Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 4. září 2007 - Štrasburk

15. Logistika nákladní dopravy v Evropě a udržitelná mobilita (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva paní Inés Ayaly Senderové jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch s názvem Logistika nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě (2006/2228(INI)) (A6-0286/2007).

  Inés Ayala Sender (PSE), zpravodajka. – (ES) Pane předsedající, dnes odpoledne diskutujeme o odvětví, které má klíčový význam pro evropský růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost, tedy o logistice.

Logistika je důležitý faktor, který denně ovlivňuje kvalitu života občanů, ačkoli si to občané takto jasně neuvědomují. Tato zpráva se mimo jiné snaží tuto problematiku mezi občany zviditelnit.

Toto odvětví představuje v Evropské unii přibližně 13 % HDP a má velký ekonomický dopad, neboť tvoří zhruba 10 až 15 % konečné ceny hotových výrobků v Evropě. V některých odvětvích, např. v automobilovém průmyslu, dokonce přesahuje sociální náklady.

Dosud také převládal názor, že jde o odvětví, které slouží výlučně průmyslu a trhu; jeho úspěch a potenciál růstu byly považovány za nevyvratitelné, a tak tomu musí být i nadále. Jsme pevně přesvědčeni, že nejlepším trhem je řádně regulovaný trh, který usnadňuje a podněcuje rozvoj pozitivních schopností a kromě toho zamezuje vzniku možných rizik dříve, než se z nich stanou zábrany a překážky pro nezbytný růst, tvořivost a rozvoj našich občanů, a proto schvalujeme, že se Komise rozhodla uvažovat v souvislosti s tímto odvětvím také o otázce, jak může Evropská unie přispět k tomu, aby zvýšila příležitosti a omezila zjevná rizika vyplývající z odhadů růstu odvětví dopravy v Evropě. Řeč je přibližně o 50% růstu v letech 2000 a 2020. Proto bude toto odvětví schopno využít příležitostí, které se mu nabízejí, a tyto příležitosti zvýšit za situace, která je podle našeho názoru definována pěti hlavními prioritami.

První prioritou je nedávné rozšíření na východ, v jehož důsledku se prodloužily vzdálenosti a vznikly nové okrajové oblasti; zároveň však díky němu v rámci rozmanitých kultur našich občanů vznikají nové příležitosti jak z hlediska trhů, tak z hlediska obchodu.

Druhou prioritou je globalizace, neboť urychluje obchod, diverzifikuje poptávku a znovu definuje zeměpisnou polohu různých území a národů. Nyní mám na mysli například vlastní zemi, Španělsko, o němž lze říci, že se jej rozšíření téměř netýká, přesto je však globalizace postavila na křižovatku mezi tak významnými oblastmi, jako jsou Latinská Amerika, Afrika nebo Asie.

Dalšími prioritami, kterými je třeba se v souvislosti s logistikou zabývat, jsou změna klimatu a stávající spotřeba energie. Musíme zajistit, aby infrastruktura byla využívána účinněji, zlepšit řízení dopravního provozu a omezit jízdy bez nákladu; k tomu může současná logistika velkou měrou přispět.

Čtvrtou prioritou jsou příležitosti k výměně informací, které v Evropě vyhledáváme v rámci sedmého rámcového programu a které jsou nezbytné pro budoucnost znalostní ekonomiky. Logistika je samotným ztělesněním inteligentní dopravy – dopravy, jejímž základním konceptem je plánování a která v rostoucí míře vychází z inteligentních dopravních systémů. Mezi nástroje a nové technologie, které jsou v tomto odvětví v současnosti úspěšně uplatňovány, patří SESAR, SafeSeaNet a Track and Trade.

Závěrem nutno podotknout, že logistika může mít také rozhodující přínos při demografických změnách a z hlediska očekávání mladých lidí, pokud jde o zaměstnání. Za tímto účelem se návrh zprávy konkrétně snaží podpořit Komisi ve snaze zjistit slabiny a vypracovat nové návrhy.

Je třeba, abychom zabránili nadměrnému nárůstu administrativní zátěže, a to tím, že tyto inteligentní systémy použijeme ke snížení a omezení formalit, které jsou dosud složité, zejména formalit celních a formalit v rámci námořního obchodu; domnívám se nicméně, že návrhy, které Komise v této souvislosti předkládá v rámci svého akčního plánu, mohou být velice přínosné.

Další slabinou, k níž rovněž předkládáme řadu řešení, je chybějící infrastruktura a s ní související nedostatečné financování. V tomto kontextu znovu opakujeme, že je nezbytné ukončit systém přeshraničních sítí tím, že otevřeme nepoužívané historické přechody v Pyrenejích nebo v Alpách, kde by to podle našeho názoru bylo též užitečné, a otevřením železničních tunelů snížíme dopravní zatíženost některých silnic.

Touto otázkou se zabývá jeden konkrétní návrh, který obzvláště podporuji, a to návrh systému zaměřeného na nákladní železniční dopravu. Nabádáme Komisi, aby nám v této věci předložila svůj plán.

Co se otázky financování týče, uvítali bychom, kdyby byla do rozpravy o budoucím financování dostatečně ambiciózní evropské dopravní politiky zahrnuta také logistika jakožto hlavní priorita.

Vzhledem k nedostatku pracovních sil podporujeme návrh Komise učinit toto povolání přitažlivější, rádi bychom kromě odborné přípravy vyzdvihli i zlepšení sociálních a pracovních podmínek.

Na závěr bychom Komisi v tomto ohledu rádi podpořili a povzbudili a zdůrazňujeme, že je třeba do budoucích úvah o městské dopravě zařadit také kapitolu o městské logistice. Jsme přesvědčeni, že selhává-li logistika, která při úspěšném fungování zůstává skryta, jsou občané každodenně nuceni snášet dopravní zácpy. Proto se domníváme, že je na čase, aby logistika zaujala v evropských diskusích své právoplatné místo.

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych především poděkovat paní Ayale Senderové za zprávu o logistice nákladní dopravy. Také bych jí rád sdělil, že si stále pamatuji na naši návštěvu v Zaragoze, kde jsme měli možnost se na vlastní oči přesvědčit o výhodách plynoucích ze všech prací, které jsou v současnosti v Evropě při rozvoji logistiky prováděny.

Díky zprávě vkládáme velké naděje do přístupu, který Komise zaujala ve sdělení o logistice v roce 2006. Toto usnesení je důležitým krokem ve společném úsilí Parlamentu a Komise o zlepšení provozu nákladní dopravy v Evropě.

To považuji za velmi povzbudivé, protože již za pár týdnů předložím akční plán pro logistiku.

Paní Ayala Senderová výmluvně popsala důležité otázky: ekonomický rozměr a účinnost logistiky, jež jsou klíčovým faktorem pro konkurenceschopnost našich ekonomik. Logistika usnadňuje oběh zboží a zvyšuje konkurenceschopnost našich výrobků tím, že jim otevírá přístup i na vzdálenější trhy. Proto se z logistiky stalo důležité a dynamické odvětví, které vytváří pracovní místa, a v Evropě sídlí v tomto ohledu nejúspěšnější logistické společnosti. Kromě toho zvyšuje logistika environmentální účinnost. Jak zmínila paní Ayala Senderová, pomáhá logistika minimalizovat dopravní zácpy. Nákladní doprava a logistika se rovněž musí vyrovnat s výzvami spočívajícími ve snížení počtu silničních nehod a emisí znečišťujících látek a hluku.

Práce, kterou je třeba v odvětví logistiky vykonat, nespočívá v regulaci tohoto rychle rostoucího odvětví, musí mu však zaručit udržitelnou budoucnost tím, že umožní mobilizovat potenciál, který je v odvětví dopravy dosud skryt. To nás v podstatě přivedlo na myšlenku účinné součinnosti různých druhů dopravy. V této souvislosti lze logistiku využít k tomu, abychom sladili ekonomické a environmentální cíle.

Rozvoji logistiky však stále brání určité překážky. Za prvé, novým řešením, především rozvoji informačních a komunikačních technologií, brání nedostatečná harmonizace a chybějící společná pravidla. Nákladní dopravu bychom mohli plánovat lépe, mohli bychom zlepšit funkčnost a bezpečnost dopravních systémů, měli bychom zlepšit sledování zboží a zaručit, že zákazníci mají k dispozici nezbytné informace. Logistický řetězec musí fungovat jako pevný celek, a to i v případě, že se na něm bude podílet více partnerů a bude tvořen více způsoby dopravy.

Za druhé, musíme klást větší důraz na kvalitu nákladní dopravy, na ukazatele kvality služeb a sdílení osvědčených postupů. To znamená, že musíme zlepšit odbornou přípravu pracovníků a uznávání jejich dovedností.

Za třetí, musíme se zabývat problémem zúžených průjezdů, neboť jsou pro nákladní dopravu překážkou. Konzultovali jsem všechny subjekty působící v odvětví logistiky a obdrželi jsem pět set odpovědí, které nám při přípravě akčního plánu pro logistiku pomohou.

Zpráva paní Ayaly Senderové rovněž právem vyzdvihuje zjednodušení administrativních postupů, potřebu investovat do infrastruktury a problémy, které souvisejí s logistikou v městských oblastech. Na všechny tyto otázky musíme nalézt konkrétní odpovědi.

Jsem potěšen, že Výbor pro dopravu a cestovní ruch přikládá akčnímu plánu pro logistiku, který hodlám v říjnu předložit, skutečný význam. Plán by měl obsahovat konkrétní opatření s jasnými cíli a pevně stanovenými harmonogramy. Bude součástí souboru iniciativ, které budou zahrnovat také prioritní železniční síť pro nákladní dopravu, přístavní politiku a dva dokumenty Komise o námořním prostoru bez hranic a námořních dálnicích. Přijetí těchto opatření bude důležitým znamením a zároveň nám ukáže způsob, jak nalézt alternativní způsoby dopravy, které jsou účinné, integrované, šetrné k životnímu prostředí a samozřejmě také vyhovují požadavkům uživatelů. Akční plán bude doplněn opatřeními, která by měla zvýšit přitažlivost železniční a námořní dopravy a také dopravy po vnitrozemských vodních cestách.

Komise netvrdí, že je schopna vyřešit problémy nákladní dopravy, jimž Evropa čelí, vlastními silami, ale i v tomto ohledu se zpráva paní Ayaly Senderové snaží členské státy povzbudit, aby zahajovaly vlastní logistické iniciativy, zejména tím, že budou v úzké spolupráci s Evropskou unií investovat do infrastruktur. Úspěchu dosáhneme pouze v případě, že budou členské státy a Evropská unie jednat společně.

Logistika představuje závažný problém. Budeme-li se jí zabývat, podaří se nám přejít na jiný druh dopravy, a to je v rámci boje proti globálnímu oteplování velice důležité. Podle mého názoru lze udržitelnost evropské mobility, tedy její slučitelnost s našimi environmentálními požadavky ku prospěchu ekonomiky a evropských občanů, zajistit prostřednictvím řádné logistiky a dobrých dopravních infrastruktur.

Rád bych paní Ayale Senderové upřímně poděkoval za návrhy k rozvoji logistiky, neboť jsou klíčem k rozvoji udržitelné dopravy.

  Satu Hassi (Verts/ALE), navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych paní zpravodajce Ayale Senderové co nejvřeleji poděkovat za velice úctyhodnou zprávu.

Přesto lituji, že Výbor pro dopravu a cestovní ruch ve zprávě vynechal některé klíčové otázky, které Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku přednesl. Z nich je nedůležitější otázka internalizace externích nákladů na dopravu, např. nákladů souvisejících s životním prostředím. Základním prostředkem k tomu, aby byl dopravní systém inteligentní, účinný a racionální, je stanovení cen, při němž jsou zohledněny skutečné náklady včetně nákladů environmentálních a sociálních. Ve Švýcarsku bylo mýtné za nákladní dopravu příčinou toho, že se zásilky začaly přepravovat po železnici a že se snížil počet jízd nákladních vozidel bez nákladu. Z toho se můžeme poučit.

Je třeba si uvědomit, že racionální dopravní systém není totéž co neustálý nárůst dopravního provozu. Emise oxidu uhličitého z dopravy nemohou dále narůstat jako dosud; jinak by snížení emisí, jichž bylo dosaženo v jiných odvětvích, např. v průmyslu, byla jen ztrátou času.

  Mathieu Grosch, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych rád poděkoval Komisi a paní zpravodajce za odvedenou práci. Logistika nákladní dopravy je tak široké téma, že není vždy snadné zabývat se pouze důležitými body. Jak říkají Francouzi: „qui trop embrasse mal étreint“. Buďte proto rádi, že se nám dnes podařilo tyto klíčové body určit!

Musíme si klestit cestu neznámým terénem, protože toto odvětví nepatří mezi ta nejméně problematická. Střetávají se v něm ekonomika a růst na jedné straně s životním prostředím a bezpečností na straně druhé. Jednoduše řečeno: každý chce zboží, nikdo nechce dopravu. To znamená, že toto odvětví, ačkoli je z hlediska zaměstnanosti perspektivní, nemá příliš dobrou pověst. Musíme se snažit, abychom lidem připomněli, že se zaprvé jedná o důležité odvětví ekonomiky, zadruhé že se v novém terénu orientujeme a zatřetí že toto odvětví má i dnes stále potenciál z hlediska zaměstnanosti.

Odkaz na odbornou přípravu považuji za velmi důležitý a řada zemí by se z něj měla poučit. Specializace v těchto oblastech může vyústit ve vznik nových a zajímavých pracovních míst. Také výzkum může zvýšit účinnost nákladní dopravy, její slučitelnost s životním prostředím a její bezpečnost. Velký význam má i nadále spolupráce jednotlivých zemí. Stačí si připomenout transevropské sítě. Všichni přemýšlíme globálně, nikomu se nechce přemýšlet v místním měřítku. Jednoduše řečeno chceme, aby tyto sítě byly všude, k tomu nám však chybí zdroje, ať už o finančních prostředcích na transevropské sítě jednáme s Radou, nebo přímo s členskými státy.

Pokud jde o způsoby dopravy, jsem přesvědčen, že nikdo nemá nic proti tomu, aby se doprava zboží přesunula na železnici a vnitrozemské vodní cesty, klíčovým bodem však zůstává efektivita. Efektivita není jen otázkou ceny. Bude-li doprava po železnici levnější, ale nikoli efektivnější, přechod na jiný způsob dopravy se nám nepodaří. Proto musíme efektivitu a cenu zkombinovat, chceme-li tuto problematiku uspokojivě vyřešit.

Na závěr mi dovolte, abych se zmínil o otázce obrovských kamionů a normalizace. Nemůžeme všechno zakázat či snad povolit výlučně na evropské úrovni. Měli bychom řádně spolupracovat s členskými státy a společně nalézt směrnice, např. v odvětvích bezpečnosti a infrastruktury, které určí, zda tyto obrovské kamiony tolerovat, či nikoli.

  Gilles Savary, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, chtěl bych nejprve poděkovat paní Ayale Senderové za její iniciativu.

Pane komisaři, domnívám se, že jsme si ve skutečnosti dosud nezvykli hovořit o logistice, ať už na úrovni Evropy, nebo členských států. Často diskutujeme o politice v oblasti silniční dopravy, železniční dopravy, letecké dopravy či dopravy námořní a zjišťujeme, že v některých zemí je velice složité tyto politiky koordinovat. Logistika není ničím jiným než snahou zabránit tomu, aby příliš často docházelo k přechodům mezi různými způsoby dopravy, a zaručit, že jsou tyto způsoby co nejúčinněji či nejvýnosněji optimálně využívány. Domnívám se, že práce, kterou zahájila paní Ayala Senderová, je v tomto ohledu velice slibná a samozřejmě s napětím očekáváme sdělení Komise.

Rád bych také znovu zopakoval, co zde již bylo zmíněno Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku. Podle mého názoru není kladen dostatečný důraz na zprávy o environmentálních aspektech celé problematiky. Je zřejmé, že musíme v Evropě logistiku rozvíjet a že dopravní politika doplňuje vnitřní trh a je předpokladem jeho rozvoje, nemůžeme však na jedné straně spřádat ambiciózní plány na snižování emisí skleníkových plynů a na druhé straně být příliš skromní.

V této souvislosti jsem znepokojen tím, že se ve všech zprávách objevují zmínky o šedesátitunových kamionech. Ranější zpráva se skromně zmiňovala o evropském modulovém přístupu; některé zprávy hovoří o megakamionech a gigakamionech, přičemž teorie silniční lobby říká, že čím větší kamion, tím menší spotřeba a tím větší úspory. To není pravda. Čím je kamion větší, tím více je schopen konkurovat železniční dopravě a dopravě po vnitrozemských vodních cestách, a tím více bude oslabena politika Komise v oblasti železniční dopravy a dopravy po vnitrozemských vodních cestách a námořních dálnicích. Už ani nebude stát za řeč. Počet kamionů bude stále stejný, určitě se však výrazně zvýší objem zboží přepravovaného po silnici, což bude znamenat, že naše snaha nebude úspěšná.

  Jeanine Hennis-Plasschaert, jménem skupiny ALDE. – (NL) Pane předsedající, ve svém sdělení Komise správně tvrdí, a to nikoli poprvé, že logistika je důležitou součástí naší reakce na všechny možné nové výzvy, např. výzvy spojené se životním prostředím. Úloha logistiky je samozřejmě stejně důležitá, co se konkurenceschopnosti Unie týče. V tomto ohledu je nutné se přednostně věnovat optimalizaci dopravního systému, řešení problémů zúžených průjezdů a uplatňování vyspělé logistiky. Je třeba jednat. Jak můžeme zvýšit účinnost jednotlivých způsobů dopravy a kombinací těchto způsobů? To je otázka za milion dolarů. A při této příležitosti bych zdůraznila, že očekávaný nárůst poptávky po nákladní dopravě je třeba řešit co nejpragmatičtěji. Máme-li se s takovýmto tempem vyrovnat, je třeba co nejvíce využívat všechny způsoby dopravy. Empaticky se tedy nejedná o jeden či druhý způsob dopravy, ale o způsoby všechny.

Je politováníhodné, že hrozilo, že se reakce sněmovny na sdělení rozmělní v politické debatě o tom, zda by tato dlouhá těžká nákladní vozidla – ekokamiony či gigakamiony – měla být povolena, jak právě prohlásil pan Savary. Po dlouhém naléhání jsme se nyní dohodli na kompromisu, který je tak neutrální, jak jen to je možné. Jelikož tato velká, dlouhá a těžká vozidla podporuji, ráda bych ještě doplnila jednu věc, a to že budeme-li volat po inovativních myšlenkách, abychom je následně na základě falešných argumentů zamítli, nikam se nedostaneme. Proto říkám, vycházejte při rozhodování z řádného výzkumu. Ještě jednou podotýkám, že očekávaný nárůst silniční nákladní dopravy pro nás bude tou nejtěžší zkouškou. Výsledky v okamžité budoucnosti budou záviset na tom, jakým způsobem upřednostníme současné překážky. Svaté krávy bude nutné obětovat, a to například včetně těch, které se pasou kolem dlouhých těžkých vozidel a šíření zákazů jízdy v Evropské unii, či svatých krav souvisejících s kabotáží. Upřímně doufám, že tyto priority budou zakrátko jasněji vyjádřeny v akčním plánu Evropské komise.

Nezbývá mi než poděkovat paní zpravodajce za tvrdou práci. Musím nyní odejít, nikoli z nedostatku slušnosti, ale proto, že mě čeká důležité setkání.

  Liam Aylward , jménem skupiny UEN. – Pane předsedající, vítám obsah této dnešní zprávy, která podporuje širší rozvoj transevropských silničních sítí.

Druhým největším silničním rozvojovým projektem v Irsku je v současnosti výstavba 112 km dlouhé silnice s názvem M3, která povede kolem měst Dunshaughlin, Navan a Kells v okrese Meath.

Úlohou Komise v rámci projektu M3 se v Irsku v poslední době rozsáhle zabýval tisk. Někteří lidé, kteří s tímto projektem nesouhlasí, si zcela mylně vykládají úlohu Komise v této záležitosti. Rád bych úlohu Komise v projektu M3 uvedl na pravou míru. Dne 29. června 2007 zaslala Komise irské vládě dopis se zdůvodněným stanoviskem, v němž požadovala vysvětlení, proč irská vláda neprovedla druhé posouzení dopadu, když bylo loni v březnu v Lismullenu odkryto archeologické naleziště. Irská vláda svoji pozici obhájí, protože jednala teprve poté, co obdržela nezávislou zprávu od ředitele irského národního muzea. Tato zpráva doporučovala, aby bylo toto lismullenské naleziště prozkoumáno a náležitě zdokumentováno. Tento navrhovaný postup podporoval také hlavní irský státní archeolog. Avšak fakt, že Komise zaslala irské vládě dopis se zdůvodněným stanoviskem, neznamená, jak se řada lidí domnívá, že Evropská unie Irsku uložit pokutu ve výši stovek milionů EUR nebo že snad bude již započatá výstavba této silnice ukončena nebo že bude proti Irsku zahájeno soudní řízení. Jsem si vědom, že jde o citlivou otázku, je však nutné uvést roli Evropské unie v této věci na pravou míru.

  Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jakožto zástupkyně strany zelených samozřejmě podporuji jakákoli vylepšení logistiky, neboť pomáhají snížit poškození životního prostředí. Musím však hned na počátku říci, že existuje jen málo oblastí, v nichž má Evropská unie pravomoc v tomto ohledu cokoli učinit. V oblastech, v nichž nefunguje spojení mezi různými způsoby dopravy, vždy existují logistické slabiny; tato skutečnost je zejména nepříznivá v případech, kdy železnici nelze použít, protože je spojení obtížné, byrokratické, neexistuje nebo není dostatečně vyspělé.

I v případech, kdy řada dopravních prostředků podniká jízdy bez nákladu, však zjišťujeme, že zjevně chybí logistika nebo že se jednoduše nevyplatí využívat kolejová vozidla účinně a cíleně. Tyto otázky mají zásadní význam a zpráva se jimi samozřejmě zabývá. Současně je využívá řada lobbistů. Podle mého názoru není zlepšení infrastruktury dosud logistické; i na těch nejlepších silnicích či železnicích dosud vídáme nenaložené vozy, což nám situaci nijak neusnadňuje. Zejména se ohrazuji proti skutečnosti, že byla tato zpráva zneužita jako nástroj k propagaci nákladních souprav známých jako tzv. „gigalinery“.

Již dnes nepříznivě pociťujeme fakt, že jsou zcela nedostatečně využívána kolejová vozidla. Nicméně čistě ze soukromého ekonomického zájmu – v minulosti zejména ze strany dřevařského průmyslu – je prosazováno zavedení velmi těžkých nákladních vozidel, což nepříznivě ovlivní údržbu silnic. Všichni si konec konců musíme uvědomit, že budou-li vozidla ještě více naložena a asfalt o to více zatížen, silnice bude třeba opravovat mnohem častěji. Z toho důvodu nemohu v tomto kontextu hovořit o environmentálním či logistickém zlepšení, protože tato velmi těžká vozidla nakonec také závažně naruší hospodářskou soutěž se železnicemi.

  Erik Meijer, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Pane předsedající, na silnici je v současnosti přepravováno mnohem více zboží, než svědčí kvalitě ovzduší, naší ochraně před nadměrným hlukem a naší bezpečnosti a rovněž je tím omezen prostor, který potřebujeme. Tato doprava je čím dál intenzivnější, a to tím spíše, že se v průběhu času stala poměrně levnou. Společnosti organizují stále více jízd, které nejsou nutné. K tomu existují dva důvody: těžba surovin, různé stupně jejich zpracování a prodej konečných výrobků probíhají v lokalitách, které jsou od sebe značně vzdálené, a to je příčinou mnoha zbytečných přesunů mezi těmito lokalitami. Navzdory tomu, že byly zřízeny hlavní přístavy a další velká distribuční střediska, je zboží dopravováno dále, než je nutné.

V řídce obydlených zemích, v nichž je železniční síť řídká nebo neexistuje vůbec, především v Americe a v Austrálii, byla vyvinuta obrovská silniční nákladní vozidla, tzv. silniční vlaky. Díky nim jsou ceny silniční dopravy nízké, na druhou stranu jsou však tato vozidla zdrojem příliš mnoha nepřekonatelných problémů. Tato těžká vozidla nesmíme do Evropy pustit. Nákladní dopravu je třeba omezit, a zcela nezbytné zboží je třeba v co největší míře dopravovat po železnici nebo po vodě.

  Johannes Blokland , jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Pane předsedající, význam logistiky pro společnost je dobře znám. Každý, kdo je do této problematiky zapojen, je povinen zaručit, že logistické operace probíhají hladce. Veřejné orgány se snaží, aby byl operační rámec co nejpříznivější, a podniky a výrobní odvětví navrhují koncepty, které by co nejlépe vyhovovaly poptávce na trhu. Jsem potěšen, že paní zpravodajka označuje a vyzdvihuje různé oblasti, jimž je třeba věnovat pozornost.

Příčinou rozsáhlé diskuse je v souvislosti s touto zprávou problematika dlouhých těžkých nákladních vozidel, tzv. souprav „ekokombi“. Ačkoli praktické zkoušky na vnitrostátní úrovni skončily úspěšně, názory na tato vozidla se značně různí. Kompromis je podle mého mínění dobrým výchozím bodem pro další diskusi. Jsem zvědav, co do této rozpravy vnese Evropská komise, a to jak akčním plánem pro logistiku nákladní dopravy, tak studií zabývající se hmotností a rozměry vozidel. Studie bude v krátké době zadána a její výsledky budou zveřejněny příští léto.

Na závěr již jen v rychlosti složím poklonu paní Ayale Senderové za její zprávu a doufám, že směrem, jímž jsme se vydali, budeme letos schopni pokračovat.

  Andreas Mölzer, jménem skupiny ITS. – (DE) Pane předsedající, již celé roky se v důsledku globalizace zvyšují výdaje na nákladní dopravu; kromě toho jsme se rozšířili na východ a politika EU v oblasti podpor směřuje špatným směrem. Výsledkem je, že náklad každodenně přepravují miliony vozidel, od soukromých po těžká nákladní vozidla, a narůstají nepříznivé účinky, např. zácpy, hluk, znečištění životního prostředí a znečištění způsobené jemnými částicemi prachu. Koncentrace silniční dopravy současné problémy v hustě osídlených oblastech a na hlavních dopravních trasách nepochybně ještě zhorší.

Těžká nákladní vozidla se na dopravních nehodách podílejí mnohem častěji než jiné dopravní prostředky a přísná celoevropská pravidla pro dobu odpočinku na tom příliš nezmění. Ani Brusel nebere ochranu veřejného zdraví příliš vážně, protože neexistuje žádné vysvětlení, proč dosud nebyla provedena Úmluva o ochraně Alp. Ve skutečnosti se EU těmito otázkami zabývala před mnoha lety, připravovala akční plány a vyzývala, aby se doprava přesunula ze silnice na železnici. Ale ani tentokrát se jí nepodařilo dosáhnout jakýchkoli hmatatelných výsledků.

Co se transevropských sítí týče, nemůžeme stále zavírat oči před skutečností, a nakonec se doprava po venkovských silnicích nevyhnutelně stane ekonomicky atraktivní.

  Georg Jarzembowski (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, dovolte mi, abych připomněl, že sama Komise prohlásila, že logistika je věcí průmyslu. Jsem přesvědčen, že tento přístup je správný. Proto doufám, že až bude Komise předkládat svůj akční plán, rozdělí jej na opatření, která můžeme přijmout na úrovni Společenství, na opatření, která mohou přijmout členské státy, a na opatření, o jejichž přijetí rozhodne samo průmyslové odvětví.

Samozřejmě že musíme omezit byrokracii, která stále brání pobřežní lodní dopravě, kdy je neustále třeba vyplňovat řadu formulářů, zatímco těžká nákladní vozidla bez potíží jezdí po celé Evropské unii. Musíme bezpochyby také snížit vládní byrokracii a prosazovat moderní dopravní infrastrukturu a systémy. Nenechme se však zmást. Logistika je věcí průmyslu a neměli bychom na sebe brát břemeno, které jednoduše nemůžeme unést.

Pokud jde o gigakamiony (možná by bylo lepší říci buď šedesátitunová, nebo 25 metrů dlouhá těžká nákladní vozidla), je moje skupina v tomto okamžiku zcela jednoznačně proti tomu, aby bylo jejich obecné využití v dopravě povoleno. Konec konců ve většině částí Evropské unie zcela určitě není infrastruktura, např. mosty, křižovatky a kruhové objezdy, pro takováto dlouhá či těžká nákladní vozidla vůbec vhodná. Ministerstva financí nevyčleňují finanční prostředky na to, aby byly zesíleny mosty či upraveny kruhové objezdy. Vzhledem k této dopravní situaci jsou obrovské kamiony zdrojem značných potíží z hlediska bezpečnosti dopravy. Jen si představte, jak se takový 25 metrový kamion snaží vměstnat do zatáčky v malé vísce, řidič špatně odhadne její rozměry a musí vycouvat.

Proto si myslím, že bychom měli pokračovat směrem, kterým jsem se v minulosti vydali. Měli bychom je povolit ve Finsku a Švédsku, v nichž se táhnou dlouhé otevřené úseky umožňující dopravu dřeva. V tomto ohledu předložil Výbor pro dopravu a cestovní ruch moudrý návrh. Tvrdí, že bychom měli tyto obrovské kamiony ve členských státech povolit, ale pouze za velmi přísných podmínek, pokud Komisi prokážeme, že je zaručena nezbytná bezpečnost dopravy a že existuje nezbytná dopravní infrastruktura. To znamená, že bychom tyto podmínky měli ověřovat jednotlivě pro každý případ a každou zemi.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Pane předsedající, pane komisaři, členské státy musí zaručit příznivé prostředí pro rozvoj logistiky nákladní dopravy a odstranit překážky, které tomuto rozvoji brání. Jak pro dopravce, tak jejich klienty je krajně důležité, aby bylo zboží dopraveno na místo určení včas a za stanovených podmínek.

Předpokládá se, že do roku 2020 vzroste nákladní doprava o 50 %. Logistika nákladní dopravy představuje 13 % hrubého domácího produktu Unie a náklady na dopravní logistiku tvoří 10 – 15 % konečné ceny výrobků. Proto by členské státy měly nákladní dopravu usnadnit a zjednodušit pravidla, kontroly by měly být prováděny podle společných norem, aniž by bylo jakkoli bráněno volnému pohybu zboží. Tyto normy by měly být přednostně sděleny všem dopravcům, aby mohli dodržovat regulační ustanovení a plnit své smluvní závazky…

(Předsedající řečníka přerušil.)

Evropská unie musí používat dopravní prostředky, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Není náhodou, že se 70 % prioritních projektů v rámci rozvoje evropské dopravní sítě zabývá železniční dopravou a dopravou po vodních cestách. Členské státy bohužel jen málo využily program Marco Polo, aby přesunuly větší objem nákladní dopravy ze silnic na systém námořní dopravy.

Splavné vodní cesty vybudované na Rýně, mohučském kanále a Dunaji zkracují vzdálenost mezi jihozápadní a severovýchodní Evropou o 4000 km. Kromě toho má Evropská unie od roku 2007 přístup k Černému moři. Inteligentní dopravní systémy a využívání technologií budou pro logistiku nákladní dopravy nutností. Nákladní doprava však vyžaduje kvalitní dopravní infrastrukturu, a proto doufáme, že rozpočty, které se týkají dopravních projektů Společenství a jednotlivých států, budou do budoucna prioritou.

Tuto zprávu považuji za velice důležitou pro hospodářský rozvoj Evropské unie. Členské státy by měly logistice nákladní dopravy věnovat větší pozornost. Paní zpravodajce blahopřeji.

  Josu Ortuondo Larrea (ALDE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, patřím mezi lidi, kteří jsou přesvědčeni, že pokroku a dobré životní úrovně nelze dosáhnout bez ambiciózních cílů, zároveň jsem však přesvědčen, že jsme ve Společenství a Evropské unii až příliš často uzavírali přepjaté dohody a stanovovali si nerealistické cíle. K tomu podle mého názoru došlo v případě lisabonské strategie, která z nás měla do roku 2010 učinit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou ekonomiku na světě; nebo v případě essenských dohod o transevropských sítích z roku 1994, z nichž většina dosud čeká na realizaci. Letos v březnu stanovila Evropská rada cíl, a to dosáhnout 20% snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby energie, zatímco ve skutečnosti se ukázalo, že nejsme schopni plnit ani mnohem skromnější cíle, které jsme si vytyčili v Kjótském protokolu.

O logistice nákladní dopravy v Evropě nyní diskutujeme jako o klíči k udržitelné mobilitě, zásadním předpokladu pro náš růst a zaměstnanost; a vzhledem k očekávanému výraznému nárůstu nákladní dopravy do roku 2020 si nemůžeme dovolit logistiku ignorovat, neboť je důležitým nástrojem ke zvýšení dostupnosti, účinnosti a bezpečnosti nákladní dopravy, jakož i její udržitelnosti.

Zároveň je však nutné napravit přetrvávající nedostatky, například zúžený průjezd v rámci transevropské silniční sítě na přechodu Biriatu v Baskicku nebo jiné aspekty, v nichž se projevují slabiny, např. nedostatek koridorů, které jsou v současné době vyhrazeny pro železniční nákladní dopravu (takovéto koridory nemusí nutně být vysokorychlostní, aby byly konkurenceschopné), nebo nedostatečná interoperabilita železnic či nedostatek účinných překládek.

Musíme vytvořit inteligentní dopravní systémy a k řízení nákladní dopravy využít potenciál internetu, abychom normalizovali hmotnost, rozměry a pravidla upravující náklad, omezili byrokracii a zřídili jednotná kontaktní místa.

Musíme podporovat součinnost jednotlivých způsobů dopravy a nezapomínat přitom na námořní dálnice a vnitrozemské vodní cesty, a především musíme do ceny za dopravu začlenit skutečné náklady, především náklady environmentální. Žádného z těchto cílů však nelze dosáhnout, pokud zároveň snížíme příspěvky států do rozpočtu Společenství.

  Margrete Auken (Verts/ALE). − (DA) Pane předsedající, dopravní politika EU se ubírá špatným směrem. Obecně řečeno, nikdo se nezabývá klíčovými problémy: změnou klimatu, dopravními zácpami a nehodami. Je to, jako bychom si na zácpy a nehody zvykli – nemůžeme si však zvyknout na změnu klimatu, jakmile začala. Musíme jednat hned. Pokaždé však převládne tradiční myšlení, a to dokonce i v této jinak vynikající zprávě – která obsahuje absurdní návrh povolit používání megakamionů.

Co by se stalo, kdybychom tyto až šedesátitunové kamiony povolili? Jezdilo by na našich silnicích méně nákladních vozidel? Samozřejmě že nikoli. Přínos stále větších rozměrů nákladních vozidel by byl pohlcen nárůstem dopravní tonáže. Takový je zákon přírody; přesně k tomu dojde, když doprava zlevní. Naše silnice by byly těmito pojízdnými skladišti přeplněné a ani „inteligentní“ řízení dopravního provozu, ani žádné jiné triky by nám nijak nepomohly. Bylo by to stejné, jako kdybychom na rozšklebenou ránu lepili malé náplasti a rána by se tím jen zvětšovala, stejně jako je tomu u současné dopravní politiky.

Dámy a pánové, naléhavě vás žádám, abyste hlasovali proti obrovským kamionům v odstavci 21. Tento druh těžkých nákladních vozidel nesmíme v Evropě povolit. Dopravu zboří po silnici nesmíme zlevňovat. Jak již bylo zmíněno dříve, byla by tím ohrožena konkurenceschopnost námořní a železniční dopravy: tedy právě těch způsobů dopravy, které je třeba posílit, pokud máme vůbec kdy v Evropě zavést udržitelnou nákladní dopravu.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Pane předsedající, tato zpráva je vítána, jelikož logistika je klíčem k hospodářskému rozvoji a doprava a mobilita jsou hybnou silou udržitelného rozvoje a musí reagovat na současné nevyhnutelné výzvy, tedy na potřebu odstranit dopravní zácpy a bojovat proti změně klimatu.

Tváří v tvář nutnosti udržitelného hospodářského rozvoje a nutnosti snížit znečištění představují logistika, plánování, výměna osvědčených postupů a také spolupráce všech zúčastněných subjektů – orgánů, výrobců, dopravců a příjemců – jediná životaschopná řešení. V současné době dávají jak dopravci, tak příjemci přednost rychlé silniční či letecké dopravě. Extrémní teploty byly bohužel letos v létě v některých regionech, např. v Rumunsku, příčinou řady omezení provozu těžkých nákladních vozidel, a nákladní doprava tudíž čelila řadě potížím a byly též hlášeny finanční ztráty.

Za těchto okolností mají železniční doprava a především doprava po vnitrostátních vodních cestách a krátkých námořních trasách nepochybné výhody, neboť mohou snížit zatížení silniční infrastruktury. Je nezbytné znovu oživit diskusi o spolufinancování transevropských dopravních sítí, protože finanční úsilí jednotlivých států, zejména nových členských států, jakkoli je významné a dobře míněné, nestačí k tomu, aby umožnilo tak rozsáhlé investice do evropské infrastruktury.

Komise musí mít tento fakt na paměti a od roku 2008 začít přidělovat více finančních prostředků. Soustředil bych se nyní na význam doporučení paní zpravodajky, v němž členské státy nabádá, aby v návaznosti na obecný evropský akční plán vypracovaly národní akční plány pro logistiku nákladní dopravy. Tyto národní akční plány by měly klást důraz předevšín na přeshraniční dopravu do/z třetích zemí a na bezpečnost nákladu. Tyto plány mohou úspěšně přispět ke zlepšení prioritního řízení a ke vstřebání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které mají zlepšit a rozšířit dopravní infrastrukturu a také přeshraniční spolupráci mezi transevropskými sítěmi a projekty Marco Polo.

  Bogusław Liberadzki (PSE). – (PL) Pane předsedající, rád bych paní Ayale Senderové poblahopřál k vynikající zprávě.

Zmíním se o dvou konkrétních bodech: za prvé, i já oceňuji, že se zpráva zmiňuje o záměru Evropské komise prozkoumat, zda lze vytvořit jednotný dokument pro všechny způsoby dopravy. To je velice zajímavé prohlášení a mohlo by podpořit interoperabilitu a přispět k součinnosti různých způsobů dopravy, zároveň však nevyžaduje výdaje na investice a mohlo by nám do velké míry usnadnit integraci.

Druhým bodem, který je podle mého názoru obzvláště důležitý, je vytvoření systému odborné a další přípravy v oblasti dopravy a logistiky s cílem zřídit systém vzájemného uznávání dovedností a kvalifikací. Tato záležitost je zmíněna v odkaze na odstavec 17. Tento koncept bych z výše uvedených důvodů rozhodně rád podpořil.

Třetím bodem, který bych zde rád vznesl, je Schengen, konkrétně způsob, jak mají nové členské státy v praxi uplatňovat jeho zásady.

  Nathalie Griesbeck (ALDE). – (FR) Pane předsedající, ráda bych paní Ayale Senderové poděkovala za skvělou práci, která již v okamžiku, kdy o ní jednáme v Parlamentu, dala podnět ke vzniku této zprávy z vlastní iniciativy o logistice nákladní dopravy v Evropě, což je pro naše spoluobčany problematika velice důležitá, jak již bylo mnohokrát zmíněno.

Jelikož mám málo času, zmíním se o dvou hlavních bodech. Zaprvé, je více než když dříve důležité, abychom logistiku zohlednili v naší celkové strategii pro přepravu zboží, a musíme věnovat obzvláštní pozornost městské logistice a problémům, které s ní souvisejí.

Zadruhé, a nyní hovořím jako členka Rozpočtového výboru, investice ze strany Evropské unie musí zahrnovat také financování logistických infrastruktur. Pamatujeme si, jak hluboce jsme byli zklamáni částkami finančních prostředků, které byly přiděleny na sítě RTE-T, a spoléhám na pana komisaře, že dohlédne na to, aby členské státy poskytly vyšší příspěvky, nebo že se je přinejmenším bude snažit přesvědčit, až budou znovu projednávány finanční výhledy.

Na závěr bych ráda věnovala pozornost názorům na to, zda by na evropské silnice měly vyjet obrovské kamiony vážící přes 60 tun. Jak již dnes večer řeklo mnoho mých kolegů, tyto kamiony nevyhovují evropským cílům v oblasti bezpečnosti, ochrany životního prostředí ani udržitelného rozvoje.

  Corien Wortmann-Kool (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, logistika je především záležitostí průmyslu a dopravního odvětví a tak by to podle mého názoru mělo zůstat. Úvahy o logistice zaujímají přední místo v evropské a samozřejmě i světové agendě, a proto návrh Komise vítáme. Měli bychom se však spíše soustředit na to, abychom zabezpečili lepší dopravní rámec a snížili počet překážek, než na tvorbu dalších evropských předpisů či zákazů. Předpisy je třeba pročistit. V tomto ohledu mám radost z toho, že jsme návrh zprávy paní zpravodajky výrazně zjednodušili.

Rád bych se podrobněji zmínila o překážkách, které logistice stojí v cestě. Loni jsme v této sněmovně hovořili o zprávě týkající se programu Naiades. V tomto ohledu Komisi plně podporujeme, protože i vnitrozemské vodní dopravě brání řada překážek, a doufám, že Komise nebude s předložením návrhů Parlamentu otálet. Další překážkou bránící logistice je omezení těchto šedesátitunových nákladních vozidel. Podporuji kompromis, tedy že členské státy musí mít možnost se samy rozhodnout, zda tato vozidla povolí, či nikoli, jsem si však také vědoma, že o této problematice koluje celá řada mnohdy přehnaných výmyslů. Pane komisaři, nechal jste provést studii. Naléhavě vás vyzývám, abyste studoval skutečnosti a abyste prozkoumal mezinárodní trasy. Souhlasím s panem kolegou Jarzembowskim, že do našich měst a vesnic nesmíme tyto obrovské kamiony vpustit. Na dlouhých trasách však nemáme jinou možnost. Dáte na fakta? Se zájmem očekávám vaše závěry.

  Zita Gurmai (PSE). – (HU) Ráda bych své kolegyni, paní Ayale Senderové, poděkovala za vynikající zprávu. Připravila obsáhlý materiál, který se týká všech oblastí a bude užitečný při přípravě návrhu akčního plánu Komise.

Včasné a účinné zavedení logistiky nákladní dopravy v celé EU představuje investici do budoucnosti Evropské ekonomiky. Její existence přispěje k udržitelnému ekonomickému rozvoji, ke zvýšené konkurenceschopnosti a k rozvoji regionů. Abychom však tohoto cíle dosáhli, je třeba, aby logistika byla ještě kvalitnější, dochvilnější, efektivnější a bezpečnější, a zejména aby byly harmonizovány způsoby dopravy, a bylo tak možné v plném rozsahu těžit z účinnosti a výhod jednotlivých způsobů dopravy. K tomu je třeba vytvořit odpovídající technické, praktické a ekonomické podmínky.

Jsou požadována posouzení dopadů, která by vycházela z jednotné strategie pro rozvoj logistiky. Je důležité, aby byla oddělena úloha státu od úlohy soukromého sektoru. Efektivní logistika je klíčem k udržitelné mobilitě. Vyspělá logistická řešení přispívají k optimalizaci nákladní dopravy, a proto je také užitečné snažit se nalézt příležitosti pro výzkum a podporu rozvoje v oblasti logistiky.

  Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) Doufáme, že touto počáteční zprávou, ke které paní zpravodajce blahopřeji, přispějeme k vymezení strategického rámce pro logistiku nákladní dopravy v Evropské unii. Logistiku považujeme za důležitý nástroj pro účinné plánování a vyvážené a udržitelné používání různých dopravních prostředků.

Logistika má tudíž ústřední význam pro racionalizaci, jejímž prostřednictvím má být v budoucnosti dosaženo co nejvíce konkurenceschopných a udržitelných úrovní. Navzdory výhodám, které z moderního logistického systému plynou pro efektivitu a konkurenceschopnost ekonomiky, optimální využívání zdrojů, vytváření pracovních příležitostí, ochranu životního prostředí a zlepšení bezpečnosti a zabezpečení, uznáváme, že stále zůstává řada problémů, které je třeba vyřešit, a jedním z nejzřetelnějších problémů je chronický nedostatek finančních prostředků vyčleněných na transevropské sítě a rozvoj logistiky nákladní dopravy. Proto je důležité zkoumat alternativní zdroje financování prostřednictvím společných iniciativ soukromého a veřejného sektoru, Evropské investiční banky, strukturálních fondů atd.

Dalším naléhavým bodem, který zpráva obsahuje, je již zmíněná potřeba akčního plánu Komise, který by stanovil opatření na boj proti organizované trestné činnosti v rámci mezinárodní nákladní dopravy a opatření, která přepravovaný náklad zabezpečí proti zcizení a únosu. Je na veřejných orgánech, aby tato opatření a další záležitosti regulovaly a aby usnadnily součinnost různých způsobů nákladní dopravy, ke které dochází především v rámci podnikání. Opatření jako „jednotné administrativní místo“ a omezení byrokracie pomáhají snížit náklady a jsou cestou k rozumnější a více konkurenceschopné ekonomice daného odvětví.

Vzhledem k tempu, jakým nákladní doprava podle očekávání poroste, bude úloha logistiky v budoucnosti velice důležitá pro vytvoření efektivního, udržitelného, dostupného a bezpečného dopravního systému. Jsme si jisti, že z tohoto hlediska bude logistika stále výrazněji přispívat k dosažení lisabonských cílů.

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, účinná logistika nákladní dopravy má velký význam pro územní soudržnost. Tak to vyjádřila paní Ayala, které blahopřeji k moudré a důkladné zprávě. V této souvislosti bych Komisi chtěla požádat, aby věnovala pečlivou pozornost specifickým potížím, s nimiž se potýkají ostrovní oblasti, pro které je obzvláště důležitá námořní doprava.

Zjednodušení postupů, řešení otázek souvisejících s ostrovními přístavy, např. jak se vyrovnat s nadměrnými náklady vzniklými v důsledku tržních omezení či jak pomocí transevropských sítí, strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zjednodušit nové infrastruktury: to jsou opatření, která by přispěla k ekonomickému rozvoji a konkurenceschopnosti ostrovů.

Na závěr bych Komisi chtěla požádat, aby v nadcházejícím akčním plánu pro logistiku dopravy, který hodlá předložit, věnovala potřebám těchto ostrovních oblastí zvláštní pozornost.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, Evropa se dnes v rámci dopravní politiky zaměřuje zejména na dopravní software, tj. na inteligentní řešení, jimiž hodlá zvýšit účinnost, ale také chránit životní prostředí a zdraví. Tuto změnu nebudeme zdlouhavě zdůvodňovat, ačkoli je zřejmé, že je do velké míry způsobena skutečností, že na nové velké projekty v rámci infrastruktury nemáme dostatek prostředků – stačí si připomenout poměrně skromné finanční prostředky vyčleněné na transevropské sítě apod.

Za těchto okolností je nanejvýš důležité, abychom zaručili, že se k nám nový hardware nevplíží zadními vrátky pro rakouských a evropských dopravních trasách. Stejně jako řada mých kolegů mám na mysli šedesátitunové kamiony neboli gigakamiony či jak se jim říká. V každém případě nesmí být za žádných okolností povolen jejich vjezd na infrastrukturu, která pro ně není vhodná; tyto kamiony mohou být dobrým řešením v rovinách, kde je jen řídký provoz, ale v hustě zastavěných či horských oblastech by byly zcela nevhodné. Rakousko je zemí, která pro takovéto supertěžké kamiony v žádném případě vybavena není. Během posledních několika měsíců jsme byli opakovaně svědky toho, co tyto kamiony znamenají pro mostní konstrukce a jejich nosnost. Nemáme žádný zájem na tom, abychom si v této oblasti přidělávali další potíže. Stejně tak nejsou tyto kamiony prospěšné pro dopravní politiku, natož pro politiku zdravotní a politiku v oblasti životního prostředí.

Pokud nejsme schopni vyčlenit další evropské finanční prostředky, abychom uhradili externí náklady spojené se stávající infrastrukturou, pak bychom měli nechat věci tak, jak jsou, v tomto konkrétním případě bychom tedy měli obrovské kamiony ponechat na severu Finska.

  Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám, že jste společně s paní zpravodajkou zdůraznili, jak je logistika významná, a to nejen pro ekonomiku, ale také pro životní prostředí a společnost. Myslím, že se jednomyslně shodneme, že logistiku je třeba rozvíjet a že by měla být efektivnější a více šetrná k životnímu prostředí. Zprávu paní Ayaly Senderové vítám, neboť tuto skutečnost vyjadřuje zcela jednoznačně.

Řada vašich přání, jimž jsem dnes odpoledne bedlivě naslouchal, bude zařazena do akčního plánu pro logistiku, který bude dokončen koncem října. Jelikož opravdu nemám čas na to, aby moje odpovědi byly obsáhlé, soustředím se pouze na pravidla pro rozměry nákladních vozidel. Jde dozajista o jednu z nevíce rozporuplných otázek a dnes nebudeme schopni se jí důkladně věnovat. Mám tedy jen několik připomínek.

Je faktem, že ačkoli doufáme, že bude v budoucnosti mnohem častěji docházet k přesunům mezi jednotlivými způsoby dopravy, v současnosti je většina zboží přepravována po silnici. Musíme posoudit opatření, která by mohla zvýšit účinnost tohoto způsobu dopravy a snížit jeho dopad na životní prostředí.

Posouzení by se rovněž mělo zabývat pravidly pro rozměry nákladních vozidel, která jsou stanovena ve směrnici 96/53. Myslím si, že je třeba všechny změny zvažovat nanejvýš obezřetně, protože by mohly mít rozsáhlé následky. Musíme přezkoumat, jak by širší či těžší nákladní vozidla mohla ovlivnit infrastrukturu, bezpečnost, životní prostředí, systém odesilatelů a dopravců a soutěž mezi jednotlivými způsoby dopravy.

Jak jsem již řekl, domnívám se, že bychom se těmito otázkami měli zabývat velmi vážně. Útvary, za které odpovídám, budou proto provádět výzkum, v jehož rámci vyhodnotí dosavadní zkušenosti. Na základě výsledků tohoto výzkumu se budeme moci zabývat jemnými detaily této velmi důležité problematiky, která nesmí být v žádném případě brána na lehkou váhu.

Tolik k prvnímu bodu a velmi rychle, podle mého názoru až příliš rychle, skončím, oceňuji však, že Parlament dodržuje harmonogram.

Druhý důležitý bod, hovoříme-li o logistice, se týká infrastruktury. Padla zde zmínka o financování infrastruktur. Rád bych upozornil na nový program Marco Polo II, který nám umožní financovat logistická řešení, která dávají přednost přechodu na jiný způsob dopravy či snížení dopravního provozu.

Na závěr se zmíním o odborné přípravě. Poslední řečník, pan Rack, prohlásil, že je třeba rozvíjet novou kulturu. Přesně to je samozřejmě zcela nezbytné a vždy se nakonec vracíme k mužům a ženám, kteří v odvětví dopravy pracují, neboť si potřebují osvojit celou řadu nových dovedností, má-li být doprava skutečně účinná a mobilita více udržitelná, jinými slovy šetrnější k životnímu prostředí.

Parlamentu vřele děkuji a tuto zprávu i navazující rozpravu beru v plném rozsahu na vědomí.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.