istungi stenogramm

Kolmapäev, 31. jaanuar 2007 - Brüssel

23. Noorte naiste ja tütarlaste diskrimineerimine hariduses (arutelu)

  Presidente. L'ordine del giorno reca in discussione la relazione presentata dall'on. Věra Flasarová, a nome della commissione per i diritti della donna e l'uguaglianza di genere, sulla discriminazione nei confronti di giovani donne e ragazze nel settore dell'istruzione (2006/2135(INI)) (A6-0416/2006).

  Věra Flasarová (GUE/NGL), Zpravodajka. – Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové. Vážím si toho, že jsem měla možnost vypracovat zprávu týkající se diskriminace mladých žen a dívek v oblasti přístupu ke vzdělávání a děkuji všem kolegyním a kolegům ve výboru za jejich náměty a doplnění.

Vzdělání vždy mělo vysokou společenskou hodnotu. Proto lidstvo v minulosti nakládalo s přístupem ke vzdělání podobně jako s přístupem ke každému bohatství, tedy výběrově. Nemajetné, neprivilegované vrstvy měly cestu ke vzdělání obtížnou. Cizinci, přistěhovalci, jinověrci a příslušníci jiných ras ještě obtížnější. Také ženám byl přístup ke vzdělání, zejména vyššímu, ztížen předsudky a ostrým ohraničením společenského prostoru, ve kterém se žena většinou musela pohybovat.

Archaické stereotypy udržované po tisíciletích jen s obtížemi ustupují před potřebami civilizace. Přežívají myšlení i jednání lidí, i když by se k nim na veřejnosti asi nikdo nepřiznal. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale rozptýlené úlomky středověku, mohu-li to tak zjednodušeně nazvat, v nás zůstávají. Kdyby tomu tak nebylo, kdyby naše kultura měla principy rovnosti pod kůží, nemuseli bychom se s tímto problémem zabývat.

Ve své zprávě jsem vycházela z předpokladu, že vzdělávání je celoživotním procesem. Nicméně, a to budete se mnou jistě souhlasit, určujícím obdobím pro kvalifikaci, osobní růst a kariéru je mladý věk. Ten by měl být především osvobozen od všech forem diskriminace, mezi nimiž tou nejtíživější jsou ekonomická omezení postihující zejména sociálně slabší vrstvy společnosti. Neumíme-li zatím dopady ekonomického znevýhodnění postihující chlapce i dívky bez rozdílu eliminovat, měli bychom je alespoň co nejúčinněji mírnit, a to spolu s těmi diskriminujícími formami, o kterých mimo jiné pojednává i tato zpráva.

Poznatky z různých zemí Evropské unie dokládají, že na počátku vzdělávacího procesu faktory genderového znevýhodnění dívek působí minimálně. Školní docházka je povinná a jevy, které poškozují děti v jejich přijímání, působí na obě pohlaví stejně. Mám na mysli především handicapy, jako jsou diagnostikované poruchy nebo důsledky zanedbání péče ze strany rodičů, případně i chybné diagnózy dětí mající za následek jejich vylučování ze standardních vzdělávacích systémů. Toto jsou nesmírně vážné věci. Nicméně o diskriminaci mladých žen a dívek v procesu vzdělávání vypovídají jen okrajově. Víme, že dívky a mladé ženy jsou stejně nadány a motivovány k získání vyššího a vysokoškolského vzdělání jako jejich mužské protějšky. Poměr studentů a studentek je vcelku vyrovnaný. Na některých typech vysokých škol jsou dokonce dívky v převaze, což souvisí opět se společenskými stereotypy, podle kterých jsou některá povolání typicky mužská a jiná charakteristicky ženská. Často se přitom jedná o schémata ospravedlňující jiné formy diskriminace jako např. nižší platy v tzv. ženských povoláních. Dá se říci, že specificky genderové znevýhodnění dívek a mladých žen přichází v okamžiku, kdy se objeví dilema, zda založit rodinu a pečovat o děti nebo pokračovat ve studiu a rozvíjet profesionální aspekty života. Zatímco mladí muži po skončení studia mohou, a dokonce se to od nich očekává, pokračovat v dalším rozšiřování kvalifikace, mladá žena toto dilema musí řešit.

Moderním trendem u obou pohlaví je rodinný život a příchod dětí oddálit. Souvisí to se změnami ve stylu života, ale zároveň je to i důsledkem obtížné slučitelnosti rodiny a kariéry zejména v době, kdy je třeba pečovat o malé děti. Profesní konkurence je obrovská a vyžaduje stoprocentní nasazení. Proto na tomto poli ženy statisticky ztrácejí krok s muži. V poměru k mužům ubývá žen, které dosahují dalších stupňů akademických hodností na vysokých školách a ve vědeckých ústavech. Mnohem menší je zastoupení žen na vedoucích pozicích. Takto se tedy projevu genderová diskriminace v oblasti přístupu ke vzdělání. Ona ale do jisté míry postihuje i ženy, které vyššího stupně vzdělání a společenského uplatnění už dosáhly. Nemají vyhráno, ani když zvládly všechna omezení. Neboť společnost stále mechanicky přisuzuje profesionální úspěšnost především mužům a na ženy pohybující se v tomto malém, zakázaném prostoru, pohlíží jako na vetřelce.

Přes veškeré problémy, se kterými se setkává úspěšná žena na pracovišti, ale i doma v rodině, se na tento jev dívám s optimismem. A myslím si, že postupem doby sám od sebe zmizí. Naproti tomu pokud nenajdeme účinné způsoby, jak pomoci především mladým ženám skloubit vzdělání a další profesní růst s mateřstvím a rodinou, pak diskriminace žen v přístupu ke vzdělání zůstane jako problém i s důsledky, které se sebou přináší.

  Ján Figeľ, Member of the Commission. Mr President, I wish to begin by congratulating Mrs Flasarová and the Committee on Women’s Rights and Gender Equality on this excellent report. It represents a comprehensive and balanced overview of the problems women and young girls face in education and later in their professional life.

While the fight against all forms of discrimination is a core principle of the European Union, the fight against gender discrimination has gone a step further. All Commission departments must take gender differences into account when preparing proposals.

In the field of education, there has been a positive evolution, as your report also states. In the European Union there is no discrimination in access to education for young girls, and girls often achieve better marks than boys. Nonetheless, there are serious problems in some parts of the population. The report points to vulnerable groups where gender differences may combine with other factors to exclude women and girls from the full benefit of education.

Our first priority is to attend to the needs of these groups and to point to effective solutions. Our work will focus on efficiency and equity in education and training systems, because gender discrimination is a component of a wider social and cultural problem and requires wide-ranging measures.

In 2007 we will produce two major communications. The first is on pre-primary education. Early-start programmes produce short-term results, but they also build lifelong learning capacities and develop the values that reject discrimination.

The second communication this year will address education and immigration. Immigration contributes to European growth and competitiveness. However, PISA results show that immigrant children tend to have lower school results. In some cultures young girls face specific handicaps.

In the new Lifelong Learning Programme, equality of opportunities is a transversal priority. Its first call for proposals has just been published. The progress report on education and training 2010 for the whole decade will take another look at the benchmark on science, mathematics and technology and at the gender balance in these careers. I am happy to report that the initial target has been achieved – actually this is the only target out of five benchmarks in which we are progressing quite well in the 27 EU Member States.

My services and those of my colleague, Mr Potočnik, in research, have worked together for some time to fight gender discrimination in scientific and technical careers. This work can benefit other sectors and we will build on it.

In the field of the information society, the digital divide is growing. As your report points out, women can benefit from new technology. My colleague, Mrs Reding, is leading an initiative on e-Inclusion, which takes gender issues into account, and the European Social Fund has a strong tradition in fighting gender discrimination. The regulations for the period 2007-2013 can fund actions in all the aspects pinpointed in your report. These are considerable opportunities for education and training that are provided for by the structural funds.

Let me thank you once again for your report.

  Edit Bauer, a PPE-DE képviselőcsoport nevében. – Az emberi erőforrások egyik kardinális kérdése az iskolázottság. A diszkrimináció minden területen kontraproduktív a társadalom fejlődése szempontjából de az iskolázottság területére ez még inkább érvényes. Két szempontot szeretnék kiemelni e témakörben.

A jelentés, amit külön értékelek kiegyensúlyozottsága miatt, kiterjed a hátrányos megkülönböztetés leggyakoribb formáira. Azonban nem tesz említést arról, hogy a gyerekszegénység és a mögötte húzódó korai iskolaelhagyás olyan helyzetet teremt, amikor az élethosszig tartó tanulás irreálissá válik, mert hiányzanak az alapok, így a későbbiekben nincs mire építeni. Igaz a statisztika szerint az uniós tagországokban a korai iskolaelhagyás a fiúk esetében magasabb, de látni kell azt, hogy az ok elsősorban a szegénység, amely a nőket jobban sújtja, mint a férfiakat, és ez fokozottan érvényes az egyedülálló szülők esetében, akik döntő többsége nő, és a csonka családokban a szegénység veszélye is fokozottabb.

A másik gond, amit a jelentés kiemel, a halmozottan hátrányos helyzetűek, a különböző kisebbségekben élő nők helyzete. Nem vitás, hogy a nemzeti és etnikai kisebbségek a romák, a fogyatékkal élők, de a tanulási rendellenességekkel küzdők, mint például a diszlexiások, a diszpraxiások, a diszkalkuliások hátrányos megkülönböztetése az oktatásban a legtöbb tagországban mindennapos gond. Az Európai Unió antidiszkriminációs irányelvei feltételezik a kormányok részéről a kiegyenlítő intézkedések meghozatalát, azonban ez több tagországban is a szűken értelmezett diszkrimináció tiltásának alkotmányos elvébe ütközik. Így tanúi vagyunk annak, hogy az egyik tagország esetében az Alkotmánybíróság alkotmányellenesnek ítélte az antidiszkriminációs törvény azon cikkelyét, amely az egyenlő esélyek biztosítása érdekében átmeneti pozitív intézkedések meghozatalát tette volna lehetővé.

Meggyőződésem, hogy ezek nélkül az átmeneti intézkedések nélkül lehetetlen egyenlő esélyeket teremteni.

  Teresa Riera Madurell, en nombre del Grupo del PSE. – Señor Presidente, en primer lugar, quiero dar la enhorabuena a la señora Flasarová por el buen trabajo realizado sobre un tema tan importante como el de la igualdad de acceso a la educación, que es el fundamento para que hombres y mujeres podamos tener igualdad de oportunidades en el mundo laboral y en la mayoría de ámbitos de nuestra vida pública y privada.

Entre todos los obstáculos que todavía prevalecen y que se mencionan en el informe me gustaría referirme especialmente a tres.

En primer lugar, a la brecha digital por razón de género. La Comisión, conjuntamente con los Estados miembros y en el marco de la Estrategia de Lisboa, debe tomar las medidas oportunas para que las mujeres puedan acceder a las tecnologías de la información y de las comunicaciones y beneficiarse de ellas en igualdad de condiciones; porque, si Europa debe ser una economía basada en el conocimiento, las tecnologías de la información y de las comunicaciones desempeñan un papel fundamental en nuestra estrategia de empleo y competitividad y las mujeres debemos estar allí en igualdad de condiciones con los hombres. En este sentido, es importante destacar la menor presencia de mujeres en los ámbitos educativos, científicos y tecnológicos.

En segundo lugar, y al igual que la oradora que me ha precedido, quiero referirme al abandono escolar, superior en el caso de las niñas, por lo que se recomienda a los Estados miembros que tomen medidas que favorezcan que los niños y las niñas por igual permanezcan en la escuela y concluyan sus ciclos educativos. También se deben tomar las medidas necesarias para que desaparezcan los obstáculos que encuentran las mujeres para continuar su educación superior y mantener su formación a lo largo de toda la vida.

Y en tercer lugar, de acuerdo con la declaración relativa a las características del deporte adoptada por el Consejo de Niza de diciembre de 2000, me gustaría hacer hincapié en que se deberían tener más en cuenta las funciones sociales, educativas y culturales del deporte y, por ello, en la necesidad de eliminar la discriminación que sufren las mujeres también en el ámbito deportivo; y denunciar, como hemos hecho en otras ocasiones, situaciones como la de los premios de Wimbledon, claramente discriminatorias para las mujeres.

  Eva-Britt Svensson, för GUE/NGL-gruppen. – Herr talman! Stort tack till föredraganden Věra Flasarová för ett mycket viktigt betänkande om diskrimineringen av kvinnor och flickor inom utbildningsområdet. Det finns idag inga rättsliga restriktioner i EU-medlemsstater som diskriminerar flickors och kvinnors tillgång till utbildning. Men som i så många andra sammanhang när det gäller jämställdhet, är det andra strukturer än de rent formella reglerna som gäller i verkligheten. Det är därför som andelen flickor och kvinnor, trots de formella rättigheterna, ändå är underrepresenterade när det gäller fortsatta studier eller fortsatt akademisk karriär. Det är alltså strukturer, invanda och gamla könsstereotypa mönster, som sätter ramarna för kvinnors och flickors utbildning. Föredraganden fokuserar därför med rätta på behovet av en strategi som måste starta tidigt och innebär att lärare och skolpersonal måste utbildas på området. Ökad medvetenhet, kunskap och utbildning är vägen för att bygga ett rättvist samhälle för alla, oavsett kön, klass och etnicitet.

  Urszula Krupa, w imieniu grupy IND/DEM. – Panie Przewodniczący! Mając jedną minutę na wypowiedź w kwestii dyskryminacji dziewcząt i kobiet w zakresie edukacji, przemawiając z perspektywy Polski, chciałabym zauważyć, że zwłaszcza od chwili transformacji gospodarki w związku z przystąpieniem Polski do Unii Europejskiej największym czynnikiem dyskryminującym w dziedzinie edukacji są w Polsce powody ekonomiczne.

Ogromne rozwarstwienie społeczne, niskie płace, likwidacja przemysłu, bezrobocie oraz brak perspektyw zatrudnienia po studiach spowodowało niespotykaną do tej pory i upokarzającą emigrację zarobkową ludzi młodych opuszczających ojczyznę. Sytuację pogarsza spadek liczby miejsc na uczelniach państwowych, który równoważony jest przez uczelnie prywatne, na które jednak nie wszyscy mogą sobie pozwolić. Doszukiwanie się ewentualnych niewielkich przejawów nierównowagi w zakresie dostępu do edukacji dziewcząt to w tej sytuacji podejście powierzchowne i stwarzanie problemów tam, gdzie ich nie ma. Chociaż być może jesteśmy w korzystniejszej sytuacji, ponieważ jako katolicy, Polacy mają szczególny szacunek dla kobiet, wypływający z kultu Matki Bożej.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – Monsieur le Président, l'éducation est un droit fondamental qui ne saurait être entravé par une quelconque raison culturelle, sociale, matérielle, ou autre. Il s'agit d'une condition indispensable à l'épanouissement ultérieur de l'individu, surtout pour son intégration économique et sociale. Il est de la responsabilité des États d'éliminer toutes les inégalités et de créer les conditions nécessaires pour permettre à tous les citoyens, hommes et femmes, d'accéder à l'éducation et de choisir sans discrimination d'aucune sorte leur orientation et leur cheminement professionnels.

Bien que l'on puisse regretter que la structure du rapport soit un peu confuse, il n'en demeure pas moins que le rapport de Mme Flasarová est riche en suggestions pour promouvoir davantage l'égalité entre les femmes et les hommes dans le domaine de l'éducation. Je félicite Mme le rapporteur et j'espère que l'adoption du rapport au cours de l'Année européenne de l'égalité des chances pour tous donnera plus de poids encore aux propositions du Parlement européen visant à l'élimination de stéréotypes persistants.

En effet, malgré le fait que l'égalité entre les hommes et les femmes constitue désormais un principe fondamental dans nos sociétés, les stéréotypes sexistes et les préjugés vis-à-vis des femmes n'ont toujours pas disparu et sont responsables de ségrégations et de discriminations qui pèsent très tôt sur le choix des études, ainsi que sur le temps et la durée de celles-ci. Si les stéréotypes sexistes constituent toujours, indéniablement, un obstacle à l'accès à l'éducation et au choix des études, la perpétuation de certains modèles, notamment la présence majoritaire des femmes dans certaines formations, entraîne elle aussi un déséquilibre qui freine la progression féminine. Je pense particulièrement aux métiers d'infirmière et d'enseignante.

En effet, l'école joue un rôle très important dans le rétablissement et la promotion de l'égalité des droits pour les filles et les garçons, indépendamment de leurs origines. Une sensibilisation des élèves, mais aussi des professeurs, à l'égalité dans tous les domaines est nécessaire. Le rapporteur note à juste titre le rôle important des médias pour façonner la perception publique et les mentalités relativement au cheminement professionnel et à la formation des jeunes femmes.

Je voulais noter, pour conclure, que l'accès des femmes à l'éducation tout au long de la vie revêt également un caractère fondamental pour leur contribution à la société de la connaissance, au même titre que la possibilité de reconnaître les qualifications atypiques acquises durant les différentes phases de la vie.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – Doresc să o felicit pe dna Vlasarova pentru raportul realizat. Pentru a deveni cea mai dinamică şi competitivă economie bazată pe cunoaştere, este imperativ ca în Uniunea Europeană educaţia şi accesul la cunoaştere să fie prioritare. În Uniunea Europeană familiile cu venituri mici locuiesc în zone mai sărace, adesea situate departe de locul de muncă sau de instituţii educative, fapt ce adânceşte polarizarea socială şi inegalităţile dintre persoane. Statele membre trebuie să se mobilizeze pentru combaterea abandonului şcolar şi ridicarea nivelului de formare al tinerilor.

Pentru ca tot mai multe femei să aibă o activitate profesională, este necesar accesul la învăţarea continuă şi existenţa serviciilor şi infrastructurilor care să permită concilierea vieţii profesionale cu viaţa de familie, în special pentru familiile mono-parentale.

În România, noul stat membru al Uniunii Europene, 55% din absolvenţii de învăţământ superior sunt femei şi 48% din salariaţi, iar 38% din companii sunt conduse de femei. În privinţa rromilor, în România există clase de copii de origine rromă, care învaţă în limba rromani de la grădiniţă şi până la învăţământul profesional. De asemenea, există condiţii create pentru educaţia copiilor cu nevoi speciale încă de la ciclul preşcolar.

Anul 2007 este anul egalităţii de şanse, iar educaţia reprezintă elementul esenţial pentru viitorul Uniunii Europene. Fondurile structurale ar trebui să sprijine învăţarea continuă şi utilizarea noilor tehnologii pentru a combate excluderea socială. Încă odată felicitări raportorului. Mulţumesc.

  Anna Záborská (PPE-DE). – Často sa stretávame s názorom, že materstvo a rodina sú prirodzenými, dokonca neprekonateľnými prekážkami, ktoré mnohým ženám sťažujú prístup k vyššiemu vzdelaniu, akademickým hodnostiam a celoživotnému vzdelávaniu. Sú to naozaj prekážky? Áno. Ale sú to prekážky, ktoré vyplývajú z nášho spôsobu života a dajú sa prekonať.

Som lekárka a som aj matka. Viem, že štúdium medicíny je náročné a trvá po celý život. Rovnako viem, koľko času a energie venuje žena rodine a deťom. Ale viem aj to, že ženy sú vynikajúce lekárky. Chcem, aby sa každá mladá žena, ktorá cíti, že jej poslaním je liečiť druhých, mohla slobodne rozhodnúť pre štúdium medicíny. Chcem, aby sa mohla rozhodnúť s istotou, že v budúcnosti môže byť nielen dobrou lekárkou, ale zároveň aj dobrou manželkou a matkou. Aj o tom hovorí správa o diskriminácii mladých žien a dievčat v oblasti vzdelávania. Hovorí, že hodnoty rodiny a materstva nesmú byť v protiklade s hodnotou vzdelania. Materstvo je prirodzeným poslaním a túžbou každej ženy. Kým sa nám v každodennej realite nepodarí zosúladiť rolu ženy – matky s úlohou ženy – odborníčky, dovtedy zostane európsky sľub rovnosti príležitostí len prázdnou frázou.

Chcela by som vyjadriť uznanie a vďaku pani poslankyni Flasarovej. Spolu s ostatnými kolegyňami z výboru FEMM veľmi oceňujeme jej prácu na tejto správe. Vo výbore sme ju jednomyseľne podporili a rada by som požiadala aj plénum, aby túto správu podporilo.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – Panie Przewodniczący! Dostęp do edukacji jest podstawowym prawem każdego człowieka i jest prawem, które niestety często pozostaje tylko martwym zapisem. Chociaż szanse obu płci na zdobycie wyższego wykształcenia są porównywalne, a dyplomowanych kobiet jest nawet więcej niż mężczyzn, to jednak na wyższych szczeblach kariery naukowej liczba kobiet się znacznie zmniejsza – stanowią one 43% osób z tytułem doktorskim i zaledwie 15% profesorów uniwersyteckich.

Kobietom trudniej jest kontynuować edukację z uwagi na ograniczone możliwości dostępu do kształcenia ustawicznego, a także obciążenie obowiązkami domowymi. Państwa członkowskie powinny zapewnić elastyczną politykę w zakresie szkolnictwa dla dorosłych, dostosowując programy nauczania zwłaszcza do potrzeb kobiet przebywających na urlopie macierzyńskim. Konieczne jest także dostosowanie nowych technologii w dziedzinie kształcenia do potrzeb edukacyjnych kobiet, na przykład poprzez możliwość studiowania na odległość za pomocą łączności internetowej.

Ważne jest także przeprowadzenie oceny polityki w dziedzinie równego dostępu do wykształcenia na podstawie danych statystycznych, które wprowadzają rozróżnienie płci. Pozwoli to na rozwiązanie problemu utrzymujących się nierówności w zdobywaniu kwalifikacji, zwłaszcza w szkolnictwie wyższym i kształceniu ustawicznym. Komisja Europejska i państwa członkowskie powinny także walczyć z powszechnymi stereotypami dyskryminującymi kobiety w miejscu pracy, między innymi ułatwiając kobietom dostęp do stanowisk decyzyjnych w obszarach gospodarki, polityki i nauki. Na koniec chciałabym pogratulować pani sprawozdawczyni, pani Flasarovej, bardzo dobrze przygotowanego dokumentu.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – Možno aj vďaka médiám rodové stereotypy už dopredu určujú, aké sú úlohy mužov a žien v spoločnosti. Zriedkakedy sa stáva, aby novinári vo svojich rozhovoroch položili úspešným mužom otázku: „Ako dokážete zladiť svoju kariéru so starostlivosťou o rodinu?“ tak často ako úspešným ženám. Pokladá sa za normálne, že sa obetuje práve žena, ktorá vo väčšine prípadov dá prednosť rodine. Starostlivosť o deti pôsobí v niektorých prípadoch ako faktor znižujúci záujem žien o pokračovanie vo vzdelávacom procese. Mnohé ženy z dôvodu materstva prerušia štúdium a následne už rezignujú na ďalšie vzdelávanie.

Zarážajúci je fakt, že kým pri začatí vysokoškolského štúdia je pomer 59 % k 41 % v prospech žien, titul dosiahne už iba 43 % a profesorskú hodnosť už len 15 % žien. V tomto kontexte vítam správu pani spravodajkyne Flasarovej, ktorá je dôslednou analýzou v oblasti dosiahnutia vzdelania u žien v nadväznosti na ich uplatnenie na trhu práce a zároveň upriamuje pozornosť aj na prvky diskriminácie mladých žien a dievčat v oblasti vzdelávania. Vzdelanie je základným právom a kľúčovým nástrojom sociálneho začlenenia. Je receptom na riešenie otázky chudoby, hlavne pre ženy zo zraniteľných skupín.

Z toho dôvodu pokladám za dôležité uplatňovanie a využívanie vzdelávacích programov financovaných zo zdrojov Európskej únie, ktoré budú slúžiť na zvyšovanie povedomia o rodových otázkach a rovnom prístupe k vzdelaniu na všetkých úrovniach. Na záver by som chcela vyzvať členské štáty, aby prostredníctvom flexibilných vzdelávacích programov, napríklad možnosťou diaľkového štúdia pomocou počítačových technológií, umožnili ľahší prístup žien k vzdelaniu, a tým zabezpečili ich lepšie uplatnenie v spoločnosti.

  Presidente. La discussione è chiusa.

La votazione si svolgerà giovedì alle 11.30.

Dichiarazioni scritte (articolo 142)

  Lívia Járóka (PPE-DE). – The access of Roma children throughout Europe to equal education is extremely limited, and many do not attend school at all. Those children that do go to school are systematically put into segregated schools or ‘special classes’ for the disabled, which are characterised by inferior quality of instruction and inadequate physical conditions. In some countries over 60% of Roma children are in special schools or remedial learning programmes as a result of inadequate teaching and testing methods.

Commissioner Figel’ has often accentuated the fact that education is the very best strategy for integration. I believe that the EU should not only provide a basis upon which to enhance discussion of the topic, but it should also channel it towards a European strategy on Roma rights. Preventing the marginalisation of the Roma must be the goal, and the tool – education – is accessible already, yet it is not efficiently used.

Segregation is a tool of disintegration and it costs the European taxpayers a lot. Especially in the light of demographic changes, the Roma could be recognised as a source of economic potential if governments were to take the steps necessary to allow Roma to realise their potential through education and access to the labour market.

  Zita Gurmai (PSE). – A szolidaritáson alapuló európai társadalom alapja a jogokhoz, az erőforrásokhoz, a szolgáltatásokhoz, így az oktatás különböző formáihoz való diszkriminációmentes hozzáférés. A társadalom valamennyi rétegének hozzáférése az oktatáshoz és képzéshez, a nemi sztereotípiák eltörlése a gazdasági növekedés és a versenyképesség fokozásának alapvető feltételei, valamint szükségesek a társadalmi beilleszkedés elősegítéséhez, Európa demográfiai és versenyképességi célkitűzéseinek eléréséhez.

Az oktatás hozzájárul az emberek lehetőségeinek kiteljesedéséhez, lehetővé teszi számukra, hogy a munkaerőpiacon a tudásalapú társadalom újabb és újabb kihívásaival szemben alkalmazkodó- és piacképesek maradjanak, elkerüljék a marginalizálódás veszélyét és piac folyamatosan változó igényeinek megfelelő, hasznosítható tudást szerezhessenek. Erre a nőknek megvan az igényük, de a makacs sztereotípiák miatt nehezebben tudnak érvényesülni az élet szinte valamennyi területén, az oktatásban is.

Az alapképzettség alacsony szintje, a munkanélküliség, illetve a különböző okokból korlátozott életlehetőségek oda vezethetnek, hogy a népesség nagy csoportjai, különös tekintettel a nőkre, marginalizálódnak. Így az oktatás különböző formáinak, a lehetőségekhez való hozzáférésnek kulcsszerepe van a társadalmi kirekesztődés elleni küzdelemben, a nők munkaerőpiaci integrációjában, a kirekesztettség veszélyével folytatott küzdelemben.

Az oktatásba és a képzésbe való befektetés megtérülése időbe telik, így a kiadási prioritásokkal kapcsolatos döntések meghozatalakor a kormányoknak helyi és nemzeti szinten hosszú távon kell tervezniük. Megéri, hiszen a szolidaritáson és prosperitáson alapuló Európát szolgálja.