Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 11. října 2007 - Brusel

4. Kapacita letišť a služby pozemní obsluhy: směrem k účinnější politice (rozprava)

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva (A6-0349/2007), kterou předkládá paní Jensenová jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o kapacitě letišť a službách pozemní obsluhy: směrem k účinnější politice (2007/2092(INI)).

  Anne E. Jensen (ALDE) , navrhovatelka stanoviska. – (DA) Vážená paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nápor na evropská letiště je v současnosti tak velký, že i malé zpoždění na jednom letišti může znamenat výrazné zpoždění na jiných. Kromě toho, pokračující růst v letecké dopravě zvětší problémy na letištích, a to bude mít nepříznivý vliv na efektivitu, konkurenceschopnost a životní prostředí. Kapacitní problémy na evropských letištích nejsou jen vnitrostátním problémem, ale evropským, a proto vítám akční plán Komise a 14-bodový plán jako úvodní krok ke zlepšení kapacity na evropských letištích.

Návrhy Komise jsou však nedostatečné, a proto se v mé zprávě navrhuje, aby Komise do roku 2009 navrhla všeobecný plán na zlepšení kapacity letišť v Evropě. Samozřejmě, v konečném důsledku je povinností členských států, aby stavěly a rozšiřovaly letiště. Všeobecný plán má být nástrojem, anebo postupem, aby se zajistilo, že členské státy budou koordinovat své iniciativy na podporu a rozšíření kapacity letišť.

Je třeba, aby se tento problém zkoumal z mezinárodního úhlu pohledu. Letiště mají různé charakteristické rysy, různé silné stránky, důležitá však je interakce. To platí nejen pro interakci mezi letišti, ale také pro interakci s ostatními způsoby dopravy a infrastrukturami obklopujícími letiště (tzv. komodalita).

Ráda bych poděkovala Komisi, také mluvčím ostatních politických skupin, panu El Khadraouimu, panu Jarzembowskému, panu López-Istúriz Whitovi a paní Lichtenbergerové za jejich mimořádně konstruktivní spolupráci na této zprávě a jsem ráda, že Parlament je schopen prezentovat jasnou zprávu ukazující širokou podporu v záležitostech kapacity i liberalizace směrnice o pozemní obsluze.

Samozřejmě, letiště jsou milována i nenáviděna. Vytvářejí růst a prosperitu a poskytují spojení mezi regiony, ale také vytvářejí hluk a znečištění a zabírají prostor. Proto je důležité, aby se problémy řešily způsobem vhodným pro všechny zúčastněné strany. Za prvé, navrhujeme podporování ekologického rozšiřování kapacity. Ucpání samotného letiště může mít nepříznivý vliv na životní prostředí, když se letadla nechávají kroužit, následkem čehož jsou nevyhnutelné emise CO2. Následně rovněž vítám iniciativu Komise začlenit leteckou dopravu do systému obchodování s emisními kvótami Evropské unie. Měla bych však zdůraznit, že je pro nás důležité, abychom věci zavedli také na globální úrovni. Za druhé, je důležité, aby Komise sledovala, jak země zavádějí společná pravidla na přidělování termínů. V této souvislosti se ve zprávě také vyžaduje, aby Komise stanovila časový rámec a lhůty s cílem zlepšit spolupráci mezi sousedními členskými státy, pokud jde o stavění funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB). Je nevyhnutelné, aby v této oblasti nastaly podstatné změny do roku 2008 – je to pro Parlament vysoká priorita. Za třetí, je vzdušným zámkem představovat si, že může existovat rozšíření kapacity letiště bez řádného zapojení a spolupráce s regionálními a místními správami. Je proto důležité, aby mezi těmito evropskými regiony s letišti vznikl dialog o koordinaci rozšiřování kapacity. Regiony si mohou vyměňovat zkušenosti a učit se od sebe navzájem (Jaký má letiště environmentální vliv na okolní obyvatelstvo? Jaké jsou plány územního rozvoje? Jaký význam obecně má letiště pro růst a zaměstnanost v oblasti?) a možná z toho vyvinout osvědčené postupy.

Doufám, že Rada podpoří základní myšlenky v této zprávě, konkrétně, že akční plán Komise není dostatečný, že se musí připravit směrnice na optimalizaci a rozvoj kapacity letišť, že se přesto požaduje dodatečná kapacita, a že slova musí být doprovázena také skutky.

Druhá část mé zprávy se týká pozemní obsluhy, to znamená veškeré obsluhy kolem letadla a na letišti od dodávání paliva a nakládání se zavazadly až po postup registrace před odletem. Zde se Komise připravuje na revizi existující směrnice o přístupu k trhu s pozemní obsluhou na trzích na letištích Společenství, což je, jak víme, ožehavé téma. Ráda bych poděkovala mluvčím za konstruktivní spolupráci, kterou jsme měli. Souhlasíme, že Komise by měla vykonat aktualizovanou analýzu implementace a vlivu současné směrnice o pozemní obsluze před tím, než na program dáme novou liberalizaci. Musíme mít úplný přehled o vlivu na uživatele, cestující a personál a budoucí směrnice musí zajistit kvalitu v pozemní obsluze a přiměřené pracovní podmínky pro zaměstnance. Musíme zajistit, aby nešlo o monopolistické podmínky, a že půjde o jasná pravidla výzev na předkládání nabídek s cílem zapojit uživatele. Doufám, že zpráva bude inspirovat Komisi, aby postupovala se směrnicí o pozemní obsluze, i se 14-bodovým plánem.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval vám, paní Jensenová, stejně jako Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Děkuji za podporu akčního plánu Komise a za vaše odhodlání pro politiku Společenství týkající se letecké dopravy.

Jednou z výzev politiky letecké dopravy je zabránit ucpání evropských letišť. Náš akční plán se zaměřuje na rozvoj společné globální letištní politiky. Zahrnuje optimalizaci výstupu existujících kapacit letišť a zlepšení plánování nové infrastruktury zamezením porovnávání čistě místních řešení a tvorbě překážek. Vždyť Parlament velmi dobře ví, že optimální fungování sítě evropských letišť lze zaručit, jen pokud místní akcie budou součástí soudržné globální politiky. Postup navrhovaný Komisí má být realistický, neboť respektuje hospodářská a environmentální omezení, která je třeba vzít v úvahu. Proto, paní Jensenová, byla priorita dána na úvod lepšímu využití existujících kapacit letišť, díky rozvoji a harmonizovanému zavádění nové technologie. Je úplně zřejmé, že když získáme jednotné nebe s funkčními kontrolními bloky leteckého provozu, budeme schopni využívat existující infrastrukturu mnohem lépe. Je pravda, že výstavba nové infrastruktury způsobí ještě více problémů, zejména ve velkých městských oblastech s výraznou poptávkou po letecké dopravě. Náš akční plán se však zabývá problémem tvorby nové infrastruktury, která je často nutná a chceme plánovat novou infrastrukturu pro lepší ocenění její užitečnosti a umístnění s cílem učinit ji příznivější pro životní prostředí.

Vážená paní předsedající, Výbor pro dopravu a cestovní ruch přijal 2. října závěry, které jsou méně náročné než závěry Parlamentu. Mnoho členských států, možná příliš náchylných poslouchat osoby mající na starosti jejich vlastní letiště, není ochotno přijmout koordinaci Společenství a raději budou nadále přikládat priority místním řešením zavedeným na každém letišti. Tento druh neochoty ztěžuje realizaci akčního plánu, ale podpora Parlamentu umožní Komisi, aby pracovala specificky směrem k iniciativám na základě příspěvků paní Jensenové.

Děkuji jí a rovněž bych rád poděkoval Výboru pro dopravu a cestovní ruch za kvalitu práce a za to, že nám pomohl posunout se v této otázce dále, což je důležité také v zájmu harmonického, trvale udržitelného rozvoje celého odvětví letecké dopravy.

  John Purvis (PPE-DE), navrhovatel stanoviska Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. – Paní předsedající, pokrok v leteckém průmyslu přispěl velkou měrou k hospodářskému pokroku a všeobecné prosperitě a může k nim přispívat i nadále. Tento průmysl si nezaslouží nepřátelství environmentalistů, kterému musí často čelit. Tento přístup je také politicky nerozumný, protože z vývoje mají velký prospěch naši voliči – jak v práci, tak i v době odpočinku. Letectví učinilo mnoho pro to, aby splnilo své závazky vůči životnímu prostředí. Vyvinulo a přijalo nové technologie a zlepšilo efektivnost provozu. Je na politických orgánech a administrativních a regulačních úřadech, aby se chopily své úlohy a povolily a s nadšením podpořily pokračující zlepšování.

Skvělá zpráva paní Jensenové obsahuje velkou část toho, co můj výbor navrhoval. Jsou zde však tři věci, které Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti předložil ve svém stanovisku, a které se neobjevily v závěrečné zprávě.

Za prvé, provoz tišších letadel by měl umožnit zrušení omezení otvírací doby letišť a takřka všude napomoci přechodu na 24-hodinový provoz. To by výrazně zvýšilo využívání kapitálu a kapacit letištních infrastruktur a samotných letadel, zlepšilo produktivitu a přineslo levnější služby, přičemž vliv na životní prostředí by nebyl výrazný.

Za druhé, výběr efektivních provozovatelů pozemní obsluhy rovněž zvyšuje produktivitu prostřednictvím zlepšení využívání letištní infrastruktury, hlavně tam, kde zvyšují obrat letadel a přispívají k dochvilnosti a spokojenosti cestujících.

Za třetí, obhajovali jsme uplatnění tržních sil otevřenými aukcemi letištních provozních intervalů a opuštění původních národních předpisů, přičemž by se zachoval definovaný podíl provozních intervalů na centrálních letištích pro podstatné regionální přepravní služby.

Orgány zodpovědné za vytváření prostředí, ve kterém pracují letecké společnosti, musí prostřednictvím poskytování adekvátní a efektivní infrastruktury a stanovení přiměřených regulačních podmínek umožnit vyšší produktivitu.

  Thomas Mann, navrhovatel stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti. – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, mnozí z vás zřejmě přiletěli sem do Bruselu přes mé domácí letiště, Frankfurt nad Mohanem. Rychlá obsluha je klíčovým faktorem v kvalitě pozemních služeb, které jsou zodpovědné za nakládání a vykládání, čištění a doplnění paliva do letadla a usnadnění systému pro cestující.

Tyto postupy práce však musí do sebe hladce zapadat. Evropský parlament s cílem udržovat na všech letištích v Evropě dobré profesionální normy přijal ještě v roce 1996 rozhodnutí v tom smyslu, že mimo provozovatelů letišť získají licenci na práci na letištích pouze ti poskytovatelé služeb, kteří dokáží pracovat dlouhodobě efektivně. Počet těchto poskytovatelů služeb je však omezen. Tehdy, stejně jako nyní, jsem byl zpravodajem pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci a mohl jsem zabránit neomezené liberalizaci těchto služeb.

I když plně respektuji potřebu hospodářské soutěže, lze ji akceptovat, jen když je spravedlivá a není na úkor pracovníků anebo bezpečnosti. Ne každý dodavatel dokáže zajistit požadovanou vysokou úroveň odborné přípravy, přiměřenou úroveň mezd a dobré služby. Hospodářská soutěž v oblasti cen však znamená, že stále pracovní místa jsou čím dál více nahrazována smlouvami na dobu určitou a smlouvami s agenturami s nízkou úrovní kvality.

Chtěl bych poděkovat Anně Jensenové. Můj Výbor pro zaměstnanost a sociální věci a váš Výbor pro dopravu a cestovní ruch spojily své síly a vyzvaly Komisi, aby zajistila, aby se především řádně provedla směrnice z roku 1996 ve všech členských státech EU. Údaje, které nám byly poskytnuty, nejsou aktuální. Obsahují informace jen o zkušenostech v 15 členských státech. Chceme pečlivou analýzu výhod a nevýhod liberalizace pro pracovníky i pro cestující. Služby pozemní obsluhy jsou klíčovým příspěvkem k bezpečnosti letecké dopravy. Klíčové infrastruktury, jakými je evropská křižovatka ve Frankfurtu nad Mohanem a na jiných místech, jsou zcela nevhodné jako hřiště pro ty jednotlivce, kteří chorobně prosazují příčinu harmonizace v Evropě.

  Mieczysław Edmund Janowski, navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – (PL) Vážená paní předsedající, pane Komisaři, jménem Výboru pro regionální rozvoj bych rád pogratuloval paní Jensenové k její vynikající práci.

Technické a organizační otázky jsou v souvislosti s kapacitou letišť velmi důležité. Měl by se přijmout holistický přístup k otázce, ale také s odkazem na místní a regionální životní prostředí letišť. Letecká doprava přispěla ke zlepšení územní, hospodářské a sociální soudržnosti, zejména v případě oblastí daleko od center. Existence takových spojení je často rozhodující, když se rozhoduje o umísťování investic a přijímání turistů. Ve zkratce, tato spojení jsou velmi důležitá pro rozvoj regionu. Letiště jsou důležitá i pokud jde o tvorbu pracovních míst. Členské státy, regionálně a místně zodpovědné orgány musí zajistit, aby letiště, bez ohledu na jejich řídící orgány, byla zahrnuta do regionálních plánů územního plánování a národních strategií rozvoje. Koordinace by měla být také na úrovni evropské sítě.

Umístění letišť by nemělo být až tak určováno ambicemi zapojených zodpovědných orgánů, ale spíše logikou jednotlivých situací. V rámci Unie existují případy, kdy dosti velké městské aglomerace umístěné méně než 100 kilometrů od sebe mají samostatná letiště. Bylo by citlivé, aby oběma městům sloužilo jedno letiště. Umístění letišť by se mělo zvolit tak, aby jim umožnilo sloužit sousedním a hraničícím regionům. Pokud je to možné, měla by se uplatnit intermodální řešení, neboť rychlá železniční spojení mezi letišti výrazně zvyšují jejich kapacitu. Samozřejmě, je velmi důležité zabezpečit dobré dopravní spojení mezi letišti a centry měst v jejich oblasti.

Údržba a rozšiřování existujících letišť a výstavba nových musí být předmětem relevantního hodnocení územního vlivu. Je to zvláště důležité v souvislosti s přírodním životním prostředím, pokud jde o hluk, emise škodlivých látek, hustotu silniční dopravy v blízkosti letiště, blízkost palivových nádrží, a také ve vztahu k meteorologickým faktorům.

Nakonec bych rád řekl na základě mé vlastní zkušenosti a vyjádření mých voličů, že otázky související s kapacitou letišť zahrnují více než pouze technické otázky, systémy kontroly letecké dopravy a koordinování odletů a přistávání. Organizace zapojených úloh je rovněž relevantní a zároveň je příliš často nedostatečná. Příkladem jsou osobní kontroly cestujících. Pan Mann zmínil letiště ve Frankfurtu, na kterém jsou cestující kontrolováni dvakrát, přičemž jedna kontrola by mohla stačit. Velká část času se promrhá i při vyzvedávání zavazadel. Dokonce i v případě renomovaných leteckých společností často nastávají zpoždění údajně z technických příčin. Že by byla skutečným důvodem obyčejná neschopnost?

Není neobvyklé, že se cestující na letišti cítí, jakoby nebyli vítáni, anebo jako břemeno. Vnucuje se jim dojem, že zaměstnancům letiště překážejí a svou přítomností narušují zaběhnuté pracovní postupy. Lidé potřebují a chtějí létat, a to také postižené osoby. Služby letecké dopravy, které nabízejí dopravci a letiště by měly být poskytovány bezpečně a přesně. K cestujícím by se měli za každých okolností chovat s respektem. Potom by byly obě strany spokojené. Prohlášení komisaře ve mně vzbuzuje naději, že tomu tak jednoho dne bude.

  Philip Bradbourn (PPE-DE), navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. – Paní předsedající, jako navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci požádaný o stanovisko bych v této rozpravě rád poznamenal jen jednu věc, a to s ohledem na návrh Komise týkající se radiového identifikačního označování. Původní návrh označovat zavazadla cestujícího, stejně jako palubní lístek každého cestujícího, pro mne znamená významné anebo možné porušení občanských svobod. Na označení pohybu zákazníka po terminálech letiště vidím jen malý přínos, přičemž se zároveň ptám, kolik by realizace takových opatření letiště stála.

Schopnost kdykoli rychle identifikovat místa, kde se nacházejí určité kusy zavazadel pomocí identifikačních zařízení s radiovou frekvencí je jasným přínosem, ale v tomto bodě vidím dělící čáru. Můj pozměňovací a doplňovací návrh na omezení označování zavazadel, který přijal Výbor pro občanské svobody, stejně jako Výbor pro dopravu, mi připadá jako správná rovnováha mezi schopností snížit zpoždění letů a respektováním osobních svobod cestujících v době kdy přecházejí budovami letišť a terminálů. S tímto úmyslem mohu proto v plné míře podpořit text, který dnes máme před sebou.

PŘEDSEDA: PAN ONESTA
místopředseda

  Antonio López-Istúriz White, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Vážený pane předsedající, věřím, že by nás mělo těšit opatření dosažené v této zprávě. Jde jasně o vyváženou zprávu, která je výsledkem konsensu a hĺoubkového přezkoumání věci.

Chci blahopřát zpravodajce, paní Anně Jensenové, zejména k její ochotě zapojit se do rozhovoru a konsensu při návrhu této zprávy.

Dnes později bude Evropský parlament hlasovat o zprávě, která jasně demonstruje svou podporu Komisi se zřetelem na zmírnění problému nedostatečné kapacity letišť. Jak sama Komise varuje, a místopředseda Jacques Barrot to potvrdil, toto představuje ohrožení účinnosti, bezpečnosti a konkurenceschopnosti pro všechny, kteří jsou zapojeni do odvětví letecké dopravy. Podle statistik by do roku 2025 mohlo existovat o 4 milióny více letů ročně a následkem toho bude kapacita na více než 60 evropských letištích naplněna.

Od prvních kontaktů v souvislosti s přípravou této zprávy bylo důležité mít na paměti, že, jak víme, Evropská komise není zodpovědná za hospodářskou soutěž v souvislosti s letišti, a proto, bohužel, nemůže požadovat od členských států, aby přijaly soubor opatření týkajících se kapacity letišť. Členové Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Komise však chápou, že je velmi důležité realizovat všeobecný plán na řízení letecké dopravy a navrhnout členskému státu opatření, která jsou potřebná k optimalizaci kapacity evropských letišť, čímž se zároveň snižují problémy vytvořené naplněním kapacity.

Ve zprávě se navrhují opatření včetně lepšího využití služeb pozemní obsluhy, podporování komodality, zlepšení provozního plánování, optimalizace sekvence odletů a především, v souvislosti se známými termíny, zajištění souladu mezi termíny a letovými plány. Majíce to na paměti jsme podporovali vytvoření Evropského střediska pro monitorování kapacity letišť pod záštitou Komise.

Upřímně doufám, že se tento návrh pohne vpřed.

  Saïd El Khadraoui, jménem skupiny PSE. – (NL) Vážený pane předsedající, vážený pane Komisaři, dámy a pánové, rád bych začal tím, že poblahopřeji paní Jensenové. Nedělám to proto, že se to sluší, ale zcela upřímně. Vypracovala výbornou a mimořádně vyváženou zprávu. Je jasné, že obě témata, která se musela řešit, jsou mimořádně důležitá a vyžádají si velký kus navazující práce na straně Komise.

S ohledem na kapacitu letišť je jasné, že potřebujeme globální vyhlídku. Obrovský růst bude způsobovat problémy, což je evidentní již nyní, a ty se nedají vyřešit jednoduše výstavbou nových letišť tu a tam. V oblastech, v nichž je to nejpotřebnější, to bude velmi složité anebo dokonce nemožné z důvodu hustoty zalidnění a odporu místních obyvatel.

Nejprve je tedy třeba optimálně využít kapacitu, kterou máme nyní. K tomu existuje mnoho způsobů, ale absolutně nutný je integrovaný přístup. Je zapotřebí vícestopá politika, v níž spojíme síly na všech úrovních. Týká se infrastruktury, jako je například spojení s tratěmi vysokorychlostních vlaků, dobré spojení mezi městy a letišti. Týká se technologie.

Již jste zmínili CESAR, funkční bloky letového prostoru, jednotný vzdušný prostor, stejně jako tišší letadla, která umožní místním obyvatelům tolerovat více letů. Není to jednoduché. Když však vezmeme všechna tato opatření dohromady, jsou mimořádně důležitá. Zatím je důležitým krokem vpřed myšlenka všechno zmapovat a připravit všeobecný plán pro letištní kapacitu do roku 2009. Počítáme s tím, že to učiní Komise.

S ohledem na pozemní obsluhu není úplně příznivé hodnocení prvních kroků směrem k liberalizaci, které se provádějí již mnoho let. Je jasné, že ceny poklesly, a že z toho měly prospěch letecké společnosti. Na druhé straně vliv na zaměstnance je určitě problematický.

Odborové organizace v celé Evropě si stěžují na nižší mzdy, horší pracovní podmínky a sníženou bezpečnost pracovních míst. Víte, že každých sedm let se koná veřejné výběrové řízení. Společnosti vykonávající pozemní obsluhu mohou být nahrazeny jinými, ale personál nemá žádné záruky, že bude zaměstnán. Odborové organizace nám hlásí, že mzdy poklesly v průměru o 20 %. Hlásí se také zvýšený počet pracovních úrazů. Toto jsou záležitosti, které opravdu musíme hlouběji přezkoumat. Dále, zdá se mi, že potřebujeme novou studii, nejen abychom získali aktuálnější údaje, s nimiž bychom mohli pracovat, ale také abychom viděli počet a kvalitu pracovních míst.

Ve zkratce, pane komisaři, jde o dvě fascinující záležitosti, k nimž se určitě budeme chtít mnohokrát v blízké budoucnosti vrátit a myslím si, že tato zpráva je dobrým základem pro následující v budoucnosti.

  Arūnas Degutis, jménem skupiny ALDE. – (LT) Nejprve bych chtěl poděkovat řečníkovi za tuto spolupráci a za to, že byl otevřen různým návrhům. V mém příspěvku bych vám rád představil mé myšlenky v souvislosti se směrnicí o pozemní obsluze.

Mám obavy, neboť zúčastněné státy zablokovaly opětovné zvážení směrnice před několika lety, když Komise dokonce měla připravený její nový návrh. Obavy nastolené účastníky trhu a obsah zlepšení, která se navrhla dnes, dokazují potřebu zrevidovat směrnici co nejdříve. Kromě toho nemůžeme zapomenout, že po roce 2004 byl trh EU s leteckou dopravou doplněn o specifika nových členských států, která, bohužel, nebyla tentokrát posouzena v dokumentu Komise.

Rád bych se zaměřil na několik specifických poznámek.

Cílem v současnosti platné směrnice je regulovat podmínky konkurence pro obsluhu třetích stran a samoobslužné společnosti. Je však třeba zvážit, že v postsovětských státech existoval donedávna státní monopol na všechny služby pozemní obsluhy. Proto se nutně objeví nezávislí poskytovatelé služeb, když začnou fungovat tržní podmínky. Kontrolováním letišť a používáním infrastruktury, která jim patří, zároveň pokračují ve svých aktivitách, poskytují stejné služby pro letecké společnosti, a tak soutěží se svými nájemci. Většinou taková hospodářská soutěž porušuje zásady stejných práv a transparentnosti z důvodu objektivního vzniku konfliktu zájmů. Konflikty se prohlubují také proto, že výbor uživatelů letišť nestanovuje oblasti pro poskytovatele služeb pozemní obsluhy.

Na ochranu zásady nestrannosti je třeba rozšířit práva uživatelů letišť: letiště by si mělo zvolit poskytovatele, který by neměl splňovat očekávání správy letiště, ale očekávání uživatelů, tj. leteckých společností.

Rostoucí náklady na vybavení, které splňují bezpečnostní podmínky, zvyšuje objem investic, které jsou potřeba. Sedmileté období pro výběr poskytovatelů však donutilo poskytovatele služeb, aby si kompenzovali zvyšující se investice dříve, často snižují náklady na úkor pracovních podmínek a plateb zaměstnanců. Proto si myslím, že je třeba, prodloužit období na výběr poskytovatelů služeb pozemní obsluhy.

Podporuji Komisi, aby předložila návrh revidované směrnice a vzala v úvahu návrhy Evropského parlamentu co nejdříve (v době tohoto funkčního období) a tím ušetřila čas na opakovaná zlepšení v budoucnosti.

  Leopold Józef Rutowicz , jménem skupiny UEN. - (PL) Vážený pane předsedající, zpráva paní Jensenové je spolehlivým a podrobným přehledem otázek souvisejících s letištní kapacitou a pozemní obsluhou.

Dramatický nárůst letecké dopravy v členských státech Evropské unie vyžaduje výstavbu nových letišť a rozšíření a modernizaci existujících. Paní Jensenová správně upozorňuje, že výběr místa na výstavbu letiště zahrnuje složitá rozhodnutí s ohledem na požadovanou plochu a potřebu souladu s celou škálou technických, organizačních a sociálních podmínek, jako například souhlas místních zodpovědných orgánů a obyvatelstva, stejně jako požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Proto by se měla výstavba velkých a středných letišť plánovat v dostatečném předstihu a měla by zahrnovat celkový plán rozvoje letecké dopravy v rámci Unie.

Výstavba letišť této povahy je velmi rozsáhlou investicí. V mnoha případech si vyžádá podporu Unie. Zdálo by se, že akceptované odhady pro osobní leteckou dopravu nezohledňovaly vysokorychlostní železniční spojení. V případě cest do 500 kilometrů jsou právě tato spojení velmi atraktivní možností pro cestující, pokud jde o poplatky a také o cestovní doby. Dobrým příkladem je trasa Brusel – Paříž. Poskytuje přímé spojení mezi centry měst, umožňuje cestujícím vyhnout se dodatečným cestám a všem kontrolám spojeným s cestováním letadlem.

Daně a palivové přirážky v letecké dopravě ústící do nárůstu cen mají pravděpodobně také vliv na odhady. Pro odvětví a pro cestující je důležité, aby plně využili skryté možnosti zahrnující lepší a účinnější řízení letů a pozemní obsluhy. Jak víme z vlastní zkušenosti, kvalita letištních služeb a přepravců se do značné míry liší. Měly by se garantovat a regulovat podle předpisů Unie určité minimální standardy. Dobrým způsobem jak zlepšit kvalitu služeb, by bylo, kdyby instituce Unie převzaly iniciativu a zjednodušily výměnu osvědčených postupů mezi letišti. Zpráva a stanoviska vytvářejí velmi potřebný dokument.

  Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, touto zprávou se zaměřuje pozornost na některé problémy, zejména přetížení, které my, lidé, kteří musíme létat velmi často, velmi často zažíváme, ale, které přirozeně ovlivňuje leteckou dopravu jako celek, nejen obchodní lety, ale také rekreační lety.

Chtěla bych poděkovat navrhovatelce stanoviska zejména za snahu sladit dvě stanoviska, která se objevila v souvislosti s touto otázkou ve výboru. Na jedné straně to byla nespoutaná euforie o vyhlídkách růstu, přičemž se zdálo, že se opírala výhradně o výstavbu nových letišť s cílem odlehčit starým. Na druhé straně byla obava týkající se organizačních aspektů a, samozřejmě, věc zodpovědnosti za ochranu životního prostředí, stejně jako místních obyvatel.

Čelíme situaci, v níž je kvalita života lidí žijících kolem hlavních letišť, anebo také nevhodně umístěných regionálních letišť, vážně narušena. Také v tomto případě máme zodpovědnost. Nemůžeme se jednoduše zabývat touto otázkou se zřetelem na nové vyhlídky růstu. Je to otázka organizace. Systém křižovatek a termínů, který v současnosti v evropské letecké dopravě existuje, není tak dobrý, jak by mohl být. V některých oblastech máme tak velká střediska, že zajištění komplexnosti navazujících letů znamená, že jedna malá chyba může mít potenciálně velké důsledky, nejen pro jedno letiště, ale pro letový prostor jako celek. Je třeba tento problém vyřešit a správa v tomto případě poskytuje několik důležitých návrhů.

Tato řešení se však nesmí realizovat na úkor cestujících a zejména ne na úkor zaměstnanců poskytujících letištní služby, protože také oni mají právo na kvalitu života.

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Vážený pane předsedající, odvětví letecké dopravy je v posledních několika měsících v centru pozornosti. Několika příklady jsou návrhy zahrnout odvětví do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, dohoda se Spojenými státy a reforma práv přistávání. Zpráva paní Jensenové dodává tomuto seznamu nový rozměr: organizaci letecké dopravy na zemi. Zabývá se poskytovanými službami, ale také hlukem a dostupnou kapacitou.

Pokud jde o služby pozemní obsluhy, budeme muset počkat na nové hodnocení Komise, v němž budou zahrnuty všechny členské státy. Souhlasím s návrhy pro Komisi, pokud jde o body, na které se budeme muset zaměřit v budoucnosti.

Jsem poněkud kritičtější, pokud jde o oddíly týkající se kapacity. V textu se vyzývá Komise, aby podnikla zásadní kroky. Cílem všeobecného plánu je, aby byl klíčem k řešení problému kapacity v letecké dopravě na zemi. Všeobecný plán dokonce nabízí dobrý přehled o současné situaci a může určit problematické oblasti. Nepřipadá mi však žádoucí, aby Komise, když má k dispozici takový plán, nutila členské státy, aby podnikly určité kroky anebo dokonce, aby jim stála v cestě.

Hlavním účelem všeobecného plánu je podpořit mezinárodní spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami, tak, aby se mohla nalézt integrovaná řešení pro specifické problémové oblasti prostřednictvím dobrých konzultací a se zřetelem na existující příslušné orgány. Těší mě, že některé oddíly obsahují v této souvislosti citlivé poznámky. Dospívám proto k závěru, pane předsedající, že jsem schopen podpořit zprávu paní Jensenové. Velmi rád jsem s ní pracoval.

  Georg Jarzembowski (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, když dojde na otázku kapacity letišť, musím rozlišovat mezi dvěma záležitostmi. Chceme zmírnit nepříznivý vliv letecké dopravy a z toho důvodu souhlasíme s obchodováním s emisními kvótami pro odvětví letecké dopravy. Nemůžeme souhlasit s použitou metodikou anebo časovými škálami, paní Lichtenbergerová, ale v zásadě souhlasíme, že odvětví letecké dopravy by mělo přispět svým dílem ke zmírnění vlivu na životní prostředí. Musíme však mít také odvahu, paní Lichtenbergerová, říci, že z hospodářských důvodů potřebujeme, aby odvětví letecké dopravy rostlo, a to interně a také se zřetelem na třetí země.

Pokud jde o hospodářství, pracovní místa a mobilitu občanů, je přiměřená kapacita letišť velmi důležitá a je, mimochodem, velmi důležitá také z environmentálních důvodů. Kdyby letadlo nemuselo trávit tak dlouhou dobu na zemi čekat na vzlétnutí a nemuselo strávit tak dlouhou dobu kroužením před přistáním, jen si představte, jak by to pomohlo životnímu prostředí!

Musíme uznat, že je třeba rozvíjet naše letiště. Pan Blokland má celkem pravdu: nechceme vzít zodpovědnost členským státům anebo regionům, ale podle našich zkušeností mají v mnoha částech Evropy problémy s rozšiřováním letišť. Proto je náš přístup správný. Žádáme Komisi, aby předložila soudržný návrh týkající se toho, jak můžeme mít evropský všeobecný plán, a jak můžeme zavést osvědčené postupy tak, abychom se všichni učili navzájem a efektivně podpořili toto rozšiřování.

Můj druhý bod souvisí se službami pozemní obsluhy. Myslím si, že bychom měli počkat na novou analýzu vlivu. Myslím si, že základní směrnice byla velmi úspěšná, protože účinnost služeb pozemní obsluhy se v posledních letech zlepšuje a náklady na cestující se snižují. To, zda potřebujeme další změny, je otevřená otázka. Nechtěl bych, aby se dnes rozhodlo nezvratně. Myslím si, že bychom měli počkat na výsledek analýzy Komise, který se očekává letos v zimě, a až potom bychom měli rozhodnout, zda existuje potřeba revize anebo ne. Dnes bychom se neměli unáhlit se žádnými rozhodnutími.

  Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Vážený pane předsedající, ráda bych začala gratulací paní Jensenové k vynikající zprávě. Věřím, že bude velmi užitečná, pokud jde o zlepšení návrhů Komise a zlepšení letišť, na kterých jsou evropští občané čím dál více nuceni tábořit. Samozřejmě, letiště jsou takřka druhým domovem pro poslance Evropského parlamentu.

Ráda bych poblahopřála zejména panu Barrotovi a jeho útvarům za tento postup s cílem posunout vpřed přípravu právních předpisů. Obyčejně a rostoucím způsobem z důvodu své komplexnosti jsou tyto právní předpisy podnětem konfliktu a mohou vzbuzovat podezření, a stávají se známým jako vágní metoda. Jinými slovy, je dobré udržovat velmi přísně široké konzultace s cílem identifikovat silné body a překážky, které je třeba odstranit při maximálním využívaní všech dostupných dobrých nápadů. Zpráva, kterou předložila paní Jensenová, je plná takových dobrých nápadů.

Zvláště vítám pevnou spolupráci a mandát udělený Eurocontrolu k přípravě nových opatření. Je důležité, abychom odložili jakékoli náznaky konfrontace mezi několika orgány zodpovědnými za organizaci letecké dopravy.

Rovněž věřím, že je mimořádně důležité posílit všechny inteligentní systémy v této oblasti, počínaje systémem řízení dopravy CESAR, které nám pomohou nejen zlepšit dopravu, ale také, pokud to bude možné, snížit vliv na životní prostředí Velmi také doufám, že tento budoucí akční plán pomůže výrazně rozhýbat systém Galileo.

Kromě toho mě velmi zaujímá úloha, kterou sehrává územní soudržnost prostřednictvím regionálních letišť, i když rozumím výhradám týkajícím se rozsáhlé výstavby místních letišť, která nejsou dostatečně účinná anebo realizovatelná, a ztotožňuji se s nimi. Proto je třeba zajistit také to, abychom zvládali budoucí konflikty se sousedy týkající se hluku, znečištění, dokonce i využití prostoru, a myslím si, že v tomto ohledu by bylo velmi zajímavé, kdybychom byli schopni zhodnotit nové požadavky: druhy kyvadlové dopravy, soukromá letadla, volnočasové aspekty atd.

Kromě toho podporuji návrhy na posílení sociálních standardů v oblasti služeb pozemní obsluhy, neboť služby subdodavatelů, které se v tomto odvětví využívají čím dál více, nezaručují vždy dostatečnou ochranu těchto sociálních standardů. Vítám také návrh paní Jensenové zajistit, aby se konzultovalo s uživateli, aby byla hospodářská soutěž v oblasti pozemní obsluhy skutečně efektivní.

Podporujeme, samozřejmě, vytvoření střediska pro monitorování kapacity letišť, protože věříme, že s podporou Komise bude v budoucnosti pozitivním nástrojem.

Na závěr bych byla ráda, kdyby Komise zahrnula do své budoucí práce logistický aspekt a vztahy s nákladní leteckou dopravou, která je čím dál oblíbenější, a je možnou alternativou, pokud jde o komodalitu navrhovanou revizí bílé knihy.

  Sarah Ludford (ALDE). – Vážený pane předsedající, tato zpráva dává smysl v tom, že by měl existovat celkový přístup EU ve vztahu k potřebě mimořádných letištních kapacit. Může to znamenat, že všechna letiště, která se považují za velká centrální letiště, budou mít menší důvod k růstu. Jako na příklad se podívejte na letiště Charles De Gaulle v Paříži, Schiphol, Frankfurt a londýnské Heathrow, možná dospějete k závěru, že třetí vzletová a přistávací dráha na letišti Heathrow by nebyla opodstatněná.

Nechtěla bych však, aby se výzva zprávy k plánu rozšířené letištní kapacity nesprávně chápala jako vytahování se Bruselu a jako diktování vnitrostátním, regionálním a místním úřadům, kde mají postavit nová letiště. Má jen shromáždit informace a cíle. Rozhodnutí o rozvoji letišť jsou v rukách decentralizovaných orgánů.

Je zde však také druhé riziko nepochopení. Zpráva cituje předpovědi růstu poptávky o přibližně 5 % ročně a říká, že v roce 2025 bude poptávka po letech 2,5krát vyšší než v roce 2003. Jsem si jista, že toto by se nemělo považovat za podlehnutí zdiskreditované politice „předpovídej a poskytni“. Nejsem si jista, zda výzva ve zprávě, zavést vedle růstu letecké dopravy opatření omezující její externí náklady, stačí. Víme, že můžeme a musíme učinit mnoho, abychom alespoň zmírnili růst leteckého průmyslu na udržitelnou úroveň, ať už prostřednictvím obchodování s emisními kvótami, správného a spravedlivého zdaňování, budování vysokorychlostních železničních alternativ a podobně, abychom dokázali bojovat proti globálnímu oteplování a chránit před nebezpečím znečisťování vzduchu a škodlivým hlukem.

Překvapilo mě, že Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin nepředložil své stanovisko. Proto jsem si jista – a doufám – že se vyhneme riziku nedostatečného souladu mezi touto zprávou a loňským usnesením o omezení vlivu letecké dopravy na klimatické změny. Na tuto zprávu musíme hledět ve světle tohoto usnesení a ne jinak. Jsem si jista, že záměrem, alespoň ne záměrem zpravodajky, není spokojit se s myšlenkou, že stačí budovat letiště na základě předpovědí o zvýšeném poptávce, přičemž mnohé z nich pochází od leteckých společností, bez všech dalších opatření, o kterých víme, že je musíme přijmout, abychom zabezpečili udržitelný letecký průmysl.

  Lars Wohlin (PPE-DE) . – (SV) Zpráva o kapacitě letišť a pozemní obsluze je zpráva z vlastní iniciativy s ambiciózními plány, pokud jde o ústřední plánování na straně EU. Proto se musíme zeptat, jaký druh společnosti chceme: tržní hospodářství, anebo plánované hospodářství? Podle zprávy Evropa čelí podstatnému nárůstu využívání letišť a existuje potřeba optimalizace existujících zdrojů.

Evropský parlament se však domnívá, že Komise ještě úplně nepřezkoumala možnost globálního přístupu, pokud jde o potřebu další kapacity. Zmiňuje se tam plánování budoucích investic a stanovení strategických os. Zastává se názor, že lze předpokládat rizika tlaku na kapacity. Evropský parlament vyzývá Komisi, aby zaujala přístup shora dolů. Když členské státy nedosáhnou v této věci do roku 2008 výrazného pokroku, musí se podniknout kroky a tak dále.

V zásadě nevěřím v tento globální přístup. Myslím si, že takové ústředně plánované projekty jsou odsouzeny k neúspěchu. Ve velké většině případů existuje hospodářská soutěž mezi zeměmi, aby uspokojily poptávku po letecké dopravě. Některým zemím se bude dařit dobře, jiným zemím zase špatně. Země, které jsou úspěšné, získají cestovní ruch a obchod. Nechme země, aby navzájem soutěžily.

Z vlastní zkušenosti také vím, že v mnoha zemích stavějí letiště soukromí investoři a jsou vedeni investičními rozhodnutími, které jsou naprosto odlišná od rozhodnutí uskutečněných státními orgány. V některých případech se rozhodnutí přijímají také regionálně. Není možné koordinovat tyto tři typy rozhodnutí, soukromé, státní a regionální. Proto bychom měli umožnit, aby vývoj nabral svůj směr a regulovat jen to, co je absolutně nutné, konkrétně řízení letecké dopravy potřebné k dosažení organizovaných systémů letecké dopravy v EU.

Má zkušenost je, že náklady na rozšířené kapacity letišť takřka nikdy nesedí. Náklady jsou často tři až čtyřikrát vyšší, než se odhadovalo a projekty trvají dvakrát déle, než se původně plánovalo. Technický rozvoj je také faktorem nejistoty. Poptávka se rychle posouvá. Najednou chceme úplně nové regiony dopravy. Najednou chceme novou technologii s vysokorychlostními železnicemi, které možná snižují zajímavost leteckých dopravních spojení. Tak nevěřme v globální přístup. Nemyslím si, že bychom se měli vrátit ke způsobu ústředního plánování, který existoval v bývalých socialistických zemích. Proto nebudu podporovat tento návrh.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Také já chci poblahopřát paní Jensenové k této zprávě.

Evropa potřebuje hospodářský rozvoj a určitě rozvoj letecké dopravy. Proto věřím, že evropské programy, jako jsou CESAR a ClearSky, budou důležitými přínosy k rozvoji evropského odvětví letecké dopravy. Jen během prvních jedenácti měsíců loňského bylo vyvinuto 225 nových tras, což vlastně znamená 1800 nových letů každý týden. Proto se letecká doprava rozvíjí a vyžaduje se rozvoj nových kapacit letišť. Bohužel, velká letiště jsou zalidněna, vyskytuje se velmi mnoho zpožděných letů, čeká se buď na zemi anebo ve vzduchu, což na jedné straně přispívá ke znečisťování, a na druhé straně má určité sociální důsledky. Neměli bychom však zapomínat, že rozvoj infrastruktur letišť si žádá mnoho času, od 5 do 10 let, a značné investice.

Proto věřím, že je pro členské státy důležité, a myslím tím také nové členské státy, aby se jim pomohlo ve využívání strukturálních fondů, fondů regionálního rozvoje na rozvoj nových letišť. Mělo by se také přistoupit k rámcovému plánu nových kapacit letišť v Evropě, nejméně simultánně, anebo pokud ne, po rozvinutí akčního plánu týkajícího se přiměřeného a účinného řízení existujících kapacit letišť.

Přístup k potřebě dalších kapacit letišť v Evropě by měl být součástí strategie rozvoje letecké dopravy osob a zboží nejen v evropském a kontinentálním kontextu, ale také ve větším měřítku. Směrnice a nařízení týkající se letišť by měly zůstat v rámci norem stanovených a přijatých dodatkem č. 14 Chicagské úmluvy.

Pokud má Komise návrhy na zlepšení těchto norem, měla by je představit a podpořit také v ICAO.

  Zita Gurmai (PSE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající a ráda bych vám poblahopřála k vašemu ocenění. Letecká doprava se rozvíjí velkolepě a doprava se za posledních 20 let ztrojnásobila. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat, a proto je optimalizace kapacity evropských letišť naléhavou potřebou.

Strategie pro kapacitu, účinnost a bezpečnost evropských letišť dává prioritu optimalizovanému využívání a rozvoji současné kapacity, pomoci pro kombinovanou dopravu a snižování zátěže pro životní prostředí. Doporučení je komplexní, vyžaduje pragmatický postoj a dialog příslušných odborných skupin a zodpovědných úřadů. Může být milníkem v tvorbě standardizovaného evropského regulačního rámce.

V souladu s lisabonskou strategií sehrávají evropská letiště důležitou úlohu v udržování hospodářské a sociální konkurenceschopnosti Společenství, v regionálním rozvoji a nyní, na rozdíl od předcházejících zkušeností, budou moci uplatňovat standardizovaná pravidla v Evropě. Při optimalizaci kapacity je důležité věnovat pozornost zařízením letišť, vozidlům, která přepravují cestující, a zajistit, aby měli postižení lidé přístup do letadla, neboť toto je jediný způsob, jak zajistit rovnost v letecké dopravě.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. – (FR) Děkuji vám, pane předsedající. Určitě jsem velmi pozorně poslouchal vše, co se říkalo. Nejprve bych rád upřímně poděkoval paní Jensenové za její zprávu. Vidím, že si získala velkou míru podpory od Parlamentu. Paní Jensenová, použijeme vaše postřehy, které považuji za mimořádně zajímavé, co nejlepším způsobem.

Rád bych dodal, že, jak řeklo mnoho řečníků, letecká doprava se rozvíjí vysokým tempem, a přestože v určitých případech může doprava vysokorychlostními vlaky zabrat podíl na trhu, letecká doprava je způsob cestování, který se v následujících letech bude nadále vyvíjet: Myslím si, že je to určitě tak. Musíme tedy držet krok s tímto rozvojem v letecké dopravě a čím dál více jej přizpůsobovat potřebám a přáním uživatelů.

Rád bych také řekl, že celý problém lepšího přizpůsobení infrastruktur letišť našim potřebám v zásadě závisí na třech záležitostech. První záležitostí je určitě infrastruktura. Pane předsedající, dámy a pánové, určitě nemohu dovolit tvrzení, že řešením je centralizace. Není to otázka centralizování, ale spíše koordinace a výměny osvědčených postupů. Myslím si, že toto všechno je pro naše občany velmi potřebné a musíme se snažit optimalizovat využívání existujících infrastruktur předtím, než se zamyslíme nad novými investicemi. Potřebujeme lepší koordinaci a, pane předsedající, chci poděkovat různým výborům, které poskytly k této věci stanovisko. Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti, Výbor pro zaměstnanost a sociální záležitosti a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti. Cítím, že všechny jejich příspěvky vnesly trochu takového potřebného světla na zprávu.

První záležitostí je tedy infrastruktura.

Druhou, jak správně zdůraznila paní Ayalová, je využívání technologie satelitní navigace, modernizace kontroly letecké dopravy, a to je nutné. Pokud máme funkční skupiny pro kontrolu letecké dopravy, budeme vlastně mít šanci snížit zpoždění a počet letadel kroužících dokola na obloze a neschopných přistát. Tato druhá záležitost je mimořádně závažná.

Třetí se týká služeb pozemní obsluhy, které musí být efektivní a produktivní.

Na základě těchto tří záležitostí se musíme snažit optimalizovat zařízení spojené s leteckou dopravou, která je rychle se rozvíjejícím odvětvím.

Chci odpovědět na několik otázek, pane předsedající, a omlouvám se za to, že neodpovím na všechny. Chtěl bych odpovědět na otázku pana Bradbourna o údajích. Pokud jde o štítky, jejich používání se omezuje na oblast terminálů, neexistuje zaznamenávání údajů a zejména, štítky se používají v plném souladu se společnými pravidly spravujícími ochranu osobních informací. Nepřichází v úvahu, aby se vytvořila výjimka z těchto pravidel.

V souvislosti s Výborem pro regionální rozvoj, pane Janowski, hlavní střediska určitě nemohou růst donekonečna. Vyžaduje se lepší využívání existujících kapacit. Rozšíří se úloha regionálních letišť. Rovněž jste trval, a bylo to správně, na spojeních letišť ve svém vlastním regionu, ve svém zázemí, prostřednictvím několika rychlých dopravních prostředků, zejména železniční dopravy.

Někteří z vás se mě ptali na pozemní obsluhu. Dnes určitě, jak řekl pan Jarzembowski, nemůžeme zařídit, že nová směrnice se bude vztahovat na služby pozemní obsluhy, neboť jsme ještě nedostali analýzu vlivu a raději se zaměříme na uplatňování existující směrnice. Zaměříme se proto na monitorování řádného uplatňování existující směrnice. Ve vztahu k novým členským státům jsme požadovali přesné informace na základě úrovní letišť ve vztahu k počtu poskytovatelů, jejich závislosti na letišti a podmínek k udělení smluv, a pokud nejsme spokojeni s odpověďmi, vždy můžeme podat žalobu pro nesplnění povinnosti, která se v takových případech uplatňuje. Musím také říci, že kdybychom skutečně byli přinuceni změnit tuto směrnicu o službách pozemní obsluhy, věnovali bychom významnou pozornost sociálnímu vlivu změn pravidel.

Rovněž zde byla zmínka – zmínil to váš Hospodářský a měnový výbor – potřeba lepšího využívání infrastruktur v noci s tiššími letadly. Byl jsem v pokušení říci „ano“, ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Zatím nejsme tak daleko.

Chtěl bych to uzavřít zmíněnými environmentálními problémy: jak se rozvíjí letecká doprava, musíme určitě udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, aby neohrozila náš boj proti globálnímu oteplování. Proto Evropa přijala dosti avantgardní přístup podporou myšlenky, že se letecká doprava stane součástí systému obchodování s emisními kvótami. Pokud jde o infrastruktury letišť, také se obáváme všech těch problémů, které se tu mohou způsobit, zejména míry obtěžování místních obyvatel a úrovně hluku.

Vážený pane předsedající, taková produktivní rozprava mi neumožnila nalézt odpovědi na vše, ale jak pravili mnozí řečníci, zpráva, kterou předložila paní Jensenová, určitě tvoří výborný základ, na němž je možné stavět. Budu sledovat žádosti Parlamentu s velkým zájmem ve snaze poskytnout přiměřenou reakci. Rád bych také řekl, že v každém případě jsem rád, že jsem pracoval v úzké spolupráci s Parlamentem ve prospěch našich občanů.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v hlasovací době, která nastane za několik minut.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Gyula Hegyi (PSE), písemně. – (HU) Je všeobecně známo, že s létáním souvisí poškozování životního prostředí, s výjimkou emisí skleníkových plynů, z větší části vznikajících při vzlétání, přistávání a rolovaní. Toto se v prvé řadě týká oblasti v okolí letišť a lidí, kteří tam žijí. Jejich požadavky na omezení letecké dopravy jsou odůvodněné. Na druhé straně, létání je součástí našeho každodenního života a náš způsob života se změnil tím, že létání se stalo dostupnějším pro lidi s nízkými příjmy, důchodce a studenty. Ani Evropská unie by nemohla fungovat, kdybychom se nemohli dostat z Budapešti, Atén anebo Helsinek do Bruselu za pár hodin. Řešením je proto reorganizace letecké dopravy ekologickým způsobem. Dlouhé rolování letadla na zemi, které není nutné, a dlouhé kroužení nad letišti se musí zastavit. Znečištění oblastí v okolí letišť by se snížilo, kdyby milióny cestujících používaly namísto aut systém vlaků anebo metra, aby se dostaly na letiště. Železniční linky a linky metra na letiště musí být proto vytvořeny paralelně s rozvojem letiště a nemělo by se postavit žádné mezinárodní letiště, aniž by mělo vhodné železniční linky.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Ohromný nárůst v letecké dopravě zintenzivňuje problémy související s ucpáním na letištích a přetěžuje systémy kontroly provozu.

Velké problémy způsobuje fragmentace evropského vzdušného prostoru, což způsobuje zpoždění a neúčinnost. Velká letiště se stále více blíží k maximální hranici svých kapacit, některé z nich ji již dosáhly a v současných podmínkách je těžké uvěřit, že na trh by mohly vstoupit nové letecké společnosti. Navzdory tomu bychom mohli účinným řízením a integrovaným rozvojem zajistit spravedlivý a nediskriminující přístup všech existujících a potenciálních provozovatelů k letištním strukturám.

Vyřešení těchto problémů si žádá dlouhodobý strategický přístup, zejména pro výstavbu nových kapacit, anebo rozšíření již existujících.

Z tohoto důvodu je velmi důležité koordinovat vnitrostátní a zahraniční iniciativy s cílem optimalizovat existující kapacity, zlepšit rámec pro výstavbu nových letištních infrastruktur, rozvoj nových technických řešení, podporu komodalit vzájemným spojováním různých způsobů dopravy a zajištění bezpečné dopravy dodržováním souladu se všemi právními předpisy týkajícími se bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

Rozšíření kapacit letišť je nutné a povinně by mělo být sladěno s pevnými nařízeními o snížení hladiny hluku, stejně jako snížení emisí letadel.

(Zasedání bylo přerušeno v 10:50 hod. a pokračovalo v 11:00 hod.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS
místopředsedkyně