Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 5. září 2007 - Štrasburk

14. Dialogy o lidských právech a konzultace o lidských právech se třetími zeměmi (diskuse)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0302/2007) paní Valenciano Martínez-Orozcové jménem Výboru pro zahraniční věci, o fungování dialogu a konzultací s třetími zeměmi v oblasti lidských práv (2007/2001(INI)).

  Elena Valenciano Martínez-Orozco (PSE), zpravodajka. – (ES) Paní předsedající, zrod Evropské unie inspirovaly nezcizitelné hodnoty. Stejným způsobem, jakým starostlivě dohlížíme na naše členské státy, s cílem ujistit se, že neporušují právo na svobodu nebo právo na život nebo na demokracii, musíme rozhodným způsobem působit v rámci dialogu na země, se kterými máme politické, obchodní, hospodářské nebo partnerské vztahy atd., s cílem dosáhnout, aby se i v těchto zemích dodržovala lidská práva.

V celé komplexnosti a rozsahu vnějších vztahů EU by se na prostor věnovaný dialogu a konzultacím o lidských právech s třetími zeměmi mohlo zapomínat, anebo by mohl zůstávat v pozadí. Kdyby se situace vyvinula takovým způsobem a my bychom to připustili, dopustili bychom se velmi vážné chyby.

Tato zpráva je věnovaná aspektům, které je potřeba zlepšit, úloze, která je povinností EU podle článku 11 smlouvy o EU a která spadá do oblasti politické etiky. Lidská práva by měla být ústředním tématem zahraniční politiky EU a EU by měla využívat jejich působení na zlepšení životních podmínek lidí v zemích, se kterými udržuje vztahy. Toto je jeden z klíčových politických prvků této zprávy.

Když si sedneme za jednací stůl, abychom diskutovali o hospodářských a obchodních dohodách se zemí, ve které jsou porušována základní práva, nemůžeme na tento stůl položit čísla, dohody a smlouvy, zatímco hanebně zameteme pod koberec situaci, v které se všichni její občané ocitají.

Když necháme lidská práva přede dveřmi jednacích sálů, uchýlíme se k nejstrašnější formě cynismu. Musíme též prozkoumat úlohu, kterou sehrává občanská společnost a zastánci lidských práv, výrazné hlasy, které jsou důležité pro pokrok ve všech utlačovaných společnostech.

Ve zprávě, o které tu dnes diskutujeme, se hodnotí jeden z hlavních nástrojů, kterými Evropská unie disponuje k dosažení cílů, které jsem uvedla, a též k jasnému vymezení úlohy, kterou chceme sehrávat v rámci světového pořádku. Jedině prostřednictvím respektu a reciprocity jsme schopni dosáhnout pokroku v úloze prosazování lidských práv.

Vůbec nepřipadá v úvahu, že bychom svou činnost vyvíjeli nátlakem a paternalistickým přístupem. Nemáme právo nikomu kázat, avšak naší povinností je udržovat konzistentnost s naší vnější činností a podporovat vztahy s těmi zeměmi, které dosahují výsledků, přičemž bychom se měli vyhnout nerovnováze a selektivnímu zacházení, které by oslabilo naši důvěryhodnost.

Ve zprávě, kterou dnes tomuto Parlamentu předkládám, se vyzývá k činnosti na třech úrovních, jimiž jsou větší konzistentnost při vedení dialogů a konzultací, která si žádá širší koordinaci mezi Radou, která se bohužel této rozpravy neúčastní, Komisí a Parlamentem, využití mechanismu k ulehčení bezproblémové komunikace a předcházení rozporům mezi různými institucemi Společenství. Jde o to, abychom všichni zastávali jedno jasné stanovisko.

Jde také o transparentnost v řízení dialogů a konzultací, která by v oblasti lidských práv měla být zásadou, ne výjimkou. Flexibilita a pragmatismus nutné k dosažení specifických výsledků by neměly zastiňovat celkovou situaci týkající se programu, cílů nebo výsledku dialogu.

Žádáme, aby byla úloha Evropského parlamentu posilněna, což je prvek, který, dámy a pánové, skutečně chybí v řízení tohoto nástroje, a to bez toho, aby pro danou situaci existovalo právní nebo formální zdůvodnění.

Evropský parlament je připravený jednat zodpovědně v oblasti svých vnějších pravomocí. Tento parlament si v oblasti lidských práv vybudoval pozici klíčové evropské instituce, zaměřil se na ně a je odhodlaný využít každé metody, která je mu dostupná, na to, aby vykonával svou úlohu politické záruky vnější činnosti Unie.

Evropský parlament naléhá na Komisi a Radu, aby vzaly v úvahu a uváděly do praxe doporučení z této zprávy, která široce podporují všechny politické skupiny tohoto Parlamentu.

Dámy a pánové, je nutné, aby bylo hlas Parlamentu slyšet. Uvědomujeme si, že to, o co žádáme, bude vyžadovat velké úsilí, a proto zvažujeme potřebu rozšíření zdrojů vyčleněných pro oddělení pro lidská práva v Komisi, stejně jako v Radě, která se dnešní rozpravy neúčastní.

Nicméně jde o minimální požadavek na Evropskou unii, která světu tvrdí, že prosazování lidských práv je nezcizitelnou evropskou hodnotou. Pokud chceme být důvěryhodní, musíme na této úloze pracovat.

  Joe Borg, člen Komise. − (EN) Vážená paní předsedající, zpráva, kterou připravila zpravodajka, paní Valenciano Martínez-Orozcová, a usnesení Parlamentu se věnují velmi důležitému a současně stále složitějšímu nástroji zahraniční politiky Evropské unie týkajícímu se lidských práv.

Paní komisařka Ferrero-Waldnerová (která lituje, že se nemohla zúčastnit dnešní rozpravy) dávala přiměřené pokyny svým útvarům, aby poskytly jakoukoli podporu zpravodajce při její těžké úloze prozkoumat fungování dialogů a diskusí o lidských právech s třetími zeměmi.

Zpráva přidává další stavební komponent pozoruhodné práci Parlamentu při hodnocení sady nástrojů EU o lidských právech prostřednictvím výročních zpráv, zprávy pana Agnoletta o doložkách o lidských právech, studie Evropského meziuniverzitního střediska a vlivu činností Parlamentu v oblasti lidských práv stejně jako studie o směrnicích v oblasti mučení. Zpráva též užitečně doplňuje pravidelné posouzení dialogů a diskusí o lidských právech vykonané Radou a Komisí.

Komise by chtěla zpravodajce a Parlamentu složit poklonu za zprávu, podrobnou analýzu a doporučení věnovaná dialogům a diskusím Evropské unie v oblasti lidských práv.

Komise zastává názor, že ze všech nástrojů, které máme v oblasti lidských práv k dispozici, jsou to dialogy, které poskytují pravděpodobně nejlepší šanci k zabezpečení pozitivních a dlouhodobých výsledků v oblasti rozvoje uznávání lidských práv na celém světě, pokud jsme připraveni do nich investovat dostatečný čas a energii.

Pevně věříme, že Evropská unie může dosáhnout úspěchu v oblasti pokroku lidských práv v třetích zemích jen prostřednictvím trpělivé práce na vytváření mostů a přesvědčování, a to nejen v bilaterálních vztazích, ale jak ukazuje vývoj Rady pro lidská práva, také v rámci multilaterálních orgánů.

Velká různorodost a počet dialogů a diskusí Evropské unie o lidských právech s třetími zeměmi, jejichž počet navíc stále roste, způsobuje, že globální hodnocení je velmi náročné.

Strukturální dialogy, jako ty s Čínou, rozhovory založené na shodě, jako ty s mnohými sousedními zeměmi, diskuse se stejně smýšlejícími partnery, jako například s USA a Kanadou, anebo místní rozhovory na úrovni trojky s řadou zemí se odlišují v mnoha ohledech, ať už je to jejich pravidelnost, politická úroveň, typ účastníka dialogu, hloubka diskuse anebo skutečnost, že některé jsou spojené s občanskými společenskými událostmi a jiné ne.

Komise vidí takovou různorodost jako důkaz dynamiky a potenciálu, který dialog poskytuje, a jako výhodu, která by se měla zachovat, a vůbec ne jako nedostatek tohoto nástroje. Směrnice EU v oblasti dialogů o lidských právech a dohoda z Cotonou (AKT-EU) zdůrazňují význam flexibility vzít v úvahu rozdílnou situaci v zemích, jejich rozvoj v průběhu času a dynamické vztahy mezi kteroukoli třetí zemí a Evropskou unií.

Proto by nebylo vhodné přísně je roztřídit podle modality, dokud se držíme společného směru a cílů dialogu. Aby byl tento nástroj účinný, musí být šitý na míru a schopný přizpůsobit se změnám okolností.

Zároveň je třeba mít na paměti, že různé dialogy a diskuse jsou v odlišné fázi vyspělosti. Dialog s Čínou anebo diskuse se stejně smýšlejícími zeměmi vytvořily za několik roků víceméně konsolidované metody, a proto umožňují intenzivní a hluboké diskuse.

V případech, jako jsou dialogy se sousedními zeměmi, nástroj stále dolaďujeme a jsme ve stadiu budování potřebné sebejistoty k uskutečnění opravdu smysluplných diskusí.

Jsme proto přesvědčeni, že stejně jako v těchto případech otázky jako žádoucí účast odborníků z příslušných ministerstev, účast občanské společnosti anebo posouzení jednotlivých případů budou umožněny, jen co si výkon najde svou vlastní, spolehlivou půdu.

Nakonec vás chci ubezpečit, že doporučení pro Komisi budou pečlivě přezkoumána, a můžete počítat s naším odhodláním zlepšovat informovanost Parlamentu s cílem umožnit zvýšenou transparentnost dialogů a diskusí o lidských právech.

  Feleknas Uca (GUE/NGL), navrhovatelka stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, svůj příspěvek bych chtěla začít vyjádřením upřímného díku zpravodajce za její zprávu. Teší mě, že v tak velké míře zohlednila doporučení, které jsem vyřkla ve stanovisku Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Musí se věnovat zvláštní pozornost úloze žen v dialogu o lidských právech s třetími zeměmi, kde je ohroženo jejich zdraví a bezpečnost. Lidská práva zahrnují práva žen dělat rozhodnutí týkající se jejich života a reprodukce bez diskriminačních zásahů, nátlaku a násilí. Bohužel v dialozích o lidských právech se stále tento prvek dostatečně nezohledňuje.

  Roberta Alma Anastase, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Paní předsedající, jménem Evropské lidové strany vítám vypracování této zprávy, která má velký význam pro budoucnost dialogu a konzultací EU s třetími zeměmi a pro úlohu Evropského parlamentu.

Evropská unie je především unií demokratických hodnot podporujících mír, toleranci a dodržování lidských práv. Proto je podstatné, aby se v každém dialogu navázaném a vedeném s třetími zeměmi zaměřovala na potřebu zabezpečení a ochrany základních svobod a lidských práv nejen v Evropě, ale na celém světě.

Cílem této zprávy je návrh řešení na zlepšení fungování dialogu a konzultací EU s třetími zeměmi v oblasti lidských práv. Proto se zpráva zaměřuje na tři koncepty podporující účinnost: koherentnost dialogu a konzultací, transparentnost a viditelnost.

Důležité je také aktivnější zapojení Evropského parlamentu do tohoto procesu. Domnívám se, že Evropský parlament má legitimní právo zúčastňovat se tohoto dialogu, vykonávat demokratickou kontrolu, kterou mu udělili evropští občané.

Chtěla bych poděkovat zpravodajce za citlivou analýzu, prezentovanou ve zprávě, týkající se dialogu se sousedními zeměmi, které se nacházejí na východ od EU. Hlavní prioritou vnější politiky Evropské unie je vytvoření prostoru skutečné demokracie na naší východní hranici a dialog o lidských právech by se měl považovat za velmi důležitý nástroj. Vytvoření společných podvýborů pro lidská práva by bylo významným krokem i pro sousední země, kde dochází k neustálému porušování lidských práv.

Chtěla bych se zaměřit na jeden prvek, i když není součástí sousedské politiky. Rusko je dalším východním partnerem, který by měl konečně akceptovat, že přímý dialog v oblasti lidských práv nemůže vést k ničemu jinému než ke zkvalitnění života jeho občanů.

Nemohla bych ukončit svůj příspěvek bez připomenutí skutečnosti, že tato zpráva se uspokojivě věnuje i právům žen!

  Véronique De Keyser, jménem skupiny PSE. – (FR) Paní předsedající, zpráva, kterou předložila paní Valencianová, se týká základního aspektu evropských hodnot, kterým je dialog o lidských právech. Tento dialog, uvedený v různých dohodách s mnohými zeměmi a v různých nástrojích je svým způsobem projevem tzv. „měkké síly“, kterou disponuje Evropa.

V případě této zprávy byla dosažena široká shoda. Dnes zůstávají jen pozměňovací a doplňující návrhy, které předložila extrémně pravicová Skupina identity, tradice a suverenity. Zajímavé je, že všechny tyto pozměňovací a doplňující návrhy jsou podepsané mými krajany, členy strany Vlaams Belang. Avšak co tato skupina, která se nedávno v Bruselu svým způsobem zviditelnila prostřednictvím podpory, kterou vyjádřila demonstraci proti islámu, již úřady zakázaly, svým konáním sleduje? Celkem zajímavé.

V první řadě chtějí lidská práva omezit na občanská a politická práva a z textu chtějí vynechat sociální, environmentální, hospodářská a kulturní práva. Zatímco se odvolávají na Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech, zapomínají na skutečnost, že totéž Generální shromáždění schválilo také Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, na který velmi rychle zapomněli.

Zadruhé navrhují propojení mrzačení genitálií, časných manželství a obchodování s lidskými bytostmi s náboženskými praktikami, nepochybně islámskými, což je skutečně hrubé propojení. V každém případě nepřípustné! Tyto postupy jsou trestuhodné. Mohou být spjaty s kulturou, možná kmenovou, ale jsou trestné a v žádném případě nejsou náboženské.

A na závěr tato skupina přidává tirádu proti Turecku, proti straně Messrsa Erdogana a Güla, které jednoduše chybí jakýkoli základ.

Abych svůj příspěvek uzavřela, zpráva paní Valencianové je významná, otevřená, ale zároveň velmi jednoznačná. Je božská. Jen si přečtěte úsek 22, ve kterém se stanovuje, aby byl dialog o lidských právech vždy podpořený diplomatickým tlakem na každé úrovni, a teď mluvím k Radě! Je škoda, že jisté extrémistické skupiny ji využívají jako platformu pro svoji netoleranci a nenávist.

  Anders Samuelsen, jménem skupiny ALDE. – (DA) Paní předsedající, dámy a pánové, v první řadě bych chtěl ocenit vyváženou zprávu paní Valencianové a chtěl bych jí poděkovat za to, že byla ochotná zpracovat mnohé z pozměňovací a doplňujících návrhů, které předložil náš výbor. Výsledek je jasný v celé zprávě, která obsahuje množství dobrých doporučení pro posílení dialogů EU o lidských právech, které vede s třetími zeměmi, a pro prosazování lidských práv a demokracie.

EU musí posilnit svoji úlohu iniciátora v oblasti prosazování lidských práv, a proto mě těší, že Rada přijala iniciativu začlenit lidská práva do politiky EU. Je správné, že Evropský parlament prosazuje systematické začleňování otázek lidských práv do programu politických dialogů EU a vnější politiky. Jedině prostřednictvím systematizace dialogů můžeme zlepšit využívání referenčních kritérií a zavést koherentnost do úsilí o prosazování lidských práv. Avšak EU by neměla stanovovat tak náročné požadavky, aby se v rámci dialogu, topícím se v požadavcích na porovnávání se s ukazateli, zapomínalo na plnění jeho původních cílů. Dialog se musí využívat k otevření poutavého, k důvěře vedoucího politického prostoru, v rámci kterého se namísto neustálého poukazování na porušení též poukazuje na pokrok dosažený v oblasti lidských práv.

Musíme si uvědomit, že dialog o lidských právech čelí velkým výzvám. Situace v oblasti lidských práv v mnohých zemích způsobuje obavy. Pro vztahy EU s významnými obchodními partnery je nezbytné, abychom připisovali větší význam propojení obchodních vztahů s reformami v oblasti lidských práv. Obchodní dohody s třetími zeměmi by měly být vnímány jako nástroj, jehož následky přesahují výlučně hospodářskou oblast. Záležitosti související s environmentálními a lidskými právy musí být od začátku jejich součástí a musí mít stejnou váhu jako hospodářské záležitosti. Dialog s třetími zeměmi musí pomáhat posílení demokratických, sociálních, politických a environmentálních práv, a proto musí být jednoznačné, že obchodní dohody musí obsahovat úplně jasný mechanismus, jakým bude možné uplatňování dohody pozastavit v případě, že jeden z obchodních partnerů nedodržuje lidská práva nebo nesplňuje demokratické doložky. Není pochyb, že nejlepšího pokroku se dosáhne tehdy, když třetím zemím poskytneme stimul k tomu, aby dodržovaly politické a hospodářské požadavky, které představují část dohod. V oboustranných dialozích musíme najít rovnováhu, prostřednictvím které můžeme vyvíjet stálý nátlak, avšak jejich základem je reciprocita a skutečný dialog.

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, domnívám se, že paní Valencianová dokázala ve své vynikající zprávě, že máme až přebytek konkrétních návrhů, které budou určitě užitečné pro portugalské předsednictví, které vyhlásilo, že jeho cílem je dosáhnout hmatatelných výsledků v oblasti lidských práv a demokracie. Už určitou dobu vyzýváme k větší koherentnosti, transparentnosti a výsledkům v rámci našich diskusí s třetími zeměmi společně s Komisí a Radou. Už je potřebné jen přejít od slov k činům.

Jsem přesvědčena, že víte stejně dobře jako já, že všechno, co to vyžaduje, je organizace na zefektivnění dialogů o lidských právech bez ohledu na jejich rozmanitost. V první řadě to znamená stanovení jasných veřejných cílů určených pro každý dialog, abychom mohli začít vykonávat koherentní, společnou strategii, odpovídající nejvyšší úrovni.

Zadruhé to znamená stanovení ukazatelů, které nám umožní řádné hodnocení dosažených výsledků dialogu a informování poslanců EP o těchto výsledcích, aby potom například, když zemi navštíví delegace, mohli zkontrolovat, jakého bylo dosaženo pokroku, a diskutovat s občanskou společností a zastánci lidských práv, aby byli schopnější při prověřování svých partnerů, pokud jde o závazky přijaté v rámci daného dialogu. V této souvislosti stále čekáme na informace o ukazatelích, které by měly být použity k hodnocení dialogu, který se nedávno začal vést s Uzbekistánem.

Zatřetí to znamená garantování, že lidská práva se zohledňují ve všech vnějších politikách EU včetně obchodní politiky, migrační politiky a boji proti terorismu. V diskusích o lidských právech jde o naši důvěryhodnost. Může například někdo objasnit, jakým způsobem můžeme nyní diskutovat o vykonávání směrnice o zákazu mučení v Jordánsku v Podvýboru pro lidská práva, prvním podvýboru zřízeném v rámci politiky sousedství, který je dnes dáván za příklad, když víme, že členské státy EU utajovaly subdodávky mučení pro CIA? Jak můžeme diskutovat o zákazu mučení a boji proti němu v tomto podvýboru?

Naší prvořadou úlohou jako poslanců EP je hodnotit náležitost činnosti EU a k tomuto účelu můžete počítat s delegacemi, výbory a celým Parlamentem, který bude v každém bodě nadále bojovat za jejich uplatňování, ať už to bude znamenat otevření, změnu orientace anebo, když to bude třeba, zastavení dialogu.

  Luisa Morgantini, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych velmi poděkovat paní Valencianové, protože jednou ze záležitostí, které ve své významné zprávě zdůrazňuje, jsou kroky, které Evropská unie ještě musí podniknout v konzultacích o lidských právech, a tedy skutečnost, že jde o nedokončenou práci pro nás všechny.

Domnívám se, že její požadavek na větší konzistentnost a transparentnost pro všechny je zásadní, stejně jako větší zapojení občanské společnosti do zahraniční politiky. Především je důležité potvrdit konec, a ne začátek politiky, která je v mnoha případech založená na dvojích normách. Jak například uvedla paní Flautrová v případě záležitosti související s mučením.

Zároveň se mi zdá velmi důležité naplánovat větší koordinaci mezi různými orgány a zřídit podvýbory a především posílit spolupráci s vnitrostátními parlamenty a delegacemi Evropské komise na celém světě.

Domnívám se však že v případě dvojích norem je důležitá skutečnost, že dokonce i my, jednající jako Evropská unie, nevykonáváme dohody, které podepisujeme. Mám na mysli například článek 2 dohod o přidružení. Souhlasím však s poznámkou předloženou paní De Keyserovou k předloženým pozměňovacím a doplňujícím návrhům. Děkujeme paní Valencianové za to, že přijala mnohé z našich pozměňovacích a doplňujících návrhů. Předložené návrhy jsou zamítnuty kromě jediného pozměňovacího a doplňujícího návrhu, který nepředložila žádná skupina, ale paní Flautrová, a který se týká rozšířeného monitorování a výraznější přítomnosti a koherentnosti v povolebních fázích.

Rovněž se domnívám, jak říká paní Valencianová, že Komise a Rada by měly zintenzívnit zapojení Parlamentu do procesu politického dialogu, zohlednit náš názor a poskytnout nám více informací konzistentnějším způsobem během jednání, stejně jako po jednáních s třetími zeměmi, jak se pro každý případ stanovuje v článcích 21 a 24 Smlouvy.

Také se domnívám, že všeobecně se do reakce na tuto záležitost musí zapojit nejen oznamování o činnosti, ale také investice do personálu, což je nesmírně důležité. Vzpomínám si bohužel na otázku, kterou nedávno předložil Evropský parlament. Konference předsedů odmítla žádost o zřízení Výboru pro lidská práva s plnými pravomocemi. Domnívám se, že to byla chyba, protože by to jinak byla vynikající příležitost dokázat a zrealizovat myšlenku síly a schopnosti prosazování.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Paní předsedající, zpravodajka vypracovala významnou zprávu. Prosazování lidských práv v zemích, s nimiž EU udržuje vztahy, je úlohou, kterou musí vykonávat zodpovědně. V této souvislosti je skutečně velmi důležitý strukturovaný dialog o lidských právech. Přesně z toho důvodu a v souvislosti s touto zprávou je politováníhodné si uvědomit, že se květnový odborný seminář s Čínou nekonal.

Udržování dobrých čínsko-evropských vztahů však vyžaduje závazek na obou stranách. Nedávné alarmující zprávy organizací typu Amnesty International, Psy, Human Rights in China a Compass Direct jsou důvodem, abych tento závazek zpochybnil. „Oponenti“, mezi které patří náboženské menšiny a novináři, jsou zavíráni do psychiatrických léčeben z politických důvodů. Neblaze známý systém policejní psychiatrie Ankang je v Číně realitou, zejména v době příprav olympijských her. A to je politováníhodná skutečnost.

Proto bych rád požádal Radu a Komisi, aby udržovaly krok s vývojem, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv v Říši středu. Udržování harmonických vztahů se strategickým partnerem, kterým je Čínská lidová republika, je důležité, avšak ne za každou cenu, aby se teorie stala praxí s ohledem na tato slova ze zprávy: „jelikož dialogy o lidských právech […] jsou základní součástí celkové strategie Evropské unie zaměřené na podporu trvale udržitelného rozvoje, míru a stability.“

  Irena Belohorská (NI). - (SK) Nejprve bych i já chtěla poděkovat kolegyni Valencianové za zpracování tématu, které jako nejvýznamnější nástroj lidských práv je velmi citlivé a, bohužel, často druhořadé. Proto souhlasím s názorem, který v této zprávě rezonuje, aby se větší pozornost věnovala reformám, které uskutečňují partnerské země v oblasti lidských práv a demokracie. Myslím si, že Evropská unie se bude muset dále snažit o budování účinnější a jednotnější reakce v oblasti mezinárodní spolupráce a dialogu s třetími zeměmi.

Oceňuji fakt, že zpráva obhajuje a podporuje systematické začleňování ochrany práv žen a dětí do všech dialogů a konzultací Evropské unie o lidských právech s třetími zeměmi. Jsem zpravodajka Podvýboru pro lidská práva a připravuji stanovisko ke strategii týkající se práv dítěte. Ve své zprávě vyzývám k neustálé potřebě doplňování jednotlivých opatření pro děti v ozbrojených konfliktech a potřebu vzít v úvahu pařížské závazky na ochranu dětí před nezákonným vojenským odvodem anebo jejich zneužíváním ozbrojenými silami nebo ozbrojenými skupinami.

Chci zdůraznit potřebu zvýšené kontroly prostředků, které Evropská unie poskytuje například v rámci humanitární pomoci, aby se nestalo, že peníze poskytnuté Evropskou unií na zabezpečení vyučování či zdravotní péče pro děti budou použity na nákup malých lehkých zbraní, které mohou být použity například i dětmi. Dialog se nesmí omezit jen na otázky demokracie nebo ochranu občanských a politických práv, ale také na otázky, které se bezprostředně dotýkají i Evropské unie, jako například otázky životního prostředí nebo ochrany zdraví. Je nutné, abychom si stanovili jasná kritéria začátku, přerušení nebo ukončení politického dialogu a také cíle, jakých chceme dosáhnout.

K dosažení výsledku je nutné: vést dialog, a tedy nejen něco jednostranně diktovat třetím zemím, snažit se o konstruktivní spolupráci, součinnost s místními organizacemi na ochranu lidských práv, nevládními organizacemi, které v dané zemi působí. Je nutné vázat poskytování peněz z fondů Evropské unie na dodržování lidských práv a zastavit, případně přerušit poskytování těchto prostředků pro země, které lidská práva dodržovat nebudou.

  Charles Tannock (PPE-DE). - (EN) Vážená paní předsedající, zpráva paní Valenciano Martínez-Orozcové o podpoře lidských práv a demokracie zůstává základním kamenem EU a společných hodnot spojujících 27 členských států. Je také klíčových prvkem našich externích strategických koalic, ve velké Radě Evropy se 47 členskými zeměmi, v našem transatlantickém partnerství v NATO a se stejně smýšlejícími zeměmi v rámci OSN.

Jak Unie pokročila v oblasti stále formálnějších dohod o obchodě a politické spolupráci, nevyhnutelně jsme hledali způsob, jak zavést stupeň podmíněnosti základních lidských práv v případě našich globálních partnerů, i kdyby to bylo ad hoc a neúplně, pomocí speciálního nástroje, Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, a v případě potřeby podpořený dialogy a diskusemi o lidských právech.

Evropská politika sousedství (EPS), za kterou jsem v Parlamentě spoluzpravodajem, má cíl ustanovit kruh sousedských přátelských zemí odhodlaných vytvořit společnou oblast míru, stability, bezpečnosti, úplné úcty k lidským právům a demokracii, svobody tisku, nezávislosti soudnictví, zásady právního státu a prosperity. Akční plány EPS jsou postaveny na současných, ze Smlouvy právně závazných smluvních rámcích, v případě sdružení partnerů Euromed na asociačních dohodách anebo dohodách o partnerství a spolupráci s bývalými zeměmi Sovětského svazu, které většinou zahrnují ustanovení o lidských právech a demokracii, které jsou monitorované tak, že čím více se přiblíží partnerská země EPS k uznávání společných hodnot, tím vyšší je pomoc a obchodní spolupráce poskytnutá EU. Tyto akční plány monitorují podvýbory jako součást probíhajícího dialogu.

Alespoň teoreticky by geopolitické zájmy neměly hrát žádnou úlohu, ale ve skutečnosti v praxi převládá věcná politika. Jak zmínil můj kolega, pan Belder, kdo by se například odvážil pohrozit stejnou mírou sankcí vůči Čínské lidové republice pro vážný nedostatek dodržování lidských práv a demokracie, jakou jsme uplatnili vůči Uzbekistánu? To je můj případ.

(potlesk)

  Józef Pinior (PSE). – (PL) Paní předsedající, chtěl bych začít gratulací mé kolegyni Eleně Valenciano Martínez-Orozcové za vypracování zprávy o fungování dialogů a konzultací o lidských právech s třetími zeměmi. Tato zpráva se týká jedné z nejdůležitějších politik Evropské unie. Pokud jde o Evropský parlament, je politika lidských práv značkou evropské politiky. V této zprávě se této oblasti věnuje výjimečně detailně a důkladně.

Chtěl bych upozornit na doporučení uvedená ve zprávě pro Radu a Komisi. V první řadě zdůrazňujeme potřebu zvýšené meziinstitucionální koherentnosti s cílem najít způsoby zkvalitnění koordinace mezi různými institucemi EU (Radou, Komisí a Parlamentem). Politika lidských práv skutečně musí být koordinována na všeobecné úrovni EU. Musíme ukončit postupy, v rámci kterých každá z nejdůležitějších institucí EU jedná v této oblasti v určitém smyslu, jestli mohu použít tento výraz, z vlastní iniciativy.

Cíle dialogu a konzultací by měly vycházet ze zásady univerzálnosti, neoddělitelnosti a vzájemné závislosti lidských práv. Doporučujeme, aby kritéria, která se mají zavést, zahrnovala nejen občanská a politická práva, ale také hospodářská, sociální, environmentální a kulturní práva.

Ve zprávě se zdůrazňuje posílení úlohy Evropského parlamentu v politice lidských práv EU. Jde o požadavek, který se objevuje v každé zprávě, kterou tento Parlament v oblasti lidských práv přijímá. Požadavek je jednoznačný – Evropský parlament musí být ve středu systému nejdůležitějších evropských institucí, ve kterých se koncentruje politika EU v oblasti lidských práv, jestliže je demokraticky zvolenou institucí, která disponuje politicky morálním právem na projevování základního zájmu o tuto záležitost.

Také považujeme za důležité posílit úlohu meziparlamentních shromáždění a meziparlamentních delegací při dialozích a konzultacích o lidských právech.

A na závěr trváme na tom, že práva žen jsou nedělitelnou součástí lidských práv a vyzýváme Komisi, aby výslovně a systematicky začlenila prosazování a ochranu ženských práv do všech oblastí souvisejících s lidskými právy, které spadají do pravomoci Evropské unie.

  Lydie Polfer (ALDE). – (FR) Paní předsedající, chtěla bych nejprve pogratulovat paní Valencianové k této zprávě, ve které se spojuje odvaha s ambicí, a podporuji všechny její návrhy. Samozřejmě, v této zprávě se potvrzuje univerzální charakter lidských práv a zakotvují se jako základní zásady vztahů Evropské unie s třetími zeměmi.

Třebaže je důležité potvrdit a opětovně potvrzovat univerzální charakter lidských práv, je také stejně důležité, a je nejvyšší čas, vyvrátit další dogma mezinárodní politiky, kterou je iluze, jakou často používáme k tomu, abychom ujistili sami sebe, dogma, že hospodářský rozvoj vede k demokratizaci a zabezpečení dodržování lidských práv. Několik uplynulých desítek let dokazuje něco jiného. Samozřejmě si musíme uvědomit, že jde o dvourychlostní evoluci. Na jedné straně jsme v současnosti svědky bující globalizace na hospodářské úrovni a na druhé straně náhlému náporu demokratizace, který vedl k vytvoření demokracií v Evropě, Latinské Americe a východní Asii na konci studené války, dochází dech. Namísto toho bychom si měli všimnout, že všude ve světě jde často hospodářský růst  a autoritářský režim ruku v ruce. Rychlý hospodářský růst paradoxně působí tak, jako by těmto režimům poskytoval legitimitu a přispíval ke stabilizaci jejich moci.

Dnes velmi správně zaměřujeme náš zájem a koncentraci na situaci v oblasti lidských práv ve velkých rozvíjejících se zemích, jakými jsou Čína a Rusko. Nebuďte však zklamaní. Několik zemí, které patří mezi nejrozvinutější na světě, včetně některých z našich hospodářských partnerů, nedodržuje základní práva svých občanů. Konkrétně mám na mysli Singapur, zemi s prosperujícím a moderním hospodářstvím, jejíž obyvatelé využívají všech výhod rozvinutého státu, kromě politických svobod, konkrétně svobody projevu a shromažďování.

Paní předsedající, kdyby byl stále potřeba důkaz, je poskytnut způsobem, který už nemůže být evidentnější, a to chováním singapurských úřadů k delegaci poslanců EP z mé skupiny v dubnu tohoto roku, k delegaci, které jsem byla členkou. Místní úřady nám nedovolily pohovořit a setkat se s členy singapurské liberální strany pod hrozbou zatčení.

Tato zkušenost, která byla velmi znepokojující, však byla zároveň i velmi užitečná a opětovně mě ujistila o tom, že ochrana lidských práv nemusí nutně kráčet ruku v ruce s hospodářským vývojem, a o tom, že Evropská unie, jak je to běžné, si nevystačí jen s hospodářským přístupem uplatňovaným ve vztazích s příslušnými zeměmi. Právě naopak, Evropská unie by měla nadále sehrávat svoji úlohu v prosazování lidských práv a neustále připomínat zahraničním vedoucím představitelům, že lidská práva platí pro všechny lidské bytosti, všude na světě.

  Marek Aleksander Czarnecki (UEN). – (PL) Paní předsedající, prosazování lidských práv je hlavním pilířem vnější politiky Evropské unie. Souhlasím se zpravodajkou, že Rada a Komise by měly systematicky začleňovat záležitosti související s lidskými právy do programu Evropské unie pro dialog s třetími zeměmi.

Také by bylo vhodné zabezpečit, aby byla lidská práva častěji začleňována do všech oblastí vnější politiky Unie včetně vnějších aspektů politiky vnitřní. K dosažení tohoto cíle by měly být využity všechny dostupné prostředky. V této souvislosti se domnívám, že by bylo vhodné do větší míry využít Evropský parlament. Rada by mohla například Parlamentu posílat půlroční hodnocení každého vedeného dialogu a konzultace spolu s vysvětlením, ve kterém se klade důraz na tendence v pokroku, a ne na jednotlivé výsledky.

Bylo by též vhodné zavést pravidelné konzultační setkání, kterého by se zúčastňovali poslanci Evropského parlamentu po každém kole dialogu a konzultaci. Poslancům by to poskytlo příležitost zúčastnit se přijímání klíčových rozhodnutí týkajících se pokračování nebo pozastavení určitého dialogu. Rovněž se domnívám, že by bylo vhodné zapojit poslance do rozhodovacího procesu o navázání nového dialogu a informovat je o cíli, formách a postupech určených k jeho navázání.

Také se domnívám, že na zefektivnění jejich činnosti by Rada a Komise měly začlenit doporučení a závěry usnesení Parlamentu, zejména usnesení týkající se lidských práv, do programů jejich dialogů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Paní předsedající, v časovém rozmezí minuty a půl bych chtěl shrnout základní myšlenky, které nás vedly nejen k podpoře, ale k jasnému prosazování této iniciativy, a chtěl bych samozřejmě pogratulovat Eleně Valencianové k její práci a schopnosti dosáhnout dohody, což v tomto případě dokázala.

Teší mě také přítomnost a prokázaný zájem pana Borga, stejně jako přítomnost pana Mattisena, zároveň je mi však líto, že první dvě křesla, vyčleněná pro Radu, jsou prázdná. Domnívám se, že Rada by se této diskuse měla účastnit, jak už bylo řečeno, a je třeba to zopakovat.

Tři témata, jejichž zdůraznění považuji v každém případě za důležité a o kterých bych chtěl hovořit, jsou – zaprvé potřeba, kterou nikdy nemůžeme dostatečně vyjádřit a kterou je zlepšení konzistentnosti těchto nástrojů s cílem posílit skutečnost, že na jedné straně nemůžeme vyjadřovat svoje znepokojení nad některými událostmi a na straně druhé být zticha, když to vyhovuje našim zájmům.

Druhým tématem, které považuji za důležité a o kterém jsme tu již mluvili, avšak chtěl bych to zopakovat, je potřeba větší transparentnosti v tomto typu mechanismu, která vyžaduje širší účast Parlamentu. Bylo už mnohokrát řečeno, že jsme úplně překvapení, abych použil lepší slovo a vyjádřil to mírněji, tím, co mnohým z těchto diskusí chybí, nejen pokud jde o účast, ale také pokud jde o informace, které často vyžadujeme.

A na závěr, avšak v neposlední řadě, je důležitou úloha 14 odstavců této zprávy věnovaných úloze ženy v oblasti lidských práv a jako místopředsedu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví mě nemírně těší, že mnoho pozměňovacích návrhů, o kterých jsme diskutovali a které jsme přijali v našem výboru, bylo akceptováno.

(potlesk)

  Erik Meijer (GUE/NGL). – (NL) Paní předsedající, široce podporovaný důraz na lidská práva je relativně novou záležitostí. V minulosti byly zdrojem tohoto zájmu socialistické a liberální kruhy. Levici zajímalo zejména právo na bydlení, příjem, služby, spolurozhodování, čisté životní prostředí a osvobození od koloniální nadvlády a všechna tato práva nejen pro ty, kteří je využívají, ale zejména pro všechny, kteří ještě nejsou schopni anebo nejsou dostatečně schopni tato práva vykonávat. Liberálové se snažili zejména o osobní svobody a právo podnikat. Pro některé jiné politické síly byla lidská práva méně významná.

Dokonce i dnes, kdy jsme svědky širší dohody na významu lidských práv, je mezi ideály a realitou propast. Na základě vlastních zájmů mají nejbohatší a nejdemokratičtější země tendenci upřednostňovat podporu režimů, které zabezpečují dodávky zemního plynu a ropy, a na domácí úrovni se snaží zničit hnutí, která protestují zejména proti zájmům Západu. Uplatňování dvojích norem je výzvou k diskreditaci oprávněné kritiky některých jiných zemí jako zbytečného arogantního zasahování.

Ve zprávě paní Valenciano Martínez-Orozcové se správně uvádí, že nekonečné vedení dialogů o lidských právech s neochotnými vládami není platným cílem a že se nesmí dopustit, aby takové dialogy ztroskotaly na nedostatku transparentnosti a demokratické kontroly. Tato zpráva se těší široké podpoře. Pozměňovací a doplňující návrhy byly předloženy především ze strany tří vlámských poslanců ze Skupiny identity, tradice a suverenity v Evropském parlamentu. Nedostatky, které uvádějí, jsou většinou správné, avšak formulace a vynechání, které navrhují, působí dojmem, že v toto případě nejde o hledání řešení, ale o rezignaci na nedostatek výsledků. Věřit, že Evropa by udělala lépe, kdyby se před okolním světem uzavřela s cílem zabezpečit mír a klid, prosperitu a bezpečnost na vlastním území, je iluze. Pozměňovací a doplňující návrhy, které nepřispívají k rovnosti a demokracii pro všechny a k solidaritě s chudými a hladovými, naši podporu nezískají.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). - (EN) Vážená paní předsedající, my v EU si lidských práv velmi vážíme. Snažíme se inspirovat národy, s kterými máme vztahy, aby též měly dobrou úroveň dodržování lidských práv. Dialog je základním výchozím bodem, ale v tomto dialogu musíme být ochotni dokonce riskovat hospodářské výhody s cílem hovořit odvážně a pravdivě.

Do této zprávy patří Čína. Víme, že v této zemi existují vážné případy politického a náboženského pronásledování. Před dvěma lety jsem se v Číně setkala s psychiatrem předsedajícím organizaci pro postižené. Hrdě mi řekl, že ve svém městě s více než deseti miliony obyvatel nemají téměř nikoho s Downovým syndromem, protože jim nebylo umožněno žít.

Tato diskriminace vůči lidem s postižením si vyžaduje otevřený dialog bez ohledu na ekonomické vztahy mezi EU a Čínou.

Pokud jde o otázky obchodních vztahů, k vytvoření tlaku na vládu za účelem zlepšit dodržování lidských práv musíme být ochotni podniknout rozhodné kroky, ale být opatrní v tom, aby takové jednání ještě více nezhoršilo situaci pronásledovaných v dané zemi.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). - (EN) Vážená paní předsedající, zprávu paní Valenciano Martínez-Orozcové pokládám za komplexní. Má jasně za cíl posílit a zlepšit rozsáhlá opatření Evropské unie v oblasti dialogů a diskusí o lidských právech s třetími zeměmi.

Dnes večer hovoříme o jednom z nejdůležitějších nástrojů v oblasti lidských práv dostupných Evropské unii na prosazování lidských práv v našich vztazích s třetími zeměmi. Oceňuji kritický, ale i konstruktivní způsob, jakým se zpravodajka věnuje výzvám, kterým musí čelit fungování dialogu v oblasti lidských práv vzhledem k celkové perspektivní a meziinstitucionální spolupráci.

Plně schvaluji většinu doporučení, která předkládá zpráva a rezoluce. Chtěla bych hlavně obrátit vaši pozornost na potřebu zvýšit transparentnost a přijmout ukazatele pro stanovené referenční hodnoty s cílem dosáhnout praktických výsledků, které by měly podporu dalších nástrojů zahraniční politiky.

Důrazně podporuji doporučení na kontrolu konkrétních standardů pro dialog EU – Čína o lidských právech, stejně jako pro diskusi EU – Rusko, a doufám v jejich brzké rozvinutí do strukturovaného dialogu s cílem zhodnotit potřebu dialogů v oblasti lidských práv.

Je taktéž důležité uplatňovat a využívat výsledky dialogů o lidských právech v projektech organizovaných v rámci Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva a systematicky spojit tyto dva nástroje.

Plně podporuji doporučení, že úloha a účast Evropského parlamentu na meziparlamentních shromážděních v oblasti dialogů o lidských právech může být v budoucnosti ve zmíněných zemích rozšířená.

A v neposlední řadě, lidská práva musí být základním kamenem našeho politického odkazu a je velmi důležité rozvinout toto poselství prostřednictvím důslednosti, transparentnosti a silného politického odhodlání všech evropských institucí a členských států.

  Evgeni Kirilov (PSE). - Vážená paní předsedající, teď, když osm let trvající souboj o bulharské sestřičky a palestinského doktora v Libyi skončil, cítím, že je nevyhnutelné střízlivě vyhodnotit situaci týkající se lidských práv v této zemi.

Zpráva paní Valenciano Martínez-Orozcové uvádí potřebu začít s Libyí dialog o lidských právech. Podporuji potřebu dialogu v rámci barcelonského procesu. Dovolte nám však ujasnit, že nemůžeme tolerovat ani zapomenout na to, že evropské občany unesli, mučili (což potvrdil dokonce syn plukovníka Kaddáfího), osm roků je zadržovali ve vězení a vystavili soudnímu procesu, který byl fraškou, a po tom všem se chovat, jako bychom měli být vděční nebo odměnit libyjskou stranu za jejich konečné propuštění.

Evropská média už živě uvažovala o tom, že by se tento případ mohl stát precedentem pro kteroukoli diktaturu, jak zaměřit pozornost a rozvíjet vztahy s Evropskou unií. Libye kromě toho spustila kampaň proti bulharskému prezidentovi za to, že odpustil sestřičkám po jejich návratu do Bulharska, jako by očekávala, že je pošleme do vězení přímo z letiště.

Na základě dohody Evropské komise s Libyí muselo Bulharsko podepsat dluh Libye v hodnotě 56 miliard USD ve prospěch fondu Benghází. Ostatní země EU vydají dokonce ještě víc. Ještě jednou mi však dovolte ujasnit si, že libyjský režim používá tuto humanitární pomoc politicky na zatajení pravdy a obviňování Západu z plánu úmyslně nakazit arabské děti. Toto absurdní obvinění je stále aktuální.

Libye ještě neprokázala žádný úmysl nápravy a my bychom neměli vytvářet dojem používání dvojích norem jen proto, že tato země má množství ropy a plynu.

Je to zkouška důvěryhodnosti norem Evropské unie v oblasti lidských práv.

  Sarah Ludford (ALDE). - Vážená paní předsedající, tato výborná zpráva paní Valenciano Martínez-Orozcové nás vyčerpávajícím způsobem obeznamuje s parlamentní analýzou o potenciálu, ale též o nevyužitém potenciálu, dialogu EU týkajícího se lidských práv. Od Rady, která je dnes večer, bohužel, nepřítomná, požadujeme, aby konala. Strategie EU týkající se lidských práv nikdy nedosáhne optimálních výsledků bez systematické a promyšlené organizace a bez transparentnosti a pravidelného přehodnocování.

Naše věrohodnost v oblasti lidských práv závisí, samozřejmě, na uskutečňování toho, co kážeme. Jak můžeme naléhat na země jako Jordánsko, Egypt, Libye, Maroko nebo Alžírsko, aby skončily s mučením, když víme, že i Spojené státy si u nich objednávají mučení s tichým souhlasem evropských zemí? Namísto toho, abychom byli důvěryhodní, stáváme se pokrytečtí. Musíme si zamést před vlastním prahem. Mlčení Rady od únorové zprávy o mimořádném vydávání osob nezůstalo bez povšimnutí.

Jeden z nejdůležitějších dialogů, který bychom měli vést, je dialog se stejně smýšlejícími zeměmi, a proto vítám odstavce 115 a 116, které naléhají na EU, aby hledala logické závěry a vyměňovala si zkušenosti, když bude řešit obavy týkající se lidských práv, s USA, Kanadou, Japonskem a Novým Zélandem.

Ale když posledních šest let byla většina evropských občanů znepokojena v souvislosti s válkou proti terorismu, EU nepodnikla žádné rozhodné kroky, aby zabezpečila transatlantický respekt pro základní lidská práva a právní stát.

Samozřejmě, netvrdím, že USA jsou nejhorším obráncem lidských práv na světě. Mohly by však být vzorem pro dokonalost lidských práv a tragédií je, že EU na ně v tomto směru nenaléhala. Směrnice Rady o mučení říká, že EU diplomaticky zakročí a vydá veřejná prohlášení, kterými bude tlačit na třetí země, aby podnikly účinná opatření proti mučení a špatnému zacházení. Jaký diplomatický zákrok? Jaká veřejná prohlášení o únosech, mučení, o základně na Guantánamu? Je tu jen rozpačité ticho.

Možná nám to pomůže pochopit článek z časopisu Economist z tohoto týdne. S názvem „Czechs with few mates“ vysvětluje, jak si Česká republika po dobu tříletého členství v EU získala renomé za prosazování lidských práv na každém kroku. Úžasné! Jen tak dále! Těšme se! Dále však čtu, že v mašinérii bruselské zahraniční politiky jsou takové věci dráždivé. Diplomati EU celkem jasně popisují Českou republiku jako zemi, která „bezhlavě riskuje“, či dokonce je „neprofesionální“, nepochybně nejpohrdavější urážka v diplomatické zbrojnici. Hloupí mladí Češi! Věří rétorice o EU jako o společenství lidských práv. Domnívali se, že články 6 a 7 Smlouvy o EU vytyčující naše hodnoty demokracie, základních práv a zásad právního státu jsou na to, aby se podle nich jednalo! No, vždyť staří cynici z ministerstva zahraničních věcí a Britského společenství národů nebo z Quai d’Orsay, francouzského ministerstva zahraničních věcí, je už postaví do latě.

Jsem na straně českého ministra zahraničních věcí Karela Schwarzenberga, který nevidí žádný rozpor mezi tím být současně přítelem Ameriky a kritizovat jejich porušování lidských práv. Je nejen proti americkému obchodnímu embargu na Kubě, ale i proti základně v zálivu Guantánamo. Jasně říká: „Jsem proti Guantánamu, protože si myslím, že se tam nedodržují lidská práva.“

  Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). – (ES) Paní předsedající, chtěl bych upozornit na tři aspekty této vynikající zprávy. V první řadě je to úloha Parlamentu v demokratické kontrole strategických dokumentů týkajících se finančních nástrojů vnější pomoci.

Na posledním plenárním zasedání jsme opět diskutovali a kritizovali neschopnost Komise splnit svůj závazek k transparentnosti a parlamentnímu dohledu v souvislosti s finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci. Doufám, že v této oblasti se to nezopakuje.

Zadruhé bych chtěl, aby byla Komise vyzvána k tomu, aby co nejdříve informovala Parlament o tom, kdy a jak navrhuje zavést protokol povolebního mechanismu v rámci pozorovatelských misí na volbách, který se v této zprávě navrhuje.

A zatřetí a na závěr jsou Rada a Komise ve zprávě vyzývány k analýze, podpoře a koordinaci stanovování referenčních kritérií pro dialogy EU s činnostmi jiných dárců a mezinárodních organizací, zejména zavedenými mechanismy OSN.

Zítra budeme v tomto Parlamentu diskutovat o mimořádně naléhavém usnesení o financování zvláštního soudu pro souzení válečných zločinů v Sieře Leone, který zřídila Organizace spojených národů. Považuji to za příklad nedostatku koordinace, ke kterému v současnosti dochází mezi EU a mezinárodními organizacemi, a dobrý příklad objemu práce, kterou je třeba vykonat.

Proto doufám, že tato zpráva bude krokem směrem k dosažení takové koordinace.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dnes skupina jezídských Kurdů protestovala před tímto Parlamentem a já jsem se k nim s paní Ucovou a jinými připojil. Tato demonstrace zástupců skupiny pronásledované terorismem i hrozbou genocidy byla jen dalším příkladem neskutečné naděje, kterou lidé vkládají do tohoto Parlamentu, pokud jde o záležitosti související s lidskými právy. Proto je důležité, aby byla naše práce v oblasti lidských práv vykonávána systematicky a udržitelně a abychom se vyhnuli určitým chybám.

První vážnou chybou je udělat rozdíl mezi velkými a malými zeměmi, pokud jde o lidská práva, být přísní na malé země a dělat ústupky větším, s kterými sdílíme důležité hospodářské a strategické zájmy. Jde o skutečnost, kterou připouštějí mnohé z našich vlád všech politických směrů, avšak ve zprávě se tento přístup neuplatňuje. Konkrétně se v ní velmi odvážně řeší otázka Číny a Ruska a já jsem velmi vděčný paní Merkelové za to, že velmi jasně na své poslední návštěvě v Číně a dřívější návštěvě Ruska uvedla, že je možné, aby se sledovaly zájmy obou stran, a přesto, nebo právě proto, je možné jasně diskutovat o otázkách souvisejících s lidskými právy.

Druhá chyba, které se nesmíme dopustit, je následující. Rakouský spisovatel Gerd-Klaus Kaltenbrunner jednou řekl, že existují dva typy utlačovaného společenství a jednotlivé oběti: jedna, která má, a druhá, která nemá sex-appeal. První patří na chvilku světla reflektorů a druhá je ignorována. Lidská práva musí platit pro všechny, ať jsou anebo nejsou předmětem zvláštního mezinárodního zájmu v daném čase.

Třetí chybou, které se musíme vyhnout, což je též velmi podstatné, je uvedení stranické politiky do této oblasti. Proto mě mrzí příspěvek pana Meijera, kterého si jinak nesmírně vážím. Zkuste se zeptat pana Kelama nebo pana Landsbergise, kteří žili pod hrozbou sovětského pronásledování, kdo se zastal jejich případu v 80. letech. Byla to naše skupina nebo skupina pana Meijera? Nerovnováhu a sklony ke zneužívání lidských práv ke stranickým politickým účelům je možné najít všude. Této cestě bychom se měli vyhnout ve prospěch cesty uvedené ve vynikající zprávě paní Valencianové a měli bychom vytvořit politiku lidských práv, ve které se uplatňují objektivní normy a která překračuje dělení mezi skupinami a je hodná velké tradice tohoto Parlamentu v oblasti lidských práv.

  Katrin Saks (PSE). - (ET) Chtěla bych poděkovat zpravodajce za vynikající zprávu a vysoké standardy týmové práce. Chtěla bych zdůraznit dvě témata týkající se našeho dialogu o lidských právech s třetími zeměmi. Ve skutečnosti zopakuji to, co říkal předcházející řečník, domnívám se však, že tyto záležitosti jsou tak důležité, že si zopakování zaslouží.

V první řadě je to otázka související s konfliktem zájmů a hodnot, která je pro mě též velmi podstatná. Není tajemstvím, že ve snaze o globalizovaný svět jsme upřednostňovali naše vlastní zájmy a hodnoty. Když se nebudeme odvolávat na naše vlastní hodnoty a prosazovat je v oblastech našeho zájmu, postupně na ně zapomeneme. Oceňuji flexibilitu zpravodajky. Spolu jsme předložily pozměňovací a doplňující návrhy týkající se Ruska a střední Asie. Jde o regiony, kde se zájmy dostávají do popředí a na naše hodnoty se zapomíná.

Evropská unie musí připomínat svým partnerům mezinárodní ustanovení a závazky, k jejichž plnění se zavázali. Jako zpravodajka Rady Evropy jsem jednoznačně přesvědčená, že zájmy jsou na prvním místě v případě velkých států, avšak zároveň jsme velmi netrpěliví při výběru malých států, přičemž ve všech by se měly uplatňovat stejné normy.

V druhé řadě, což je méně významná záležitost, bych chtěla odkázat na naše chování ve vztazích s třetími zeměmi a způsob, jakým ovlivňuje a podporuje lidská práva a související cíle v hostitelských zemích. Musíme jim dávat naději, a ne naopak brát naději. Každý krok, který uděláme, s cílem řešit zdroje problémů, je pečlivě sledovaný. Domnívám se například, že podpora Západu byla pro Pobaltské republiky významná a potřebná pro jejich ambice, a nedostatek takové podpory považuji za deprimující. V této souvislosti bychom též měli našim partnerům zdůraznit, že by měli plnit svoje závazky.

A na závěr opakuji, že tato zpráva tato témata zahrnuje a děkuji ještě jednou zpravodajce za vysokou úroveň týmové práce.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Paní předsedající, v první řadě bych chtěl poděkovat zpravodajce Eleně Valenciano Martínez-Orozcové za její vynikající a správně zaměřenou zprávu. Pro toto evropské fórum, kterým je Evropský parlament, je velmi důležité zaobírat se lidskými právy. Úplně souhlasím se zpravodajkou, když tvrdí, že lidská práva by měla být v centru vnější politiky EU.

Když hovoříme o lidských právech, musíme pamatovat na to, že by neměla být jen předmětem prázdné rétoriky, neměla by být jen slovy používanými v politických projevech a při zvláštních příležitostech. Měla by být běžnou realitou v rámci Evropské unie, stejně jako v našich vztazích s ostatními zeměmi, třetími zeměmi.

Co přesně představují lidská práva ve všech svých aspektech? Já tomu rozumím tak, že lidská práva jsou nezcizitelnými právy, která přísluší lidské bytosti od narození do smrti, včetně práv nenarozených dětí a starších osob. Zahrnují práva žen, jak se tu už hovořilo, práva dětí, ale patří mezi ně i práva zdravotně postižených, nemocných, starších, každého. Musíme mít na paměti, že každý život je vzácný a jedinečný. Dokonce bych řekl, že každý život je posvátný a nikdo nemá právo vzít život druhé osobě – vzít jí lidská práva.

Jestliže my v Evropské unii dokážeme sdílet s jinými představu, že lidská hodnota a lidská práva vždy převažují nad tržní hodnotou, jsme na správné cestě v správném směru. Bohužel se zdá, že velmi často dovolujeme, aby tržní hodnota zaujala místo lidských práv. Čína nám dává mnoho příkladů, které jsou pro nás dnes zřejmé. Kromě toho dnes musíme zohlednit například situaci v Rusku. Co představují lidská práva v Rusku? To vidíme, případy známe podle jména – Chodorkovskij a podobně. Čeho jsme jako Evropské společenství hodnot dosáhli? Samozřejmě, že my v Evropském společenství hodnot a v Evropské unii musíme žít tak, jak kážeme, a prosazovat lidská práva a lidské hodnoty všude, v rámci Unie, ale i v našich vztazích s třetími zeměmi.

  Francisco José Millán Mon (PPE-DE). – (ES) Paní předsedající, v druhé polovině dvacátého století, a zejména v jeho posledních třech desetiletích, se v oblasti demokracie a dodržování lidských práv výrazně pokročilo, avšak stále je před námi ještě dlouhá cesta.

Před několika měsíci v Berlíně v rámci deklarace přijaté při příležitosti 50. výročí podepsání Římské smlouvy instituce EU formálně vyjádřily svoji vůli prosazovat svobodu a demokracii ve světě.

V rámci této politiky musíme jednat otevřeně na základě zásady, že dodržování lidských práv ovlivňuje celé mezinárodní společenství a že tato práva jsou univerzální. Tyto dvě myšlenky jsou výslovně uvedené v závěrečném dokumentu přijatém na summitu, který se konal v roce 2005 v New Yorku.

Teorie o tom, že existují části světa, které jsou z toho nebo jiného důvodu výjimkou z dodržování lidských práv, není přijatelná, jinými slovy teorie o tom, že existují režimy, od kterých se nemůže požadovat dodržování svobod.

Při této příležitosti bych chtěl připomenout vynikající esej nositele Nobelovy ceny Amartya Sena o globálních kořenech demokracie a demokracii jako univerzální hodnotě. Ve zkratce, prosazování lidských práv by mělo sehrávat velmi významnou úlohu ve vztazích EU se všemi třetími zeměmi.

Jedním z nástrojů je dialog, a proto se domnívám, že by bylo vhodné vypracovat zprávu, která pomůže zorganizovat a systematizovat dialogy o lidských právech, které Evropská unie vede s jinými zeměmi.

Těší mě skutečnost, že v odstavci 31 zprávy je Rada žádána, aby zabezpečila, že začátek anebo ukončení dialogu splňuje jasná kritéria, a aby předtím vykonala hodnocení dosahu svého jednání. Rovněž souhlasím s tvrzením, že dialog by neměl být samoúčelný.

Svůj příspěvek bych chtěl uzavřít uvedením příkladu Kuby, která se ve zprávě neuvádí a kde se, bohužel, lidská práva a základní svobody stále nedodržují. Rada se však nedávno rozhodla navrhnout zahájení komplexního dialogu s Kubou, do kterého tato práva zahrnuta budou.

Je známo, že stanovisko většiny Parlamentu je nesouhlasné s do určité míry nepředvídatelnou politikou, kterou Rada vykonává poslední tři roky ve vztahu ke Castrovu režimu. Podle našeho názoru by mělo být před přijetím jakékoli další iniciativy prioritou neústupné trvání na propuštění politických vězňů.

  Ana Maria Gomes (PSE). – (PT) Gratuluji své kolegyni paní Valencianové k její významné zprávě, ve které konkrétně navrhuje začlenění Parlamentu do dialogů o lidských právech, které vedou Rada a Komise.

Nejde jen o otázku pokusu o posílení úlohy EP, kterou sehrává na meziinstitucionální úrovni. Jde o otázku pokusu využití výhod přidané hodnoty, kterou účast Evropského parlamentu může přispět k podstatě těchto dialogů a k praktickým výsledkům, ke kterým vedou v oblasti, v níž necitlivost a rozpačitost různých evropských vlád a orgánů nešťastně protiřečí závazku a historicky vedoucí pozici Evropského parlamentu, orgánu zastupujícího občany Evropy.

Je nutné přiznat, že existuje množství případů nekonzistentnosti, které Evropě ubírají na důvěryhodnosti. Jen dnes ráno jsem v příspěvku do diskuse o terorismu kritizovala spolupráci evropských vlád s administrativou prezidenta Bushe v programu obchodu s mučením.

Avšak zamysleme se také nad evropskou politikou rozvoje, která by měla podporovat řádnou správu věcí veřejných, a tedy i lidská práva. Současné portugalské předsednictví dokonce v této souvislosti plánuje posílit evropské vztahy s Afrikou. Proč Komise a Rada nedokážou ani nejmenším využít nástroje, které mají k dispozici, například dohodu z Cotonou, v které jsou zakotveny specifické články věnované lidským právům?

Dnes je už pro 77 milionů Etiopanů a mnoho dalších milionů Afričanů zjevné, že EU nebere dohodu z Cotonou vážně. Třicet osm zvolených členů parlamentu, novinářů a aktivistů, kteří byli v Etiopii uvězněni po volbách v roce 2005, jež byly monitorovány misí Evropské unie, bylo nedávno propuštěno díky opakovanému tlaku tohoto Parlamentu a tváří v tvář nepochopitelnému mlčení ze strany Rady.

Ostatní jsou však stále ve vazbě, jako Netsanet Demissie a Daniel Bekele. Budou někdy schopni uvěřit dohodě z Cotonou a EU? Příklady neschopnosti jednat nebo nechutné servilnosti ze strany představitelů EU existují na celém světě – od Addis Abeby po Peking, od Moskvy po Rijád a od Teheránu po Havanu.

Doufejme, že zprávy evropského komisaře, kterými se nedávno omluvil vládě v Súdánu s cílem předejít vyhoštění místních delegátů Komise, se ukáží jako bezdůvodné.

  Anna Ibrisagic (PPE-DE). - (SV) Paní předsedající, ve světě, kde demokracie a lidská práva nejsou vždy samozřejmostí – u našich sousedů a někdy i v zemích, které ačkoli nejsou členy EU, jsou stále součástí naší Evropy – jsou vztahy EU s okolním světem ještě důležitější. Každý z takových vztahů, ať už ve formě setkání, dialogu nebo dohody, je příležitostí k potvrzení našich hodnot a uložení požadavků zemí, které stále ve svém každodenním životě neprožívají pravý význam humanity, lidských práv a demokracie.

Zpráva, o které tu dnes diskutujeme, je v zásadě dobrá. Poukazuje na některé z těžkostí, s kterými se můžeme setkat při práci s různými formulacemi a přístupy k lidským právům, avšak stále se domnívám, že bychom měli být kritičtější, pokud jde o náš postoj například k Číně a Rusku. Je naší povinností, abychom kritizovali země, které nedodržují lidská práva a nejsou demokratické, avšak je úplně zásadní, abychom kritizovali země, které si myslí, že jsou demokratické – nejen z důvodů naší vlastní důvěryhodnosti, ale i kvůli všem lidem, kteří v těchto zemích žijí a kteří nemají ani příležitost své kritické postoje vyjádřit nahlas.

Demokracie a lidská práva v EU jsou samozřejmostí, a tak máme někdy pocit, že vždy existovaly, existují a existovat budou. Avšak my, co jsme se narodili do diktatury, víme, že za demokracii a lidská práva musíme bojovat den co den. Nestačí říci, že se v oblasti lidských práv vykonává činnost a že se věci zlepšují. Je třeba udělat ještě velmi mnoho, jak často říkáme. V našich dialozích musíme být jednoznačnější a o mnoho konkrétnější jak v kritice, tak i v požadavcích, a musíme začít říkat věci na rovinu, pokud chceme pro svoje děti zanechat lepší svět.

  Pierre Schapira (PSE). – (FR) Paní předsedající, v tuto pozdní hodinu už bylo mnoho věcí řečeno, avšak já bych velmi rád poděkoval pani Valencianové, samozřejmě, za tuto zprávu. Představuje významný krok při zpřehledňování a zefektivňování evropské politiky rozvoje v oblasti lidských práv.

Také bych využil příležitosti, kterou mi tato diskuse poskytuje, abych vyzval zástupce Rady a Komise k lepší meziinstitucionální spolupráci. Je skutečně nezbytné otevřít dialog mezi Radou, Komisí a Parlamentem za účelem kvalitnější koordinace činnosti v oblasti lidských práv a s cílem předejít rozporům a zdvojování, pokud jde o poselství, které chceme zprostředkovat světu.

Bohužel jde o neustále aktuální skutečnost. Abych uvedl konkrétní příklad Barmy, naše politika vůči této zemi je zvenčí nedešifrovatelná. Členové EU se zavázali ke společné petici ve prospěch národního usmíření, demokracie a lidských práv, avšak ve skutečnosti jsou členské státy EU rozdělené, vystupují v slabé a neúčinné pozici, které nemá žádný vliv na režim v Barmě.

Evropská unie nemá politicky žádnou jasnou strategii. Soustřeďujeme se jen na humanitární pomoc, která je samozřejmě zásadní, ale nepostačuje. Nepřijali jsme stanovisko ke způsobu, jakým by Rada bezpečnosti OSN měla řešit situaci v Barmě, čímž jsme nepodpořili rezoluci. Kromě toho Komise snížila objem dotací pro projekty zaměřené na prosazování lidských práv a demokracie v Barmě. Ve zkratce, Evropská unie nevyužívá svůj vliv pozitivním a efektivním způsobem zaměřeným na prosazování a podporu demokracie a lidských práv v této zemi.

Nedávné selhání naší výzvy o propuštění barmské nositelky Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij je toho důkazem. Parlament jí dokonce v roce 1990 udělil Sacharovovu cenu. Tento příklad dokonale dokazuje skutečnost, že naše tři instituce musí jednat společně při prezentování koherentní, srozumitelné politiky k prosazování lidských práv.

  Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) Paní předsedající, dámy a pánové, zpráva, o které tu dnes diskutujeme, si v první řadě zaslouží naši podporu, protože velmi podrobně a do hloubky zkoumá téma, které je pro vnější rozměr Evropské unie neskutečně významné, a chtěl bych proto pogratulovat zpravodajce.

Nejhorší věc, jaká by se mohla závazku Evropské unie k světovému prosazování lidských práv stát, by bylo, kdyby se z něho stala samostatná otázka, která se řeší bez ohledu na širší kontext. Alternativou, správnou volbou, jak se domnívám, je chápat prosazování lidských práv jako etickou povinnost z důvodů, které jsou zřejmé, stejně jako skutečnost v zájmu EU, jestliže nestabilita, přistěhovalecké vlny a politické a vojenské napětí spojené s porušováním lidských práv vedou ke krizím, které ze světa dělají nebezpečnější místo.

Proto souhlasím se základní otázkou, avšak měli bychom prozkoumat otázku metody. Jestli chce EU udržovat vztahy jen se zeměmi, které dodržují lidská práva tak, jako je dodržujeme my, potom se naše skutečné vztahy omezí jen na několik zemí. Naopak, jestli chce Evropská unie vždy jednat v souladu s realismem hospodářských, energetických, geostrategických a jiných zájmů, velmi brzy přijde na to, že prosazování momentálních výhod vede vlastně k vytváření nebezpečí pro budoucnost.

Musíme doufat v koherentní strategii EU, která zahrnuje hmatatelný a měřitelný pokrok v oblasti lidských práv v rámci jejího programu vnější politiky. Není možné vyčleňovat rozpočtové prostředky bez hodnocení výsledku jejich uplatnění nebo vyjadřovat neupřímnou podporu návrhům, které nebudou nikdy realizovány.

V této souvislosti je nejbližší summit EU – Afrika příležitostí, kterou si nemůžeme nechat ujít. Jestli hodláme pomoci Africe a Afričanům, a to hodláme, musíme být velkorysí a zároveň nároční ve stejné míře. Jak jsem uvedl, neklameme sami sebe, že můžeme udržovat vztahy jen se zeměmi, které dodržují základní hodnoty, avšak musíme být přesvědčeni o tom, že program v oblasti lidských práv je součástí naší politiky vztahů s těmito zeměmi. Jinak bychom podlehli síle některého z diktátorů a vyslali bychom signál nikoli dobré vůle, ale nedostatku politické schopnosti a jednací síly.

Lepší svět je, paní předsedající, bezpečnější svět a Evropa nemůže zaměňovat tzv. měkkou sílu své diplomacie za vysněnou sílu, či ještě hůře, za žádnou sílu.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Gratuluji paní Valencianové k její vynikající zprávě, předložila některé velmi důležité návrhy. Zároveň bych chtěl poukázat na několik nedostatků, které nejsou její chybou, ale představují koncepční nedostatky Evropského parlamentu a Evropské unie.

Uvedu příklad Číny, v jejímž případě oprávněně protestujeme proti porušování lidských práv nebo omezování svobody náboženského vyznání, avšak nikdy neuvádíme, že 700 milionů lidí žijících na venkově nemá žádné sociální zabezpečení a důchod. Chtěl bych se zeptat, zda nejde o důležité lidské právo? Budu pokračovat. V celé zprávě se neuvádí ani jedna zmínka o otázce národnostních menšin v Číně.

Evropská unie by měla konečně přijmout skutečnost, že pokud si přeje stabilitu, ať už na západním Balkáně nebo kdekoli na světě, musí se zachovat upřímně při jednáních v otázce menšin a národnostních menšin. Evropský parlament se potřebuje zúčastnit několika seminářů v budově Rady Evropy, aby konečně pochopil, že lidská práva a práva menšin jsou dvě úplně rozdílné věci!

Je nepřijatelné, že v celé zprávě se nevyskytla jediná zmínka o otázce národnostních menšin a jediná zmínka o otázce přistěhovaleckých menšin nebo přistěhovaleckých menšin v západní Evropě. Jen dnes jsem  právě v tomto Parlamentu prohlásil, že Francie, Velká Británie a Holandsko procházejí krizí integrace nových menšin. Jestliže Evropský parlament a Evropská unie nezmění svůj přístup, nebudou schopny řešit mezinárodní problémy a mezinárodní konflikty a nebudou mít morální právo soudit Čínu legitimním způsobem. Měli bychom si zamést před vlastním prahem, vyřešit neřešitelné otázky menšin tady, v Evropě.

  Tunne Kelam (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, v dialozích EU s třetími zeměmi nedošlo k dostatečné shodě a taková situace může podkopat základy důvěryhodnosti politiky EU v oblasti lidských práv. To jsou dva závěry této zprávy.

Náš vzkaz pro Komisi a Radu je proto velmi jasný: otázky lidských práv by měly přejít do reálné politiky. Jinými slovy, neměly by být podmíněny strategickými nebo geopolitickými zájmy.

Největší výzvou zůstává zavést tyto vznešené cíle do našich současných vztahů. Je tu jasný konflikt zájmů a názorů ve vztazích EU s diktaturou v Kazachstánu. V případě Číny a Ruska bychom se při vyjadřování oprávněných obav nad tamější situací měli ptát, zda dialogy, jak se vedly dosud, znamenaly skutečné zlepšení situace.

A když už hovoříme o Rusku, tato země by měla přestat tvrdit, že partnerství EU – Rusko je založeno na společných hodnotách. V současné situaci to vyznívá velmi ironicky. Je třeba nazývat věci pravými jmény, protože Putinovo Rusko je pravděpodobně tam, kde bylo Hitlerovo Německo v polovině třicátých let.

Nevěnování se těmto skutečnostem celou mocí a autoritou EU znamená nést spoluzodpovědnost za surové porušování lidských práv v Rusku.

Ve stejné době vyzval pan Schröder EU, aby nezatěžovala Rusko přehnanými požadavky v oblasti lidských práv a demokracie. Skutečností bohužel je, že EU stále chybí skutečné pochopení, když se s nejlepším úmyslem pokouší vyvážit lidská práva a svoje hospodářské a strategické zájmy.

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Pozornost věnovaná dialogu o lidských právech nikdy není zbytečná, a proto bych chtěl přivítat řečníka, který představil mnoho návrhů a hodnocení. Evropský parlament hodlá, a může, být aktivnější součástí v dialozích, které vedou Rada a Komise s třetími zeměmi v otázce lidských práv, protože má nezbytný potenciál a zkušenosti. Tvořivost a nezávislost poslanců EP mohou doplňovat realismus Komise a Rady. Musíme hovořit hlasitěji o statutu zastánců lidských práv a prostředí, ve kterém pracují, stejně jako o hospodářských, sociálních a ekologických lidských právech. Třebaže vztahy mezi EU a Spojenými státy americkými zastiňuje válka v Iráku a Guantánamo, tyto vztahy jsou zdravé díky našim společným hodnotám. EU a Rusko spojují plynovody a ropovody, avšak dialog o lidských právech s Ruskem nemohou obměkčit zdroje energií a obchodní zájmy. Tato velká a významná země hledá národní ideu a osobitou cestu. V této souvislosti bych mohl zmínit připomínku, kterou jsem slyšel v Moskvě. V minulosti jsme se mylně domnívali, že v Rusku jsme na správné cestě, dnes se mylně domníváme, že jsme na osobité cestě. Nikdo neupírá Rusku právo jít vlastní cestou, jak si to přeje většina občanů. Jde však o úplně jinou věc, jestliže je doprovázena omezením svobody projevu a tisku a činnostmi nevládních organizací nebo výjimkami pro určité strany. Nehledá se cesta pro dialog o lidských právech s Běloruskem, ačkoli se domnívám, že je to zájem nejen zastánců lidských práv v této zemi, ale i EU. Důvod, pro který aktivně kritizujeme Bělorusko, platí též pro některé země ve střední Asii a na jižním Kavkazu, které se dokonce účastní evropské politiky sousedství. Nicméně větší ztráty a vůně ropy a zemního plynu by neměly zmírnit postoje vůči porušování lidských práv.

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, musím říci, že nebylo jednoduché se touto zprávou prokousat. Byla nesmírně dlouhá a mnoho věcí se v ní opakuje, ale zabývá se důležitým tématem.

Jsem oddaným obhájcem skutečných lidských práv. Musím ale přiznat, že mám potíže s rozsahem koncepce, která má pokrýt skoro každý možný aspekt lidské činnosti: vyjmenuji jich několik, které se opakovaně uvádějí, a to sociální, environmentální, hospodářská a kulturní práva.

Zneužívání lidských práv ve světě se nikdy nevěnovalo tolik pozornosti jako dnes. Přesto to v mnohých zemích, kde je zneužívání nejhorší, paradoxně nevedlo ke změně k lepšímu. EU hraje důležitou úlohu při prosazování právních norem a respektování lidských práv, avšak její zvyk opovrhovat vlastními zákony nijak nepovzbuzuje ke změnám v nejhorších režimech. V této souvislosti mě napadají zejména Zimbabwe a Barma, u nichž zákaz cestování a cílené sankce ze strany EU byly při několika příležitostech z neopodstatněných důvodů ignorovány. A potom se divíme, proč jsou naše opatření neúčinná a tyrani se nám vysmívají!

Mnoho afrických zemí nesplnilo svou povinnost nastolit řádnou správu. Nikoho to asi nepřekvapí, když se nevyšle jasný signál ze strany účastníků dialogu EU týkající se této věci.

Celé roky jsme se pokoušeli, aby se ostatní africké země s námi spojily a pokusily se zlepšit situaci v Zimbabwe, ale zbytečně. Země se mezitím ponořila do hospodářského chaosu a miliony obyvatel jsou za Mugabeho arogantní diktatury ponechány hladovění a chudobě.

Jak se zdá, EU možná opět poruší svá vlastní pravidla a v prosinci pozve Mugabeho nebo jiné zakázané ministry Zimbabwe na summit EU – Afrika v Lisabonu.

Portugalskému předsedovi vlády jsem o tom napsal 3. července. Dosud jsem nedostal odpověď. Když tu Rada právě teď není, mohlo by předsednictvo zjistit, co zamýšlí udělat? Ze včerejší zprávy se dovídám, že komisařka pro vnější vztahy, paní Ferrero-Waldnerová, uvedla, že namísto Mugabeho možná pozvou ministra zahraničních věcí! Nuže, on má též zákaz, na zakázaném seznamu má číslo 83. Mohli byste nám tedy říci, co se v této souvislosti stane ?

  Gabriela Creţu (PSE). - (RO) Paní předsedající, vážení kolegové, tvrzení, že práva žen jsou neoddělitelnou součástí lidských práv, by bylo možné považovat za tautologii, protože jsou v nich inherentně obsažena. Realita jen dokazuje, že jsou vysloveně ignorována. Nedávno jsme vypočítávali zpoždění při dosahování rozvojových cílů tisíciletí, v jejichž rámci jsou ženy cílovou skupinou, ale zároveň i základním faktorem procesu urychlení.

Ve vynikající zprávě Eleny Valencianové se Rada a Komise vyzývají, aby uvažovaly o genderové dimenzi v dialogu se svými partnerskými zeměmi. Avšak dialogu se účastní minimálně dvě strany a my jsme jednou z nich. Domníváme se, že účinnost opatření zaměřených na prosazování a ochranu práv žen, stejně jako kontrola jejich vykonávání, též závisí na citlivosti evropských stran, institucí a našich vlád k otázkám rovnosti pohlaví. To je podmíněné dosažením jejich vlastních cílů stanovených v plánu pro rovnost pohlaví.

Nepotřebujeme vymýšlet sofistikované ukazatele, abychom zjistili, že v Evropské unii existují vlády, ve kterých není žádná žena, a jiné, které nekriticky brání tradice a praktiky porušující práva žen. Všichni víme, že rozhodnutí začít dialog o lidských právech se přijímá na základě několika kritérií stanovených Radou v případě, že se určité situace v partnerské zemi považují za znepokojující.

Dokonce i v ideálním případě, kdy by všichni členové Rady podporovali práva žen, přemýšlím, jakým příkladem jsme pro zemi, od které se požaduje, aby přijala opatření na rovnost zastoupení v politických strukturách. Bohužel tato poznámka platí i pro Evropský parlament, kde existují velké rezervy v oblasti reformy našich vlastních struktur z hlediska rovnováhy pohlaví.

Od evropských institucí a členských států požadujeme koherentnost prohlášení a činů. Je třeba zachovat koherentnost politiky Společenství a nástrojů, aby se negativním způsobem neovlivňovaly s potenciálními opatřeními zaměřenými na ženská práva v partnerských zemích. Mluvit o ženách je důležité, avšak významnější je nechat je hovořit, aby mohly zkvalitnit politické klima, mírové procesy a snížit míru korupce všude na světě.

  Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, předložená zpráva má moji plnou podporu zejména proto, že se týká jednoho z nejpalčivějších problémů, kterému nečelí jen Unie, ale celý svět. Kvalita dialogu a konzultací v oblasti lidských práv s třetími zeměmi v první řadě závisí na koherentnosti a transparentnosti činů. Chtěl bych zdůraznit, že způsob, jak maximalizovat výsledky dialogu, spočívá v utužování spolupráce, zejména pokud jde o trojúhelník Unie, v rámci kterého se přijímají rozhodnutí. Musíme přesně určit cíle, kterých hodláme dosáhnout.

Navrhované zvýšení koherentnosti by také mělo rozšířit společný postup oddělování dialogu o lidských právech od jiných dvojstranných vztahů. Nepochybně se ve zprávě zdůrazňuje, že pokrytectví tohoto druhu by mělo být odstraněno v případě Číny. Tento požadavek však není dostatečně přísně formulován, pokud jde o vztahy s Ruskem. Kritéria, která uplatňujeme v případě lidských práv, by měla být jasně stanovená pro všechny země, a především by měla být stejná.

Je mi líto, že to musím říci, ale toto pravidlo se dost často porušuje. Normy, které jsou univerzálně přijaté, se uplatňují selektivně v závislosti na návratnosti, které je možno dosáhnout tímto způsobem. Tak vypadá situace v případě Ruska, jak už jsem zmiňoval, jestliže Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Ruska. Nepochybně z této skutečnosti vyplývají výhody pro obě strany. Nemůžeme však dopustit, aby cenou za dobré obchodní vztahy byla relativizace lidských práv. Doufám, že vám nemusím připomínat, že v Ruské federaci je rozšířené využívání mučení a pronásledování na základě rasy jako v Čečensku, přičemž organizace Reportéři bez hranic umístila tuto zemi na 147. místo na světě, pokud jde o hodnocení svobody tisku a to je nebezpečně blízko takovým zemím, jako je Čína a Severní Korea.

Následky, o kterých hovořím, se též vztahují na Kubu, která se ostatně v této zprávě nezmiňuje. Tak jako v případě Ruska, Evropská unie jako hlavní obchodní partner zavírá oči před záležitostmi, ke kterým v této zemi dochází. Kromě červnového rozhodnutí nebylo přijato žádné zvláštní opatření. Čas od času se dočítáme, že Evropský parlament požaduje to či ono nebo něco odsuzuje, ale jaké výsledky si od toho slibujeme? Stále nebyla udělena Sacharovova cena havanskému hnutí „Ženy v bílém“.

Dalším a velmi významným prvkem v oblasti lidských práv je potřeba zpřísnění nástroje, kterým se upravuje získání a rozdělování finanční pomoci pro opozici v zemích s nedostatečnou úrovní demokracie. Zvláště bych chtěl zdůraznit, jak důležité je správné určení potřeb. Pro opoziční skupiny je často charakteristická nízká úroveň formalizace. Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom zabezpečili, že peníze se dostanou ke správným lidem, a ne k těm, kteří drží moc. Prosím, zkuste to pochopit, znám tuto situaci z vlastní zkušenosti a vím, že pro tyto lidi jsou konkrétní opatření mnohem hodnotnější než usnesení a záruky.

Chtěl bych využít tuto diskusi o lidských právech, abych obrátil vaši pozornost na situaci křesťanů v zemích Středního východu. O této situaci dostáváme znepokojující zprávy. V srpnu byli dva křesťanští aktivisté z Křesťanského sdružení pro Střední východ zatčeni a obviněni z vyjadřování antiislámských názorů. V Alžírsku vláda omezila náboženskou svobodu nemuslimského obyvatelstva, což má přímý vliv na křesťany žijící v této zemi. Represe ze strany neustále radikálnějších muslimů též ovlivňuje život křesťanů v takových zemích, jako je Irák, Egypt a Libanon.

  Joe Borg, člen Komise. − Vážená paní předsedající, ocenil jsem výměnu názorů o této zprávě, která dokazuje odhodlání Parlamentu hájit lidská práva.

Inspirován diskusí bych se chtěl vyjádřit k poznámkám Komise o doporučeních na zvýšenou transparentnost dialogů o zapojení Evropského parlamentu a organizací občanské společnosti do všech aspektů dialogu a diskusí; bod, ke kterému směřovalo několik intervencí.

Zatímco se některá doporučení zprávy stávají součástí běžných postupů, jako ta týkající se tiskových konferencí a podávání informací, všechny tři instituce by měly důkladně zvážit různé návrhy a najít řešení, přičemž by měly zvážit právní rámec EU a dohody mezi Parlamentem a Komisí, které předpokládá rámcová dohoda z května 2005.

Měli bychom přitom být pragmatičtí. Na jedné straně to znamená neukrývat se za nařízení a výmluvy typu „všechno funguje tak, jak má“ a na straně druhé důsledně přehodnotit politické příležitosti a následky zvýšené transparentnosti v oblasti účinnosti dialogu a především připravenost třetích zemí zúčastnit se dialogu.

Pečlivě by se měl zvážit vliv na současný dialog a vztahy s třetími zeměmi, aby se EU vyhnula nebezpečí připravit se o účinný nástroj.

V každém případě jsem přesvědčený, že dokážeme najít vhodná opatření na uspokojení potřeby informací a zároveň zachovávat a zvyšovat účinnost nástroje.

Co se týče předloženého problému zahrnout lidská práva do obchodních a odvětvových dohod, Komise se domnívá, že není třeba opakovat doložku o lidských právech obsaženou v asociačních dohodách, v dohodě o partnerství a spolupráci nebo v sektorových dohodách.

Absence takové doložky v odvětvových dohodách nám nebrání vést konzultace o lidských právech s dotyčnými zeměmi nebo použít jiný nástroj ze sady nástrojů Evropské unie v oblasti lidských práv.

Komise by v souvislosti s otázkou programů spolupráce v oblasti demokracie a lidských práv chtěla Parlamentu připomenout, že nový nástroj s názvem Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva předpokládá speciální fondy na projekty v problematických zemích, jako jsou Kuba a Barma/Myanmar, které byly v této rozpravě zmíněny.

Dovolte mi zdůraznit, že v otázce univerzálnosti lidských práv Evropská unie souhlasí se zásadou univerzálnosti, nedělitelnosti, vzájemné závislosti a vzájemných vztahů všech lidských práv.

Podle této zásady vyhlášené na Světové konferenci o lidských právech ve Vídni se o lidských právech diskutuje celkově spravedlivým a rovnocenným způsobem na stejném základě a se stejný důrazem. Není samozřejmě vyloučeno, že se na schůzi určitému souboru práv dostane více pozornosti pro aktuální události nebo pro připravenost našich partnerů v dialogu zdůraznit určité otázky místo jiných.

Komisi potěšilo zejména to, že se zpráva věnuje několika doporučením v oblasti práv žen a jejich začlenění do rozhovorů. Neměli bychom zapomenout ani na ostatní soubory práv a skupiny zasluhující pozornost.

Komise v souvislosti s volebními pozorovatelskými misemi souhlasí, že politický dialog, a zejména dialog o lidských právech, nabízí příležitost žádat partnerské země, aby přijaly doporučení těchto misí. Komise v této souvislosti obhajovala i pokračující angažovanost vedoucího mise Evropské unie.

Další postup by se měl zaměřit na činnosti příslušných politických a volebních orgánů a na aktivní úlohu občanské společnosti a podporu demokracie, včetně volební reformy.

Komise není přesvědčena o potřebě zavést k tomuto účelu specifický a samostatný povolební protokolový mechanismus. Její stanovisko je, že podpora, nástroje dialogu a monitorovací mechanismy existují s cílem zabezpečit povolební strategie a podporu demokracie a tyto mechanismy by se měly nadále používat.

Pokud jde o konkrétní otázku pana Van Ordena, postoupím jeho zájem a jeho otázku komisařce Ferrero-Waldnerové, která vám určitě poskytne odpověď.

Na závěr mi dovolte prohlásit, že jsem si poznamenal mnoho dalších poznámek týkajících se jednotlivých situací. Ubezpečuji vás, že tyto poznámky pošlu dále komisařce Ferrero-Waldnerové, která je určitě posoudí.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční ve čtvrtek, 6. září 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Alessandro Battilocchio (NI), písemně. – (IT) Chtěl bych upřímně poděkovat zpravodajce za její práci, protože se domnívám, že je neskutečně důležité, aby se přijala konzistentní evropská politika v oblasti lidských práv a demokracie při vedení mezinárodního dialogu. Ve skutečnosti příliš často převažují argumenty založené na hospodářských a strategických zájmech nad dobrými úmysly a evropskými hodnotami vyhlášenými v tomto Parlamentu. Se zvláštním ohledem na hospodářské a obchodní dohody s třetími zeměmi nebo jednání WTO, EU někdy nevěnuje dostatečnou pozornost právům pracovníků, menšin, žen a dětí mimo EU, čímž se z ní stává tichý spolupachatel brutálních násilných činů a netolerovatelných praktik. Evropská sociální, hospodářská a energetická politika, které EU udělaly nezávislejší, pokud jde o lidské zdroje a zdroje energií, by Evropě mohly pomoci zbavit se jistých geopolitických pout, která ji v některých případech nutí mlčet, když jde o lidská práva. A na závěr, mnoho usnesení a vyhlášení EP týkajících se konkrétních situací zůstává nevyslechnutých. Pro Radu a Komisi je důležité věnovat více pozornosti výzvám poslanců EP, kteří tlumočí požadavky osob nebo etnických skupin, které jsou jinak vyloučené z jakékoli formy komunikace.

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN), písemně. – (PL) Z mnoha kvalitních návrhů uvedených v této zprávě si skutečnost, že se v ní vyzývá Rada a Komise k zapojení Parlamentu ve větší míře do přípravy a vedení dialogů s třetími zeměmi, zaslouží zvláštní ocenění. Evropský parlament je konec konců institucí, jejíž stanovisko k záležitostem lidských práv je na celém světě velmi vážené.

Neměli bychom však zapomínat, že dialog se zeměmi mimo Unii se nesmí stát samoúčelným. Mělo by se kategoricky zdůraznit, že lidská práva nemohou sehrávat úlohu v žádných jednáních nebo rozhovorech s diplomatickým nebo hospodářským základem. Porušení těchto práv nesmí být tolerováno a Evropská unie spolu se svými agenturami musí prosazovat tuto zásadu v absolutní míře vzhledem k historickým, kulturním a morálním hodnotám, které vedou její činnost.

V zásadě musíme vyvíjet stálý a konzistentní nátlak na takové země, jako je Rusko nebo Čína, s nimiž už určitou dobu probíhá institucionalizovaný dialog. Je důležité monitorovat výsledky dohod a závazků, které byly dohodnuty v rámci jednotlivých kol konzultací, jestliže to je jediný způsob, jakým je možné dosáhnout skutečného pokroku. V této souvislosti je potěšující, že ve zprávě se uvádějí oblasti, ve kterých tyto země musí pokročit. Bohužel ještě existuje velmi mnoho podobných problémů.