Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/2049(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0294/2007

Předložené texty :

A6-0294/2007

Rozpravy :

PV 26/09/2007 - 15
CRE 26/09/2007 - 15

Hlasování :

PV 27/09/2007 - 9.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0421

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 26. září 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

15. Povinnosti poskytovatelů přeshraničních služeb (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Následuje zpráva pana Lasseho Lehtinena, jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, o povinnostech poskytovatelů přeshraničních služeb (2006/2049(INI)) (A6-0294/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Lasse Lehtinen (PSE), zpravodaj. (FI) Vážený pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval stínovým zpravodajům za jejich podporu a výbornou spolupráci: dnes přítomné paní Wallisové a zvlášť panu Hatzidakisovi. Vzhledem  ke své kvalifikaci byl okamžitě pozván, aby se stal členem kabinetu mé země. Jsem vděčný a zároveň rád, že jsou zde dnes s námi i pan Harbour a paní Kauppiová.

Jak víme, vnitřní trh je založen na čtyřech základních svobodách, přičemž svoboda přeshraničních služeb nefunguje tak, jak by měla. Před rokem byla v tomto Parlamentu odsouhlasena směrnice o službách, která přispěje ke zlepšení situace a členské státy ji musí uplatňovat v horizontu dvou let, obávám se však, že to nebude dostačující.

Služby samozřejmě nemohou být ve všech aspektech srovnatelné s produkty, ale jednoho dne budou mnohem důležitější, než jsou dnes. Zejména vysoce kvalitní a přeshraniční služby jsou budoucností Evropy. Problémem je, že acquis communautaire neochrání spotřebitele, kteří platí za služby, ani spotřebitele, kteří platí za zboží. Důvěra evropského spotřebitele v poskytování přeshraničních služeb je nízká, protože standard poskytovaných služeb a úroveň ochrany je v členských státech různá.

Unie sice v některých oblastech uplatňuje právo Společenství, ale nemá společná pravidla pro služby. Spotřebitelé, stejně jako poskytovatelé služeb se v případě sporu neumí dohodnout, podle právního systému kterého členského státu budou postupovat. I proto se spotřebitelé obávají využít služeb zahraničních poskytovatelů.

Podle mého názoru by Unie měla mít stanovená společná pravidla a povinnosti závazné pro všechny poskytovatele služeb. Bylo by to výhodné nejen pro spotřebitele, ale také pro samotné poskytovatele služeb. V souvislosti s povinnostmi poskytovatelů služeb by Komise neměla rozlišovat soukromé a veřejné služby. Obojí, soukromé i veřejné služby, by měly být v souladu se směrnicemi o ochraně spotřebitelů.

V roce 1990 Komise vypracovala návrh o povinnostech poskytovatelů přeshraničních služeb. S ohledem na politickou nevoli jej však Komise musela vypustit. Nyní zde však politická vůle opět je. V případě přijetí této zprávy by měla Komise do 12 měsíců předložit pracovní program, jenž by přehodnotil potřebu horizontálního nástroje.

Potřebujeme se dohodnout na základních všeobecně platných pravidlech, která zprostředkují spotřebiteli, v případě jeho nebo jejího zájmu, informace o ceně, obchodních podmínkách a dalších možnostech v případě nedostatečných nebo pozdě dodaných služeb.

Komise by taktéž měla zohlednit dopad svých kroků na malé a střední podniky. Všechny tyto záležitosti nebyly součástí zelené knihy o ochraně spotřebitele, ale jsou součástí této zprávy. Věřím, že tuto zprávu podpoříte.

 
  
MPphoto
 
 

  Viviane Reding, členka Komise. Vážený pane předsedající, jsem ráda, že dnes večer mohu zastupovat Komisi v diskusi o důvěře spotřebitele ve vnitřní trh Ráda bych pogratulovala zpravodaji, panu Lehtinenovi, a stínovým zpravodajům Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k jejich ambiciózní práci při návrhu této zprávy.

Na začátku bych ráda zdůraznila, že Komise souhlasí se zprávou, že je nezbytné zvýšit důvěru spotřebitele ve vnitřní trh, zejména však  ve vnitřní trh služeb, který si zaslouží naši pozornost. Jednou z hlavních priorit Komise je přiblížit výhody vnitřního trhu evropským spotřebitelům, a proto jsem vděčná Parlamentu za toto jeho úsilí.

Komise už podnikla několik kroků s cílem oživit důvěru spotřebitele  ve vnitřní trh. Ráda bych zmínila alespoň dva: Evropské právní předpisy o ochraně spotřebitelů a směrnice o službách.

V současnosti je v rámci spotřebitelského acquis stanoveno několik povinností pro poskytovatele přeshraničních služeb. Například reguluje povinnosti poskytovat informace jak pro obchodníky, kteří poskytují služby na dálku, tak pro obchodníky, kteří poskytují služby přímo u spotřebitele. Stejně tak chrání spotřebitele před nevýhodnými obchodními podmínkami při poskytování služeb. A s probíhající revizí tohoto acquis bude Komise, v případě potřeby určení povinností pro poskytovatele přeshraničních služeb a práv spotřebitelů, pracovat na rozvoji těchto oblastí.

Druhá, směrnice o službách: Jak dobře víte, nedávno jste o ní hovořili. Zlepšuje postavení spotřebitelů v rámci vnitřního trhu služeb. A zabezpečuje lepší informovanost spotřebitelů ze strany obchodníků, lepší asistenci ze strany veřejných orgánů a stanovuje několik jasných a podstatných povinností pro poskytovatele služeb.

Komise je samozřejmě nakloněna tomu, aby směrnice o službách byla uplatněna ve všech členských státech, a věříme, že tyto dvě iniciativy jsou dalekosáhlé, protože v případě uplatnění směrnice o službách a výsledcích ze spotřebitelského acquis od nich můžeme očekávat skutečnou změnu v jednotném vnitřním trhu služeb.

Také však musím říci, že Komise nesouhlasí s názorem pana Lehtinena, předloženým ve zprávě, o potřebě samostatného horizontálního nástroje určeného k pokrytí povinností poskytovatelů přeshraničních služeb, z prostého důvodu, a to, že věříme, že nejdříve bychom měli dokončit probíhající iniciativy, než přejdeme, v případě potřeby, k samostatnému horizontálnímu nástroji. Proto bych ráda poděkovala za váš závazek, který nám pomohl uplatnit tyto dva nástroje, a také za pomoc při přibližování výhod jednotného trhu služeb k občanům Evropy. Vím, že moji kolegové, paní komisařka Kunevová a pan komisař McCreevy, se těší na diskusi s vámi, na práci s vámi, na zřízení tohoto vnitřního trhu spolu s Parlamentem, který je skutečným zástupcem občanů Evropy.

Děkuji vám za spolupráci, děkuji za otevřenost a jsem si jista, že moji dva kolegové – jakož i celá Komise – budou pokračovat ve spolupráci s Parlamentem.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající – Děkuji, paní komisařko. Rád bych Vám však připomněl, že všechny připomínky by měly být adresovány přes předsedajícího. Je pozdní noc a je nás tu jen pár, ale je tu maličkost protokolu. Jsem si však jist, že pan Lehtinen si zaznamenal vaše připomínky.

 
  
MPphoto
 
 

  Piia-Noora Kauppi (PPE-DE), navrhovatelka stanoviska Výboru pro právní záležitosti. – Vážený pane předsedající, ráda bych pogratulovala zpravodaji, který podle všeho ztrácí hlas stejně jako já. Vypadá to tak, že většinu kolegů ve Štrasburku tento týden trápí bolest v krku.

Zastupuji Výbor pro právní záležitosti, pro který jsem byla navrhovatelkou stanoviska. V první řadě chci říci, že zcela souhlasím s posudkem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o významu sektoru služeb pro rozvoj Evropské unie. Pro Evropskou unii a její cíle v oblasti konkurenceschopnosti by bylo sebevraždou, kdybychom službám nevytvořili podmínky pro rozkvět a neumožnili, aby se vnitřní trh stal v tomto ohledu úplným. Skutečně si myslím, že z 11,7 milionu pracovních míst, která byla v Evropské unii vytvořena za posledních osm let, téměř 100 % čistého nárůstu počtu nových pracovních míst v Evropě připadá na sektor služeb a každodenní statistiky to potvrzují. Ale musím zůstat, jak říkáme finsky, fakkijuristi – „suchou právničkou“ a přednést v této rozpravě stanovisko Výboru pro právní záležitosti.

V první řadě opravdu sdílíme stanovisko Komise, že v současnosti je snad příliš brzy na nový dalekosáhlý horizontální nástroj, který by řešil otázku zodpovědnosti. Už nyní máme několik nedořešených legislativních iniciativ, všechny zaměřené na zajištění právní jistoty, například nařízení Řím I, Řím II nebo zelenou knihu o revizi spotřebitelského acquis.

Ráda bych také podotkla, že při určování, zda se uplatní právní předpisy země původu, nebo země spotřebitele, je rozhodující článek 5 návrhu nařízení o smluvních závazcích (Řím I). To je obzvláště důležité pro menší členské státy, u nichž v případě nesprávného dořešení článku 5 hrozí, že se zde nové služby vytvářet nebudou.

Je nám také líto, že v současnosti existuje taková směs právních nástrojů. Někdy není dostatečně jasné, který právní režim se má uplatňovat v případě jednotlivých aspektů činnosti sektoru služeb – zda se mají řídit občanským právem hostitelské či domovské země, nebo regulačním právem hostitelské či domovské země. Je také potřeba, aby nám Evropský soudní dvůr poskytl judikaturu týkající se těchto záležitostí.

Ráda bych také zdůraznila, že přeshraniční služby jsou poskytovány mnohými způsoby. V některých případech jde o prodej on-line, jindy se za službami cestuje do zahraničí a v dalších případech poskytovatel služby navštíví domovskou zemi spotřebitele.

Myslím si, že vnitřní trh se službami, právní rámec, který je založen na principu země původu, závisí na tom, zda jsou důležitá opatření z právního a praktického hlediska jasná, a snad je příliš brzy na to, abychom něco dělali. Jak pan komisař správně poznamenal, nyní je čas na realizaci všeho dobrého, co se nám za poslední roky podařilo udělat.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající – Pokud kolegové chtějí něco zařadit do zápisu, mohou tak učinit písemně kdykoliv v průběhu hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Malcolm Harbour, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený

Pane předsedající, budu mluvit jménem svého přítele a bývalého kolegy, pana Konstantina Hatzidakise, který, jak říká pan Lehtinen, byl rychle povýšen na pozici ministra dopravy řecké vlády. Chtěl bych mu vzdát hold za úsilí, které vyvinul ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Já v podstatě jen pokračuji tam, kde on skončil, přičemž mi zanechal téměř dokončené dílo.

Chci poděkovat panu Lehtinenovi, protože, dosud to nikdo nezmínil, toto je, myslím, jeho první zpráva jako zpravodaje. Někteří z vás vědí, že je zaslouženě uznávaným spisovatelem, ale tohle podle mě asi není jeho nejlepší dílo. Myslím, že se kvůli tomu neurazí. Mám jden výtisk jeho knihy Krev, pot a medvědi, kterou mi dal přečíst, a mám pocit, že trochu krve a potu vložil i do své zprávy. Je to důležitá zpráva, ale musím říci, pokud jde o nás, že v zásadě souhlasíme s názorem paní Kauppiové a paní komisařky Redingové.

Máme tu užitečný materiál, jen chci paní komisařku ujistit, že pokud si přečtete článek 22, který je podle mého názoru veledílem kompromisů, v části, v níž Komisi vyzývá, aby pokračovala v práci a předložila pracovní program ke zhodnocení, bezpochyby s radostí zjistíte, že se od vás nevyžaduje, abyste vytvořili horizontální nástroj, ale abyste připravili pracovní program, jenž má zhodnotit, jestli vůbec nějaký nástroj potřebujeme. Už jste potvrdila to, co mnozí z nás vnímají stejně – že při všem úsilí, které je momentálně vyvíjeno v souvislosti prováděním směrnice o službách, zelené knihy o revizi spotřebitelského acquis, kterou jsme se právě zabývali a která povede k vytvoření horizontálního nástroje v příslušné oblasti, a když vezmeme v úvahu další práci, jež probíhá – myslím, že v tomto stadiu je příliš brzy přemýšlet o nějakých dalších podrobných ustanoveních. Je zcela jasné, že to monitorovat nepotřebujeme, nicméně přirozeně v rámci samotné směrnice o službách, při všem úsilí, které jsme do ní vložili, existuje dost značný počet ustanovení.

Jeden z pozměňujících a doplňujících návrhů, jehož vypuštění, jak doufáme, Parlament zítra schválí, však vyzývá Komisi, aby vypracovala dobrovolný kodex chování. Podle mého názoru to není úkolem Komise. Myslím si, že pro toto vypuštění získáme podporu. V podstatě však, když se podíváte na směrnici o službách, v článku 37 se dost jasně říká, že členské státy ve spolupráci s Komisí přijmou opatření, jež budou podporovat vypracování kodexu chování na úrovni Společenství. Není to tedy nic nového. Takže si myslím, že to vynecháme. Celé bych to shrnul asi takto: Myslím si, že je to užitečný příspěvek k rozpravě. Myslím, že díky němu jsme získali další informace, pomocí nichž budeme moci zajistit v první řadě to, aby byla směrnice o službách transponována v plné míře a se všemi doprovodnými ustanoveními – především s problematikou, jakou je jediný kontaktní místo pro pokytovatele služeb, které jim zadá požadavky a zprostředkuje informace, jež k poskytování služeb potřebují, přičemž navíc, jak doufáme, nebude chybět ani kodex chování. Myslím si, že s takovými ustanoveními se můžeme těšit na skutečně efektivní a prosperující trh služeb, který bude fungovat ku prospěchu spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Hedh, jménem skupiny PSE. – (SV) Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych v první řadě poděkovala svému kolegovi, panu Lethinenovi, za velmi dobrou práci. Díky směrnici o službách má trh se službami jasnější pravidla vymezující, jak je možné využívat svobodu poskytování služeb. Na druhé straně však chybějí pravidla určující povinnosti poskytovatelů služeb. Znamená to, že i když se do roku 2009 podaří provést směrnici o službách ve všech členských státech, můžeme nakonec skončit s otevřeným trhem, jemuž spotřebitelé nebudou důvěřovat.

V roce 2006 realizovalo přeshraniční nákup přes internet jen 6 % spotřebitelů. Pravidla pro nákup zboží jsou stanovena mnohem lépe. I podniky, především malé a střední, potřebují jasnější pravidla. Jen zřídka se totiž rozhodnou pro přeshraniční poskytování služeb nebo prodej, což snižuje konkurenci a vede k vyšším cenám pro spotřebitele. S jasnými pravidly se budou podniky, stejně jako spotřebitelé, ochotněji pouštět do přeshraničního styku a bez stresu poskytovat nebo nakupovat služby v jiné zemi.

Musíme zajistit, aby měli spotřebitelé při nakupování na vnitřním trhu oprávněný pocit bezpečí, a i když dojde k případné neshodě, aby se snadno dovolali pomoci a nápravy. Pokud toho máme dosáhnout, musíme připravit mnoho různých opatření. Zpráva uvádí několik příkladů takových opatření – dobrovolný kodex chování pro poskytovatele služeb a možnost kolektivního postupování na přeshraničním základě proti podvodníkům nebo podnikům, které své povinnosti vůči spotřebitelům berou na lehkou váhu.

Spotřebitelé považují za nelogické, aby byli při přeshraničním nákupu služeb chráněni méně, než při nákupu zboží z jiného členského státu. Široký horizontální nástroj, který zpráva navrhuje, proto představuje další důležitý prvek ochrany spotřebitelů, který chceme pro poskytování přeshraničních služeb vytvořit. Spotřebitelé musí znát svá práva pro případ, že by byly služby poskytnuty se zpožděním nebo špatným způsobem.

Pokud budou kromě svobod stanoveny i jasné povinnosti dodavatelů a zabezpečena silná ochrana spotřebitelů, dokážeme posílit důvěru spotřebitelů. Bez spokojených a dobře chráněných spotřebitelů se k prosperujícímu vnitřnímu trhu nedopracujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Diana Wallis, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedající, jde evidentně o nedokončenou záležitost spadající pod směrnici o službách, a ačkoliv v zásadě souhlasím s analýzou paní komisařky, problém zde je. Tím problémem je nedůvěra. Je to podobné tomu, co se za poslední týdny událo kolem banky Northern Rock ve Velké Británii. Ať banka vyhlásila cokoliv, její klienti i nazvdory tomu stáli ve frontách před jejími dveřmi a žádali zpět své peníze. Tak nějak je to i s námi a přeshraničními službami. Ať říkáme cokoliv, spotřebitelé nám i tak nedůvěřují natolik, aby těchto služeb využívali. Musíme najít způsob, jak tento problém vyřešit.

Ti členové Parlamentu, kteří byli členy dočasného Vyšetřovavacího výboru v záležitosti krize společnosti Equitable Life Assurance Society, také až příliš dobře věděli, že problém nedůvěry tu existuje. Tím, že se budeme vracet ke starým návrhům, které se zabývaly problémy starými 20 let, však problém nedůvěry nevyřešíme. Musíme se zabývat problémy a situací, kterou máme tady a teď.

Pokud se jedná o povinnosti poskytovatelů služeb, řešíme v podstatě otázky smluvního práva a základních smluvních závazků. V této souvislosti se v současnosti zabýváme Římem I, o němž se zmínila paní Kauppiová, – jestli se ho podaří správně dořešit, pomůže to. Máme také revizi spotřebitelského acquis – jestli se ji podaří správně dořešit, pomůže to. Máme přípravy společného referenčího rámce pro smluvní právo. Pokud je použijeme a pokud Komise začně vynakládat o dost větší úsilí na to, aby členské státy přesvědčila k jeho přijetí, i to by mohlo pomoci.

Takže mámě hodně toho, o co se při upravování vztahu mezi soukromým mezinárodním právem a nařízením můžeme už teď opřít. Co nepotřebujeme – tady souhlasím s panem Harbourem – je, aby Komise sepsala kodex chování založený na měkké ligislativě.

Dovolte, abychom použili to, na čem se v současnosti pracuje a co se připravuje. Nadále můžeme pečlivě sledovat, zda vyvstane potřeba dalšího horizontálního nástroje, ale v tomto stadiu o tom skutečně pochybuji.

Další věc, kterou se musím zabývat, je možnost poskytnout našim spotřebitelům právo na přeshraniční přístup ke spravedlnosti, jenž by jim umožňovalo jednat společně jako skupina. Znamenalo by to vyvážení zbraní oproti poskytovatelům služeb. Napravilo by to současný nedostatek přeshraničního přístupu ke spravedlnosti, o kterém jsme se až příliš citelně přesvědčili v případě společnosti Equitable Life. Lidé neradi používají slova „hromadné žaloby“, ani já je nemám ráda, ale evropské právo kolektivní nápravy by nám mohlo pomoci získat důvěru spotřebitelů, která v současnossti na tomto kontinentu schází.

 
  
MPphoto
 
 

  Leopold Józef Rutowicz, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, rozvoj vnitřního trhu Unie má velký význam pro vytvoření vztahů mezi zeměmi a občany Unie.

Zintenzivnění přeshraniční výměny služeb na základě hospodářské soutěže si žádá zvýšení vzájemné důvěry, které by se mělo opírat o politiku vnímavou ke spotřebitelům. Cílem takové politiky je zdokonalit právní rámec pro přeshraniční služby a zároveň zjednodušit postupy, což povede ke zvýšení konkurence. Zároveň se tím zlepší přístup k službám, zvýší se jejich kvalita, sníží ceny a to přinese užitek evropským spotřebitelům.

Zpráva přispívá ke zlepšení této politiky tím, že poukazuje na celou řadu problémů, které stojí v cestě dynamickému rozvoji trhu. Jsou jimi chybějící jednotný systém, který by reguloval povinnosti poskytovatelů přeshraničních služeb, a potřeba doplnit dokumenty Unie v této oblasti. Zpráva také poukazuje na nepřehlednost v uplatňování ustanovení, která u zahraničních dodavatelů vytváří mentální bariéry, na slabší právní ochranu pro uživatele služeb než pro poskytovatele služeb, neschopnost regulovat veřejné a soukromé služby jednotnými ustanoveními, na širokou škálu ustanovení týkajících se povinností poskytovatelů přeshraničních služeb a nedostatek potřebné transparentnosti ochrany těchto služeb.

Měli bychom zvážit zavedení kvalitních osvědčení pro poskytovatele služeb, aby se tak zvýšila důvěra jejich příjemců. Závěry a návrhy vyplývající ze zprávy se shodují se zjištěními Výboru pro právní záležitosti. Ráda bych poděkovala zpravodaji za jeho věcnou zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Heide Rühle, jménem skupiny Verts/ALE. (DE) Vážený pane předsedající, také bych ráda poděkovala zpravodaji, ačkoliv jsem, bohužel, zatím neměla to potěšení přečíst si jednu z jeho knih. Poznamenala jsem si to a při nejbližší příležitosti to napravím.

Velký dík za výbornou spolupráci a velký dík i za Vaši snahu řešit ve své zprávě důležité problémy. Oblast služeb na vnitřním trhu už nepochybně právní rámce má (jsou jimi například směrnice o službách nebo směrnice o uznávání odborných kvalifikací), ale uplatňování obou těchto směrnic toho naneštěstí nechává ještě hodně nesplněného. Proto si myslím, že je politováníhodné, že zde dnes večer Rada není přítomna, protože jsme mohli dát znovu jasně najevo náš požadavek, aby byly obě směrnice provedeny do stanoveného termínu a aby se na tom v členských státech náležitě pracovalo.

Pro zvýšení důvěry spotřebitele v přeshraniční služby na vnitřním trhu však, jak zpravodaj důrazně podotkl, potřebujeme i další iniciativy. Předcházející zprávy se zabývaly důležitými otázkami, také pokud jde o tuto oblast. Paní Roithová ve své zprávě zdůrazňuje, že ještě stále přetrvává velmi mnoho nedostatků především v souvislosti s internetovým prodejem a že zde spotřebitelům ještě stále chybí nutná důvěra v přeshraniční služby. Podobně pan Lehtinen ve své zprávě upozorňuje na povinnosti poskytovatelů služeb a na problém právní ochrany spotřebitelů. Ráda bych se vrátila k tématu, které dnes už zmínili dva předcházející řečníci, a sice k právu na kolektivní nápravu v přeshraničních případech. Naléhavě potřebujeme iniciativy v tomto směru, aby spotřebitelé získali důvěru v přeshraniční služby, a toho je možno dosáhnout jedině upevněním jejich právního postavení.

Podle mě přínos obou zpráv – zprávy paní Roithové i pana Lethinena – spočívá v tom, že poukazují na přetrvávající nedostatky. Komise by při své práci měla vzít tyto zprávy v úvahu a pořádně zrevidovat, zmodernizovat a zaktualizovat spotřebitelské acquis.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. (DA) Vážený pane předsedající, přijali jsme směrnici o službách, prostřednictvím které jsme na Evropský soudní dvůr v Lucemburku přenesli pravomoc rozhodnout o tom, o čem jsme už rozhodli! Zatím nevíme, zda budou dohody členských států dodrženy. Nevíme, do jaké míry bude povoleno stanovovat vnitrostátní požadavky na kvalitu. Nevíme, zda je zákonné, aby si členské státy určily, které služby by chtěly mít pod soukromým nebo pod veřejným dohledem. Zpráva je tedy stejně nejasná jako celý právní stav. Čekáme, že nám lucemburští soudci řeknou, zda si můžeme ponechat nemocnice a celou řadu dalších klíčových služeb, které společně vytvářejí náš sociální stát.

V Dánsku mají všichni občané sociální práva, která financujeme díky vysokým daním, přičemž snížení daní by uvítalo jen 7 % Dánů. Zdálo by se, že těmto 7 % se soudci v Lucemburku zavděčí, ale co většina? Kdo nám zaručí rozhodnutí a naši demokracii? Kromě toho máme systém flexikurity, který je založen na dobrovolných dohodách mezi smluvními stranami na trhu práce. Jak je možné zjistit jejich ochranu? Nejistoty a soudní aktivismus směrnice o službách ohrožují samotné jádro dánského sociálního modelu.

Červnové hnutí by velmi rádo přispělo k vytvoření jasných pravidel pro společný trh se všemi službami, které jsou pro společný trh vhodné, ale nechceme, aby bylo členským státům upíráno právo demokraticky si určit hranice toho, o čem by měli rozhodovat voliči a o čem kapitalisté.

 
  
MPphoto
 
 

  Petre Popeangă, jménem skupiny ITS. – (RO) Vážený pane předsedající, volný pohyb služeb je, jak víme, jednou ze čtyř základních svobod, které rozhodujícím způsobem určují funkčnost a efektivnost jednotného trhu, důležitého prvku prvního pilíře, na němž stojí Evropská unie.

To je jeden z důvodů, proč jsem přesvědčen, že analýza pokroků ve vytváření tohoto nástroje jednotného trhu je důležitá a potřebná. Důležitá proto, že neustálý hospodářský a sociální rozvoj Evropské unie závisí na oblasti služeb (v této souvislosti je významný 70% podíl služeb na HDP Unie). Potřebná proto, že objem přeshraničního obchodování se službmi je velmi malý ve srovnání s objemem obchodování se zbožím, přičemž tato situace navíc způsobuje, že občané Evropské unie takovým produktům nedůvěřují. Na základě těchto argumentů tuto zprávu podporuji a budu hlasovat pro její schválení.

Navzdory tomu si myslím, že v souvislosti s výstižnými a zároveň cennými řešeními, která zpravodaj navrhuje, by bylo bývalo vhodné provést důkladnější analýzu situace některých nových členských států, například Rumunska, jejichž trhy jsou mnohem méně rozvinuté než trhy ve většině ostatních členských států Unie. Z tohoto hlediska jsem přesvědčen, že zpráva měla obsahovat také soubor cílů, jak dospět k vyrovnání stupně rozvoje vnitrostátních trhů, což je podmínkou rozvoje jednotného trhu a následně i segmentu přeshraničních služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Schwab (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, také já bych samozřejmě zpravodaji rád poděkoval. Všechny diskuse, které této zprávě předcházely, byly velmi plodné a zajímavé. Hodně z toho, co tyto diskuse přinesly, bylo zahrnuto do zprávy, i když ne všechno, a to je, alespoň z mého pohledu, škoda, protože zpráva na některých místech zdůrazňuje, že dokončení vnitřního trhu se službami v Evropské unii daleko zaostává za vnitřním trhem se zbožím. Z mého hlediska však neexistuje žádný skutečně vědecký nebo opravdu objektivní důkaz, který by to potvrzoval, když vezmeme v úvahu, že nemáme jen směrnici o službách, ale také směrnici o uznávání odborných kvalifikací a další směrnice v sektoru služeb.

Za druhé, sektor služeb na vnitřním trhu je mnohem heterogennější než sektor zboží. Jeho záběr se pohybuje od regulovných služeb přes zdravotní a právní služby, jakými jsou bankovní a pojišťovací služby. Házet je do jednoho pytle, jak se to často děje v tomto Parlamentu, je podle mého názoru riskantní. Jsem přesvědčen, – a několik předcházejících řečníků to již zdůrazňovalo – že by bylo užitečné použít rozlišující přístup.

Třetí bod, který byl opakovaně nastolen, a sice kolektivní náprava, sotva získá na vážnosti jen tím, že o něm budeme čsto diskutovat. To, co podle mého názoru můžeme říct jasně a neomylně, je, že Parlament od Komise očekává, že vypracuje studii, v níž prozkoumá, který z různých modelů, které už v Evropě existují, by byl pro Evropskou unii skutečně nejlepší. Myslím, že víc k tomuto tématu není třeba říkat.

Systémy ručení v jdnotlivých členských státech – a to je můj čtvrtý bod – jsou i nadále velmi odlišné. Z toho důvodu potřebujeme pro poskytovatele služeb jednotný systém povinností. Zpřehlednění právního systému, jenž bude tyto povinnosti určovat, povede k větší konkurenci a spotřebitelům přinese širší nabídku, ale jsem přesvědčen – souhlasím s názorem některých předcházejících řečníků –, že by nebylo správné žádat od Komise, by v tomto stádiu vytvořila horizontální nástroj. V každém případě jsem velmi skeptický, pokud jde o vytvoření takového druhu zákona o ručení na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Ráda bych panu zpravodaji pogratulovala k jeho zprávě, která poukazuje na mnohé problémy, se kterými se setkávají psotřebitelé na vniřním trhu.

Zpráva oprávněně zaměřuje pozornost na právní nepřehlednost a nejednoznačnost v oblasti bezpečnosti a kvality služeb. Hovoří i o všeobecné nedůvěře, kterou evropští spotřebitelé v souvislosti s využíváním přeshraničních služeb pociťují. Statistiky to potvrzují. V roce 2006 jen 6 % evropských spotřebitelů uskutečnilo přeshraniční nákup přes internet. Tato situace má negativní dopad na hospodářskou soutěž a na činnost malých a středních podniků. Přispívá také k rozmáhání se nelegálního obchodu. Nečestné subjekty často využívají rozdílů mezi právními systémy v Evropské unii a podvádějí lidi. Po tom, co jsou takové situace odhaleny, dožadujeme se, aby byly podniknuty rychlé kroky – tedy naše reakce.

Ráda bych Parlamentu připomněla několikaměsíční úsilí věnované směrnici o službách, to znamená revizi spotřebitelských právních předpisů. Jak poslanci jistě vědí, směrnice o službách musí být do všech členských států provedena do prosince 2009. Podstatná část problémů, o kterých zpravodaj mluví, bude během provádění vyřešena. Neměli bychom zapomínat, že směrnice o službách výrazně posílí práva spotřebitelů. Díky této směrnici budou muset poskytovatelé služeb lépe informovat spotřebitele o nabízených službách. Spotřebitelé tak budou moci při výběru dělat lepší a podložená rozhodnutí. Kromě toho budou účinněji chráněni příslušnými institucemi.

Směrnice o službách dále poskytovatelům služeb ukládá celou řadu jasných povinností, včetně povinností týkajících se řešení sporů. Jsem přesvědčena, že do doby, kdy vstoupí v platnost ustanovení směrnice o službách, není potřeba zavádět žádné další právní nástroje. Podle mého názoru je předčasné žádat Komisi, aby předložila horizontální nástroj. Totéž platí pro celou revizi spotřebitelských právních předpisů. Komise už předložila zelenou knihu o spotřebitelském acquis a ve správný čas předloží příslušné legislativní návrhy. Dámy a pánové, jsou chvíle, kdy víc právních předpisů neznamená lepší právní předpisy. Udělali jsme dobře, když jsme na to nezapomínali.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (CS) Směrnice o službách, která má být transponována do vnitrostátního práva ve všech členských státech do 28. prosince 2009, bude mít značný vliv na přeshraniční poskytování služeb.

Tato směrnice a ani zelená kniha o revizi spotřebitelského acquis neřeší zásadní povinnosti pokytovatelů služeb, proto vítám tuto zprávu zpravodaje Lethinena zaměřenou na tuto problematiku. Zpráva usiluje o to, aby nejen spotřebitelé, ale i malé a střední podniky, které nakupují nebo předávají přeshraniční služby, mohly mít užitek z přídatné právní jistoty, jednoduchosti a snížení nákladů.

Jsem přesvědčena, že evrospká normalizace je klíčem k úspěchu pro malé a střední podnikatele a řemeslníky, proto pokládám zavedení evropských norem na úrovni Evropské unie za prostředek podpory bezpečnosti služeb a zaručení spotřebitelských práv, pokud jde o přeshraniční služby pokytované členskými státy. Jakmile spotřebitelé pocítí nejistotu, pokud jde o bezpečnost a kvalitu služeb, mají tendenci vytvářet si psychické bariéry vůči zahraničním dodavatelům, které je odrazují od využívání přeshraničních služeb. Pokud má spotřebitel negativní zkušenost, tak se to často neprávem odrazí na všech zahraničních poskytovatelích služeb.

Spotřebitelé mají možnost vyřešit si problémy vznikající převážně v důsledku odlišných postupů, které se uplatňují v jednotlivých členkých státech v síti evropkých spotřebitelských center ECC-Net a síti pro mimosoudní řešení přeshraničních stížností v odvětví finančních služeb Fin-net. V případě, že má spotřebitel dostatek informací o svých právěch v rámci vnitřního trhu, ale marně se snaží je uplatňovat v jiném členském státě EU, mu může pomoci systém SOLVIT.

Vážení kolegové, oceňuji, že středem pozornosti i této zprávy jsou především spotřebitelé, protože právě oni jsou základním a důležitým prvkem vnitřního trhu. Naším společným cílem proto musí být vytvoření takových podmínek po spotřebitele, aby cítili při nákupu v jiné zemí stejnou důvěru, jako když nakupují doma.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Vážený pane předsedo, ačkoli Smlouva o založení EU garantuje občanům bezbariérový přístup ke službám za hranicemi své země, jen hrstka poskytovatelů a spotřebitelů tuto výhodu společného trhu využívají. A tak kvůli nízké konkurenci zůstávají služby v pohraničí dražší a ne vždy dobře dostupné v porovnání s vnitrozemím.

Průzkumy ukazují, že na vinně nejsou jazykové bariéry, ale problematický právní rámec. Ne vždy je totiž jasné, kdy se používá právo země původu a kdy domovské. Bohužel propásli jsme díky odpůrcům principu země původu možnost toto lépe definovat už ve směrnici o službách. Také tuto zprávu provází tady ve Štrasburku téměř panický strach zmínit princip země původu, a to nehledě na fakt, že poskytovatelé celé řady profesí nemusejí znát právo sousední země pro poskytování přeshraničních služeb.

Brzy budeme znát judikatury, které ukončí spory o tom, kdy se ochrana spotřebitele řídí podle práva domovské a kdy hostitelské země. V této situaci považuji zprávu Lehtinena za velký přínos. Jsem totiž toho názoru, že máme definovat obecné povinnosti poskytovatelů založené na dohodě o evropských standardech chování.

Souhlasím, že povinnosti poskytovatelů soukromých i veřejných služeb mají být stejné, pokud jde o ochranu spotřebitele. A také podporuji financování síťové komunikace mezi členskými státy, která umožní jak efektivní dozor, tak i rozvoj mimosoudních řešení sporů.

Evropským občanům, paní komisařko, dlužíme hodně, pokud jde o podmínky pro volný pohyb služeb přeshraničně. Tato zpráva je jednou ze splátek na tento dluh. Evropský parlament dává politickou legitimitu Komisi určit jasně povinnosti pro poskytovatele nehledě na jejich původ. Zpráva kolegy Lehtinena je dobrou vizitkou práce Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Viviane Reding, členka Komise. − Vážený pane předsedající, velmi pozorně jsem poslouchala diskusi o zprávě Parlmentu o povinnosteh pokytovatelů přeshraničních služeb. Ráda bych poděkovala váženým poslancům za jejich připomínky. Nyní mi dovolte zdůraznit několik klíčových bodů.

Za prvé, Komise podporuje cíl zprávy, o které bude Parlament zítra hlasovat. Skutečně nás znepokojuje, že spotřebitelé vnitřnímu trhu se službami dostatečně nedůvěřují. Dovolte mi zdůraznit, že jako komisařka pro informační společnost považuji tento nedostatek důvěry v internetový obchod za skutečně velmi závažný a budeme se jím muset zabývat.

Z druhé, jak jsem již říkala, Komise už podnikla několik iniciativ, jejichž cílem je současnou situaci napravit. Zmínila jsem směrnici o službách a revizi spotřebitelského acquis – ta je, mimochodem, jednou z klíčových priorit mé kolegyně, komisařky Kunevové.

Chtěla bych poznamenat, že jsme za podporu Parlamentu velmi vděční a chtěli bychom Parlament povzbudit, aby i nadále přispíval k reviznímu procesu, a byli bychom rádi, kdybychom co nejdříve mohli spolu s Parlamentem přinést výsledky.

Co konkrétně plánujeme navrhnout pro příští týdny a měsíce? Nejdříve bude začátkem října na webové stránce Komise zveřejněn přehled reakcí na diskusi. Následně se uskuteční hodnocení vlivu, od kterého se pravděpodobně odvine návrh Komise v druhé polovině roku 2008. Určitě to bude zajímat ty poslance, kteří se tímto problémem důkladně zbývali.

Za třetí, Komise souhlasí s názorem, že je potřeba prosazovat bezpečnostní aspekty služeb, protože je velmi důležité lépe zajistit zdravotní a fyzickou bezpečnost služeb poskytovaných na vnitřním trhu.

Společně s členskými státy budeme věnovat pozornost možným nedostatkům vnitrostátních systémů nebo potřebnému prosazení hodnocení. Budeme podporovat vzdělávání spotřebitelů a iniciativy pro zvyšování povědomí. Usnadníme přístup k existujícím informacím o nehodách a zraněních spojených s bezpečností služeb nabízených spotřebitelům a jeden z velmi důležitých faktorů, který zdůrazňovalo více poslanců, se týká kolektivní nápravy. Komise provádí studie a rokuje se zainteresovanými stranami ve snaze posoudit, jaké jsou možnosti pro iniciativy v tomto směru, nicméně jedna věc je jistá, a to bych ráda zdůraznila – nebude to nic ve stylu hromadné žaloby, jaká se používá v USA.

Nakonec bych ráda poděkovala zpravodaji za jeho práci a Parlamentu za to, že tuto otázku nebere na lehkou váhu. Jsme si jisti, že parlamentní zpráva nám pomůže v naší příští práci při hájení zájmů spotřebitelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . − Paní komisařko, opravdu velmi pěkně vám děkuji za zajímavou rozpravu, v níž více než 50 % řečníků tvořily ženy, a přesně tak to má být.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 27. září 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Golik (PSE), písemně. – (PL) Rád bych poděkoval panu Lethinenovi z dobře připravenou zprávu.

Svoboda poskytovat služby je jednou ze čtyř základních svobod na vnitřním trhu. Lety nabýval sektor služeb stále větší význam pro hospodářský a sociální rozvoj Evropské unie a prošel zásadními změnami.

Navzdory ustanovením Smlouvy o založení Evropského společenství a pokračujícímu procesu provádění směrnice o službách do vnitrostátního práva volný pohyb služeb v praxi i nadále brzdí správní opatření a rozdíly mezi právními systémy členských států.

Jestliže vezmeme v úvahu hrozby a výzvy vyplývající z globalizace trhu s nedostatky v sektoru služeb, které zpráva vypočítává, je nezbytné podniknout opatření k odstranění překážek v poskytování přeshraničních služeb.

Nedůvěra na straně spotřebitelů a neochota společností působit mimo domovské země omezují přístup na vnitřní trh. Společenství by mělo neodkladně zavést mechanismy, díky nimž by mohly společnosti, především malé a střední podniky, snáze využívat výhod vnitřního trhu. Pokud mají být práva spotřebitele chráněna, je potřeba zracionalizovat ustanovení Společenství o dodávání přeshraničních služeb a zavést minimální lhůtu pro hamonizaci norem kvality.

Posílení spolupráce mezi členskými zeměmi, zkrácení administrativních přístupů a přiměřená kontrola přeshraničních služeb přispějí ke zvýšení přeshraniční činnosti. Harmonizce norem kvality posílí důvěru v přehraniční služby na straně spotřebitelů i poskytovatelů.

Usnadnění poskytování přeshraničních služeb povede ke správně fungujícímu jednotnému trhu se službami, a tím sbudou položeny základy pro hospodářsky soudržný vnitřní trh.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí