Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 11. října 2007 - Brusel

9. Vysvětlení hlasování

– Zpráva: Paulo Casaca (A6-0317/2007)

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Sladění a spolehlivost údajů a informací sesbíraných o námořních aktivitách má rozhodující význam pro odvětví rybolovu a měly by být podporovány všechny snahy podniknuté na zvýšení jeho kvality.

Předpokládajíc současné potřeby odvětví a obavy související s ekosystémem předložila Evropská komise návrh, že nařízení Rady (ES) č. 1543/2000 by mělo být změněno a doplněno, přičemž Evropský parlament posoudí návrh na nařízení Rady o novém rámci Společenství pro shromažďování, správu a používání údajů v odvětví rybolovu.

Proto je třeba změnit a doplnit existující nařízení Rady (ES) č. 1543/2000, aby bylo zabráněno překrývání starého a nového nařízení.

Současný návrh Komise vyžaduje logické změny a byl jednohlasně schválen Výborem pro rybolov. Nyní si zaslouží můj hlas pro v plénu.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která schvaluje návrh Komise na změnu a doplnění (a přípravu na zrušení) předpisu 1543/2000 (Rámec Společenství pro shromažďování a správu údajů nezbytných k řízení společné rybářské politiky). Cílem Komise je přinést v roce 2008 nový, komplexnější předpis pro shromažďování údajů; tento pozměňovací návrh umožňuje lepší přechod pomocí odstranění aktuálních požadavků na předkládání šestiletých národních programů pro shromažďování a správu údajů od roku 2007 do roku 2012. Místo nich mají být vypracovány přechodné programy pro roky 2007 a 2008.

– Zpráva: Jorgo Chatzimarkakis (A6-0321/2007)

  Gerard Batten, Godfrey Bloom, Derek Roland Clark, Roger Knapman, Michael Henry Nattrass (IND/DEM), písemně. − Strana UKIP si přeje zrušení společné zemědělské politiky. Proto nebudeme za žádných okolností hlasovat pro zprávu poskytující Komisi, jejíž legitimitu neuznáváme, ještě větší pravomoc.

  Françoise Castex (PSE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Chatzimarkakise, jíž se snaží zlepšit plnění rozpočtu společné zemědělské politiky a transparentnost. Jinými slovy identifikovat příjemce pomoci pro zemědělství.

Cítím jako oprávněné, že společná zemědělská politika, jedna z největších položek výdajů EU, je často zpochybňována kvůli nepřehlednosti, s níž je řízena zemědělská pomoc. Hodnota této zprávy spočívá v tom, že objasňuje situaci.

Nejvíce jsem spokojná s tím, že na internetu budou uveřejněny všechny národní seznamy přímých příjemců pomoci EU a mají být vytvořena propojení mezi webovými stránkami Komise a platebních agentur členských států.

Monitorování financování společné zemědělské politiky však musí být prováděno v přísném souladu s nařízeními, která se týkají ochrany údajů. Proto jsem hlasovala proti pozměňovacím návrhům, které vyžadovaly registraci nebo zaznamenávání uživatelů, kteří si prohlížejí údaje, neboť transparentnost musí být garantována na obou stranách.

Taktéž věřím, že údaje týkající se plateb Evropského zemědělského fondu na rozvoj venkova by měly být rozděleny tak, aby mohli být identifikováni hlavní příjemci.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Považujeme za nezbytnou potřebu vyjádřenou v návrhu Komise a zdůrazněnou v parlamentní zprávě o zvýšení transparentnosti ve financování společné zemědělské politiky jako i v poskytování účtů vzhledem k postupům výdajů institucí EU. Taktéž je nezbytné, aby byla zlepšena kontrola rozpočtu. Jsme však zklamáni omezeným rozsahem návrhu a skutečnost, že Evropský parlament nebyl dost ambiciózní ani v jedné ze svých zpráv, ani v jejich pozměňovacích návrzích.

Podle našeho názoru stále existuje několik návrhů bez praktického využití, které vlastně omezují svobody a záruky občanů. Je to například požadavek, aby se „ti, kteří používají, nebo čtou údaje [na internetu] podepsali nebo zaregistrovali“. Kromě toho je v návrhu Komise stejně jako ve zprávě EP určitá mnohovýznamovost, pokud jde o neustálé zveřejňování informací. Od začátku je navrhováno, aby bylo prováděno „posouzení výhod nebo jiné posouzení zveřejňování těchto údajů“ v budoucnosti. Dalším zpochybnitelným faktem je upevnění pravomoci Komise kontrolovat členské státy.

Závěrem, zastáváme názor, že nejlepším způsobem, jak zvýšit „transparentnost a veřejné porozumění společné zemědělské politiky“ – cíli vyjádřenému v návrhu, je celková revize.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Návrh Komise provést jisté změny a doplnění k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (SZP) je třeba proto, aby byl tento postup přehledný.

Věřím, že zvýšená transparentnost společně s efektivnějším využíváním zemědělských fondů by pomohla snížit nedůvěru evropských obyvatel v SZP a evropské instituce.

Proto hlasuji pro zprávu, kterou předložil pan Chatzimarkakis, jíž se potvrzuje názor Komise a jsou přidány jisté změny a doplnění, které považuji za důležité.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která navrhuje řadu zlepšení v oblasti transparentnosti společné zemědělské politiky (SZP). Žádá, aby byly na internetu zveřejněny vnitrostátní seznamy příjemců přímé zemědělské pomoci EU. Ve Spojeném království už to tak je a rád bych viděl totéž i v ostatních zemích. Zpráva žádá také zlepšení postupů v případě nedodržování požadavků zveřejňování a zahrnutí ochrany údajů do samotného předpisu Komise.

  Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) Naši malí zemědělci, kteří jsou solí země, jsou celoplošně topeni v moři neodůvodněné byrokracie a podléhají satelitnímu dohledu a běda jim, pokud jejich plot stojí trochu více vpravo nebo vlevo. Znovu nastal čas pro trochu lidskosti namísto nesmyslného bití našich těžce pracujících malých zemědělců byrokratickými holemi. Černé ovce, které vytvářejí celá pole a obchodní aktivity a které způsobují BSE a jiné skandály, by měly být pojmenovány a zahanbeny.

Je však výsměchem tvrdit, že ceny rostou, což by byl důvod k tomu, aby dotace byly sníženy. Rakouští zemědělci, kteří se zabývají ekologickým pěstováním, dostávali před vstupem do EU přibližně sedm šilinků, což je 95 centů, za litr mléka. Dnes dostávají jen 30 centů, to znamená, že přicházejí o tisíce EUR a zároveň musejí bojovat se stále se měnícími byrokratickými nařízeními, které jim ještě více komplikují životy!

Plánovaná „zdravotní prohlídka“ proto musí sloužit pouze jedinému účelu: vytvořit lepší, spolehlivější a dlouhodobější rámec, nikoli přinášet reformu hrubou silou a způsobit, že naši stávající zemědělci odhodí flintu do žita. Vzhledem k velkému útěku ze zemědělství v Evropě musí být přísně odmítnuta myšlenka, že nevyčerpané zemědělské zdroje by mohly být použity na prestižní projekty, jako je například Galileo. Musíme si za každou cenu zachovat naši soběstačnou kapacitu a neměli bychom se nabízet jako rukojmí ve prospěch genetických inženýrských společností.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Zpráva Jorgose Chatzimarkakise posiluje dále iniciativu Komise na zvýšení oprávněnosti politik EU zveřejněním všech údajů o provádění výdajů a zlepšené kontrole účetnictví a rozpočtování v odvětví zemědělství spolu s dalšími věcmi jakožto výsledkem mnohých změn.

Podporoval jsem části zprávy, které se snažily zlepšit veřejnou transparentnost týkající se zdrojů Společenství a zveřejnění informací o příjemcích. Podobně jsem podporoval potřebu, aby členské státy zajistily výroční zveřejňování ex post prostřednictvím internetu, o příjemcích Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a sumy přijaté každým příjemcem v rámci všech těchto fondů.

Nesouhlasil jsem však s ustanoveními, podle nichž používání nebo prohlížení informací vyžaduje podpis nebo registraci, protože toto je v rozporu se švédskou zásadou práva na anonymitu v souvislosti s používáním takových veřejných informací.

Můj záměr hlasovat proti pozměňovacímu návrhu 20 se zřetelem k silné švédské zásadě veřejného přístupu k úředním dokumentů byl zapsán do zápisu, poté, co byl hlas v mém jméně odevzdán nesprávně.

  Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně. − Strana UKIP se zdržela hlasování o této zprávě, protože neuznává legitimitu Parlamentu. To žádným způsobem neodráží naše stanovisko k obsahu zprávy.

Strana UKIP si přeje zrušení společné zemědělské politiky. Proto nebudeme za žádných okolností hlasovat pro zprávu poskytující Komisi, jejíž legitimitu neuznáváme, ještě větší pravomoc.

– Zpráva: Saïd El Khadraoui (A6-0320/2007)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlavním cílem jednání Evropské komise v rámci mandátu, který získala od Rady, bylo ustanovení Otevřeného prostoru pro leteckou dopravu (OAA) mezi EU a USA, nad rámec bilaterálních dohod, které v současnosti existují mezi jednotlivými členskými státy a USA. Cílem je vytvořit jednotný liberalizovaný trh pro leteckou dopravu mezi EU a USA, „ve kterém by mohly investice proudit volně a ve kterém by mohly evropské a americké letecké společnosti poskytovat letecké služby bez jakéhokoli omezení včetně služeb na domácích trzích obou stran“.

Cílem EU je zajistit reciprocitu ze strany USA v liberalizaci letecké dopravy, zejména vzhledem k odstranění „existujících právních omezení o zahraničním vlastnictví a kontrole leteckých společností USA a o vnitrostátních letech“ a taktéž se zřetelem k „právu založení“ a „státní pomoci“.

Proto potvrzujeme, že by tento druh dohody měly uzavírat členské státy a nikoli Společenství, tím spíš, že tato záležitost má takový strategický význam a „mohla by sloužit jako vzor pro další liberalizaci a regulační konvergenci na celém světě“. Proto opětovně potvrzujeme naše stanovisko podpořit liberalizaci této důležité veřejné služby v každé zemi.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu rozhodnutí Rady a představitelů vlád členských států Evropské unie na setkání s Radou, o uzavření dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé a jejímu dočasnému provedení (8044/3/07 – KOM(2006)0169 – C6-0210/2007 – 2006/0058(CNS)).

Pan El Khadraoui správně upozornil na význam vytvoření Oblasti pro otevřenou leteckou dopravu mezi EU a USA a tím umožnění vzniku jednotného trhu pro leteckou dopravu mezi EU a USA. Podporuji názor, že by to umožnilo, aby investice volně proudily a aby letecké společnosti EU a USA mohly poskytovat letecké služby bez jakéhokoli omezení včetně služeb na domácích trzích obou stran. Představuje zásadní krok vpřed.

Bylo naprosto přiměřené nastolit otázku ochrany životního prostředí v této souvislosti. Odvětví letecké dopravy má několik nepříznivých vlivů na životní prostředí, zejména jakožto zdroj hluku, a též přispívá ke klimatickým změnám. Proto souhlasím s ustanovením vyzývajícím EU i USA, aby přijaly účinná opatření na snížení negativního vlivu letecké dopravy na životní prostředí.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která podporuje plány na liberalizaci dohod o letecké dopravě mezi EU a Spojenými státy americkými. Vyrovnávají se tím podmínky pro evropské letecké společnosti s lety do USA a mělo by to umožnit rozumnější vytváření tras, které povede k lepším službám a efektivnějšímu směrování letových tras. Prostřednictvím zvýšení počtu možných transatlantických tras by to mohlo dokonce vést ke snížení cestovních nákladů pro cestující.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Uzavření této dohody by mělo uspokojit dlouho existující potřeby na obou stranách Atlantického oceánu s evidentními výhodami pro spotřebitele, které vyplývají z další liberalizace a regulační konvergence na celém světě. Pro EU bude sloužit i jako záruka dodržování souladu s právními předpisy Společenství.

Vykonanou práci na uzavření této dohody je proto třeba chválit, pakliže nový právní rámec zajišťuje rozsáhlou dohodu o vytváření integrovaného transatlantického trhu s leteckou dopravou, který bude užitečný pro spotřebitele i společnosti.

Při čtení této dohody je však zřejmé, že odstranění omezení zahraniční kontroly leteckých společností USA je do jisté míry nepřiměřené a kromě toho nebyly zahrnuty vnitrostátní lety. Návrh Evropského parlamentu zahrnout další etapy, lhůty na uzavření a následky nesouladu s tímto etapovitým přístupem k dohodě je proto velmi důležitý a je třeba ho chválit. Dále byly stanoveny podmínky na dosažení úplné vzájemnosti na trhu letecké dopravy EU a USA, pokud jednání nedosáhnou rovnováhy, kterou si obě strany přejí.

V krátkosti, je to dobrý start směrem k cílům, kterých ještě nebylo dosaženo.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Jsem si jistý, že taková dohoda je potřebná. Musí to však být dohoda, kterou je možné provést na obou stranách. Letiště na jihovýchodě Anglie musejí mít otevřené letištní provozní intervaly pro partnerské letecké společnosti z USA a možná i pro mnohé další. Recipročně to však v USA neplatí. Tzv. práva svobody se evropským leteckým společnostem na vnitrostátní lety v USA neposkytují. To znamená, že lety směřující z Gatwicku do New Yorku nemohou letět do Los Angeles, ale americké lety do Gatwicku mohou letět v EU kamkoli chtějí. Podobně nebyla změněna pravidla týkající se zahraničního vlastnictví amerických leteckých společností.

V první fázi dohody očividně chybí rovnováha a nedostatek rovnováhy v neprospěch EU musí být naléhavě řešen ve druhé fázi jednání. Těším se na posílení tohoto úsilí během dialogu transatlantických zákonodárců.

– Zpráva: Alain Lamassoure, Adrian Severin (A6-0351/2007)

  Philip Claeys (ITS). – (NL) Vážená paní předsedající, nebudu se znovu vracet ke včerejší rozpravě. Tehdy jsem vysvětlil, že podle nás je zpráva pana Lamassourea úplně postavená na hlavu, neboť stále nemáme platnou přechodnou smlouvu, stále nemáme novou smlouvu. Problém této zprávy je, že opět nechává na svobodě typickou lochnesskou příšeru eurofederalistů, což je spektrum nadnárodních seznamů, na jejichž základě by byli voleni někteří poslanci Evropského parlamentu. Dobře tedy, stále vycházím z předpokladu, že jsme tu zástupci našich voličů v členských státech, našich obyvatel v členských státech a nejen abstraktních občanů Evropské unie.

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, věřím, že dům by se měl stavět směrem nahoru od základů, nikoli opačně, což je vlastně to, co dělá zpráva předložená panem Lamassourem a panem Severinem. Smlouva o Evropské unii vytváří základy. Smlouva musí být nejprve ratifikována a věřím, že ratifikace bude uskutečněna během následujících několika týdnů. To je jeden z důvodů, prč jsem hlasoval proti této zprávě, ačkoliv obsahuje mnoho dobrých bodů. Dalším důvodem, proč jsem hlasoval proti, je ten, že nesouhlasím s tím, aby má země byla zastoupena o tři poslance méně, než je tomu v současnosti. Počet polských poslanců by se snížil z 54 na 51. Toto jsou moje důvody pro hlasování proti zprávě.

  Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). – (ES) Včera jsem předložil své vysvětlení hlasování písemně a dostal jsem odpověď v tom smyslu, že se tím ještě budeme zabývat a tak dále. Toto je jedna věc. Mé jméno je však Irujo Amezaga. „Amenaza“ znamená ve španělštině něco úplně jiného: znamená to „hrozbu“ a nemyslím si, že jsem právě hrozbou.

V každém případě, moje vysvětlení hlasování se týkalo zprávy pana Lammasoura. Hlasoval jsem proti této zprávě a uznávám, že složení Evropského parlamentu je složitou záležitostí. Můj pozměňovací návrh o nadstátních volebních obvodech, který uznává politické a kulturní skutečnosti a mířil nad rámec současných členských států, byl ve výboru zamítnut. Pokud opravdu chceme Unii evropských občanů, jak se uvádí ve Smlouvě o ES, tento Parlament by měl být otevřený jiným skutečnostem.

  Předsedající. − Omlouvám se za svou výslovnost – moje hodiny španělštiny pokračují.

  Jim Allister (NI), písemně. − Pokud jde o budoucí složení Evropského parlamentu, hlasoval jsem proti neoprávněnému pokusu (pozměňovací návrh č. 26) zvýšit zastoupení Irské republiky na 13 poslanců EP. Severní Irsko má 1,7 milionu obyvatel a tři poslance EP. Irská republika má 4,3 milionu obyvatel, přičemž podle pozměňovacího návrhu č. 26 by měla mít 13 poslanců EP. To znamená jednoho zástupce na každých 330 000 občanů, přičemž v Severním Irsku je poměr jeden poslanec EP na 630 000 občanů. Irská republika má už dnes zjevně velmi početné zastoupení a měla by být šťastná, že má 12 křesel.

  Jan Andersson, Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokrati, jsme hlasovali pro zprávu. Věříme, že zásada degresivní proporcionality je odůvodněná a má dobré šance na to, aby byla podpořena hlavami států a vlád EU. Ostatní návrhy, které byly předloženy, nemají reálnou šanci, aby byly na summitu přijaty. Zpráva dává Švédsku 20 míst namísto 18, která bychom získali, pokud by byla uplatněna smlouva z Nice. Je proto důležité, aby byla smlouva přijata. Jinak bude uplatněna smlouva z Nice, což by znamenalo, že všechny členské státy s výjimkou Německa by ztratily místa.

Otázky, jak vymezit koncepci občana a jak vypracovat základ obyvatelstva, kterým je řízeno rozdělení míst, musí být prozkoumány.

Máme velké pochybnosti o nadnárodních seznamech na volby do Evropského parlamentu. Pokud však bude záležitost prozkoumána, je možné, že ji přijmeme.

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu od mých kolegů, Alaina Lamassoura a Adriana Severina o složení Evropského parlamentu. Oba vědí, že současné složení EP, ustanovené Aktem o přistoupení Bulharska a Rumunska z roku 2005, musí být upraveno, i když by to mělo znamenat návrat zpět k ustanovením smlouvy z Nice.

Chválím nabídku Alaina Lamassoura na sjednocení jeho politické skupiny a mrzí mě, že si mnohé národní postoje, které byly v nesouladu s rozhodnutími Rady, vyžádaly nepříjemnou rozpravu a případně arbitráž v plénu. Tato rozprava v některých případech upozornila na rozsah národního sobectví.

I když mám výhrady k myšlence prozkoumat možnost volby některých poslanců na nadnárodních seznamech, teší mě příloha 2 usnesení, jímž je od mezivládní konference vyžadováno, aby požádala Parlament o návrh týkající se voleb členů přímou všeobecnou volbou, která poskytuje přiměřenější vymezení pojmu „občané“ v článku 9 písm. a) bod 2 smlouvy o EU. Určitě musí být vymezena koncepce evropského občana.

  Gerard Batten, Godfrey Bloom, Derek Roland Clark, Michael Henry Nattrass, Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně. − Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu č. 25. Spojené království je stále členem EU a počet poslanců EP zastupujících Spojené království by vůbec neměl být snížen. Hlasování ve prospěch 74 poslanců EP by znamenalo hlasovat pro snížení o čtyři členy. Podle navrhované zásady degresivní proporcionality, který teprve musí být definován, by malé země a mikrostáty získaly neúměrné zastoupení, přičemž velké státy, jako například Spojené království, by dostatečné zastoupení neměly. Pokud vezmeme v úvahu, že od roku 2004 se do Spojeného království vystěhovala velká část populace východní Evropy, která má nyní právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu, počet poslanců EP za Spojené království by měl zůstat minimálně na současném počtu 78, pokud by ještě neměl být zvýšen.

  Colm Burke, Avril Doyle, Jim Higgins, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. − Během hlasování o zprávě pana Lamassoura jsme společně hlasovali pro spravedlivé rozdělení křesel mezi členskými státy a především pro 13 křesel pro Irsko. Během celého procesu jsme vedli kampaň za 13 křesel pro naši zemi.

Argumenty pro jsou dobře známé. Populace v Irsku prudce stoupá. Je nejrychleji rostoucí populací v Evropě, a to z hlediska přirozeného nárůstu počtu obyvatel, jakož i z hlediska celkového zvýšení. Zároveň jsme patřili mezi země, které z hlediska počtu křesel v Evropském parlamentu podle Smlouvy z Nice proporcionálně nejvíce ztratily.

Bohužel, irská vláda neudělala dost na podporu kampaně na udržení našeho aktuálního počtu 13 křesel.

Naše dnešní hlasování alespoň zajistí, aby počet křesel pro Irsko neklesl na období dalšího mandátu pod 12 s ustanovením o kompletním posouzení před rokem 2014, včetně sporné otázky o použití statistického základu obyvatelstvo versus občané na vyhodnocení počtu poslanců v EP pro členské státy.

  Françoise Castex (PSE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Lamassoura o rozdělení míst v EP po legislativních volbách v roce 2009. Nové rozdělení vyvažuje počet míst v souladu s populačními trendy v členských státech. Jsem ráda, že Francie má o dva poslance EP více, než bylo plánováno v revidované smlouvě z Nice.

Podporuji též myšlenku, že nové rozdělení by mělo být prozkoumáno v dostatečném předstihu před parlamentním obdobím 2014 – 2019 s cílem zajistit spravedlivý a objektivní systém rozdělování míst v Parlamentu, berouc do úvahy změny v počtu obyvatel, což by zabránilo běžnému vzájemnému pomáhání si mezi členskými státy.

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Poslanci volení sociálnědemokratickou stranou (SDP), ačkoliv to nepovažují za dokonalé řešení a ani to nedokáže vytvořit podmínku pro další jednání v kontextu budoucích rozšíření, podporují zprávu pana Lamassoura o složení Evropského parlamentu ze tří důvodů:

1. Některé členské státy nesouhlasí s jednoduchým vymezením všeobecných zásad a vyžadují, jakožto podmínku schválení, přesné vymezení složení EP předtím, než přijmou reformní smlouvu. To by mohlo ohrozit hlavní prioritu portugalského předsednictví Rady.

2. Pan Lamassoure navrhl vyvážené kompromisní řešení, které poskytuje minimálně limity zaručující pluralitu zastoupení menších států se zřetelem k demografické velikosti jiných států prostřednictvím zásady degresivní proporcionality, což zajišťuje spravedlivý vztah mezi státy.

3. Proto blokuje nepřijatelné snahy německých, polských, španělských a italských poslanců posílit váhu některých lidnatějších států snížením zastoupení středně velkých států, jako je Portugalsko.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Musím vyjádřit své znepokojení nad zásadou, která je součástí samotné myšlenky prezentování této zprávy plénu. Nechat Parlament, aby stanovil způsob svého vlastního složení, mi připadá chybné již v základech. Jak řekl jeden můj irský kolega v rozpravě: „Turci nehlasují pro vánoce.“

Jsem poslancem Parlamentu od roku 1984, v té době měl 434 poslanců. Dnes jich máme 785. S každým dalším nárůstem v počtu poslanců se pracovní skupiny, výbory a plénum stávají nepraktičtějšími a jejich neefektivnost stále roste. To se tady snažíme institucionalizovat s předpokládaným „snížením“ na 750 poslanců, což je stále o 30 až 40 % více než je efektivní počet, pokud se nechceme také my změnit na čínský, ve velké míře okrasný lidový kongres s třemi tisíci členy.

Další anomálie, která mě napadla, je, že si sice můžeme určit své vlastní složení, což je životně důležité institucionální rozhodnutí pro všechny evropské instituce a samotnou Unii, ale díky zarytosti jednoho členského státu si nemůžeme zvolit své vlastní místo schůzí a namísto toho nám město Štrasburk, prosáklé azbestem, předalo zajíce v pytli.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. − (PL) Mrzí mě, že se ukázalo jako nemožné najít nové a stálé řešení pro rozdělování míst v Evropském parlamentu mezi různé členské státy Unie. Současný postup rozdělování je dočasný a platí jen pro další parlamentní období.

Postup uplatňovaný při rozdělení míst není pro občany v EU jasný a pochopitelný. Kromě uplatňování zásady degresivní proporcionality měla na rozdělení míst v Parlamentu výrazný podíl také politická kritéria. Toto bylo na škodu zastoupení občanů, což by mělo být hlavní zásadou. Kromě toho je navrhované rozdělení míst založeno na počtu obyvatel v daném členském státě spíš než na počtu občanů příslušného státu. Například moje země, Polsko, by tak ztratila z důvodu dočasné ekonomické migrace přibližně dva miliony svých obyvatel, kteří jsou v současnosti zaměstnáni v jiných členských státech Unie. Mimochodem, bylo by třeba rovněž upozornit, že to ani není logické, když EU podporuje mobilitu pracovníků.

Rádi bychom zdůraznili varování, že zásady, jimiž se řídí Unie, se občanům jeví jako nadměrně komplikované. Občané mají proto o institucích Unie čím dál více pochybností.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Jsme důrazně proti myšlence jednoho volebního obvodu v celé EU s možná 10 % míst Evropského parlamentu. Vytvoření samotného volebního obvodu EU je umělým způsobem, jak vytvořit evropský lid. V Evropě neexistuje společná politická aréna s médii nebo rozpravou, která by pokrývala všechny členské státy. Každá země má svůj vlastní politický program. Snaha prolomit bariéry jazyka a tradice vytvořením stran EU plně závislých na příspěvcích EU je předurčena k zániku.

Připomínáme, že 54,4 % voličů zůstalo během voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 doma. „Strana těch, kteří zůstanou doma“ je největší stranou ve volbách do Evropského parlamentu. Ani v nových členských státech není nadšení pro Evropského parlamentu. Na Slovensku dosáhla volební účast v roce 2004 16,96 %.

S rozšířením EU o země, jako je Ukrajina a Turecko, budou omezeny delegace současných členských států. Toto se dotýká menších skupin a snižuje politickou pluralitu. V Evropském parlamentu nebude místo pro regionální strany nebo menšinové strany.

Zdálo by se, že křesťanští demokraté/konzervativci (PPE-DE) stejně jako socialisté (PSE) budou mít skrytý program s cílem pokusit se vytvořit v Evropském parlamentu systém dvou stran.

Hlasujeme pro zprávu, ne proto, že by byla výborná, ale proto, že představuje zlepšení.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Musíme v tom mít jasno, když jde o mnoho čísel:

1. Tento návrh znamená, že od roku 1999 přešlo Portugalsko z 25 na 24 poslanců a nyní bude jejich počet snížen na 22, zatímco Německo si udrželo svých 99 poslanců, jejichž počet teď bude snížen na 96. Jinými slovy, Portugalsko ztratilo 12 % a Německo ztratilo 3 %.

2. Šest v současnosti nejlidnatějších zemí má přibližně 56 % míst v Evropském parlamentu. Tímto návrhem se jejich kontrola úplně udrží na 56 %. Jinak řečeno, nevzdali se ničeho.

Proto prostřednictvím současné reformy smluv si hlavní mocnosti potvrdily svou kontrolu v Radě, uplatňováním demografického kritéria bez jakéhokoli zvážení a udržují si plnou kontrolu v EP. Portugalsko ztrácí! Pokud někteří mají kontrolu, jiní musejí být...

S cílem skrýt svůj tichý souhlas s takovou nepřijatelnou situací někteří tvrdí, že by to mohlo být horší. Jiní si myslí, že je přirozené, že jen některé země by měly být schopny bránit své zájmy..., na úkor zájmů jiných zemí.

Nakonec, ale bez toho, aby se zapomnělo na jiné důležité aspekty, jako je odmítnutí vytvoření nadnárodního volebního obvodu nebo skutečnosti, že čím méně poslanců má Portugalsko, tím méně budou prezentovat politickou pluralitu existující v naší zemi, potvrzujeme, že spravedlivým řešením na institucionální úrovni musí nepochybně být respektování zásady spolupráce mezi suverénními státy se stejnými právy.

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − Hlasuji pro pozměňovací návrh č. 26, který obhajuje zachování 13 současných křesel pre Irsko. Podle Smlouvy z Nice získalo Irsko 12 křesel. Od této smlouvy se však populace Irska zvýšila o 12 %. Z hlediska národního zvýšení, jakož i celkového růstu, jde o nejrychleji rostoucí populaci v EU. Tato zpráva přiděluje Irsku 12 křesel, což je o tři méně než 15 křesel, které mělo Irsko v letech 1999 až 2004. Znamená to, že ztratíme 20 % naší kvóty z roku 2004.

  Timothy Kirkhope (PPE-DE), písemně. − Britští konzervativci jsou proti Ústavní smlouvě EU a proti návrhu reformní smlouvy EU. Nesouhlasíme s podmínkami návrhu mandátu mezivládní konference, který předložila Evropská rada, ani s textem návrhu smlouvy, který byl zveřejněn 5. října.

V souvislosti s požadavkem Rady na stanovisko Evropského parlamentu o jeho budoucím složení se britští konzervativci zdrželi hlasování o zprávě pánů Lamassoura a Severina. Dělali jsme to proto, že nesouhlasíme s modelem a metodou, které navrhují společní zpravodajové. Podle našeho názoru jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Zároveň nesouhlasíme s výzvou volit poslance EP pomocí nadnárodních seznamů.

Zároveň velmi litujeme, že se ztratila důležitá historická parita, která v této otázce existovala mezi Spojeným královstvím, Francií a Itálií. Navzdory tomu jsme však odhodláni pokračovat v obhajobě nejlepších zájmů lidu Spojeného království, který je podle našeho názoru momentálně v Evropském parlamentu zastoupen nedostatečně. Tyto faktory vedly k našemu stanovisku k hlasování o této zprávě.

  Carl Lang (ITS), písemně. – (FR) Jak může být předložena zástupcům členských států zpráva, v níž jsou použity právní a institucionální návrhy, které jsou zároveň nejasné, nové, nebezpečné a utopické?

Degresivní proporcionalita, hlavní charakteristika zprávy, neznamená nic, jen skutečnost, že větší státy budou opět ztrácet místa ve prospěch malých států. Je pravda, že na setkání Evropské rady v Nice pan Chirac původně inicioval postup dohody poprvé odpojit Francii se zřetelem k Německu, což je v rozporu s duchem smluv.

Pokud jde o volbu poslanců z nadnárodních seznamů, je evidentní, že cílem je v tomto případě zbavení se politicky nesprávných stran, které nepřijímají unavený sociálnědemokratický konsensus a odstranění jakéhokoli odkazu na cokoli, co je stále královskou doménou národních států. Toto určitě nemůžeme akceptovat.

Pojem evropského občana, který nastolili zpravodajové, je nebezpečný i utopický a v podstatě je totalitní. Vyplývá z něj, že národnost je věcí minulosti a že odvážný nový svět sestává z nového „odnárodněného“ člověka, zbaveného svých kořenů, historie a kultury.

Ze všech těchto důvodů cítíme, že Lamassourova zpráva je nepřijatelnou právní, politickou a institucionální regresí.

  Kartika Tamara Liotard a Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. – (NL) Rozdělení míst v Parlamentu mezi členské státy se nezakládá na objektivních číslech počtu obyvatel, ale na slibech daných v minulosti a na jednáních, která byla úspěšná nebo neúspěšná. To je důvod, proč velké země, Francie, Itálie a Spojené království vždy mají stejný počet míst navzdory tomu, že mají rozdílné počty obyvatel, stejně jako Španělsko a Polsko. Totéž platí pro Řecko, Portugalsko, Belgii, Českou republiku a Maďarsko. Některé země jsou podprůměrně zastoupeny, jako například Nizozemsko, které bylo v roce 2000 dost nerozumné, aby se spokojilo s menším počte křesel v Parlamentu výměnou za více hlasů v Radě. Podporujeme návrh zpravodajů, neboť je blíže spravedlivému rozdělení více než předchozí návrhy. Odmítáme všechny pozměňovací návrhy, které chtějí méně spravedlivé rozdělení, bez ohledu na to, koho upřednostňují, nebo které dělají rozdíly mezi „občany“ a jinými obyvateli, když se počítá počet obyvatel jednotlivých zemí. Podporujeme pozměňovací návrhy, jimiž se automaticky spojuje budoucí rozdělování křesel s počtem obyvatel členských států. Odmítáme budoucí snížení v počtu křesel pro členský stát, pokud nevyplynou z poklesu počtu obyvatel, ale z maximálního počtu 750 křesel nebo z hledání rámce pro zvolení podílu poslanců z nadnárodních seznamů. S takovou podmínkou hlasujeme pro.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro a vítám zprávu pánů Lamassoura a Severina o složení Evropského parlamentu. Považuji však za poměrně zvláštní, že Parlament má právo rozhodnout o rozdělení svých křesel, nikoli však o místě, kde jedná. Je zřejmé, že Rada není schopna vyřešit nepořádek spočívající v tom, že Parlament má tři sídla. Vyzývám ji proto, aby postupovala logicky a dala Parlamentu právo rozdělit svá křesla tím, že mu dá právo rozhodnout, kde bude zasedat.

Tato zpráva doporučuje nové, spravedlivější složení Evropského parlamentu, které má být uplatněno v letech 2009 až 2014. Souhlasím s operativní zásadou degresivní proporcionality, kterou zpráva obsahuje a která vyžaduje od větších členských států přijmout menší počet poslanců EP, jak to umožňuje přísné proporcionální rozdělení. Tím bude zajištěno, že menší členské státy budou mít životaschopné parlamentní delegace, přičemž počet poslanců Parlamentu se může vrátit na trochu rozumnější hodnotu 750.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Za předpokladu potřeby změnit složení Evropského parlamentu z důvodu minulých a budoucích rozšíření věřím, že řešení přijaté v této zprávě je konzistentní s tím, co už bylo dohodnuto (Nice), pokud nezvyšuje kontrolu nejlidnatějších států nad ostatními, udržováním modelu vyváženosti mezi státy, což je celkem pochopitelné, a pomáháním snižovat těžkosti spojené s přijetím reformní smlouvy.

Proto navzdory tomu, že odkazuje, jak je vidět z hlasování, na model založený na koncepci občanství a nikoli trvalého pobytu, za předpokladu, že spojení mezi občany a Evropskou unií musí být otázkou občanství a nikoli trvalého pobytu, jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Marek Siwiec (PSE), písemně. − Dnešní hlasování bylo rozhodující pro budoucí fungování EP. V případě takovéto citlivé otázky je třeba, aby EP vydal silné politické upozornění Evropské radě a ukázal, že národní zájmy je možné překonat a dohodnout se na lepším systému, než byl systém stanovený Smlouvou z Nice. I když dnešní návrh není ani zdaleka dokonalý, je spravedlivější než rozdělení křesel stanovené Smlouvou z Nice. Po tom, co EP jednohlasně vyzval Radu, aby definovala pojem „občan“ podle článku 9a odst. 2 v dostatečném předstihu před dalšími volbami v roce 2014, rozhodl jsem se v zájmu své země a fungování EP hlasovat pro zprávu, protože představuje určitý pokrok v souvislosti s tím, na čem jsme se předtím dohodli.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − (SV) Význam této záležitosti by neměl být přeceňován. Nové rozdělení členů mezi členské státy nezmění současný vývoj v EU. Většina bude nadále zůstávat s hospodářskými liberály a federalisty v Parlamentu. Ve zprávě jsou však jasně vyjádřeny zásady spravující rozdělení, které svou povahou bude v konečné analýze přibližné. Rozdělení bude ještě lepší než je v současné situaci, když největší země získá méně poslanců, zatímco nejmenší země jich získají více. Proto jsem hlasovala pro zprávu, ačkoliv v ní jsou určité odstavce, které nepodporuji, zejména ustanovení o nadnárodních seznamech a evropských stranách.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Řecká komunistická strana v Evropském parlamentu hlasovala proti zprávě pánů Lamassoura a Severina, protože nadále posiluje konfrontační povahu Evropského parlamentu.

  Thomas Wise (IND/DEM), písemně. − Hlasoval jsem proti pozměňovacímu návrhu č. 25. Spojené království je stále členem EU a počet poslanců v EP zastupujících Spojené království by vůbec neměl být snížen. Hlasování ve prospěch 74 poslanců EP by znamenalo hlasovat pro snížení o čtyři členy. Podle navrhovaného principu degresivní proporcionality, který musí být teprve definován, by malé země a mikrostáty získaly neúměrné zastoupení, přičemž velké státy, jako například Spojené království, by měly nedostatečné zastoupení. Pokud vezmeme v úvahu, že od roku 2004 se do Spojeného království vystěhovala velká část populace východní Evropy, která má nyní právo hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu, počet poslanců EP za Spojené království by měl zůstat minimálně na počtu současných 78, pokud by neměl být ještě zvýšen.

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Švédsko by mělo vyhlásit referendum o nové ústavě na získání výjimky a doložky o připojení (jako Spojené království). S takovou doložkou o připojení Švédsko například získá právo rozhodnout se samo, jestli a jakým způsobem a také kdy zavede euro a podepíše sociální chartu. To však neznamená, že nechci jako základ pro EU jasný dokument, který zřetelně vymezuje rozsah pravomocí EU. Takový dokument musí vedle jiných věcí obsahovat pravidla o rozdělení míst v Parlamentu. Jsem proto připraven podpořit tuto část návrhu na novou ústavu EU, zejména pokud jde o rozdělení míst.

Skutečnost, že pokud návrh na rozdělení míst nedosáhne souladu s návrhem na novou ústavu EU, existuje velké riziko, že se budeme muset vrátit ke Smlouvě z Nice. Důsledkem Smlouvy z Nice je, že Švédsko získá jen 18 křesel, o dvě méně něž Švédsko získá podle návrhu nové ústavy EU a o dvě méně, než je Švédsko oprávněno dostat se zřetelem k relativní velikosti členských států EU.

− Humanitární situace v pásmu Gazy (B6-0375/2007)

  Françoise Castex (PSE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro usnesení o humanitární situaci v pásmu Gazy. Mám obavy ze zhoršování zdravotních ukazatelů v Palestině a uvědomuji si těžkosti způsobené uzavřením míst hraniční kontroly, čím je snížena hospodářská aktivita a volný oběh zboží a požaduji, aby mohlo být bez překážek umožněno pokračování pohotovostní a humanitární pomoci.

Odsuzuji čím dál složitější životní podmínky, které jsou v pásmu Gazy běžné: blokáda brání pohybu lidí a zboží, částečná privatizace přístupu k vodě, potravinám a elektřině, zničení úrodné půdy a základních služeb, jako je odmítání sběru odpadu, který už delší dobu nefunguje správně.

Cítím naléhavost toho, aby byla v pásmu Gazy plně respektována lidská práva a chtěla bych vyzvat k zorganizování mezinárodní mírové konference, která by zavedla spravedlivý a trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci. Mír založený na příslušných rozhodnutích Rady bezpečnosti OSN týkajících se práva Izraelců žít v rámci bezpečných a uznaných hranic a právo Palestinců na životaschopný stát.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Toto usnesení podporuji. Současná humanitární situace v pásmu Gazy může vyvolávat jedině hluboké obavy. Izraelská blokáda pásma Gazy musí být zrušena a musí být zajištěny dodávky elektřiny a paliva. Izrael zároveň musí zaručit tok finančních aktiv do pásma Gaza, který byl pozastaven v září 2007, protože jejich nedostatek vážně ovlivnil hospodářský, společenský a každodenní život Palestinců.

Rada a Komise musejí vyvinout maximální tlak, aby přesvědčily izraelskou vládu o potřebě posunu a zaručily budoucí základní humanitární pomoc pro Palestince.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) V této hrozné situaci, do níž se dostali palestinští obyvatelé, přijal Evropský parlament usnesení, které uznává mimořádně vážnou situaci nejen v pásmu Gazy, ale i na ostatních palestinských okupovaných územích, a zároveň nedává vinu Izraelu, ani ho neodsuzuje za jeho hluboce zakořeněnou zodpovědnost, zejména za zničení palestinské samosprávy a jejích podpůrných institucí a infrastruktury včetně těch, které splňují nejzákladnější potřeby obyvatelstva a za snahu zabránit tvorbě svrchovaného, nezávislého a životaschopného Palestinského státu.

Izrael uvalil brutální blokádu na pásmo Gazy, tím vytvořil, jak před dlouhou dobou odsuzovali úředníci OSN, obrovské vězení pro Palestince, vzal jim nejzákladnější lidská práva a brání jim v poskytování humanitární pomoci organizacemi OSN.

Je nezbytné, aby tato nelidská blokáda byla zrušena s tím, aby Izraeli bylo nařízeno ukončení agrese směřující na Palestince a plné respektování a dodržování mezinárodních práv a usnesení OSN. Je taktéž velmi důležité, aby byla Palestincům poskytnuta naléhavá humanitární pomoc.

Spravedlivého a trvalého řešení pro Střední východ bude možné dosáhnout jedině respektováním nezcizitelného práva Palestinců na svůj vlastní nezávislý a svrchovaný stát, s respektováním hranice z roku 1967 a s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které zaměřuje naši pozornost na vážnou situaci lidí v pásmu Gazy. Vyzývá Izrael, aby plnil své mezinárodní závazky podle Ženevské dohody, aby zaručil tok humanitární pomoci, humanitární podporu a základní služby, jako je elektřina a palivo, pro pásmo Gazy. V rámci výzvy uspořádat mezinárodní mírovou konferenci, ukončení blokády a žádosti o společnou práci Komise a Rady se připojuji k většině ostatních poslanců v EP a podporuji myšlenky, které mohou zlepšit situaci lidí trpících následky statusu quo na daném území.

  Pierre Schapira (PSE), písemně. – (FR) Vítám usnesení EP o pásmu Gazy. Opatření podniknuté izraelskou vládou na vyhlášení pásma Gazy za „nepřátelskou entitu“ dláždí cestu hospodářským sankcím. Toto opatření přichází v době, kdy je pásmo Gazy ponořeno do humanitární krize, která se prohloubila opožděním přímé mezinárodní pomoci palestinské samosprávě a neschopností Izraele zaplatit dlužné daně palestinské samosprávě od března 2006.

I když izraelské zodpovědné orgány umožnily vstup kamionů s potravinami do Gazy, Agentura OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům na Blízkém východě hlásí nedostatky základních potravin způsobené častými uzavírkami hraničního přechodu Kami.

Nečelili bychom humanitární krizi takových rozměrů, pokud bychom v první řadě nepřerušili svou pomoc Palestincům. Mnohé jiné organizace udržovaly spolupráci s Palestinou, zejména velký počet evropských místních orgánů. Nenastal čas na to, abychom prozkoumali naši politiku sankcí proti Palestině tak, aby neohrožovala dodávky nejpotřebnější humanitární pomoci místnímu obyvatelstvu?

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Chci zdůraznit závažnost humanitární situace v pásmu Gazy.

Chápu sice, že je to politická situace, co způsobuje vážnou situaci lidí v Gaze, jsou to však lidé – muži, ženy a děti – kteří trpí. A jen Bůh ví, jaké to bude mít dlouhodobé následky.

Souhlasím s tím, že Izrael se v rámci svých vlastních hranic musí cítit bezpečně. Nicméně má i povinnost zajistit, aby se do pásma Gazy dostala humanitární pomoc a podpora.

Gaza nese zodpovědnost za ukončení útoků na Izrael. A my všichni máme zodpovědnost za podporu životaschopného státu pro Palestince tak, aby palestinský lid mohl žít v bezpečí a míru.

Podporuji tuto zprávu, protože je momentálně opravdu nezbytné, abychom se my tady, v EU, výrazně postavili za lidi z Gazy. Potřebují naši pomoc a my bychom jim ji měli poskytnout.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Chci podpořit snahu těch poslanců, kteří nasměrovali naši pozornost na kritické problémy, s nimiž se setkávají obyvatelé pásma Gazy, Izraelského státu a oblastí Palestiny.

Jediná cesta vpřed je postupovat podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN a svolat mezinárodní mírovou konferenci na toto téma.

− Zpráva: Raül Romeva i Rueda (A6-0338/2007)

  Bernadette Vergnaud (PSE). – (FR) Vážená paní předsedající, jsou zabíjeny, protože jsou ženami. Tyto vraždy, známé jako feminicidy, jsou způsobeny sociálními souvislostmi ovlivněnými patriarchálním postojem, který brání ženám stát se sociálně nezávislými.

Mimořádně vyvážená správa, kterou předložil pan Romeva, ačkoliv odkazuje specifičtěji na vraždy žen v Latinské Americe a Mexiku, tvoří součást globální strategie na odstranění a zabránění násilných úmrtí žen na celém světe. Proto jsem hlasovala pro. EU musí podporovat a chránit hodnoty rovnosti pohlaví.

Moje pozměňovací návrhy, které v zásadě zpravodaj převzal, byly zaměřeny na podporu rodinám obětí, které jsou často úplně bezradné a čím hůř, snášejí bolest s vědomím toho, že tyto vraždy zůstávají bez trestu. Proto chci vyzvat k uvědomělosti a školícím programům zabývajícím se problémy pohlaví a k opatřením na podporu tvorby efektivních ochranných systémů pro svědky, oběti a jich rodiny, psychologickou pomoc a právní pomoc zdarma.

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu našeho španělského kolegy Raüla Romeva i Ruedy o vraždění žen neboli feminicidách ve Střední Americe a Mexiku a o úloze EU.

Mrzí mě, že se zaměřujeme na Střední Ameriku a Mexiko, neboť na světě je mnoho míst, na kterých otázka vraždění žen nikdy nebyla vyřešena. Podporuji jakoukoli globální strategii snažící se o celosvětové odstranění násilí vůči ženám. Utrpení žen není možné řešit nezaujatě. Musíme ženy podporovat, neboť jejich vzpoura bude u kořene mnoha geopolitických trendů ve prospěch ideálů podporovaných Evropskou unií, zejména rovnost pohlaví.

  Gerard Batten, Godfrey Bloom, Derek Roland Clark, Michael Henry Nattrass, Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně. − Strana UKIP se zdržela hlasování o této zprávě, protože neuznává legitimitu Parlamentu. To žádným způsobem neodráží naše stanovisko k obsahu zprávy.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, která vyjadřuje solidaritu Evropského parlamentu se ženami na celém světě, které trpí násilím včetně těch v našich vlastních zemích Evropské unie, ale se zvláštním důrazem na vážnou situaci v Mexiku a v zemích Střední Ameriky, kde existuje skutečná kultura feminicidy, kde násilnou smrtí v posledních letech zemřely tisíce žen, což není možné jednoduše přisoudit všeobecné atmosféře násilí.

Tato situace pramení z kulturních příčin a sociálně-hospodářských souvislostí, které jsou pro ženy nepříznivé, a je horší v případě domorodých žen, které trpí z důvodu vysoké ekonomické závislosti. Tuto situaci však ztěžují také kroky zločineckých skupin.

Doufáme, že se touto zprávou vnese více světla do této vážné situace, a tím se pomůže zajistit, aby byly v různých dotčených zemích podniknuty potřebné kroky k ukončení feminicidy a násilí páchaného na ženách.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Strana Junilistan věří, že lidská práva musí být dodržována ve všech společnostech na celém světě a to jak v členských státech EU, tak i v jiných zemích.

Zpráva je návrhem usnesení, kterým jsou členské státy a jiné státy, kterých se to týká, vyzývány, aby pracovaly na dodržování práv žen. Je to záslužná věc, ale toto není správné fórum, na kterém se má diskutovat o této záležitosti. Jako obvykle, v případech, v nichž chce EU jednat jednohlasně v zahraniční politice, zařadí se další odstavce. Návrhy zprávy na nové rozpočtové kapitoly, kampaněmi a zvýšenými povinnostmi se EU snaží vyhradit si více pravomocí a používat otázky, jako jsou tyto, jako prostředky pro daný účel.

Zločiny páchané na ženách jsou nepřijatelné a je třeba přivítat dialog mezi svrchovanými státy, jehož cílem je ukončení tohoto násilí, protože je důležité, aby byla zlepšena zranitelná pozice žen ve velké části světa. EU však nesmí podporovat jednotnou zahraniční politiku a z toho důvodu jsme se rozhodli hlasovat proti této zprávě.

  Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Zprávu podporuji v plné míře. Udržitelný rozvoj není možný bez zohlednění rovnosti pohlaví a práva na důstojnost a mírovou existenci. Na takového zločiny se nemůžeme dívat jen jako na projev kultury a neměli bychom se jimi přestat zabývat jen proto, že byly spáchané na ženách, které si vydělávají na své živobytí jako osoby poskytující sexuální služby. Pokud nevyvineme vážné a důsledné úsilí na zjištění, stíhání a potrestání pachatelů, bude to znamenat, že násilí akceptujeme a nikdo není v bezpečí. Návrhy načrtnuté ve zprávě si zaslouží naši podporu a věřím, že Parlament bude sledovat jejich vývoj. Dimenze lidských práv je v našich externích politikách mimořádně důležitá. Musíme pracovat pro práva lidí na bezpečný a zajištěný život tak, aby si mohli uplatňovat svá demokratická práva a svobody na všech úrovních společnosti a bez ohledu na své povolání a stav.

  Erika Mann (PSE), písemně. − Zpráva pana Raüla Romeva i Ruedy o vraždách žen ve Střední Americe a Mexiku a o úloze Evropské unie v prevenci těchto situací je vyvážená. Ráda bych poděkovala zpravodaji za jeho vynikající práci a jeho postoj. Jednání vedl velmi vnímavým a pozitivním politickým stylem. Ráda bych mu také poděkovala za pozornost, kterou tomuto tématu věnoval.

Z hlediska důležitosti patří lidská práva v Evropské unii na popřední místa. Téma lidských práv hraje, naštěstí, důležitou roli také ve vztazích mezi EU a Mexikem. Jakožto součást dohody o volném obchodě má dokonce jakýsi formální charakter. Rozhodující roli plní i v naší společné parlamentní delegaci, jíž mám tu čest předsedat a jíž z mexické strany momentálně předsedá senátor José Guadarrama Márquez.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která je součástí globální strategie týkající se ukončení a prevence zabíjení žen a která navrhuje jednání EU v rámci partnerských dohod, protože ji velmi podporuji. Doufám, že se této problematiky chopí národní vlády v rámci svých bilaterálních vztahů se zeměmi Latinské Ameriky a evropské instituce v rámci svého strategického partnerství s cílem podpořit politiky prevence a ochrany před násilím.

  Tobias Pflüger (GUE/NGL), písemně. − (DE) Podpořil jsem zprávu pana Raüla Romevy i Ruedy, protože jasně v několika bodech identifikuje hlavní důvody vražd žen v Mexiku a ve Střední Americe: vraždy se odehrávají bez omezení v sociálním a hospodářském kontextu, který sleduje výhradně hospodářské zájmy. Vysoký procentuální podíl z nich se děje v takzvaných zónách volného obchodu s jejich průmyslem nazvaným maquiladora (subdodavatelské společnosti, které vyrábějí pro vývozní trh), v nichž neexistuje sociální infrastruktura a vysoká míra chudoby je provázena beztrestností pololegálních bezpečnostních sil.

Tyto struktury jsou posilovány také vztahy EU s Mexikem a Střední Amerikou s jejich zaměřením na zjednodušení obchodu. Dohoda EU o přidružení se Střední Amerikou, která má být uzavřena do konce tohoto roku, již ve své současné podobě ukazuje, že EU zajímá hlavně liberalizace a deregulace trhu. „Tvorba klimatu příznivého pro obchod a investice“, kterou prosazuje Komise, však vede přesně ke strukturám, které jsou ve zprávě správně identifikovány jako ty, které vytvářejí nepříznivý sociální a hospodářský kontext, který přispívá k vysoké míře vražd žen.

Zprávou je též vyslán důležitý signál, že ustanovení o lidských právech, které bylo dohodnuto v takzvané Globální dohodě mezi EU a Mexikem, musí být konečně uplatněno. Musí být též posílena práce sdružení příbuzných a obětí.

− Zpráva: Bart Staes (A6-0337/2007)

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která doporučuje počítačové monitorování tranzitního pohybu, revizi právního rámce a zlepšení fyzických kontrol ze strany Komise a členských států na základě společné analýzy rizika s cílem předcházet podvodům. Tato problematika ovlivňuje Spojené království: až 4 % možného příjmu z DPH se ztrácejí důsledkem podvodného jednání v této oblasti.

  Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) Odstranění hranic je velmi rychle a prokazatelně pociťováno v obrovském poklesu obratu z cigaret, nejen v pohraničním regionu, ale i ve vnitrozemí. Hrozné podmínky na pracovním trhu svádějí mnohé soukromé jednotlivce, aby přes hranice pěšky pašovali malá množství tabákových výrobků, aby si tím zajistili zvýšení svých příjmů.

Obrovské ziskové marže navzdory vysokým nákladům na přepravu v posledních letech také přispěly k výraznému nárůstu pašování tabáku. Postup, který je často v některých oblastech odepsán jako méně závažný trestný čin, poskytuje živnou půdu pro zločinecké skupiny a je velmi vhodný pro to, aby nakonec bylo jednoduché dodávat tyto výrobky černého trhu kuřákům v EU. Obchodníci na černém trhu vědí, že informační kampaně sotva změní situaci, neboť studie prokázaly, že většina kupujících velmi dobře ví jak o vyšší koncentraci škodlivých látek v těchto výrobcích, tak o riziku uložení trestů.

Role Černé Hory je obzvlášť neslavná, neboť Černá Hora se stala hlavním centrem pašování tabáku v Evropě, přičemž stát se na tom výrazně podílí. Bude třeba vyvinout větší tlak prostřednictvím rozhovorů, které jsou v současnosti uskutečňovány, a samozřejmě bude třeba, aby byly sankce přísnější a byl zaveden jednotný systém štítků, aby skončila situace, v níž lukrativní vývozní podnikání výrobců tabáku končí v nelegálních zpětných dovozech.

  Glenis Willmott (PSE), písemně. − Strana EPLP podporuje záměry dohody se společností Philip Morris v oblasti boje proti podvodům a nezákonnému obchodu s cigaretami v EU. Vláda Spojeného království však dohodu nepodepsala, protože by mohla být v rozporu s existujícími právními předpisy Spojeného království o pašování tabáku. Existující předpisy se vztahují na všechny výrobce tabáku, což je důležité na zajištění toho, aby pašování nebylo přeneseno na produkty vyrobené společnostmi, které se rozhodly dohodu nepodepsat, případně které by se v té stejné chvíli mohly rozhodnout od dohody odstoupit. Tyto předpisy zároveň neobsahují žádné významné výjimky, což umožňuje Spojenému království lépe řešit určité typy problémů v oblasti pašování tabáku, s nimiž se setkává.

– Zpráva: Anne E. Jensen (A6-0349/2007)

  Nina Škottová (PPE-DE). – (CS) Paní předsedající, dámy a pánové, vítám iniciativní zprávu paní Jensenové, protože zhoršující se kvalita pozemních služeb v rámci letecké dopravy se v poslední době stala více než naléhavou a skutečně Achillovou patou.

Příčin je samozřejmě mnoho. Já bych se chtěla zmínit o jevech souvisejících se zvýšenými bezpečnostními opatřeními, tak jak jsou v současnosti realizována na některých letištích EU, hraničícími často až s ponižováním důstojnosti člověka a také se zvýšeným nebezpečím přenosu infekčních chorob a přitom se bezpečnost nijak významně neovlivní. Mluvím například o požadavku na ženy sundávat veřejně cokoliv podobné saku, i když má pod ním dáma pouze spodní prádlo, procházení kontrolním rámem a následné stání na ledové podlaze bosky a také přehrabování se v osobních věcech pasažérů bez respektování základních hygienických zásad.

Je zřejmé, že pokud si nebudeme tohoto všímat, požadovat zlepšení kultury cestování a také slušnost a zdvořilost po zaměstnancích letiště při bezpečnostních kontrolách, stane se letecká civilní doprava v oblasti pozemních služeb někdy otřesným, ale vždy přinejmenším nepříjemným zážitkem.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Upozorněním na rychlý nárůst v přepravě zboží a osob se Komise rozhodla vypracovat akční plán pro kapacitu, účinnost a bezpečnost letišť v Evropě, v němž předkládá soubory opatření.

Usnesení tohoto Evropského parlamentu, navzdory tomu, že obsahuje aspekty, s nimiž souhlasíme, například jeho odkazy na potřebu respektování sociálních zákonů a kolektivních dohod, odborné přípravy nebo potřeb nejvzdálenějších regionů, se upisují koncepci liberalizace odvětví a tvorbě takzvaného jednotného evropského nebe.

Ačkoliv zdůrazňuje, že zodpovědnost za plánování infrastruktur letišť musí mít členské státy, obhajuje „globální přístup EU, pokud jde o potřebu další kapacity, omezení v budoucích investicích do další kapacity a strategických os.

Usnesením je potvrzena nadřazenost pravidel Společenství o hospodářské soutěži, zejména se zřetelem k ustanovení o službách pozemní obsluhy, jejichž další liberalizace není vyloučena. Obhajuje proto zvýšení minimálního počtu poskytovatelů služeb povolených na letišti, přičemž není určeno umělé omezení počtu obchodníků třetích stran a jsou odstraněna omezení bránící tomu, aby poskytovatelé pozemní obsluhy vstoupili na trh.

Toto je naše kritické stanovisko.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Vážený pane předsedo, hlasoval jsem pro zprávu paní Jensenové o kapacitě letišť a službách pozemní obsluhy: směrem k účinnější politice (2007/2092(INI)).

Ve zprávě je přiměřeně zvažována otázka zajištění toho, aby měla letiště požadovanou kapacitu. Pohyby letecké dopravy ročně rostou o 5,2 %. Je vypočítáno, že do roku 2025 bude více než 60 letišť neschopných zvládat poptávku po letech. Ve zprávě se uvádí, že růst v letecké dopravě bude doprovázen technickými a regulačními programy, aby se zamezilo jejímu vnějšímu vlivu.

Zpravodajka správně upozorňuje, že Evropská unie může splnit své podmínky v této oblasti jen tím, že poskytne různé druhy letišť a bude reagovat na specifické potřeby každé země.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která od Komise vyžaduje předložení hlavního plánu na rozšířené letištní kapacity v Evropě ještě před rokem 2009 s cílem prosazovat a lépe koordinovat evropské iniciativy pro tvorbu nových letištních kapacit určených pro mezinárodní dopravu a s cílem lépe využívat stávající kapacity. Pouze koexistence různých letištních modelů podle vnitrostátních specifik umožní EU naplnit své potřeby v této oblasti.

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Hlasovala jsem pro zprávu zpravodajky Anne E. Jensenové o kapacitě letišť a pozemní obsluze směrem k politice vyšší účinnosti, protože ji pokládám za velmi důležitou z hlediska zajištění trvale udržitelného rozvoje evropských regionů. Dopravní infrastruktura představuje často rozhodující faktor pro umístění investicí v regionech, pro rozvoj cestovního ruchu a rychlou přepravu zboží. Letecká doprava tvoří důležitou přidanou hodnotu hlavně pro méně rozvinuté okrajové a ostrovní regiony.

Globalizace a rychlý hospodářský růst vede v EU k růstu poptávky po letech. Současný a budoucí vývoj letecké dopravy v Evropě si naléhavě vyžaduje předvídání potřebných kroků, které je třeba přijmout na úrovni EU ve prospěch jejích občanů a zároveň hospodářství jakožto celku.

Jsem přesvědčena, že obraz všech evropských regionů může být zlepšen budováním nových letišť, modernizací existujících včetně transformace bývalých vojenských letišť na civilní. Výstavba a rozšiřování letištních a logistických infrastruktur vyžaduje náležitou pomoc ze strany vnitrostátních a regionálních orgánů. Letiště musejí figurovat v územních plánech regionů, musejí být zahrnuta do strategie rozvoje, podrobené zkoušce únosnosti z hlediska daného území s důsledným vyhodnocením dopadu environmentálních vlivů.

Za nejdůležitější pokládám financování letištní infrastruktury ze státních a regionálních zdrojů pomocí nezbytné finanční pomoci poskytnuté Transevropskou dopravní sítí, fondem soudržnosti a evropským fondem regionálního rozvoje.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Identifikováním výstavby pomocných letišť v blízkosti jejich zahlcených protějšků jako jedno z řešení ucpání letišť, jak je to vidět v Lisabonu a poznamenáním, že „tradiční letecké společnosti, nízkonákladové letecké společnosti, charterové společnosti, nákladní letecké společnosti a obchodní letadla mají různé požadavky, pokud jde o letištní služby a přidělování provozních intervalů“, Evropský parlament podporuje ty možnosti představené jako méně nákladné a zároveň schopné reagovat na růst v letecké dopravě a bere v úvahu zvláštní charakteristiky toho růstu.

Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože se domnívám, že její podstata je v rozporu se stanoviskem, které obhajuje demokratický a sociální střed/lidová strana (CDS-PP) pro Lisabon, který zahrnuje možnost „Portela +1“.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Zpráva Anny Jensenové se zabývá problémem, který je mezinárodní v nejvyšší možné míře. Jinými slovy, důvodem pro to, abych hlasoval proti většině pozměňovacích návrhů a nakonec, abych se zdržel hlasování o zprávě jako celku, nebyl nedostatek relevantnosti EU. Největším problémem zprávy bylo, že se ve svém konečném znění stala příliš podrobnou. Považuji za složité vidět potřebu všeobecného plánu na úrovni EU spravujícího způsob, kterým jsou organizovány služby pozemní obsluhy na letištích a ještě méně, proč by měl Brusel vytvářet další pravidla a poplatky v souvislosti s odbornou přípravou zaměstnanců nebo umístěním letišť. Bez toho, aby se do diskuse dostalo například umístění letiště Bromma, dospívám k závěru, že to musí být odůvodněné rozhodnutí Stockholmu a Švédska a nikoli Evropského parlamentu.

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Zpráva z vlastní iniciativy o kapacitě letišť obsahuje ambiciózní plány, čeho by mělo být dosaženo ústředním plánováním na straně EU. Podle zprávy Evropa čelí podstatnému nárůstu ve využívání letišť a existuje potřeba optimalizace existujících zdrojů. Tvrdí se, že budoucí vývoj vyzdvihuje potřebu zakročit na úrovni EU „ve prospěch občanů unie a hospodářství EU jako celku“. Zasahuje dokonce do infrastruktury spojení k letištím.

Ve velké většině případů existuje národní hospodářská soutěž mezi zeměmi a letišti a strategická rozhodnutí musejí být uskutečněna na vnitrostátní úrovni. V některých zemích jsou letiště soukromá a investiční rozhodnutí se řídí hodnoceními výnosnosti, zatímco v jiných zemích jsou veřejným majetkem. Myšlenka plánování na úrovni EU v této oblasti je proto celkem nerealistická. Neznáme budoucí poptávku. A mění se po celou dobu a posouvá se mezi různými oblastmi a zeměmi. Neumíme předvídat ani to, jak může růst ovlivnit technický vývoj. Neznáme ani náklady s tím spojené. Kromě toho, obyčejně jsou předpovědi nákladů na infrastrukturu dvakrát až třikrát vyšší, než se odhadovalo. Podobně otázka služeb pozemní obsluhy by měla být záležitostí jednotlivých specifických letišť a neměla by být regulována na úrovni EU.

Zpráva je inspirována myšlením plánovaného hospodářství. Nemohu podpořit tuto zprávu, která se většinou odvolává na systémy, které se vyskytovaly ve starých socialistických zemích, proto jsem hlasoval proti ní.