Předseda. − Konečná verze návrhu pořadu jednání připravená Konferencí předsedů na jejich schůzi ve středu dne 17. října v souladu s články 130 a 131 jednacího řádu byla rozdána. K tomuto návrhu byly předloženy následující pozměňující návrhy:
Středa:
Skupina zelených navrhla předkládání návrhů usnesení na konci diskuze o prohlášeních Rady a Komise týkajících se vrcholné schůzky EU a Ruska.
Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, mluvili jsme o tomto na Konferenci předsedů a řekli, že v návaznosti na vrcholnou schůzku EU a Ruska, cestě pana Putina do Iránu a opravdu závažnému charakteru roztržek, ke kterým tam dochází, by bylo zajisté absurdní, aby tento Parlament o těchto věcech vedl rozpravy a nepřijal usnesení, které by jasně definovalo postoj Parlamentu. Kdo tedy vlastně jsme? Stále chceme mít schopnost spolurozhodovat a nyní, když máme příležitost přijmout rozhodnutí, rozhodneme se neučinit jej.
Jsme zastánci usnesení, které bude předcházet vrcholné schůzce EU a Ruska a pokud bude třeba i dalšího usnesení po skončení této vrcholné schůzky. Je povinností Parlamentu kontrolovat Komisi a stanovovat politické směry a ne se prostě chovat jako debatující společnost.
Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, bylo přeci postupem tohoto domu v minulosti, že se v případě důležitých událostí jako je vrcholná schůzka EU a Ruska, vedla diskuze a posléze vydalo usnesení. Je mnoho toho, co se musí říct a mnoho zpráv, které musí Parlament vyslat k těm, kteří budou Unii zastupovat na této vrcholné schůzce. V podstatě bychom měli vyslat jasnou zprávu Rusku a lidem, kteří nás budou na vrcholné schůzce zastupovat, o nadějích, které do této vrcholné schůzky vkládáme. Moje skupina by proto takový krok podpořila.
(Potlesk)
Richard Corbett, jménem skupiny PSE. – Pane předsedo, pokud nikdo z těch, kteří dnes promlouvají, není proti, já ano.
Ti, kteří podporují návrh usnesení zřejmě věří, že rozpravy v tomto Parlamentu mají váhu pouze tehdy, kdy na jejich konci přijmeme usnesení. Tím v podstatě snižují váhu samotné rozpravy, protože každý z nich pracuje na přípravě textu usnesení mimo tento Parlament, místo toho, aby byl tady uvnitř a diskutoval o něm. Připomínky, které chtějí tito lidé říci před tímto vrcholným setkáním, mohou zaznít v tomto Parlamentu v rámci velmi rázné debaty, od lidí, kteří budou uvádět jasné a rozumné připomínky, namísto toho, abychom šli do svých kanceláří a pracovali celou noc v redakčních výborech a ještě přidali stovky stránek k těm mnoha, které píšeme na konci každého dílčího zasedání.
Je na čase změnit své priority a znovu udělit význam rozpravám na půdě Parlamentu. Žádám poslance, aby vedli v tomto Parlamentu rázné debaty.
(Parlament přijal návrh.)
Herbert Bösch (PSE). - (DE) Pane předsedo, nejsem tu od toho, abych napadal nějak zásadně dodržování jednacího řádu, ale tuto rozpravu vedeme každé pondělí v pět hodin odpoledne. Začínám se divit, proč máme další rozpravu o záležitostech politického významu ve čtvrtek odpoledne. Právě tato otázka být mohla být probrána jinými parlamentními silami, protože pokaždé vedeme stejnou diskuzi o tom, zda nějaký bod, jako např. vrcholná schůzka, kterou někdo někde pořádá, by měla nebo neměla být zařazena na pořad jednání. Já bych velice uvítal, kdyby podobná otázka byla zařazena na pořad jednání tohoto Parlamentu.
Předseda. − Pane Boschi, všichni z Vás, všichni členové tohoto Parlamentu, jsou „pravomocí, která tu je“. Jak uvidíte, ti, kteří se za ně považují, jsou v plénu následně přehlasováni. Taková je prostě naše demokracie. Díky za Vaše připomínky.
Čtvrtek:
Co se týče diskuze o případech porušování lidských práv, skupina PPE-DE požaduje, aby bod nazvaný „Uzbekistán“ byl nahrazen bodem nazvaným „Pákistán“.
Charles Tannock, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedo, budu mluvit jménem své skupiny. Jak víte, před několika dny došlo k největšímu bombovému sebevražednému útoku na naši stranu v době návratu paní Benazir Bhuttové, při kterém zahynulo více než sto civilistů. Pákistánská vláda nedávno deportovala dalšího propuštěného civilního politika, Nawaze Sharifa. V této klíčové strategické jihoasijské zemi se dějí všelijaké věci, které musí Parlament urgentně prodiskutovat.
Není mi známa žádná nedávná změna situace v Uzbekistánu, kromě toho, že Rada jedná o zrušení zákazu vycestování uzbeckým vůdcům. To je v porovnání s tím, co se děje v Pákistánu, nepodstatné, proto bych chtěl naléhavě tento Parlament poprosit, aby podpořil nutnost prodiskutovat situaci v Pákistánu ve čtvrtek.
Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, mezi klady a zápory je vždy velmi obtížné rozhodnout. My podporovali tento návrh a mohli z něj vycházet, pokud by se skupina PPE-DE a ostatní skupiny zavázaly, že Uzbekistán opravdu bude zařazen na pořad jednání a projednán při nejbližší příležitosti. Jinými slovy, změna pořadu jednání neznamená, že pouštíme Uzbekistán a vývoj v této zemi ze zřetele. Pokud dostojíme tomuto závazku, můžeme takový návrh podpořit.
Předseda. − To je zajisté oboustranný kompromis.
Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, nikdo nepochybuje o tom, že Pákistán je závažné téma. Je také důležité přistupovat k této otázce jako k jednomu z bodů odpolední čtvrteční rozpravy o porušování lidských práv. Řešení situace v Pákistánu není jen otázkou zkoumání porušování lidských práv, ale dobrá příležitost, jak projednat aspekty zahraniční politiky EU v celém tomto regionu.
Věřím, že by bylo lepší, kdybychom Pákistán zařadili na příští pořad našeho jednání jako řádnou rozpravu s Radou a Komisí, protože to je podle mého názoru potřeba nejvíce. Situace v Uzbekistánu je otázkou ještě reálnějšího nebezpečí, protože Rada má v úmyslu dnes zrušit určité sankce. Věřím, že v této situaci bychom měli zaujmout stanovisko, že to, co se děje v Uzbekistánu, je případ porušování lidských práv a proto není možné sankce rušit. Toto rozhodnutí může být rychle přijato ve čtvrtek odpoledne. Pákistán je předmětem velmi složité a zásadní zahraniční politiky a měl by být zařazen na pořad našeho příštího jednání.