Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 10. října 2007 - Brusel

21. Jednominutové projevy (Článek 144 jednacího řádu)

  Předsedající. – Dalším bodem jsou jednominutové projevy k politickým otázkám.

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, 7. říjen loňského roku si zapamatujeme jako dramatický vstup do situace, která se odehrává v Rusku. v ten den byla brutálně zavražděna Anna Politkovská, která byla považována za žijící symbol poctivé žurnalistiky. Prezident Putin považuje úlohu Anny Politkovské za okrajovou a její případ je stále nevyřešený.

Poslanci tohoto Parlamentu loni v říjnu vyzvali Komisi a členské státy, aby uctily památku Anny Politkovské tím, že jako hlavní podmínku dalšího rozvoje našich vztahů si stanoví obnovu svobody médií v Rusku. Protože jen pokud vyšleme jasný signál, že si vážíme úsilí Anny Politkovské o pravdu a svobodu víc než ropy a plynu, začnou se podmínky v Rusku měnit.

Není pochyb o tom, že my v Evropě sdílíme hodnoty, za které položila Anna Politkovská život. Naneštěstí se zdá, že pan Putin tyto hodnoty nesdílí. Respekt vůči Anně Politkovské nás zavazuje, abychom to prezidentu Putinovi dali na nejbližších summitech srozumitelně najevo.

  Eduard Raul Hellvig (ALDE). – (RO) Budu mluvit o problematice zoologických zahrad v Rumunsku.

Podle hodnocení, které v této záležitosti provedly některé nevládní mezinárodní organizace, je provádění směrnice týkající se zoologických zahrad do rumunské právní úpravy považováno za jedno z nejlepších v Evropě.

Avšak zajistit, aby bylo 41 rumunských zoologických parků v souladu s evropskými normami do stanovených lhůt, tj. do konce tohoto roku, se zdá být nemožné.

Na základě tlaku této lhůty a podmínek stávajícího partnerství veřejného a soukromého sektoru podporuji nutnost okamžitého uplatnění společného akčního plánu, který spočívá v těchto prioritních krocích: vypracovat vnitrostátní studii na zařazení stávajících zoologických zahrad, zorganizovat krizový záchranný tým a dočasně zabránit reprodukci zvířat.

Považuji za potřebné ponechat určitý čas na realizaci tohoto plánu před rozhodnutím o uzavření zoologických zahrad, které nesplňují zákonné požadavky.

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, navzdory mnoha poznámkám, které zazněly v této sněmovně vůči panu Schulzovi, nepřestal se svými útoky a urážkami na adresu poslanců Evropské unie, které nejsou hodné tohoto Parlamentu.

Jako člověk, který zastává důležitou funkci v orgánu Společenství, zasahuje do vnitřních záležitostí jednoho členského státu a soustavně uráží jeho zástupce. Většinu z poslanců tohoto Parlamentu by ani nenapadlo zasahovat do demokratických voleb národů EU. Zajímalo by mne, jak by se tento pán cítil, kdyby nějaký poslanec EP vyzýval německý lid, aby změnil svého kancléře, protože v Německu existují organizace, které zákonně šíří nacistické myšlenky a ohrožují hranice mezi Evropskými státy. Myslím, že tento pán lituje, že se narodil tak pozdě, v nesprávné historické epoše.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO
místopředseda

  Gerard Batten (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, pan Pöttering dnes vydal prohlášení ke světovému/evropskému dni proti trestu smrti a řekl, že odmítá trest smrti „v jakékoli formě“.

Zdá se, že předpokládá, že s ním budeme všichni souhlasit. Já však nesouhlasím. Minulou neděli byl pouhou míli od mého domu v Londýně, ve Westhamském parku, ubodán nevinný 17letý chlapec, Rizwan Darbar, pouze proto, že se podle zprávy pokusil zabránit krádeži mobilního telefonu svého přítele.

V Británii to není nic neobvyklého. Stále častěji bývají nevinní lidé zastřeleni, ubodáni a ubiti k smrti. Proč je tomu tak? Protože zloději a zločinci se nebojí zákonů. i když je chytí a usvědčí, často dostanou jen velmi mírný trest. Osobně bych byl rád, pokud by se trest smrti v Británii obnovil pro pachatele tohoto druhu vražd.

To, samozřejmě, není možné, dokud budeme v Evropské unii, což je o důvod víc pro to, abychom z ní vystoupili.

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, už jsem se dnes zmínil o Libyi a chci se k ní znovu vrátit. Libye byla po právu donucena zaplatit za teroristické zvěrstvo v Lockerbie, ale jako globální sponzor terorismu ještě musí přistoupit na plné odškodnění. Odporné tažení strachu hnutí IRA dosáhlo nejvražednějšího vrcholu, když získala do výzbroje libyjský semtex, co umožnilo Martinu McGuinnessovi a ostatním vůdcům jeho vojenského výboru rozpoutat nejkrutější fází svého boje. Bez Libye by mnoho nevinných lidí nebylo zemřelo. Proto chci dnes v tomto Parlamentu podpořit současnou kampaň skupiny obětí v Severním Irsku s názvem FAIR, požadující, aby byla Libye pohnána k mezinárodní odpovědnosti a byla přinucená zaplatit odškodné jako v případě Lockerbie. Stejně jako EU naléhala na Libyi v případě bulharských zdravotních sester, měla by podpořit spravedlnost pro oběti hnutí IRA a donutit Libyi, aby přistoupila na urovnání v rámci soudního sporu, který je proti ní veden ve Spojených státech amerických na podnět skupiny FAIR.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Parlament prostřednictvím Výboru pro rozpočet učinil mimořádně důležité rozhodnutí.

Prostřednictvím 30 % rezerv vzniklých z administrativních výdajů na Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj i Fond soudržnosti vysíláme Evropské komisi zřetelný signál.

Ke schválení operačních programů by mělo dojít v rámci lhůty, kterou stanovují evropské směrnice, v tomto případě jsou to čtyři měsíce.

I když Rumunsko patřilo mezi první země, které tyto dokumenty předložily už v lednu, dva z nejdůležitějších operačních programů k dnešnímu dni ještě nebyly schváleny. Hovořím o operačním programu na rozvoj administrativních kapacit a operačním programu pro lidské zdroje.

Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že nejsme jediným členským státem v této situaci, ráda bych znala důvody, pokud nejsou byrokratické, které způsobují, že Komise odložila své schválení na listopad.

Podle společného prohlášení, které jsme přijali spolu s Radou po smírčím řízení 13. července, by měla Komise zajistit rychlé schválení programů a projektů členských států a předložit plán na jejich přijímání.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, vítám příležitost zmínit se o zprávě o průmyslových vztazích v poštovním odvětví, kterou právě zveřejnila Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Škoda, že tato zpráva nebyla dostupná dříve, než jsme hlasovali o poštovních službách. Ale i nyní ji lze považovat za včasné varování pro všechny vlády, které hodlají privatizovat své poštovní služby v průběhu několika příštích let.

V EU jsme se zavázali k lisabonskému programu většího počtu pracovních míst a lepších pracovních míst. Tato zpráva, bohužel, ukazuje, že privatizace poštovního odvětví zatím přinesla méně, ale hlavně horších pracovních míst s horšími pracovními podmínkami.

Ve zprávě se uvádí, že od začátku procesu liberalizace klesl vývoj platů v odvětví ve všech zemích kromě tří pod průměrnou úroveň. Co je však rozhodující, ve všech zemích existuje platový rozdíl mezi zaměstnanci hlavních poskytovatelů služeb a zaměstnanci nových nebo alternativních poskytovatelů.

Pokud situaci ponecháme bez kontroly, cituji ze zprávy: „naruší se pracovní podmínky, což povede k prohloubení konfliktů v pracovněprávních vztazích“. Privatizace poštovních služeb zatím v lisabonském testu selhává.

  Urszula Krupa (IND/DEM) . – (PL) Vážený pane předsedající, v průběhu stávajícího funkčního období Evropského parlamentu jsem vícekrát vyzývala k ukončení diskriminace Poláků, především katolíků. Také nyní jsme svědky požadavků ze strany jistých médií na odepření dotací pro Univerzitu sociální a mediální kultury, které jsou projevem jednoznačné diskriminace a jsou motivovány jinými kritérii, než je vnitřní hodnota.

Obvinění, která určitá média vznesla proti této instituci, nejsou ničím jiným než nactiutrháním ze strany lidí, kteří kdysi zotročovali Polsko a Poláky. Ani dnes v době demokracie si nedokážou zvyknout na ztrátu absolutní moci. Univerzita, která žádá o finanční pomoc, poskytuje vzdělání a odbornou přípravu v rámci systému univerzálních hodnot, zejména studentům z chudých rodin.

Zpřísnění kritérií a odmítnutí fondů v důsledku honu na čarodějnice v médiích, zvláště v roce rovných příležitostí pro všechny, by podle nás bylo nejen projevem diskriminace ve vztahu k náboženství a přesvědčení, ale i známkou uplatňování totalitních metod, které jsou v protikladu k proklamovaným hodnotám, normám a požadavkům Evropského práva.

  Sylwester Chruszcz (NI). – (PL) Pane předsedající, rád bych upozornil na velmi významný problém v Evropské komisi, na který se tu ve fóru Evropského parlamentu stále zapomíná: týká se dopravních komunikací.

Nejkratší dopravní trasa ze Skandinávie, severu Evropy, na jih, do Turecka, Řecka a Bulharska, vede přes středoevropský dopravní koridor. Je to koridor, který by měl začínat ve švédském Ystade, procházet polskými městy Štětín a Wrocław, české město Praha, slovenské město Bratislava, a dále přes Vídeň pokračovat do Constanţy, Soluně a Terstu. Tato trasa je trvale zanedbávána a podle mě by její zařazení do seznamu Evropských silničních a železničních tras urychlilo a zkrátilo dopravu na této trase. Zároveň by to podpořilo celý středoevropský dopravní koridor a všechna města a regiony, které zde leží.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, dnes se nám dostala do rukou zpráva Evropské rady pro bezpečnost dopravy o pokroku v EU ve vztahu ke snižování úmrtí na silnicích o polovinu do roku 2010. Obsahuje dobré i špatné zprávy.

Ano, situace se zlepšila a to musíme uvítat. Celkový počet mrtvých je však stále příliš vysoký a při současném trendu EU nedosáhne své cílové hodnoty úmrtí na silnicích. Ve skutečnosti pouze tři členské státy, Lucembursko, Francouzsko a Portugalsko, dosáhnou vytčeného cíle. Podařilo se jim snížit počet úmrtí na silnicích o víc než 8 % za rok.

Stojí za zmínku, že za posledních 12 měsíců bylo na silnicích v EU usmrceno víc než 39 000 osob. Pokud bychom svůj cíl splnili, 5 000 lidí by dnes ještě žilo. Lituji, že Irsko, moje vlastní země, je stále ve spodní polovině ligy, pokud jde o potřebná zlepšení.

Mohli jsme se poučit od nejúspěšnějších zemí. Vynaložily mnoho úsilí a politické vůle, aby zlepšily výkon v mnoha klíčových oblastech. EU má už jenom tři roky, aby zavedla opatření, která by nám umožnila dosáhnout našich cílů snížení počtu úmrtí na silnicích o polovinu. Zkušenosti nám ukazují, že to možné je, ale potřebujeme nový podnět na úrovni EU, abychom toho dosáhli.

  Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedající, rád bych upozornil Parlament na problém Kosova, a zejména na to, že Evropský parlament by měl být schopen reagovat na tuto evropskou vnitřní záležitost a zajistit, aby se právo lidí na určení vlastní budoucnosti celkem oprávněně respektovalo. Objevuje se mnoho politických prvků, které vyvíjejí tlak na odtržení Kosova, což však není odpověď. Pro nás je to velmi jasné, především ve vztahu k problémům spojeným s palestinským územím a oddělením tohoto území v roce 1946. Evropský parlament by měl proto vyvinout silný tlak na zabránění odtržení, aby předešel konfliktu, který se tímto způsobem vytvoří, a aby umožnil lidem rozhodnout o svém osudu, přičemž zabezpečí, že Evropský parlament může být přítomen, přítomen na evropské scéně a přítomen i na celém našem území.

  Marios Matsakis (ALDE). – Vážený pane předsedající, než skončím tento projev, dva lidé se zabijí. Je to proto, že na světě každých 30 vteřin spáchá někdo sebevraždu. Šokující počet jednoho milionu lidí, často mladí muži a ženy, ukončí každoročně své životy. Téma sebevražd je v EU velmi aktuální, protože pět z deseti zemí, které vedou v počtu sebevražd, jsou členskými státy EU. Litva, Estonsko, Maďarsko, Slovinsko a Lotyšsko. Litva má dokonce nejvyšší míru sebevražd na světě.

Pro EU jsou to velmi smutné statistiky, zejména proto, že ve většině případů se příčině sebevraždy dalo předejít. EU má povinnost vůči svým občanům neprodleně snížit míru sebevražd v členských státech. Vyzývám Vás, pane předsedající, abyste osobně oslovil všechny vlády členských států EU a vnitrostátní parlamenty, a zejména parlamenty uvedených pěti zemí, a důrazně je vyzvali, aby zdvojnásobili své úsilí v předcházení sebevraždám mezi svými občany. Daly by se tím každoročně zachránit tisíce životů.

  Maria Petre (PPE-DE). – (RO) z poslední studie vyplývá, že přibližně u 170 000 dětí v Rumunsku v 5. až 8. ročníku jeden nebo oba rodiče odešli za prací do zahraničí.

V nových členských státech Evropské unie, stejně jako v kandidátských zemích, se každý den zvyšuje už tak vysoký počet dětí, které zůstaly se svými prarodiči nebo rodinami.

Z tohoto důvodu bych ráda vyzdvihla potřebu vytvořit přiměřené struktury, které by pomohly dětem a rodičům být spolu, stejně jako potřebu sociální politiky, která se zaměřuje na solidaritu.

Domnívám se, že by umožnění sjednocování rodin jako faktor hospodářské a sociální integrace mělo tvořit základní hledisko politik zákonného přistěhovalectví.

Zároveň žádám, aby Evropská komise vypracovala strategii v oblasti situace dětí, které zůstaly ve svých domovských zemích po odchodu rodičů, a aby poskytla podporu na vytváření přiměřených struktur v členských státech s cílem pomoci dětem a rodičům přizpůsobit se novým rodinným situacím.

  Předsedající. − Tímto končí jednominutové projevy.