Předseda . − Dalším bodem programu jsou prohlášení Rady a Komise o operaci EBOP na východě Čadu a severu Středoafrické republiky.
Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Děkuji vám, pane předsedo. Portugalské předsednictví vítá tuto příležitost na výměnu názorů v souvislosti s možnou operací v rámci EBOP (Evropská bezpečnostní a obranná politika) na východě Čadu a severu Středoafrické republiky. Konflikt v Dárfúru zůstává jednou z největších priorit zahraniční politiky EU. Jsme potěšení nejnovějším vývojem, a za prvé: především oznámením, že 27. října začnou jednání pod záštitou OSN a zvláštního velvyslance Africké unie s cílem najít mírové řešení konfliktu, které by zlepšilo perspektivu míru v Dárfúru. Za druhé: také považujeme za pozitivní jednomyslné přijetí rezoluce Rady bezpečnosti 1769 o vytvoření mise UNAMID (společná mise OSN a Africké unie v Dárfúru), jíž se urychlí snaha o vyřešení tohoto konfliktu v Dárfúru.
Aby se však tímto úsilím dosáhlo nějakých výsledků, konflikt v Dárfúru se musí řešit v rámci širších regionálních souvislostí. Negativní vliv tohoto konfliktu na humanitární a bezpečnostní situaci v sousedních zemích, především v Čadu a Středoafrické republice, je příčinou velkého znepokojení. Podle našeho názoru není možné najít dlouhodobé řešení konfliktu v Dárfúru bez stabilizace situace v těchto sousedních zemích.
Jak jistě víte, Rada ve svých závěrech z 23. července zdůraznila akutní potřebu řešit destabilizující vliv krize v Dárfúru na humanitární a bezpečnostní situaci v sousedních zemích a zopakovala svou podporu rozmístění vícerozměrné přítomnosti OSN na východě Čadu a severovýchodě Středoafrické republiky.
Rada se také rozhodla pokračovat v hledání možného řešení paralelní spolupráce v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky s cílem podpořit tuto vícerozměrnou přítomnost OSN se zřetelem na zlepšení bezpečnosti v těchto oblastech.
Během léta probíhaly přípravy na tuto operaci. Dne 12. září Rada přijala koncepci krizového řízení, v níž se vymezují hlavní plánovací parametry této paralelní spolupráce. Zvláštní důraz se věnuje cíli ochrany ohrožených civilistů, především utečenců a vysídlených osob, a zjednodušení dodávky humanitární pomoci prostřednictvím zlepšení bezpečnosti v této oblasti.
Pokud jde o vnitřní politickou situaci v těchto dvou zemích, Rada je přesvědčená, že prostřednictvím mise by se měla zachovat její nezávislost, nestrannost a neutralita. Plánování založené na této koncepci, v souladu s postupy krizového řízení EU, je k dispozici. Dalším krokem, který je třeba přijmout, bude schválení společné akce týkající se konceptu operace a operačního plánu, včetně vymezení složení sil. Operace bude trvat jeden rok a očekává se, že se nahradí mezinárodní misi OSN. Jakákoli operace EBOP v Čadu a Středoafrické republice se musí zakládat na rezoluci Rady bezpečnosti OSN a bude se vykonávat v rámci přísné konzultace s OSN a našimi africkými partnery.
EU vítá prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze 27. srpna, v kterém se uvádí, že Rada bezpečnosti OSN je připravena schválit zavedení vícerozměrné přítomnosti na východě Čadu a severovýchodě Středoafrické republiky. Součástí každé operace EU v Čadu a Středoafrické republice musí být politické iniciativy zaměřené na řešení regionálního rozměru konfliktu v Dárfúru. Konkrétně mělo by se podporovat každé úsilí o normalizaci vztahů mezi Čadem a Súdánem, v souladu s dohodami z Tripolisu a Rijádu. Od Súdánu, Čadu a Středoafrické republiky by se mělo také vyžadovat, aby dodržovaly své závazky, pokud jde o neposkytování podpory povstaleckým hnutím, které z jejich území vyvíjejí činnost proti jiným zemím.
PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE Místopředsedkyně
Louis Michel, člen Komise. – (FR) Vážená paní předsedající, vážené dámy a vážení pánové, včerejším přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1778/2007 o rozmístění mezinárodních sil na východě Čadu a severovýchodě Středoafrické republiky se pro Radu a Evropskou unii otevřel prostor, aby v rámci několika dní schválila operaci EBOP v těchto zemích. Je to bezpochyby nejdůležitějším úspěchem, a jsem přesvědčený, že se to setká s pozitivním ohlasem. Cílové regiony této operace jsou v současnosti ve stavu všeobecné nestability a nízké bezpečnosti, který má vliv na statisíce civilistů, kteří musí žít v podmínkách mimořádné zranitelnosti. Jak jistě víte, tuto situaci nelze vysvětlit jen rozšiřujícím se vlivem krize v Dárfúru na Čad a Středoafrickou republiku. Existují také endogenní důvody, které jsou pro tyto země, především pro Čad, typické.
Stabilitu v těchto oblastech Čadu a Středoafrické republiky lze zabezpečit, jen pokud bude mezinárodní akce, především akce Evropské unie, zahrnovat několik faktorů. V první řadě jde o kvalitu vojenské a policejní přítomnosti v Čadu a Středoafrické republice, v druhé řadě je to přijetí takového přístupu, který není založený výlučně na bezpečnosti, ale obsahuje i poskytování pomoci a vytvoření politických struktur, a nakonec jde o schopnost omezit a eliminovat jakákoli zasahování Súdánu a regionu Dárfúr v Čadu a Středoafrické republice.
Začnu prvním bodem: je to oblast, která patří do druhého pilíře. Členové Rady vyjádřili stanoviska k této záležitosti a v následujících dnech budou mít bezpochyby ještě větší prostor. Jedním důležitým prvkem, který se v rámci rozmístění těchto evropských bezpečnostních sil musí zohlednit, je samozřejmě potřeba ochrany humanitární zóny. Z tohoto důvodu zaměstnanci Úřadu pro humanitární pomoc úzce spolupracovali s vojenskými plánovači Rady s cílem zabezpečit dodržování příslušného mandátu a vysoké úrovně spolupráce mezi vojenskými a humanitárními agenturami. Trvali jsme především na tom, aby byli na místě přítomní styční úředníci evropských bezpečnostních síl, s cílem zabezpečit úzké propojení a stálou výměnu informací s humanitárními organizacemi.
Nyní přejdu k druhému bodu. Pomocná opatření, která poskytla Komise, se týkají tří aspektů. Prvním je bezpečnostní podpora operace čadské policie, pod dohledem OSN. Představuje to především financování přípravy 800 čadských příslušníků policie, kteří budou odpovědní za udržování pořádku v táborech, jež byly zřízeny pro utečence a vysídlené osoby. Je důležité, aby byla tato policejní akce příkladná. Také je velmi důležité, aby ji místní obyvatelé dobře přijali. Pro tento účel se mají prostřednictvím nástroje pro stabilitu před koncem roku 2007 poskytnout finanční prostředky ve výši přibližně 10 milionů EUR.
Nyní přejdu k humanitárním opatřením. V roce 2007 Komise vyčlenila 30,5 milionu EUR na nouzovou humanitární pomoc a víceodvětvové programy pomoci určené na podporu utečenců a vnitřně vysídleného obyvatelstva, stejně tak hostitelských komunit v Čadu. Středoafrická republika získala pomoc ve výši 8 milionů EUR a podobná suma se vyčlenila i pro rok 2008.
Třetí prvek se týká opakované integrace a obnovy. V krátké době se mají z 9. evropského rozvojového fondu vyčlenit dodatečné finanční prostředky pro Čad a Středoafrickou republiku ve výši přibližně 13,1 milionu EUR. Tento program je určený na pokračování aktivit Úřadu pro humanitární pomoc v rámci sledování strategie obnovy a přechodu na rozvoj.
Vážené dámy a vážení pánové, tato pomocná opatření jsou nezbytná, zároveň však musí být spojená s akcemi týkajícími se politického vývoje. Pokud se má zabezpečit dlouhodobá stabilita, akce, které se přijímají na mezinárodní a evropské úrovni, je třeba doplňovat různými jinými akcemi spojenými s obnovením právního státu, obnovením hospodářské zprávy, reformou právních a bezpečnostních systémů a podporou politického dialogu mezi vládou a opozičními stranami. Není potřeba říkat, že je to velmi důležitým prvkem především vzhledem k volbám v roce 2009.
Komise bude nadále prosazovat tento globální přístup v Čadu a Středoafrické republice. Komise se také velmi snaží o vyřešení konfliktu v Dárfúru nejen poskytováním humanitární pomoci a pomoci při obnově, ale i podporováním procesu jednání a smíru, v kterém jsme samozřejmě aktivně zainteresovaní. V této souvislosti jsem nedávno informoval generálního tajemníka Organizace spojených národů, jímž je pan Ban Ki-moon, a předsedu komise Africké unie, jímž je pan Konaré, že Komise by v rámci podpory jednání přispěla do fondu pro Dárfúr. Komise kromě toho financuje iniciativy zaměřené na zabezpečení účasti a odhodlání dárfúrské společnosti v procesu řešení tohoto konfliktu.
Karl von Wogau, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, humanitární situace v Čadu, především podél hranice se Súdánem, která měří 1360 km, ale rovněž v oblasti, která hraničí se Středoafrickou republikou, podle mého názoru činí intervenci mezinárodní komunity nevyhnutelnou.
Před několika dny jsem byl v Čadu a měl jsem možnost vytvořit si názor o dané situaci. Více než 400 000 utečenců a vystěhovalců je umístěno v táborech v této hraniční oblasti. Tyto tábory jsou v nepřetržitém ohrožení, a to nájezdy banditů a gangů, ale rovněž janjaweedské milice ze Súdánu. Situace na otevřeném prostranství je ještě složitější. Vzhledem k nebezpečí hledá stále více a více lidí útočiště v táborech.
Pro zmírnění kritické situace těchto lidí je nezbytné zabezpečit zlepšení bezpečnosti v této oblasti, aby se lidé mohli vrátit domů. Jde o těžký úkol, a proto s cílem zvládnout ji je nezbytné společné sdílení této situace. Organizace spojených národů se zavázala pomoci při rozvíjení policejní síly, která se později může přidat k bezpečnostním silám. Na druhé straně, Evropská unie byla požádána, aby poskytla pomoc vojsk, která by odvrátila nebezpečí vpádů Janjaweedů a banditů a nebezpečí útoků na utečence, vystěhovalce a civilisty.
Návrhem tohoto usnesení Evropský parlament podporuje tuto operaci za následujících podmínek: Za prvé, jak jste upozornil, vážený pane předsedo, vážený pane komisaři, politické jednání musí pokračovat, neboť konec konců potřebujeme politické řešení. Předtím než vyšleme do této oblasti vojenské jednotky, musíme mít oficiální oprávnění zasáhnut v případě útoků Janjawedů a banditů.
Zabezpečena musí být velká oblast. To znamená, že i síla, která bude zabezpečovat tuto oblast, musí být dostatečně velká, aby dokázala zlepšit bezpečnostní situaci. Musí být jasné, že je to evropská síla skládající se z několika evropských národů. EUFOR musí být dostatečně vybavený, aby mohl vykonávat svůj mandát. Z pohledu relativně malé síly armády a s ohledem na velikost hraniční oblasti to znamená, že vynikající důvtip a možnosti dopravy jsou nezbytné, neboť tato síla musí být schopná rychle se rozhodnout v případě ohrožení a musí být rovněž schopná okamžitě se přemístit na stanovené místo.
Za žádných okolností nemůžeme dopustit, aby se s ohledem na svůj mandát nebo nedostatečnou vybavenost ocitla evropská síla v Čadu v ohrožení a zabezpečovala jen svou ochranu a nebyla tak schopná plnohodnotně vykonávat svůj mandát. Evropský parlament musí rovněž definovat strategii odchodu, která musí předvídat, jak a kým bude EUFOR nahrazen po ukončení své roční působnosti.
V současném návrhu usnesení Evropský parlament upozorňuje, že ve světle politické situace v oblasti, tato evropská síla v Čadu by měla jednat jako nestranná sila zabezpečující bezpečnost a ochranu civilistů. Rozmístění EUFOR minulý rok v Kongu ukázalo, jak je důležitá spolehlivost a nestrannost stejně jako nezávislost pro to, aby byl zaručen úspěch operace.
V současné situaci, rozmístěním síly na období jednoho roku, Evropská unie přispěje k zlepšení humanitární situace a podpoří Africkou unii v přebírání odpovědnosti za tuto oblast. Uskutečnění obou těchto aspektů je nezbytné, proto vás žádám, abyste hlasovali pro současné znění usnesení.
Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – (PT) Včerejší přijetí rezoluce Rady bezpečnosti č. 1778 (2007) svědčí o tom, že situace v oblasti hranic mezi Súdánem, Čadem a Středoafrickou republikou představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.
Gesto Parlamentu směrem k rezoluci zároveň svědčí o naléhavosti vyřešit tuto situaci a odpovědnosti Evropské unie v souvislosti s poskytnutím ochrany. Drtivá většina poslanců Parlamentu souhlasí s generálním tajemníkem Organizace spojených národů a s poskytnutím humanitární pomoci prostřednictvím MVO utečencům žijícím v bídě a v neustálém strachu. Všichni uvádějí důvody pro přítomnost mezinárodních ozbrojených síl v tomto regionu. Žádná země ani organizace nemůže lépe naplnit očekávání související s mandátem, který byl udělený rezolucí č. 1778 jak Evropská unie. Její EBOP (Evropská bezpečnostní a obranná politika) je určena právě pro takovéto naléhavé případy.
V tomto kontextu, pokud jde o vyslání ozbrojených sil EU do tohoto regionu, se Rada a portugalské předsednictví mohou spolehnout na podporu Parlamentu. Evropský parlament však musí upozornit na některé znepokojující aspekty týkající se této misie. Za prvé, obáváme se, že neochota členských států poskytnout sílu s ohledem na minimální počet členů posádky stejně jako minimální vojenské vybavení bude vést ke snížení účinnosti této mise. Rádi bychom dodali, že čím menší bude přispění ostatních členských států, o to větší bude síla francouzské složky. Připomínám však, že vnímání této mise jako nestranné je základem jejího úspěchu a Francie v této oblasti není považována za nestranného aktéra.
Za druhé, Parlament žádá, aby tato síla byla současně doprovázena diplomatickým útokem v tomto regionu s cílem posunout národní smiřovací proces mezi Čadem a Středoafrickou republikou. Nestálost je v této oblasti zakořeněná především u domorodého obyvatelstva, dokonce spojená s dramatem v Dárfúru, a proto může být přemožena jen prostřednictvím vnitřního politického procesu. Jak se uvádí v návrhu usnesení Parlamentu, bez citlivého politického smiřovacího procesu nemůže operace Evropské unie, která by měla trvat dvanáct měsíců, přinést mír do tohoto regionu.
A jako poslední bod: Parlament vítá mandát, který bude vykonávaný v souladu s kapitolou VII Charty Organizace spojených národů. Je důležité, aby byl tento mandát správně interpretovaný a aby evropské armády byly aktivnější v poskytování ochrany civilistům v případě nebezpečí, aby byla vytyčena oblast pro mezinárodní organizace, které budou poskytovat humanitární pomoc a vytvořené podmínky pro ochranu misie Organizace spojených národů v Středoafrické republice a v Čadu (MINURCAT). Dosavadní historie, od Kigali po Srebrenici, je plná tragických příkladů bezbranných civilistů, kteří doplatili na přílišnou úzkostlivost a váhavost mezinárodních vojenských jednotek.
Doufáme, že jednoho dne bude tato operace modelovým příkladem EBOP a důkazem tužby Evropské unie posílit Organizaci spojených národů a tužby přispět k vyřešení sporů v souladu s mezinárodním právem a zodpovědnost zabezpečit ochranu.
Annemie Neyts-Uyttebroeck, jménem skupiny ALDE. – (NL) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, jak už bylo několikrát řečeno, Rada bezpečnosti Organizace spojených národů včera odhlasovala multidimenzionální přítomnost vojsk na východě Čadu a severovýchodě Středoafrické republiky po dobu jednoho roku. Mise bude rozdělena na civilní a policejní, MINURCAT, a vojenskou misi Evropské unie, EUFOR, která bude mít podpornou a ochrannou funkci.
Tato evropská ochranná a obranná mise bude operovat v souladu s kapitolou VII Charty Organizace spojených národů, a proto bude schopná využít všechna opatření ke splnění svých úkolů a zároveň se na výslovné přání Parlamentu bude řídit mandátem. To přispěje k úspěšnému naplnění mise, ale zároveň podstatně zvýší svou a naši odpovědnost.
Pokud jde o situaci v Dárfúru, na půdě Parlamentu jsme opakovaně vyslovili znepokojení a obavy z nedostatku bezpečnosti a nestability v sousedních teritoriích, stejně jako v celé oblasti. Více než jeden milion lidí bylo nuceno utéci do zahraničí nebo do jiné části své země. Jsou vystaveni všemožnému utrpení a násilí, přičemž ženy a děti trpí nejvíce. Navíc tato situace ohrožuje nestále příměří v Čadu i v Středoafrické republice, protože političtí rebelové, stejně jako bandité, vidí v této situaci příležitost okrást, zneužít a zabít civilisty.
Úkol EUFOR bude jednoduchý. Předtím než o tom začneme mluvit, zamysleme se nad sestavením těchto vojenských jednotek, jak řekla paní Gomesová, je nezbytné je nejen sestavit, ale i vyzbrojit. Okamžik pravdy se dolehne na každý členský stát, včetně toho mého: chvíle, kdy už nestačí jen mluvit, ale musíme jednat a zabezpečit to, o čem jsme dosud jen hovořili, vojáky a materiál. Tato povinnost se týká i Parlamentu. Trvali jsme na úplných informacích a využili jsme své schopnosti a poskytli jsme dostatečně odůvodněné a zdokumentované řešení. Toto řešení je výsledkem dlouhých diskusí, které jsme vedli během uplynulého týdne.
Jde o příznivé řešení této situace. Bude naší prací a naší odpovědností vytvořit podmínky na započetí mise a zaručit její průběh v plném proudu, jakmile to bude možné.
Ģirts Valdis Kristovskis, jménem skupiny UEN. – (LV) Vážená paní předsedající, jménem Skupiny unie za Evropu národů bych rád zdůraznil, že podporujeme vojenskou misi EBOP jako součást největší mírové mise na světě, v Čadu a v Středoafrické republice. Mluvíme o nejzávažnější přeshraniční humanitární krizi na světě. V skutečnosti Rada bezpečnosti Organizace spojených národů měla jednat mnohem dříve. Opoždění o čtvrt roku způsobilo smrt 200 000 lidí, 2,5 milionu lidí muselo opustit své domovy a poskytovatelé humanitární pomoci jsou surově napadáni. Můžeme předpokládat, že krize spuštěná konfliktem v Dárfúru bude zkoušet politickou vůli Evropské unie stejně jako její vojenské možnosti. Před několika dny generální tajemník D. Leakey ujistil členy, že navzdory problémům s financováním a těžkostmi předvídat všechny možné hrozby a rizika, která by mohla vzniknout z operace, z vojenského hlediska je Evropská unie schopna uskutečnit tuto operaci aspoň na takové úrovni jako v Bosně, přičemž samotná operace nebude tak intenzivní jako v Bosně.
Angelika Beer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, poskytnu vám několik dalších čísel, které souvisí s naší diskusí: 230 000 utečenců, plus dalších 170 000 vystěhovalců ve vlastním státu a odhadovaných 700 000 lidí, kteří jsou vystaveni riziku útoků.
Jsme tu pro to, abychom vyplnili mezeru v ochraně. Na to se musí Evropská mise soustředit. Od včerejška je v platnosti mandát. Pokud jde o nestrannost, o té se ještě nerozhodlo. Nyní to vypadá tak, že francouzské vojenské jednotky, které jsou už v Čadu přítomny, budou posíleny jen několika zeměmi. Tato skutečnost ohrožuje nestrannost, stejně tak i úspěšnost mise.
Od ministrů zahraničních věcí, kteří musí v pátek rozhodnout, požaduji, aby byla oblast operace pro misi EUFOR přesně vymezena, protože dosud stále není vymezena. Bylo by katastrofou, kdyby tato mise nebyla uskutečněna v oblasti, kde je jí nejvíc zapotřebí, a to v pohraniční oblasti. Očekávám, že Evropská unie se dohodne s režimem v Čadu a zajistí právo uskutečnit operaci i podél 35 km hranic. V opačném případě jde o zástěrku, která může vystavit nebezpečí mnohem více lidí.
Tobias Pflüger, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážená paní předsedající, pro vysvětlení, toto je mise EBOP v Čadu a Středoafrické republice v souladu s kapitolou VII Charty Organizace spojených národů, jinými slovy, jde o vojenskou operaci. Nejde tu o Súdán a Dárfúr. Francie vláda chce uskutečnit tuto misi EU za každých okolností. Velitelstvo sil a operační štáb chtějí zajistit Francouzi sami. Německá vláda a britská vláda jsou velmi skeptické. Francouzské vojenské jednotky vojska jsou v Čadu už rozmístěny. Je zřejmé, že Francie zastává úlohu ochránce ve vztahu k vládám Čadu a Středoafrické republiky a nyní prostě chce tento postoj přikrášlit logem EU. Francouzské ozbrojené síly nejsou nestranné, ale naopak, jsou očividně zaujaté. Jak příklad uvedu skutečnost, že bombardovaly rebely operující v zemi. Vedoucí představitelé rebelů už oznámili, že pokud síly EU nebudou nestranné, povedou proti těmto vojenským jednotkám válku.
Nyní jsem slyšel, že Severská bojová skupina není k dispozici a rezoluce Organizace spojených národů žádá otevřenou spolupráci s armádou a policií v Čadu. Očividně Čad stejně jako Středoafrická republika nejsou demokratické. Návrat utečenců není zahrnutý v mandátu síl EU a tato mise je – upřímně řečeno – neobyčejně nebezpečná. Jako skupina budeme hlasovat proti rezoluci, protože zastáváme názor, že situace se nezlepší, ale naopak se bude dále zhoršovat následkem této operace.
Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dovolte mi vysvětlit výhody této operace pro pana Pflügera a další kolegy: mandát sil EU je v podstatě humanitární a jeho cílem je zabezpečit ochranu utečenců v Čadu a Dárfúru, i pomocí vojenských nástrojů. Rada bezpečnosti Organizace spojených národů souhlasila s rozmístěním sil EU v souladu s mandátem a následkem toho je skutečnost, že Evropská unie je okamžitě podrobena mezinárodnímu zkoumání, čeho je schopná dosáhnout v zahraniční politice, stejně jako ve vojenských otázkách.
Tato operace s sebou nese jak riziko, tak i příležitost: jde o riziko s ohledem na neobyčejně těžké politické parametry v tomto konflikty zatíženém regionu, ale na druhé straně nabízí zároveň příležitost ukázat, že Evropská unie rozvinula svou zahraniční politiku a vojenské možnosti a dokáže citlivě jednat ve věci ochrany utečenců v tomto regionu.
V současnosti se však mnozí shodnou, že riziko je větší než nabízená příležitost. Proto Evropský parlament vypracoval seznam podmínek, které tu už byly naznačeny: z pohledu časového omezení mandátu k přesně vymezeným cílům a úlohám, řádné přípravy a technického vybavení vojsk EUFOR, a dotace mandátu zahrnujícího i strategii odchodu.
Přirozeně musíme očekávat, že tato operace, aby mohla být úspěšná, bude nejen oficiálně odsouhlasená, ale rovněž bude mít podporu místních vlád. Věřím, že všichni s tímto souhlasíme, pokud všechny tyto podmínky, které vytyčil Evropský parlament, budou splněny, šance na úspěch jsou větší než riziko, a potom můžeme tuto misi odsouhlasit.
Michel Rocard (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, vážený pane úřadující předsedo Rady, jsem spokojený s návrhem rezoluce a s rozhodnutím, které prosazuje, ale rád bych řekl ještě něco jiného: když lidská surovost vede k tragédii a utrpení, jak jsme to viděli v Dárfúru, potom naše svědomí vyžaduje solidaritu. Jsem velmi potěšený, že Evropská unie odpovídá na naléhavou žádost generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Mnoho poslanců a diplomatů, včetně mé přítelkyně a kolegyně, paní Gomesové, upozornilo na skutečnost, že tato operace v žádném případě nesmí vypadat jako příležitost na podporu zájmů Francie nebo jako podpora rozšíření francouzských jednotek v regionu. Doufám, že nikoho nepřekvapí, když podpořím tento názor.
Jako bývalý předseda vlády mohu s přesvědčením říci, že přítomnost Francie v této oblasti je záležitostí historického dědictví, když břemeno kolonialismu bylo tak velké, že je potřebné uplatnění politiky solidarity s lidmi jako pomoci při opětovném získání míru a stability a počátku konstruktivní vlády. Francie nemá žádné strategické nebo hospodářské zájmy v těchto oblastech a já jsem jedním z těch, kteří by nás rádi viděli odcházet už mnohem dříve: ušetřilo by to mnoho peněz a bylo by to i v našem zájmu. Ani zdroje uranu v Nigerské republice nepředstavují strategický zájem královské velikosti, ale prostě vyžadují mír a stabilitu, aby tyto zásoby mohly být přístupné každému a aby mohl být založený konkurenční trh.
Proto jde v podstatě o evropskou mírovou operaci, ne o francouzskou operaci, a tak by to mělo být. Rád bych však dodal upozornění: tato vize se může uskutečnit jen tehdy, pokud se zapojí velké množství evropských členských států a vyšlou svá vojska do této oblasti. Ducha solidarity, na kterého jsou z historických důvodů v souvislosti s Francií kladeny větší požadavky než na ostatní krajiny, by poškodila vaše nepřítomnost, která by zároveň přispěla k postkoloniálnímu podezření. Nemělo by to smysl, a proto bych proti tomu namítal.
Dovolte mi na závěr ještě jednu poznámku. Ústní vylepšení, které jsme dnes ráno slyšeli od našeho kolegy pana Gahlera je – naneštěstí pro něj – nepodstatné. Čadská republika, prostřednictvím svého ministra zahraničních věcí, souhlasila s touto operací v písemném oznámení, které bylo zaslané Radě bezpečnosti Organizace spojených národů jen před několika dny. Fotokopii tohoto dokumentu mám s sebou a rád ji poskytnu panu Gahlerovi.
Eoin Ryan (UEN). – Vážená paní předsedající, také já podporuji rozhodnutí vyslat 4000 vojáků EU do Čadu, kde by plnili funkci mírové jednotky. Skutečností zůstává, že Čad i Středoafrická republika jsou politicky nestálé. Rovněž víme, že v Dárfúru, v oblasti Súdánu, se uskutečňuje genocida. Pokud do Čadu nevyšleme mírové jednotky, riskujeme mnohem vyšší úroveň nestálosti a násilí v této oblasti Afriky.
Odhaduje se, že v utečeneckých táborech v Čadu je kolem 400 000 utečenců ze Středoafrické republiky a z Dárfúru, ale jen 250 vojenských dozorců, kteří řídí tyto tábory. Utečenecké tábory v Čadu představují obrovskou humanitární krizi a mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, musí pomoci vládě Čadu s tímto stále rostoucím problémem. To, co slyšíme od lidí, kteří nedávno navštívili tuto oblast, je skutečně strašné, a jak jsem už řekla, musíme udělat všechno, co je v našich silách a zabránit tomuto utrpení.
Rozhodnutí rozmístit 26 000 mírových jednotek Organizace spojených národů v Súdánu má mou plnou podporu. Evropská unie musí být v čele vedení mírových síl. Vítám i dnešní rozhodnutí Parlamentu týkající se úlohy irských mírových jednotek v budoucích misích Organizace spojených národů a Evropské unie v Súdánu, Středoafrické republice a v Čadu.
Michael Gahler (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, situace v Čadu a v Středoafrické republice je složitá především pro lidi, jež postihuje, a proto v zásadě souhlasím s postojem EU, která se snaží o stabilizování situace a zlepšení podmínek pro život těchto lidí.
V prohlášení z 27. srpna, předseda Rady bezpečnosti Organizace spojených národů popsal zájmy mezinárodního společenství zahájit operaci EU s dobou působnosti 12 měsíců s cílem překlenout časovou propast až do příchodu další mise Organizace spojených národů. Proto EU vymezila délku trvání operace na časové období jednoho roka. Jsem přesvědčený, že potřebujeme mandát, ne omezovat sami sebe s cílem sebeobrany, ale potřebujeme být schopní sledovat své cíle a nezastavit se.
Text rezoluce, kterou včera přijala Rada bezpečnosti, ukazuje tímto směrem: hovoří o multidimenzionální přítomnosti určené pro pomoc při vytváření podmínek napomáhajících k dobrovolnému, bezpečnému a trvalému návratu utečenců a vystěhovalců. Jsme oprávněni „uplatnit všechna nezbytná opatření“.
Proto žádám Radu, aby nedovolila využití této síly ve prospěch kosmetického zkrášlování Francie. S ohledem na národnost velitele, je nezbytná ohleduplnost k místním obyvatelům. Naneštěstí, Francie dosud nebyla nestranná, neboť podporovala vládu v souvislosti s konfliktem v Čadu a v Středoafrické republice. Proto jazykem určeným pro velení a operaci na místní úrovni by měla být angličtina, aby lidé poznali rozdíl mezi Evropany, na něž jsou už zvyklí a kteří právě přišli.
V souvislosti s Británií bych rád řekl, že Spojené království zabránilo velení sil EU v Bruselu, aby vedli operaci, a tento krok si podle mého názoru nezaslouží nic jiného než ostrou kritiku. Sám se neúčastnit, ale upřít ostatním právo využívat společné struktury: v budoucnosti bychom měli zabránit tomu, aby se takováto situace opakovala!
Stále však pochybuji o dosažitelnosti stanovených cílů. Stanovili jsme si jasné cíle? Kolik vystěhovalců by mělo být zpět doma na konci roku? Kolik utečenců z Dárfúru by se mělo vrátit do Dárfúru? Nedosáhneme ničeho, pokud budeme mít stejný počet lidí v táborech, jako máme dnes.
Důležité je zvážit i náklady: Slyšel jsem, že jen vybudování přistávací dráhy a centrály bude stát 100 milionů EUR. Dále jsou tu náklady na armádu. Může nám Rada poskytnout celkový finanční rámec?
Ještě jeden poslední, ale klíčová skutečnost: předtím než rozmístíme síly, musíme mít příslib od vlády Čadu, že bude možné následné rozmístění sil Organizace spojených národů, které budou pokračovat v misi, a to v případě jakéhokoli složení těchto sil. Slyšel jsem, co řekl náš kolega. Rád bych to měl potvrzeno písemně, formou oficiálního dokumentu, od vlády Čadu, nejen ústním projevem ministra na Radě bezpečnosti Organizace spojených národů. Pokud budu mít ten dokument, budu hlasovat pro tento projekt. Buď budeme mít alternativní řešení, nebo za rok po ukončení operace zanecháme za sebou vojenské vzduchoprázdno a velmi rychle budeme přesně tam, kde jsme teď. V takovémto případě bychom vyhodili stovky milionů z okna.
Alain Hutchinson (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, vážený pane úřadující předsedo Rady, mám velkou radost, že jsme dnes schopni diskutovat a hlasovat pro usnesení týkající se otázky, jíž podle mého názoru není věnovaná dostatečná pozornost, neboť situace v Súdánu, Čadu a Středoafrické republice je neúnosná a v tomto Parlamentu se na to nesmí zapomínat.
Mám zájem na tom, abych tuto neradostnou záležitost, která je následkem genocidy v Dárfúru, nepřešla mlčením. Od roku 2003 má krize v Dárfúru na svědomí dva a půl milionu utečenců, včetně 125 000 utečenců v Čadu. Na svědomí má i několik set tisíc mrtvých.
Do dnešního dne musely humanitární agentury Organizace spojených národů a MVO přemístit své tábory 31krát s cílem vyhnout se násilí, ale nepodařilo se jim vyhnout se zatčení některých členů súdánskou policií, masakru dvanácti humanitárních pracovníků a zmizení dalších pěti.
Cílem usnesení, o němž dnes jednáme, je přispět k ukončení této situace v hraničních oblastech. Tato situace je nepřijatelná, ale zároveň její závažnost je relativní v porovnání s rozsahem katastrof, které se v současnosti dějí v této části světa.
Z tohoto hlediska bych ráda upozornila na naši odpovědnost, která by neměla být omezená jen na podporu nebo izolované a úzce definované operace, jimiž jsou nouzové odpovědi na konfliktní situace. Tato odpovědnost si vyžaduje činnost v širším kontextu, do kterého patří i takovéto konflikty. Rovněž vyžaduje opatření, která budou v předstihu, jinými slovy řečeno, udělat všechno pro to, aby takovéto konflikty nevznikaly.
Druhá část mého příspěvku se týká situace humanitárních organizací působících v oblasti. Způsob, jímž jsou vyvíjené metody intervence ozbrojených síl, a úloha humanitárních agentur v konfliktních situacích svědčí o tom, že hranice, které oddělují tyto dvě strany, se stírají.
Neboť často dochází k záměně osob, které vykonávají humanitární pomoc za osoby z armády, humanitární pracovníci jsou vystaveni riziku a s tím souvisí i ohrožení lidí, kteří by měli mít z humanitárních služeb užitek.
Proto je důležité, aby naše ochranná síla v žádném případě nebyla zapletená do operací humanitárních skupin, které působí v oblasti. Jsem rád, že dokument, který dnes projednáváme je zaměřený i na tuto skutečnost, která je důležitá pro budoucí rozvoj našich politik, v tomto regionu, ale i kdekoli na světě.
Colm Burke (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, podporuji vyslání vojska EBOP na misi na hranice Čadu a Dárfúru a vítám dnešní příležitost diskutovat o tomto návrhu.
Konflikt v Dárfúru má strašné přeshraniční důsledky na sousední Čad a Středoafrickou republiku, jejichž vedlejším efektem je množství utečenců a tisíce vystěhovalců.
Podle názoru odborníků, tato mise je splnitelná navzdory některým závažným chybám v ochraně a v uskutečnitelnosti samotné operace. Infrastruktura je v této oblasti velmi ubohá, zásobování vodou a logistické linky jsou obtížné. Takováto mise je ohrožená i ze strany povstalců proti vládě, ale to je otázka spíše důkladného zhodnocení rizik, která hrozí v této oblasti a je možné je překonat.
Takže není důvod k dalšímu odkládání rozmístění ozbrojených sil. Disponujeme armádou, potřebujeme ještě politickou vůli.
Vyzývám proto irskou armádu, aby se stala součástí mise EBOP. Irsko se může účastnit evropského úsilí stabilizovat tyto hraniční oblasti poznamenané krizí.
Vojenské jednotky by mohly být pro tuto operaci staženy ze Severských bojových skupin. Mise EBOP, stejně jako tyto bojové skupiny, je překlenující operací. Irské vojenské jednotky, které v současnosti působí v Libanonu, by se rovněž mohly zapojit do této mise.
Tato sila má mnoho úctyhodných cílů. Pomohlo by to zlepšit bezpečnostní situaci v tomto regionu před zapojením dalších sil Organizace spojených národů / Africké unie v Dárfúru. Rovněž by pomohla organizacím zpřístupnit koridory pro humanitární pomoc, které byly předtím nepřístupné. Za třetí, nakonec by to mohlo ulehčit návrat súdánských utečenců.
Jsem přesvědčený, že tato mise by měla mít mandát sladěný s kapitolou VII Charty Organizace spojených národů, který by v případě potřeby, především v návaznosti na útoky na civilisty, tábory, vesnice, humanitární pracovníky, policisty Organizace spojených národů a na sebeobranu, umožňoval zakročit.
Období dešťů pomalu končí. Počet útoků na tábory utečenců roste, neboť milice a skupiny rebelů se s ústupem dešťů stávají mobilními. Nyní je vhodný okamžik pro Organizaci spojených národů, aby jednala. Nečinnost bude zaplacená životy. EU je nejvhodnější organizací pro započetí této mise a převzetí tohoto úkolu.
Vybízím Radu, aby okamžitě zahájila jednotnou akci, abychom nepřišli o šanci dostat vojsko EU tam, kde je nejvíc potřebné.
Geoffrey Van Orden (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, zdá se, že dnes po obědě je v Parlamentu přítomno mnoho generálů, kteří řídí vojsko zpoza stolu! Zoufalá humanitární a bezpečnostní situace v Dárfúru a sousedních oblastech Čadu a Středoafrické republiky neprodleně potřebuje mezinárodní pomoc, ale musím říci, že se to netýká záležitosti, kterou tu máme dnes před sebou, která je o EBOP, jak to už řada řečníků dnes uvedla.
Dlouho jsem protestoval proti plýtvání zdroji, duplicitě, rozdělení a duplicitě zahrnuté do pokusů EU rozvíjet svou armádu. Neexistuje žádná armáda EU, pane Ryane. Naše národy mají své armády a v současnosti probíhá pokus o zorganizování mezinárodní vojenské intervence ze strany těchto států, které mají ozbrojené síly a expediční možnosti, není jich však mnoho. To se uskutečňuje především prostřednictvím NATO a OSN. Instituce EU mají jen málo společného se záležitostmi ozbrojených sil.
Je očividné, že motivy nadšenců EBOP mají politický charakter. Jeden z nich dokonce řekl, že na Čad by se mělo hledět jako na politickou příležitost. EU se sama nabídla OSN, nebyla to OSN, kdo požádal o pomoc EU. EU je mimořádně nadšená, když může svou institucionální nálepku nalepit na další vojenskou operaci, ale vojenské štáby jednotlivých národů nesdílejí nadšení eurokratů. S ohledem na dost dlouhé čekání na komunikační spojení, na nejbližší námořní přístav, který je vzdálený tisíce mil, nedostatek vodních zdrojů a infrastrukturu, a neochotu přejít do protiútoku v souvislosti se skupinami rebelů, je čadská mise riskantní z každého pohledu. Británie, Německo a Itálie se rozhodly nevyslat své vojenské jednotky.
Co bude úlohou této síly? Rozhodně ne vypořádat se s ozbrojenými nepřáteli, kteří vytvářejí zmatek v této rozsáhlé africké oblasti. Nepochybně nejvíce úsilí bude věnováno ochraně a podpoře samotné síly v těžké situaci během přesunů. Rozhodně musíme přestat využívat lidskou tragédi k politickým účelům.
Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Musím věcně připomenout, že tento návrh vyslat síly EBOP do Čadu a Středoafrické republiky podpořila drtivá většina poslanců, kteří se vyjadřovali k této otázce. Jak budete informováni a co už mezitím bylo dnes řečeno – myslím, že včera – Rada bezpečnosti povolila Evropské unii tuto operaci. Jak bylo řečeno, toto povolení bylo pro Evropskou unii klíčovým v souvislosti se započetím této operace. Všechny vojenské přípravy a plánování mohou být nyní uskutečněny a Rada se samozřejmě později vyjádří k této záležitosti prostřednictvím jednotné akce.
Konec konců, z celkového pohledu může nyní Evropská unie přejít od samotných prohlášení a slibů k praktickým krokům a činům. To se shoduje s tím, co hlásá Evropská unie v souvislosti se závazkem, který má vůči Africe a jejím obyvatelům. Úzká spolupráce s Afrikou a jejími obyvateli by měla přinést mír tam, kde je konflikt, pokrok tam, kde je chudoba, zdraví a vzdělání tam, kde jsou choroby, a aspoň něco tam, kde není nic, nebo jen velmi málo. V tomto směru zajistíme i úctu ke všem našim hodnotám a zásadám. Portugalské předsednictví vítá poslední vývoj a zároveň přihlíží k podpoře této operace ze strany většiny poslanců.
Předsedající. – Na závěr diskuse jsem přijala pět návrhů v souvislosti s usnesením podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu1.