Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/0197(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0293/2007

Předložené texty :

A6-0293/2007

Rozpravy :

PV 25/09/2007 - 14
CRE 25/09/2007 - 14

Hlasování :

PV 26/09/2007 - 6.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0409

Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 25. září 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Evropský technologický institut (rozprava)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva Reina Paasilinny za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku o návrhu nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský technologický institut (KOM(2006)0604 - C6-0355/2006 - 2006/0197(COD)).

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, jsem rád, že tu dnes jsem a mohu podniknout velmi důležitý krok nejen s vaším souhlasem, ale také s vaší účastí k navržení a založení Evropského technologického institutu (ETI).

Jak všichni víte, v minulém měsíci bylo v souvislosti s tímto návrhem díky společně vynaloženému úsilí dosaženo velkého pokroku. Chtěl bych poděkovat zejména panu Paasilinnovi, zpravodaji pro tuto záležitost; předsedající Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, paní Nieblerové; paní Hennicotové-Schoepgesové z Výboru pro kulturu a vzdělávání; a také panu Bögeovi z Rozpočtového výboru za jejich vytrvalé úsilí a velmi hodnotné příspěvky. Bez nich bychom nikdy nedosáhli stávajícího postavení a možných výsledků.

Zpráva přijatá výborem pro průmysl a text obecného přístupu přijatý Radou mají očividně tentýž směr. Myslím si, že to je velmi důležité. Nepochybně je díky tomu jednodušší postupovat dále ke kompromisnímu textu. ETI poskytne prostředí, v rámci něhož mohou partneři z podnikatelství, výzkumu a vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají vynikající výsledky ve své oblasti, pracovat společně a podporovat svůj inovační potenciál.

Shodli jsme se na tom, že ETI by se měl postupně vyvíjet. V takzvané počáteční fázi budou ustaveny dvě až tři znalostní a inovační komunity. Poté se ve druhé fázi rozvinou další znalostní a inovační komunity, které budou podléhat hodnocení ETI a spadat pod činnosti znalostních a inovačních komunit. Parlament a Rada poskytnou prostřednictvím přijetí strategického inovačního plánu dlouhodobé strategické činnosti či politické vedení.

Vaše parlamentní zpráva obsahuje užitečné pozměňovací návrhy, jež tento návrh zřetelně obohacují, a já vám za ně děkuji. Abych uvedl příklad, vítám návrh podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě ohledně postupu výběru členů rady, aby se zajistil jeho transparentní průběh. Je zde rovněž návrh pozměnit název ETI na „Evropský inovační a technologický institut“, avšak ponechat jeho zavedenou značku „ETI“.

Vítám také pozměňovací návrhy, jejichž cílem je zmodernizovat finanční řízení ETI a v nichž se objasňuje, že se na toto založení uplatňuje postup stanovený v článku 47 interinstitucionální dohody.

Komise rovněž může podpořit velmi mnoho vašich pozměňovacích návrhů, ať už v jejich navrhované podobě, nebo pokud jde o smysl pozměňovacích návrhů, jejichž znění musíme upravit. Máme však obavy v souvislosti s některými vašimi pozměňovacími návrhy, které navrhl výbor pro průmysl. Zaměřím se na čtyři hlavní problémy.

Zaprvé, jde o hlediska vzdělávání. Musíme být opatrní a zamezit oslabení vzdělávacího rozměru ETI, jenž je základním kamenem a představuje jeden z nejinovativnějších prvků návrhu. Sdílíme s Parlamentem názor, že mobilita vědeckých pracovníků a mobilita studentů bude mít největší význam, a proto by na ni měl být kladen důraz. Pevně však věřím, že znění spojené se stupni vzdělání a diplomy zůstane nedotčeno.

Zadruhé, prezentace ETI je založena na základě pilotní fáze. Mám za to, že se všichni shodneme na tom, že ETI by se měl postupně rozvíjet a měl by podléhat neustálému hodnocení. Nemělo by však být pochyb o dlouhodobé vizi a závazku Evropské unie spojenými s touto iniciativou. Nejistota ohledně tohoto bodu – a zejména v počáteční fázi – zcela ohrozí životaschopnost tohoto projektu.

Zatřetí, účast třetích zemí: plně souhlasíme se zásadou usnadnění účasti třetích zemí v rámci ETI – to je jedna z velmi důležitých podmínek. Musí však jít ruku v ruce se zásadou přednosti členských států EU. ETI je iniciativou pod vedením Evropy a měl by jí zůstat.

Začtvrté, účast ETI a znalostních a inovačních komunit na programech Společenství: tento bod by měl být bez stínu pochybností. Samotný ETI nebude usilovat o účast na programech Společenství ani jimi nebudou financovány jeho administrativní náklady. Na druhou stranu znalostní a inovační komunity budou oprávněny k žádostem o finance, avšak nebudou mít v žádném ohledu z výsadního přístupu prospěch – neplatí zde žádné přednostní zacházení. Abych to uvedl na pravou míru, domnívám se, že správným přístupem je, aby se orgány za tímto účelem dohodly na politickém prohlášení, které se připojí k návrhu.

Financování ETI je nyní zásadní nedořešenou otázkou. Jak víte, minulý týden Komise přijala návrh k přezkumu víceletého finančního rámce k uspokojení potřeb programu Galileo i ETI. Doufám, že tím vznikne pevný základ diskusí a do konce tohoto roku také dohoda rozpočtového orgánu. To v červnu požadovala Evropská rada.

Těším se na diskusi.

 
  
MPphoto
 
 

  Reino Paasilinna (PSE), zpravodaj. – (FI) Pane předsedající, Evropský technologický institut se připravuje více než rok a čas plynul, protože původní návrh Komise musel být výrazně vylepšen. Parlamentní výbory, v čele s Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku, tento návrh přepracovávají do nové podoby. Parlamentu a Radě byl v této otázce zaručen větší vliv, aniž by se ohrozila autonomie ETI. Volba řídící rady ETI zřejmě do značné míry připomíná způsob, jakým se volila Evropská rada pro výzkum, a tak vědecký svět o tomto postupu vedl spory. Byly učiněny pokusy k zvětšení příležitostí případné účasti malých a středních podniků. Přesně v tom spočívá největší vliv na zaměstnanost a přesně zde rychle nacházíme pružnost k provádění inovací.

Evropský inovační a technologický institut se bude, jak název napovídá, zaměřovat na inovace. Další dva prvky „trojúhelníku znalostí“, vzdělání a výzkum, zde zůstanou, nicméně inovace jsou samozřejmě vrcholem tohoto trojúhelníku a prioritou. Inovacím musí být přikládána zvláštní pozornost, protože právě inovace jsou Achillovou patou Evropy.

Je neuvěřitelné, že Američané předkládají Evropskému patentovému úřadu, našemu vlastnímu patentovému úřadu, o více než třetinu žádostí o udělení patentu více než my. Tady bychom mohli začít. Skeptici by se mohli ptát, zda bude Unie konkurenceschopná bez inovací nebo bez přibývajících inovací. My zde tedy hovoříme o vynálezech a procesech, které mohou být do velké míry zaváděny ve světě podnikání. Potřebujeme víc? Měli bychom postoupit dál, protože Spojené státy jdou rázně kupředu a Čína za námi není daleko. Rychlost si žádá i Lisabonská strategie. Jak to, že nevěříme ani ve svá vlastní strategická rozhodnutí?

Výzkum a vývoj představují stále menší podíl HNP Unie než v ostatních světových hospodářských mocnostech. Vynaložíme na ně méně než 2 %, zatímco Spojené státy na ně dávají téměř 3 %, Japonsko více než 3 % a samotné Švédsko a Finsko téměř 4 %.

Naše vysoké standardy vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu však přinášejí příliš málo komerčního využití, nebo alespoň není realizováno v Evropě, ale ve Spojených státech – tam především. Tento problém má samozřejmě mnoho hledisek a částečně souvisí s tím, jak jsou vysoké školy a zařízení vyššího vzdělávání ochotné spolupracovat se světem podnikání, ale i s tím, že náš patentový systém je těžkopádný a tak dále.

ETI samozřejmě tyto problémy neodstraní, nicméně je může do určité míry zjednodušit. Měli bychom brát vážně odliv mozků. Proč? Protože usilujeme o to, abychom se stali přední světovou ekonomikou založenou na znalostech, a dochází u nás k odlivu mozků!

ETI nabídne soukromému sektoru nový způsob styků se vzdělávací a výzkumnou komunitou. Díky němu vzniknou nové příležitosti komerčního využívání výsledků výzkumu a prohloubí se obousměrná spolupráce. Institut nebude jakousi superuniverzitou, jež okrádá špičkové univerzity o nejlepší výzkumníky a odborníky. O to bude postaráno v pozměňovacích návrzích Parlamentu. ETI bude moci nejlepším vysokým školám a zařízením vyššího vzdělávání poskytovat novou trvalou příležitost úzce spolupracovat se společnostmi, které prahnou po inovacích. Může pomoci nejlepším vysokým školám přitáhnout nejlepší a nejschopnější studenty, odborníky a výzkumníky, aby mohli rozvinout a využít výzkum a inovace, postupy a metody používané v jeho řízení ve spolupráci se špičkovými společnostmi.

Nelze popřít, že jsou v návrhu obsaženy oblasti, jež se kryjí se stávajícími nástroji. Technologické platformy v rámci sedmého rámcového programu a rozsáhlejší společné technologické iniciativy jsou, za předpokladu, že jsou uvedeny do provozu, do značné míry založeny na týchž zásadách, jaké jsou nastíněny pro ETI. Totéž platí pro rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci.

Možná že zde do určité míry dochází k překrývání, ale Evropa není svědkem příliš velkého množství inovací, ale naopak příliš malého, a tak je zde prostor pro nový konkurující podnik. Všechno záleží na tom, jak ETI zapadá do stávající skládačky. Domnívám se, že lze zařídit, aby zapadl do evropského prostředí výzkumu, aniž by je narušoval. K projektu jsme přidali zkušební fázi s hodnoceními a větší pravomoci Parlamentu.

Před týdnem Komise oznámila návrh odebrat finance administrativní byrokracii a podporovat zemědělství, nebo chcete-li víno a brambory, a dát je do inovací. Neměli bychom to udělat? Je to zajímavá myšlenka. Zásadní otázkou osudu ETI je ochota členských států jej financovat, tedy členských států, které neinvestují dostatečně.

Stojíme všichni za lisabonskými cíli? Tímto se to prověří. ETI by mohl přinášet přidanou hodnotu, co se týče dosažení lisabonských cílů, avšak pouze v případě, že nerozloží lisabonské programy. Unie potřebuje inovace, dámy a pánové. Lidé je potřebují; potřebuje je naše budoucnost. Proč bychom neměli podporovat to, co je nezbytné?

 
  
MPphoto
 
 

  Nina Škottová (PPE-DE), navrhovatelka stanoviska Rozpočtového výboru. (CS) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropský institut technologie je předkládán Komisí jako projekt významné evropské instituce integrující výzkum, vzdělávání a inovace a umožňující transformovat inovativní objevy do komerčních příležitostí.

Proto Rozpočtový výbor zkoumal velmi pozorně návrh financování. Ukázalo se, bohužel, že návrh kombinovaného financování nese řadu rizik a nejasností. Hlavní problém spočívá v tom, že financování nebylo explicitně uvedeno v multianuálním finančním rámci pro roky 2007 až 2013. Jedná se o sumu 308 milionů. Další pochybnosti, a to o přísunu 1,5 miliardy, vyvstaly s návrhem financovat instituci z jiných programů, a to hlavně ze strukturálních fondů a ze sedmého rámcového programu pro výzkum.

I když po přijetí stanoviska Rozpočtového výboru proběhla řada diskusí s Komisí i Radou, financování institutu není dosud uspokojivě vyřešeno. Takzvané čerstvé peníze by ovšem mohly přijít, jak již bylo naznačeno, pouze v rámci revize finančního rámce.

O výkonnosti a úspěšnosti EIT se samozřejmě nedozvíme, pokud nebude založen. Svou životaschopnost však musí prokázat také tím, že přitáhne, jak je navrhováno i Komisí, peníze z privátní sféry, a to se může podařit jen na základě kvality a aktuálnosti projektů a úspěšnosti výsledků. A to bych institutu opravdu přála.

 
  
MPphoto
 
 

  Umberto Guidoni (GUE/NGL), navrhovatel stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropský parlament ve své zprávě o politických strategiích na rok 2007 vyjádřil svou skepsi vůči Evropskému technologickému institutu, zdůraznil přitom riziko zdvojení již stávajících struktur a obával se, že by tento institut mohl konkurovat již tak omezenému financování rozpočtu.

Jistě je třeba zlepšit úsilí Společenství, co se týče výzkumu, inovací a vzdělávání, vytvářet partnerství soukromého a veřejného sektoru, a především usnadnit přístup malých a středních podniků k novým znalostem. Nemůžeme však opomíjet rychlost, s jakou byl institut, který má dlouhodobý vliv, navržen. To jsou všechno ty očividnější prvky, co se týče současného zavedení nových strategických nástrojů jako Evropská rada pro výzkum.

Rovněž bychom měli brát v potaz, že finanční prostředky sedmého rámcového programu byly na základě dohody o finančním výhledu sníženy o 30 %. S ohledem na omezení financování výzkumu na evropské úrovni je třeba, abychom zajistili, že Evropský technologický institut nebude získávat prostředky, které by jinak byly určeny pro jiné činnosti v tomto odvětví. Financování by mělo být přidáno jako dodatek ke stávajícímu finančnímu výhledu a nové prostředky by měly pocházet z různých zdrojů – ze Společenství, z vnitrostátních, regionálních a soukromých zdrojů.

Zaprvé je třeba zajistit transparentní postup výběru do řídícího výboru, v rámci něhož by měla být ve správný okamžik přizvána Komise, aby informovala ostatní orgány. Kromě toho musí mít Evropský parlament a Rada možnost vyjádřit před konečným schválením Komise svůj souhlas, pokud jde o strategické priority Evropského technologického institutu.

A rovněž by mělo být účetnictví institutu plně dostupné Evropskému parlamentu a Účetnímu dvoru. Mám za to, že pouze po důkladném přezkumu pilotního programu na základě nezávislého vnějšího hodnocení bude možné určit, zda je vhodné Evropský technologický institut založit jakožto stálou instituci Společenství nebo zda by mohla mít Evropa větší prospěch z toho, že nasměruje finanční prostředky do jiných činností Společenství spojených s výzkumem a vývojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE), navrhovatelka stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání. – (FR) Pane předsedající, je ostuda, že Komise zahájila projekt Evropského technologického institutu, aniž by pro něj zajistila financování. Výbor pro kulturu a vzdělávání tento návrh schválil poté, co objasnil některé body, jako například udělování odborných kvalifikací. To ve skutečnosti zůstane v pravomoci členských států a partnerských instituci vysokoškolského vzdělávání. Tyto odborné kvalifikace budou nést označení ETI jako evropské značky vynikající úrovně, přestože cílem odborné kvalifikace bude zohledňovat rozmanité prostředí vysokoškolského vzdělávání v Evropské unii.

ETI navíc musí konstruktivně přispět k mobilitě studentů. V tomto ohledu je ještě třeba vyřešit problém převoditelnosti grantů. Žádám poslance, aby hlasovali pro pozměňovací návrh 36 a podpořili tak mobilitu studentů. Věděli jste, že pouhá 3 % studentů evropských vysokých škol dosud využila mobility?

ETI je fascinující budoucí projekt spolupráce, inovací a výzkumu a soukromý sektor pomůže zajistit, že jsou do něj zapojeny instituce vysokoškolského vzdělávání. To bude do budoucna skutečná výzva pro evropskou konkurenceschopnost. Chtěl bych blahopřát panu zpravodaji Paasilinnovi a rád bych poděkoval Komisi a německému předsednictví, které mi skutečně pomohly s textem pokročit.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), navrhovatelka stanoviska Výboru pro právní záležitosti. (PL) Pane předsedající, myšlenka založit Evropský technologický institut, jež byla předložena v roce 2005, si ve všech směrech zaslouží podporu. Navrhovaná struktura sítě znalostních a inovačních komunit má naději stát se vynikajícím stimulátorem inovací v celé EU.

Jako navrhovatelka výboru, která byla požádána o stanovisko za Výbor pro právní záležitosti, bylo mou prioritou poskytnout náležitý právní základ institutu a následně umožnit jeho stálé financování. V této souvislosti udělit institutu status agentury na základě interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006, a konkrétně její částí C a článku 47, má nezměrný význam, stejně jako návrh Výboru týkající se zvýšení rozpětí v oddílu 1A rozpočtu na období 2007–2013, čímž se institutu zajistí 309 milionů EUR.

Vznik ETI je zvláště důležitý pro vědecké prostředí nové části sjednocené Evropy, jež má neodmyslitelný velký a dosud nevyužitý potenciál. Proto srdečně podporuji rozhodnutí orgánů města Wroclavi, jež se snaží přimět řídící radu či jednu ze znalostních komunit, aby si zřídily kanceláře v tomto městě, kde studuje až 140 000 studentů.

Na závěr bych ráda vyjádřila své vřelé blahopřání a díky Reinu Paasilinnovi za vynikající spolupráci a také blahopřání ke skvělé zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Romana Jordan Cizelj, jménem skupiny PPE-DE. (SL) Pane předsedající. Náš přehled byl zahájen zprávou Wima Koka. Jeho sdělení bylo jasné. Máme odpovědnost za vedení Lisabonské strategie k jejím nejdůležitějším cílům a za to, aby nabyla náležitého obsahu.

Společně jsme navrhli sedmý rámcový program a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci.

Tím jsme dodali výzkumu a podnikání evropský rozměr.

Nejsme jsme si však jisti, jestli to k nárůstu evropských inovací stačí. Jsme si vědomi, že je v Evropě nedostatek inženýrů a výzkumníků, že jich chybí přibližně 100 000 a že nemůžeme stimulovat inovace jako takové pouze přímými pobídkami a projekty. Stále nemáme spojení s vysokými školami, a tedy ani řízení lidských zdrojů.

Tento nedostatek řeší ETI. Jeho přidaná hodnota je spojením, které vytváří mezi odvětvím výzkumu a vysokoškolským a podnikatelským světem. Výzkumné a vysokoškolské skupiny, jež se stanou členy znalostní a inovační komunity v rámci ETI, budou muset prokázat své vynikající schopnosti. Značka ETI, kterou budou moci účastníci používat, se tak stane vnější značkou kvality této skupiny. Očekávám, že účastníci budou toto označení používat ke svému prospěchu jako značku své kvality.

Zároveň by značka ETI měla také napomáhat možným obchodním zákazníkům. Musí poskytovat kritickou míru náležitě odborně vyškolených zaměstnanců a reagovat na krátkodobé a dlouhodobé problémy spojené s projekty výzkumu a vývoje. Značka ETI usnadní výběr partnerů nebo řídících pracovníků v souvislosti s projekty odborné přípravy a výzkumu.

Poskytnutí náležitých finančních prostředků na provoz ETI je těžkopádným prvkem, na němž uvízla předchozí jednání. Věříme, že v zajištění veřejných finančních prostředků budeme úspěšní, ale to je jen malá část. Brzy bude řada na podnicích, soukromém sektoru, aby reagovali na globalizaci se stejným závazkem, jaký jsme prokázali my.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannes Swoboda , jménem skupiny PSE.(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, samozřejmě bych nejprve rád blahopřál svému kolegovi, panu Paasilinnovi, k této namáhavé práci. Je to skutečně velmi obtížný zrod – nejen pokud jde o zprávu pro tento parlament, ale i o institut jako takový.

Popravdě je smutné, že ETI musí zahájit tak důležitý úkol s tak malým nadšením, zejména ze strany některých členů Rady a možná i ze strany Komise. Plně souhlasím s podstatou připomínek pana komisaře, a to i těch, které se týkají znalostních a inovačních komunit. Jak pan Paasilinna, jemuž vřele blahopřeji k jeho práci, rovněž navrhl, potřebujeme omezený počet, abychom vůbec dali dohromady nějaké pilotní projekty. To je naprostá pravda. Doufám, že projekty také přinesou pozitivní výsledky.

Co se týče financování, s tím také souhlasím. Někteří členové Rady velmi lehkovážně řekli: chcete dělat něco nového, dobrá, ale nedostanete nic z nových financí. Vezměte si zkrátka peníze, které máte k dispozici v rámci rozpočtu. Musí-li se vytvořit něco nového, nemělo by se k tomu přistupovat lehkovážně.

Skutečnost, že využíváme v zásadě finanční prostředky na výzkum, je zcela přijatelná, nicméně je naprosto správné hledat nové příležitosti financování, a to jak pro tento projekt, tak i například pro Galileo, částečně v souvislosti s přebytečnými rozpočtovými prostředky, tedy prostředky, které nemusí být utraceny, a částečně s novými závazky jednotlivých členských států.

Jedním důležitým bodem – a pan Paasilinna to také uvedl – je skutečnost, že ETI a znalostní a inovační komunity nám pomohly k tomu, abychom si v Evropě ponechali, ale také získali zpět vysoce kvalitní zaměstnance. Z řady rozborů víme, že lidé odcházejí nikoli nutně kvůli financím, ale za příležitostmi. Dokážeme-li prostřednictvím těchto institucí znovu vytvořit nové příležitosti tak, aby vysoce kvalitní zaměstnanci zůstali v Evropě nebo se vrátili z Ameriky či jiných zemí, bude to pro Evropu podstatný přínos a znovu se stane centrem nových technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat panu Paasilinnovi za jeho velmi efektivní spolupráci. Byla to velmi obtížná práce, ale vy jste byl vždy ochoten spolupracovat. Rovněž bych rád poděkoval panu komisaři za houževnatost, kterou po mnoho měsíců projevoval, a jeho oddanost tomuto projektu. Uvidíte, pane komisaři, že se vaše vytrvalost nakonec vyplatí, navzdory všemu odporu, s nímž jste se od samého počátku setkával, zejména co se týče světa vědy.

Vzhledem k tomu, že předseda Barroso se očividně inspiroval Massachusettským technologickým institutem a rozséval myšlenku vytvořit Evropský technologický institut, byl tento nápad, tento projekt, přetvořen. Jeho dnešní podoba je velmi odlišná od té původní. To je jedině dobře, protože na počátku jsme si nebyli zcela jistí, co se týče jeho struktury. Nyní zde vzniknul evropský projekt a vyvinulo se něco nového. Jsme kontinentem myšlenek. Jsme si toho vědomi. Jsme velmi dobří ve výzkumu; jsme velmi dobří ve vědě; máme však potíže s přeměnou těchto úžasných myšlenek, jež zásadně převrátily svět, do hmatatelných produktů. V tom spočívá náš problém.

Proto pokud definujeme výzkum jako finanční investici do znalostí, byly by inovace opačným procesem. Ze znalostí vzejde produkt, licence, patent, který se zase promění v peníze. To je  v Evropě naše slabina a přesně v tom by nám ETI, Evropský technologický institut, mohl pomoci. Znění tohoto nařízení samozřejmě nepředstavuje bezvýhradný úspěch. To můžeme říci hned. Je to však dobrý kompromis a nyní je na nás, abychom jej předložili lidem, a zejména jej se všemi zúčastněnými objasnili.

Zpravodajové společně pracují velmi dobře. Tento skvělý cíl bychom jako celek neměli pustit ze zřetele, protože cílovými subjekty tohoto ETI jsou konkrétně malé a střední podniky.

Záměrem je také zpřístupnit znalosti ve vysokoškolských institucích, ale především to zahrnuje tento proces vytváření sítí, který pro nás nefunguje příliš dobře.

Rád bych reagoval na několik sporných bodů. Komise navrhuje, že by sama měla stanovit strategický program ETI. K tomu bych chtěl říci, že bychom to tak neměli dělat. I zde musí být autonomie, stejně jako v případě Evropské rady pro výzkum. Jinak má soukromý sektor jen nepatrnou příležitost.

Poté je třeba vyřešit otázku duševního vlastnictví, a to takovým způsobem, aby i pro střední podnik začalo být přitažlivé se na ETI podílet. Samozřejmě potřebujeme ETI, což je značka a obchodní název. Chceme, aby ETI byl významný, a nechceme jenom pilotní projekt, protože by to také odradilo mnoho investorů, a my investory potřebujeme.

Dovolte mi, abych k otázce financování ještě něco dodal. Osobně se už nějakou dobu zabývám otázkou „lisabonizace“ našeho rozpočtu. To znamená, že můžeme „lisabonizovat“ ten velký rozpočet, který máme v odvětví zemědělské a regionální politiky, a očividně se nacházíme v bodě, kdy hovoříme o Galileu a ETI dohromady. To už se velice přibližuje „lisabonizaci“, zejména pokud jde o naše investování do inovací.

A proto v tom pokračujme. Vyzývám Parlament, aby tento kompromis zítra podpořil valnou většinou. Ještě jednou vám, pane Paasilinno, blahopřeji k vaší práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. (PL) Pane předsedající, je výborné, že nyní máme navzdory dřívějším pochybnostem v Parlamentu příležitost ke konstruktivním připomínkám ohledně otázky založení Evropského technologického institutu. Velice bych si přál, aby to byla skutečně evropská iniciativa.

Domnívám se, že bychom měli klást důraz na zásadu rovného zeměpisného rozmístění znalostních a inovačních komunit. Měli bychom se snažit zajistit, aby evropské financování tohoto projektu bylo prioritou z celé řady důvodů, zvláště pak kvůli slabé ochraně patentů v Evropě. Toto břemeno nebudeme moci přesunout na soukromé podnikání.

Evropa tuto instituci potřebuje. Nejlepším důkazem toho jsou živé reakce podnikatelů, místních orgánů a vědecké komunity v Dolním Slezsku. Než byl v souvislosti s touto otázkou završen legislativní postup, máme tu již zvlášť založenou společnost, ETI+, jsme ochotní zapojit strukturální fondy, máme k dispozici prohlášení o záměru od největších podniků Dolního Slezska, jež požadují, aby tento institut nebo instituce, jež jsou jeho součástí, měly sídlo ve Wroclavi.

 
  
MPphoto
 
 

  David Hammerstein, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, skutečně nás to mrzí, ale tento návrh není seriózní. Evropa si znovu přeje jednat, ale nemůže. Zelení byli pro projekt institutu, ale pro skutečný projekt a návrhy, které zde mámě na stole, jsou nepřiměřené a nesourodé.

Po našich jednáních není stále vyřešena otázka financování. Evropský návrh 308 milionů EUR je očividně nepřiměřený a kromě toho je to mnohem mnohem nižší údaj, než kolik samotná Evropská komise na základě svých studií navrhovala. Máme tu tedy před sebou výzvu k pohlcení a oslabení dalších evropských projektů jako sedmý rámcový program pro výzkum.

Chce-li Evropská komise skutečně institut založit, jako to chceme my, bude třeba znovu zahájit jednání o finančním výhledu a vytvořit reálný rozpočet, tedy velký rozpočet přesahující 2 miliardy EUR, protože tolik je k tomu potřeba. Chceme-li zkrátka prosazovat výzkum a technologie, musíme je podporovat. Nemůžeme dávat euroskeptikům potravu pro děla, jak prostřednictvím takového nesourodého projektu činíme.

Jsou zde rovněž problémy, co se týče jeho obsahu. Odstranili jsme horní hranici administrativních výdajů; pro všechny projekty jsme požadovali horní hranici, avšak v tomto případě jsme ji odstranili. Odebrali jsme také jednu z obecně nejpřednějších životních otázek – změny klimatu – což měla být jedna z uvedených otázek, ve skutečnosti jedna z těch hlavních otázek, a byla odstraněna. To je velmi šokující, velmi šokující. Máme zde zkrátka projekt, který očividně nemá žádné ambice, nestojí za ním žádné peníze ani soudržný projekt, čehož hluboce litujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, přidat ke stávajícím univerzitám technologický institut zní jako dobrá myšlenka, ale to se zde nenabízí. Navrhuje se založit instituci, jejíž radu má prověřovat Komise, jež má vybrat znalostní a inovační střediska, s nimiž bude nejdříve pracovat, ale která časem zahrne do své struktury. Dokonce bude vydávat kvalifikace s logem EU, aniž by se odkazovala na univerzity, které využila. Jistě se zde jedná o inovace, ale těch nedosáhneme na základě přání. Zejména touto skutečností, zasahováním do univerzit, se podnikání potlačí, a nikoli podpoří.

Chcete-li povzbuzovat inovace, vzhlížejte k jednotlivcům, kteří prochází vysokými školami. Obracejte se na jedince v malých a středních podnicích a nabídněte jim prostředky k rozvinutí a prosazení jejich myšlenek. Navrhujete-li síť, v rámci níž by se podporovaly a rozšiřovaly myšlenky, neobtěžujte se tím. Toto společenství již komunikuje s celým světem. Dobré myšlenky se brzy dostávají na mezinárodní úroveň. Odhoďte, proboha, tento pokus o sladění vysokých škol a zvažte hodnotu různorodých příspěvků těchto různých institucí.

Máte-li peníze nazbyt, podporujte jimi inovátory. Pracují jednotlivě nebo v rámci malých kolektivů. Evropany, jako byli Archimédes, Newton, Pasteur, Ehrlich, Röntgen, Fermi, Teller a Watson-Watt, nepřinesl žádný institut. Potřebovali jen čas a prostor, aby mohli přemýšlet a provádět výzkum.

 
  
MPphoto
 
 

  Lydia Schenardi, jménem skupiny ITS. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jedna z několika oblastí, v souvislosti s nimiž uznáváme, že by Evropská unie mohla nabídnout skutečnou přidanou hodnotu v porovnání s vnitrostátními iniciativami, je výzkum. Z tohoto důvodu jsme pro založení Evropského technologického institutu.

Rovněž s panem zpravodajem sdílíme obavy nebo spíše otázky. Budoucí ETI musí být doplňkový a nesmí konkurovat iniciativám, které již na evropské úrovni v oblasti výzkumu a inovací probíhají. Především nesmí vyčerpávat rozpočet přidělený na sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj – který je už beztak skromný – ale měly by mu být přiděleny další finanční prostředky.

S ohledem na jeho navrhovanou podobu, jež spočívá v sdružování partnerů ze soukromého a veřejného sektoru, by bylo mnohem lepší, kdyby prostředky na něj pocházely především ze soukromého financování a z jeho provozních příjmů. To by byla známka jeho užitečnosti a efektivity.

Evropská unie by měla kromě toho dávat podněty spíše než vytvářet ještě další byrokratickou organizaci, která zatěžuje evropské daňové poplatníky.

Z těchto důvodů se zdá být jako lepší nápad označení ETI než možnost, že by institut vydával své vlastní tituly a diplomy. V tomto ohledu EU musí také nabízet přidanou hodnotu, a ne se snažit nahrazovat něco, co již existuje.

Navíc tento strach z nesmyslného zdvojení, stejně jako konkurence s jinými programy z finančního a funkčního hlediska, nás vede k podpoře hodnocení v dřívější fázi než v té, kterou navrhuje Komise, přestože se frekvence po sobě jdoucích hodnocení, prodloužená na každých sedm let, se zdá být příliš dlouhá. Promění-li se naše obavy ve skutečnost, museli bychom jednat rychle a podniknout potřebné úpravy nařízení, nebo dokonce podstatné změny. Nebo, přestože to není pro Evropu obvyklá situace, bychom tento experiment museli ukončit.

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Pane předsedající, zase jsme u toho: další arogantní snaha s ještě větší přetvářkou o napodobení Ameriky. Spojené státy mají dolar, a tak my musíme mít euro; Spojené státy mají systém GPS, my musíme mít Galileo; Spojené státy mají MIT, my tedy musíme mít ETI. Možná jsme zapomněli, že Massachusettský technologický institut je financován ze soukromých zdrojů, a nikoli státem, což je zásadní důvod jeho úspěchu.

Velké akademické instituce rostou zdola nahoru, nikoli odshora dolu. Neobjevují se zčistajasna v úplné podobě škrtem pera nějakého byrokrata.

Nikdo v Evropě nepochybuje o potřebě inovací a výzkumu, ale tohle je špatné řešení. Státem vnucená řešení nebudou fungovat. Navrhovaný ETI bude zdvojením stávajících programů EU, jako je rámcový program pro výzkum, program pro konkurenceschopnost a inovaci a program celoživotního vzdělávání, a bude s nimi v rozporu.

Tento návrh je mimo stávající finanční výhled a jeho financování není žádným způsobem zajištěno. Není divu, že zavedené a vynikající akademické instituce v Evropě mají obavy, že by ztratily finanční podporu, že by ztratily klíčové zaměstnance a že by přišly kvůli ETI o výzkumné projekty.

Plně chápu předsedu Barrosa, že pomýšlí na svůj odkaz, ale my nesmíme dovolit, aby jeho odkaz poškodil evropské vysoké školy a výzkumná zařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). – Pane předsedající, v celé Evropě musíme podporovat inovace a výzkum. Je to zásadní úkol života podniků, vysokých škol a výzkumných institutů, členských států a Unie. Ten bude vyžadovat mnohem více finančních prostředků na výzkum a inovace. Proto bych chtěl zdůraznit to, co komisař uvedl dříve – že, co se týče ETI, je nyní zásadní otázkou financování a finanční podpora. Musíme totiž zajistit nejen to, že bude ETI financován, ale také to, že není financován a nezískává finance z peněz, které by jinak byly určeny na financování výzkumu a inovací v souvislosti s jinými programy a projekty.

Zdůraznění této skutečnosti nelze přecenit, protože finanční prostředky na ETI musí pocházet z jiných rozpočtových položek než z těch, jež v současné době přispívají ke snaze spojené s inovacemi a výzkumem v sedmém rámcovém programu, programu pro konkurenceschopnost a inovaci nebo dalších položkách v rámci kapitoly 1A.

Dokážeme-li to, pak dokážeme dodat na inovace a výzkum v Evropě další prostředky a přispět k inovacím. Z hlediska své skupiny bych chtěl poukázat na to, že se jedná o rozhodující zkoušku, kterou musí Komise splnit a k níž musíme my přispět, protože bude-li tomu tak, můžeme všichni podíl na více a lepších inovacích v Evropě. Podaří-li se nám to, budeme mít úspěch i s inovacemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Goebbels (PSE). – (FR) Pane předsedající, zdůvodnění Evropského technologického institutu je dobré: tedy že výzkum je nezbytný pro veškerý hospodářský pokrok. Výzkum závisí na vědcích, kteří prošli vzděláním na předních univerzitách. Vysoké školy musí mít možnost počítat s výrazným a předvídatelným veřejným a soukromým financováním.

Ve všech těchto oblastech je Evropská unie pozadu. Naše financování výzkumu je, v průměru celé EU, daleko za rozpočtem výzkumu z veřejných – a především soukromých – prostředků Japonska a Spojených států. EU – s 500 miliony obyvatel – má 1,2 milionu zaměstnanců ve výzkumu. Spojené státy – s 300 miliony obyvatel – jich mají 1,3 milionu. V Evropě průměrně veřejné a soukromé financování vysokoškolského vzdělávání představuje 1,3 % HDP, v porovnání s 3,3 % ve Spojených státech. Evropa vynaloží na jednoho studenta méně než 10 000 EUR, Spojené státy více než 35 000 EUR. Na druhé straně Atlantiku však není všechno procházka růžovým sadem. Z 2 500 univerzit je jen přibližně 100 skutečně výborných a ty se každoročně dělí o finance na výzkum čítající 32 miliard EUR. Tento údaj by měl být srovnán s ubohými finančními prostředky, jež se navrhují pro ETI. Nevyhradí-li naše vlády na výzkum více peněz, nebudou ETI a jiné plány úspěšné. Ve Spojených státech každoročně přibude přibližně 40 000 doktorů. Jedna třetina z nich pochází ze zbytku světa. Co se týče fyzikálních a přírodních věd, podíl osob pocházejících mimo Ameriku je více než 50%.

Proč tomu tak je? Protože Spojené státy stále věří ve vědecký pokrok. Tam, kde Evropané hned vidí rizika a strachy se schovávají za zásadu obezřetnosti, Američané vidí nové příležitosti. To platí pro biotechnologie, nanotechnologie, a dokonce i pro řešení změn klimatu. Zatímco Evropa se soustředí na lítost, Spojené státy vychvalují vědeckotechnický pokrok. Jádrem evropských selhání je strach z budoucnosti a strach z pokroku. Nezměníme-li svůj postoj, pane předsedající, pak ETI nic nezmění.

 
  
MPphoto
 
 

  Grażyna Staniszewska (ALDE). – (PL) Pane předsedající, ráda bych vyjádřila své přání, aby znalostní a inovační komunity, jež tvoří Evropský technologický institut, byly rozloženy rovnoměrně po celé Evropské unii. To je obzvláště důležité, protože tento institut by měl být nástrojem, jimž se jednotně mobilizuje celé Společenství, a měl by podporovat konkurenceschopnost a technický pokrok, s následným hospodářským rozvojem celé Evropské unie, a nikoli pouze starých členských států.

Tuto příležitost bych rovněž chtěla využít k vyjádření plné podpory polskému návrhu umístit kanceláře řídící rady institutu ve Wroclavi. Je to rychle se rozvíjející město na hranici mezi starou a novou Evropou, na hranicích čtyř států: Polska, Německa, Rakouska a České republiky. Je to město se skutečně výbornými institucemi vysokoškolského vzdělání a téměř 150 000 studenty. Polská vnitrostátní správa i místní správa ve Wroclavi, ale i polský akademický svět jsou na realizaci tohoto úkolu plně připraveny.

Chtěla bych zdůraznit, že umístění řídící rady institutu a znalostní a inovační komunity do Wroclavi nebude nijak v rozporu se zásadním kritériem ETI, kritériem odbornosti; ve skutečnosti tomu bude právě naopak. Polský výzkum a vysokoškolsky vzdělaní jsou na vysoké evropské úrovni, a v mnoha případech mají ve světě čelné postavení.

Institut se musí stát nástrojem, jímž se prosazuje vyšší úroveň inovací v celé Evropské unii. To je pro nás jediný způsob, jak získat příležitost dostát výzvám světové ekonomiky založené na znalostech.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, ještě předtím, než Evropský technologický institut vůbec vznikl, bylo již změněno jeho jméno na Evropský inovační a technologický institut. Má-li to pomoci jeho vzniku, jsem si jist, že proti tomu nebude nikdo nic namítat.

Stojí za zdůraznění, že souběžně s prací probíhající ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku se některé důležité otázky spojené s Evropským inovačním a technologickým institutem dostaly i k našemu Rozpočtovému výboru. Bylo ujednáno, že za tímto účelem bude na příští rok vyčleněno přibližně 400 milionů EUR a do roku 2013 tento rozpočet bude šestinásobně větší. Problém je však následující: komu odebereme prostředky, abychom je mohli dát na tento institut, protože v rámci sedmiletého rozpočtu nebylo přijato žádné ustanovení; nebylo přiděleno jedno jediné euro. Je to, jako bychom si mysleli, že Lisabonská strategie, jejíž podstatnou částí měl tento institut být, je nějaký další papír a že to jsou jen další pohádky politiků. Komise tedy předem informovala Parlament, ať už formálně či neformálně, o úmyslu institut založit a my jsme na něj zároveň nepřidělili ani pět eur. To potvrzuje určitou nedostatečnou slučitelnost, xxx nebo dokonce jakousi schizofrenii.

Mé město Wroclav splňuje všechna kritéria, aby se stalo ústředím řídící rady Evropského technologického institutu. Evropská komise by ohledně toho měla co nejdříve přijmout rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alyn Smith (Verts/ALE). – Pane předsedající, v moderní politice je jistě pro politika jednou z nejtěžších věcí, aby řekl – kromě „mýlil jsem se“ – „zamysleme se nad tím znovu“. V této rozpravě by to přišlo vhod. Jako první uznávám tvrdou práci, jež byla vykonána v této sněmovně, ale i jinde na tomto návrhu a této zprávě, a k mé velké lítosti ji konečný výsledek neospravedlňuje.

Je mi to osobně velice líto, protože jsem na začátku byl z tohoto návrhu velmi nadšený. Sám jsem o něm přesvědčoval naše vysoké školy ve Skotku, naše malé a střední podniky, různé další strany a díval jsem se, jak je návrh čím dál tím slabší, rozdrobenější, zmatenější, nejistější a jaký je v jeho souvislosti stále větší nedostatek financí.

Jistě se v této sněmovně všichni shodneme, že Evropa náš výzkum dostatečně obchodně nevyužívá. Shodli jsme se na potřebě s tím něco dělat, ale logika „musíme s tím něco udělat, je to něco, a proto musíme udělat tohle, je zcela jistě špatná a na jejím základě vznikne umělý slabý výtvor EU, který nenaplní naše naděje. Buďme tedy stateční, roztrhejme to a začněme znovu a inovujme a vyzkoumejme lepší ETI pro budoucnost Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Niebler (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve upřímně děkuji našemu panu zpravodajovi, svému kolegovi poslanci panu Paasilinnovi, všem stínovým zpravodajům a kolegům poslancům ve výborech, jež byly požádány o stanovisko, kteří  v posledních měsících velmi konstruktivně pracují, aby ETI nabyl podoby, o níž všichni můžeme zítra valnou většinou rozhodnout.

Evropský inovační a technologický institut má šanci a potenciál stát se evropským majákem. Jsem o tom pevně přesvědčena a lituji, že jsme naplánovali rozpravu o tomto významném projektu na tak pozdní denní dobu. Tato záležitost si skutečně zasloužila diskusi v ranních hodinách. Velmi však doufám, že pozměňovací návrhy, kterými se odmítá celý návrh Komise, zítra nezískají většinu.

Ve stanovení cílů spojených s Evropským technologickým institutem jsme vždy byli zajedno: chceme podpořit inovační schopnost Evropy. Musíme rovněž zlepšit přenos technologií a know-how z výzkumu a odborné přípravy do průmyslu a hospodářství – i v tomto bodě jsme vždy byli zajedno. Stěžejní otázkou vždy bylo: může k tomu Evropský technologický institut hodnotně přispět?

Domnívám se, že ETI v té podobě, jakou má dnes ve zprávě pana Paasilinny, skutečně má možnost tento úkol splnit a vytvořit evropskou přidanou hodnotu. Udělali jsme to zkrátka po svém, ne jako Američané, a institut jsme se rozhodli postavit na zelené louce a investovat do něj mnoho financí. Ne, my to děláme svým způsobem, evropským způsobem a stavíme zde strukturu sítě, prosazujeme a podporujeme vysoké školy, vysoké technické školy, výzkumná zařízení a pedagogické instituce, jež zde již máme. Poté, doufejme, vytvoříme prostřednictvím inteligentní síťové struktury evropskou přidanou hodnotu.

Jsem přesvědčena o tom, že ETI bude úspěšný, a jsem ráda, že k tomu mohu přispět. Nebudu zde nyní mluvit ve prospěch Mnichova, který také samozřejmě lobbuje za ústředí ETI. Důležité je, abychom zítra dali tomuto projektu valnou většinou své požehnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Gyula Hegyi (PSE). – Pane předsedající, podle vyprávění vědci v Los Alamos, kteří vyvinuli během druhé světové války ve Spojených státech v rámci projektu Manhattan atomovou bombu, mezi sebou hovořili maďarsky. Angličtinu používali pouze v přítomnosti Roberta Oppenheimera. Edward Teller, E. P. Wigner a Leo Szilard se skutečně narodili v Maďarsku a studovali v Budapešti.

My Maďaři jsme poměrně malý národ, ale jsme hrdí, že máme 50 držitelů Nobelovy ceny, zejména v přírodních vědách. Vzhledem k tomu, že je náš jazyk izolovaný, mladí talentovaní Maďaři, již se zajímají o přírodní vědy, se snaží provádět činnosti, v souvislosti s nimiž neexistují jazykové bariéry.

Naši vědci a mladí výzkumníci, zejména co se týče matematiky, fyziky, chemie a přírodních věd, jsou po celém světě velmi respektováni. Proto má země, mí krajané i já jsme rádi, že můžeme nabídnout Budapešť jako sídlo řídící rady a centrum Evropského technologického institutu (ETI). Samozřejmě naléhám na to, aby bylo rozhodnutí o sídle přijato co nejdříve.

Jako hlavní město nového členského státu, v němž jednak nesídlí žádná instituce EU, a jednak má velmi bohaté zkušenosti v přírodních vědách, by byla Budapešť ideálním sídlem ETI.

Plně podporuji zprávu pana Paasilinny. Nepotřebujeme ohromnou byrokratickou organizaci, pouze síť znalostních komunit. Velmi důležitý je také otevřený a transparentní postup výběru těchto komunit založený na konkurenceschopnosti. Vysokoškolská výzkumná centra a podniky by měly spolupracovat a my se musíme snažit ze všech sil, abychom do práce ETI podniky zapojili. Zviditelnit ETI označením kvalifikací získaných prostřednictvím takových znalostních komunit pravděpodobně přinese další přidanou hodnotu.

Co se týče financování, nepodporuji myšlenku financovat ETI z fondu společné zemědělské politiky, protože nikdo nemůže předvídat zemědělskou sklizeň v příštím roce.

 
  
MPphoto
 
 

  Kyösti Virrankoski (ALDE).(FI) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat panu Paasilinnovi za jeho výbornou zprávu. Myšlenka Evropského technologického institutu vznikla v Komisi až poté, co byl přijat víceletý finanční rámec EU. Proto bylo jeho financování sporadické a formulace jeho hlavního cíle neurčitá. Po parlamentní rozpravě byl návrh výrazně vylepšen, ačkoli je v něm ještě třeba mnohé objasnit.

Problematické je i nadále financování EU. Jak uvedla paní Škottová, většina financí má pocházet ze strukturálních fondů a výzkumných programů EU. To však vůbec není jasné, protože o tom, na co se strukturální fondy využívají, rozhodují členské státy na základě svých priorit. Většina finančních prostředků na výzkum je zaručena z důvodu hospodářské soutěže. Navzdory ujišťování Komise by mohlo být obtížné dodržovat zásadu spravedlivé hospodářské soutěže, je-li dotyčným subjektem něčí „dítě“.

I financování sítí znalostních a inovačních komunit ETI je v zásadě otevřené. Mají-li se finanční prostředky zajistit z programů EU, měly by znalostní a inovační komunity také poskytovat vlastní finance. Peníze z rozpočtu EU na to nemohou být použity – prostředky musí vzejít odjinud. Ani to, jak se to provede, není jasné. Částečným řešením těchto problémů je pozměňovací návrh finančního výhledu, jejž minulý týden navrhla Komise. Doufejme, že vše může být jen lepší.

Rozvoj EU do životaschopné evropské instituce bude stát hodně práce. Toho nelze dosáhnout pouze penězi. Proto tomuto projektu přeji do budoucna úspěch.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasco Graça Moura (PPE-DE).(PT) V březnu 2006 Rada uznala, že Evropský technologický institut navrhovaný předsedou Barrosem bude představovat důležitý krok k překonání propasti mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a inovacemi. To je pochopitelné. Vzhledem k tomu, že o evropském výzkumu a inovacích se ví, že jsou horší než v Severní Americe, bylo by vhodné vymyslet nástroje, jež nám umožní v této oblasti Spojeným státům efektivně konkurovat.

Všichni víme, že výzkumníci mají ve Spojených státech mnohem lepší pracovní podmínky a platy a také že investice do veřejného sektoru, zejména v souvislosti s odvětvím obrany, vysokých škol a soukromého sektoru jsou zde nesrovnatelně vyšší než v Evropě. K tomu, abychom mohli být konkurencí, tedy potřebujeme skutečný evropský motor, s nímž bude možné tohoto cíle dosáhnout, a tomuto motoru musíme dát dostatek paliva, to jest dostatečné rozpočtové prostředky. V plánu proto bylo identifikovat a vybrat veřejné a soukromé investory, přičemž část bude pocházet z vlastních zdrojů EU, ale Parlament se tohoto návrhu zalekl. Přestal brát v potaz základní cíle a obrátil svou pozornost k tomuto bodu, do jisté míry to vzal za opačný konec. Co se týče příspěvku Unie, měli bychom dát Radě zodpovědnost za zajištění prostředků potřebných pro ETI. Celou diskusi ochladil odvážný rozpočet a pravděpodobně nějaké firemní akademické zájmy. Kdyby se základní otázky spojené se vznikem MIT řešily tímto způsobem, žádný MIT by doposud neexistoval.

Proto se, pane předsedající, velmi obávám, že zatímco Komise navrhovala vysoce výkonné Ferrari, Parlament dodal pouze malou šlapací tříkolku. Budu hlasovat pro toto usnesení, protože to je jediné usnesení, které máme, protože nám jako jediné zbylo, ale je mi líto, že se nedostalo mnohem dál do podoby, v jaké by nám mohlo přinést zvláštní přidanou hodnotu, dámy a pánové, protože budova, kde pořádáme naše zasedání, by se stala sídlem ETI a tím by se provždy skoncovalo s politickým, soudním, funkčním a finančním zmatením spojeným s tím, že se musíme každý měsíc dostavit do Štrasburku na tato plenární zasedání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, doufám, že budu moci hovořit dvě minuty. Blahopřeji panu zpravodaji k vyrovnané zprávě a děkuji panu komisaři za dva a půl roku tvrdé práce. Tento projekt se v porovnání s počáteční podobou výrazně změnil a tyto změny jsou velmi pozitivní. Nejdůležitějšími otázkami každého dalšího předsednictví byly v poslední době konkurenceschopnost a inovace v Evropě. A my zde hovoříme přesně o této budoucí konkurenceschopnosti Evropy, kterou má vznik Evropského technologického institutu prosazovat. K této záležitosti mám čtyři poznámky.

Zaprvé, Evropská unie už má Společné výzkumné středisko, má vlastní radu pro výzkum a v současné době podněcuje společné technologické iniciativy. Je velmi důležité, abychom nedopustili, že se evropská věda a inovace na evropském trhu rozdrobí. Tyto instituce nesmí začít pracovat jen samy za sebe, odděleně. To je rovněž velmi důležitý úkol Evropské komise.

Zadruhé, musíme mít na paměti, že instituce, o nichž jsem hovořil, nemohou smazat rozdíly, jež mezi nimi jsou. Nezapomeňme tedy, že Evropský technologický institut má sloužit plnému trojúhelníku znalostí. Je třeba klást zvláštní důraz na spolupráci v souvislosti se vzděláním/inovacemi, protože tomu se žádná evropská instituce fakticky nevěnuje. To znamená, že musíme prosazovat vzdělání k inovacím, protože výzkum koneckonců není pro jednotlivé zvláštní inovace požadován. Někdy je třeba jen dobrý inženýr.

Zatřetí, podporuji vytvoření institutu, ale všechny tyto vědecké, výzkumné a vývojové instituce nebudou moci vyřešit každý problém, protože slouží jen k tomu, aby se čerpaly inovace do hospodářství. Je třeba věnovat péči tomu, abychom zajistili, že tento mechanismus funguje v jiném směru, a to záleží na tom, zda je náš trh otevřený, zda budeme mít účelně omezené veřejné poradenství. Jinými slovy, záleží na tom, jak bude fungovat společný a volný evropský trh.

A začtvrté, věda, výměny studentů, výměny kvalifikovaných inženýrů a inovací byly vždy základem integrace národů a zemí. Totéž se může stát i v tomto případě, a proto by měly mít instituce spojené s Evropským technologickým institutem sídlo v nových členských státech. Rád bych vyjádřil svou naléhavou žádost, aby tomu tak bylo.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Pane předsedající, blahopřeji panu Paasilinnovi k jeho vynikající práci. Nebylo to snadné. Bylo vynaloženo značné úsilí k navržení životaschopného institutu, který je inspirován jinými modely vynikající úrovně, avšak s nezbytným přizpůsobením složitému a rozmanitému rázu Evropy.

Výsledkem je, že nyní mohu vyjádřit svou podporu ETI, vzhledem k tomu, že je to nový slibný nástroj k integraci tří os znalostí: vzdělávání, výzkumu a inovací, který, jak doufáme, přidá hodnotu stávajícím nástrojům.

ETI by rovněž měl být ohniskem odbornosti založeným na modelu integrace výzkumných institucí se společnostmi, který, jak doufáme, bude sloužit jako katalyzátor kultury inovací, jež je tolik nezbytná pro zvětšení naší konkurenceschopnosti.

Financování ETI představuje velkou dohodu, k níž ještě musíme dospět. Souhlasím s tím, že počáteční financování a jeho řídicí struktura by měly vzejít z rozpočtu Společenství a že příspěvky z veřejných zdrojů členských států a ze soukromých zdrojů by se měly použít k rozvinutí inovačních a znalostních komunit, jež jsou v souladu s prioritami institutu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE).(NL) Pane předsedající, my ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jsme prostřednictvím výborné spolupráce a konzultací přidali k názvu institutu inovace do nynější podoby Evropský inovační a technologický institut. To je vynikající. Komisař Figeľ mě také přiměl k tomu, že jsem pochopil, že by to Komise rovněž chtěla přijmout. Skutečně se zde celkově jedná o zavedení a) vzdělávání, akademických pracovníků, inženýrů a b) inovací ze znalostních institucí a společností na trh. Řetězec tvořený znalostmi, dovednostmi a pokladnou se střetává se stále silnější celosvětovou konkurencí a vyžaduje ještě inteligentnější uspořádání. Musíme uzavřít tuto evropskou mezeru inovacemi a nesmíme dopustit, abychom zůstali zabředlí pouze ve vzdělávání. Pan Paasilinna upoutal naši pozornost při diskusi o tomto tématu ohromným nadšením.

Druhou připomínkou je, že není špatně, že se nyní rozhodujeme pro omezené uspořádání a omezený finanční základ. Bude-li tento plán úspěšný, uvidíme také z podnikatelského společenství, že partner z veřejného sektoru společně s partnerem z veřejného sektoru členských států začne poskytovat finanční podporu prostřednictvím strukturálního financování či jinak. Titul ETI musí být žádaný. V tomto případě „odbornost“ znamená „světové prvenství“. Sem chceme patřit a pro to je zde také podpora. Budete-li naslouchat osobám z vysokých škol, odvětví nanotechnologie a nově vznikajícího odvětví spojeného s klimatem, zjistíte, že mají širokou podporu. Poslechl jsem si tu řadu argumentů pro Wroclav a ptám se také, zda již bylo učiněno rozhodnutí ohledně založení kontrolního střediska v efektivním místě ve střední Evropě. Všiml jsem si, že v tomto směru panuje nadšení v mnoha místech.

A konečně, pane předsedající, je zde skutečná mezera, rozdíly v rámci toho, co máme v předcházejících nástrojích a vzdělávacích programech, mezi různými programy. Musí být vytvořen s odvahou a ambicemi. Je potřeba silný vůdce. Něco z toho opravdu musí vzejít a pak, v roce 2010, si řekneme: to byl skutečně dobrý tah. Investice se postupem času vyplácí.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Pane předsedající, pane komisaři, nejprve blahopřeji panu zpravodaji Paasilinnovi, který téměř zcela přepsal dokument Komise, díky čemuž je funkční.

Trojúhelník znalostí – inovace, výzkum a vzdělávání – tvořený vysokými školami, výzkumnými centry, institucemi a společnostmi je nepostradatelný pro dosažení cílů Lisabonské strategie, konkrétně to, aby byla 3 % hrubého domácího produktu investována do výzkumu, z nichž by dvě třetiny měly pocházet ze soukromé sféry. Znalostní a inovační komunity budou mostem mezi soukromým sektorem a akademickým a výzkumným společenstvím.

Jsem přesvědčena, že pilotní projekty, jež pan Paasilinna navrhuje, jsou nezbytné, a doufám, že takový pilotní projekt budeme mít i v Rumunsku. Celý proces, od výroby po šíření a používání výsledků výzkumu a inovací, vyžaduje investice. Financování tohoto institutu je prvním krokem, ale potřebujeme také investice v oblasti malých a středních společností a v soukromém sektoru, protože tam jsou lidé a prostředky na spolufinancování výzkumných projektů.

Musíme mít dlouhodobou strategii. Duševní vlastnictví je důležité, ale musíme být opatrní, aby se tato iniciativa nekryla se společnými iniciativami, společnými podniky. Doufám, že tento institut bude více působit v oblasti změn klimatu, informační společnosti a nanotechnologií.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ LUISA MORGANTINI
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 
 

  Józef Pinior (PSE). – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, plánovaný Evropský technologický institut, o němž se často hovoří jako o vlajkové lodi evropských inovací, spojuje tři prvky trojúhelníku znalostí: inovace, výzkum a vzdělávání. Klíčem úspěchu tohoto podniku je, dle mého názoru, dobrá spolupráce akademických center a podnikatelského prostředí. Evropský technologický institut musí být na prvním místě v pozici, díky níž nahromadí velké sumy financí ze soukromých zdrojů.

Dnes bych chtěl obrátit pozornost Evropského parlamentu k přípravám spojeným s tím, aby se Wroclav stala ústředím institutu nebo jedním z center jeho znalostních a inovačních komunit. Wroclav by mohla být symbolem evropské historie; často se označuje jako Štrasburk střední a východní Evropy. Ve Wroclavi v současné době studuje více než 140 000 studentů; toto město je v Polsku jedním z hlavních výzkumných center. Vzniklo v něm Centrum pro inovace a technologii ETI+, které lobuje za to, aby měl institut sídlo ve Wroclavi. Ještě poslední poznámka. V posledních deseti letech se z Wroclavi stalo město moderních finančních služeb, místo, které přitahuje kapitál z celého světa, symbol evropské tvůrčí energie a rozvoje a pozitivní symbol globalizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Dorette Corbey (PSE).(NL) Paní předsedající, máme tu další nový institut. To by také mohl být závěr dnešního večera. Kromě Evropské rady pro výzkum a technologických platforem, společných technologických iniciativ, Eureky, programu pro konkurenceschopnost a inovace, sedmého rámcového programu a Společného výzkumného střediska tu máme další znalostní institut. Jeho přidanou hodnotou jsou inovace, protože to nám v porovnání se Spojenými státy, Japonskem a Čínou chybí. Myšlenkou tohoto projektu je to, že je v Evropě dostatek dobrých myšlenek a vědeckého přehledu, ale nejsou z nich vyvíjeny konkrétní produkty. Otázkou samozřejmě je, zda v tomto procesu může nový institut něčemu pomoci. Otázkou také je, zda si mohou malé a střední podniky mezi všemi těmito znalostními a výzkumnými instituty nalézt cestu. Nedostatek inovací by možná měl být přičítán spíše složité legislativě, jež brání inovacím, než nedostatku institutů. Nový institut by nicméně se svými znalostními a inovačními komunitami mohl přispět a já doufám, že ETI může přispět zásadním způsobem a že bude vynikat v oblasti politiky spojené s klimatem, protože v této oblasti je potřeba hodně reforem a inovací. Navzdory svým pochybnostem přeji ETI skvělý start a úspěšnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ján Figeľ, člen Komise. − Paní předsedající, děkuji, že jste mi předala slovo, ale i za možnost zde být při této zajímavé rozpravě, protože když se podíváme o dva roky zpět – nebo alespoň o rok a půl – můžeme konstatovat naprostý rozdíl. Chci jen reagovat na některé body a připravit se na další spolupráci, protože nejsme u konce. Jsme daleko od konečného založení, ale v Radě a Parlamentu jsme již dosáhli něčeho velmi významného.

Nejprve k menšímu bodu, o němž se zmínili někteří kolegové ze skupiny Verts/ALE: podle pana Hammersteina se změny klimatu zmenšily. To si nemyslíme. V současné podobě návrhu je mimo jiné zahrnuta oblast obnovitelných energií a změn klimatu. Nechceme být neústupní, nechceme to vymezovat velmi zúženě, protože rozhodnutí a definování je na řídící radě. Světové problémy nebo velmi náročné záležitosti, kterým nyní čelíme, jsou jedním z důvodů, proč o ETI hovoříme, protože je třeba, abychom shromáždili prostředky a dali dohromady síly, jež máme k tomu, abychom nějakým způsobem reagovali.

Pane Smithi, navštívil jsem Královskou společnost v Edinburghu a měl tam proslov o vysokoškolském vzdělávání a ohledně ETI tam probíhala velmi živá, zajímavá debata, která byla rovněž pro obě strany inspirací. Nenechal bych se takovými zprávami z Edinburghu nebo rektory, jež jsem potkal, odradit, ale tento plán je samozřejmě ve fázi příprav. Účast je dobrovolná a já se domnívám, že bychom to měli chápat jako společnou zodpovědnost, avšak s plnou svobodou zaujímat nějaká stanoviska.

Co se týče celkového obsahu, chtěl bych poznamenat čtyři věci. Zaprvé, děkuji inovativní náladě v tomto parlamentu, protože, jak jste někteří z vás řekli, jde zde o inovace a s inovacemi musíte začít tak, že uchopíme způsob, jak s nimi zacházet. Nedochází k nim pouze prostřednictvím technologií; nejprve musí přijít jako nový přístup, nový způsob komunikace a sdružování institucí, podmínek mobility, pro uznání kvalifikací a tak dále – a samozřejmě jde o peníze, ale to není rozhodující prvek. Není to prvořadý prvek. Tím je mentalita, přístup, samozřejmě společně s určitým přiměřeným financováním.

Od jara 2005 jsme od myšlenek došli ke koncepci a návrhu a vy jste vždy byli u toho. Nejedná se pouze o Komisi a byrokraty a podobně, je to určitá společná práce, a proto bychom si měli být vědomi, že budeme-li se snažit něčeho dosáhnout společně, budeme mnohem úspěšnější než bez takto odhodlaného přístupu, jakého jsme zde svědky.

Pokud si vzpomínáte, před dvěma lety se v médiích hovořilo o Štrasburku nebo o něčem falešném, nikoli o skutečném závazku Evropy spojeném s inovacemi. Nyní zde máme mnoho vážných kandidátů. Jenom tento večer byly zmíněny Wroclav, Budapešť, Mnichov a mnoho dalších – nechci na ně zapomenout. Obdržel jsem více zpráv z různých vysokých škol. To je dobře, protože se ukazuje, že nyní té myšlence alespoň věříme nebo chceme nabídnout něco velmi důležité. To Evropa potřebuje. Nejsme „Spojené státy evropské“. Nejsme v Massachusetts. Jde o to, jak vytvoříme lepší podmínky a jeden konkrétní projekt pro inovativnější Evropu. ETI není absolutním řešením. Je to jedno z řešení. Někteří lidé řekli, že je to vlajková loď. Já bych řekl, že je to spíše ledoborec směřující k inovativnější Evropě, k vytvoření lepších podmínek duševního vlastnictví – víte, jak dlouho to trvá a jak slabí jsme – a lepšímu přijímání a uznávání diplomů, titulů atd., což je mnoho záležitostí.

Nestanou-li se tři zmíněná města sídlem, měly by být alespoň znalostními a inovačními komunitami. Chci ale říci, že bylo v počátku špatně tvrdit, že jde o peníze a místo. Ne, to přijde jako součást návrhu, ale nejedná se o nejdůležitější část. Řešení přijde do 12 měsíců poté, co se definitivně dohodneme na založení. Jsem skutečně rád, že nyní máme velmi důvěryhodné kandidáty, ale to přijde, až se shodneme na právním základu. Rada se bude snažit vybrat ze stávajících vážných kandidátů toho nejlepšího.

Zadruhé, co se týče peněz: minulý týden jsme navrhli způsob, jak bychom se mohli dostat do konečného bodu, kdy řekneme, o kolik peněz se bude jednat, ale i z jakého zdroje tuto instituci budeme moci do roku 2013 financovat. Je to na základní činnosti, ale musí se, jak řada z vás uvedla, mobilizovat mnohem více peněz. Není, řekl bych, rozhodující, co se týče celkového objemu, ale přesvědčivého příspěvku Unie. Nemůžeme očekávat, že nám někdo dá bianko šek nebo nám něco slíbí, pokud nepřijdeme s něčím přesvědčivým. Je zde ale řada konkrétních reakcí, záměrů investovat, dokonce i ze strany podniků a sdružení podniků, ale my musíme vytvořit úplný návrh.

Nebo, jak řekl pan Buzek k iniciativám či společným technologickým iniciativám, sítím a platformám, tento návrh nekonkuruje. Je to návrh, jenž doplňuje stávající politiky a iniciativy, a dokážeme si představit, že některé stávající modely spolupráce zesílí intenzitu spolupráce a spojí se s nějakými jinými partnery, ať už z vysokých škol či z podniků, a budou se ucházet o své místo v rámci ETI.

Domnívám se tedy, že dostat platformy, iniciativy, sítě do integrovaného partnerství je odpovídající změna způsobu, jakým provádíme inovace.

Nakonec jsem se chtěl zmínit o kroku k nové kultuře inovací. To je ten správný přístup. ETI tolik nesouvisí s místem, jedním sídlem a radou, ale s novou a lepší kulturou pro inovace v Evropě. Mám za to, že to jsou všechny body, které jsem mohl nebo chtěl ve své odpovědi zdůraznit, ale velice vám děkuji za velmi pozitivní a konstruktivní atmosféru zde na tomto plenárním zasedání. A také znovu děkuji zpravodaji, panu Paasilinnovi, protože vím, že to nebylo snadné a že to stále není snadné a že ještě nejsme u konce. Tento návrh ale můžeme dokončit. Těším se na to.

(Potlesk)

Paasilinnova zpráva (A5-0293/2007)

Komise může přijmout pozměňovací návrhy 3, 12, 14, 18, 20, 23, 38, 44, 45, 46, 48, 49, 50, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 72 a 73.

Komise může věcně přijmout pozměňovací návrhy 7, 16 a 28.

Komise může přijmout, po přepsání, pozměňovací návrhy 2, 15, 17, 26, 39, 29, 30, 32, 36, 37, 41, 42, 43, 51, 52, 53, 54, 56, 57, 59, 60, 61, 62, 70 a 74.

Komise si vyhrazuje stanovisko k pozměňovacímu návrhu 21 o finančních hlediskách až do dohody o financování.

Komise nemůže přijmout pozměňovací návrhy 1, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 13, 19, 22, 24, 25, 27, 31, 33, 34, 35, 47, 55, 58, 69, 71, 75, 77, 78 a 79.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu.

Písemná prohlášení (Článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně.(RO) Evropský technologický institut má schopnost zmenšit rozdíly mezi Evropskou unií a jejími vnějšími konkurenty spojené s inovacemi a přitáhnout zájem milionů mladých výzkumníků z celé Evropy. K tomu, abychom těchto cílů dosáhli, je nezbytné zajistit, aby byl tento projekt realizovatelný.

ETI, v podobě, jakou navrhuje Komise, využije 1,2 miliardy z fondů určených na politiku soudržnosti a prostředky programů, jež fungují úspěšně, aby bylo dosaženo Lisabonské strategie. To by předpokládalo soustředit prostředky na výzkum do jediného evropského projektu a omezit finanční možnosti otevřené soukromým společnostem. ETI by měl být v Evropě doplňkovou inovační institucí, nikoli náhradou malých výzkumných a vývojových center. Z tohoto důvodu musíme, společně s Radou, pro tento projekt najít jiné finanční řešení.

V jednom z ustanovení zprávy je uvedeno, že je nezbytné, aby byl institut založen v zemi Evropské unie, kde jsou „centra, která mají z akademického hlediska evropskou vynikající úroveň a pověst“. V Rumunsku jakožto zemi s velkou tradicí výzkumu a inovací jsou významná centra vysokoškolského vzdělání a vysoce kvalifikovaná řada absolventů oboru technologie. Vybrání Rumunska jako země, která hostí Evropský technologický institut, by stimulovalo hospodářský rozvoj celého regionu a přispělo by k vyrovnání rozdílů, jež v Evropské unii stále jsou.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Stubb (PPE-DE), písemně. – Vzdělávání, výzkum a inovace jsou okna do budoucnosti. Jsou to stavební kameny tak zvaného trojúhelníku znalostí. Je třeba, abychom byli konkurenceschopní. Trojúhelník znalostí je jedním z klíčů. Proto vnímám Evropský technologický institut (ETI) jako investici do budoucnosti.

Panuje zde skepticismus v souvislosti s tím, jakou přidanou hodnotu by ETI mohl přinést. Síťová struktura, jež je v této zprávě pana Paasilinny podporována, bude dobrým řešením. Odbornost spočívá v zúčastněných univerzitách a institucích vysokoškolského vzdělávání. Proto se bude ETI snažit být spíše než tak zvanou vlajkovou lodí, jak jej označil předseda Komise pan Barroso, značkou evropského výzkumu. Tuto myšlenku podporuji.

S ohledem na vzpomínky na svá vysokoškolská léta také podporuji myšlenku obsaženou ve zprávě, aby „znalostní a inovační komunity“ ETI byly autonomní. Tímto způsobem znalostní a inovační komunity ETI nejlépe povzbudí evropské inovace.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí