Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 22. října 2007 - Štrasburk

17. Konvenční zdroje energie a technologie výroby energie (rozprava)

  Předsedající. − Následuje zpráva, kterou připravil pan Reul jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, na téma Konvenční zdroje energie a technologie výroby energie [http://www.europarl.eu.int/oeil/FindByProcnum.do?lang=2&procnum=INI/2007/2091" ] (A6-0348/2007).

  Herbert Reul (PPE-DE), zpravodaj. – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, protože mám několik minut navíc, dovolte mi, abych úvodem poděkoval Komisi, sekretariátu našeho výboru a ostatním zpravodajům. Nebyl to lehký úkol a jsem vděčný, že jsme byli schopni objektivně spolupracovat a hledat nejširší možnou společnou cestu, což není vůbec bezproblémová záležitost.

Naše práce se zakládala na třech oznámeních Komise a naším cílem bylo přinést v této zprávě odpovědi v rámci třech oblastí, které byly obsahem těchto oznámení, což se nám podařilo díky převážné většině členů pověřeného výboru. Výchozím bodem byla všeobecně přijatá zásada, která se opakuje v každé debatě o politice v oblasti energie, konkrétně se jedná o názor sdílený Komisí a Parlamentem o tom, že energetická politika má tří hlavní cíle – konkurenceschopnost, jinými slovy dostupné ceny, ochranu životního prostředí a zajištění dodávek. Závěr, v němž uvádíme, že řešení spočívá v pokračování vývoje nových a inovaci již existujících energetických technologií, byl jistě nejjednodušší částí, kterou jsme se v této zprávě zabývali.

Technologie je klíčem k úspěchu. Ve světě, jenž klade stále větší nároky na množství energie, zatímco zásoby fosilních paliv stále ubývají, je nesmírně důležité, abychom investovali do výzkumu a inovací a pokusili se v těchto oblastech o pokrok. Měli bychom se zaměřit na potenciál zvyšování energetické účinnosti tepelných uhelných elektráren, která je v současné době v průměru 34 %, ale mohla by se pomocí nejmodernější technologie zvýšit na 55 %. Jestliže se třetina starých elektráren nahradí moderními zařízeními, spotřeba paliva by se mohla snížit o 30 %. To je jen malý příklad z velkého počtu možností, které nabízejí nové technologie.

Mluvili jsme také o dvou zdrojích energie, které se od sebe dost liší, ale oba mají stejnou pověst v tom, že provokují největší politické spory. Není pochyb o tom, že podíl fosilních paliv, který představuje 79 % celkové domácí spotřeby paliva v rámci Evropské unie za rok 2004, zůstane v dohledné době stále vysoký. Ať už to trvá jakkoliv dlouho, je jisté, že se určitě budeme muset v následujícím období zabývat fosilními palivy. Uhlí je hlavním faktorem, který hraje důležitou roli – jedním z důvodů je samozřejmě fakt, že je to jeden z mála zdrojů energie a zároveň je to největší zdroj energie, který v Evropě máme, ačkoliv se jeho dostupnost v jednotlivých členských státech liší. To je důležitá výhoda zejména z hlediska zajištění našich dodávek energie.

To znamená – a tady jde o důležitý bod našich diskusí –, že pokud říkáme, že uhlí má budoucnost, jak to popsala Komise, musíme zajistit, aby se ještě prodiskutovaly negativní stránky používání uhlí. Jedním z takových kritických aspektů jsou emise oxidu uhličitého. Jednou možností je vyšší efektivita a lepší technologie a druhou možností je vyzkoušet nové technologie pro oddělení CO2 a jeho ukládání pod zemí (jedná se o známou technologii zachycování a ukládání CO2).

Samozřejmě se to snáze řekne, než udělá, avšak existují indicie, že je možné to uskutečnit. Všeobecně jsme to uznali v této zprávě a zasazujeme se o pokračování vývoje technologie zachycování a ukládání uhlíku, protože se nám tak naskýtá příležitost k zisku z uhlí, které je pro nás v Evropě velmi spolehlivým zdrojem energie. Z tohoto důvodu jsme také zdůraznili, že si musíme dát pozor na to, aby zachycování CO2 nesnížilo efektivitu výroby, kvůli čemuž by bylo těžké odhadnout, kdy by se dala uplatnit technologie zachycování a ukládání uhlíku. Především musíme splnit svůj úkol a zformulovat právní předpisy.

Třetí a nejkontroverznější část této zprávy se týká problému atomové energie. Jaderné elektrárny vyrábějí více než 30 % elektřiny v Evropě a jaderná energie má nepopiratelné výhody, ať už jsou naše názory jakékoliv. Je zde, je dostupná a velkou měrou přispívá k zajištění dodávek. Z hlediska snižování emisí CO2 jde o neuvěřitelně zajímavou možnost a já věřím, že by bylo velmi lehkomyslné odsunout tento druh energie stranou a ani o ní neuvažovat.

Ne sice bez těžkostí, ale byli jsme úspěšní v hledání takových formulací, pod které se byla schopna podepsat převážná většina a které tvoří podstatnou a nezbytnou část celé debaty, avšak rozhodnutí o jejich přijetí nebo odmítnutí je záležitostí členských států. Jde o poměrně důležitý bod a naším záměrem je konkrétně přispět k bezpečnosti zdrojů, což je oblast, za kterou Evropa nese jistou zodpovědnost. V tomto smyslu je moudré zřídit skupinu na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem a Evropské fórum pro jadernou energii, protože je jistě správné, jak to postuluje jaderný program Společenství informativní povahy (PINC), abychom posunuli tuto diskusi dále, a když se zabýváme investicemi do nové technologie, neotáčejme se zády k žádnému z možných řešení.

Zkrátka, kombinace energií neznamená prosívání určitých zdrojů energie, ale musíme v něm počítat se všemi zdroji. Věřím, že budeme zítra schopni přijmout usnesení v takové formě, v jaké ji schválila velká většina výboru.

  Andris Piebalgs , člen Komise. − Vážený pane předsedající, nejdříve bych rád pogratuloval panu Reulovi k jeho zprávě. Přichází na řadu jako poslední zpráva Evropského parlamentu, která navazuje na soubor opatření zabývající se energetikou a změnami klimatu ze dne 10. ledna. Další dvě zprávy od pana Vidala-Quadrase a paní Thomsenové poskytly Komisi vzácné vstupní údaje pro budoucí formulování návrhů.

První se týká naší přípravy souboru opatření o vnitřním trhu a druhý je pokračováním práce na směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Jsem také velmi vděčný za příhodný vstup pana Reula a za to, že se tento Parlament snaží zajistit v oblasti energetických inovací čistá fosilní paliva a bezpečnou jadernou energii.

V mnoha záležitostech už Komise dosáhla souladu s výzvami Parlamentu a dále pracuje na velkém počtu nedořešených problémů, na které poukazuje tato zpráva.

Evropa musí dosáhnout důležitého cíle v boji proti změnám klimatu. Z tohoto důvodu a také kvůli bezpečnosti zásob potřebujeme vysoce účinné energetické technologie s nízkou produkcí oxidu uhličitého. Fosilní paliva musíme využívat udržitelnějším způsobem. A bez použití jaderné energie bude těžké dosáhnout našich cílů v oblasti změn klimatu.

Dovolte mi, abych začal poukázáním na problém inovací v energetice. Záměrem Komise je představit koncem listopadu Evropský strategický plán pro energetické technologie. Evropa uspěla v zavedení právního rámce na podporu nízkouhlíkových technologií. Byly dohodnuty cíle pro úspory energie a pro obnovitelné zdroje energie. Budujeme skutečný vnitřní trh. Není pochyb o tom, že to jsou základy třetí průmyslové revoluce.

Jistěže to není ani zdaleka dostatečné. Pokud budeme závislí jen na nízkouhlíkových technologiích z dovozu, selháváme v plnění cílů zajištění dodávek a konkurenceschopnosti.

Analýza, kterou se v současné době zabývá Komise, ukazuje, že Evropa má nedostatky ve vývoji nízkouhlíkových technologií. Podstatný problém spočívá v tom, že neumíme vysoce kvalitní základní výzkum, který se dělá v EU, přenést do špičkových technologií. Nevěnujeme se dostatečně propojení výzkumu s pokrokem v energetice prostřednictvím budování pilotních a zkušebních elektráren, abychom dosáhli plného komerčního rozsahu.

Pro Evropu je nasměrování špičkových inovací na boj proti změnám klimatu a ve prospěch zajištění dodávek energie nezbytné pro efektivnější řízení zdrojů investovaných do inovací v oblasti energetiky.

Proto potřebujeme kvalitnější společné strategické plánování na úrovni EU a také efektivnější realizaci opatření a programů v oblasti energetických technologií.

Navíc, jak tvrdí pan Reul ve své zprávě, musíme mobilizovat dodatečné finanční a lidské zdroje pro výzkum energetických technologií a jejich vyzkoušení.

Už jsme zvýšili rozpočet pro energetiku v sedmém rámcovém programu o 50 % a v Programu pro konkurenceschopnost a inovace o 100 %. Toho všeho by nebylo možné dosáhnout bez silné podpory Evropského parlamentu.

Členské státy jdou také touto cestou a já jsem přesvědčen, že soukromý sektor udělá totéž, pokud budou rámcové podmínky nastaveny správně. To se vztahuje v celém rozsahu především na projekty průmyslových zkoušek a rychlého uvedení na trh, stejně jako na podstatnou roli malých a středně velkých podniků.

Nyní bych se zaměřil na druhou část zprávy, kterou tvoří výzvy související s konvenčními zdroji energie. Musíme si uvědomit, že tyto energetické zdroje budou v následujících letech hrát podstatnou roli v rámci kombinace energií.

Společně sdílíme názor, že je potřeba vyměnit tradiční paliva za udržitelná fosilní paliva. Komise udělá koncem roku další kroky v oblasti využívání moderních technologií při výrobě elektřiny. Dále se Komise bude konkrétně zabývat otázkou právního rámce pro zachycování oxidu uhličitého a jeho geologické ukládání. Předložíme k projednání legislativní návrh, v němž se pokusíme vymezit regulační rámec, jehož cílem bude zabezpečení právní jistoty a upevnění důvěry veřejnosti vůči bezpečnosti zavedení technologie pro zachycování a geologické ukládání CO2. V současné době také připravuji oznámení na vymezení politického rámce pro podporu zachycování a ukládání uhlíku.

Souhlasím s tím, že technologie zachycování a ukládání uhlíku bude vyžadovat značné výzkumné úsilí, než se stane komerčně životaschopná. Z tohoto důvodu bude technologie zachycování a ukládání uhlíku zařazena mezi strategické technologie pro energetiku ve strategickém plánu pro energetické technologie. Také proto ji v souvislosti s legislativním návrhem vyčleňujeme do zvláštního oznámení.

Paralelně s pokračujícím výzkumem a rozvojovými snahami musí jít EU vstříc testovacím elektrárnám. Takové projekty přinesou neocenitelné zkušenosti. Umožní nám optimalizovat existující technologie a také identifikovat a reagovat na zůstávající výzvy.

Cíl je jasný: zprovoznit v EU několik velkokapacitních zkušebních elektráren do roku 2015 a do roku 2020 uvést na trh zmiňovanou technologii. To se však neuskuteční, pokud se o to vážně nepřičiní i evropský soukromý sektor a silná podpůrná politika jednotlivých vlád. Komise je připravena převzít vedení, avšak přitom je nezbytné získat plnou podporu členských států a Evropského parlamentu.

Nyní přejdu k jaderné energetice. Jsem rád, že vaše zpráva týkající se atomové energie je celkem v souladu s našimi závěry předloženými ve sdělení s názvem Ukázkový jaderný program Společenství, který schválil Evropský hospodářský a sociální výbor.

Jsem také rád, že se 12. října uskutečnilo první setkání skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem. Skupina má mandát pro postupné rozvíjení základných poznatků a v konečném důsledku i vyšší úrovně jaderné bezpečnosti.

Souhlasím s názorem zprávy, že je nutný dialog o jaderné bezpečnosti. Z tohoto důvodu Komise vytvořila jaderné fórum, které bude spolupracovat s jinými energetickými fóry. Cílem jaderného fóra je rozšířit rozhovory o jaderné energii a zapojit do nich všechny kompetentní.

Ve dnech 26.–27. listopadu se uskuteční první setkání tohoto fóra, které se také nazývá Fórum Bratislava/Praha. Věřím, že toto setkání přinese větší transparentnost a poskytne prostor pro konzultace mezi a se všemi spoluúčastníky. Jsem rád, že se do něj zapojí i Evropský parlament.

Ještě jednou bych chtěl pogratulovat zpravodaji a stínovým zpravodajům za jejich vynikající zprávu. Děkuji Evropskému parlamentu za jeho podporu a spolupráci. Tuto zprávu použijeme v naší další práci a já se každopádně těším na rozpravu.

  Margrete Auken (Verts/ALE), navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozvoj. – (DA) Vážený pane předsedající, odpusťte mi, ale tato zpráva není vůbec dobrá a její pracovní postup má daleko do toho, aby byl dobrý. Proč Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku neposlouchal stanoviska jiných výborů? Jménem Výboru pro rozvoj bych chtěla vyjádřit politování nad tím, že jsme byli požádáni pouze o stanovisko k emisím oxidu uhličitého. Naše nejdůležitější kritika je příliš slabá stejně jako energetická účinnost a úspory energie. Navíc pro rozvojové země jsou vcelku rozhodující úspory energie, prostřednictvím nichž by bylo možné získat množství energie, a existují proto známé a dostupné technologie, které jsou přinejmenším pro rozvojové státy mnohem důležitější než technologie zachycování a ukládání uhlíku. Obecně se to týká i průmyslově vyspělých zemí. Navíc, proč stále zapomínáme na ropu? Vysoké ceny ropy jsou hlavním břemenem pro rozvojové země obzvlášť v rámci dopravního sektoru, kde je ropa dominantní. Zároveň se zlepšováním palivové účinnosti jsou potřebné i další doprovodné modely. Pokud mají rozvojové země učinit pokrok, obnovitelné zdroje energie jsou klíčové, a proto je absurdní, že toto téma je ve zprávě sotva zmíněno. Návrh je strohý a názory Výboru pro rozvoj v něm nebyly žádným způsobem zohledněny. Proto naléhavě žádám všechny, aby se tím zítra zabývali.

  Bogusław Sonik (PPE-DE), navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (PL) Vážený pane předsedající, souhlasil bych s názorem Herberta Reula v souvislosti s diverzifikací výroby elektřiny, diverzifikací zdrojů a také pokroku v úspoře a používání energie. Skutečnost, že přírodních zdrojů je stále méně, není pro vědce pracující v oblasti zajišťování dodávek energie ničím novým. Dlouhé roky pozorovala přední výzkumná centra úroveň využití přírodních zdrojů a uveřejnila alarmující zprávy. Zjištění, která poskytují tyto zprávy, jednoznačně ukazují, že spoléhání výhradně na konvenční metody výroby energie by mohlo v budoucnu dovést globální ekonomiku do energetické krize. Ubývání přirozených zdrojů znamená, že Evropa bude muset ve vyšší míře dovážet suroviny ze sousedních zemí, což může postupně přerůst v závislost na dodavatelích. Už jsme byli svědky negativních důsledků takové politiky v mnohých případech sousedních zemí.

Z tohoto důvodu je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým čelí Evropská unie, diverzifikace energetických zdrojů a práce na vytvoření nových technologií na výrobu energie. Pozitivní opatření v této oblasti přinesou užitek nejen společnosti a hospodářství, ale i životnímu prostředí. V tomto bodu bych však rád zdůraznil, že ne všechny země budou schopny uskutečnit tuto politiku v krátkém čase. Je to spojeno s historickými podmínkami, které se odrážejí v energetickém průmyslu, jenž v těchto státech mnohé roky zaostával ve srovnání s energetikou starých členskými států EU. Z tohoto důvodu bych chtěl z pozice obyvatele takové země poukázat na to, že Polsko nebo jiné státy v tomto geografickém území budou muset, jak jsem již říkal, vynaložit větší snahu v modernizaci energetického sektoru, než země západní Evropy. Prosím zohledněte tento konkrétní bod. Když vezmeme v úvahu změny klimatu, EU by se měla více zapojovat do vypracování technologie na těžbu čistého uhlí jako optimálního ekologického řešení zejména v těch zemích, kde je odvětví energetiky z velké části závislé na používání uhlí.

  András Gyürk, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane komisaři, dámy a pánové, zpráva, kterou máme před sebou, netají skutečnost, že existují vážné námitky proti konvenčním formám energie. Problém, o němž se v současnosti nejvíce v této souvislosti hovoří, jsou změny klimatu. Fosilní zdroje energie nejen že přispívají ke globálním změnám klimatu, ale kromě toho dělají Evropu závislejší na externích dodavatelích.

Dovolte, abych pro ilustraci tohoto bodu uvedl jeden příklad z Maďarska. V zemi, jež má nízké zásoby nerostných surovin, představuje plyn 50 % kombinace energií a z toho 80 % se získává z jediného externího zdroje, konkrétně z Ruska. Takový stupeň závislosti má nejen dalekosáhlé sociální a ekonomické důsledky, ale může do značné míry ovlivňovat mezinárodní vztahy Maďarska. Zároveň tato a podobná čísla ukazují, že konvenční zdroje energie budou i v následujících desetiletích určitě hrát hlavní roli v dodávkách energie Evropa, a to i tehdy, pokud by se dostaly ke slovu i obnovitelné zdroje energie. Tvrdit opak by znamenalo strkat hlavu do písku.

Dámy a pánové, je však potřeba vyřešit rozpor mezi nepostradatelností konvenčních zdrojů a riziky, která jsou s nimi spojena. Věřím, že zpráva pana Reula představuje nezbytný nástroj pro uskutečnění právě tohoto řešení. Souhlasím se zpravodajem, že Evropská unie se při určování politiky o konvenčních zdrojích energie musí zaměřit na tři základní cíle: zvyšování účinnosti, využívání výzkumného a vývojového potenciálu a snížení závislosti na externích zdrojích. Nejlepší příklad, který dokumentuje tento poslední bod, je projekt Nabucco; konstrukce tohoto plynového potrubí představuje významný krok vstříc diverzifikaci, a proto je v zájmu Společenství, aby se tento záměr uskutečnil. Pane předsedající, mnohokrát děkuji.

  Adam Gierek, jménem skupiny PSE. – (PL) Vážený pane předsedající, pane komisaři, energie je zásadním faktorem z hlediska konkurenceschopnosti trhu a kvality života obyvatel EU. Z toho důvodu musí být podstatnými politickými a ekonomickými cíli účinnost v udržitelné výrobě energie, úspora z hlediska snížení celkového využívaní a také spolehlivost a zajišťování dodávek energie. Dosažení těchto cílů přispěje k vytvoření bezpečné společnosti. Nesmíme zapomínat na to, kolik naši občané přímo nebo nepřímo platí za každou jednotku energie. Kromě jiných činitelů závisí konkurenceschopnost hospodářství členských států EU na lepším využívání zdrojů ve formě fosilních paliv. To se však uskuteční pouze tehdy, když Komise zaručí, že systém obchodování s emisemi nebude překážet výměně existujících elektráren (například tepelných) za modernější systémy s nižší produkcí emisí CO2. Polsko od roku 1988 snížilo emise o 32 %, zatímco staré státy EU v průběhu stejného období o mnohem méně. Současný výpočet množství emisí na jednoho obyvatele Polska je 7 tun za rok a ve starých státech EU je to až dvojnásobně vyšší číslo. V těchto podmínkách by pro Polsko nebylo správné v následujícím roce drasticky snižovat emise CO2 o dalších 30 %. Jde o rozhodnutí Komise, které by mělo velmi nepříznivé sociální důsledky.

Moje země se nesmí stát obětí politiky poznamenané klimatickou hysterií. Je všeobecně známo, že klimatické podmínky se změnily, mění se a budou se měnit i nadále a že budeme muset čelit důsledkům těchto změn, jakými jsou sucha, záplavy a nedostatek pitné vody. Spravedlnost si však žádá, aby se ve státech EU snížení emisí CO2 počítalo v průměru na osobu. Důležité je, aby se o emisních nákladech nerozhodlo svévolně jen na základě samotného snižování a na jiných nejasných základech. Konkurenceschopnost nemůže být funkcí falešných tržních pohnutek a cena energie musí odrážet její skutečné náklady. Zdálo by se rozumné použít všechny možné metody, které byly testovány na absorpci oxidu uhličitého včetně biologických metod a absorbování metanu. V současné době by však měly být určitě upřednostněny metody, které zlepšují účinnost přeměny primární energie na jiné formy, založené na pilotním instalování technologií zplyňování a zkapalňování uhlí nebo výrobu vodíku.

Na závěr bych chtěl upřímně poděkovat zpravodaji, panu Reulovi, za plodnou spolupráci při přípravě této zprávy, která prezentuje srozumitelný, vyvážený a dlouhodobý přístup k problémům fosilních paliv a atomové energie.

  Šarūnas Birutis, jménem skupiny ALDE. – (LT) V první řadě bych rád pogratuloval panu Reulovi a svým ostatním kolegům poslancům, kteří přišli s opodstatněnými pozměňovacími návrhy, za jejich vhodně vyváženou zprávu a náročnou práci, kterou v ní odvedli.

Všem zdrojům energie, které obsahuje tato zpráva, byla věnována velká pozornost, a zároveň byl ve správný čas zdůrazněn význam alternativních zdrojů energie a nové energetické technologie.

Diverzifikace energie má velký význam z hlediska zajišťování energetické stability a je nezbytná i pro Litvu. Tato oblast je určitě velmi citlivá, protože moje země je plně závislá na jediném dodavateli bez jakýchkoliv jiných zdrojů. Možným řešením by mohlo být vybudování bezpečné moderní jaderné elektrárny. Byl by to základ jak pro naši politickou bezpečnost, tak i pro hospodářskou stabilitu.

Diskuse o této zprávě představují pření se o různé názory na budoucnost jaderné energie. I když si naplno uvědomujeme důležitost alternativních zdrojů energie a možnost jejich dominantní role v budoucnosti, měli bychom si navzdory tomu budovat reálný postoj k jaderné energii a zohlednit skutečnost, že 30 % energie vyrobené v EU produkují právě jaderné elektrárny. Tato energie přispívá k realizaci cílů Kjótského protokolu a ke zvyšování stability dodávek energie.

Pozměňující a doplňující návrhy, které tak energicky přednesli naši kolegové Zelení, kteří zatracují jadernou energii ve jménu bezpečnosti obyvatel Evropy, považuji za pokrytecké, protože právě takový postoj může přispět k ohrožení bezpečnosti ostatních obyvatel Evropy.

Rád bych povzbudil své kolegy poslance, aby byli tolerantní a podpořili ta ustanovení, která každému národu umožní rozhodnout se, zda je pro, nebo proti využívání bezpečné jaderné energie. Jen podělením se o svůj názor a nasloucháním jiným názorům budeme schopni najít správné řešení.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, ve svém příspěvku jménem skupiny Unie za Evropu národů bych rád v rámci této rozpravy o konvenčních zdrojích energie a energetických technologiích poděkoval panu Herbertovi Reulovi za vypracování srozumitelné zprávy na toto téma.

V první řadě, autor zprávy vhodně poukazuje na to, že nejdůležitější záležitostí i z hlediska budoucnosti energie získávané  z tradičních paliv je v této oblasti spolupráce zemí Evropské unie.

Za druhé, se zřetelem k tomu, že závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv do roku 2030 vzroste až na 70 % a v případě dovozu ropy to bude až 94 %, je nezbytné maximálně využívat zdroje fosilních paliv, které jsou dostupné v zemích Evropské unie.

Za třetí, uhlí je právě takovým zdrojem, z nějž Německo vlastní až 7 % světových rezerv a Polsko 2 % těchto rezerv. Je důležité, abychom nezpochybňovali těžbu tohoto paliva a výrobu energie z něho, protože elektřina vyráběná z fosilních paliv je stále o polovinu levnější, než elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů.

Za čtvrté, kvůli ekologickým rizikům, jež souvisí s výrobou elektřiny z uhlí, jsou potřebné společné evropské investice do nových technologií v této oblasti financované ze zdrojů rozpočtu Evropské unie.

A konečně za páté, je potřeba podpořit státy Evropské unie, které investují do jaderné energie. V tomto směru bych rád zaměřil vaši pozornost na připravovanou dohodu o vybudování moderní atomové elektrárny v Ignaline, kde jde o společný projekt Polska, Litvy, Estonska a Lotyšska.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dovolte, abych panu Reulovi připomněla to, co bylo už víceméně řečeno, že Zelení s jeho zprávou nesouhlasí, a já bych se chtěla zaměřit na body, které mě nejvíce znepokojují. Tyto problémy odrážejí i pozměňující a doplňující návrhy, které jsme předložili k projednání.

Během navrhování této zprávy nebylo možné zaujmout žádné kritické stanovisko k jaderné energii. Všechny problémy v Evropě související se zánikem kultury bezpečnosti našich jaderných elektráren byly opomenuty, přestože případy v Německu, které se týkaly reaktorů provozovaných společností Vattenfall, jsou skutečně alarmující. Pozornost nebyla věnována ani problému financování likvidace odpadu a ani hrozbě zneužití jaderného materiálu k výrobě bomb nebo k možným teroristickým účelům.

Musím vám říct, pane Reule, že existuje jedna věc, která mě opravdu přivádí k šílenství, a měla bych o ní hovořit ještě před setkáním v Bratislavě. Jde o fakt, že na Slovensku nyní, v roce 2007, plánuje italská společnost ENEL dostavět jadernou elektrárnu, kterou navrhl Sovětský svaz ještě před Černobylem. Stavba začala v Československu začátkem osmdesátých let, přičemž byly dokončeny dvě třetiny stavby. V současnosti chce ENEL dokončit výstavbu elektrárny bez nového schválení plánu a bez toho, aby se zkontrolovalo, zda jsou plány v souladu s evropskými normami. Je to ostuda.

Lidé, kteří se podepisují pod cenu jaderné energie, nemají právo přehlížet tuto nehoráznost.

  Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Vážený pane předsedající, pane komisaři, ropa je v současnosti dražší kdykoliv předtím. To ovlivňuje i cenu jiných fosilních paliv. Cena všech druhů energie stoupá, protože čtyři pětiny celkově spotřebované energie v rámci EU pocházejí z fosilních paliv.

Lidé nejsou připraveni na snížení spotřeby, takže musí nastoupit nové technologie, větší energetická efektivnost, zachycování a uskladňování uhlíku a nové jaderné technologie včetně výzkumu jaderné fúze.

Po hlasování ve správě výboru se sny a touhy o největších alternativách vkládají do technologie zachycování a ukládání uhlíku a do jaderné energetiky. Neexistuje však záruka, že by se dal zkapalněný oxid uhličitý bezpečně skladovat navždy. Nezdá se, že by se v rámci dopravní infrastruktury začalo investovat do vodíkových technologií nebo výlučného používání aut na elektrický pohon bez přítomnosti oxidu uhličitého, které vyzdvihuje tato zpráva. Pro zvládnutí jaderné fúze bude možná potřeba další půlstoletí.

Ať se na to díváme jakkoliv, návrh výboru, který říká, že do roku 2020 by se mělo 20 % energie spotřebované v EU vyrábět z obnovitelných zdrojů paliva, je prostě nespolehlivý. Nedá se to uskutečnit, nebo alespoň určitě ne s obnovitelnými palivy, která se vyrábějí na vlastním území EU nebo jsou dostupná na území jejích velkých členských států.

Zpráva, o níž zde jednáme, představuje mnohem optimističtější pohled, protože navrhuje, aby se fosilní paliva nadále používala bez omezení a bez jakýchkoliv skutečných alternativ. Fosilní suroviny se přestanou používat, jen pokud si to vyžádá situace. Budeme k tomu donuceni, až před rokem 2020 dojdou přirozené zdroje, ale nebude to výsledkem žádné systematické snahy ze strany členských států EU nebo jisté deklarace EU. Ve skutečnosti nestačí jen vůle, pěkná slova a zbožná přání, ale je potřebná i opravdová činnost, která klade nároky na náš životní styl.

Navíc by se měl znovu zvážit systém určování cen elektřiny, v němž jsou velkoobchodní ceny dány výměnou energie. Cena se vždy určuje podle získané energie při nejvyšších výrobních nákladech, a i ta už vyrobená se odvozuje od nejvyššího povoleného maxima. Toto je cena, kterou dostávají všichni výrobci. Bohužel neexistují záruky, že společnosti vynaloží takto získané velké zisky na výzkum v energetice, protože je to duch doby, v němž žijeme, že svoje výnosy rozdělí ve formě dividend svým akcionářům. Obchodování s povolenými množstvími emisí je stejně tak spíše způsob na zvýšení zisků společností v oblasti energetiky, než na snížení emisí.

  Lydia Schenardi, jménem skupiny ITS. – (FR) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zpravodaj má pravdu v tom, že konvenční zdroje energie budou nadále několik desetiletí nezbytné. Má také pravdu, když vyzývá k diverzifikaci zdrojů energie a zajišťování dodávek v zájmu bezpečnější a ekologicky šetrnější výroby energie a jejímu efektivnějšímu využívání.

Jsme však jaksi skeptičtí vzhledem k argumentům, na základě kterých se naléhá na tato opatření. Za prvé, uvedené důvody jsou z velké časti opakováním pověry, že změny klimatu mají na svědomí emise oxidu uhličitého, jenž se produkuje činností lidí. Avšak stále více vědců, ačkoliv nepolemizují o změnách klimatu, protože podnebí se mění stále, zpochybňují pojem globálního oteplování a jeho zavinění oxidem uhličitým a myšlenku, že za tím stojí lidstvo. Známé technologii zachycování a ukládání uhlíku tato zpráva věnuje velký prostor, ale dlouhodobé hrozby, jakou je například jaderná energie, jsou v ní přehnaně rychlé vyřízeny.

Za druhé, navzdory častým narážkám na to, že členské státy nesou hlavní zodpovědnost za svá rozhodnutí v oblasti energetiky, se zpravodaj neubránil pokusu o jejich navádění jistým směrem. Považte, jaký prostor věnuje tato zpráva jaderné energii, která zůstává úplně suverénním řešením pro každý členský stát a která nemůže být z hlediska emisí CO2 jediná.

A nakonec, vůbec tu není zmínka o čemkoliv, co přispívá k nadměrnému využívání fosilních paliv. Podpora mezinárodní výměny zboží na úkor kratších dodavatelských okruhů na vnitrostátní úrovni je na tomto místě v každém případě irelevantní. O co se Komise léta snažila prostřednictvím své ultraliberální hospodářské politiky a otevřením našeho trhu globální soutěži bez jakékoliv ochrany vlastního hospodářství – ať byly důvody pro to jakékoliv – má z velké části podíl na vzniku problémů, o nichž teď Komise tvrdí, že se musí řešit.

  Roger Helmer (NI). - Vážený pane předsedající, v této zprávě je mnoho věcí, které je třeba ocenit. Samozřejmě, že se rituálně skláním před hysterií změn klimatu i navzdory vzrůstajícím pochybnostem o údajném propojení CO2 s klimatickými podmínkami. Avšak uznávám i důležitost diverzifikace energetických zdrojů a používání fosilních paliv včetně uhlí v rámci kombinace energií. Zpráva zdůrazňuje potřebu energetické stability a v tomto kontextu správně poukazuje na nezbytnost energetické účinnosti pro pokračování využívání domácích zdrojů včetně uhlí a jaderné energie, tj. současné využití štěpných reakcí a nezbytný výzkum v oblasti fúze, jenž je velkou nadějí do budoucna.

Nejpozoruhodnějším faktorem v rozpravě o energetice je způsob, jakým si Zelení a jejich sympatizanti lámou hlavu nad emisemi oxidu uhličitého, ale zároveň oponují jedinému hlavnímu proudu v rámci technologií s nízkým obsahem CO2 ve výrobě energie. Při ceně ropy 90 USD za barel je čas, aby si paní Harmsová uvědomila, že atomová energie je nejlevnější, nejbezpečnější, nejčistší, nejudržitelnější a dostupná technologie výroby v základním pásmu zatížení. Jak už řekl můj kolega, pan Vidal-Quadras, likvidace jaderného odpadu je jednoduše technický problém, který se už podařilo vyřešit.

  Jan Březina (PPE-DE). - (CS) Kolegyně, kolegové, v první řadě bych chtěl ocenit práci zpravodaje, který připravil vyváženou a realistickou zprávu reflektující poslední vývoj. Zároveň velmi oceňuji tuto iniciativu Parlamentu, jelikož jako jedna z mála zpráv se tato specificky věnuje konvenčním energetickým zdrojům.

Jsem přesvědčen, že v následujících desítkách let budou mít fosilní paliva stále své nezastupitelné místo v energetickém mixu, a proto by jim měla být věnována významná pozornost. Obnovitelné zdroje jsou sice významné, ale nemohou nahradit konvenční zdroje energií. Naše úsilí by mělo, podobně jak je zmíněno v této zprávě, směřovat do vývoje nových technologií, jako jsou například ekologické uhelné technologie, které umožní výrobu energie s menším negativním dopadem na životní prostředí. V době, kdy výrazně vzrůstá spotřeba energií a nedisponujeme technologiemi, které nahradí tyto dosud využívané energetické zdroje, by ale příliš jednostranná orientace na obnovitelné zdroje mohla paradoxně urychlit růst závislosti členských zemí Unie na dovozu energií z ostatních zemí. Protože energie se stává nejstrategičtější komoditou, mohou být debaty o úplné náhradě klasických zdrojů možná populární nicméně velmi nezodpovědné.

Za vítězství zdravého rozumu považuji, že je v tomto návrhu věnována dostatečná pozornost jaderné energetice. Jsem přesvědčen, že pokud se má jednat o skutečnou strategii snižování emisí CO2, nesmíme zavrhnout jadernou energetiku, která bezesporu patří mezi nejčistší energetické zdroje. V úsilí snižovat emise CO2 však nesmíme zůstat osamoceni, ale musíme přesvědčovat ostatní velmoci, aby činily totéž. Pokud podobná opatření neprovedou země jako Spojené státy, Čína nebo Indie, nebudou mít naše opatření reálný význam v globálním měřítku, protože se budou týkat zhruba jedné sedminy celosvětové produkce CO2.

Na závěr mi dovolte, abych paní Harmsové doporučil nastudovat si rozdíly mezi jadernými reaktory. Protože reaktor, který vybuchl v Černobylu, a reaktory, které jsou namontovány v České republice, se diametrálně různí.

  Reino Paasilinna (PSE). - (FI) Vážený pane předsedající, pane komisaři, zpráva pana Reula podněcuje k otázce, jakým směrem se ubírá Evropa a svět v problematice energií. Konflikty pokračují. Jak dlouho je ještě budeme moci mít pod kontrolou?

V současné situaci neexistuje jednoduchá alternativa k energii získané z fosilních paliv, a ani za předpokladu, že bychom udělali všechno, co je v našich silách, ve prospěch mnohem většího šetření energie, než je tomu teď. Ropa představuje kolem 37 % energie, kterou využíváme, plyn 24 % a uhlí 16 %. Fosilní paliva tedy představují 77 % z celkového množství naší energie. Víme, že Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že celosvětová spotřeba energie vzroste o více než jedenapůlnásobek. Očekává se, že spotřeba fosilní energie vzroste ještě více, protože velké rozvojové země jen málo věří větrným elektrárnám. Rozvojové země mají na svědomí 70 % nárůstu spotřeby energie a z toho jen samotná Čína zodpovídá za 30 %. Rezervy fosilních paliv tedy docházejí a jsou stále méně časté.

Bude trvat desetiletí, aby se energetický systém změnil. Čas je neúprosný a jde zde opravdu o závod s časem. Jestliže nebudeme schopni vyřešit ekologické a energetické problémy, nemůžeme zaručit mír.

Dovolte mi zmínit některé konkrétní aktivity: potřebujeme intenzívní výzkum, vývoj produktů a nových technologií a musíme také změnit své chování. V Evropě se intenzivní výzkum nekoná i navzdory tomu, že směřujeme k vetší závislosti, vyšším cenám a ke konfliktu. Právě jsem slyšel, že Spojené státy americké investují pětkrát více financí do výzkumu v oblasti životního prostředí než Unie. Jak to, že Lisabonská strategie založená na vědomostech funguje takovým způsobem?

Na závěr musím říct, že energie má i svůj sociální rozměr. Ceny se za poslední roky zvedly o 50 %.

  Anne Laperrouze (ALDE) . – (FR) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zpráva, kterou připravil pan Reul, je velmi dobrá a důkladná, a já mu k ní gratuluji. Zaráží mě však, kolik prostoru se v ní věnuje uhlí.

Uhlí je bezpochyby bohatým zdrojem energie. Je to také nejrozšířenější zdroj fosilní energie na světě. Já se ale obávám vzestupu jeho dominantní role ve výrobě elektřiny. Zdá se, že technologie zachycování a ukládání oxidu uhličitého by mohla vyřešit problém skleníkového efektu způsobeného emisemi plynů z tepelných uhelných elektráren, ale musím přiznat, že jsem v tom skeptická. Tepelné elektrárny využívající uhlí jako palivo existují na celém světě; bude možné do všech z nich zavést systémy na zachycování a uskladňování oxidu uhličitého? Jak dokážeme zamezit emisím CO2 z takzvaných „čistých“ elektráren na uhlí? Není zde nebezpečí, že protože jsme už měli zkušenost se spalováním dřeva, spalováním uhlí a ropy, možná teď uděláme opět krok zpět k éře spalování uhlí?

Abych svůj příspěvek uzavřela optimističtěji, síla této zprávy podle mého názoru spočívá v návrhu Evropského strategického plánu pro energetické technologie. Tento plán se musí zabývat potřebnou diverzifikací zdrojů energie do let 2020, 2030, 2050 a musí poukazovat i na důležitost využívání zdrojů na regionální úrovni.

  Wiesław Stefan Kuc (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, ze všech zdrojů energie, které jsou vyjmenovány v této zprávě, je pouze uhlí (antracit nebo hnědé uhlí) dostupné ve velkém množství na území Evropské unie. Všeobecně musíme ostatní energetická paliva dovážet. Požadavky na energii stoupnou zároveň s jejím nárůstem. V současnosti není jasné, do jaké míry bude úspěšný vývoj výroby energie z obnovitelných zdrojů nebo vodíkových baterií, které ale také potřebují dodávky energie. Z tohoto důvodu bychom se i navzdory obrovskému úsilí neměli příliš rychle vzdát uhlí jako dostupného zdroje energie. Neděláme dost pro získání čisté energie z uhlí. Na zpracování uhlí a zlepšení účinnosti kotlů a generátorů by se měly vynakládat mnohem větší zdroje. Musíme zajistit zabezpečení dodávek energie a jednou ze součástí je i uhlí, které je dostupné téměř ve všech zemích EU. Nemůžeme si dovolit pohrdat svým přírodním bohatstvím.

Na závěr bych rád pogratuloval Herbertovi Reulovi a jeho kolegům za výbornou a vyváženou zprávu, kterou plně podporuji.

  Alyn Smith (Verts/ALE). - Vážený pane předsedající, pane komisaři, je dobré vás vidět, jak tu spolu s námi ponocujete.

V Evropě máme obrovský potenciál obnovitelné energie. Ve Skotsku to známe víc než dobře. Jak již řekla paní Harmsová, moje skupina vidí v argumentech, které v této zprávě obhajují jadernou energetiku, mnoho problémů. Ale můj vlastní názor je, že musíme zajistit i výzkum jiných, nejaderných zdrojů elektřiny a výzkum způsobů, které povedou k jejich vylepšování.

V bodu 47 se říká, že zachycování oxidu uhličitého je ve stadiu experimentování, ale je slibné, a my v bodu 47 žádáme Komisi, aby co nejdříve určila jasná politická usměrnění pro rozšíření výzkumu v oblasti technologie zachycování a ukládání uhlíku. Pane komisaři, rád slyším, že je vaším záměrem toto realizovat. Je to důležité, protože členské státy, ponechané jen na vlastní prostředky, by s tím samy nepřišly.

Ve Skotsku jsme měli pro elektrárnu v Peterheadu špičkový návrh na vybudování zkušebního zařízení. Kvůli politické nejistotě, kterou má celkově na svědomí vláda v Londýně, protože ho nepovažovala za prioritu, se projekt přece uskutečňuje, avšak v Kalifornii.

Evropa může v této oblasti pokročit; můžeme mít v celosvětovém měřítku významný vliv díky výzkumnému potenciálu, jenž máme, ale musíme opravdu jednat. Jsem rád, že tato zpráva obsahuje některé myšlenky, které mohou Komisi posunout vpřed.

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). - (CS) Já bych chtěl říci deset poznámek ke zprávě pana kolegy Reula, kterou pokládám za výbornou, vyváženou, a myslím si, že ji charakterizuje myšlenka Antoina de Saint Exupéryho, který říkal, že „nestačí budoucnost pouze předvídat, ale jde o to ji umožnit“. A v tomto duchu je napsána také tato zpráva.

Jsou v ní vypočteny prakticky všechny konveční zdroje energie, možná jedině abych potěšil kolegy z řad frakce Zelených, bych mohl dodat liščí ohony a ebonitové tyče. Ale zcela vážně, myslím si, že je postižená celková zákonitost energetického sektoru. Vlastně už od doby starověku a pravěku, jak ukázaly výzkumy profesora Semjonova z oboru traseologie, platily stejné zákony jako dnes. To znamená, na jedné straně se snažili lidé snížit energetickou náročnost technologií a na druhé straně produkovat více energie.

Myslím si, že dnes je strašně důležité, abychom uměli dobře kombinovat zdroje, abychom dokázali také diverzifikovat importy a abychom zvýšili také váhu našeho jednotného evropského trhu jako určitého mocenského faktoru tak, abychom zajistili stabilitu a spolehlivost dodávek.

Samozřejmě jsou tu ekologická rizika, pan kolega Reul zmiňuje zdroje např. v arktických šelfech, které představují podle některých odhadů až 25 % nových plynových a ropných zdrojů, ale tam je opravdu třeba zvážit rizika pro životní prostředí.

Nepochybně budeme požadovat od Evropské komise, aby také dělala opatření na snížení energetické náročnosti na jednotku produkce hrubého domácího produktu. A také, abychom vypracovali rozumnou politiku transferu technologií.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Ján Hudacký (PPE-DE). - (SK) Dovolte mi poděkovat zpravodaji panu Reulovi za jeho skutečně výbornou zprávu. Tato zpráva vystihuje situaci v oblasti konvenčních energetických zdrojů a technologií a zároveň komplexně poukazuje na mnoho aspektů jejich dalšího využívání, jak v souvislosti se zajištěním dodávek energie, tak i potřeby neustálého zvyšování emisí.

Vzhledem k neustále stoupající potřebě energií ve světě si Evropská unie nemůže dovolit úplně eliminovat fosilní paliva, která navzdory jejich rychlému ubývání tvoří významný podíl celkové produkce energií. Navzdory faktu, že Evropská unie v průměru vykazuje relativně vysokou účinnost při produkci energií z těchto konvenčních zdrojů, v některých členských zemích je ještě stále hodně rezerv při uvádění a podpoře nových účinnějších technologií a rozvoje nových účinnějších kooperačních jednotek. Stejně tak by členské země neměly klást zbytečné překážky novým investicím do využívání fosilních zdrojů využitím nejvyspělejších dostupných technologií.

Další oblastí, kterou chci zdůraznit, je jaderná energetika, která, jak víme, prakticky neemituje CO2 a která, a o tom jsem přesvědčen, dříve či později najde své uplatnění i v členských zemích, které ji zatím odmítají spíše z ideologických než z pragmatických důvodů. Neustálý vývoj nových technologií, jako jsou reaktory čtvrté generace, a to i v Rusku, paní Harmsová, dává předpoklady jak pro další zvyšování bezpečnosti jejich provozu, tak i pro management bezpečného uskladňování vyhořelého paliva.

Na závěr mi dovolte vyjádřit ocenění práce Komise za evidentní posun k otevřenějšímu a objektivnějšímu pohledu a hodnocení přínosu jaderné energetiky, výsledkem čehož jsou i takové iniciativy jako Evropské jaderné fórum, jehož první zasedání se bude konat v Bratislavě v listopadu tohoto roku, jak zde už bylo také zmíněno. Evropa už dlouho potřebovala takovou platformu pro permanentní diskusi, jež přispěje k výměně znalostí, informací a názorů. Ty budou užitečné jak pro odbornou, tak i pro laickou veřejnost, a předpokládám, že i pro Stranu zelených.

  Hannes Swoboda (PSE). - (DE) Vážený pane předsedající, chtěl bych se dotknout následujících bodů. První je ten, v němž jsme, doufám a věřím, všichni pevně sjednoceni, a je jím názor na konvenční zdroje a formy energie a to, že technologie budou i nadále v budoucnosti hrát hlavní roli. Záměr nahradit všechnu energii energií vyrobenou z alternativních zdrojů je lživý. Musíme však tradiční technologie udělat ekologicky přijatelnějšími – to je vcelku nezbytné – a musíme také zajistit, aby konvenční technologie byly efektivnější. Toto jsou názory, které společně sdílíme a z toho hlediska by měla mít zpráva naši silnou podporu.

Situace je pravděpodobně o něco jiná, pokud jde o jadernou technologii. Musí být vcelku jasně řečeno, bez jakýchkoliv „kdyby“ a „ale“, že každá země si může zvolit vlastní druh technologie, jinými slovy, může si vybrat jadernou technologii, nebo se může obejít bez této jaderné alternativy.

Další zásada, která by měla být pro nás všechny společná, je upřednostnění bezpečnosti – nemám na mysli pouze zabezpečení při výrobě energie, ale, samozřejmě, také zabezpečení koncové dodávky a nešíření jaderné technologie, která by mohla být využita k vojenským účelům, což je obzvlášť důležité v současné době, kdy stále narůstá význam globálního aspektu.

Byl bych rád, kdyby se zpráva zaměřila ještě cíleněji na tyto problémy. Nepochybně jsme se jim věnovali už v jiných zprávách a Evropa musí v této oblasti dávat co nejlepší příklad. Bezpečnost musí být absolutně prvořadá bez ohledu na to, co by se dalo nazvat ideologickým postojem, ať už jsme pro jadernou technologii, nebo proti ní. Věřím, že v tomto Parlamentu a samozřejmě i v Komisi budeme stále více ostražití, abychom zajistili, že všechny záležitosti týkající se bezpečnosti včetně nerozšiřování zůstanou prioritou, v opačném případě selžeme ve své zodpovědnosti za lidstvo a za mír ve světě. Věřím, že toto poselství se zítra může prostřednictvím některých pozměňujících a doplňujících návrhů stát ještě srozumitelnějším, než je tomu ve zprávě pana Reula.

  Mariela Velichkova Baeva (ALDE). - (BG) Geopolitické zájmy a hledání kompromisu, jistá úroveň technické vyspělosti a její vliv na hospodářství představují nutné podmínky pro to, abychom dali druhou šanci jaderné energii jako důležité součásti kombinace energií. Téma zajištění dodávek energie a alternativních řešení ve výrobě energie je velmi důležitá a aktuální ve srovnaní s diskusí o změnách klimatu, jež probíhá na pozadí.

V mé zemi, v Bulharsku, vyrábí jaderná elektrárna Kozloduj 43 % z celkového množství vyrobené elektřiny, čímž přispěla k trvale udržitelnému růstu hospodářství v roce 2006. Samozřejmě, tyto údaje spadají do období před odstavením třetího a čtvrtého bloku této atomové elektrárny, které se uskutečnilo 31. prosince 2006. Analýza prokázala, že v následujících desetiletích se spotřeba elektrické energie celkově zdvojnásobí. V rámci celého světa se buduje 31 reaktorů a další jsou ve fázi schvalování. Tento dynamický proces dokazuje, že se vyvíjí jistá aktivita na hledání řešení s cílem zdolat výzvy, jimž je vystaveno hospodářství moderní doby, zajisti levnou a ekologicky čistou energii, vyrovnat se se změnami klimatu, dodržovat kvóty pro emise plynů způsobujících skleníkový efekt stanovené Kjótským protokolem, zajistit stabilitu dodávek a snížit naši závislost na dovozu plynu a ropy. A když ještě zmíním jeden fakt, že v současnosti vyrábějí atomové elektrárny jednu třetinu elektřiny v rámci Evropské unie, potom bych chtěla svůj příspěvek uzavřít tím, že možná právě nastal čas pro obnovu jaderné energetiky.

  Vladimír Remek (GUE/NGL). - (CS) Vážení přítomní, je potřeba ocenit, že při pohledu na konvenční zdroje energie zpráva dává prostor pro všechny sektory energetického mixu. Určitě musíme přidat v efektivitě využití fosilních zdrojů.

Jsem však přesvědčen, že v zájmu udržitelného rozvoje, zachování konkurenceschopnosti v nejširším slova smyslu, a zejména pro skutečnou ochranu životního prostředí a snižování emisí se prostě bez jaderné energie neobejdeme. Konečně se o ní začíná mluvit bez převahy pocitů a emocí, i když některé předložené pozměňovací návrhy a koneckonců i jednotlivá vystoupení o tom nesvědčí.

Rád proto slyším realistické hlasy z Komise i dalších institucí Unie ohledně potřeby počítat s jadernou energií i nadále. V řadě zemí je to klíčový zdroj zajišťující tolik skloňovanou energetickou nezávislost i bezpečnost. Zdá se tedy, že nakonec nedopadneme při honbě za kvótami a procenty nižších emisí tak, jak se u nás říká. Tedy, že „z vaničky nevylijeme se špinavou vodou i dítě“.

  Alejo Vidal-Quadras (PPE-DE). - (ES) Vážený pane předsedající, zpráva, jež vyšla z vlastní iniciativy a o níž budeme zítra hlasovat, je třetí a poslední taková zpráva navržená tímto Parlamentem a uzavírá reakci Parlamentu na sdělení o energetice, jež předložila Komise začátkem tohoto roku.

Náš kolega Herbert Reul odvedl vynikající práci v průběhu jednání na úrovni výboru a vypracoval důsledný logický text, který plně zahrnuje zájmy většiny poslanců Evropského parlamentu.

Fosilní paliva a jaderná energie budou ještě dlouho tvořit podstatnou část kombinace energií a navzdory ambiciózním cílům, které jsme si dali v oblasti obnovitelných zdrojů, užitek z nich nebude ve skutečnosti ještě několik desítek let příliš významný. Z tohoto důvodu nesmíme polevit ve výzkumných snahách o rozvoj a inovace v oblasti konvenčních zdrojů energie, protože splnění našich závazků v souvislosti se změnami klimatu, zajištění dodávek a konkurenceschopností předpokládá dosažení toho, aby se tyto zdroje staly trvale udržitelnějšími.

Výsledek hlasování výboru byl velmi dobrý a poukázal na pokrok v kontrole zachycování oxidu uhličitého, ve zkvalitnění energetické účinnosti při výrobě elektřiny, ve výhodách, které mohou přinést syntetická paliva pro oblast dopravy, a v konkurenceschopnosti odvětví jaderné energetiky.

Jedna skupina tohoto Parlamentu předložila téměř 40 pozměňujících a doplňujících návrhů k části o jaderné energii, čímž chce změnit všechny objektivní a realistická doporučení pro atomová paliva ve prospěch referencí obnovitelných zdrojů. Chtěl bych jim připomenout, že o této záležitosti se už hlasovalo na předešlé plenární schůzi, a dovolte mi prosím říci dotyčné skupině, že si může klidně žít ve svém světě mimo realitu, avšak my všichni budeme trpět důsledky toho, jak díky jejich pomatenému nasazení získají jejich argumenty podporu většiny. Většina poslanců tohoto Parlamentu preferuje práci s fakty a jejich využití pro návrh rozumné politiky, která nevede naši společnost k rozpadu.

  Atanas Paparizov (PSE). - (BG) Dovolte mi, abych nejprve a především pogratuloval zpravodaji, panu Reulovi, k jeho objektivní a vyvážené zprávě. Hlavním rozlišovacím znakem této zprávy je jasný náčrt úlohy konvenčních zdrojů energie, potřeba zvyšovat jejich efektivní využívání pomocí nových technologií s cílem dosáhnout energetické stability Evropské unie v maximálním souladu s cíli trvale udržitelného rozvoje a bojem proti změnám klimatu. Rád bych podpořil závěr, že vyšší investice do energetických technologií na evropské úrovni a na úrovních jednotlivých států nejen přispějí k dosažení energetických cílů EU, ale také posílí její schopnost vyvážet zařízení na vyšší úrovni z hlediska účinnosti a bezpečnostních standardů.

Rád bych vyňal tu část zprávy, jež se zabývá jadernou energetikou nejen kvůli jejímu vedoucímu postavení ve výrobě energie z konvenčních zdrojů, ale i z hlediska nutnosti toho, aby jaderná energie splňovala nejvyšší standardy jaderné bezpečnosti. V tomto smyslu je podpora naléhavé žádosti Komise o zavedení společných kritérií posuzování jaderné bezpečnosti v Evropské unii klíčovým aspektem této zprávy. Rád bych zvlášť zdůraznil skutečnost, že Bulharsko, které má zájem vybudovat novou atomovou elektrárnu, má velký zájem o posílení role Evropské unie v dodržování vysokých standardů jaderné energetiky a ve vytváření příznivých podmínek pro investice do těchto rozsáhlých projektů, jež vyžadují velký finanční, materiální a vědomostní vklad. Činnost Evropské unie včetně skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem a existujícího Jaderného fóra přispěje k objektivnějšímu začlenění jaderné energetiky do politiky EU.

  Markus Pieper (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, ačkoliv je potřeba schválit opatření pro boj proti změnám klimatu a podporu obnovitelných zdrojů, obzvlášť důležité je, aby se Parlament zabýval i budoucností konvenčních zdrojů energie. Pan Reul ve své zprávě zdůrazňuje obrovský význam uhlí a jaderné energie pro regionální hospodářství. V Evropě máme 300 000 pracovních míst jen v samotných uhelných dolech. Další hospodářskou sílu zajišťují elektrárny a daňové příjmy. Okolo 60 % elektřiny vyrobené  v Evropě se zakládá na používání uhlí nebo jaderné energie. Samozřejmě musíme zvýšit účinnost a bezpečnost těchto energetických zdrojů. Stejně tak musíme všemožně hledat způsoby na ochranu životního prostředí prostřednictvím vydávání doplňujících právních předpisů, které se týkají problémů, jakými jsou například emise oxidu uhličitého.

Na druhou stranu, legislativní závit nesmíme utáhnout až tak silně, že uhlí ztratí na mezinárodní úrovni svou konkurenceschopnost. Faktem je, že obnovitelné zdroje energie nebudou moci narůstat tak rychle, jak bychom si přáli. Čelíme hrozbě omezení naší nezávislosti v oblasti zahraniční politiky a arbitrážních jednání ze strany našich energetických dodavatelů. Jediný způsob, jak se této hrozbě v budoucnosti vyhnout, je strategická kombinace energií, do které neodmyslitelně patří i uhlí a jaderná energie.

  Andres Tarand (PSE). - (ET) Pokud máme dostat změny klimatu pod kontrolu, je důležité snížit emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv téměř na nulu. Avšak, abychom zmírnili a odstranili nežádoucí vlivy změn klimatu, musíme začít jednat hned. Čistá uhelná technologie se může osvědčit, avšak ve skutečnosti do ní nemůžeme vkládat všechny své naděje. Evropská unie musí výrazně snížit nynější hladiny emisí plynů, které způsobují skleníkový efekt, a to musí zůstat zásadním úkolem naší politiky v oblasti změn klimatu. Jsem rád, že dočasný výbor Evropského parlamentu pro změny klimatu nedávno odsouhlasil jasnou linii pro naše jednání na klimatické konferenci, která se bude konat v prosinci na Bali.

Co se týče ekologicky čisté uhelné technologie, v současnosti existující finanční fondy na podporu potřebného výzkumu by se měly jistě zvýšit, protože tato metoda se musí prozkoumat. V každém případě, nemůžeme strávit desetiletí čekáním výsledky výzkumu bez toho, abychom dělali cokoliv jiného, a proto se teď musíme soustředit na opatření, která je potřeba začít hned realizovat, konkrétně se jedná o snižování emisí CO2, opatření na úsporu energie a všeobecně přechod na obnovitelné zdroje energie.

Hlasování Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku vyústilo ve zprávě pana Reula do přílišného zdůrazňování jaderné energie a příliš málo pozornosti v ní bylo věnováno obnovitelným zdrojům energie. Zcela podporuji pozměňující a doplňující návrhy předložené v tomto Parlamentu, protože pomáhají vyvážit tuto zprávu. Konkrétně vás vyzývám, abyste podpořili ty pozměňující a doplňující návrhy, které doporučují, aby Evropská komise postavila obnovitelné zdroje do centra pozornosti svého vlastního evropského strategického plánu pro energetické technologie.

  Vladimir Urutchev (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, nejdříve musím pochválit pana Reula za to, jak šikovně provedl tuto zprávu přes téměř 200 pozměňovacích návrhů v rámci výboru, a že tomuto Parlamentu poskytl velmi vyváženou, logickou a upřímnou zprávu, která velkou mírou odráží výzvy, jimž v současnosti čelíme a budeme čelit v budoucnosti. Mnohé z těch přehlasovaných pozměňujících a doplňujících návrhů se znovu objevily na poslední chvíli a my je musíme na plenární schůzi opět dát stranou. Tyto pozměňující a doplňující návrhy nejen že kazí zprávu, ale v konečném důsledku škodí životnímu prostředí, přestože některé návrhy tvrdí, že je chtějí hájit.

Používám slovo „upřímný“ nanejvýš záměrně, protože pan Reul použil konkrétní slova, jakými jsou „uhlí“ a „jaderný“ raději, než aby se schovával za zobecnění o tom, co může nebo nemůže být udržitelné nebo obnovitelné, a je jasné, že i další generace budou nadále spoléhat na spalování fosilních paliv. Samozřejmě podporujeme obnovitelné zdroje energie. Děláme to proto, protože ty představují nezbytnou, ekologicky čistou energii. Avšak ve většině členských států nemusí obnovitelná energie uspokojovat naše environmentální cíle a ani naše rychle rostoucí energetické požadavky, ani potřebu zůstat konkurenceschopní v rámci globálního trhu. Jako zodpovědní politici musíme odložit dogmata z minulosti a uznat, že musíme brát v úvahu všechny ekologicky přijatelné technologie. Jednoduše, musíme si udržet a dál zvětšovat podíl jaderné energie, a to ještě stále nebudeme dělat dostatek. V mé zemi, kterou je Bulharsko, jsme byli bezdůvodně nuceni zrušit výrobu 2 000 MW bezpečné ekologicky čisté jaderné energie.

  Joan Calabuig Rull (PSE). - (ES) Vážený pane předsedající, i navzdory ambiciózním cílům, které jsme si určili, se zdá, že všichni souhlasíme s tím, že konvenční zdroje energie zůstanou i nadále důležitou součástí naší kombinace energií. Tedy i jaderná energie bude pokračovat ve své významné úloze, protože je stále nezbytná k zajištění bezpečnosti a stability dodávek v rámci mnohých zemí.

Je rozumné pokračovat ve výzkumu těch oblastí, které se evidentně jeví jako slabé stránky využívání jaderné energie, jako například bezpečnost nebo nakládání s jaderným odpadem. Ale měli bychom připomenout myšlenku, kterou zpráva jasně podporuje, že možnost využívání jaderné energie patří výlučně do kompetencí členských států, jak to pan Reul poznamenal na začátku.

Zdá se však, že někteří lidé se snaží svěřit budoucnost Evropy téměř úplně jaderné energii tím, že vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů, zvýšenou účinnost nebo výzkum považují za druhořadé. Je zde jeden malý detail, který bychom měli brát v úvahu; jaký má na to názor veřejnost?

Ve velké míře jsme zohlednili reálnost nynější situace a je zřejmé, že musíme mít jasné priority, a proto je potřeba poznamenat, že strategický plán pro energetické technologie, který nám Komise musí co nejdříve předložit, je velmi důležitý.

Věříme, že mezi hlavní cíle by měly patřit snížení ceny obnovitelných zdrojů, zlepšení energetické účinnosti podniků, průmyslu a dopravy, a pokroky v nízkouhlíkových technologiích. Evropa a členské státy by si měly tyto cíle zvolit za svou politickou prioritu a zaměřit své snahy na budování další politiky v oblasti energetiky.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Celkové produkce energie v rámci Evropské unie se dosahuje prostřednictvím různých zdrojů energie: 31 % jaderná energie, 29 % uhlí, 19 % plyn, 14 % zdroje obnovitelné energie a 5 % ropa.

Rumunsko vyrábí 13,5 % své energie z ropy, 15,3 % z uhlí a koksu a 5,9 % tvoří energie vyráběná ve vodních a jaderných elektrárnách. Co se týče jaderné energie, je nezbytné zajistit její bezpečnost a zejména adekvátní zacházení s odpadem. Jaderné energetické systémy čtvrté generace umožní lepší nakládání s jaderným odpadem a snížení jeho množství. Navzdory všemu, obzvlášť důležitým prvkem ochrany životního prostředí je zacházení s vodou, která se požívá k chlazení reaktorů. Z tohoto důvodu by mělo být investování finančních prostředků do bezpečnosti a likvidace radioaktivního odpadu prioritou pro země, které vyrábějí jadernou energii. Oblast Černého moře je zvlášť důležitá pro rozšíření zdrojů energie Evropské unie. Toto území má strategický význam nejen z hlediska převozu zásob uhlovodíků z oblasti Kaspického moře do Evropské unie, ale i kvůli zdrojům uhlí, které má Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Ukrajina a Rusko. Pro uhelný průmysl je důležité zajistit bezpečnost při práci a zdravotní podmínky. Jestliže bude uhlí zdrojem energie, bude potřeba vynakládat nutné investice, aby se zajistila bezpečnost na pracovištích.

  Edit Herczog (PSE). - (HU) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, gratuluji zpravodaji a všem stínovým zpravodajům. Je to především díky této zprávě, že Evropský parlament si bez jakéhokoliv stínu pochybností uvědomil a přijal, že ideologické zájmy nesmí převážit nad nezbytnými environmentálními a hospodářskými potřebami. Některé ze současných členských států se za poslední půlstoletí pokoušely dosáhnout právě toto, ale, jak víme, neúspěšně. V roce 1956 Maďarsko upustilo od zbytečné politické představy, že by mohlo být zemí železa a oceli. Naštěstí Evropská unie dosud nemusela zajít až do takových extrémů, aby si uvědomila a přiznala, že budeme potřebovat všechny své vědomosti, pokud máme ve 21. století bezpečně uspokojit energetické požadavky. To vyžaduje maximální možnou diverzifikaci nejen z hlediska zdrojů, ale také technologií. Ideologie nemůže rozhodovat o tom, na jakém základě bude spočívat energie vyrobená v Evropě za 10, 20 nebo 50 let; o tom musí rozhodnout věda. Úkolem politiků je požadovat bezpečnost, koordinovat zdroje a povzbuzovat veřejnost k pozitivní reakci. Pro tuto roli chci popřát nám všem – jako by to řekli horníci v Maďarsku – „jó szerencsét”, ať na konci dne bezpečně vyjdeme!

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Vážený pane předsedající, jak již bylo zmíněno, toto je třetí zpráva k rozhodnutí Komise a k pozdějšímu rozhodnutí Evropské rady. Zpráva pana Vidal-Quadrase nám pomohla zformulovat balík opatření pro vnitřní trh. Zpráva pana Thomsena bude mít obrovský vliv na naše návrhy o obnovitelných zdrojích energie. Mohu také slíbit, že budeme velmi pozorně sledovat hlasování o zprávě, kterou připravil pan Reul, protože její výsledek ovlivní postoj k technologii ukládání uhlíku v první řadě v legislativním návrhu a v této zprávě, ale i náš strategický plán pro energetické technologie a naši budoucí politiku, protože nám Euratom dává mandát pro jadernou energetiku. Toto hlasování bude právě proto Komise velmi pozorně sledovat.

Zároveň bych rád zdůraznil několik bodů. Bylo zmíněno, že potřebujeme zmodernizovat odvětví energetiky. Když si nyní v roce 2007 vzpomenu na první rozpravu z roku 2004, jsem přesvědčen, že jsme toho zvládli už hodně. Jistě, zajištění dodávek a změny klimatu spolu úzce souvisí, pravděpodobně jen s jedním zásadním rozdílem, a tím je cena za zbavení se oxidu uhličitého, ale já věřím, že růst ceny ropy v tomto směru pomůže.

Zároveň byly zmíněny i výzvy povětrnostních podmínek. Neinvestujeme do dostatečných zdrojů. Opravdu bychom se měli rozhodnou o svých prioritách. Bez velkých finančních investic do výzkumu a rozvoje v odvětví energetiky neuspějeme. Věřím, že tříletá debata pomohla připravit zázemí. Avšak nyní už skutečně nastal čas pro uchopení problémů. Jak může například někdo tvrdit, že jisté členské státy jsou závislé na třetích zemních, když se strukturální fondy nevyužívají pro energetiku, nebo prakticky vůbec?!

Řekl bych také, že státní rozpočty pro výzkum a vývoj jsou příliš malé. Takže toto jsou klíčové problémy, jimiž se musíme zabývat. Obávám se, že nebude trvat dlouho a dojde k vážným zmatkům na trhu. Takže musíme jednat, jednat právě teď a to na základě, na jakém Parlament pracoval dosud.

Byla tu zmínka o jednom konkrétním problému, a sice že potřebujeme účinné energetické zdroje. Pokud mají být zdroje účinné, je k tomu potřebné řízení poptávky po energii. Parlament se opět stahoval a stahovala se i Komise a já jsem ve stejné době potřeboval zahájit 12 přestupkových jednání z důvodu neoznámení akčních plánů energetické účinnosti, což je základem činnosti v rámci energetického poptávky.

Se zřetelem k poptávce a závislosti na třetích zemích je to také něco, co bychom měli překonat. Myslím, že zpráva pana Saryusz-Wolskieho byla odvážným pokusem jít za tím. Když je jeden členský stát vydírán dodavatelem, měl by o tom otevřeně mluvit. Hlavním důvodem je skutečnost, že máme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), která může poskytnout pevné zázemí pro společné kroky, a já věřím, že kdejaká země, která má dost odvahy k tomu, aby vydírala některou zemi ze zemí EU, si potom dvakrát rozmyslí, nebo už nikdy nezkusí vydírat, pokud se o tom bude mluvit a diskutovat v Radě.

Poslední část svého vystoupení chci věnovat jaderné energetice. Je vcelku jasné, že v rámci reformní smlouvy patří kombinace energií do rozhodovacích pravomocí na úrovni členských států. To znamená, že rozhodnutí o jaderné energii musí udělat každý členský stát sám za sebe. Ale měli bychom také správně pochopit, že současné podmínky vyžadují, aby příslušné právní předpisy zaručovaly transparentnost a možnost předvídat, protože jde o velmi dlouhodobou investici.

Pan Swoboda zmínil také otázku nešíření jaderných zbraní. Bereme ji v úvahu, ale podle mého názoru je velmi evidentní, že SZBP je prioritou a Euratom ji má doplňovat a pomáhat jí. Naše činy by se měly v každém případě dát vést SZBP i v oblasti nešíření.

Dvě velmi konkrétní odpovědi. V první řadě, Mochovce. Slovenské elektrárny opravdu oznámily svůj záměr dostavět jadernou elektrárnu s reaktorem VVR 440/213, ale není to ten typ, který byl použit v Černobylu. Komise v souladu s článkem 41 Smlouvy o Euratomu připraví stanovisko, v němž budou plně zohledněny všechny námitky vůči tomuto rozhodnutí. Bude to chvíli trvat, ale můžete si být jisti, že Komise vypracuje objektivní hodnocení a nebude otálet, pokud budeme mít jakékoliv pochybnosti o bezpečnosti tohoto zařízení.

Co se týče odstavení některých jaderných bloků, diskuse o tomto problému by nebyla produktivní. Na této otázce se dohodli experti, kteří připravovali podklady. Jednalo se o tom i na politické úrovni a toto rozhodnutí bylo odsouhlaseno na vládní úrovni a dále proběhlo referendum ve všech členských státech včetně těch, v nichž se tyto reaktory nacházejí. Prosím, nevracejte se k tomu, protože nás to jen zbytečně odvádí od dalšího pokroku. V žádném případě tyto reaktory nedostanou zelenou, aby se prodloužil jejich provoz. To je slepá ulička. Prosím pochopte, že tam už nemůže být žádný další postup.

Vím, že na to možná máte vlastní názory, ale ty určitě nebudeme rozebírat, přinejmenším ne na půdě Evropské komise. Stanovisko je už vypracováno. Bylo demokratickým způsobem odsouhlaseno a dovolte, abychom je dodrželi a měli úctu vůči tomuto závazku.

Velmi oceňuji zprávu, která byla připravena. Jde o velmi náročnou zprávu a já věřím, že na věci klade správný důraz. Doufám, že hlasování nám výrazně pomůže dokončit dokument, který máme připravit do konce tohoto roku.

  Přesedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu 24. října.