Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/2048(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0191/2007

Předložené texty :

A6-0191/2007

Rozpravy :

PV 21/06/2007 - 5
CRE 21/06/2007 - 5

Hlasování :

PV 21/06/2007 - 8.11
CRE 21/06/2007 - 8.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0287

Rozpravy
Čtvrtek, 21. června 2007 - Štrasburk Revidované vydání

5. Důvěra spotřebitelů v digitální prostředí (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Presidente. Segue-se o relatório (A6-0191/2007) da Deputada Zuzana Roithová, em nome da Comissão do Mercado Interno e da Protecção dos Consumidores, sobre a confiança dos consumidores no ambiente digital (2006/2048(INI)).

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE), Zpravodajka. – Vážený předsedo, vážená paní komisařko, milé kolegyně a kolegové, mám radost, že po roční práci mohu spolu se stínovými zpravodaji předložit plénu zprávu o důvěře spotřebitele v digitálním prostředí.

Evropský parlament tím vyšle silný politický apel na Evropskou komisi a členské státy, aby modernizovaly podmínky pro online podnikání a sladily krok v oblasti ochrany spotřebitele s nejnovějšími trendy v digitálním prostředí. Podnikatelé i spotřebitelé čekají na jednoznačná a snadno vymahatelná pravidla, která zvýší kulturu obchodování po internetu na evropském trhu. Zpráva je jen začátek celého procesu. Jsem si vědoma, že její realizace klade nemalé úkoly na bedra Komise, která je limitována finančně i personálně.

Veřejné slyšení a studie odhalily zarážející fakta, která nás nesmí nechat v klidu: pouze 6% spotřebitelů nakupuje online přeshraničně, třetina nedostane objednané zboží či služby kvůli občanství, místu pobytu či místu vydání platební karty. Některé moderní elektronické služby poskytující digitální obsah jsou dostupné pouze, pokud je zákazník ze staré patnáctky.

Uživatel je vázán bezpočtem digitálních smluv, které jen odklikl, nečetl a tudíž neví, že obsahují řadu neférových a nekalých smluvních ujednání. Zjistili jsme, že ani právní experti nejsou schopni vyložit přesný obsah digitálních smluv, kupříkladu licenčních ujednání s koncovými uživateli. Maloobchodníci nemívají povědomí o svých povinnostech v elektronickém obchodu a neorientují se v 27 právních řádech. Spotřebitel nezná svá internetová práva (neexistuje o nich žádný souhrnný dokument). Uživatelé nemají jistotu, co vše mohou či nesmí dělat s koupeným digitálním obsahem. Bojí se řešit přeshraničně reklamace a nevědí o nebezpečí padělaných léků prodávaných přes internet. Proto žádáme Komisi, aby spustila osvětovou kampaň o rizicích padělaných léků, proto navrhujeme celoevropský systém rychlého varování při výskytu podvodných aktivit na internetu a žádáme rozšíření okruhu smluv, na něž se má vztahovat zákaz tzv. nekalých smluvních ujednání.

Principem jednotného trhu je méně omezení a více možností. Avšak paradoxně navzdory bezhraničním možnostem internetu jako kdyby to neplatilo pro elektronické prostředí. Troufám si říci, že 27 izolovaných národních trhů brzdí vývoj informační společnosti v Evropě, která tak pokulhává i v tomto sektoru za USA a Asií.

Odbourat umělé či přirozené překážky pro elektronický obchod vyžaduje rovněž překlenout roztříštěná pravidla členských zemí. Toho lze v dlouhodobém horizontu při politické vůli docílit plnou harmonizací. Ale takto dynamické odvětví vyžaduje rychlejší a také flexibilní řešení. Proto ve zprávě upřednostňuji koordinaci prací na dobrovolných standardech či lépe řečeno nadstandardech včetně vzoru volitelné smlouvy vhodné pro přeshraniční online obchod. Obsah musí dohodnout odborníci z řad podnikatelů i spotřebitelských organizací, přičemž koordinační role Evropské komise je v tom naprosto nezastupitelná. Dodržování standardů bude opravňovat používání loga evropské značky důvěry pro přeshraniční elektronický obchod. Spotřebitelské organizace její zavedení vítají a jsou odhodlány odhalovat i postihovat případná zneužívání nové značky s pomocí již existujících technických a právních prostředků.

Vyzýváme rovněž k formulování Evropské charty uživatelských práv v informační společnosti. Evropský parlament je tak jedním z prvních parlamentů na světě, který chce vyjasnit spotřebitelská internetová práva. Pokud Charta bude všeobecně dostupná a ve všech úředních jazycích, pak spotřebitelé začnou svá práva vyžadovat a pro podnikatele bude výhodné Chartu dodržovat a neriskovat výdaje na řešení sporů.

Věřím, že zpráva bude inspirací k vyšší kultuře v digitálním prostředí.

Je čas poděkovat za výbornou spolupráci především stínovým zpravodajům: paní Herczog, paní Rühle, panu Schmidtovi i paní Jäätteenmäki a asistentům, zejména panu Jirsovi za nenahraditelnou odbornou pomoc. Vážím si podpory koordinátorů, předsedkyně a sekretariátu výboru a klubu. Oceňuji konstruktivní komunikaci spotřebitelských organizací, podnikatelů i jednotlivých útvarů Komise. Zejména však chci vyzdvihnout vstřícný a příkladně otevřený postoj paní komisařky Kunevy, která se vůbec vynikajícím způsobem pustila do své nové práce v Komisi. Věřím, že překoná těžkosti, které se mohou vyskytnout při realizaci našich návrhů na zvýšení důvěry v evropském digitálním prostoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva, Member of the Commission. Mr President, I am really very pleased to be here today to discuss with you this very important topic of how we can improve consumer confidence in the digital environment.

I would like to start my speech by thanking Mrs Roithová and all the shadow rapporteurs for their excellent and very close cooperation – and this is not just a matter of courtesy, but a sincere recognition of very hard work.

I am glad that the Commission and the European Parliament agree on a common line in approaching this very important and challenging issue. This is clearly an important and ambitious report, and I think we all broadly share the same objectives and analyses of the problems.

The digital economy – and more specifically e-commerce – has great potential to improve consumer welfare by making a greater range of products available, boosting price competition and developing new markets. It is also central to completing the retail side of the internal market. At present, retail markets are still fragmented along national lines into mini-markets, as Mrs Roithová indicated. This makes no sense in the age of e-commerce and the internet. E-commerce is changing the face of retail, but only at national level. The internet is borderless but consumers, businesses and regulators are not. Fifty per cent of European consumers who have a computer at home have made an e-commerce purchase in the previous 12 months, but only 12% of those with a computer at home bought cross-border. This indicates the need for action to increase consumer confidence on the retail side of the internal market and the necessity to solve the fragmentation of the market to achieve finally a citizens’ market.

As you know, since the beginning of the year we have launched two major initiatives for consumers: the consumer policy strategy and the consultation on the review of existing consumer protection legislation. Our objective as a Commission is to help the EU rise to the challenges of growth and jobs and reconnecting with its citizens. This objective will be met if, by 2013, we can credibly demonstrate to all citizens that they can shop from anywhere in the EU – from corner shop to website – confident that they are equally and effectively protected.

The need to improve consumer confidence in the digital economy runs through every aspect of this strategy. Mrs Roithová’s report shows that the obstacles – including regulatory obstacles – are numerous. My predecessors made progress in tackling some of them with the Unfair Commercial Practices Directive and the Regulation on Consumer Protection Cooperation, which established the European Consumer Centre (ECC) network. My priority now is to tackle the remaining obstacles, with the reform of existing consumer protection legislation related to consumer contracts.

As you know, we have initiated a broad consultation on the future of consumer protection, and we have started to analyse reactions from the stakeholders. We are looking forward to Mrs Petre’s report after the summer. Your views and your support will be an important reference for our follow-up work and for specific proposals. The Commission’s follow-up to the review of the acquis is a basis on which build consumer trust. The development of standardised consumer contracts may be something to investigate further once this solid base is established.

One of the aims of this exercise is to reduce the regulatory fragmentation of the internal market by targeted harmonisation of issues that cause particular problems for consumers and businesses. We will, inter alia, consider whether standards and standardisation can play a role in this process.

Similarly for self-regulation. The Commission has done some important work to establish a best practice model for self- and co-regulation, and we will continue to do so in the future. I share your concerns about the interplay of different legislation governing online transactions or digital goods. There are many precise laws, and consumers and businesses may not be sufficiently aware of their rights and duties in the digital environment. I will examine how best to clarify these issues with my colleagues, Mrs Reding and Mr McCreevy.

Thanks to your input, we will explore the idea of a practical guide which would cover information society services and help citizens to understand their rights better. I would also like to thank you for insisting on the importance of enforcement – I fully agree with you. Quality legislation is not enough if it is not backed up by effective enforcement. We have set up a network of national enforcers in the European Union and we will now gradually enlarge the network to third country partners in order to enhance its efficiency.

In conclusion, I would like to thank you for your commitment to helping European citizens to enjoy all the benefits of the internal market and the digital economy. I look forward to working with you to fulfil our common goals and to achieve a citizens’ internal market.

 
  
MPphoto
 
 

  David Hammerstein (Verts/ALE), Ponente de opinión de la Comisión de Industria, Investigación y Energía. – Señor Presidente, gracias señora Roithová por este informe tan excelente.

La confianza del consumidor en el medio digital depende, en gran medida, de la protección y la claridad que podamos darle al consumidor en dicho medio.

Tenemos que tener en cuenta asimismo que las PYME también son consumidores, y la Unión Europea tiene que favorecer la utilización de estas nuevas tecnologías y animar a las PYME a participar en mercados en línea. Al mismo tiempo, hay que promover la confianza de los consumidores en esas plataformas asegurando las transacciones de una forma transparente y justa.

Los consumidores tienen que ser conscientes de sus obligaciones y derechos en el mundo digital. En algunos productos, como los reproductores de MP3, DVD y juegos para el ordenador, el consumidor se ve obligado a aceptar condiciones muy estrictas en la letra pequeña, y en algunos casos esto roza la ilegalidad y viola el derecho a la privacidad.

Al mismo tiempo, los productores de estos dispositivos están expandiendo el uso de sistemas de gestión de derechos digitales a fin de evitar las copias no autorizadas. Esto crea miedo, lo que puede minar la confianza de los consumidores. Y para resolver el problema de la interoperabilidad se necesitan estándares abiertos que permitan un medio más seguro, abierto y fiable.

También las patentes de software son una amenaza grave para los desarrolladores de las PYME, de software, que no pueden permitirse los costes judiciales. El miedo en este medio no es compatible con la confianza tanto de las PYME como de los consumidores.

Las plataformas digitales sólo pueden facilitar el crecimiento y el desarrollo si se basan en estándares abiertos e interoperables. Los estándares pueden contribuir a una menor fragmentación de los mercados y el uso de software con fuente abierta puede contribuir también notablemente a la promoción de la seguridad en línea.

La mejora de la seguridad y la confianza del consumidor depende de algunas claves: legislación, mecanismos de refuerzo y creación de instrumentos de regulación como códigos de conducta y marcas de confianza.

 
  
MPphoto
 
 

  Malcolm Harbour, on behalf of the PPE-DE Group. – Mr President, it gives me great pleasure to welcome this report and to thank my colleague, Mrs Roithová, for her outstanding work, and the shadow rapporteurs, who are here as well. It has been a very good team effort. I also want to thank Mrs Kuneva for her very positive response.

This report shows the value that a parliamentary committee can bring to a complex issue, particularly one that cuts across so many policy areas. The special message I want to put to the Commissioner is that I hope she will take this forward and become the champion of consumers in the e-world and in e-commerce, because, as she said, it is not just her services that have a share in this – it is also those of Mrs Reding and of Mr McCreevy, and, indeed, of Mr Frattini and of Mr Verheugen, in his role as champion of enterprise, in particular small enterprise. As far as Mr Frattini is concerned, I want to emphasise again the concern that many of us feel about the proposed reform of the Rome I Regulation in particular, which is in serious danger of undermining the provisions for small businesses to be active in the world of e-commerce. There are also important data protection provisions that consumers feel concerned about in terms of giving up their data and going online, which also come under his area. Therefore, I think it needs that coordinated approach.

I also want to pick up on what Mr Hammerstein-Mintz said, that small enterprises are the ones we need to look at in particular. Large enterprises can build complex websites in different languages, based in different countries, but we want to allow small enterprises with an innovative and exciting product and service based in one EU country to be able to access that EU market freely and simply, to take real advantage of the powers that e-commerce offers them. We have to be very careful that we design the regime in such a way as to ensure that we do not discourage them from doing that, because we want not only consumers to go online but also businesses to put their products online, and to make the two work together, because that is what we have the opportunity to do in our dynamic e-commerce market as it moves forward from here.

 
  
MPphoto
 
 

  Edit Herczog, a PSE képviselőcsoport nevében. –Köszönöm a jelentéstévő másfél éves munkáját, amely alatt kiemelkedő nyitottságot és kompromisszumkészséget mutatott. Legalább ennyire köszönöm biztos asszony nyitottságát is, amióta megválasztották biztosnak, együttműködünk ezen a területen.

Az eredmény egy olyan jelentés, amelynek ambiciózus politikai üzeneteit a számos kompromisszum a szokástól eltérően nem mérsékelte, hanem erősítette. Erre nagy szükség is van, hiszen a tét az európai társadalom és gazdaság fölkészítése az elektronikus érára. Ennek előfeltétele, hogy az európai társadalom minél szélesebb rétegei hozzáférjenek az információs technológiákhoz. A jelentés margóján tehát mindenképpen hangsúlyoznunk kell az e-inclusion jelentőségét, avagy annak fontosságát, hogy a vidéki térségek lakói, a fogyatékkel élők, az idősebb korosztályok és a legszerényebb jövedelműek is becsatlakozhassanak Európa digitális vérkeringésébe.

Az nem kérdés, hogy a jövő az információs társadalomé és a tudásalapú gazdaságé. Amint ezt felismertük, azt is el kell fogadnunk, hogy a kereskedelem, az áruk és szolgáltatások piaca és velük együtt a fogyasztás is tudásalapúvá és digitálissá válik. A fogyasztó pedig az interneten is fogyasztó marad, akit jogok illetnek meg, és akinek kötelességei vannak. Mindenekelőtt tudnia kell, hogy éppen mivel áll szemben. Szóróanyaggal, ingyenes újsággal, áruval vagy éppen szolgáltatással. Ennek ismeretében ugyanolyan tudatosan kell viselkednie, mintha egy hagyományos könyvtárban, bankban, utazási irodában vagy üzletben lenne. Tudnia kell, mi az, amit megtehet, és mi az, amit nem. A jogkövető magatartás ellenében pedig élveznie kell azt a védelmet, amely a hagyományos piacon is megilleti a törvénytisztelő fogyasztókat.

A digitális környezetben azonban számos tényező táplálja a fogyasztói bizalmatlanságot. Az információáramlás könnyedsége és sebessége, a fogyasztói tájékoztatás gyakori hiányossága, a jogsértő magatartások gyors és széleskörű terjedése megannyi ok, amiért egy internetfelhasználó akár jóhiszeműen is átlépheti a törvénytisztelő fogyasztás határát. A mi politikusi és politikai felelősségünk megteremteni azokat az eszközöket az európai elektronikus környezetben, amelyek révén internetfelhasználóink szabálykövető fogyasztók maradhatnak.

A szocialista frakció nevében mondhatom, hogy hosszabb távon ragaszkodunk az elektronikus fogyasztói chartához, amely világos és közérthető tájékoztatást nyújt majd minden egyes fogyasztónak arról, hogy az interneten milyen helyzetben mi a teendő. A Parlament ugyanakkor tisztában van azzal, hogy a digitális környezet dinamikus fejlődése és a fogyasztóvédelmi joganyag folyamatban lévő felülvizsgálata nagyban befolyásolja majd egy leendő charta tartalmát. A fogyasztóknak azonban addig is szükségük van tájékoztatásra, ezért arra kérjük a Bizottságot, hogy már a jelenlegi körülmények között és a jelenlegi jogszabályok alapján is készítsen egy útmutatót az e-fogyasztók jogairól és védelméről.

Ehhez kapcsolódóan javasoljuk, hogy a fogyasztóvédelmi központok hálózata a SOLVIT rendszer és a Dolceta weblap mintájára jöjjön létre, azaz legyen egy európai, e-fogyasztói, tájékoztató és segélyező portál, amely tanácsokkal, válaszokkal, megoldásokkal segíti az európai online fogyasztókat. Hasonlóképpen ragaszkodunk a digitális tartalmak használatára és védelmére vonatkozó jogszabályok tisztázásához, ugyanis az eszközök és tartalmak interoperábilitása egyfelől, a digitális jogkezelés másfelől két fontos alap.

Végül szeretném felhívni a fogyasztók és ipar figyelmét, hogy közös érdekükről van szó. A hagyományos piacok mintájára a digitális piacon is jogkövető magatartásra vannak utalva. Jelenleg ez a terület sok bizottsághoz tartozik, azt szeretnénk elérni, hogy a legérzékenyebb, a fogyasztókhoz kötődő Fogyasztóvédelmi Bizottság koordinálja a Bizottságon belül az ezzel kapcsolatos további teendőket.

 
  
  

PRESIDENZA DELL'ON. MARIO MAURO
Vicepresidente

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt, för ALDE-gruppen. – Fru kommissionär! Herr talman! Få kunde ana hur Internet skulle komma att förändra världen i grunden, både politiskt och ekonomiskt. Trots försök från totalitära regimer att begränsa informationsflödet vinner Internet miljontals nya användare. Det sätt som vi använder nätet på håller också i snabb takt på att förändras från ett passivt inhämtande av information till interaktivitet. Vi köper och säljer varor och tjänster. Vi chattar och möts. Vi har till och med fått ett andra liv på nätet, en virtuell verklighet som för somliga blir viktigare än den verkliga verkligheten.

Det finns statistik som visar på en årlig ökning av handeln på Internet med 21 procent. Även om gränshandeln inom EU inte är omfattande tyder mycket på att den kommer att öka. Över hälften av Europas hushåll äger en dator, en ökning med cirka fyra procent på ett år. 42 procent av alla hushåll har Internet, och även här är ökningen fyra procent på ett år. I mitt eget hemland har drygt 75 procent av befolkningen Internetanslutning i hemmet. Glädjande är dock att den största ökningen sker i de nya medlemsländerna.

Såsom många av kollegorna har påpekat här ökar antalet bedrägerier och fusk i takt med denna utveckling. Mot denna bakgrund är Roithovás betänkande ett viktigt steg för att förbättra konsumenternas förtroende för den digitala marknaden. Parallellt med parlamentets arbete vet vi att kommissionen ser över hela EU:s konsumentlagstiftning.

I punkt 19 i betänkandet föreslås en europeisk förtroendemärkning, en så kallad trust mark. Det är givetvis en god idé, men jag kan se vissa problem. Dels kan kostnaderna för att hålla en sådan kvalitetsstämpel uppdaterad vara höga. Kommissionen har själv beräknat kostnaden till en miljon euro per land och år, vilket är en ansenlig summa pengar. Dels finns risken för att förtroendemärkningen kan kidnappas, missbrukas och förfalskas.

En annan viktig punkt är inrättandet av en EU-stadga om användarnas rättigheter och skyldigheter i informationssamhället. Detta är ingen ny fråga och givetvis ett viktigt område för kommissionen, såsom fru kommissionär också påpekade i fråga om den pågående översynen. Jag tror att de formuleringar som föreslås i ändringsförslagen bättre tar hänsyn till komplexiteten och hastigheten i förändringarna i den digitala miljön.

Det behövs kanske inte ens sägas, men den digitala miljön behöver givetvis ett väl fungerande ramverk i form av regler och lagstiftning. Alla aktörer som deltar på nätet skall veta sina rättigheter och skyldigheter. Vi behöver upplysta och utbildade konsumenter. Vi behöver ansvarskännande säljare och företagare, men också djärva nydanare som ser nya möjligheter och nya jobb. Vi behöver givetvis även lagar som fungerar i en föränderlig miljö.

Kommissionen har att balansera alla dessa intressen för ett EU som bättre kan bli ett konkurrenskraftigare EU och möta Lissabonstrategins krav.

Allra sist skulle jag ändå vilja påminna om att vi aldrig skall glömma att det är friheten och den fria tillgången på information som lagt grunden för Internets enorma framgång.

 
  
MPphoto
 
 

  Mieczysław Edmund Janowski, w imieniu grupy UEN. – Panie Przewodniczący! Wyrażam uznanie dla pani poseł Zuzany Roithovej za podjęcie tak istotnego tematu. Pamiętajmy o tym, że pierwsze prace nad Internetem rozpoczęły się zaledwie około 40 lat temu. Dziś możemy mówić o internetowej rewolucji.

To fantastyczne narzędzie daje nam ogromne możliwości w wielu dziedzinach. Stawia jednak także wiele wymagań. Może bowiem służyć sprawom dobrym, może też być niestety wykorzystywane do celów kryminalnych, jak zresztą wiele innych narzędzi, które posiadł człowiek w swym rozwoju cywilizacyjnym.

W tym kontekście należy także widzieć wykorzystanie technologii cyfrowej do handlu elektronicznego, obejmującego zakup różnorakich towarów i usług. Stosowane rozwiązania prawne i techniczne powinny spełniać szereg kryteriów. Mówi o tym sprawozdanie. Chciałbym przedstawić kilka kwestii z tego zakresu.

Po pierwsze, dostęp do rynku zakupów przez Internet powinien być znacznie powszechniejszy. Stąd powtarzana tu wielokrotnie kwestia propagowania Internetu szerokopasmowego. Obecnie jedynie około 25% gospodarstw domowych w Unii Europejskiej ma dostęp do łączy szerokopasmowych, a więc łączy dobrej jakości.

Po drugie, korzystanie z tej formy zakupów musi być bezpieczne, zarówno co do samej transakcji, jak i co do uzyskania odpowiedniej gwarancji na zakupione towary i usługi – niezależnie od granic.

Po trzecie, częsta anonimowość zawieranych transakcji nie może być w żaden sposób ułatwieniem dla działań kryminalnych, takich jak na przykład piractwo w odniesieniu do filmów czy utworów muzycznych chronionych prawem autorskim. Konieczne jest zatem doprecyzowanie terminu „wykorzystanie dla celów własnego użytku”.

Po czwarte, szczególnej aktywności służb policyjnych i prokuratorskich wymagają takie działania dokonywane przez Internet, jak zakup materiałów pedofilskich, pornograficznych czy szerzenie prostytucji, itd. To jest wyrzut na naszych sumieniach.

Po piąte, zapłata dokonywana przez Internet musi być tak realizowana, aby obie strony transakcji były w pełni bezpieczne. Po szóste, reklama towarów czy usług możliwych do zakupienia drogą elektroniczną powinna umożliwiać potencjalnemu nabywcy weryfikację docierających do niego informacji.

Po siódme, w przypadku transakcji bankowych dokonywanych drogą cyfrową, należy radykalnie zwiększyć ich bezpieczeństwo. Po ósme, bardzo ważne są nowe możliwości, zwłaszcza w terenach odległych, digitalnego realizowania niektórych usług medycznych, diagnostyki, monitorowania na odległość.

Po dziewiąte, kolejny istotny temat z tego zakresu to usługi edukacyjne na odległość. Po dziesiąte, pamiętajmy o tym, że wiele udogodnień płynących z konsumenckiego wykorzystania platform cyfrowych dotyczy osób niepełnosprawnych.

Kończąc, chcę podkreślić, że bez dobrej jakości, uczciwości, transparentności i elastyczności nie zbudujemy solidnego, otwartego na konkurencję rynku usług cyfrowych.

 
  
MPphoto
 
 

  Heide Rühle, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident, Frau Kommissarin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Mein ganz besonderer Dank gilt der Berichterstatterin. Ihr verdanken wir es, dass das Parlament heute einen ausgezeichneten Initiativbericht verabschieden kann. Ich hoffe und erwarte, dass die Kommission bei der Überprüfung des europäischen Verbraucherrechtes die Empfehlungen und Schlussfolgerungen dieses Berichtes aufgreift.

Unsere Fraktion unterstützt Ihren Bericht, Frau Roithová, und die meisten Ihrer Kompromissänderungsanträge. Allerdings bedauern wir, dass Sie sich beim Thema europäisches Vertrauenssiegel auf eine Verwässerung Ihres Entwurfes eingelassen haben. Änderungsantrag 4 werden wir deshalb nicht zustimmen, und wir lehnen auch die Änderungsanträge der Liberalen ab.

Der Schutz des geistigen Eigentums darf nicht zu einer Aushöhlung von Verbraucherrechten führen. Verbraucher brauchen klare Informationen über ihre Rechtslage im Umgang mit digitalen Inhalten und der Verwaltung digitaler Rechte. Sie haben ein Recht auf interoperable Lösungen.

Der Bericht greift wichtige Themen auf, wie die Forderung nach einer europäischen Charta der Nutzerrechte, die Einrichtung eines europäischen Frühwarnsystems sowie einer Datenbank zur Bekämpfung betrügerischer Handlungen im Internet. Die Einführung einer Pflicht zur Durchführung externer Audits für einige spezifische elektronische Dienste, wie z.B. das Internet-Banking, die Standardisierung der europäischen Vorschriften für auf elektronischem Weg übermittelte grenzüberschreitende Rechnungen. Schließlich fordert er ein koordiniertes Gesamtkonzept für das digitale Umfeld, einschließlich der Analyse marktexterner Faktoren, wie Schutz der Privatsphäre, Zugang der Bürger zu Informationstechnologien und Sicherheit des Internets.

Der Bericht fordert ferner die Kommission auf, die Prüfung von Maßnahmen bezüglich Sammelklagen bei grenzüberschreitenden Rechtsstreitigkeiten zwischen Unternehmern und Verbrauchern im digitalem Umfeld zu beschleunigen. Wir werden ihn unterstützen und hoffen, dass er im Plenum angenommen wird.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren, för IND/DEM-gruppen. – Herr talman! Handel, byte av varor, tjänster och kapital är själva grunden för ekonomiskt välstånd. Därför är också all teknologi som sänker transaktionskostnaderna för handel fundamental för ökningen av välståndet. I och med att världen har knutits samman med hjälp av moderna kommunikationer, säker och snabb betalningsförmedling och undanröjandet av mycken protektionism dras nu allt fler länder runt om i världen in i en världsomspännande handel. På lång sikt är detta till båtnad för alla på jorden. Det är därför EU:s viktigaste uppgift att på allt sätt underlätta handeln. För det första inom EU-området, och för det andra mellan EU-området och resten av världen.

På den första punkten är EU mycket framgångsrikt och har gett ett stort bidrag till EU-ländernas ekonomiska utveckling. Det stora undantaget är jordbruket, där just ingen liberalisering har ägt rum och där det alltså finns stora välfärdsvinster att göra.

På den andra punkten ser det väsentligt sämre ut. EU:s protektionism mot omvärlden är omfattande och omfattar här inte bara jordbruksområdet utan även arbetsintensiva industriprodukter. De ekonomiska kostnaderna för världens fattiga länder och för EU:s konsumenter är mycket stora. Det är därför framför allt på dessa områden som vi vill sätta in våra politiska resurser för att utforma en EU-politik för ökad handel och ökat välstånd.

EU-handel är en företeelse som i dag har liten omfattning, men vi tror nog alla att det är en handelsform som har framtiden för sig. Zuzana Roithová är därför inne på ett område som i framtiden kommer att visa sig mycket viktigt, men frågan är vad EU:s roll kan vara på detta område i detta skede av e-handelns utveckling.

Roithová och utskottet hävdar att konsumenterna inte vågar köpa via nätet över EU-ländernas gränser på grund av dålig rättssäkerhet. Kanske är det så, men vet vi det? Alla nya områden, alla identifierade problem, framställs i denna kammare som bevis för att EU måste ingripa. Den tröttsamma frasen ”detta visar att EU behövs” upprepas som ett mantra. Men i en samhällsekonomisk analys av sådana här problem börjar man med att försöka fastställa vad som är marknadsmisslyckanden, om de kan korrigeras genom politiska åtgärder, vilka dessa åtgärder i så fall är, och på vilken politisk nivå de bör tillgripas.

Här i kammaren är själva utgångspunkten oftast att det är fråga om misslyckanden som kan och bör åtgärdas på EU-nivå. Varje observerat problem tas till intäkt för att flytta fram EU:s positioner på bekostnad av medlemsländerna eller internationella organ av mera global räckvidd. Man merkt die Absicht ständigt.

E-handeln befinner sig ännu i sin linda och vi vet inte vad som bromsar dess tillväxt, på vilka områden den kommer att florera och vilka former den då kommer att ta. Därför råder jag kammaren att motsätta sig alla dessa förslag om EU-styrda och EU-sponsrade stipendieprogram och utbildnings- och informationskampanjer. Därför råder jag kammaren att vänta med att begära rättighetsstadgor, tvistlösningsmekanismer och harmonisering av avtalsrätter på EU-nivå. Därför råder jag kammaren att säga nej till en logotyp för en europeisk förtroendemärkning på området.

De länder och regioner som är kreativa och föregångare på olika områden är de som erbjuder entreprenörer frihet att söka sig fram till lösningar som inga politiker eller ämbetsmän normalt kan förutse. När det gäller e-handel kommer vi att finna att det finns mycket starka incitament för företagen att skapa trygghet för konsumenterna. Därför kommer sådan trygghet att produceras av finansmarknaden med hjälp av nya försäkringstjänster och genom producenternas egen varumärkesutveckling.

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Gaľa (PPE-DE). – Ďakujem poslankyni Roithovej za túto správu. Reaguje na dynamicky sa rozvíjajúce digitálne prostredie. Je to oblasť každodenného života nás všetkých, či už spotrebiteľov alebo podnikateľov. Nové technológie poskytujú veľké možnosti na plné využitie vnútorného trhu. Štatistiky však ukazujú, že do cezhraničného on-line obchodovania sa zapája iba 6 % európskych spotrebiteľov. 33 % zaznamenáva problémy, lebo sídlia v inej krajine Európskej únie než predajca tovaru.

Podľa prieskumu Eurobarometra je 48 % obchodníkov z Európskej únie pripravených cezhranične predávať. Iba 29 % spoločností naozaj uskutočňuje cezhraničný predaj aspoň do jednej krajiny Európskej únie. 57 % maloobchodníkov v Európskej únii predáva cez internet. Ako najväčšie prekážky cezhraničného obchodovania boli uvedené: neistota v súvislosti s transakciou, rozdielne účtovné pravidlá, komplikovanosť riešenia sťažností a sporov, odlišné národné právne predpisy regulujúce ochranu spotrebiteľov, ťažkosti pri zabezpečovaní popredajných služieb a nadbytočné náklady vyplývajúce z cezhraničnej dodávky a náklady na preklady.

Veľa prekážok komplikuje využitie on-line prostredia viac, ako keby sme rovnakú činnosť vykonávali v off-line prostredí. Preto pokladám za dôležitý návrh na vytvorenie stratégie pre zvýšenie spotrebiteľskej dôvery. Chce reagovať a realizovať kroky na zatraktívnenie internetového obchodovania a zastaviť fragmentáciu vnútorného trhu v digitálnom prostredí. Malo by to viesť k zlepšeniu prístupu k tovaru a službám ponúkaným on-line v inom členskom štáte.

 
  
MPphoto
 
 

  Evelyne Gebhardt (PSE). – Herr Präsident! Frau Roithová, vielen Dank für Ihren sehr guten Bericht und auch vielen Dank an die Schattenberichterstatterin Frau Herczog, die für meine Fraktion die Arbeiten in diesem Bereich durchgeführt hat.

Es geht hier um ein Thema, das für die Bürgerinnen und Bürger von besonderer Wichtigkeit ist. Ich habe sehr positiv aufgenommen, dass Kommissarin Kuneva in diesem Bereich tätig werden muss. Das ist absolut notwendig, und dabei können wir sie nur unterstützen. Sie werden unsere Unterstützung auch voll und ganz bekommen.

Die Bürgerinnen und Bürger haben sehr viele Probleme im digitalen Bereich. Sie bekommen ihre Waren nicht oder nicht rechtzeitig. Sie wollen etwas in einem anderen Land bestellen, können dies aber nicht, weil sie – wie die Unternehmen sagen – im falschen Land ansässig sind. Oder sie bestellen etwas und haben plötzlich ein Abonnement an der Backe. Das sind die Probleme, mit denen die Bürgerinnen und Bürger konfrontiert sind. Natürlich gibt es in der Europäischen Union bereits sehr positive Regelungen in diesem Bereich, aber diese sind sehr disparat. Es ist äußerst wichtig, dass wir eine positive Gesetzgebung zustande bringen, die auch die Erwartungen der Bürgerinnen und Bürger und vor allem der Verbraucherinnen und Verbraucher in diesem Bereich erfüllt.

Wir wollen ja, dass die Bürgerinnen und Bürger in diesem Bereich vom Binnenmarkt profitieren. Sie können aber nur davon profitieren, wenn man ihnen auch Rechtssicherheit bietet, wenn sie wissen, auf welcher Grundlage sie Geschäfte machen, wenn sie wissen, dass sie, wenn sie ein Problem mit einem Unternehmer haben, auch Recht bekommen werden und nicht 12 oder 15 Jahre auf ihr Recht warten müssen. Sie werden auch von dieser Öffnung profitieren können, wenn sie einen besseren Preisvergleich und bessere Informationen haben. Sie sehen, wir werden in diesem Bereich noch sehr viel machen müssen.

Die Bürgerinnen und Bürger erwarten nämlich von uns, dass wir nicht nur den Binnenmarkt regeln, nicht nur die Regeln für die Unternehmer positiv gestalten und vereinfachen und dafür sorgen, dass die Unternehmen sich in der Europäischen Union frei bewegen dürfen. Die Bürgerinnen und Bürger erwarten ein Europa, das auch für sie da ist und in dem eine Politik gestaltet wird, bei der es nicht heißt, die Politik werde für die Wirtschaft gemacht und die Bürger hätten für die Wirtschaft da zu sein. Das Gegenteil muss die Maßgabe der Politik auch und gerade im Bereich des Verbraucherschutzes im digitalen Umfeld sein! Die Politik muss so aussehen, dass wir eine Politik für die Verbraucher machen, dass die Wirtschaft für die Verbraucherinnen und Verbraucher da ist. Wenn dies geschieht, Frau Kuneva – ich weiß, dass Sie auch in dieser Richtung handeln wollen –, dann werden wir genau das erreichen, was wir wollen, nämlich ein Europa für die Bürgerinnen und Bürger, ein Europa, in dem sie ohne Probleme und ohne Hemmnisse Einkäufe online in einem anderen Staat machen können, da sie wissen, dass sie Rechte haben und sich auch voll auf ihre Rechte berufen können. Sie werden auf jeden Fall voll und ganz die Unterstützung meiner Fraktion haben, Frau Kommissarin, und wir werden sehr gerne mit Ihnen weiter in diese Richtung wirken.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Aleksander Czarnecki (UEN). – Panie Przewodniczący! Rynek transakcji on-line odgrywa dziś nieoceniona rolę w dostarczaniu, produktów, usług oraz informacji o nich. Nie mniej jednak pani Roithová bardzo słusznie zwróciła uwagę w swym sprawozdaniu, iż rozwój i wzrost znaczenia tego rynku wiąże się ciągle z jego istniejącym rozdrobnieniem na poszczególne państwa członkowskie Unii Europejskiej.

Zgadzam się, iż ów brak harmonizacji przepisów na terenie Unii Europejskiej oraz brak zaufania konsumentów do transakcji na rynku cyfrowym może stanowić zagrożenie dla konkurencyjności Unii Europejskiej na rynku światowym, zwłaszcza, że już dziś Europa pozostaje w tyle za Stanami Zjednoczonymi i krajami Azji.

Utworzenie europejskiego systemu informacyjnego jest dobrym pomysłem, aczkolwiek wymagającym czasu i ogromnych nakładów finansowych. Wydaje się jednak, iż propozycja ta mogłaby zwiększyć bezpieczeństwo transakcji on-line pomiędzy podmiotami różnych państw, gdyż to właśnie różnorodność przepisów państw członkowskich i brak dostępu do nich jest wymieniany przez przedsiębiorstwa jako główna przyczyna niepewności w wykonywaniu tych transakcji.

Uważam, że problemem palącym jest również sytuacja nowych państw członkowskich, gdzie brak jest środków pieniężnych na kampanie informacyjne dotyczące dostępu i jakości usług elektronicznych. Pojedynczy obywatele tych państw pozbawieni są często, głównie na obszarach wiejskich, dostępu do tego rodzaju usług. Sprawozdanie słusznie wskazuje na dyskryminację konsumentów z tej grupy krajów w handlu on-line. Myślę, że Komisja powinna zająć się tą kwestią, bowiem wszyscy konsumenci w Unii zasługują na równe traktowanie.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí