Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 23. října 2007 - Štrasburk

15. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Komisi)

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0318/07).

Myslím si, že někteří kolegové jsou si vědomi, že dnes jsme chtěli vyzkoušet malý experiment, aby doba vyhrazená pro otázky byla trochu přátelštější a interaktivnější. Proto bych chtěla vyzvat všechny poslance Parlamentu, aby se přesadili do první řady, abychom si byli s Komisí trochu bližší. Prosím přejděte raději ze zadních sedadel do předních.

Vidím, že někteří se ještě stále stydíte. Pojďte, tento pokus by měl být zábavný!

Následující otázky jsou určené pro Komisi.

První část

Otázka č. 41, kterou předkládá Manuel Medina Ortega (H-0679/07)

Věc: Únos dětí

Vzhledem k množství případů únosů a zmizení dětí, jaká opatření navrhuje Komise na koordinování prostředků členských států určených na předcházení a potrestání těchto činů v rámci Evropské unie?

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − Komise plně souhlasí s významem boje proti zmizením a únosům nezletilých. Jak všichni dobře víte, zlepšení práv dětí je jedna z mých osobních priorit.

První krok Evropské komise v této souvislosti byla v roce 2001 podpora evropské sítě organizací, Evropské federace pro pohřešované a pohlavně zneužívané děti, která se nyní jmenuje Missing Children Europe (Pohřešované děti Evropy). K dnešnímu dni máme 21 organizací v 15 členských státech.

S finanční podporou programu Společenství, programu Daphne, bylo potom od roku 2001 do 2005 vytvořeno nebo vylepšeno několik center s pomocí organizace Child Focus.

Několik členských států zřídilo v průběhu posledních 10 let nouzové telefonní linky s cílem urychlit hledání a podporu rodin pohřešovaných dětí.

Případy zmizení a únosů dětí se mohou rychle stát, a i se stávají, přeshraničním jevem. Proto navrhujeme zřídit jednotné telefonní číslo pro naléhavé hovory o zmizelých dětech. Za tímto účelem bude do praxe uvedeno rozhodnutí z 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu začínajícího číslem 116 pro harmonizovaná čísla na harmonizované služby sociální povahy. Je to důležité rozhodnutí každého členského státu, zejména co se týče čísla 116000 pro nouzové linky na oznamování pohřešovaných dětí.

Víte, že zavedení služeb v souvislosti s číslem 116 je odpovědností členských států. Bohužel, musím tu připomenout, že tři členské státy ještě nereagovaly. 17 členských států přijalo právní opatření. Byly zveřejněny výzvy na provoz nouzových čísel v 12 členských státech a dosud jen 4 členské státy vybraly poskytovatele služby: Belgie, Dánsko, Řecko a Portugalsko. Takže nejsem vůbec spokojen se současným stavem uplatňování rozhodnutí z února 2007.

Kromě těchto nouzových telefonních čísel je potřebný mechanismus pomoci při hledání pohřešovaných dětí. Existuje již několik systémů a mohou být inspirací pro celoevropská opatření. Znáte americký systém „Amber Alert“, francouzský „Alerte enlèvement“ a řecký „Amber Alert Hellas“ systém, které se již uplatňují. Podporujeme členské státy, aby zavedly podobné vnitrostátní mechanismy. Pokud všechny státy přijmou takové mechanismy a zavedou programy propojení, vyřešení přeshraničních případů bude možné a jednodušší. Za tímto účelem jsme navrhli opatření, která charakterizují naši představu o celoevropském mechanismu včasného varování o dětech. O této otázce se diskutovalo poprvé na neformální Radě pro spravedlnost a vnitřní věci 1. října 2007.

Na závěr podporujeme vytvoření mezinárodní databáze obrázků zneužívání dětí, které budou novým nástrojem na pomoc při určení obětí a pachatelů. Studie proveditelnosti a fáze realizace jsou finančně podpořeny z programu AGIS a od září 2005 je tato databáze, kterou využívá Interpol, financována hlavně vládami států G8 a soukromými společnostmi. Dosud tato databáze umožnila najít a zatknout několik pachatelů v Evropě a mimo Evropu, naposledy velmi známého pedofila v Thajsku, a zachránit oběti.

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, děkuji vám, že jste nám umožnila setkat se osobně s panem komisařem, kterému jsem již mnohokrát kladl otázky v podobných souvislostech.

Otázka pohřešovaných dětí je znepokojující. Jen na Kanárských ostrovech, odkud pocházím, například v posledních letech zmizely beze stopy tři děti, což znamená, že se neobjevily ani v pedofilních sítích. Zmizely beze stopy, což nás vede k zamyšlení se nad tím, zda tyto děti nejsou využívány k určitým účelům, jako například obchodu s orgány, a zda v rámci Evropské unie nepůsobí mafiánské organizace s možnými mezinárodními propojeními.

Myslím si, že tato záležitost vyžaduje iniciativu, která je trochu ambicióznější než ty, které Komise uskutečnila dosud. Vím, že komisař byl vždy ambiciózní, ale zároveň ho vyzývám, aby byl ambiciózní i v této oblasti, neboť je to smutná záležitost pro rodiče a  všeobecně pro společnost, protože děti jsou tím nejcennějším, co máme.

  Franco Frattini , místopředseda Komise. − (IT) Vážený pane předsedo, pane Medino, plně souhlasím s vašimi přáními a mohu vám říci, že jsem velmi nespokojen, když vidím, že i když jsme přijali opatření, členské státy je neuplatňují.

Konkrétně myšlenka jednotného telefonního čísla v Evropě pro naléhavé hovory měla být realizována ve všech členských státech do konce září. Nyní je konec října a jen čtyři členské státy mají fungující systém. Ostatních 17 států přijalo určité kroky, ale ještě stále zaostávají za ostatními.

Další návrh, který chceme předložit, se týká užší spolupráce při monitorování toho, co je běžně označováno jako „sexuální turistika“. Mnozí evropští občané bohužel zřejmě cestují jako turisté do jiných částí světa, aby páchali hrozné pedofilní činy. V této oblasti souhlasím s tím, že musíme zintenzivnit mezinárodní spolupráci. Souhlasím s vámi, naneštěstí o tom máme důkazy, že pohřešované děti jsou často zneužívány v obchodování s orgány. Netýká se to bohužel jen mého regionu, ale i jiných regionů velmi blízkých Evropské unii, jako například země Balkánu, východní Evropy a Černého moře.

Obchodování s orgány je, naneštěstí realita, nemluvě o odhalení obchodování s orgány dospělých a dětí z dálného východu a jihovýchodní Asie. I když je to zjevně oblast, kterou dosud vnitrostátní vlády nechtěly odevzdat EU, brzy bude zřejmě řešena účinněji Evropskou unií částečně jako důsledek přijetí dohody o nové institucionální smlouvě.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Vážená paní předsedající, smím se zeptat pana komisaře, zda je jisté, že se ve všech členských státech přiznává narození dětí? Zaznamenává se počet dětí, které překročí hranice EU tak, aby bylo možno oznámit jejich případné zmizení nebo použití jejich orgánů?

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − (FR) Ano, máte pravdu. Odhalili jsme případy neregistrovaných dětí na hraničních přechodech, a proto přikládám velký význam identifikaci.

Identifikace znamená pomoci zemím původu, ať již v rámci EU – ovšem myslím si, že to není tento případ – nebo hlavně v sousedních a partnerských zemích, kde někdy chybí kontrola související s registry, a proto pro mne znamenají děti, které ještě vůbec nejsou zaevidované, důvod ke zvláštním obavám.

Právě proto jsme se rozhodli pomoci strategickým projektům, aby pomohly a posílily vedení evidence v partnerských a sousedních zemích, částečně z evropských programů financování.

  Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři, ve vašich příkladech jste zvláště připomněli, že čtyři členské státy zřídily nouzové telefonní linky. Jsou tu i jiné záležitosti, pamatuji si nedávnou situaci s tsunami, kdy ti, kteří přišli do této oblasti například uspokojit své pedofilní sklony, byli chráněni ochranou údajů a jejich příbuzní nevěděli, kdo byl skutečně postižen. Není načase, abychom přestali být tajnůstkářští a začali jmenovat tyto členské státy? „Jmenovat a vystavovat na hanbu“ by byla vhodná metoda, jak podnítit tyto členské státy, aby dělaly, co mají, a aby nakonec ukázaly lepší přístup.

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − Už jsem řekl, že vůbec nejsem spokojen s úrovní realizace a že dosud toto rozhodnutí uplatnily jen čtyři členské státy. Toto rozhodnutí musí být uvedeno do praxe ve všech členských státech. Skutečnost, že zatím jen čtyři členské státy uplatňují jednomyslně přijaté rozhodnutí z února 2007, ukazuje, že musíme udělat mnohem více.

Co se týče správné rovnováhy mezi ochranou důvěrnosti údajů nebo ochranou osobních údajů a bojem proti pedofilii, když mluvíme o pedofilech, zločinech a zneužívání dětí, z mého osobního hlediska jsem na straně obětí, dětí, nikoli na straně zločinců. Takže za předpokladu, že budou uznány všechny záruky, měli bychom v první řadě podpořit oběti a rodiče, nikoli podezřelé zločince.

  Předsedající. − Mohla bych asi připomenout poslancům, co jsem řekla na začátku doby vyhrazené pro otázky. Zkoušíme experiment, v rámci kterého bych pozvala všechny poslance do předních sedadel Parlamentu, aby byla doba vyhrazená pro otázky trochu intimnější a přátelštější a možná více věnovaná výměně názorů. I když byste tedy normálně měli sedět vzadu, zvu vás na přední sedadla.

Další otázka se týká tropického viru chikungunya v Evropě. Nevím, zda jsem to vyslovila správně.

  Předsedající. − Otázka č. 42, kterou předkládá Milan Gala (H-0738/07)

Věc: Tropický virus Chikungunya v Evropě

Italské orgány, prostřednictvím evropského systému rychlého varování, informovaly ostatní členské státy EU o epidemii tropické horečky způsobené virem Chikungunya v provincii Emilia Romagna. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí varuje, že klimatické podmínky jsou příznivé pro přetrvávající výskyt tohoto vektoru v následujících měsících zejména v zemích Středozemního moře a že je vysoké riziko rozšíření tohoto viru do ostatních evropských zemí, v nichž jsou příznivé klimatické podmínky pro jeho přežití. Připravuje Komise v tomto období výrazné změny klimatu a vysoké úrovně mobility scénář postupu při možné rozsáhlé epidemii tropické horečky?

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Ve skutečnosti jsem měl určité problémy s vyslovením této otázky. Doufal jsem, že epidemie bude odstraněna, aniž bych o ní musel hovořit, ale naneštěstí stále trvá, takže musíme o této otázce diskutovat.

Zaprvé jsem měl včera při jednominutových vystoupeních příležitost vyslechnout si vystoupení váženého pana poslance týkající se této otázky a mám tytéž obavy jako on. Dalo by se říci, že máme poměrně nízký počet napadení infekcí, například přibližně 250 případů v Itálii ve srovnání s více než 150 000 případy na ostrově Réunion před několika lety. Obáváme se však dalšího vývoje. Naše obavy zvyšuje skutečnost, že v současnosti se tropická nákaza šíří v Evropě spolu se změnou klimatu, která samozřejmě přispívá k množení a přežívání vektoru, a to společně se zvýšenou mobilitou, jež umožňuje přenos viru prostřednictvím pohybu lidí, kteří přicházejí z tropických oblastí.

Bylo důležité, abychom přijali okamžitá opatření. Italské orgány reagovaly od začátku správně, rychle a účinně, takže v současnosti je možno říci, že situace je mnohem lepší, i když se stále vyskytují případy infekce.

První krok, který Komise učinila, spočíval v přijetí různých opatření, přičemž využívala existující nástroje, nebo přizpůsobovala tyto nástroje vzniklé situaci. Nejdříve jsme se ubezpečili, že jsme nabídli technickou pomoc prostřednictvím Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a znovu jsme dokázali správnost volby Evropské unie při založení tohoto centra.

Potom jsme museli čelit této nové hrozbě a nové výzvě. Upravili jsme své právní předpisy a zahrnuli vektorem přenášené nákazy do seznamu nákaz, kterým je potřeba se věnovat prioritně. Zároveň jsme požádali členské státy, a to je jejich právní povinnost, aby informovaly Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím systému rychlého varování. Je velmi důležité, abychom byli schopni odhalit případy nákazy co nejdříve s cílem zabránit jejímu šíření.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) sestavilo, kromě vymezení případů, i standardní provozní postupy a pravidelně je aktualizuje. Důležitým krokem byla aktualizace a posílení laboratorních kapacit s cílem odhalit a identifikovat virus Chikungunya. Učinili jsme tak prostřednictvím Evropské sítě pro diagnostiku „zavlečených“ virových nemocí, která je financována v rámci programu veřejného zdraví. V rámci téhož programu financujeme společné aktivity s členskými státy, abychom dále posílili připravenost na nouzové situace, v nichž je ohroženo veřejné zdraví.

Na plenárním zasedání jsme měli příležitost prodiskutovat sdělení a akční plán všeobecné připravenosti přijatý v roce 2005. Systém je zaveden, využívá se a můžeme ho uplatnit, ale samozřejmě ho upravíme a přizpůsobíme, abychom byly schopni čelit i této formě ohrožení zdraví. Informovanost veřejnosti je velmi důležitá a dosahujeme jí rovněž prostřednictvím centra ECDC v případě zasažených oblastí i v případě cestujících.

Dokumenty s technickými pokyny o rychlém odhalování případů horečky Chikungunya se využívají jako základní kámen pro účinný epidemiologický dohled. Kromě toho centrum ECDC sestavilo rozsáhlý balíček dokumentů s technickými pokyny: informace pro pracovníky zdravotní péče, definice případů nákazy horečkou Chikungunya a postupový diagram pro identifikaci případů. Tyto pokyny jsou dostupné a v současnosti je využívají příslušné orgány s cílem zjednodušit rozhodovací postupy na vnitrostátní úrovni.

Ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány se okamžitě zabýváme i otázkou bezpečnosti krve, která je rovněž důležitým faktorem. Pokud bude tato situace nadále pokračovat, moje útvary jsou připraveny přijmout pravidlo o vyloučení z dárcovství krve i v případě této choroby.

Výzkum možností řešení mnoha situací souvisejících s vektorem přenášenými nákazami bude financován v rámci nového veřejného programu a jiných nástrojů. Kromě toho potřebujeme přezkoumat problematiku samotného hmyzu a samozřejmě problematiku globální změny prostřednictvím projektů jako Eden, který se týká vznikajících chorob v měnícím se evropském prostředí.

Uvedené situace názorně dokazují okamžitý vliv změny klimatu na zdraví. Zároveň bych měl uvést, že máme těžkosti se zdravím zvířat, které vznikly v důsledku změny klimatu. V příštím roce plánuje Evropská komise přijmout sdělení, týkající se změny klimatu.

  Milan Gaľa (PPE-DE). - (SK) Děkuji, pane komisaři, za kvalifikovanou odpověď a italským úřadům blahopřeji k exaktnímu postupu. Na celém případu se mi zdá trochu divné, že přece jen proti viru Chikungunya neexistuje ještě očkovací látka, a to přesto, že podle některých údajů bylo v Africe nakaženo až přibližně milion lidí. Rozumím tomu možná v případě ptačí chřipky, protože tam ještě nemáme izolovaný virus, který by se přenášel z člověka na člověka. Nemůžeme tedy vyvíjet očkovací látku. Ale v tomto případě zřejmě jde o virus, který je možné identifikovat sérologickými a jinými metodami, a proti kterému bychom možná v současném stavu uměli vytvořit sérum nebo očkovací látku. Pokud by se virus rozšířil, sérum by bylo účinným lékem proti viru Chikungunya, resp. možná dokonce proti horší infekci, a tou je horečka dengue.

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Nejdříve bych rád uvedl, že odkaz na horečku dengue je rovněž důležitý, protože stejný hmyz by mohl přenášet i chorobu dengue na čerstvé maso. Rovněž se nás tedy týká. Z tohoto důvodu připravujeme zprávu, která bude zaměřená na nákazy přenášené hmyzem, protože změna klimatu usnadňuje jejich šíření, jak jsem se vyjádřil již dříve. Ale protože máme mírné zimy, bude zaměřená i na přežívání hmyzu, který později přenáší nákazu.

Máte pravdu – je škoda, že neexistují očkovací látky. Ve skutečnosti probíhá výzkum, ale v tomto stadiu musím říci, že jsme poměrně daleko od dosažení výsledků.

Tuto otázku samozřejmě nastolíme před Světovou zdravotnickou organizací a prostřednictvím našich různých nástrojů a politik se pokusíme podpořit rozvoj těchto očkovacích látek.

Mohu-li, rád bych vyjádřil své stanovisko, které předkládám členským státům od první diskuse o ptačí chřipce: nejenže máme povinnost projevit solidaritu rozvojovým zemím, třetím zemím v rámci pomoci při řešení stavu ohrožení zdraví, ale je to i způsob sebeobrany a musíme si uvědomit, že se v našem útulném prostoru Evropské unie nemůžeme považovat za imunní a chráněné. My totiž chráněni nejsme! Je proto velmi důležité přistupovat k ohrožení zdraví v celém světě rovněž jako k ohrožení Evropské unie a udělat z tohoto přístupu jednu z našich priorit.

Strategie zdraví, kterou jsme dnes v Komisi přijali, bude odeslaná Parlamentu, abyste o ní i vy diskutovali. Strategie zahrnuje velmi důležitý globální aspekt zdravotních politik Evropské unie a věřím, že pomocí tohoto nového přístupu můžeme změnit a napravit situaci.

  Předsedající. − Otázka č. 43, kterou předkládá Paulo Casaca (H-0752/07)

Věc: Humanitární katastrofa v Iráku

Uzavřením syrské hranice byly tisíce iráckých utečenců, včetně velmi velkých rodin, tedy velkého počtu dětí, zbaveni jediné zbývající možnosti úniku.

Kromě etnických čistek, často podporovaných aktivní účastí iráckých orgánů, máme v současnosti vážnou epidemii cholery, která přímo souvisí s velmi nepříznivými zdravotními podmínkami ve velké části země.

Reakce Komise na humanitární krizi v Iráku byla úplně bezvýznamná a je v přímém rozporu s evropskými hodnotami.

Jakým způsobem plánuje Komise podpořit irácké obyvatelstvo, které utíká na území Iráku nebo z Iráku?

Jakým způsobem plánuje Komise podpořit země v první linii jako Jordánsko, které musí nerovnoměrně snášet důsledky této situace?

  Neelie Kroes, členka Komise. − Komise si v plné míře uvědomuje rozsah humanitárních potřeb na území Iráku a v sousedních zemích. Reakce Komise na tuto krizi je dvojí. Zaprvé, s cílem podpořit utečence z Iráku a sousedních zemí a s cílem řešit jejich nejnaléhavější potřeby Komise okamžitě reagovala finančním rozhodnutím na sumu ve výši 6,2 milionů EUR v rámci humanitární pomoci, přijatým v květnu 2007. Tato pomoc dosáhne do konce roku 2007 výše 7 milionů EUR.

Komise se rozhodla s vládami Sýrie a Jordánska, které nesou největší zátěž utečenecké krize, rozvinout programy pomoci. Tyto vlády jasně naznačily, že nesouhlasí s programy vnější humanitární pomoci, které uskutečňují různé mezinárodní organizace a MVO. Očekávají, že mezinárodní společenství podpoří jejich vnitrostátní systémy zejména v oblasti vzdělávání a zdraví, neboť tyto systémy rovněž pomáhají iráckým utečencům.

Následně Komise stanovila projekty rychlého vlivu v celkové výši 37,7 milionů EUR, o nichž v současnosti jedná s členskými státy. Okamžitá reakce Komise na nejnaléhavější potřeby utečenců spočívá v uvedených opatřeních.

Komise si uvědomuje, že tato opatření pouze částečně zmírňují obrovské utrpení a tlak na instituce a sociální strukturu sousedních zemí, a proto v současnosti dále rozvíjí svou strategii reakce s cílem sladit ji s příslušným financováním.

Zadruhé, pokud jde o situaci v Iráku, Komise zatím podporuje Mezinárodní výbor červeného kříže sumou 4 miliony EUR a v současnosti stanoví dodatečné stabilní a přijatelné partnery schopné zásahu v Iráku s cílem zvýšit úroveň své pomoci.

Je potřebné uznat, že kromě důležitých humanitárních potřeb existují i významné překážky při poskytování humanitární pomoci. Tyto vážné obavy související s bezpečností a problémy s přístupem zabraňují Komisi a ostatním dárcům přidělovat finanční prostředky, které skutečně odpovídají úrovni potřeb.

Ve skutečnosti je nedostatek humanitárních partnerů schopných na území Iráku vést a uskutečňovat programy, které dostatečně odpovídají potřebám nejzranitelnějšího obyvatelstva.

Nakonec by Komise ráda připomněla, že je hlavním finančním přispěvatelem v Mezinárodním fondu na obnovu Iráku částkou 123 milionů EUR. Tato částka představuje do dnešního dne 46  % všech příspěvků. Od roku 2003 Komise odevzdala v Iráku více než 800 milionů EUR.

  Paulo Casaca (PSE). – (PT) Vážená paní předsedající, paní komisařko, děkuji za vaše vysvětlení, ale rád bych vám připomněl, že odhady hovoří již o 200 000 iráckých utečencích v Egyptě a Evropská komise nenabízí Egyptu nic. Ammánská univerzita právě provedla studii, v níž se odhaduje, že Jordánsko má více než jeden milion utečenců, což má úplně katastrofický makroekonomický dosah. Evropská komise nepodniká žádné kroky k řešení této situace. Dokonce i Izrael vytváří celkem pozoruhodný program lékařské pomoci pro irácké děti. Pokud jde o Sýrii, neúčastnil jsem se jednání Komise a Sýrie, ale často jsem vedl rozhovory s představiteli syrských orgánů. Ve skutečnosti již mají možná o 2 miliony obyvatel více. Paní předsedající, dovolte mi připomenout, že dnes, v této chvíli dochází ve městě Rabia na hranici mezi Sýrií a Irákem k obrovské humanitární katastrofě. Tisíce Iráčanů, kteří se doslechli o možném otevření hranic, se tam shromáždilo a nemohou projít. Situace je nepochybně tragická a my už to nemůžeme déle ignorovat.

  Předsedající. − Myslím, že všichni máme společné obavy, ale naše pravidla umožňují poskytnout pouze půl minuty na doplňující otázky.

  Neelie Kroes, členka Komise. − Už jsem uvedla, že vlády, zejména syrská vláda, kterou připomněl vážený pan poslanec, jasně naznačily svůj nesouhlas s programy vnější humanitární pomoci uskutečňovanými prostřednictvím mezinárodních a nevládních organizací. Takže rozsah poskytované pomoci je obrazem neochoty syrských a jordánských orgánů umožnit mezinárodním nestátním aktérům, jako jsou OSN a nevládní organizace, zasahovat v jejich zemích.

Naše pomoc může směřovat pouze přes organizace, které jsou uznané místními orgány a mají dostatečnou operační kapacitu. To představuje přirozené omezení našich možností něco vykonat. I přesto však pracujeme na programech budování kapacit a zapojujeme jordánské a syrské orgány do přímého dialogu s cílem posílit svou implementační kapacitu v těchto zemích.

Pokud to tak mohu říci, je potřeba uvést, že samotná irácká vláda se zdá být neochotná pomáhat svým sousedům. Opakovaně prohlásila, že přidělí 25 milionů USD na pomoc iráckým utečencům. Přestože na konferenci v Šarm el-Šejchu v květnu minulého roku došlo k přijetí závazků a posílení vztahů mezi iráckými, syrskými a jordánskými úřady, vypadá to, jako kdyby Irák dostatečně nespolupracoval. Z tohoto důvodu musíme požádat iráckou vládu, aby převzala zodpovědnost alespoň za své vlastní občany.

Nedostatečná koordinace mezi agenturami OSN při řízení humanitární krize vyvolává velké obavy. Je to hrozné tvrzení, ale mezi humanitárními agenturami OSN jsme místo úzké spolupráce zaznamenali silnou konkurenci. Jsme přesvědčeni, že jmenování nového koordinátora humanitární pomoci zvýší možnosti našich partnerů z OSN při řešení krize.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Turecko, kandidát členství v EU, nedávno zahájilo vojenskou akci proti iráckým Kurdům v Iráku. Co si o tom myslíte? Jaký vliv by mohla mít tato akce na situaci v Iráku? Bude potřebná nějaká pomoc? Jaké je stanovisko Komise k turecké akci?

  Neelie Kroes, členka Komise. − Není to jednoduchá otázka. Komise za každých okolností odsuzuje všechny teroristické útoky jako kriminální a neospravedlnitelné činy. Je nám líto utrpení způsobeného těmito akcemi.

Turecko čelí nepřetržitým přeshraničním teroristickým útokům ze strany PKK, která je na seznamu teroristických organizací EU. Komise si uvědomuje potřebu Turecka chránit svoje obyvatelstvo, ale neustále naléháme na Turecko a Irák, aby řešily tento problém spoluprací mezi příslušnými orgány a dodržováním mezinárodního práva. V této souvislosti je nedávná bilaterální dohoda mezi Tureckem a Irákem o boji proti terorismu vítaným krokem.

EU a Turecko pravidelně zdůrazňují svou neustálou oddanost nezávislosti, suverenitě, jednotě a územní celistvosti Iráku. Očekáváme, že Turecko bude nadále plnit konstruktivní úlohu, aby dosáhlo těchto cílů a podporovalo regionální spolupráci.

Nezapomeňme však na tlak ze strany turecké veřejnosti, která téměř každý týden zažívá zabíjení vojáků a civilistů na jihovýchodu země. Vláda musí projevit svou ochotu a schopnost přijmout účinnější opatření.

Jak je velmi dobře známo mnoha členským státům, je velmi složité čelit teroristům účinným způsobem. Turecké úřady se pochopitelně snaží v rámci tohoto úsilí zapojit Spojené státy americké, irácké a irácko-kurdské úřady. Je to jediný způsob. Součást této strategie by měla tvořit usnesení přijatá Parlamentem a budování věrohodné hrozby intervence.

  Předsedající. − Někteří poslanci už přijali mé pozvání, a ty, kteří tak neučinili, vyzývám, aby přešli do přední části jednacího sálu. Chceme, aby to bylo pohodlnější a interaktivnější, takže neváhejte jít rovnou dopředu, abychom paní komisařce hleděli přímo do očí. Jsem si jistá, že ji to potěší!

Druhá část

  Předsedající. − Otázka č. 44, kterou předkládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0681/07).

Věc: Dočasní zaměstnanci na pracovních místech, kteří splňují stanovené a dlouhodobé potřeby v institucích a službách EU

Podle směrnice 1999/70/ES⁽¹⁾ se členským státům zamezuje nezákonné jednání s pracovními smlouvami na dobu určitou s cílem splňovat stanovené a dlouhodobé potřeby.

Do jaké míry instituce a služby EU dodržují uvedenou zásadu a jaké je poměrné zastoupení dočasných zaměstnanců v institucích a službách EU, kteří pracují na místech, které splňují stanovené a dlouhodobé potřeby?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Vážená paní poslankyně již byla upozorněna, že následující podrobné odpovědi se týkají pouze Komise, která je samozřejmě nejdůležitějším zaměstnavatelem mezi evropskými institucemi.

Jedním z cílů směrnice 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou je vytvořit rámec s cílem zamezit nezákonnému jednání vyplývajícímu z uzavírání pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou v bezprostředním sledu.

Aby se zabránilo nezákonnému jednání, ustanovení 5 odst. 1 zavazuje členské státy v případě, že neexistují odpovídající zákonná opatření proti porušení předpisů, aby zavedly jedno nebo více následujících opatření s cílem zabránit nezákonnému jednání, které vyplývá z opakovaného uzavírání pracovních smluv na dobu určitou:

a) objektivní důvody ospravedlňující obnovení těchto pracovních smluv a poměrů,

b) maximální celkové trvání po sobě jdoucích pracovních smluv a poměrů na dobu určitou,

c) počet obnovení těchto smluv a poměrů.

Pravidla zaměstnávání zaměstnanců v evropských institucích jsou stanovena ve služebním řádu, o kterém jednali představitelé zaměstnanců před jeho přijetím v Radě.

Evropské instituce jsou tak vázány zákonem dodržovat ustanovení tohoto služebního řádu. Služebný řád umožňuje evropským institucím zaměstnávat tři hlavní druhy zaměstnanců: zaměstnance na dobu neurčitou, zaměstnance na dobu určitou a smluvní zaměstnance.

Zaměstnanci na dobu určitou a zaměstnanci na dobu neurčitou pracují na místech v plánu stavu zaměstnanců. Úroveň zodpovědnosti zaměstnanců na dobu neurčitou a zaměstnanců na dobu určitou není omezená.

Situace smluvních zaměstnanců je jiná. Nepracují na pracovním místě v plánu stavu zaměstnanců a musí pracovat pod dohledem zaměstnance na dobu neurčitou nebo zaměstnance na dobu určitou. Jsou dvě rozdílné kategorie smluvních zaměstnanců. Jedna kategorie smluvních zaměstnanců byla vytvořena s cílem plnit úlohy, které nepatří k základní činnosti a které nemusí být nevyhnutelně vykonávané zaměstnancem na dobu neurčitou. Těmto smluvním zaměstnancům mohou být nabídnuty smlouvy na dobu neurčitou, jejich úkoly je tedy možno považovat za úkoly stálé povahy.

Směrnice 1999/70/ES se týká těchto zaměstnanců, neboť všeobecně je jim nabízena první smlouva na dobu určitou, prodloužení na dobu určitou a třetí smlouva na dobu neurčitou. V některých případech je možno smlouvu na dobu neurčitou nabídnout ihned při nástupu do zaměstnání.

V současnosti v Komisi pracuje přibližně 2300 těchto smluvních zaměstnanců po celém světě, zejména v delegacích, zastoupeních a administrativních úřadech.

Druhá kategorie smluvních zaměstnanců vznikla s cílem pokrýt dočasné nebo zvláštní potřeby, které nejsou zahrnuty do rámce existujících pracovních míst a s cílem nahradit zaměstnance dočasně nepřítomné, kromě jiného na mateřské nebo rodičovské dovolené. Omezením maximální celkové délky po sobě následujících pracovních smluv na dobu určitou na tři roky v každé instituci služební řád v podstatě uplatňuje ustanovení 5 odst. 1 písm. b).

Tito smluvní zaměstnanci tvoří přibližně 15 % všech zaměstnanců. Je zřejmé, že zaměstnanci na dobu neurčitou jsou základem zaměstnanců Komise. Smluvní zaměstnanci poskytují hodnotnou dočasnou podporu pro práci úředníků Komise. V současnosti pracuje v různých útvarech Komise přibližně 3 200 těchto smluvních zaměstnanců.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). - (EL) Vážená paní předsedající, děkuji panu komisaři za odpověď. Mohu se ho rovněž zeptat, zda se v případě smluvních nebo pomocných zaměstnanců, jak byli kdysi nazýváni, budou počítat odpracované roky? Pokud je tomu tak, mají jejich odpracované roky větší význam při výběrovém řízení, než kvalifikace ostatních žadatelů, kteří uspěli ve výběrovém řízení, ale ještě nebyli jmenováni?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Samozřejmě, že pracovní vztah mezi smluvními zaměstnanci a zaměstnavatelem je založen na pracovní smlouvě, která musí být zároveň v souladu s právními předpisy a pracovním trhem na daném místě. Systém služebně starších zaměstnanců v tomto případě nefunguje tak, jako v případě zaměstnanců na dobu neurčitou. Z tohoto důvodu je to pracovní smlouva, která vychází z podmínek na pracovním trhu, a my jsme úspěšně zaměstnali mnoho kvalitních smluvních zaměstnanců.

  Paul Rübig (PPE-DE). - (DE) Pane komisaři, jsem přesvědčen, že rozumíte tomu, že směřování vývoje personálního zajištění Evropské unie v budoucnosti je pro nás velkou výzvou. Proto je pro Parlament velmi důležité, pokud nám oznamují nejen počet zaměstnanců a úřadů pro nábor zaměstnanců – domnívám se, že jste tyto zaměstnance charakterizoval v ekvivalentu plného pracovního úvazku –, ale i jejich přesné počty, které se plánují pro každou kategorii, a způsob, jakým jsou rozděleni mezi zeměmi. Mohl byste nám poskytnout tyto statistické údaje?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Ptali jste se na rozdělení zaměstnanců podle členských států. Tyto údaje jsou dostupné v našich statistikách. Všechny číselné údaje jsou dostupné, takže se, prosím, spojte s našimi zaměstnanci a oni vám poskytnou podrobné informace.

  Předsedající. − Otázka č. 45, kterou předkládá Johan Van Hecke (H-0718/07)

Věc: Vliv rostoucího počtu úředníků EU na náklady důchodového zabezpečení.

V posledních sedmi letech počet stálých zaměstnanců v Komisi výrazně vzrostl přibližně o 16 % na téměř 20 000 úředníků. Na začátku tohoto roku, po přistoupení Bulharska a Rumunska, bylo přijato více než 700 úředníků s úkolem posílení vnitřního trhu. Samozřejmě, že rostoucí počet úředníků EU má vliv na rozpočet a kromě jiného je možno očekávat alarmující nárůst důchodových nákladů. V roce 2008 důchodové náklady výrazně vzrostly o více než 10 %, samozřejmě na úkor evropských daňových poplatníků.

Jak vnímá Komise růst počtu úředníků Komise v blízké budoucnosti? Uvažovala už nad jistým zmrazením jejich počtu? Je si Komise vědoma finančních důsledků, pokud jde o důchodové náklady?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Nárok na důchod a důchodový systém představuje samozřejmě jednu z nejsložitějších otázek v celé Evropě. Nejdříve bychom měli uvést, že v rozpočtu na rok 2007 je vytvořen prostor pro 23 198 pracovních míst pro Komisi. Tato otázka sestává ze dvou podotázek: první se týká opatření Komise v souvislosti s náborem zaměstnanců s cílem omezit důsledky rostoucího počtu úředníků EU na rozpočet a druhá se týká vlivu rostoucího počtu úředníků EU na důchodové náklady.

V případě první podotázky nesmíme zapomínat, že v roce 2004 byla přijatá reforma služebního řádu, kromě jiného s cílem snížit rozpočtové náklady související s rostoucím počtem zaměstnanců institucí. Byla zavedena nová struktura služebního postupu a nová kategorie smluvních zaměstnanců s cílem dosáhnout pozitivního vlivu na rozpočet. Na druhé straně si možná, vážený pan poslanec uvědomuje, že při rozpočtovém řízení v roce 2007 požádal Evropský parlament Komisi, aby vykonala důslednou prověrku, která by poskytla střednědobé hodnocení potřeb jejích zaměstnanců, a aby předložila podrobnou zprávu o personální politice Komise pro podpůrné a koordinační funkce. Evropský parlament rovněž požadoval informace o záměrech Komise, souvisejících s reorganizací zaměstnanců s cílem splnit priority nové interinstitucionální dohody o rozpočtové disciplíně a řádném finančním hospodaření, konkrétně priority těchto politik podporovaných Parlamentem při jednání.

V důsledku prověrky lidských zdrojů Komise uskutečněné na žádost Evropského parlamentu Komise potvrzuje potřebu dodatečných zaměstnanců stanovenou v letech 2002 a 2005 výlučně v souvislosti s úkoly vyplývajícími z rozšíření: 890 nových zaměstnanců na rok 2008, rozdělených jako 640 nových zaměstnanců v případě rozšíření EU-10 a 250 pracovních míst v případě rozšíření EU-2. V roce 2009 je potvrzena potřeba posledního přílivu 250 pracovních míst pro rozšíření EU-2.

Komise podporuje rozhodnutí o zachování stabilního náboru zaměstnanců po začlenění všech pracovníků v důsledku rozšíření bez požadavku na nová pracovní místa na období let 2009–2013. Komise se zavazuje splnit nové potřeby náboru zaměstnanců v hlavních oblastech politiky výlučně prostřednictvím přesunu v rámci oddělení a mezi nimi. Komise se zavazuje poskytovat nejlepší zhodnocení finančních prostředků občanům, kterým slouží, a zároveň poskytne vysoce kvalitní služby prostřednictvím zvýšené efektivnosti. Komise již projevila svůj závazek splnit své cíle v praxi. Číselné údaje za období let 2000–2007 ukazují, že růst počtu pracovních míst v plánu stavu zaměstnanců v rámci Komise je nižší než v ostatních institucích.

Pokud jde o druhou podotázku, měli bychom uvést, že nábor zaměstnanců v letech 2004–2008 v důsledku rozšíření bude mít vliv na důchodové náklady za 30 let, což znamená, že rozšíření nebude mít vliv na důchodové náklady v blízké budoucnosti. Komise však mimořádně pozorně sleduje růst důchodových nákladů v následujících letech. Očekávalo se, že důchodové náklady v rozpočtu vzrostou v roce 2008 o 10 %. Dochází k tomu v důsledku mimořádných okolností. Nadprůměrný růst v roce 2008 je běžnou reakcí po podprůměrném růstu v letech 2006 a 2007. Dojde k prvnímu kolu odchodů smluvních zaměstnanců, jejichž příspěvek bude muset být přesunut do jiného schématu a nastane 3% roční očekávaný nárůst mezd a důchodů. I s touto výjimkou odhadujeme, že míra růstu důchodů v letech 2007–2013 je slučitelná s 8,5% nárůstem výdajů zohledněných ve finančním rámci na léta 2007–2013.

Pokud jde o dlouhodobé finanční důsledky současné fáze náboru zaměstnanců, vliv byl analyzován při přípravě reformy služebního řádu. Byla přijata opatření s cílem snížit důchodové náklady a služební řád požaduje, aby sazba příspěvků na důchodové pojištění placených zaměstnanci, která je v současnosti na úrovni 10,25 %, byla každoročně aktualizovaná a odpovídala tak jedné třetině celkových příspěvků požadovaných na zabezpečení dlouhodobé rovnováhy důchodových systémů Společenství.

  Johan Van Hecke (ALDE). – (NL) Vážená paní předsedající, jsem členem obecní rady v belgické obci s 13 000 obyvateli. Dozorčí orgán nesouhlasí s rozpočtem této malé obce, pokud není poskytnut důsledný rozpis personálních požadavků a podrobný rozpočet. Několikaletý růst počtu úředníků na úrovni 16 %, jako je tomu v EU, by nebyl nikdy schválen. Nebyl by schválen ani nárůst důchodových nákladů o více než 10 % za rok. Pan komisař poukázal na rozšíření, ale i přes rozšíření se počet poslanců Parlamentu snížil. Moje otázka zní takto: Nemyslí si pan komisař, že je nejvyšší čas zvážit i zmrazení počtu zaměstnanců i přes další možné rozšíření?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Ano, ale jak jsem řekl, k zmrazení náboru počtu zaměstnanců dojde po rozšíření, takže toto porovnání s obecní radou je jiná situace. Probíhá velký politický projekt, rozšíření Evropské unie, a my jsme přijali nové úředníky. Byl to stejný model jako při všech předcházejících rozšířeních. Dosáhli jsme poměrně velkého úspěchu při přijímání zaměstnanců z nových členských států, a tento proces bude zastaven. Po této fázi se celkový počet ustálí.

  Justas Vincas Paleckis (PSE). - Vážený pane komisaři, v Bruselu se tvrdí, že pokud úspěšně uděláte všechny ty testy a zkoušky a přijmou vás do Evropské komise jako úředníka, potom budete v každém případě až do důchodu vést pokojný život.

Rád bych se tedy zeptal na kvalitu zaměstnanců evropských institucí. Komise má možná nějaké plány, jak zkomplikovat život těm, kteří nejsou pracovití prostřednictvím atestací, plány, jak jasně oddělit ty, kteří se maximálně snaží, od těch, kteří vedou příliš tichý a snadný život.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − S radostí vám mohu poskytnout všechny podrobné údaje o systému kariérního postupu, který je, musím říci, jedním z nejsložitějších na světě a který je předmětem neustálých jednání. Každý úředník je každoročně hodnocen. Existuje systém postupu, který zohledňuje toto hodnocení a nabízí určitý počet bodů, které následně tvoří základ postupu. Tento systém je poměrně podrobný a rozvinutý.

Stejně se správně ptáte na kvalitu zaměstnanců. Pokud jde o běžné veřejné výběrové řízení nebo „concours“, přihlásí se přibližně 42 vážných zájemců, nemluvě o ostatních zájemcích, o každé zveřejněné pracovní místo. Toto je situace během roku, stále tedy máme vysoký příliv velmi kvalitních a zkušených zaměstnanců a náborové testy jsou velmi náročné.

Musím říci, že v Komisi není život tak jednoduchý, tichý a klidný až do důchodového věku. Správně však tvrdíte, že většina úředníků bude v Komisi pracovat skutečně dlouho, a to může Komise považovat i za výhodu.

  Ingeborg Gräßle (PPE-DE). – (DE) Několikrát jste dnes připomněli prověrku zaměstnanců. Jedním z důsledků prověrky zaměstnanců bylo, že úlohou 32 % zaměstnanců Komise je vykonávat administrativní činnost, což znamená poskytovat administrativní podporu a koordinaci.

To je 11 000 lidí! Otázka: Kdy učiníte nějaké závěry z těchto číselných údajů? Kdy sestavíte akční plán snížení počtu zaměstnanců?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Bereme to velmi vážně a určitě předložíme návrhy. Jednáme o těchto otázkách.

Zaprvé si musíme uvědomit, že všechny tyto administrativní a kontrolní funkce jsou rovněž jistým důsledkem vývoje v Komisi, kde jsou řídící funkce hodnoceny nebo posuzovány jako mnohem důležitější. Kromě toho se zlepšily jejich podpůrné systémy. V současnosti jednáme o způsobu postupu a rozhodně před další výzvou ke snížení počtu našich pracovních míst budeme připraveni s odpovídajícím projektem. V současnosti jednáme o všech režijních nákladech a paralelních funkcích. V Komisi jsou samozřejmě různé názory na tyto otázky. Není velkým překvapením, že některé horizontální služby chtějí mít účelnější služby, zatímco jiné služby argumentují ve prospěch současného systému.

Takže probíhá rozprava, ale mohu vás ubezpečit, že následující krok v souvislosti s touto prověrkou bude pečlivě zvážen.

  Předsedající. − Otázka č. 46, kterou předkládá Esko Seppänen (H-0726/07)

Věc: Komise a odborové svazy

Je v Komisi běžné, že je úředníkům odborových svazů Komise vyplácena mzda z finančních zdrojů EU? Pokud je tomu tak, kolika úředníkům je mzda vyplácena?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Omlouvám se, že nyní nemohu odpovědět fínsky, ale další diskusi můžeme vést ve finštině. Obávám se, že nebudu používat správnou terminologii, která musí být v Evropské unii velmi pečlivě volena.

Podobně jako Rada, Komise uzavřela dohodu se svými odborovými svazy a poskytla jim určitý počet lidských zdrojů. Pokud jde o Komisi, na základě dohody o lidských zdrojích z roku 2001 a každoročních protokolech o lidských zdrojích je odborovým svazem poskytnuto 12 takzvaných stálých míst dočasného přidělení z celkového počtu více než 23 000 pracovních míst v Komisi.

Tato dočasná přidělení v rámci odborových svazů jsou na základě své reprezentativnosti možná od roku 1989. Kromě toho je velmi omezený počet pracovních míst přidělen na flexibilním základě, zejména z důvodu měnící se většiny po volbách. Zaměstnancům, kteří jsou takto poskytnutí odborovým svazům, je nadále vyplácena mzda z rozpočtu EU jako zaměstnancům Komise. Odborové svazy navíc dostávají finanční prostředky, které jim umožňují přijmout až devět smluvních zaměstnanců z platové kategorie II (sekretářská místa).

  Esko Seppänen (GUE/NGL). - (FI) Vážená paní předsedající, pane komisaři, pokud si vzpomínám, byl jste vedoucím představitelem odborových svazů ve své zemi a jejich činnost vás z důvodu vašich zkušeností musí určitě zajímat. Nedostal jsem vyčerpávající odpověď na svou otázku o celkovém počtu těchto zaměstnanců odborových svazů, kteří v současnosti pracují v Komisi ve všech zastoupených odborových svazech.

V této souvislosti mám doplňující otázku. Říká se, že Komise by vyplácela mzdu svým zaměstnancům při stávce. Dosáhly odborové svazy úspěchu v jednání o takovém řešení, že pokud vstoupí do stávky, bude jim po dobu stávky vyplácena mzda?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − (FI) Ve skutečnosti mohu na otázku odpovědět na základě vlastní zkušenosti s touto situací. V odborových svazech Komise pracuje 12 vyslaných expertů. Kromě toho, ve výborech zaměstnanců, které jsou samozřejmě samostatnými orgány, je 19 pracovních míst. Mohou zaměstnávat celkově devět zaměstnanců na sekretářských místech.

Vaše tvrzení o stávkách jsou částečně pravdivá. Je pravda, že Komise souhlasila s dohodnutým řešením, že po dobu stávky může být úředníkům vyplácena část mzdy, ale za běžných okolností ne celá mzda. Z osobního hlediska to pokládám za citlivou záležitost, pokud lidé, kteří stávkují, dostávají polovinu svého platu.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane komisaři, zajímá mě, kolik stojí tito úředníci? Jaké jsou roční náklady?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Rozpočet odborových svazů dosahuje přibližně 500 000 EUR ročně. Tyto prostředky jsou poskytované z rozpočtu Komise.

  Předsedající. − Mohla bych opět připomenout poslancům, kteří se k nám mezitím připojili, že dnes se pokoušíme o něco nového, a požádat je, aby se přesunuli do přední části jednacího sálu? Nestyďte se, sedněte si na místa vpředu, ne vzadu, abychom na tomto setkání vytvořili osobnější atmosféru.

Otázka č. 49, kterou předkládá Bart Staes (H-0685/07)

Věc: Celkový výnos z pokut uložených podnikům podle pravidel hospodářské soutěže

Může Komise uvést celkovou výši pokut uvalených podnikům na základě evropských pravidel hospodářské soutěže od začátku současného funkčního období, a zda byla přijata nějaká opatření nebo zda se uskutečnily nějaké konzultace v rámci Komise s cílem vyhradit tyto finanční prostředky, bez náležitých částek uvedených v rozpočtu, na dodatečnou činnost EU, nikoli přesunout mimořádný příjem členským státům?

  Neelie Kroes, členka Komise. − Od začátku svého funkčního období do konce září 2007 Komise přijala 21 rozhodnutí a uložila tak pokuty společnostem, které porušily antitrustové předpisy.

Celková výše pokut uložených v tomto období mírně přesahuje částku 5,2 miliardy EUR, přičemž 95 % pokut bylo uložených účastníkům kartelové dohody.

Nemělo by se však zapomínat, že tyto pokuty se stanou součástí evropského rozpočtu až po završení celého procesu jejich zaplacení: to znamená pokud podnik, kterému byla pokuta uložena, nepodal odvolání, nebo pokud evropské soudy zamítly všechna možná odvolání.

Vzhledem k tomu, že společnosti často zpochybňují platnost rozhodnutí, kterými Komise ukládá pokuty, proces placení velké části uvedené sumy nebývá ukončen.

Možnému využití zisku z pokut na dodatečnou činnost, jak to naznačuje vážený pane poslanec, brání právní překážky. Toto využití by bylo v rozporu s rozpočtovou zásadou všeobecnosti uvedenou v článcích 17 až 20 platného nařízení o rozpočtových pravidlech.

Podle této zásady pokrývají celkové příjmy celkové výdavky bez jakékoli specifické souvislosti mezi danou příjmovou a výdajovou položkou.

Základním cílem antitrustových pokut, jak je to stanoveno v odůvodnění k pokynům pro výpočet pokut z roku 2006, je zabezpečit odrazující účinek, jinými slovy, odradit společnosti od nezákonného jednání.

Očekáváme, že brzy dojde ke snížení počtu případů zneužití, a tak ke snížení počtu a objemu uložených pokut spolu se zvýšeným počtem případů dodržování pravidel, což znamená, že svou práci vykonáváme kvalitně.

  Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Děkuji za tyto velmi zajímavé informace, paní komisařko. Rád bych věděl, zda jsem porozuměl správně: vzhledem k nařízení o rozpočtových pravidlech se většina těchto peněz nakonec vrací členským státům. Je to tak? Zadruhé mi řekněte, že peníze patří do rozpočtu EU pouze, pokud je proces placení dokončen. Můžete nám říci, přibližně jaké množství z této vysoké částky 5 miliard EUR může být považováno za „konečné“?

  Neelie Kroes , členka Komise. − (NL) Odpověď na první část otázky je rozhodné „ano“: peníze se vracejí členským státům. Znamená to, že příspěvek členského státu do evropského rozpočtu je nižší. Vaše další otázka se týkala toho, kdy je možno proces placení jisté části považovat za ukončený. To se dá velmi těžko říci. Každý rok to závisí na okolnostech, zda se příslušná strana chovala rozumně a zdržela se odvolání, nebo se rozhodla jít delší cestou a pokusila se pokutu snížit.

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Vážená paní komisařko, uváděla jste částky uložené jako pokuty. Cílem těchto pokut je změnit chování společností, kterým jsou uloženy. Jaké jsou vaše zkušenosti v této oblasti?

Pamatuji se, že když jste nastoupila na místo komisařky, ve Výboru pro regionální rozvoj jste nám dala příležitost jednat o pravidle de minimis. Tehdy jste reagovala velmi rychle, za což jsme velmi vděčni. Reagují společnosti stejně rychle jako vy tehdy?

  Neelie Kroes , členka Komise. − Doufám, že je tomu tak, ale nejsem si stoprocentně jista, rozhodně ne dostatečně jista na to, abych k vám byla otevřená a upřímná.

Měli bychom si uvědomit, že nejde jen o výši pokuty, ale i o dobré jméno, které má, doufejme, vliv na přístup společností.

Považuji za zajímavé, že mnoho hlavních výkonných úředníků v organizacích, kteří se na mne obrací, uvádí, že si uvědomují reálnost této politiky Komise a že těm, kteří se nechovají podle pravidel a nařízení a porušují je, hrozí pokuta. Jak víte, s našimi novými sazbami pokut už nejde o nízké částky.

Hlavní výkonní úředníci přebírají iniciativu ve svých společnostech, aby svým zaměstnancům dali najevo, že k podobnému chování by už v jejich společnostech nemělo docházet. Pokud zaměstnanci nepřijímají správně opatření, kritizují je, požadují, aby byli seznámeni s porušováním pravidel a dávají jim na vědomí, že později mohou být zbaveni zaměstnání bez jakýchkoli nároků.

Tvrdí rovněž, že poškození dobrého jména spolu s pokutami je velmi důležitou součástí jejich přístupu a boje za vyčištění společností. Několik z nich nedávno uvedlo, že se jim líbí být na titulní straně Financial Times, ale ne v souvislosti s pokutami. Je to skutečně správný krok vpřed.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Německo toto léto oznámilo plánované zvýšení cen potravin. V téže době litevští výrobci jasně uvedli svůj záměr zvýšit ceny potravin na podzim bez jakýchkoli objektivních důvodů. Dokážete předpokládat kartelové dohody mezinárodních výrobců potravin? Ceny potravin rostou souběžně ve všech zemích, aniž by rostly ceny surovin.

  Neelie Kroes , členka Komise. − Nejsme jediní, kdo zahájili boj proti kartelům. Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž ho zahájily rovněž a uvědomujeme si, že všech 27 vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž se účastní tohoto boje s námi.

Jednáme o tom v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Uvědomuji si rovněž, že v tomto případě jde skutečně o jednosměrnou politiku, váš příklad je tedy úplně domácí záležitostí a měl by se jím zabývat vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž. Takže růst úrovně cen potravin může mít mnoho důvodů. Nemusí jít o kartel, i když nikdy si tím nemůžete být jisti. Doporučuji proto poslancům Parlamentu, aby převzali iniciativu a v tomto případě oslovili příslušný vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž.

  Předsedající. − Otázka č. 50, kterou předkládá Lambert van Nistelrooij (H-0690/07)

Věc: Fúze mezi Suez a Gaz de France

Dne 3. září bylo oznámeno, že vedení francouzské energetické společnosti Suez a státního podniku Gaz de France se rozhodla pokračovat v plánované fúzi. Vytvořila by se tím čtvrtá největší energetická společnost, po společnostech Gazprom, Electricité de France a EON. Komise už fúzované společnosti nařídila prodej několika provozů v Belgii a Francii.

Domnívá se Komise, že tyto plány na fúzi jsou stále v souladu s platnými zásadami, které hlásá v souvislosti s liberalizací energetického trhu v Evropské unii?

Do jaké míry se nová fúzovaná společnost a francouzský stát zavázaly uskutečnit prodej hlavních sítí, o který Komise žádala?

  Neelie Kroes, členka Komise. − Komise schválila fúzi Gaz de France (GDF) a skupiny Suez v listopadu 2006 na základě závazků stran, které umožnily Komisi dospět k závěru, že fúze by významně nebránila hospodářské soutěži.

Závazky slučujících se stran zahrnují zejména prodej akcií společnosti Suez ve společnosti Distrigas, belgické plynárenské společnosti, která, jak víte, rovněž vstoupila na francouzský trh, prodej akcií GDF ve společnosti SPE, alternativním belgickém dodavateli plynu a elektrické energie, a zřeknutí se jakékoli kontroly, zákonné nebo de facto, kterou má společnost Suez nad belgickým provozovatelem přepravní sítě pro zemní plyn Fluxys.

Zatímco společnost GDF Suez může zůstat akcionářem společnosti Fluxys, zvláštními úpravami se zabezpečí, že společnost Fluxys bude řízena nezávislým způsobem, a tento výsledek je plně v souladu s cíli politiky Komise v souvislosti s liberalizací energetických trhů v Evropě, zejména v souladu s balíkem návrhů ze září 2007.

V rozhodnutí Komise o fúzi se stanoví, že strany musí pokračovat v prodeji svého vlastnictví, včetně částečné účasti ve společnosti Fluxys, a v plnění ostatních závazků, včetně závazků souvisejících se správou společnosti Fluxys, a to v rámci určitého období prodeje. Strany musí v plné míře dodržovat závazky s cílem uskutečnit fúzi zákonným způsobem. Mezitím musí strany dodržovat určité závazky, na což bude dohlížet Komise s pomocí monitorovacích správců.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Vážená paní předsedající, naštěstí mohu mluvit holandsky. Paní komisařka si uvědomuje zájem Parlamentu o národní šampióny: „stejné podmínky.“ Mám dvě doplňující a krátké otázky. Je křížová dotace mezi výrobní společností a síťovou společností záležitostí minulosti? Zadruhé, pochopil jsem správně vaše slova o tom, že současné návrhy jsou rovněž plně v souladu s novým balíčkem, který jste předložila vy a pan komisař Piebalgs?

  Neelie Kroes , členka Komise. − (NL) Odpověď na obě otázky zní „ano“.

Otázka č. 51 se vzhledem k nepřítomnosti autora nepředkládá.

  Předsedající. − Otázka č. 52, kterou předkládá Anne Van Lancker (H-0755/07)

Věc: Dotace pro Volvo Cars Ghent/pravidla EU o státní pomoci

Dne 12. září 2007 Komise oznámila přezkoumání slučitelnosti plánované dotace ve výši 6,02 milionu EUR ze strany vlámského regionu na všeobecné a zvláštní náklady na vzdělávání ve společnosti Volvo Cars Ghent s pravidly EU o státní pomoci. Dotace by dosáhla výše 20 % celkové výše nákladů společnosti na vzdělávání. Komise uvádí, že se chce ubezpečit, že pomoc není využita výlučně na náklady na vzdělávání, které by společnosti vznikly v každém případě. Komise odůvodňuje svůj záměr velmi restriktivním výkladem nařízení (ES) č. 68/2001⁽²⁾.

Může Komise vysvětlit, jakým způsobem zamýšlí uplatňovat pravidla EU o státní pomoci v tomto případě? Na základě jakých skutečností Komise tvrdí, že pomoc je nezákonnou konkurenční výhodou, a je proto neslučitelná s pravidly EU o státní pomoci?

  Neelie Kroes, členka Komise. − Komise prozkoumá plánovanou dotaci pro Volvo Cars v Ghentu přímo na základě Smlouvy o ES vzhledem k tomu, že tato záležitost přesahuje částku 1 milion EUR stanovenou ve zvláštním nařízení o skupinových výjimkách týkajících se pomoci pro vzdělávání. V článku 82 Smlouvy je uvedeno, že pomoc na podporu rozvoje určitých hospodářských činností, která nenarušuje nenáležitě hospodářskou soutěž, je možno považovat za slučitelnou se společným trhem.

Pomoc pro vzdělávání je možno povolit, pokud je podnětem pro činnosti, které rozšíří množství kvalifikovaných pracovníků v Evropské unii, a které by jinak nebyly uskutečněny. To je případ, kdy vzdělávání nepatří k běžné činnosti v příslušném odvětví, například z důvodu, že se vzdělává více pracovníků, nebo že je vzdělávání širší z hlediska rozsahu. K tomu došlo v nedávném případu společnosti Fiat.

Na druhé straně, pomoc není možno povolit v případě, že je vzdělávání součástí řádného fungování příslušného podniku, a uskutečnilo by se tedy i bez pomoci. Například pokud továrna na výrobu automobilů chce vyrábět nový model, pracovníci musí absolvovat školení o nových technologiích a nových pracovních metodách, které se budou využívat. Dotace pro tento druh vzdělávání jen zbavuje společnost nákladů, které by za běžných okolností nesla. Podobně Komise nedávno částečně zakázala pomoc ve prospěch několika výrobních továren a určitě víte o společnostech General Motors v Belgii a Ford v městě Genk.

Osm navrhovaných opatření pro společnost Volvo Cars Ghent se týká zavedení nové výrobní platformy. Komise v této fázi nemůže vyloučit, že příslušné vzdělávání by se uskutečnilo v každém případě, a proto by nepřispělo ke zvýšení množství kvalifikovaných pracovníků v EU. Komise se proto rozhodla zahájit oficiální vyšetřování, aniž by bylo v tomto případě bylo dotčeno konečné rozhodnutí. Potřebujeme více času, abychom zjistili, o co v tomto případě jde. Belgické orgány, příjemce, jakož i třetí strany, budou mít možnost vyjádřit se a předložit informace před přijetím konečného rozhodnutí.

  Anne Van Lancker (PSE). – (NL) Vážená paní komisařko, děkuji vám za odpověď. Mimochodem, blahopřeji k vašemu vítězství nad společností Microsoft. Abych se však dostala k tomu, o čem chci hovořit, pokud tomu rozumím správně, záležitost se stále řeší. Uvažuji správně, že nový výklad pravidel státní pomoci na vzdělávání bude obsahovat i dostatečný rozměr společenské důležitosti vzdělávacích kurzů, přičemž se zabezpečí, že pokud vzdělávání poskytne pracovníkům více možností na celosvětovém pracovním trhu, tato pomoc na vzdělávání nebude považována za významný zásah do hospodářské soutěže?

  Neelie Kroes , členka Komise. − (NL) Děkuji za vaše povzbuzení. Chápete to správně, když tvrdíte, že musíme být velmi ostražití při přezkumu pokynů pro státní pomoc, neboť by mělo být skutečně možné povolit státní pomoc v případě vzdělávání, které přispívá k rozšíření rozhledu evropských pracovníků. Proto potřebujeme znát fakta, to znamená, že v tomto případě jsme požádali zúčastněné strany o více informací.

  Předsedající. − Otázka č. 53, kterou předkládá Georgios Papastamkos (H-0682/07)

Věc: Obchod a změna klimatu

EU je, celkem správně, v popředí politického úsilí o řešení změny klimatu. Její úsilí je však zjevně nedostatečné. Neměli bychom přehlížet konkurenční nevýhodu evropských podniků a hrozbu přesunutí výroby a ztráty pracovních míst. Pan komisař Mandelson zvolil přístup založený na vytváření podnětů pro „čistý“ obchod.

Uvažuje Komise i o možnosti rozšířit opatření na ochranu obchodu například proti svým partnerům, kteří nezavádějí Kjótský protokol? Jaké iniciativy chce uskutečnit, aby řešila problém environmentálního dumpingu a aby zabezpečila reciprocitu mezi EU a jejími obchodními partnery v souvislosti s dodržováním environmentálních standardů na bilaterální, regionální a multilaterální úrovni?

  Peter Mandelson, člen Komise. − Změna klimatu je jednou z největších výzev současnosti. To však není potřeba opakovat. Není to především otázka obchodu, ale jsou oblasti, v kterých může obchod pomoci. Proto si Komise přeje, aby kolo jednání v Dohá umožnilo liberalizaci environmentálního zboží a služeb a Komise stejně vidí prostor pro novou generaci dohod o volném obchodu s cílem podpořit trvale udržitelný obchod.

Komise má za cíl jednat o ambiciózním a důkladně zpracovaném rámci v oblasti klimatu zavedeném po roce 2012. Pokud úspěšně zahrneme všechny hlavní hráče, bude to nejdůležitější krok k dosažení stejných podmínek pro průmysl EU. Znamená to i, že se vyhneme přesunu emisí oxidu uhličitého, přesunu znečištění z jednoho místa na druhé, které by jinak mohlo vyplývat z neúspěchu při dosahování dohody. Naším cílem je přiměřeným způsobem zahrnout všechny hlavní znečišťovatele, nikoli odehnat partnery od jednacího stolu na Bali, nebo později tím, že v této fázi připravíme obchodní opatření pro dovoz. Raději bychom měli řešit problém parazitování až když vznikne, a pouze pokud skutečně vznikne.

Kvalitně navržená obchodní politika může pomoci světu řešit změnu klimatu vytvořením bohatství potřebného na zaplacení za zmírnění a úpravu potřebných opatření. Investice do obchodu s nízkouhlíkovým zbožím a službami mohou prosadit uplatnění znalostí a technologií ohleduplných k podnebí v globálním hospodářství, přičemž umožní řešit změnu klimatu na globální úrovni a nákladově nejefektivnějším způsobem. Nevyužití této možnosti by bylo poškozením politiky změny klimatu. Neměli bychom zapomínat, že náš přístup k politice změny klimatu pomohl evropskému průmyslu dostat se na přední místo, pokud jde o environmentální nízkouhlíkovou technologii. EU má tak značnou výhodu prvního kroku.

Ve zprávě pana Sterna se jasně uvádí, že boj se změnou klimatu má hospodářský význam, bez ohledu na společenský prospěch, protože vzniklé náklady jsou nižší než cena za nečinnost. Obchodní politika může podporovat cíle změny klimatu minimalizací těchto nákladů, vytvořením části potřebných finančních prostředků a posílením regulačních rámců, které pomohou investicím a obchodu s nízkouhlíkovým zbožím, službami a technologií.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Vážená paní předsedající, určitě je možno říci, že pan komisař Mandelson dodržuje časový limit na otázky. Sotva se omezí na formální odpovědi.

Pane komisaři, dnes jsme přijali nový rámec pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Pokud tento rámec vstoupí v platnost, vyvolá důsledky v prvovýrobě zemědělských výrobků a po rozšíření v evropském potravinářském průmyslu. Můžete nám potvrdit, že dovážené výrobky podléhají účinné kontrole s cílem zjistit, zda jsou v souladu s přísnými specifikacemi platnými pro domácí výrobu?

  Peter Mandelson, člen Komise. − Skutečně zohledňujeme všechny tyto aspekty. Rád bych však zdůraznil své původní tvrzení: chceme zabezpečit nejlepší, nejvýznamnější a nejdůkladnější dohodu na období po roce 2012, jakou budeme moci.

Vyžaduje to, abychom ve velké míře přesvědčovali své obchodní partnery, rozvíjející se hospodářství, kterým musíme vysvětlit, aby přijali podmínky dohody na období po roce 2012 a dohodu podepsali. Tuto dohodu velmi potřebujeme a musí se vztahovat na co nejrozsáhlejší geografické území.

Otázka, kterou si musíme položit, zní, jakým způsobem můžeme, nebo jak se nám může nejúčinněji podařit přesvědčit rozvíjející se hospodářství, aby podepsala dohodu, kterou chceme podpořit.

Podle našeho názoru by bylo nejen předčasné, ale kontraproduktivní, kdybychom začali používat hůl, hrozby nebo scénář, v němž ti, kteří mohou mít sklon držet se stranou, by byli potrestáni nějakým obchodním opatřením, protože patří do kategorie „příživníků“.

Až nastane čas přemýšlet o těchto opatřeních, potom bychom k nim přistoupili po důkladné úvaze a konzultaci a každé opatření, které bychom zvažovali, by bylo samozřejmě potřeba posoudit, a to zdůrazňuji, z hlediska slučitelnosti s pravidly WTO.

Evropská unie nepodpoří nebo nepřijme žádné opatření, které není jasně a jednoznačně slučitelné s pravidly WTO.

  Daniel Caspary (PPE-DE). – (DE) Vážený pane komisaři, rád bych položil další otázku. Můj kolega, pan Papastamkos, zcela správně tvrdí, že musíme chránit evropské společnosti před znevýhodňováním, pokud se ostatní země nepodílí na plnění závazků z Kjóta.

Jsou tři možnosti: první, Evropská unie by mohla být jediná, která se zaváže pokračovat. Tato možnost by v našich společnostech vyvolala finanční napětí a znevýhodnila nás. Druhý možný scénář spočívá v tom, že pokud se ostatní země nepodílí na plnění závazků, ani my se nebudeme podílet, i když pak nebudeme schopni splnit cíle v oblasti změny klimatu, které jsme si stanovili. Třetí možnost, pokud se ostatní nepřidají k nám v rámci plánu „Kjóto plus“ nebo systému „post Kjóto“, je na nás, abychom uplatnili náležité sankce. Jak přesně by tyto sankce měly vypadat? Umíte si představit specifické sankce?

  Peter Mandelson, člen Komise. − Úvahy o dalším postupu v případě neúspěchu blížících se jednání, která ještě ani nezačala, jsou předčasné. Je předčasné uvažovat o vlivu nebo důsledcích, pokud se některé národy nezaváží plnit příslušné závazky. Proto tvrdím, že diskuse o sankcích dnes večer je nejen předčasná, ale i poměrně kontraproduktivní.

V Komisi probíhají diskuse o přezkoumání systému obchodování s emisemi (ETS) a především o ověření postavení energeticky náročných odvětví v rámci tohoto systému. Energeticky náročná odvětví jsou v plné míře zohledňována v rámci našeho společného úsilí vypracovat kvalitnější systém ETS. Postavení těchto odvětví bude určitě zohledněno v souvislosti s každou projednávanou mezinárodní dohodou a v souvislosti s důsledky evropských průmyslových odvětví, zejména energeticky náročných odvětví, pokud nevytvoříme stejné podmínky, kterých se snažíme dosáhnout v rámci našich jednání.

  Předsedající. − Otázka č. 54, kterou předkládá Daniel Caspary (H-0695/07)

Věc: Diskuse o budoucnosti nástrojů na ochranu obchodu

Při hlasování o zprávě o globální Evropě 22. května 2007 Evropský parlament projevil svůj záměr zachovat současné nástroje na ochranu obchodu a odmítnout jakékoli zmírnění jejich uplatňování.

Jakým způsobem Komise zamýšlí zohlednit toto stanovisko ve své činnosti zaměřené na budoucnost nástrojů na ochranu obchodu? Jakým způsobem se bude řešit rozpor mezi tvrzeními komisaře Mandelsona o budoucnosti nástrojů na ochranu obchodu a stanoviskem Evropského parlamentu?

Existuje důkaz, že upravený administrativní postup vedl k omezenějšímu uplatňování antidumpingových opatření v rámci různých postupů. Především „zájem Společenství“ se stále více vykládá ve prospěch dovozců a spotřebitele a v neprospěch průmyslu Společenství. Může Komise uvést důvody této úpravy při uplatňování?

Může Komise poskytnout nějaké informace o tom, proč nebyly přijaty žádné případy antidumpingu v první polovině roku 2007?

Otázka č. 55, kterou předkládá Laima Liucija Andrikienė (H-0770/07)

Věc: Nástroje EU na ochranu obchodu

Jak Komise hodnotí výsledky konzultací o zelené knize o evropské obchodní politice? Jak bude znít konečný návrh Komise v souvislosti se skutečností, že většina zúčastněných stran, zdá se, nepodporuje další liberalizaci této politiky?

  Peter Mandelson, člen Komise. − Komise si váží zájmu Parlamentu o přezkum nástrojů na ochranu obchodu (TDI) a znovu zdůrazňuje důležitost, kterou přikládá stanoviskům Parlamentu v souvislosti se současným přezkumem. Očekává zprávu Výboru pro mezinárodní obchod, která, jak doufá, bude co nejdříve dokončena.

Komise v současnosti dokončuje svou reakci na konzultační proces. Komise uskutečnila předběžnou diskusi, orientační rozpravu, před svým dnešním setkáním k tomuto tématu. V následujících týdnech bude možné předložit návrhy Radě. Cílem Komise je, aby Parlament nadále úzce spolupracoval v této otázce a byl o ní informován.

Komise samozřejmě důkladně přezkoumala všech několik set reakcí na zelenou knihu. Cílem je nyní informovat členské státy a Parlament o hlavních reakcích a návrzích, které budou rovněž zveřejněny. Komise o nich bude opět diskutovat dříve, než předloží návrhy Radě, doufejme, v druhé polovině listopadu.

Většina oslovených zúčastněných stran, které předložily svá stanoviska, má stejný názor jako Komise, že nástroje na ochranu obchodu jsou nadále důležité v globalizujícím se světovém hospodářství, ve kterém je nedostatek pravidel hospodářské soutěže dohodnutých na multilaterální úrovni.

Většina zúčastněných stran kromě toho nemá potřebu významné renovace systému nástrojů na ochranu obchodu. Totéž platí pro Komisi. Byl však vysloven i požadavek, aby pravidla byla jasnější, aby se zvýšila transparentnost a aby se nástroje uplatňovaly účinněji.

Tvrzení, že Komise změnila svůj přístup k posouzení zájmu Společenství v některých nedávných případech, není prostě pravdivé. Každý případ byl přezkoumán na základě svých technických vlastností. V některých případech vyvstaly netypické okolnosti, ale ty byly po důkladné diskusi s členskými státy vyřešené v souladu s právními předpisy Společenství a v rámci jisté diskrétnosti, kterou tyto právní předpisy umožňují.

Ostatně je správné, že v první polovině roku 2007 nebyla zahájena žádná antidumpingová šetření. Je však potřeba zdůraznit, že antidumpingová šetření jsou iniciována průmyslem a nezahajujeme je my. Jinými slovy, antidumpingová šetření jsou zahajovaná na základě stížností průmyslu Společenství.

V prvních šesti měsících roku 2007 nebyly podány žádné stížnosti, které by splňovaly právní požadavky. Je běžné, že se počet zahájených řízení z roku na rok liší v závislosti na činitelích, jakými jsou obchodní cyklus, nadměrná kapacita ve třetích zemích a odchýlení obchodu v důsledku opatření na ochranu obchodu na ostatních světových trzích.

Počet podnětů se rovněž v posledních letech měnil. V roce 2003 Komise například zahájila celkově pouze devět nových šetření, první z nich bylo zahájeno koncem května tohoto roku. Kromě toho, první polovina roku 2007 následovala po období charakterizovaném mimořádně vysokou aktivitou koncem roku 2006.

Nakonec bych vás rád upozornil na skutečnost, že v září 2007 byla zahájena dvě nová antidumpingová šetření v souvislosti s dovozy z Číny. Jedno šetření se týkalo kyseliny citrónové, druhé glutamátu sodného.

  Daniel Caspary (PPE-DE). – (DE) Vážený pane komisaři, děkuji vám za vaše připomínky. Transparentnost hraje v tomto procesu důležitou úlohu. Kdy dostaneme hodnocení přezkumu zelené knihy? Hodnocení buď ještě nebylo vykonáno, v tom případě byste knihu předložil bez hodnocení, nebo hodnocení vykonáno bylo. Já se domnívám, že bylo, a v tom případě je nejvyšší čas, aby bylo předloženo veřejnosti a Parlamentu.

Zadruhé by mě zajímalo, zda se domníváte, že je skutečně odůvodněné stanovit nevyhnutelné záležitosti bez změny a doplnění základního nařízení na základě nových zásad.

Zatřetí, z jakého důvodu chcete posuzovat „tržní“ a „netržní“ hospodářství na stejném základě?

Začtvrté v případě, že stále hovořím o výrobě Společenství, je vaše představa o percentuální úrovni pro výrobu mimo EU jaká?

  Peter Mandelson, člen Komise. − Komise vykonala předběžné posouzení reakcí na zelenou knihu, čímž vznikl základ pro naši dnešní orientační diskusi o tomto tématu. Tímto posouzením se nám ukazuje směr pro ještě přísnější posouzení, které bude provázet zohlednění Komise a dohodu o návrzích, které chce předložit členským státům na základě přezkumu.

Mohu váženého pana poslance ubezpečit, že informace o reakcích jsou, domnívám se, již zveřejněny na internetové stránce GŘ pro obchod, ale jsem přesvědčen, že zveřejníme i snadno přístupnou verzi nebo prezentaci reakcí, které jsme dostali v souvislosti se zelenou knihou s cílem poskytnout dostatečné množství času na úvahu o těchto reakcích dříve, než Komise předloží své návrhy.

Zdá se, že vážený pan poslanec se již věnuje některým návrhům Komise, které ještě nebyly předloženy nebo odsouhlaseny Komisí. S úctou proto usuzuji, že některými svými tvrzeními mírně předbíhá sama sebe.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Otázka, kterou bych ráda položila, navazuje samozřejmě na má setkání a diskuse se zástupci průmyslu země, kterou zastupuji, Litvy. V podstatě mohu znova zdůraznit slova svého kolegy: v souvislosti s liberalizací obchodní politiky převládají obavy a kritika. Moje otázka zní takto: pokud se nezmění situace, jak bude Komise reagovat? Jaká opatření můžeme ze strany Komise očekávat? Budete zohledňovat názor představitelů obchodu, nebo pro vás budou důležitější jiné argumenty?

  Peter Mandelson, člen Komise. − Nejsem si úplně jist, co má vážená paní poslankyně na mysli pod pojmem „liberalizace naší obchodní politiky“. Podle definice se obchod může uskutečňovat pouze tehdy, pokud jsou trhy otevřené a obchodní toky se v podstatě liberalizují. Obchod se neuskutečňuje za zavřenými hranicemi, nebo pokud se hospodářství změní na pevnost, takže Komise samozřejmě podporuje liberalizaci obchodu.

Přezkum obchodní politiky „Globální Evropa“ a strategie, které předložila Komise a kterou odsouhlasily členské státy před rokem, velmi jasně stanoví zájmy Evropské unie. Záměrem je zachovat otevřené trhy doma, podporovat a využívat jednání na multilaterální a bilaterální úrovni, otevřít zahraniční trhy a využívat účinná opatření na ochranu obchodu s cílem řešit případy nekalého obchodu nebo nekalé hospodářské soutěže. Toto jsou všechny tři pilíře naší strategie a každý z nich je stejně důležitý.

Přezkum třetího pilíře této trojnožky probíhá po poměrně dramatických změnách ve světovém hospodářství a samozřejmě v evropském hospodářství a po posledním přezkumu našich opatření na ochranu obchodu, který se uskutečnil před více než 10 lety. Jsme zodpovědni za to, že zajistíme, aby naše opatření fungovala správným způsobem a aby vedla ke konsenzu a podpoře a solidaritě mezi členskými státy. Pokud dojde k oslabení tohoto fungování, bude složitější nebo méně možné uplatňovat nástroje na ochranu obchodu. Tento přezkum uskutečňujeme, protože naším cílem je rekonstrukce a obnova tohoto konsenzu, podpory a solidarity mezi členskými státy.

  Předsedající. − Pane komisaři, abychom mohli položit ještě jednu otázku, následující dvě doplňující otázky spojím a požádám vás, abyste je zodpověděl najednou.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Vážená paní předsedající, k otázkám mého kolegy pana Casparyho bych rád přidal svou otázku o tom, kdy budeme mít přístup k hodnocení dotazníku o zelené knize. Pane komisaři, evropská antidumpingová a antisubvenční opatření představují méně než 0,45 % hodnoty celkového dovozu do EU. Proč potom Komise spěchá v případě jednostranného přezkumu politiky na ochranu obchodu? Kterým směrem se Komise ubírá? Směrem k politizování postupu nebo směrem k ochraně obyvatel před nekalými praktikami?

  Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Vážená paní předsedající, pane komisaři, ráda bych položila otázku v souvislosti s vašimi odpověďmi. Parlament neuznává potřebu přezkoumat nástroje na ochranu obchodu a veřejnou konzultací se dospělo ke stejnému závěru. Pan komisař neobjasnil Parlamentu těžiště svého návrhu a zejména to, do jaké míry se jeho návrhy a přesvědčení změnila na základě veřejného slyšení a stanoviska Parlamentu. V tom tkví podstata problému, protože nerozumíme tomu, že trvá na přezkumu nástrojů, o kterých si každý myslí, že jsou užitečné a fungují správným způsobem. Tomu potřebujeme porozumět.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Nerozumím úplně, kterou změnu směrování vážený pan poslanec myslí. K žádné změně nedošlo. Jak jsem uvedl, zúčastněné strany, které reagovaly na přezkum, a ani Komise nedospěly k závěru, že je potřebná zásadní oprava nebo zásadní reforma. Není mi tedy úplně jasné, co myslí změnou směrování. Kdyby přezkum nebyl potřebný, pak se domnívám, že v souvislosti se zelenou knihou, kterou jsme zveřejnili, bychom dostali mnohem méně než 500 reakcí. Zdá se, že zelená kniha s více než 500 reakcemi naznačuje zájem o vykonaný přezkum.

Pokud jde o první otázku, nemohu Parlamentu předložit posouzení, pokud nebylo vypracováno. Komise své posouzení ještě nevypracovala, nerozhodla o tom, jaká bude její reakce. Dnes se uskutečnila plenární diskuse a Komise svá stanoviska oznámí, až předloží návrhy členským státům. Zároveň budou stanoviska oznámena Parlamentu. K tomu by mělo dojít někdy v druhé polovině listopadu, což není až tak daleko.

Co se týče zpolitizování, zpolitizování těchto otázek je téměř nevyhnutelné. Pokud evropský průmysl v současnosti zastupuje různá stanoviska a soupeřící zájmy a pokud upřímně řečeno předkládá velmi rozdílné konkurenční návrhy týkající se toho, zda si přeje přijetí opatření na ochranu obchodu, zobrazí se to na stanoviscích našich členských států. Jestliže by si členské státy místo toho prostě nekriticky vybraly cíl a přísnou analýzu útvarů Komise a přijaly závěry a opatření, která navrhujeme, pokud by byly prostě připraveny takto konat, pak by nedocházelo ke zpolitizování. Členské státy jsou však předmětem stejného lobbování a různých konkurenčních zájmů mezi výrobci, prodejci, distributory, dovozci a spotřebiteli, jako jsme my. Pokud mají lidé různá stanoviska, o těchto stanoviscích se musí jednat velmi všeobecně politickým způsobem, prostřednictvím politického procesu, a k tomu právě dochází.

  Předsedající. − Otázky, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, budou zodpovězeny písemně (viz příloha).

Omlouvám se tímto poslancům, kteří čekali.

Tímto zakončuji dobu vyhrazenou pro otázky.

(Jednání bylo přerušeno v 19.35 hod. a pokračovalo ve 21.00 hod.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN
místopředseda

(1) Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43.

(2) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20.