Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 25. září 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

13. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Komisi)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem jsou otázky položené Komisi (B6-0316/2007).

Komisi jsou položeny tyto otázky.

 
  
  

První část

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 32, kterou pokládá Richard Corbett (H-0607/07)

Předmět: Respektování specifičnosti sportu

Souhlasí Komise s tím, že podnět UEFA týkající místních hráčů podnítí sportovní solidaritu a bude pro evropský fotbal určitou zárukou? Jaké kroky plánuje Komise při vytváření legislativních návrhů a výkladu stávajících předpisů EU pro respektování specifičnosti sportu?

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, člen Komise. − Paní předsedající, rád přispěji svými odpověďmi týkajícími se specifičnosti sportu. Bylo by aktuální diskutovat o této otázce podrobněji ne nyní ale později, protože 11. července tohoto roku přijala Komise bílou knihu o sportu. Byla významným příspěvkem, který zdůraznil význam podpory řádných podmínek pro přípravu mladých lidí, talentovaných sportovců a sportovkyň, což je pro udržitelný rozvoj sportu na všech úrovních zásadní. Tato kniha byla institucionálním a velmi politickým příspěvkem k této otázce a spolupráci v této věci.

Cituji z této knihy: „Pravidla požadující po týmech zavedení určitých kvót stanovujících zastoupení místních hráčů lze přijmout jako slučitelné s ustanoveními Smlouvy o volném pohybu osob, pokud nepovedou k přímé národnostní diskriminaci a pokud bude případné důsledky nepřímé diskriminace z nich vyplývající možné obhájit jako přiměřené vzhledem k sledovanému legitimnímu cíli, jakým je například zlepšení a ochrana přípravy a rozvoje talentovaných mladých hráčů.“ Myslím, že toto jasně ukazuje, jak má být tato otázka vykládána.

Komise v současné době hodnotí slučitelnost opatření UEFA týkajících se místních hráčů s právem Společenství, abychom nastolili rovnováhu mezi potřebou dodržení práva Společenství na jedné straně a autonomií sportovních organizací a zájmů evropského fotbalu na straně druhé.

Hodnocení probíhá ve světle prohlášení, které je přílohou Amsterodamské smlouvy, takzvaného Niceského prohlášení Evropské rady z roku 2000, a bílé knihy o sportu, která výslovně zmiňuje, podobně jako akční plán Pierre de Coubertin v bodu 9: „dokončit analýzu pravidel po týmech zavedení určitých kvót stanovujících zastoupení místních hráčů“. Tyto obšírné srovnávací informace o fotbalových akademiích v členských státech a o místních hráčích nejsou v současné době k dispozici.

V roce 2006 zadala Komise vypracování studie o sportovních akademiích v členských státech, včetně otázky místních hráčů. Očekává se, že výsledky této studie vhodně přispějí k její analýze.

Pokud jde o druhou část otázky – vzhledem k tomu, že se skládá ze dvou částí týkajících se specifičnosti sportu – kapitola 4 bílé knihy pracuje s pojmem specifičnosti sportu v rámci mezí stávajících pravomocí EU. Jak je podrobněji uvedeno v našem pracovním dokumentu a jeho přílohách, rozhodnutí Evropského soudního dvora a Komise ukazují, že specifičnost sportu byla v minulosti uznávána a brána v úvahu. Komise sdílí názor, že určité hodnoty a tradice evropského sportu je třeba podporovat, a nadále bude při respektování práva EU uznávat specifičnost tohoto odvětví. Přístup případ od případu však zůstává základem pro kontrolu uplatňování práva EU, zejména pravidel upravujících hospodářskou soutěž a vnitřní trh ze strany Komise. To je v souladu se současnými ustanoveními Smlouvy.

Abychom všem zainteresovaným účastníkům poskytli právní jistotu a přispěli ke zlepšení řízení evropského sportu, vysvětluje výše zmíněný pracovní dokument a jeho dvě přílohy podrobně otázku specifičnosti. Týká se sportu a pravidel EU upravujících hospodářskou soutěž a sportu a svobody vnitřního trhu a poprvé rekapituluje judikaturu Evropského soudního dvora a rozhodnutí Komise v oblasti sportu.

Chci zdůraznit, že poprvé je v našem politickém dokumentu poukazováno na specifičnost sportu mnohem více kdykoliv předtím v kontextu EU. To je nejvýznamější příspěvek k podpoře sportu v Evropské unii, a dává odpověď na tuto otázku.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Corbett (PSE). – Účelem pravidel UEFA, která vyžadují, aby v klubech hrálo určité procento místních hráčů, je, aby se kluby nespoléhaly pouze na svou finanční sílu na trhu s přestupy, ale aby musely investovat do tréninku místních hráčů. To je základním záměrem. Přesto Komise v této otázce ve své Bílé knize nepřekročila svůj stín a neřekla, že to je záměr, který je v souadu se Smlouvou; a nyní pane komisaři říkáte, že by to tak mohlo být, pokud... – a stále tuto otázku zkoumáte. Mohu se zeptat Komise, proč to trvá tak dlouho? Kdy bude Komise schopná tento žádoucí záměr podpořit?

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, člen Komise. − Chtěl bych víc, než jenom dát odpověď, ale je zde již určitý krok kupředu, pokud si pamatujete naše rozpravy před rokem, alespoň z pohledu Parlamentu. Myslím, že odpověď, kterou jsem citoval, která je součástí sdělení – tohoto politického dokumentu – je důležitým ujištěním, že chceme podporovat specifičnost sportu, zejména fotbalu, pokud jde o ochranu a podporu mladých lidí, jejich přípravu a investice do mladých lidí.

Studie dosud nebyla dokončena, protože dosud nemáme všechny údaje, které bychom chtěli. Doufám, že se nám podaří pomocí dodatečného dotazníku, na kterém teď pracujeme, získat chybějící údaje. Je velmi důležité, aby s námi spolupracovali partneři z asociací, federací, klubů a lig z členských států. Doufejme, že v dohledné budoucnosti – byl bych rád, kdyby to bylo počátkem příštího roku – budeme schopni dát definitivní odpověď. Za dva týdny se setkáme se všemi zainteresovanými účastníky ze světa sportu v Bruselu, abychom projednali obsah a provádění bílé knihy. Věřím, že tato část bude zásadní pro konkrétní akce a podporu hodnot sportu.

Jménem Komise vám mohu říci, že se nadále těmito otázkami pečlivě zabýváme, ale je třeba je řešit citlivě. Než přijmeme jakékoliv rozhodnutí, nejen v této oblasti, která je zcela specifická, musíme provést důkladnou analýzu a pak přijmout skutečná rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Pane komisaři, aniž bych chtěl urazit Komisi či Soudní dvůr, mám pocit, že ani naši soudci ani komisaři či komisařky nejsou moc často vidět na fotbalovém hřišti. Pokud by se tam vyskytovali častěji, všimli by si, že nám začíná sezóna evropských pohárů, kde hrají týmy proti sobě a kde často jen jeden hráč je členem národního týmu. Jsme proto svědky toho, jak se zanedbává péče o novou krev a všemu se přisuzuje pouze hospodářský rozměr.

Fotbal je více než jen vnitřní trh a není pouhou soutěží v právním smyslu. Fotball je sportovní soutěž mezi týmy na celostátní, regionální a místní úrovni. Něco se tu musí stát, a to rychle. Může Komise slíbit, že se něco opravdu děje kromě toho, že se vypracovávají studie?

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, člen Komise. − Jsem si jist, že něco bude opravdu učiněno. Použiji jako výborný příklad fotbal, neboť svým způsobem je Evropa ve fotbalu nejlepší na světě. Myslím, že můžeme být nejlepší v mnoha jiných oblastech, například vysokoškolském vzdělávání, které obvykle v Evropě není považováno za nejlepší. Ne, to, co Evropa potřebuje, není pouze odkaz na její úspěchy nebo odkaz na význam fotbalu nebo sportu pro její historický vývoj a současné úspěchy, ale také pro budoucnost. Jedním řešením je vyvážený přístup ke sportovním aktivitám, což znamená, že sport není především o penězích ale o pravidlech a hodnotách, kterými se řídí svět, a peníze mají jen podporovat zdravé investování.

Vím o nevyváženosti, problémech a pochybnostech o důvěryhodnosti soutěží a o korupci a také o mnoha penězích, které rozhodují, kdo je skutečně silný partner či silný soutěžitel.

Od roku 1999 se stala Helsinská zpráva – a možná, jak si pamatujete – Niceské prohlášení novým impulsem. Komise nikdy nepředložila politický dokument. Pokud nejen předložíme dokument, ale také budeme jednat – a podle akčního plánu nesoucího jméno Pierra de Coubertina je stanoveno 53 akcí – můžeme učinit mnoho. Pokud zůstaneme důvěryhodní v jejich provádění, myslím, že můžeme také připravit první článek Smlouvy o sportu, protože nyní nám chybí právní základ, a proto nemůžeme definovat některé akce a musíme přijímat rozhodnutí o jednotlivých problémech případ od případu.

K této odpovědi se váže mnoho souvisejících záležitostí, takže k větší důvěryhodnosti potřebujeme spolupráci orgánů EU, zákonodárců jednotlivých členských států, ale i řídících orgánů v oblasti sportu. Oni stanovují pravidla, oni řídí, a proto musí být důveryhodní při řízení jednotlivých disciplín, her či soutěží.

Řekl bych, že sportovní fóra, která budeme pořádat pod portugalským předsednictvím, by mohla být jednou z odpovědí na stálý či pravidelný transparentní a důvěryhodný dialog o problémech a možných řešeních, ať v malém měřítku, evropském měřítku nebo v rámci širší mezinárodní spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, předseda UEFA Michel Platini, žádá ve svém dopise hlavy států 27 členských států EU, aby zasáhly proti rostoucímu bohatství fotbalových klubů, které ještě více utrácejí za hráče a jiné nákupy, a tím vytvářejí z fotbalu byznys a nikoliv sport založený na hodnotách.

V jeho prohlášení, které předcházelo tomuto dopisu, však předseda UEFA žádal politiky, aby nezasahovali do fotbalu. Řekl, že EU a Evropský parlament by se měly omezit na svou politickou roli a zůstat mimo sport.

Souhlasíte s těmito názory, které zastává předseda UEFA, a do jaké míry? Bude bílá kniha o sportu dobrou příležitostí pro osvětlení těchto nevyřešených otázek?

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, člen Komise. − Děkuji za váš zájem a nepřímo i za vzkaz od předsedy UEFA, Michela Platiniho; vícekrát jsme se setkali a mám k dispozici i popis návrhu o místních hráčích.

Nyní naléháme na přijetí společné akce, včetně možného zahrnutí sportu do Reformní smlouvy – je to v mandátu i v návrhu. V bílé knize nežádáme o pravomoci, žádáme o spolupráci při konkrétních akcích, které se liší oblast od oblasti – vzdělávání, příprava, sociální zapojení, veřejné zdraví – ale také na straně druhé potlačování jevů jakými jsou násilí, rasismus, korupce ve sportu nebo v jednotlivých organizacích nebo při jednotlivých událostech. Nemůžeme jen čekat na další smlouvu ani brát shodu dosaženou dnes za zaručenou pro zítřek. Pro lepší budoucnost bychom měli jednat dnes, ať ve fotbale nebo v jiných oblastech.

Myslím, že Evropský parlament, Komise a Rada mohou vyřešit mnohé z těchto problémů, a jak jsem řekl, společně můžeme dokázat mnoho. Neznamená to, že musíme činit opatření na úrovni EU. Například, pokud se v říjnu dohodneme na ministerské úrovni na obsahu pozměňovacího návrhu nebo zlepšení k našemu kodexu antidopingových úmluv nebo pravidel v rámci Světové antidopingové agentury, bude se jednat o akci proti dopingu. Připomínám, že pan Mavrommatis a mnozí kolegové požadovali okamžitou akci Unie proti dopingu, když jsem se stal komisařem v roce 2004, což byl problém olympijských her.

Doping je ve sportu jevem velmi viditelným, škodlivým a vlivným. Můžeme v této oblasti mnoho dokázat, ale musíme jednat, nikoliv pouze diskutovat a takový je nyní náš přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 33, kterou pokládá Chris Davies (H-0618/07)

Předmět: Biopaliva

Kdy Komise předpokládá přijetí návrhů na certifikaci plodin určených pro výrobu biopaliv nebo samotných biopaliv, abychom zajistili, že poptávka po těchto produktech nezvýší ničení tropických pralesů?

 
  
MPphoto
 
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Komise v současné době dokončuje práce na směrnici o podpoře obnovitelných zdrojů energie a mým cílem je, aby byla tato směrnice přijata do konce roku. A jednou z významných otázek v této směrnici bude řešení udržitelnosti biopaliv, přijaté zásady a způsoby, jak zajistit, aby biopaliva neměla negativní vliv na životní prostředí. Z tohoto důvodu bude určitě navrženo přijetí zvláštního systému, který bude možné použít a který jistě použit bude – jak u biopaliv produkovaných zde, tak dovážených.

 
  
MPphoto
 
 

  Chris Davies (ALDE). – Souhlasí pan komisař, že naše záznamy o kontrole dovozu tropického dřeva z ilegálních zdrojů jsou politováníhodné – prostě otřesné? S ohledem na zkušenosti a možnosti korupce a padělání dokumentů, jak můžeme věřit, že certifikace plodin pro biopaliva je to pravé? Nemůže to skončit tak, že problém jen zhoršíme?

 
  
MPphoto
 
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Za prvé, nemohu potvrdit, že se do Evropské unie dováží mnoho ilegálního tropického dřeva, ale co mohu říci jistě, je, že dosud se do Evropské unie dováželo velmi omezené množství biopaliv. Nezaznamenali jsme žádný vliv, pokud jde o negativní důsledky pro deštné pralesy. Systémy certifikace, které jsou navrhovány, budou uplatňovány. Nemám o nich pochybnosti, protože obecně jsou zkušenosti s celní správou v Evropské unii, velmi dobré.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE).(DE) Pane komisaři, to, co jste právě zmínil, je problém. Dalším problémem zjevně je, že kvůli rostoucí spotřebě biopaliv začínají růst ceny výrobků běžné spotřeby, zejména v zemích, kde se to může opravdu stát problémem, a mnoho lidí, zejména v těchto zemích, již není schopno dovolit si základní potraviny. Jste si tohoto problému vědom? Pokud ano, co si o ně myslíte a co s tím děláte?

 
  
MPphoto
 
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. (DE) Hlavním důvodem současného růstu cen potravin je rostoucí poptávka, zejména v Číně, Indii a též v jiných státech. Ta je hlavním důvodem zvyšování cen. Můj kolega, který bude mít slovo po mně, vysvětlí, jaká opatření musíme přijmout. Je jasné, že musíme více produkovat, protože poptávka musí být také uspokojena.

Pokud jde o biopaliva, je v současnosti jejich vliv na ceny potravin zcela okrajový, neboť v globálním měřítku je spotřeba bioplaiv stále nízká. Samozřejmě, že to musíme vzít v úvahu, protože nyní se ve Spojených státech využívá velké množství kukuřice pro výrobu biopaliv. To může mít vliv na některá odvětví, ale existují způsoby, jak uspokojit rostoucí poptávku. Mám za to, že Komise musí nalézt řešení ohledně cen na světovém trhu. Můj kolega již k tomu připravil některé návrhy.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, objevuje se názor, že rostoucí výroba biopaliv a obchodování s nimi může absorbovat nadprodukci rozvojových zemí tím, že použijí biopaliva pro vlastní potřebu nebo je vyvezou.

Věří Komise tomu, že by odvětví biopaliv mohlo odblokovat jednací kolo z Dohá v rámci Světové obchodní organizace?

 
  
MPphoto
 
 

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Jsou samozřejmě země, které mají větší zájem o mezinárodní obchod s bioplivy zejména Brazílie; to je pravda, ale jednací kolo z Dohá se týká širšího okruhu otázek než jen této. Nejedná se zde pouze o biopalivech, která tvoří jen malou část, a měli bychom se rozhodně shodnout na širším okruhu otázek. Řekl bych, že biopaliva budou mít stále jen nepatrný vliv na výsledek kola jednání z Dohá.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 34, kterou pokládá Brian Crowley (H-0630/07)

Předmět: Současný stav jednání v rámci WTO

Může se Evropská komise obšírně vyjádřit k současnému stavu jednání v rámci WTO?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Jedná se o běžný severský přístup, který je stručný, ale jde přímo k věci.

Mohu zcela jasně říct, že následující dva měsíce budou vývoj kola jednání z Dohá zásadní. Na základě návrhů předložených v červenci předsednictvy vyjednávacích skupin o zemědělství a průmyslových výrobcích nyní znovu začala jednání.

Předsedové při vypracování návrhu pro jednání odvedli velkou práci. Myslím, že můžeme říci, že spravedlivě rozložili břemeno. Vytvářejí nátlak na každého klíčové hráče, na každou otázku takzvaného vyjednávacího trojúhelníku – AMA, NAMA a domácí podpory – které jsou pro jednotlivé hráče velmi citlivé.

Je také jasné, že znění předsednictví není vytesáno do kamene. Členové WTO měli před letní přestávkou možnost na tyto texty předběžně reagovat.

Ale nyní se jednání musí skutečně zaměřit na specifika. Další kolo diskusí o modalitách začne počátkem září v Ženevě. Cílem generálního ředitele WTO, Pascala Lamy, a předsedů je, aby mohli v říjnu vydat revidovaný dokument, který bude nejpozději letos na podzim sloužit jako základ pro konečnou dohodu o modalitách. Zda tomu tak bude, zda bude předložen konečný dokument, zcela závisí na zapojení jednotlivých hráčů do vyjednávání.

Spojené státy by nyní měly převést politický závazek prezidenta Bushe učiněný na summitu zemí APEC do konkrétních návrhů na jednání a pokusit se o uzavření dohody. Je nezbytné, aby bylo vidět, že se Spojené státy angažují a abychom se posunuli v otázce zemědělských subvencí, nejen pokud jde o cíl, kterým je zajištení přístupu na zemědělské trhy rozvojových zemí.

Brazílie, Indie a také jiná rozvíjející se hospodářství se musí vydat správným směrem a splnit své závazky, což znamená, že musí do určité míry snížit svá současná cla na průmyslové výrobky.

Realita těchto jednání je taková, že vzdálenost od cíle, pokud použijeme ekonomické termíny, je v tomto stadiu docela krátká, a ve srovnání s cestou, kterou jsme dosud urazili, zcela jistě velmi krátká.

Význam zbývajících ústupků, které jak rozvinuté, tak některé rozvojové země musí nakonec učinit je malý ve srovnání s výsledkem dohody, zejména proto, že globální podmínky na trhu jsou stále nejistější.

Ale hodiny tikají. Pokud nedojde k dohodě o modalitách do podzimu, je velmi nepravděpodobné, že se podaří uzavřít jednání z Dohá. Prezidentská kampaň ve Spojených státech se zintenzivní a jednání by pak mohla být na mnoho let zcela zmrazena.

Aby bylo toto kolo jednání nyní úspěšné, musí všechny strany ukázat flexibilitu a ochotu ke kompromisu. Evropská unie bude pokračovat v tom, aby se dostala i do jiných oblastí, které řeší WTO a jeho klíčoví členové, a konstruktivně se do nich zapojila.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN). – Chtěl bych poděkovat paní komisařce za její odpověď. Byl bych rád, kdyby zde byl i komisař Mandelson, neboť vím, že měl minulý týden v Americe schůzku, a byl zklamán reakcí.

Ale budu velmi stručný, zmínila jste rozvojové země, konkrétně Brazílii a Indii. Z hlediska průmyslu a vývozu je nelze řadit k rozvojovým zemím. Přesto jsou z kulturního hlediska zároveň řazeny k rozvojovým zemím, pokud jde o výhody, kterých se jim dostává.

Měla by Evropa vydávat více prostředků na zemědělství, zejména, pokud se podíváme na návrh zákona Spojených států o zemědělství, který byl nyní předložen, navrhující více subvencí než bylo původně vyjednáno, k čemuž Evropa k tomu poskytuje plný prostor, zatímco Amerika nesdílí nevýhody? Je správné takto pokračovat?

A nakonec, pokud je lhůtou podzim, je konec října podzim. Zima začíná 1. listopadu. V jakém časovém rámci lze očekávat dosažení úspěchu?

 
  
MPphoto
 
 

  ariann Fischer Boel, členka Komise. − Podle mého kalendáře začíná zima v prosinci, ale to je jedno. Za prvé, pokud se podíváme na směr, kterým se ubírá návrh zákona Spojených států o zemědělství, není v souladu s dohodou dosaženou v rámci kola jednání z Dohá, ale těžko můžeme předvídat, jak nakonec rozhodne Senát.

Nehodlám se pouštět do diskuse, zda je Brazílie rozvinutá nebo rozvojová země, mluvíme-li o zemědělství a průmyslových výrobcích, ale je zřejmé, že v oblasti zemědělství – a biopaliv, o kterých jsme diskutovali před pár minutami – je Brazílie velmi konkurenceschopná země. Biopaliva z cukrové třtiny jsou na globálním trhu velmi konkurenceschopná.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Děkuji paní komisařko za odpověď. Řekla jste, že je velmi důležité, aby Spojené státy učinily nabídku. V minulých dnech se zdůrazňovalo, že Spojené státy ve skutečnosti učinily velmi významnou a velmi zajímavou nabídku v oblasti domácích podpor trhu. Chtěla bych se jen zeptat, zda tomu tak je, a pokud ano, mohla byste o tom poskytnout více infromací?

Moje druhá otázka zní: Nemáte pocit, že jsme to my, kdo dělá ústupky? Můžete potvrdit, že komisař Mandelson navrhl snížení podpory evropským zemědělcům o 70 % a, pokud je tomu tak, souhlasíte s tímto návrhem? Nemáte pocit, že by takové škrty zničili evropské zemědělství, a zejména odvětví hovězího masa?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Za prvé, pokud se podíváme dokumenty k jednání předložené oběma předsedy, pan Falconerem, který je odpovědný za odvětví zemědělství, předložil dokument, který má mezi čísly mezery. A pokud se podíváme na domácí podporu, která je pro Američany nejsložitější záležitostí, je jasné, že nyní naznačili, že budou schopni v rámci mezer a v rámci dvou čísel uvedených v dokumentu pana Falconer fungovat.

Jednání a diskuse pokračují, proto bude nesmírně obtížné říci, kdy skončí. Ale musím říct, že pro Evropskou unii jsou, alespoň pokud jde o zemědělství, složitou otázkou samozřejmě cla. Ale ještě důležitější než cla je způsob, jakým nakládáme s našimi citlivými produkty. Ten je prostě klíčový a důležitější než snížení cel v jednotlivých pásmech, ve kterých se pohybujeme.

Mohu vás tedy pouze vyzvat k tomu, abyste dávali pozor na způsob, jakým nakládáme s citlivými produkty, neboť to bude klíčem pro rozhodující bitvu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE).(DE) Chápu, že se musíme zabývat těmito jednáními o cenách kvót atd., ale to, co mi tu chybí, je jednání o tom, co Evropa představuje, tj. šíření našeho životního stylu. Paní komisařko, moje otázka zní, zda do těchto jednání vstupujete s tím, že říkáte, že odmítáme výrobky vyráběné dětmi! Že nechceme výrobky vyráběné prostřednictvím nucené nebo otrocké práce! Že nechceme výrobky, při jejichž výrobě nebyly dodrženy základní pracovní normy! Jedná se o tom a zasazujete se o to, aby se o tom jednalo?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Opravdu jsme se snažili zahájit diskusi o tom, co normálně nazýváme neobchodní zájmy, ale bylo velmi složité tuto diskusi s některými činiteli znovu zahájit. Jsem si zcela jistá, že otázka produktů, u kterých žádáme určitou úroveň péče, pokud jde o živobytí zaměstnanců a samozřejmě o jejich zdraví, myslím si osobně , že je zde závazek společností, které z těchto zemí zboží dovážejí. Můžete mluvit o ručnících z Indie, které jsou barveny způsobem typickým pro určitou oblast. Myslím si tedy, že pokud všichni potáhneme za stejný provaz, můžeme najít rozumné řešení.

 
  
  

Druhá část

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 35, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0594/07)

Předmět: Kolo jednání z Dohá o zemědělství

Jak Komise hodnotí průběh kola jednání z Dohá o zemědělství a „nabídky“ při vyjednávání ze strany partnerů EU?

Je pravda, že má EU ve srovnání s nabídkou z října 2005 učinit velkorysejší nabídku v odvětví zemědělství, zejména, pokud jde o přístup na trh? A byla provedena studie dopadu na evropské zemědělství?

Jaké jsou v případě neúspěchu jednání v rámci WTO priority Komise při dvoustranných jednáních a na (mezi)regionální úrovni v oblasti obchodu se zemědělskými produkty?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Komise stále zastává stanovisko, že je zde naděje na to, že jednání z Dohá skončí v brzké budoucnosti pozitivně, jak jsem uvedla v předchozí odpovědi.

Mohu pouze říci, že pokud nedojde do konce roku k zásadnímu pokroku ve věci, bude dle mého názoru vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám ve Spojených státech velmi těžké jednání dokončit.

Současným nabídkám učiněným našimi partnery při vyjednávání však stále chybí to, co by bylo možné žádat, abychom dospěli k vyváženému výsledku jednání.

Pokud jde o konečnou nabídku ze strany EU, stávající reforma společné zemědělské politiky výrazně omezuje mandát Komise k vyjednávání, což znamená, že nemůžeme akceptovat dohodu, a musíme tedy znovu zreformovat naši společnou zemědělskou politiku. Je to zcela v souladu s mandátem, který dala Komisi Rada, a omezený mandát k jednání, který budeme mít, bude samozřejmě vyžadovat odpovídající ústupky ze strany našich partnerů ve WTO v oblasti zemědělství i jinde, což povede ke zlepšení tržních příležitostí pro naše vývozce.

Když hovoříme o snížení cel, někdy se bojíme, že se naše odvětví zemědělství dostane pod obrovský tlak dovážených komodit. Musíme mít na paměti, že každá mince má dvě strany, což znamená, že také dojde ke snížení cel na nových rozvíjejících se trzích, což by mohlo velmi zajímat, a já jsem si jistá, že bude, evropské producenty, kteří budou moci vstoupit na tyto trhy, například čínský a indický. Stále tedy ještě usilujeme o pozitivní výsledek kola jednání z Dohá. Je jasné, že dáváme přednost řešení přijatelnému pro všechny strany, ale řešení přijatelné pro dvě strany by mohlo doplnit mnohostranné diskuse.

V tomto stadiu se snažíme co nejvíce, ale je zásadní, pokud najdeme řešení, aby to bylo vyvážené řešení v rámci tří pilířů zemědělství ale také mezi zemědělstvím, průmyslovými výrobky a službami.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Děkuji Vám za odpověď, paní komisařko. Mám pocit, že mluvíte spíše jako komisařka pro mezinárodní obchod než jako komisařka pro zemědělství.

Sdílí také pan Mandelson, komisař odpovědný za mezinárodní obchod, vaše stanovisko, že reforma společné zemědělské politiky nebude škodlivá? Sdílí názor, že přijetí modalit z července 2007, které jdou nad rámec nabídky učiněné EU v říjnu 2005, nepřekročí mandát k jednání daný Radou ministrů v roce 2005? Pokud ano, než se jakkoliv zavážete vůči našim obchodním partnerům, nemusíte žádat o nový mandát od Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Když se v roce 2003 ministři v Radě dohodli na reformě společné zemědělské politiky, jednalo se o mandát daný komisařům odpovědným za obchod a zemědělství. V rámci tohoto mandátu jsme mohli jednat. To, co nyní představujeme nebo to, co budeme představovat 20. listopadu, je kontrola „zdraví“ zemědělské politiky. Nejedná se o novou reformu, proto nemám dojem, že ať v Dohá dosáhneme dohody nebo ne, bude to mít vliv na to, co navrhujeme jako kontrolu „zdraví“ společné zemědělské politiky. Nebude to tedy mít vliv na mandát, který již máme.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Paní komisařko, genetické inženýrství v oblasti potravin mnoho lidí v Evropě znepokojuje, děsí a naplňuje obavami. Hraje toto téma opět nebo bude nadále hrát větší roli v jednacím kole z Dohá?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Je jasné, že to, co jsme zaznamenali v posledních několika měsících, pokud jde o růst cen v Evropě, zejména, jak uváděly noviny v Německu, během léta, vzbudilo mnoho otázek. Jedná se o zcela nové otázky týkající se evropské zemědělské politiky, kde jsme dříve bojovali proti přebytkům, intervenčním zásobám a myslím, že díky rozdělení přímých plateb zemědělcům tu máme vyváženěnjší trh, který umožňuje zemědělcům udržet se na trhu a nikoliv počítat se šekem z Bruselu.

Je jasné, že v jednacím kole z Dohá není samo o sobě otázkou priorit Společenství či zajištění bezpečnosti dodávek potravin. Pro každého na světě je samozřejmě důležité, aby si mohl být jist, že bude mít potraviny pro své obyvatelstvo, ale nejedná se o zvláštní kapitolu našich vyjednávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Kromě toho, že bych chtěl vyjádřit znepokojení nad dalšími ústupky, které poškozují naše zájmy v oblasti zemědělství, bych se vás chtěl zeptat, jaká pozornost byla při jednáních věnována zlepšení standardů produkce hovězího masa u těch, kteří chtějí získat přístup na náš trh, abychom zabránili dovozům potravin, u kterých prokazatelnost původu a kvalita zdaleka zaostávají za standardy, které očekáváme od našich producentů?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Myslím, že už to tu zaznělo. Možná se mýlím, ale připomíná mi to trochu otázku položenou irským ministrem a některými irskými poslanci Evropského parlamentu týkající se dovozu z Brazílie, prokazatelnosti původu a názoru irských zemědělců na nedostatek prokazatelnosti původu. Je jasné, že tento případ bedlivě sledujeme a vím, že můj kolega, komisař Kyprianou bude mít schůzku s příslušným výborem Parlamentu.

Chceme zajistit spravedlivý obchod, což znamená, že dovozci do Evropské unie nebo vývozci z ní musí splnit stejné normy kvality jako naši producenti.

Příští měsíc navštívím Brazílii a přesvědčím se, zda mi mohou ukázat to, co chci vidět: tj. jak v Brazílii funguje možnost zjištění původu produktů, které se dovážejí do Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 36 je nepřípustná, neboť její autor již není poslancem.

Otázka č. 37, kterou pokládá Ioannis Gklavakis (H-0636/07)

Předmět: Pozměňovací návrh ke společné organizaci trhu s vínem

Dne 4. července 2007 předložila Komise návrh nařízení Komise o společné organizaci trhu s vínem (KOM(2007)0372). Prostředky určené pro „národní obálky“ jsou přidělovány podle klíče, který je založen z 50 % na historickém vkladu členských států, z 25 % na oblasti a 25 % na produkci. Navíc došlo k úpravám ve prospěch některých členských států.

Sdělí Komise, jaká byla použita kritéria při výběru zvláštního klíče přidělování a proč nejsou prostředky přidělovány na základě historických plateb členských států v referenčním období, jak tomu bylo v případě všech společných organizací trhu, u kterých již došlo ke změně? Dále, vzhledem k tomu, že celková výše prostředků je omezená, jak bylo rozhodnuto o úpravách ve prospěch některých členských států, které nutně vedou k odpovídajícímu snížení prostředků pro jiné?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Aby bylo rozdělení celkové částky, která bude přidělena do národní obálky, a částky na naši politiku rozvoje venkova mezi členské státy navrženo rovnoměrně, skutečně používáme tři různá kritéria: u vinařských oblastí vycházíme ze všech dostupných historických údajů, které máme k dispozici; za druhé: u produkce vycházíme z objemu založeného na historických průměrech; a za třetí: u výdajů vycházíme z historického průměru s výjimkou Bulharska a Rumunska, kde byly použity rozpočtové požadavky vypočtené v rámci přistoupení, neboť to byly jediné spolehlivé údaje, které jsme mohli použít. Váha přisouzená těmto různým faktorům je tato: 25 % připadá na oblasti, 25 % na produkci a 50 % na prostředky určené na obálky a politiku rozvoje venkova. 50 % z částky na oblast a 50 % z částky na produkci z této části obálky je určeno na podporu třetích zemí, což považuji za novou a velmi důležitou prozíravou politiku v odvětví vína. Když jsme diskutovali o přerozdělování mezi obálky členských států, učinili jsme korekce ve prospěch tří členských států, abychom omezili snížení produkce vzhledem k jejich podílu na výdajích v minulosti a jejich podílu vzhledem k ostatním dvěma kritériím. Tato korekce nebyla v neprospěch částek přidělených jiným členským státům, což znamená, že jsme ostatní částky nesnížili a pro získání peněz pro tyto tři členské státy jsme prostě navýšili rozpočet. Tak je možné rozdělit podporu Společenství spravedlivě a vzít v úvahu kapacity každého členského státu a zároveň účinně uplatňovat nová opatření navržená v rámci reformy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioannis Gklavakis (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, paní komisařko, v době, kdy Komise věří, že je nezbytné v rámci právních předpisů přijmout v některých členských státech strukturální změny, zabývá se také tím, jak by bylo možné podobným způsobem pomoci řeckým vinařům, kteří byli nedávno postiženi katastrofálními požáry? Jejich příjem se v následujících letech značně sníží. Obrovské oblasti s tisíci hektary vinic byly spáleny; vinaři tedy utrpěli škodu a jejich rostliny byly poškozeny.

Hodlá Komise s ohledem na tyto skutečnosti ukázat svou solidaritu a pomoci těmto lidem?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Především se domnívám, že každý, kdo v televizi viděl ničivé požáry v Řecku, přemýšlel, co se stane s poškozenými oblastmi. Když jsem tam přicestovala, abych nalezla řešení, měla jsem možnost o tom diskutovat s řeckými poslanci, ministry, ministerstvy a také s řeckým mistrem hospodářství.

Jsou zde různá řešení, která uvedu v odpovědi na další otázku. Mohu jen říci, že nemůžeme problém lesních požárů vyřešit společnou organizací trhu s vínem. To je vyloučeno. A řeknu vám, že pokud znovu přerozdělíme prostředky mezi obálky a členské státy, bude to jako bychom otevřeli Pandořinu skříňku, a já nemám pro odvětví vína k dispozici více peněz než ty, které jsou v současné době v rozpočtu, tj. přibližně 1.3 miliard EUR na každý rok.

Musíme najít řešení následků požárů v rámci politiky rozvoje venkova a financování regionů a jsem si jistá, že bude nalezeno vhodné řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Vzhledem k tomu, že se následující otázky vztahují k jednomu tématu, budou projednány společně:

Otázka č. 38, kterou pokládá Katerina Batzeli (H-0655/07)

Předmět: Platby podpor ze společné zemědělské politiky území zasažených požáry

Nedávné požáry v Řecku měly katastrofální dopad na zemědělskou činnost, zejména na produkci olivového oleje, ovoce, zeleniny a vína, ale také na životní prostředí a rozvoj těchto oblastí a představují hlavní hrozbu pro pokračování zemědělských činností.

Jak je třeba předefinovat uplatnění odlišení, aby bylo zajištěno vyplacení oprávněných oddělených plateb podpory postiženým zemědělcům?

Jak bude zajištěno provádění nové organizace trhu s vínem v oblastech zasažených požáry, zejména pokud jde o návrh Komise na poskytnutí přímé podpory pěstitelům vinné révy, kteří používají postupy šetrné k životnímu prostředí?

Jaká další ustanovení a vysvětlení se vztahují na nový žežim rozinek, aby bylo možné okamžitě přijmout opatření pro zvládání krize? Je možné zvýšit zdroje fondů, aby bylo možné financovat tato opatření v případě výjimečných událostí?

Je možné vypracovat zvláštní národní program na podporu zemědělců, který bude financován ze společné organizce trhu s ovocem a zeleninou a vínem?

Otázka č. 39, kterou pokládá Georgios Karatzaferis (H-0661/07)

Předmět: Financování nevládních organizací a subjektů za účelem okamžitého znovuzalesnění v Řecku

Řecko v nedávné době utrpělo největší přírodní katastrofu ve své historii. Mnoho řeckých institucí ochrany životního prostředí a klášterů nacházejících se na spáleném území má k dispozici know-how a vědce pro zorganizování rychlého znovuzalesnění těchto oblastí pomocí rozsáhlých operací.

Jakým způsobem může Komise poskytnout prostředky přímo nevládním organizacím, klášterům, institucím ochrany životního prostředí atd. (tj. mimo rámec třetího CSF), aby mohly okamžitě obnovit prostředí řeckých lesů poškozených požáry?

Jaká iniciativa Společenství bude použita pro tento účel?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Především mohu pouze znovu vyjádřit soustrast všem lidem, kteří se potýkají s důsledky požárů.

Myslím, že je třeba říci, že jenotné zemědělské platby – přímé platby zemědělcům nejsou ohroženy. Možné zničení úrody, zvířat či budov nemá žádný vliv na oddělené platby, neboť neexistuje povinnost produkovat.

Pokud jde o odlišení, je jedním důležitým pravidlem, že o snížení přímých plateb v rámci společné zemědělské politiky podle odlišení může být rozhodnuto pouze na základě konání či opomenutí zemědělce. Proto nebudou mít lesní požáry, které jsme zaznamenali toto léto v Řecku, za následek snížení přímých plateb.

Pokud jde o víno, v případě částečného zničení mohou vinice získat podporu v rámci režimu restrukturalizace podle stávajícího nařízení a v rámci národních obálek, které budou stanoveny v nové úpravě společné organizace trhu.

Reformovaná společná organizace trhu s ovocem a zeleninou stanoví nové předcházení krizím a nástroje řízení. Toto nové nařízení vstoupí v platnost až v roce 2008 a neobsahuje ustanovení o zpětné působnosti.

Pokud jde o poslední otázku, finanční pravidla neumožňují Komisi převést případné úspory z rozpočtu určeného na organizaci trhů do zvláštních programů určených na podporu řeckých zemědělců.

Ohledně konkrétní otázky týkající se nevládních organizací, klášterů či institucí ochrany životního prostředí nemá Komise možnost poskytnout jim přímou podporu na činnosti určené na obnovu životního prostředí. Pomoc Evropské unie je možná pouze prostřednictvím zvláštních cílených programů, které vypracovávají členské státy dle zásady subsidiarity a předkládají Komisi, aby je spolufinancovala.

Chci zmínit jen některé konkrétní možnosti naší politiky rozvoje venkova, které lze také použít. Uvedla jsem je v mé předchozí odpovědi. První možnost se týká programu 2000–2006 a může zahrnovat změny programů, které doplňují národní operační programy a regionální operační programy na obnovu zemědělství, vedle vnitrostátních opatření na zvládání katastrof. To může například znamenat, že zemědělec může obdržet peníze určené na koupi skotu, ovoce, a olivovníků či na obnovu zničených budov.

Musím však důrazně zopakovat, že není možné v rámci politiky rozvoje venkova nahradit zemědělcům ušlý zisk.

Druhou možností je nový program rozvoje venkova 2007–2013, který obsahuje opatření na obnovu možností zemědělské produkce i možnostiílesnictví, po přírodních katastrofách.

Je třeba poznamenat, že zásahy prostřednictvím těchto dvou možností by se omezily na znovuzalesňování a obnovu produkčního potenciálu, a opět je nelze použít na náhradu ušlého zisku.

Chtěla bych své vystoupení uzavřít tím, že jsou zde k dispozici možnosti v rámci režimu státních podpor. Katastrofa, jakou byly požáry v Řecku, je normálně považována za výjimečnou událost, která umožňuje členským státům poskytnout podporu za učelem náhrdy hmotných škod.

Pomoc určená zemědělství a lesnictví financovaná z prostředků členských států může být poskytnuta po oznámení plánu státní podpory, který vyžaduje následné schválení ze strany Komise.

Také bych chtěla připomenout, že zde existuje mnohem jednodušší možnost, kterou nazýváme státní podporou de minimis, což znamená, že členské státy mohou po zavedení nových změn vyplatit zemědělcům 6 000 EUR  a tu lze využívat každé tři roky. Takže, aniž bychom se kohokoliv ptali, můžeme ve skutečnosti vyplatit zemědělci přímo až 6 000 EUR na okamžitou pomoc, pokud je to nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Arnaoutakis (PSE), zastupující autora. (EL) Paní komisařko, chtěl bych se zeptat, zda jste obdržela konkrétní plán obnovy oblastí postižených požáry.

Jak bude vypadat postup schvalování takového plánu?

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Jak jsem již uvedla, v rámci programů existují dvě možnosti. V rámci programu rozvoje venkova je možné získat podporu na koupi nových olivovníků a vinné révy. Dále zde je regionální politika, která spadá do pravomoci mé kolegyně komisařky Hübnerové. Vím, že se lze na komisařku Hübnerovou obrátit, neboť byla nominována, aby držela otěže. Jsem si jistá, že probíhá mnoho konstruktivních diskusí.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. −

Otázka č. 40, kterou pokládá Maria Panayotopoulos-Cassiotou (H-0601/07)

Předmět: Financování výzkumu

Která odvětví výzkumu považuje Komise za odvětví, která zaostávají za ustanoveními o financování podle plánů pro programové období 2007 – 2013? Jaká kritéria určují priority fiancování? Jak ovlivňuje hodnocení užitečnosti a účinnosti výzkumu, který byl financován dle šestého rámcového programu pro výzkum, výběr nových výzkumných projektů? Jaká kritéria určují priority financování v jednotlivých odvětvích výzkumu?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Paní předsedající, jsem rád, že tu jsem znovu. Chtěl bych poděkovat váženému panu poslanci za otázku týkající se financování výzkumu. Její otázka se zjevně týká především výzkumu financovanému Evropskou unií a v mé odpovědi se budu těmito stránkami zabývat. Potřeba zvýšených investic do výzkumu na úrovni členských států in a úrovni EU, soukromých ještě více než veřejných je pro dosažení lisabonských cílů zásadní. Zároveň se musíme přesvědčit, že tyto peníze budou vynaloženy tak, aby se dosáhlo co největšího účinku.

Otázka se v podstatě skládá z čtyř částí, a já na všechny odpovím. Zároveň musíme mít na mysli, že je příliš brzo na učinění konečných závěrů a vzetí si poučení z šestého a sedmého rámcového programu. Ale než začnu odpovídat na čtvrtý aspekt otázky váženého pana poslance, chtěl bych připomenout, že politika soudržnosti Evropské unie, zejména Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond také výrazně přispívají k rozvoji oblasti evropského výzkumu. Komise odhaduje, že podpora výzkumu a inovacím poskytovaná podle politiky soudržnosti se v programovém období 2007–2013 ve srovnání s obdobím 2000–2006 více než ztrojnásobí.

Vrátím se teď k první části otázky, která odvětví výzkumu považuje Komise za odvětví, která zaostávají za ustanoveními o financování podle plánů pro programové období 2007–2013? Komise věří, že mezi tématickými oblastmi uvedenými v programu odshora dolů a jinými uvedenými odzdola nahoru v rámcových programech, jakými jsou hraniční výzkum a spoluúčast, existuje rovnováha. Nebylo by vhodné vybrat konkrétní oblasti, které obzvlášť potřebují prostředky. Čím blížeji se podíváme na našich 10 tematických priorit, tím je zřetelnější, že potřebujeme více prostředků a výzkumu prakticky ve všech z nich. Ale abych vám uvedl příklad, uvedu výzkumné infrastruktury celoevropského zájmu, u nichž je objem přidělených prostředků podle sedmého rámcového programu mnohem menší, než původně navrhovala Komise. Je to významná oblast, kde Evropa skutečně získává přidanou hodnotu. Usilujeme o kombinaci financování z mnoha zdrojů, zejména celostátních a regionálních zdrojů a z Evropské investiční banky. Je také zřejmé, že po první výzvě Evropské rady pro výzkum k podávání návrhů jsme zavaleni bávrhy. Obdrželi jsme mnohem více výborných návrhů týkajících se základního výzkumu, než jsme schopni financovat.

Podíváme-li se na tématicky orientovaný výzkum, jasně vidíme potřebu lepší podpory oblastí výzkumu, jakými jsou energetika a změna klimatu. Zde mohou členské státy pomoci nejen zvýšením investic do výzkumu, ale také prozkoumáním způsobů, jak kombinovat výzkumné úsilí a nedovolit jeho roztříštění. To je také jedna z oblastí, které jsme podporovali v naší Zelené knize o Evropském výzkumném prostoru .

Když se podíváme na obecná kritéria, jsou tématické priority financování stanovené v zvláštním programu „Spolupráce“. Tyto oblasti výzkumu, jsou oblastí, které získají podporu v soutěžích konaných v období 2007–2013. Návrh jsme vypracovali prostřednictvím evropských technologických platforem po obsáhlých konzultacích s dotčenými stranami během roku 2004, včetně internetových konzultací o tématech spolupráce a příspěvku subjektů z oblasti průmyslu. Návrh je také založen na širokém předchozím hodnocení dopadů. Výsledky následného hodnocení sledování jsou také významným prvkem pro určení priorit financování výzkumu. Toto poučení z předchozích zkušeností bylo opravdu klíčovým prvkem pro vymezení priorit v rámcovém programu, jak naznačujete ve třetí části vaší otázky, kterou teď zodpovím.

Ptala jste se, jak ovlivňuje hodnocení užitečnosti a účinnosti výzkumu, který byl financován dle šestého rámcového programu pro výzkum, výběr nových výzkumných projektů. Zde musíme rozlišovat mezi dvěma různými způsoby. Zaprvé je tu podrobnější operační úroveň, kde několik tisíc projektů podle šestého rámcového programu sledují útvary Komise. Tito kolegové jsou často v kontaktu s výzkumnou obcí a jejich proniknutí do problematiky těchto projektů významně přispívá k přípravě pracovních programů dle sedmého rámcového programu. Ale je zde také globálnější úroveň, na které bude Komise v roce 2008 organizovat následné hodnocení šestého rámcového programu. Toto hodnocení celkového dopadu různých výzkumných činností budou provádět odborníci na vysoké úrovni. Výsledky tohoto následného hodnocení šestého rámcového programu budou hlavním příspěvkem pro nadcházející přezkum sedmého rámcového programu v polovině období v roce 2010.

A nakonec, pokud se vrátím k poslední části otázky, vezmeme-li v úvahu priority financování v každém odvětví výzkumu, témata, která jsou předmětem financování, jsou stanovena v programech a výzvách k podávání návrhů. Každoročně konzultujeme při přípravě programů mnoho různých subjektů. Vyzýváme také k podpoře ze strany poradních skupin, klíčových specialistů v této oblasti, kteří zajistí, že pracovní programy budou obsahovat nejdůležitější oblasti výzkumu a vezmou v úvahu probíhající projekty, které byly financovány v předchozích soutěžích. Jakmile obdržíme jednotlivé návrhy do soutěže, hodnotí je odborníci pomocí standardního souboru hodnotících kritérií. Financovány jsou pak ty návrhy, které obdrží celkově nejlepší známku v soutěži nebo části soutěže.

Závěrem bych chtěla říci, že věřím, že je správné říci, že pro výzkum finacovaný nástroji Společenství máme transparentní systém, který přiděluje prostředky nejvýznamějším oblastem a zajišťuje, že jsou směřovány k nejlepším návrhům.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Panayotopoulos-Kassiotou (PPE-DE). – (EL) Děkuji vám za poučnou odpověď. Vzhledem k tomu, že žijeme v globalizovaném světě, bych se chtěla zeptat, zda, když přijímáte rozhodnutí o různých akcích, berete v potaz mezinárodní pokrok ve výzkumu. V jakém rozsahu jsou mladým lidem poskytovány prostředky, aby se mohli podílet na výzkumu?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Neexistuje samozřejmě jiný způsob, než se na tuto otázku podívat v globálních souvislostech. Jestliže se v praxi podívate, na co jiné hlavní komunity na světě soustředí svůj výzkum, je to to samé, jako naše. My navíc vyvíjíme úsilí v mnoha oblastech. Jednou z věcí, které jsme posílili v sedmém rámcovém programu, byla právě mezinárodní spolupráce. Financujeme ji a podporujeme ji a v budoucnu ji budeme financovat a podporovat ještě více, protože věříme, že v globalizovaném světě jsou výzvy, které leží před námi, ať jsou to potraviny, zdraví, pitná voda, změna klimatu, bezpečnost nebo energetika, globální a je na nás všech, abychom na ně odpověděli správně.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – Pane komisaři, mezi základními prioritami jste zmínil tématické okruhy energetiky a změny klimatu. To jsou správné priority a Evropská unie zde potřebuje dosáhnout průlomu. Jak Komise zamýšlí organizovat spolupráci mezi nejlepšími mozky v EU, které mají pracovat v této oblasti nebo spíše, jak zamýšlí podporovat spolupráci mezi nejlepšími mozky na světě? Neboť tato otázka je zásadní.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Ano, opravdu se na to zaměřujeme. Šlo v podstatě o tuto filozofii – objevuje se ve stávajícím rámcovém programu – ale je pravda, že se nyní zaměřujeme na přípravu strategického technologického plánu pro Evropu. Komise by ho měla přijmout do konce roku. Přitom samozřejmě v Evropě konzultujeme každého v této oblasti.

Takto jsme konzultovali všechny technologické platformy, které již existují. Hovořili jsme s nimi velmi otevřeně. Prakticky všechny jsou zahrnuty v našich činnostech a snažíme se najít vhodný způsob jejich koordinace.

Správně jste řekl, že je také důležité, abychom co nejlépe řešili tyto otázky v mezinárodním měřítku. Ale v tomto ohledu jsou zde podstatné dvě věci: pokud se snažíte řešit tyto otázky také z pohledu soukromého sektoru, musíte to dělat vyváženě a předtím, než začnete spolupracovat nebo soutěžit, případně v jejich průběhu, a to je přesně to, co se snažíme vzít v úvahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Pane komisaři, Rada snížila pro rok 2008 financování výzkumu. Jak se připravujete na kontrolu zdraví finančních výhledů a jejich přezkum v polovině období? Věříte, že v této oblasti můžeme předkládat nové iniciativy a návrhy, které budou význam výzkumu odrážet také v evropském rozpočtu?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Myslím, že je to spíše otázka principu, jak daleko by měl tento přezkum v polovině období zajít. Myslím, že je to otázka, na kteou musíme odpovědět. Pokud je odpověď, že vzhledem k naléhavosti musíme řešit některé otázky, které se ýají již schváleného finančního období, pak jsem si jist, že oblast vědy a výzkumu bude jedním z kandidátů.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 41, kterou pokládá Esko Seppänen (H-0640/07)

Předmět: Projekt ITER

ITER je ambiciózní projekt, u kterého nás bezpochyby potkalo jisté vědecké štěstí: můžeme najít věci, aniž bychom věděli, jak je hledat. Do projektu je zapojeno i mnoho zemí, které nejsou členy EU. Splnili již partneři řádně své závazky, ať hospodářské nebo jiné?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Projekt ITER, jak vážený pan poslanec ví, je mezinárodní pilotní projekt světového programu jaderné syntézy. Od doby, kdy se začalo o této myšlence mluvit na summitech na konci 80. let 20. století, hrála Evropa vedoucí roli v následujících přípravných stadiích projektu.

Komise může být právem hrdá na důvěru, kterou v něj vložili partneři v projektu ITER, a na ústřední roli Evropy jako hostitele tohoto projektu.

Zařízení JET, která byla navržena a zřízena společnou akcí Euratomu, jsou výborným příkladem toho, čeho lze dosáhnout, pokud vedoucí organizace zabývající se výzkumem jaderné syntézy dají dohromady své zkušenosti a zdroje. Projekt ITER rozšiřuje tuto zásadu z evropské na globální úroveň spolupráce.

Technické cíle projektu ITER a jeho plány jsou založeny na stálém a vědecky důsledném procesu rozvoje výzkumu jaderné syntézy na celém světě, který v posledních desetiletích zaznamenal ohromný nárůst v počtu zařízení, která pracují v atmosféře mezinárodní vědecké spolupráce překračující politické bariéry.

Vedle projektu JET rozšiřuje projekt ITER experimentální stránku na úroveň, kde lze demonstrovat vědecké a technologické možnosti energie získané jadernou syntézou.

Od podpisu dohody o projektu ITER v listopadu 2006, všichni partneři řádně plnili své závazky, které přijali v rámci jednání o tomto projektu.

Na politické úrovni usilovali všichni partneři o splnění svých ústavních požadavků nutných pro ratifikaci či přijetí dohody, která byla přijata a má oficiálně vstoupit v platnost v říjnu tohoto roku.

Partneři mezitím řádně dostáli svému závazku řídit se v co největší míře ustanoveními dohody, než vstoupí v platnost.

Nyní se s představiteli všech současných partnerů vybírá personál mezinárodního týmu ITER a buduje lokalita ITER v Cadarache ve Francii.

Partneři poskytují své finanční příspěvky do rozpočtu organizace ITER a svědomitě pracují na na nezbytných společných technických přípravách pro technické a vědecké příspěvky, ke kterým se zavázali.

V Evropské unii byl společný podnik pro projekt ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy zřízen rozhodnutím Rady ze dne 27. března 2007. Jeho úlohou je připravit a koordinovat činnosti pro výstavbu demonstračního reaktoru pro jadernou syntézu a souvisejících zařízení.

Dosud se jeho dozorčí rada a správní rada sešly dvakrát a přijaly první pracovní program a administrativní rozhodnutí nezbytná proto, aby mohl na počátku roku 2008 společný podnik začít fungovat Zejména byla se Španělskem podepsána dohoda o sidle. Správní rada také jmenovala ředitele, hlavního vedoucího představitele, společného podniku.

Projekt ITER je skutečně ambiciózní projekt. Abychom využili jeho výhod, budeme muset odstranit překážky vyplývající ze zkušeností ve vědecké, technologické a organizační oblasti. Pokusům je vlastní, že jejich výsledky nelze s jistotou odhadnout. Ale projekt ITER není podnik, do kterého jsme vstupovali s lehkostí nebo v očekávání toho, že budeme mít štěstí. Projekt ITER spočívá na dlouhodobých mezinárodních partnerstvích a závazcích, který spojuje partnery, jež zastupují více než polovinu světového obyvatelstva, aby se v zájmu lidstva zabývali otázkami, které jsou zásadní pro naši budoucnost a rozvoj udržitelných a neznečišťujících zdrojů energie. Vyhlídky projektu ITER spočívají na silných vědeckých a technických základech a na nadšení a oddanosti našich partnerů, spíše než nás samých. Na světě nikdy nedocházelo k takové spolupráci, jaká je v projektu ITER.

 
  
MPphoto
 
 

  Esko Seppänen (GUE/NGL). – (FI) Pane komisaři, naše zkušenosti s jedním konkrétním projektem spolupráce, Galileem, jsou špatné. Oproti původnímu plánu jej Evropská unie musela financovat, zatímco ne všechny strany se podílely na financování, jak bylo plánováno.

Máme si vykládat odpověď pana komisaře tak, že nemohou nastat problémy s projektem ITER, pokud jde o splnění učiněných závazků, tj. Nebudeme mít s projektem ITER stejný problem jaký jsme měli s Galileem, kde dotčené strany nedbaly na odpovědnost, ke které se zavázaly?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − To je jistě správné. Mohu mám to v krátkosti vysvětlit. Závazky, které byly učiněny, učinily vlády. Ve všech případech se jedná o veřejné závazky. Tedy závazky, které se týkaly projektu Galileo, které učinily veřejnoprávní subjekty, nikdy nebyly zpochybňovány. Problém, který nastal u Galilea skutečně u projektu ITER nenastane.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 42, kterou pokládá Carl Schlyter (H-0643/07)

Předmět: Nanotechnologie

Nanotechnologie je nové odvětví technologií, která skýtá mnoho příležitostí, ale nese s sebou i zvýšená rizika. Podle projektu Nano Dialog, chce 48 % lidí v EU moratorium na používání nanotechnologií ve výrobcích určným spotřebitelům, dokud nebudou známy jejich účinky na lidi a životní prostředí.

Jaké právní předpisy se připravují pro odvětví, ve kterých se používají výrobky obsahující nanomateriály a jsou již na trhu, např. kosmetické výrobky, výrobky pro péči o pleť, léčiva, čisticí prostředky a jiné spotřební zboží? Předpokládá Komise přístup zaměřený na jednotlivá odvětví nebo horizontální právní předpisy o nanotechnologii ve výrobcích určeným spotřebitelům?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Především bych chtěl poděkovat za Vaši otázku z oblasti nanotechnologie. Komise bere otázku bezpečnosti a ochrany spotřebitele velmi vážně a pracuje na tom, aby zajistila, že veřejnost bude mít prospěch z inovací, které s sebou mohou přinést nanotechnologie, a zároveň bude chráněna před jejich škodlivými účinky.

Velká pozornost se věnuje otázkám bezpečnosti. Kolem 28 milionů EUR z pátého rámcového programu a šestého rámcového programu bylo vynaloženo na projekty, které se u nanotechnologií výslovně zaměřují na aspekty životního prostředí a zdraví, a plánuje se, že tento výzkum značně vzroste take v sedmém rámcovém programu, jak, pokud jde o počet, tak pokud jde o rozsah. Jak víte, přijala Komise akční plán o nanovědách a nanotechnologiích pro Evropu na období 2005–2009 a Parlament o něm přjal usnesení, ve kterém byl akční plán dobře přijat.

Ve sdělení zveřejněném tento měsíc o provádění akčního plánu o nanotechnologiích, dáváme jasnou odpověď na druhou část vaší otázky. Používá se široký rozsah evropských a mezinárodních přístupů, zejména přístupů OECD and ISO, které jsou jak právní tak neprávní, abychom se vypořádali s možným negativním účinkem nanotechnologií.

Komise provádí hodnocení právních aspektů u výrobků obsahujících nanotechnologie, pokud jde o zdraví, bezpečnost, životní prostředí. Předběžné výsledky ukazují, že celkově stávající právní rámec Společenství dostatečně pokrývá nanotechnologické výrobky, které se vyvíjejí nyní.

Různé aspekty výroby a výrobků, třeba u těch zmíněných v otázce, tedy kosmetických výrobků a léčiv již právní předpisy Společenství upravují, i když nikoliv konkrétně, pokud jde o nanotechnologie. Tudíž se dnes zdá, že není třeba přijímat nové právní předpisy, která by regulovaly rizika spojená s nanotechnologiemi, nebo předkládat pozměňovací návrhy. Avšak na základě vědeckého vývoje či potřeby právní úpravy v jednotlivých oblastech, které Komise pečlivě sleduje, mohou být případně předloženy pozměňovací návrhy. Nikoliv nanotechnologie jako taková, ale nanotechnologické výrobky by měly být předmětem právních předpisů.

Komise je přesvědčena, že moratorium uvalené na nanotechnologie by bylo kontraproduktivní. Kromě toho, že by byly společnosti odňaty případné výhody těchto technologií, mohlo by vést k tomu, že by mimo Evropu, kde nejsou inovace a výzkum svázány právním rámcem, vznikaly technologické ráje.

Závěrem bych chtěl zmínit další průzkum Eurobarometru týkající se nových technologií provedený na 25 000 lidech. Srovnáte-li ho s výsledky NanoDialogu, který jste zmínil ve vaší otázce, ten byl založena na 700 odpovědích. Eorobarometr zjistil, že celkově Evropané podporují vývoj nanotechnologií přibližně z 55 %. Tyto technologie jsou vnímány jako užitečné pro společnost a morálně přijatelné. Pochopitelně až 42 % dotázaných si nebylo jisto účinky těchto nových technologií, ale podle průzkumu téměř 70 % dotázaných, kteří se vyjádřili k jejich účinkům, bylo optimistických.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Schlyter (Verts/ALE).(SV) Myslím, že jsem se shodli na tom, že pro nanotechnologie by bylo nejhorší, pokud by výrobky, které produkujeme nyní, nebyly dostatečně sledovány, a poškodily tak pověst této technologie na samém počátku.

Nevěřím, že tradiční testy toxicity vyhodnotí rizika nanotechnologií dostatečně spolehlivě, právě naopak. Myslím si, že testy toxicity vyžadované platnými právními předpisy je třeba aktualizovat. Myslím, že potřebujeme systém označování, aby si spotřebitelé mohli sami vybrat, a mě by zajímalo, zda má Komise přijetí takových právních předpisů v plánu.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Zcela souhlasím s vámi a s prvním výrokem. Nejhorší by bylo, pokud by se něco stalo, proto tomu musíme zabránit a musíme zajistit bezpečnost. To je základ a já s vámi plně souhlasím.

Předkládání legislativních návrhů nespadá do mé pravomoci, ale do pravomoci mých kolegů z Komise odpovědných za ochranu. Jsem si jistý, že tuto otázku řeší velmi pečlivě. Mohu říci jen to, že děláme v oblasti výzkumu vše pro to, abychom analyzovali možná rizika, o kterých jste se zmínil, ze což jsem odpovědný.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Pane komisaři, kde se obkeví odvětví nanotechnologií v sedmém rámcovém programu pro výzkum? Obyvatelsto zde má velká očekávání, zejména v odvětví zdravého životního stylu. Vidíte také zcela nové možnosti v oblasti lékařství pro prodloužení života a zdraví?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Ano, odpověď je zcela jistě kladná. Je to jedna z oblastí. Nanotechnologie, pokud potřebujete srovnání, jsou trochu jako informační technologie, neboť horizontálně ovlivňují mnoho odvětví. Jedním z odvětví, kde jsou výsledky velmi slibné, je zdravotnictví, proto je i to součástí našeho výzkumu, který se bezpochyby orientuje i tímto směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). – Pane komisaři, děkuji za Vaše odpovědi. Velmi mě potěšilo, když jsem slyšela, že si myslíte, že společný právní rámec se vyvíjí správným směrem, a také, že zpochybňujete projekt NanoDialog a závěry jeho studie, kterých se tato otázka týká. Myslím, že Eurobarometr jasně ukazuje, že evropští občané jsou pro rozvoj nanotechnologií.

Jak uvedl ve své otázce pan Schlyter, nanotechnologie představují zvýšené riziko, moje otázka na vás tedy zní, zda máte k dispozici nějaké údaje, které by ukazovaly, že nanotechnologie představují takové riziko, které, jak se zdá, považuje pan Schlyter za existující?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Potočnik, člen Komise. − Bezpochyby je to oblast, které je třeba věnovat pozornost nejenom, pokud jde o možné riziko. Vstupujeme-li do oblastí, kterým je tento potenciál vrozený, musíme být opatrní. Pokud nechceme, aby lidé zavrhli něco, co jim při uvážlivém používání přinese jistě užitek, musíme udělat vše pro to, aby se to nestalo. Přesně takový je náš přístup. Dosud samozřejmě nedošlo v této oblasti k žádným nehodám, ale jedná se zjevně o oblast, kde je lepší zaujmout obezřetný přístup. Obezřetný přístup je správná cesta vpřed.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázky 43 a 44 budou zodpovězeny písemně.

Otázka č. 45, kterou pokládá Sarah Ludford (H-0595/07)

Předmět: Londýnské autobusy

Podle údajů zveřejněných v červnu Greater London Assembly se takzvané „harmoniky“ (dlouhé nepatrové autobusy se dvěma vozy), které fungují v mnoha evropských městech a které byly v Londýně zavedeny v roce 2002, se v roce 2006 podílely na 1 751 nehodách. To je o 75 % více než u jiných typů autobusů a znamená to, že v průměru dochází téměř k pěti nehodám denně a více než pěti nehodám ročně u každé „harmoniky“ v londýnském vozovém parku.

S ohledem na tuto zcela nepřijatelnou situaci, zejména ve srovnání s jinými typy autousů, jaké činí Komise kroky, aby zajistila, že budou u „harmonik“ přijata vhodná bezpečnostní opatření pro jejich provoz a pro školení řidičů? Jak mohou být považovány za bezpečné pro provoz v přeplněných městských podmínkách?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Komise si není vědoma jiných znepokojivých statistik z jiných evropských měst, ve kterých se používají kloubové autobusy. Právní předpisy Společenství však tento problem řeší několika způsoby.

Směrnice 97/27/ES o hmotnostech a rozměrech určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel stanoví jak obecné normy pro manévrovací schopnosti autobusů, tak zvláštní normy pro kloubové autobusy.

Cílem směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu je zlepšení přípravy řidičů. V tomto ohledu by bylo při provádění směrnice vnitrostátními předpisy žádoucí přijmout ustanovení o zvlášních přípravných programech pro řidiče kloubových autobusů,

Pokud jdeo o výhled řidiče, evropské právní předpisy řeší problém těžkých nákladních vozidel ve směrnici 2007/38/ES o dovybavení těžkých nákladních vozidel registrovaných ve Společenství zrcátky.

Komise si je však vědoma potřeby vzít v úvahu jiné kategorie vozidel, například městkých autobusů. Proto, jak je vyžadováno ve výše uvedené směrnici, Komise předloží, až nastane vhodná doba, zprávu o získaných výsledcích, kterou bude případně doprovázet návrh změn stávajících právních předpisů.

To jsou mé odpovědi pro baronku Ludfordovou.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE). – Myslím, že je moje otázka dobře načasovaná, neboť právě dnes zveřejnila Komise svou Zelenou knihu o městské mobilitě.

Neočekávám, že Komise bude řešit moji nostalgii po malebných patrových londýnských autobusech, které byly nahrazen těmito nízkými kontinentálními „harmonikami“ (či „kloubovými“ autobusy, jak je nazývá Komise), ale jsem ráda za vyjmenování jednotlivých právních předpisů, které by se měly aplikovat.

Mohu ho požádat, aby se spojil se starostou Londýna a londýnským dopravním podnikem, aby zjistil, proč je u těchto autobusů o 75 % horší nehodovost než u jiných autobusů a zda jsou tyto směrnice ve Spojeném království, a zejména v Londýně řádně uplatňovány?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Je správné, že poukazujete na bezpečnost těchto autobusů. Pokud souhlasíte, dotážeme se londýnských úřadů na tento problém.

Je pravda, že kloubové autobusy se možná snadněji řídí než běžné autobusy, ale jakmile řidič pozná, jak vozidlo funguje, má tendenci řídit troche rychleji a cítí se jistěji při zahýbání, někdy však nemá štěstí.

Upozornila jste na tento probém a my se pokusíme, jak jsem uvedl, zjistit, zda je třeba stávající právní předpisy změnit.

Měla jste také pravdu, že v praxi dochází ke dvěma třetinám nehod ve městech, a že je proto třeba zabývat se příčinami těchto nehod. Na jednu z nich jste poukázala.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 46, kterou pokládá Silvia-Adriana Ticau (H-0598/07)

Předmět: Připojení Bukurešti, Constanze a Sofie na evropskou vysokorychlostní železniční síť

Jedním z 30prioritních projektů trans-evropské dopravní sítě je prioritní osa č 22, která zahrnuje tyto železniční úseky: Atény-Sofie-Budapešť-Vídeň-Praha-Norimberk/Dřážďany. Rumunsko je součástí tohoto projektu s 480 km železničního úseku z Curtici do Brašova.

Vzhledem k tomu, že přistoupením Rumunska a Bulharska získala Evropská unie přístup k Černému moři a počet jejího obyvatelstva se zvýšil přibližně o 30 milionů obyvatel, chtěla bych se zeptat Komise, co musí Rumunsko a Bulharsko učinit pro připojení měst Bukurešti a Konstance v případě Rumunska, a Sofie, v případě Bulharska na evropskou vysokorychlostní železniční síť pro cestující a zboží?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Paní Ţicăuová, prioritní železniční osa č. 22 musí opravdu spojit Německo s Řeckem přes Prahu, Vídeň, Budapešť a Sofii. Odbočka na sever této osy povede přes Curtici a Brašov do Bukurešti a KConstanze.

Rumunsko a Bulharsko i jiné dotčené země vyvíjejí značné úsilí, aby vybudovaly tuto železniční trasu, aby se jejich hlavní města a přístav Constanza napojily na železniční síť zbytku Evropské unie. V tomto úsilí by měly pokračovat i v období 2007–2013. Tyto projekty mohou být případně financovány z prostředků Společenství z Fondu soudržnosti nebo ze strukturálních fondů, či dokonce z prostředků určených na transevropské sítě.

Pro Rumunsko je konkrétní prioritou rozvoj železniční trasy Curtici-Brašov-Bukurešť-Constanza. Úsek dlouhý 92 km na sever od Bukurešti již byla postaven. Připravují se projekty pro trasu mezi Bukureští a Constanzou. Ty by měly být postupně dokončeny do roku 2010. Rumunsko ve svém dopravním operačním programu na léta 2007–2013 naznačilo, že plánuje rozvoj trasy Curtici-Brašov-Predeal za pomoci 1.1 miliardy EUR získané z Fondu soudržnosti.

Pokud jde o připojení Sofie na síť EU, hlavní krok byl učiněn podepsáním smlouvy o výstavbě silničního a železničního mostu nad Dunajem ve Vidin-Calafatu, který je financován z fondu ISPA. Most by měl být dokončen v roce 2010. Bulharsko navíc plánuje ve svém dopravním operačním programu na období 2007–2013 rozvoj trasy Vidin-Sofie. Náklady na stavební práce do roku 2013 budou činit 320 milionů EUR, přičemž celá trasa bude stát 1 380 milionů EUR.

Rumunsko se zavázalo dokončit do roku 2013 všechny přípravné studie pro modernizaci trasy Craïova-Calafat severně id mostu nad Dunajem, aby mohlo dokončit stavební práce krátce po roce 2013.

To je moje odpověď. Omlouvám se, že vám podávám všechny tyto informace ústně, ale v případě potřeby je můžeme doplnit i písemně, pokud to paní Ţicău požadujete.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Pane komisaři, pokud je to možné, opravdu bych ráda dostala tyto informace i písemně. Chtěla bych vás požádat o uspořádání semináře o strukturálních fondech v Rumunsku, protože si myslím, že je třeba nové členské státy podporovat v tom, aby byly schopné získat přístup ke strukturálním fondům a rozvinout vlastní dopravní infrastrukturu.

Přístup Evropské unie k Černému moři je důležitý, a z tohoto důvodu věřím, že rozvoj železnice je důležitý také pro mobilitu cestujících a zboží. Vracím se k otázce týkající se vysokorychlostních vlaků: mobilita cestujících je důležitá, proto požaduji, aby byl zahájen dialog, abychom postupně mohli dosáhnout toho, co je pro tyto důležité projekty nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Paní Ţicău, jsem stejně znepokojen jako vy. Byl bych opravdu rád, pokud by nové členské státy, zejména v tomto případě Rumunsko a Bulharsko co nejlépe využily prostředky z Fondu soudržnosti. Jistě musíme dávat přednost železniční dopravě, kdykoliv je to možné, což nám umožní vyhnout se později velkým problémům v oblasti životního prostředí a problémům s kolonami na evropských dálnicích.

Děkuji vám za otázku. Požádám kolegy, aby vám odpověděli podrobněji. Jakmile budu mít možnost navštívit tyto země, budeme samozřejmě moci poskytnout více informací.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 47, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0600/07)

Předmět: Vysokorychlostní železniční spojení Paříž-Budapešť a Štrasburk-Brusel

Jak se dívá Komise, poté, co bylo dosaženo základní dohody o projektu Stuttgart 21, na časový rozvrh výstavby jednotlivých úseků „Evropské magistrály“ z Paříže přes Štrasburk a Mnichov do Vídně a Bratislavy nebo Budapešti?

Jaké vidí Komise možnosti pro rozšíření této trasy vysokorychlostní železnicí mezi třemi hlavními městy Evropy, Štrasburkem, Lucemburkem a Bruselem?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Odpovím panu Posseltovi. Železniční trať Paříž-Štrasburk-Stuttgart-Vídeň-Bratislava č. 17 je jedním z 30 prioritních projektů transevropské dopravní sítě. Projekt 21 Stuttgart, který jste zmínil, je hlavním úsekem tohoto prioritního projektu.

Dne 19. července 2007 byla podepsána dohoda mezi panem Tiefensee, německým ministrem dopravy, a orgány spolkového státu Bádenska Würtenberska, regionem a městem Stuttgart a Deutsche Bahn. Tato dohoda je klíčovou fází pro odstranění dopravní překážky, kterou představuje úsek Stuttgart-Ulm, neoť poskytnuté prostředky umožní, aby stavební práce začaly v roce 2010.

Komise bedlivě sleduje modernizaci úseků mezi Stuttgartem a Ulmem. V červenci roku 2005 jmenovala evropského koordinátora pro tuto trasu, pana Pétera Balázse, který již předložil druhou zprávu. Tato zpráva byla zaslána předsedovi parlamentního Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Je k dispozici internetových stránkách Generálního ředitelství pro energetiku a dopravu. Koordinátor Balázs nadále věnuje velkou pozornost úseku Stuttgart-Ulm, kde je třeba odstranit překážky. Ve své zprávě analyzuje pokrok dosažený v projektu Paříž- Bratislava a dochází k závěru, že velká část projektu by mohla být dokončena v roce 2015. Avšak vzhledem ke složitosti úseku Stuttgart-Ulm nebude tento úsek vybudován do roku 2019.

Je jasné, že součástí prioritního projektu není pokračování do jiných cílových míst. Další prioritní projekty, například osa Atény-Sofie-Budapešť-Vídeň-Praha-Norimberk-Drážďany rozšíří projekt Paříž-Bratislava až k Černému moři a do Řecka, zatímco priorita projektu Eurocaprail č. 28 spojí Brusel se Štrasburkem přes Lucemburk.

V červenci 2007 předložily členské státy návrhy na spolufinancování ze strany Společenství. Tyto návrhy se nyní hodnotí. V závislosti na tomto hodnocení navrhne Komise Evropskému parlamentu a Radě přidělení prostředků z rozpočtu RTE-T na období 2007–2013.

To jsou dvě odpovědi, které jsem vám chtěl dát, pane Posselte. Osobně se nadmíru zajímám o osu Paříž-Budapešť a mohu vám říct, že pan Balázs a já vyvíjíme obrovské úsilí pro dokončení tohoto důležitého projektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt (PPE-DE).(DE) Pane komisaři, patří vám historický kredit za to, že uskutečňujete to, o čem rozhodli pánové Kohl a Mitterrand v roce 1982, a co se nyní konečně stává skutečností.

Mám dvě stručné otázky. Za prvé: přeshraniční projekty Strasbourg-Kehl-Appenweier a Mnichov-Mühldorf-Salzburg jsou velmi komplikované. Je v těchto projektech něco nového?

Za druhé: můžete ještě jednou apelovat na železniční společnosti – když už vynakládáme tolik evropských prostředků na přeshraniční trasy – a požádat je, aby přestaly omezovat přeshraniční spojení? Rozšiřujeme pomocí našich peněz železnice a zárovň železniční společnosti kouskují dopravu svými vnitrostátními jízdními řády.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Samozřejmě jsem připraven zasáhnout.

Můžete mi tuto otázku podat písemně, abych se mohl obrátit na Deutsche Bahn? Podívám se, jak bychom mohli v tomto stadiu věci zlepšit, protože to je také součást mé práce: nejen plánovat hlavní koridory pro budoucnost, ale take zlepšit situaci nyní.

Budu se těšit na vaše sdělení, abchom mohli začít jednat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 48, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0606/07)

Předmět: Pravomocný rozsudek řeckého soudu týkající se Olympic Airways (OA)

V diskusi o mé ústní otázce H-0091/07 ze dne 13. března 2007 o rozhodnutí soudu o započtení pohledávky řeckého státu vůči Olympic Airways (OA), řekl komisař Jacques Barrot toto: - „Rozhodnutí soudů je novým aspektem, který nyní zkoumáme“. A nedávné zprávy v řeckém tisku (3. června 2007) uvádějí, že komisař Barrot ve styku s vysokými úředníky řeckého ministerstva hospodářství a financí během jeho poslední návštěvy v Řecku umožnil do jisté míry započtení pohledávek, pokud dojde v privatizaci OA k nějakému pokroku“.

Co přesně Komise analyzuje? Zkoumá, zda je pravomocné rozhodnutí rozhodčího soudu v souladu s právem Společenství? Může Komise potvrdit, že jedná o uznání rozhodnutí soudu, pokud budou řecké orgány pokračovat v privatizaci Olympic Airways?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Pan Papadimoulis mi položil otázku, na kterou nyní odpovím.

Komise vzala na vědomí rozhodnutí řeckého rozhodčího soudu ze dne 13. července 2006 o letech uskutečňovaných ve veřejném zájmu a rozhodnutí ze dne 6. prosince 2006 o přemístění sídla Olympic Airways na aténské mezinárodní letiště. Řecké orgány již ohledně těchto rozhodnutí o odškodnění, která byla předmětem předběžného šetření, neformálně konzultovaly Komisi.

Na základě tohoto předběžného šetření a dokumentů předložených v tomto stadiu řeckými orgány není dosud Komise podle pravidel EU o státní podpoře schopna zaujmout postoj k povaze tohoto rozhodnutí. Pokud by byla na základě těchto rozhodnutí poskytnuta další podpora, musela by být oznámena podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

Útvary Komise informovaly řecké orgány o tomto předběžném hodnocení a nyní čekáme na odpověď.

Obecně řečeno dělá Komise vše, k čemu má oprávnění, aby zajistila, že podpora, kterou nařídila vrátit, bude skutečně vrácena. To je informace, kteou vám mohu pane Papadimoulisi poskytnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, nejsou to jen Olympic Airways, které dluží státu. Stát také dluží peníze Olympic Airways, a to velmi vysokou částku. Celková pohledávka Olympic Airways za řeckým státem činí vice než 1 miliardu EUR.

Chtěl bych se Vás zeptat, zda má Komise v úmyslu čekat na pravomocné rozhodnutí příslušných řeckých soudů, a zejména, zda jej hodlá respektovat.

Mám informace, že přístí týden se máte setkat s příslušným řeckým ministrem, se kterým budete tuto záležitost projednávat. Můžete nám nastínit, v jakých bodech se v této věci s řeckou vládou shodujete a v jakých se neshodujete?

V Řecku panuje značné znepokojení a značná část veřejného mínění viní z likvidace Olympic Airways Komisi, která je prodala za symbolickou cenu jejich konkurentům, když ještě fungovaly. Jakou můžete dát na toto odpověď?

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Zatím čekáme na to, až řecké orgány rozhodnutí rozhodčího soudu vysvětlí.

V poslední době jsme nebyli ohledně privatizačních plánů s řeckými orgány v kontaktu.

Otázka nezní, zda rozhodčí soud přijal správné rozhodnutí, ale zda smluvní vztahy, které vzal jako východisko, jsou v souladu s právem Společenství. Nemohu k tomu říct o mnoho více, pane Papadimoulisi, neboť, jak jste sám uvedl, právě jsme se dohodli na schůzce s novým řeckým ministrem. Myslím, že budeme mít příležitost o tom jednat.

To je vše, co v tuto chvíli mohu říci. Než přijmeme nezbytná rozhodnutí, budeme potřebovat od řeckých orgánů více informací.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji, pane komisaři, a děkuji za zodpovězení poslední otázky.

Na otázky, na které se vzhledem k nedostatku času nedostalo, bude odpovězeno písemně. (viz příloha).

Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE).(DE) Paní předsedající, dovolte mi prosím, abych se vyjádřil k Jednacímu řádu. Mluvil jsem se svou kolegyní paní Madeirovou a samozřejmě jsme také poslouchali odpovědi pana komisaře. Otázky pokládáme již tři roky, ale nepodařilo se nám, abychom dostali ústní odpověď na jednu jedinou otázku. Samozřejmě, že je písemná odpověď také velmi podrobná a správná, ale je snažší ptát se a pokládat otázky ústně, a i výsledek je potom mnohem zajímavější. Můžete nám dát nějakou radu nebo doporučení, jak toho můžeme v budoucnu dosáhnout?

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane Leichtfriede, děkuji Vám za připomínky. Vše, co mohu říci, je že v Pracovní skupině pro vnitřní reformu Parlamentu je průběh doby vyhrazené pro otázky velmi pečlivě zkoumán, a vaše připomínky tam budou předneseny.

(Zasedání bylo přerušeno v 19:30 a pokračovalo v 21:00)

 
  
  

předsedající: PAN VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí