Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 10. října 2007 - Brusel

22. Financování společné zemědělské politiky

  Předsedající. − Následuje zpráva (A6-0321/2007) pana Jorga Chatzimarkakise jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (KOM(2007)0122 – C6-0116/2007 – 2007/0045(CNS)).

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, děkuji Vám za příležitost říci několik slov ke zprávě o nařízení 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky. v první řadě bych chtěl poděkovat panu Chatzimarkakisovi a členům výboru za jejich úsilí.

Návrh Komise obsahuje dva body, které mají politický význam. První hovoří o zajištění potřebného ověření příslušné části článku 53b nařízení o finančních pravidlech, který stanoví, že povinnost transparentnosti a následného uveřejnění příjemců ze strany členských států musí být zabezpečená právními předpisy daného odvětví.

Druhý hovoří o posílení mechanismu, kterým se zajistí finanční disciplína prostřednictvím nového mechanismu snížené či pozastavené zemědělské pomoci, který je strukturovanější a transparentnější než stávající mechanismus už stanovený v nařízení, a o zavedení možnosti pro Komisi provádět finanční nápravy v případě nedodržení následných kontrol.

Komise výrazně podporuje otevřenost a transparentnost. Jedním z prvků je právo veřejnosti vědět, co se děje s finanční pomocí Společenství, a vidět, komu jsou tyto částky přidělovány. Článek 53 nařízení o rozpočtových pravidlech stanoví, že členské státy by měly uveřejnit ex post seznam příjemců. Kontrolu této všeobecné povinnosti, pokud jde o výdaje z fondů EAGGF a EAFRD, upravuje návrh Komise.

Komise trvá na tom, aby tyto informace zveřejňovaly členské státy, protože na základě společného řízení jsou ve spojení se zemědělskou obcí, a tím pádem mají lepší pozici než Komise z hlediska ověřování informací určených ke zveřejnění. Jsem velmi vděčný za vaši podporu v této oblasti.

Komise se bude inspirovat některými pozměňovacími návrhy, které byly předloženy při přijímání prováděcích právních předpisů. Nebylo by však v souladu s cílem zlepšené tvorby právních předpisů a jejich zjednodušování, pokud by se do nařízení Rady dostaly všechny, někdy i velmi technické, podrobnosti.

Dovolte mi však objasnit jednu skutečnost. Příjemci budou předem informováni, že určité informace musí být zveřejněny, přičemž zveřejnění bude v plné míře respektovat platné právní předpisy týkající se ochrany soukromí.

Jak víte, v nařízení 1290/2005 už existuje mechanismus snížení či pozastavení plateb. v porovnání s ním nabízí navrhované ustanovení nový transparentní a účinný mechanismus, který umožní další zjednodušení existujících možností snížit nebo pozastavit platby členskému státu v případě závažných a trvalých nedostatků ve vnitrostátních kontrolních systémech.

Výhodou tohoto nového ustanovení je, že se určité prvky stanovují předem, čímž se zajistí účinnější využití tohoto nástroje. Není třeba dodávat, že fungující mechanismus snížení bude nadále platit i u ostatních případů. Pozměňovací návrhy zaměřené na snížení účinnosti mechanismu snížení však nejsou pro Komisi přijatelné.

Konečně jsem zaznamenal celkem velký počet pozměňovacích návrhů zaměřených na další posílení celkového systému řízení zemědělských výdajů, které nesouvisí s naším návrhem. Proto si myslím, že předkládaný text je vyvážený a že bychom měli dát všem zúčastněným subjektům čas uvést ho do praxe dříve, než zvážíme případné změny pravidel, které ostatně nabyly platnosti teprve před necelým rokem.

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE), zpravodaj. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, velké díky za to, že jste si našli čas a že jste dnes večer přišli i navzdory pozdní noční hodině. Problematika, o které diskutujeme, není bezvýznamná ani okrajová. Hovoříme o společné zemědělské politice. Rád bych začal tím, že Parlamentu připomenu, co tato společná zemědělská politika ve skutečnosti znamená pro velkou většinu našich téměř 500 milionů občanů. Tyto rozpravy pléna se ostatně vedou kvůli našim občanům.

Jednak jsme si však mohli všimnout, že mnoho občanů považuje společnou zemědělskou politiku v první řadě za reklamu EU – naneštěstí však mimořádně špatnou. Vývozní dotace, údajně nespravedlivý obchod se zeměmi třetího světa, skandály s krmivy, protesty farmářů, nadměrné dotace, geneticky modifikované rostliny – počet negativně vnímaných témat souvisejících se společnou zemědělskou politikou je nesmírný a nevyzpytatelný.

Přešlapy ve společné zemědělské politice významně přispěly k chabé reputaci EU v mnoha částech Evropy. Dámy a pánové, tuto reputaci však dnes večer z rukou nesmyjeme. Tato zpráva by však mohla, pokud ji Rada podpoří, dát společné zemědělské politice nový směr. Směr, který bude bližší k představám většiny občanů.

Rád bych začal jednáním o návrhu Komise ještě jednou. v podstatě ji tvoří čtyři prvky: transparentnost, tj. zveřejnění jmen příjemců zemědělských plateb; zavedení možnosti pozastavení plateb členským státům podle prvního pilíře v případě závažných porušení v jejich řídících a kontrolních systémech; zkrácení časových lhůt na audit Komise, pokud členské státy nedodrží své povinnosti v oblasti kontroly (výjimky z takzvaného 24mesačního pravidla); a přizpůsobení výkonných pravomocí. z politického hlediska jsou pro EP jistě mimořádně důležité návrhy o transparentnosti. s nimi Komise konečně realizuje rozhodnutí Rady a Parlamentu o rozpočtu na rok 2007.

Obecně tento projekt vřele vítám, i když návrh Komise přichází poměrně pozdě, pravděpodobně zčásti kvůli zapracování dalších skutečností do textu. Prováděcí nařízení Komise týkající se fondu EAFRD už předpokládají uveřejnění jmen všech příjemců plateb z druhého pilíře. Také ostatní fondy (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský fond pro rybolov, Fond soudržnosti) už všechny obsahují pravidla o uveřejňování. Rozhodnutí o rozpočtu způsobilo, že transparentnost v podstatě přestala být kontroverzní: už to není otázka zda, ale jen jak. Jedenáct členských států už v plné míře zveřejňuje všechny platby.

Proto potřebujeme větší transparentnost. Nedostatek transparentnosti umožnil vznik pomluv a dezinformačních kampaní, které poškodily společnou zemědělskou politiku víc než příležitostná skutečná chyba. Problémy se týkají pouze otázky jak: Komise neposkytuje víc informací o postupu a chce stanovit všechna podrobnější ustanovení prostřednictvím prováděcích nařízení. Protože se dostáváme do oblasti zasahování do práva ve vztahu k osobním údajům, moje zpráva navrhuje určitá objasnění týkající se údajů, které se mají zveřejnit a za jakých podmínek. Výslovně navazují na stanovisko Evropského inspektora ochrany údajů. Navzdory touze po rychlé aplikaci musíme brát ochranu údajů velmi vážně. Evropský parlament to také činí.

Zpráva má tyto cíle: větší transparentnost a zároveň jasnější požadavky na ochranu údajů. Navíc musíme informovat veřejnost. Jak lze dosáhnout takto vyváženého jednání?

Podle mě je nevyhnutelné nejprve informovat dotčené strany, a pokud čísla nemají žádný význam, nejedná se o transparentnost. Proto navrhuji jasnější rozlišování, například podle účelu intervencí. Ve zprávě se navrhuje jméno, platba a místo trvalého pobytu nebo podnikání. Dnes transparentnost znamená uveřejnění na internetu. Uvažujeme o vytvoření všeobecné internetové platformy s odkazy ze strany Komise. Záleží na členských státech, aby informace doplňovaly příslušnými vysvětleními.

Pokud to budou členské státy považovat za vhodné, mohou uveřejňovat informace na regionální úrovni. Různé databáze se musí propojit.

Otázka toho, který subjekt má zveřejnit informace, je v Radě velmi kontroverzní. Finanční řízení je smíšené a členské státy tak mají jasnou odpovědnost – také podle článku 53b rozhodnutí o rozpočtu. Zveřejňování Komisí by mohlo navíc vyvolat problémy zákonné ochrany, protože osoby, kterých by se nesprávné zveřejnění dotklo, by se musely obracet přímo na Evropský soud prvního stupně. To není citlivé vůči občanům, ani nijak zvlášť transparentní. Návrh Komise je jednodušší, transparentnější, méně těžkopádný z pohledu řízení a vnímavější k občanům, a proto má moji podporu. Je v souladu s ustanoveními ve všech ostatních oblastech (strukturální fondy a pravidla vztahující se do dnešního dne na druhý pilíř).

Protože se na zveřejňování informací musíme nahlížet v kontextu rozpočtové kontroly, moje zpráva navrhuje (mírný) paušální poplatek v případě neuveřejnění informací. Pokud jde o sankční snížení financování, musím říci, že ho rozhodně podporuji, ale jsou tu jisté oblasti, kde bych rád viděl větší míru zohledňování zásady proporcionality.

Můj kolega poslanec pan Mulder ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu předložil návrhy týkající se rozpočtového hlediska materiálu, které mohu bezvýhradně podpořit. Ve svém stanovisku vyjádřil Výbor pro rozpočtovou kontrolu své názory na hlediska transparentnosti, kterés do značné míry odpovídají mým návrhům.

Dámy a pánové, a především členové Rady, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova tuto zprávu jednomyslně přijal. Doufám, že zítra se při hlasování také dosáhne velké většiny. Prosím Radu a Komisi, aby brala vážně tuto volbu zástupců evropského lidu.

Není pochyb o propojení této zprávy a způsobu, jak se k ní a k očekávané kontrole stavu staví všechny dotčené subjekty. k tomuto tématu se bez pochyby vrátíme při řešení problematiky kontroly stavu.

  Albert Deß, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, jsem velmi zavázán kolegovi panu Chatzimarkakisovi. Předložil zprávu, kterou může skupina Evropské lidové strany (křesťanští demokraté) a Evropských demokratů v každém směru podpořit.

Je zde však oprávněná otázka, zda jsme takové nařízení vůbec potřebovali. Vyvolá intenzivní diskusi, protože jeho obsah je náročné vysvětlit občanům. Proto si myslím, že je dobré, aby se zemědělcům dostalo vysvětlení důvodů plateb při zveřejnění jejich podrobností. Naši zemědělci skutečně hodnotně přispívají naší společnosti, den za dnem nám dodávají potraviny, starají se o naši kulturní krajinu a ve velké míře přispívají k fungování venkovských oblastí.

Transparentnost však nemůže být jednosměrná, musí se vztahovat na obě strany. Proto moje skupina podporuje výzvu zprávy, aby se uživatelé při používání informací přihlašovali a registrovali. Jak právě uvedl můj kolega, stejně důležité je, aby tato směrnice nerušila platnost ustanovení na ochranu údajů, zejména ustanovení členských států.

V zájmu rovného zacházení bych však chtěl požádat Komisi, aby představila nařízení zajišťující transparentnost také například v nevládních organizacích. Jsem přesvědčen, že v případě nevládních organizací se na pochybné projekty dostává více fondů EU než v odvětví zemědělství. Zpráva dává možnost ukázat veřejnosti, proč se peníze daňových poplatníků utrácejí na zemědělství. Správné použití zprávy umožní úspěšně ukázat veřejnosti velký význam evropského zemědělství a v tom případě směrnice o transparentnosti splní svůj účel.

  Bernadette Bourzai, jménem skupiny PSE. – (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pokud jde o první cíl tohoto nařízení, kterým je dodržovat povinnost zveřejňování informací o příjemcích z fondů Společenství, myslím, že je celkem správné, abychom konečně věděli, kdo co dostává ze společné zemědělské politiky. Bylo to dlouho očekávané opatření a jeho cílem není označovat zemědělce, ale zavést transparentnost financování. Ta se týká nás všech jakožto daňových poplatníků a jakožto spotřebitelů a ke kterým se vztahuje naše právo na informace.

Myslím si dokonce, že toto uveřejňování by mohlo být užitečné a mohlo by zlepšit postoj občanů k zemědělcům a platbám, které dostávají za služby společnosti, jako například dodávání kvalitních potravin, které splňují vysoké normy, nebo udržování krajiny a venkova. Velmi užitečné bude také zveřejnění vysvětlujícího prohlášení k uskutečněným platbám a příjmům zemědělského subjektu, které požaduje Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova.

V plné míře souhlasím s praktickými postupy zveřejňování definovanými ve zprávě našeho kolegy poslance, pana Chatzimarkakise. Ty spočívají ve vytvoření evropské internetové platformy propojené s internetovými platformami členských států, na níž by se zveřejňovala on-line jména příjemců regionální pomoci a jejich bydliště. v případě veřejných nebo soukromých společností s ručením omezeným musí být známa také jména investorů a členů správní rady.

Podporuji také hodnotící zprávy požadované od Evropské komise během následujících let po realizaci tohoto nařízení, které budou velmi užitečné, hodnocení přínosů centralizovaného zveřejňování informací ze strany Komise a vyhodnocení rozdělení fondů, které by mohlo být doplněné také legislativními návrhy na dosažení jejich objektivnějšího rozdělování v prvním a druhém pilíři.

Na druhé straně, pokud jde o způsoby přístupu k těmto údajům, vůbec nesouhlasím s návrhy na zachování důvěrnosti údajů nebo s vytvořením vstupní překážky, které podle mě úplně oslabí účinek transparentnosti tohoto nařízení. Pokud se má zavést transparentnost, hlavně ve vztahu k veřejným fondům, myslím, že by se měl k informacím dostat každý bez omezení. v praxi se mi zdá být nemožné také zavedení registračního systému, protože údaje nejprve zveřejňují všechny členské státy a následně se přebírají na úrovni EU. Třináct členských států však v každém případě už zveřejnilo tyto údaje bez jakýchkoli omezení. Proto vás žádám, abychom úplně nebo částečně odmítli pozměňovací návrhy 4, 20, 21 a 23, které vyžadují registraci totožnosti a motivace uživatelů veřejných údajů.

Pokud jde o druhý cíl – nástroj na snížení nebo pozastavení zemědělských plateb v případě selhání nebo neúčinnosti určitých klíčových prvků vnitrostátního systému kontroly – myslím, že jde o užitečný prostředek pro Evropskou Komisi k podniknutí opatření. Je ho ovšem samozřejmě třeba používat přiměřeně k povaze, trvání a závažnosti přestupků. Podobně se zmenšuje procento snížení, pokud členský stát vykoná určitá opatření směrující k nápravě chyb, a zvyšuje se, pokud nezrealizuje doporučení, která dostal.

Doufám též, že bude zachována povinnost členských států informovat Komisi o způsobu, jak se rozhodly nebo jak plánují znovu využít zrušené fondy po zjištěných nesrovnalostech.

  Marian Harkin, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedající, v první řadě bych chtěl poblahopřát zpravodaji k jeho skvělé práci. Toto nařízení přinese pozitivní výsledky a zabezpečí větší transparentnost a odpovědnost. Ty jsou potřebné, protože by měly být vyžadovány v rámci všech financování z fondů EU, ale také proto, že pomohou rozptýlit některé přehnané mýty, které kolují okolo SZP. Zprávy Účetního dvora hovoří o tom, že se v poslední době do značné míry zlepšily kontroly zemědělských výdajů. Na to je třeba upozornit veřejnost. Souhlasím s návrhem zpravodaje, že podobný požadavek by měl existovat i pro strukturální fondy. Nemělo by se to vztahovat pouze na SZP. Tato iniciativa zaměřená na transparentnost by měla souviset i s ostatními oblastmi. Protože čekáme na takzvanou kontrolu stavu SZP, je důležité, abychom tento problém řešili nyní a abychom se ho zbavili.

SZP bývá často zmiňována, ale mnohdy se tyto připomínky soustřeďují jen na negativní hlediska a zcela pomíjejí velmi pozitivní přínos, který SZP představuje pro spotřebitele. Od zavedení SZP je inflace v oblasti cen potravin mnohem nižší než celková inflace. SZP zajistila pro občany EU levnější potraviny, ale zároveň bezpečnější a se zjistitelným původem. To je smysl obratu „z pole na vidličku“. SZP zlepšuje naše životní prostředí i životní podmínky zvířat se nadále zlepšují. SZP navíc zajistila potravinovou bezpečnost pro EU. Mnoho lidí se vysmívá myšlence potravinové bezpečnosti, jakoby patřila do doby temna. Svět má dost potravin, aby se sám nasytil. Ale na jak dlouho? Možná na týden? Jen si představte tlak, jemuž budeme vystaveni, pokud skutečně začneme pěstovat plodiny na palivo místo potravin. Jen si představte tlak, kterému budeme čelit, pokud rozvíjející se hospodářství jako Indie a Čína začnou soutěžit s EU o potraviny a palivo pěstované místo potravin. Pak budeme hledat potravinovou bezpečnost ve SZP a EU. Jako každá politika, také SZP má své problémy, ale evropským občanům pomáhá, a toto nařízení zajistí, aby i nadále pomáhala otevřeným a transparentním způsobem.

  Janusz Wojciechowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, plně podporuji zprávu pana Jorga Chatzimarkakise i samotný návrh nařízení. Je to důležitý krok správným směrem. Zavádíme větší transparentnost v odpovědnosti související s výdaji Evropské unie. Nejcennějším ustanovením je to, které jako součást společné zemědělské politiky umožňuje zveřejňovat, resp. vytváří povinnost zveřejňovat informace o tom, kdo tyto fondy použil a v jaké souvislosti.

Veřejné mínění už určitou dobu tyto informace vyžaduje, a stejně tak i tisk. Proto je velmi dobře, že se zavedla právě tato zásada. Nikdo, kdo získal veřejnou pomoc, by se neměl stydět za informace o tom, na co ji získal, a zemědělci především se nemají důvod za to stydět. Vždyť jim tato pomoc patří a je určená na dobrou věc pro celou společnost.

Nařízení se zaměřuje na uplatňování důraznější kontroly výdajů EU, což je také velmi dobré. Rád bych při této příležitosti řekl dvě věty o problému, který se vynořil, když Výbor pro rozpočtovou kontrolu na začátku října navštívil Polsko. Problém se týká zjišťování nesrovnalostí vnitrostátními agenturami pro kontrolu. Toto je řešení, které by nám umožnilo vyhnout se následkům snížení výdajů v situaci, když vnitrostátní agentura pro kontrolu zjistí nesrovnalosti. Vyžaduje to řádnou spolupráci těchto agentur s Evropským účetním dvorem a motivaci zjistit tyto nesrovnalosti bez ohledu na důsledky ve vlastní zemi.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, zemědělství potřebuje transparentnost. Pan Deß řekl, že peníze plynou do pochybných projektů. Pravdou je, že tyto skutečnosti chceme prostřednictvím transparentnosti odhalit. Ale snad bude se mnou souhlasit i v tom, že do evropského zemědělství a evropských venkovských oblastí mnoho peněz nedorazí. Některé z nich proudí do nesprávných kanálů. v rozpočtech minulých let byly vyčleněny miliardy eur pro zemědělce, ale nedostaly se k nim. Všechny vývozní dotace pro zemědělce, celá praxe intervencí EU včetně skladování stála miliardy eur, ale zemědělcům to nepomohlo. Jak už uvedla paní Harkinová ze skupiny Aliance liberálů a demokratů za Evropu, přinejmenším se tím udržely nízké ceny pomocí sestupné stabilizace trhu, což je jistým druhem inflační brzdy. Udržení stabilních cen je přirozeně všeobecným cílem, ale nemůže být v zájmu zemědělců, aby se stali lokaji země či Evropy s tímto cílem.

Zpravodaj správně hovořil o potřebě referenčního rámce: samotné zveřejňování nestačí. Rád bych nabídl referenční rámec: i po reformě společné zemědělské politiky při sazbě 300 EUR za hektar získává racionalizovaný podnik, kde se stará jeden zaměstnanec o 400 hektarů – což je nejvyšší možná míra racionalizace – přibližně 120 000 EUR na zaměstnance. 80 % zemědělců nedostane ani desetinu toho. Proto musíme vysvětlit i to, co se děje s těmito penězi. Tento referenční rámec musí vytvořit politici – nevznikne sám zveřejňováním.

Když Komise ve svém návrhu uvádí, že se tyto platby možná budou muset upravit, že se do druhého pilíře musí zavést změna – protože finanční prostředky v něm přinášejí lepší výsledky z pohledu pracovníků a životního prostředí – je to náznak toho, co nás čeká, a to diskusí následujících po zveřejnění těchto informací. a pak budeme muset znovu nechat politikům volnou ruku. Nejprve však musí promluvit čísla, musí se zveřejnit a my musíme být trpěliví. a pokud budou nesprávná, bude se muset změnit politika, aby se napravila.

Velmi děkuji za Vaši zprávu. Podpoříme ji.

  Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Mnohokrát děkuji, pane předsedající. Také bych chtěla zpravodaji poděkovat za jeho práci. Evropští daňoví poplatníci chtějí vědět, jak se utrácejí jejich daně. v zájmu transparentní evropské politiky je úplně nevyhnutelné zveřejnit jména těch, kteří dostávají zemědělské dotace, hlavně pokud vezmeme v úvahu obrovskou část rozpočtu EU, kterou tyto dotace tvoří. Ještě důležitější je však to, že toto zveřejňování může být začátkem velmi potřebné, skutečně důkladné reformy společné zemědělské politiky.

Když se v Nizozemsku v roce 2005 zveřejnily dotace, uvědomili jsme si, jaká nepřiměřeně velká část směřovala do malé, bohaté skupiny. Poskytujeme velké dotace nadnárodním společnostem a velkým majitelům pozemků, přičemž tisíce obyčejných zemědělců sotva přežívají. Pro začátek musí existovat strop dotací, které může jedna osoba nebo jeden podnik dostat – a nikoli 300 000 EUR, jak navrhovala nedávno paní komisařka Fischer Boelová. Navrhla bych sumu nepřekračující průměrný roční plat. Vždyť cílem všech dotací je přece nahradit příjem.

Členské státy, které nezajistí správnou míru transparentnosti, by měly z EU dostat jako pokutu méně prostředků. Důležité je také to, že pokud mají členské státy špatně fungující kontrolní mechanismus, mělo by se to oznámit, aby zemědělci a organizace zastupující jejich zájmy byly schopné volat tyto úřady k odpovědnosti, pokud v důsledku toho utrpí škodu.

Toto by měl být samozřejmě pouze začátek celé skupiny iniciativ Parlamentu směřujících k transparentnosti. Veřejnost by se měla dozvědět také o rozdělení strukturálních fondů. Doufám, že tuto zprávu podpoří co největší většina Parlamentu, protože díky ní by byla především naše hlavní funkce dozoru mnohem jednodušší. Transparentní zemědělská politika je prvním krokem směrem ke spravedlivé zemědělské politice.

  Hélène Goudin, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Děkuji Vám, pane předsedající. Stejně jako moji voliči, i já si myslím, že EU je příliš uzavřená a příliš byrokratická. Vítám proto návrh Komise, který se snaží o větší otevřenost a transparentnost ve výdajích institucí. o podpoře pro zemědělství se dá diskutovat. Pro občany je proto důležité, aby mohli vidět, kam směřují jejich daně a v jakém množství. Je politováníhodné, že pozměňovací návrhy výboru jsou v rozporu s úlohou EU jako transparentního orgánu. Požadavek výboru na registraci s cílem získat přístup k informacím je závažným porušením soukromí všech občanů, ať už jsou to zemědělci, novináři nebo učitelé dětí v mateřské škole. Povolení registrace občanů, kteří se chtějí podívat do veřejných dokumentů, představuje vývoj, jaký v EU nechceme vidět. Vyzývám proto všechny poslance, aby hlasovali proti pozměňovacímu návrhu výboru č. 4 a 23. Děkuji.

  Jean-Claude Martinez, jménem skupiny ITS. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, pane Chatzimarkakisi, máme nedostatek obilí, máme nedostatek mléka, cena kukuřice a másla prudce stoupá. a co děláme my? Diskutujeme o udělení bonifikací na krávu, na ovci nebo na hektar na internetu a jako adolescenti si hrajeme na organizování zemědělských a finančních e-mailů na internetu, zatímco svět začíná pomalu hladovět.

Má to samozřejmě i své důvody: transparentnost, právo zjistit a kontrolovat, co se děje s miliardami, které se vyplácejí zemědělcům. v demokracii však kontrolu vykonává Parlament ve sněmovně, a nikoli uživatelé surfující po internetu. Pokud se má transparentnost vztahovat na zemědělskou podporu, proč se by se v duchu populismu neměla vztahovat i na platy vyšších úředníků EU? Přidělujeme bonifikaci na dojnice on-line, proč nedat mléčnou bonifikaci také na vyšší úředníky on-line?

To je první nespravedlnost. Je tu také druhá. Malí zemědělci budou transparentní, ale velké obchodní zemědělské společnosti ne. Skutečným cílem tohoto nařízení není totiž transparentnost. Je to ďábelský válečný stroj, který má dva skryté cíle. Prvním je rozdělit zemědělce na velké a malé a rozbít jejich jednotu v odborových svazech. Druhým, důležitějším, je rozvířit veřejné mínění proti zemědělcům prostřednictvím tisku, hlavně britského tisku, který bude upozorňovat na bonifikaci, kterou dostal princ Charles a její veličenstvo královna Alžběta, kterou dostali vůdcové odborových svazů, velcí zemědělci, a snad také manžel paní Fischer Boelové, který chová prasata.

Pomocí těchto několika příkladů velkých vlastníků půdy živených hormony z Bruselu se zajistí, aby veřejnost uvěřila, že zemědělci dostávají velké vzpruhy, ale veřejnost už neví, že zemědělci získávají tyto platby proti své vůli, protože mají zákaz vyrábět. Jsou nucení nechávat svou půdu ladem.

A když bude veřejné mínění proti zemědělcům – kteří jsou placení za neprodukování kvůli oddělení – úplně vyburcovaná, v roce 2013, bude možné odstranit pomoc a znovu získat přibližně 20 miliard EUR na financování jiných nezemědělských činností, aniž by to představovalo nějaké politické nebo volební riziko.

Pod maskou demokratické transparentnosti je toto nařízení morální potupou, která používá hnusné motivace závisti a žárlivosti, aby sloužily strategickému záměru Komise z 80. let: odstranit zemědělské vývozy jako součást velké celosvětové dohody. Zemědělství pro jižní polokouli a finanční, bankovní a energetické služby pro polokouli severní. Taková je pravda o tomto nařízení!

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, mezi transparentností a narušováním soukromí může vést pouze tenká hranice. Mnoho zemědělců – a z mého pohledu celkem oprávněně – se bude zlobit, že se podrobnosti jejich jednotné platby pro zemědělské subjekty uveřejňují na internetu, protože to zkresluje vnímání bezplatných dávek.

Skutečnost je totiž taková, že pro většinu představuje jednotná platba pro zemědělské subjekty dotování naší politiky levných potravin. Vezměme si například odvětví hovězího masa. Zpráva pracovní skupiny v mém volebním období poukazuje na to, že v této malé oblasti výrobci hovězího masa ročně přicházejí o 260 milionů EUR. Jen kvůli jednotné platbě pro zemědělské subjekty nadále dotují výrobu.

Pokud tedy zveřejníme, že zemědělec dostal 20 000 EUR, je to zavádějící, protože tam není zmínka o tom, že zároveň přišel o minimálně 40 000 EUR na provozu své výroby. Pokud chceme být spravedliví, měly by se zveřejnit i standardní statistické údaje z výkazu zisků a ztrát za prodej komodit v každém odvětví.

  Ioannis Gklavakis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, s radostí jsem zaregistroval, že všichni chceme transparentnost a kontrolu: všichni chceme, aby se peníze EU získané od občanů platících daně chránily a dostaly se k těm, kteří mají skutečně nárok na pomoc. Když se vyskytnou nesrovnalosti nebo případy nezákonného jednání, musí se stanovit sankce. Myslím, že v tomto bodě jsme všichni zajedno a odhodlaní. Není však třeba ani připomínat, že navrhovaná opatření mají vstoupit v platnost po přijetí příslušného nařízení a mají souviset s následujícím finančním rokem. Domníváme se, že toto objasnění je naprosto potřebné, a proto jsme předložili příslušný pozměňovací návrh. Prostřednictvím tohoto pozměňovacího návrhu chceme vyjasnit, že opatření na pozastavení měsíčních plateb ustanovená v článcích 17a a 27a nařízení č. 1290/2005 týkajícího se financování společné zemědělské politiky se nebudou uplatňovat před 16. říjnem 2008. Věříme, že je správné, aby opatření neměla zpětnou platnost.

Na závěr mi dovolte zdůraznit, co všichni chceme:

– za prvé, ochranu peněz daňových poplatníků;

– za druhé, aby se peníze dostaly k těm, kteří na ně mají skutečný nárok, jak na to velmi správně poukázal pan kolega poslanec;

– za třetí, aby byly subjekty porušující zákony potrestány;

– za čtvrté, buďme spravedliví, platí to na celém světě, zákony nemají zpětnou platnost, ani by ji neměly mít.

Pokud se tyto podmínky splní, budeme bezvýhradně a rádi podporovat a hlasovat pro zprávu pana Chatzimarkakise.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, orgány Evropské unie odčiňují dlouho přehlížený bod. Pokud existuje někdo, kdo se zajímá o to, abychom uspořádali evropské zemědělství a zajistili jeho transparentnost, je to evropské odvětví zemědělství.

Zpravodaj, pan Chatzimarkakis, kterému bych rád poblahopřál, to vyjádřil velmi dobře, že Evropská unie nemá dobrý obraz v očích evropských občanů a že z evropského zemědělství se nejčastěji stává obětní beránek. Proto bych v tuto pozdní noční hodinu chtěl citovat generála de Gaullea, který řekl, že musíme stát na pokraji nevyhnutelného. Ano, my, pro které je společná zemědělská politika tak důležitá, musíme stát na pokraji nevyhnutelného, transparentnosti.

Ta je pro společnou zemědělskou politiku velkým problémem. Souhlasím bezvýhradně s panem Graefe zu Baringdorf, že společná evropská zemědělská politika je spletitý nepořádek, stěží transparentní a z mnoha hledisek nespravedlivý. Oba – a myslím, že i ti, kteří sedí v tomto Parlamentu – bychom chtěli zajistit budoucnost společné zemědělské politiky, ale zároveň ji chceme ochránit.

Drazí přátelé, co nám to říká, když má společná zemědělská politika své oblíbené, rozmazlené děti, jako například odvětví obilí, cukru a tabáku, a pokud má nepřátelské odvětví, jako například odvětví ovoce a zeleniny, hroznů a vína, vepřového masa a drůbeže? Evropskému občanu toto nikdo upřímně nevysvětlí.

Nikdo upřímně nedokáže vysvětlit evropskému občanu, že množství pomoci nejde výrobcům, jak řekl pan Graefe zu Baringdorf, ale shrábnou ji obchodní organizace. Zatím o tom nikde neexistuje zpráva a bylo by dobré, kdyby Komise a Rada konečně vypracovaly zprávu o částkách, které směřují do zemědělského odvětví. Obrovských částkách.

Tato zpráva je velmi důležitá proto, aby jasně ukázala, kdo dostává pomoc a v jaké výši a aby se nestalo, že média zveřejní negativní příklad, že roky žije v Římě v šestém patře 200 kusů dobytka, zatímco několik set tisíc italských zemědělců poctivě pracuje.

Moji drazí přátelé, transparentnost a zpracování údajů jsou tedy velmi důležité a Evropská unie to musí učinit i v jiných oblastech, a proto podporuji zprávu pána Chatzimarkakise. Děkuji vám mnohokrát.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, i já chci ihned poblahopřát zpravodaji, panu Chatzimarkakisovi, k jeho zprávě. Samozřejmě se můžeme ptát, jaký druh zprávy lze očekávat od zpravodaje, který má střízlivé uvažování Němce, srdce Řeka a v duši dokonce i kus finské krajiny. Můžeme říci, že v tomto případě se zpráva může ukázat jako celkem dobrá v mnohá ohledech, a to je také případ této zprávy. Ještě jednou blahopřeji.

Pravdou je, že pokud hovoříme o zemědělství a systému jeho financování, je velmi důležité zdůraznit význam transparentnosti. Transparentnost je základ všeho. Dalším činitelem, který musí být s ohledem na finanční programy v souladu s transparentností, je samozřejmě spravedlnost. Během několika let zde v Evropském parlamentu jsem však zjistil, že spravedlnost je relativní pojem a že způsob, jak ji vnímáme, je různý. v každém případě však doufám, že zvýšená transparentnost posílí také důvěru veřejnosti v náš rozhodovací systém a názor, že se snažíme učinit správné rozhodnutí o financování zemědělství stejně jako i v jiných oblastech.

Rád bych však přece jen připomněl svou obavu o zemědělství v širším kontextu. Když už mluvím o spravedlnosti, doufám, že v budoucnu budeme věnovat pozornost nejen transparentnosti, ale i spravedlnosti.

Nyní, za přítomnosti pana komisaře, je velmi důležité zajistit, aby se i s malými státy zacházelo přiměřeně. v budoucnosti bychom měli zajistit i zachování jistého druhu vnitrostátní soběstačnosti. Ve Finsku máme několik závažných příkladů této skutečnosti souvisejících s nedávnými rozhodnutími Evropské unie o cukru a rozhodnutími o zemědělských platbách. s malými a velkými členskými státy se nezachází stejně. Proto doufám, že v budoucnosti se bude věnovat větší pozornost spravedlnosti, když se nyní v souvislosti se zprávou pana Chatzimarkakise řeší otázka transparentnosti.

Musíme zajistit, aby Evropská unie i náš rozhodovací systém byl otevřený, aby jim občané mohli důvěřovat a aby cítili, že je v budoucnosti mohou podpořit.

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, dnešní zpráva o financování společné zemědělské politiky, a hlavně otázka jeho transparentnosti, má obrovský význam pro sociální přijetí osob s trvalým pobytem ve Společenství, a především pro evropské zemědělce. Pomocí zveřejnění příjemců veřejné podpory budeme moci podrobně vidět, v jakém kontextu se uskutečňuje rozdělování finančních prostředků, a to především v zemích, které jsou známé jako stará a nová EU.

Velmi důležitým návrhem zpravodaje je zmínka o požadavku týkajícího se porovnatelnosti údajů mezi členskými státy. Tím bude možné zabránit falešným obviněním mezi členskými státy EU týkajících se velikosti a způsobu podpory pro jednotlivé trhy v dané zemi a umožní to přijmout opatření s cílem vyvážit příležitosti zemědělců v oblasti veřejné podpory. Obecně je třeba zdůraznit, že přiměřeně jasné financování zemědělské politiky společně s vhodným množstvím produktů zaručuje evropským spotřebitelům potravinovou bezpečnost. Díky tomu by evropští zemědělci získali dlouhodobé bezpečnostní a finanční vyhlídky s ohledem na investování do zemědělských podniků.

Hlasy, které v tomto okamžiku zaznívají a které volají po rychlejším přezkumu společné zemědělské politiky, jsou nezodpovědné a představují hrozbu potravinové bezpečnosti EU. Neměli bychom zapomínat ani na to, že jsme se zaručili, že dotace zemědělským podnikům se ustálí pro všechny členské státy EU do roku 2013.

Na závěr bych rád poblahopřál zpravodaji.

  Esther de Lange (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat našemu panu kolegovi poslanci za jeho důkladnou zprávu, která se na první pohled zabývá technickými pravidly, rozpočtovými pravidly. Ve skutečnosti však tato pravidla mohou ovlivnit činnost našich zemědělců, kteří jsou legitimními a nenahraditelnými producenty naší každodenní potravy. Ráda bych hovořila o několika z nich trochu podrobněji, aniž se budu pouštět do rozsáhlé diskuse o kontrole stavu nebo čehokoli jiného. Potřebuji si však ulevit na duši a říct, že mě mate, když moje ctihodná kolegyně poslankyně z nizozemské Socialistické strany našla velké vlastníky půdy, o kterých mluvila, i v zemi, která je tak hustě obydlená, jako Nizozemsko. v každém případě, jsem odbočila.

V první řadě bych chtěla vyjádřit svou podporu návrhu Komise, aby v případě nedostatků bylo možné účinněji potrestat příslušné členské státy pomocí srážek, nebo i pozastavením nebo snížením jejich okamžitých plateb. Podle mého názoru by však Komise neměla hledět jen na závažnost a povahu nesouladu, jak to uvádí, ale i na jeho trvání. v případě přetrvávajících porušení by například Komise měla každý rok zvýšit procentní srážku. Musíme zajistit i to, aby nová pravidla, která nyní zavádíme, nevedla ke zvýšení administrativní náročnosti.

Ráda bych ukončila diskusi o složité otázce zveřejňování jmen příjemců podpory z Evropského zemědělského fondu. Moje země to už do značné míry uplatňuje a Komise nyní navrhuje zavést to v celé EU s cílem dosáhnout transparentnosti a legitimnosti těchto výdajů. Tyto snahy podporuji, ale se dvěma stručnými poznámkami, které mají i podobu pozměňovacích návrhů. v první řadě může zveřejňování takových údajů narušovat práva dotčených subjektů. Musíme proto zajistit přiměřenou ochranu údajů, aby se údaje nedostaly do nesprávných rukou ani nebyly využívány například pro účely akcí radikálních aktivistů za práva zvířat, což je jev, se kterým se už několik členských států setkalo.

Závěrem bych ráda uvedla, že Komise je přesvědčena, že tento návrh jí zároveň umožní zlepšit rozpočtovou kontrolu. To může platit do určité míry, ale zastávám stanovisko, že ještě víc by rozpočtové kontrole pomohlo zavedení vnitrostátních prohlášení o rozpočtových zdrojích řízených na vnitrostátní úrovni. Proto bych svou druhou výzvu chtěla věnovat Komisi a Radě, aby urychlily proces zavedení těchto vnitrostátních prohlášení.

  Gyula Hegyi (PSE). – (HU) Zvyšování transparentnosti ve společné zemědělské politice je důležitým cílem Společenství. Proto podporuji zprávu svého kolegy poslance, pana Chatzimarkakise. Když už ale diskutujeme o společné zemědělské politice, byl bych rád, abyste upřeli svou pozornost na jedno z nejdůležitějších témat v oblasti zemědělství orientovaného na životní prostředí, na program Natura 2000.

Jak víte, subjekty vykonávající zemědělskou činnost způsobem, který zachovává chráněnou flóru a faunu, získávají pomoc od Společenství a členských států v rámci programu Natura 2000. Do ochrany podle tohoto programu spadá téměř 1/5 území Evropské unie a 21 % území Maďarska. Zemědělci tuto pomoc očekávají, protože zohledňování potřeb přírody vyžaduje z jejich strany finanční omezení.

Pro udržitelnou budoucnost je však rozhodující, abychom chránili co největší rozsah potřeb přírody. Právě proto je důležité, abychom na pomoc oblastem ovlivněným programem Natura 2000 vyčlenili maximální možné množství finančních prostředků.

Tehdy jsem byl stínovým zpravodajem skupiny socialistů pro program Natura 2000. Bohužel od té doby nebylo možné získat částku, kterou jsme tehdy prosazovali, 3 miliardy EUR ročně. Pokud však chceme zastavit zničení přírody, hlavně v Evropě, kde počet obyvatel je už nyní příliš velký, je za pět minut dvanáct.

Bylo by užitečné mít plánovaný internetový seznam objemů podpory, kterou dostávají zemědělci v rámci programu Natura 2000, a zpopularizovat tak postupy, které mohou být příkladem. Tato otevřenost snad podpoří i zemědělství orientované na životní prostředí a ochranu našich jedinečných potřeb přírody. Děkuji.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Pane předsedající, hovoříme o společné zemědělské politice, ale ve skutečnosti neexistuje žádná společná politika. Mohu to říci proto, že pomoc zemědělství se dělí nejen podle jednotlivých regionů, ale rozdíly jsou jasně vidět také mezi starými a novými členskými státy. Pokud chceme mluvit o společné zemědělské politice, musíme mít společné a standardní zásady, povinnosti a možnost získat podporu výroby.

Z mého pohledu je však tato zpráva velmi vítaná a potřebná, protože se nakonec musí zveřejnit, co kdo dostává a jak se tyto prostředky používají. Zlepšení statistiky nezajistí přímo nárůst finančních prostředků určených na zemědělství, ale zlepší hospodárnost, zabezpečí transparentnost, větší důvěru lidí a nás poslance Parlamentu postaví do úlohy, ve které budeme moci dospět k závěru a hledat společná řešení, na nichž skutečně vznikne společná zemědělská politika na stejných demokratických a partnerských zásadách pro všechny země Evropské unie a pro zemědělce bez ohledu na oblast, ve které právě pracují a žijí.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) k omezení plateb z Evropského zemědělského a záručního fondu a Evropského fondu pro zemědělství a rozvoj venkova by se mělo přistoupit pouze ve výjimečných situacích.

Návrh Komise z tohoto pohledu nedefinuje jasně situace, které by si vyžadovaly snížení nebo pozastavení zemědělských plateb.

Nařízení v podobě, v jakém ho navrhla Komise, určuje jen, že se pozastavení požadují v případě, že klíčové složky vnitrostátního systému kontroly nejsou účinné v důsledku závažnosti nebo přetrvávání určených nedostatků.

Domnívám se, že toto kritérium nelze používat podle uvážení a že může mít nebezpečný vliv na určité členské státy.

Je pravdou, že bychom měli mít zvláště dobrou kontrolu výdajů z fondů ze strany Společenství, ale stejně důležité je také zohlednit dosažený pokrok příslušných institucí ve členských státech, které odpovídají za tuto kontrolu.

Proto se domnívám, že by se nástroj, který dnes poskytneme Komisi, měl používat velmi obezřetně, na základě velmi jasně vymezených podmínek a měl by být doplněný přísnou parlamentní kontrolou.

Nařízení by navíc nemělo mít zpětné účinky. Rok 2007 je rokem rozšiřování Evropské unie a bylo by nespravedlivé, aby se ustanovení tohoto nařízení uplatňovala od tohoto data, jak to navrhuje Evropská komise.

Proto podporuji variantu poskytnutí dalšího roku do začátku účinnosti nařízení.

Pokud jde o uveřejňování jmen příjemců z Evropských fondů, stejně jako celkových částek, které dostali, považuji to za opatření, které zjevně přispěje k transparentnosti systému přidělování.

Tímto způsobem lze od počátku zastavit každý případný pokus o podvod nebo pokus udělit prostředky z Evropského fondu rozvoje venkova podle politických kritérií a je dokladem odpovědného používání veřejných prostředků.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, iniciativa Evropské komise uložit členským státům povinnost zveřejňovat informace o příjemcích finančních prostředků EU získaných ze společné zemědělské politiky je hodná podpory v každém ohledu.

Zveřejňování takových informací na internetu pomocí standardů, které zabezpečují srovnatelnost údajů mezi jednotlivými zeměmi, nejenže výrazně zlepší transparentnost rozpočtových výdajů a účinnost procesu rozpočtové kontroly, ale vyřeší i minimálně dva závažné problémy spojené s výdaji na zemědělství v EU.

Začneme tím, že značná část přímých dotací v jednotlivých zemích nesměřuje farmám, ale velkým koncernům, jako například Smithfield, nebo velkým pozemkovým holdingům, jako například Crown Estates of Elizabeth II. Údaje tohoto typu pro celou EU snad poskytnou jasný přehled subjektům s rozhodovacími pravomocemi o tom, že je potřebné omezit dotace přidělené jedinému zemědělskému podniku, aby tyto dotace pomáhaly rodinným farmám a nikoli velkým vlastníkům půd.

Za druhé, existuje značný rozdíl mezi podporou na hektar zemědělské půdy, která se uplatňuje ve starých a nových členských státech. Za období let 2007 – 2013 bude mít tento ukazatel hodnotu o něco více než 60 % a když se přičlení Rumunsko a Bulharsko, bude ještě nižší. Za každé euro vyplacené ve staré EU to bude tedy stěží 60 centů v zemích nové EU, i když zemědělství v nových zemích musí dohánět rozvinutější zemědělství ve starých členských státech.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, škoda, že zde není skupina zemědělců ze severozápadního Irska, se kterými jsem hovořila dnes odpoledne, aby mohla poslouchat tuto rozpravu, protože by do ní mohla dokonce i přispět. Buďme upřímní: nikdo nechce zveřejňovat své finanční záležitosti a myslím, že jsou tu poslanci, kteří sice hovoří o otevřenosti a transparentnosti, ale sami by se od ní drželi na míle daleko. Líbila se mi poznámka, kterou dnes večer někdo řekl, že by bylo správné, kdybychom uveřejnili platby všech, kteří dostávají peníze z veřejné pokladny. Domnívám se, že dojde ke zveřejňování plateb, a obecně věřím pojmu „otevřenost a transparentnost“, ale jde o dvoustranný vztah.

Také bych zpochybnila myšlenku, že informace samotná je rovná jejímu pochopení. a proto si myslím, že je třeba objasnit, co která platba ve skutečnosti znamená. Skupina zemědělců, se kterými jsem se dnes setkala, pracuje v oboru výroby hovězího masa a chovu ovcí. Mnozí z nich používají svou jednotnou platbu pro zemědělské subjekty na subvencování své výroby. Možná je to hloupost. Mohli by přestat hospodařit na farmách, nechat je upadnout a nadále pobírat šeky.

Bylo tu několik poznámek o selhání politiky, jako by šlo o chybu zemědělců. Myslím však, že jsou to evropští politici, kteří nesou vinu za zjištěná selhání. Ti, kteří mluví o intervenci a vývozních náhradách, nejspíš zapomněli na reformy z roku 2003. v rámci Evropské unie nyní máme problém nedostatku. Dovážíme hovězí maso. Stoupá celosvětová poptávka po mléčných výrobcích a zásoby obilí jsou nedostatečné, takže došlo ke značnému posunu. Ano, uveřejňujte, ale také vysvětlujte. Chraňte lidi a zajistěte, aby se nestali terčem nespravedlivého výsměchu pro platby, které dostávají. Neobracejte je proti nim jako zbraň. Komise tak už činí v rámci kontroly stavu, když mluví o tom, jak by se nyní, když se údaje budou zveřejňovat, mohly omezovat platby. Možná tak budeme muset učinit na vyšší úrovni, ale buďme v rozpravě na toto téma upřímní. Myslím, že musíme kontrolovat, k jakým účelům informace používají.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, hovoříme o důležité zprávě týkající se financování společné zemědělské politiky. Politiky, na kterou věnujeme přibližně 45 % rozpočtu EU.

Návrh Evropské komise se zaměřuje na zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti výdajů pro zemědělské subjekty a venkovské oblasti EU. a ve stejné míře se předpokládá zlepšení přijetí a hodnocení této politiky občany EU. Stále se však objevují lidé, kteří nejsou velmi naklonění společné zemědělské politice, lidé, kteří chtějí připravit naše zemědělce o podporu za každou cenu a vystavit je otevřené a nerovné soutěži se zemědělci třetích zemí.

Otázka zní: co se pak stane s potravinovou bezpečností EU? Jsem si jist, že poslanci z Výboru pro zemědělství sdílejí můj názor, že v připravovaném rozpočtu na společnou zemědělskou politiku nelze udělat žádné škrty. Tento rozpočet se stabilně zmenšuje a v roce 2013 bude tvořit pouze 33 % celkových rozpočtových výdajů. Doufejme, že nová pravidla pomohou zjednodušit právní úpravu v souladu s heslem lepší právní předpisy, které prosazuje Komise. Naši občané budou moci kontrolovat a zjistit, k jakým účelům vydáváme finanční prostředky EU.

V prosinci tohoto roku má Komise představit sdělení týkající se kontroly stavu. Zastávám názor, že systém přímých plateb EU by byl mnohem jednodušší a také transparentnější a že by se úroveň dotací měla standardizovat pro všechny členské státy, jinými slovy, měla by být spravedlivá a srozumitelná.

Doufám také, že si naši kolegové z Rumunska dokážou poradit s aktuálními problémy spojenými s jejich systémy plateb. Nemůžeme dovolit, aby byli rumunští zemědělci poškození a potrestaní poklesem dotací. v Rumunsku jsou potřebné právě tak, jako v ostatních členských státech. Místo trestání rumunských zemědělců bychom jim měli pomoci uspořádat systém dotací.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, vážení poslanci, děkuji za vaše zajímavé postřehy. Jsem velmi šťastný, že se mohu zúčastnit této diskuse. Když totiž Komise začala mluvit o návrhu na větší transparentnost ve vztahu k příjemcům z fondů EU, informace byly zveřejňovány pouze ve dvou zemích: v Dánsku a v Estonsku. Nyní je jich 13 a nakonec budou zveřejňovány ve všech zemích. To je z pohledu rozhodovacího procesu v Evropě velmi rychlé.

Rád bych připomněl jen několik věcných poznámek. Za prvé, zveřejnění informací o příjemcích, o kterém se tu hovořilo, se uskuteční v plné míře při respektování právních předpisů Společenství o ochraně údajů. To už je ustanoveno v návrhu. Několik lidí připomnělo otázku zveřejnění informací v případě strukturálních fondů. Úplně stejná logika platí pro strukturální fondy, na které se vztahuje stejný článek 53b rozpočtových pravidel. Není v tom tedy žádný rozdíl.

Všechny dávky vyplacené z evropského rozpočtu budou přístupné včetně mezd nejvyšších úředníků a členů Komise. Je to úplně veřejné. Neexistuje tedy nic – a tyto údaje jsou veřejné od přijetí služebního řádu.

Rád bych požádal Parlament, aby podpořil přístup Komise uvedený v tomto návrhu. Souhlasím s povahou některých předložených pozměňovacích návrhů a některé z nich se projeví v prováděcím předpisu nebo v konečném textu, který přijme Rada po kompromisním textu předsednictví. Věřím, že díky změnám, které nyní představujeme, bude nařízení č. 1290/2005 ještě účinnějším nástrojem, než je dnes.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční ve čtvrtek 11. října 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Gábor Harangozó (PSE), písemně. – (HU) Doporučení Komise podporuji z několika důvodů. Za prvé, bude zjevné, kdo využívá společnou zemědělskou politiku, a bude možné porovnat objem zemědělských příspěvků mezi členskými státy EU. Za druhé, zvýší se legitimita všech orgánů EU a všech politik Unie vůči evropským občanům. Za třetí, tato iniciativa se nebude týkat jen zemědělských příspěvků, ale i příspěvků ve všech odvětvích EU, a tím může zvýšit účinnost sledování plnění rozpočtu.

Souhlasím s druhým bodem doporučení, který mluví o tom, že pokud budou systémy sledování členských států nedostatečné, měla by se zpřísnit pravidla týkající se sankcí. v Maďarsku se nám s velkou námahou podařilo vytvořit institucionální systém tak, aby pracoval co nejúčinněji a aby splňoval předpisy Komise.

Podporuji doporučení zpravodaje, které předepisuje zveřejňování údajů na internetu jako povinný požadavek. Internetové stránky platebních agentur ve členských státech by byly propojené s webovými stránkami Komise nebo se společnou sítí webových stránek v členských státech. Takové poskytování údajů musí přirozeně splňovat předpisy Evropského inspektora ochrany údajů. Kromě jiného je rozhodující i to, aby byly dotčené strany předem upozorněny na zveřejnění údajů, a to hned jak to bude možné a kde to bude možné, a to i při shromažďování údajů.

  Alexander Stubb (PPE-DE), písemně. – Větší transparentnost znamená méně nepodložené protievropské propagandy. Proto je jednoduché podpořit přístup zpravodaje, který vítá návrh Komise na zlepšení transparentnosti a realizace evropských zemědělských výdajů.

Musíme však mít na paměti, že zemědělské výdaje jsou jedním z největších podílů na výdajích EU. Pro Unii je to proto otázka legitimity.

Nedostatek jednoznačného přehledu všech výdajů, nejen zemědělských, vede ke zkreslenému obrazu výdajů EU. Zároveň víme, že řízení zemědělských výdajů se stabilně zlepšuje.

Údaje o výdajích Společenství by měly být lehce dostupné na internetu. Úplná transparentnost je základem rozpočtové kontroly. Proto jsem rád, že pan Chatzimarkakis získal ve výboru 100% podporu.