Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 23. října 2007 - Štrasburk

19. Kvalifikace v oblasti celoživotního vzdělávání (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0245/2007) Maria Mantovaniho, jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, o návrhu doporučení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření kvalifikace v oblasti celoživotního vzdělávání (KOM(2006)0479 – C6-0294/2006 – 2006/0163(COD)).

  Peter Mandelson, člen Komise. − Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu Mantovanimu a jménem Komise bych chtěl vyjádřit poděkování jemu a příslušným výborům za jejich aktivní postoj a podpůrný přístup při jednání o  kvalifikaci v oblasti celoživotního vzdělávání.

Toto doporučení zabíhá až do podstaty toho, co je EU: mobilita, spolupráce mezi zeměmi, zvyšování blahobytu a pomoc jednotlivým občanům. Navrhujeme vytvoření Evropského kvalifikačního rámce, protože vy, Evropský parlament a členské státy, jste nás požádali o nalezení způsobu zvýšení mobility a celoživotního vzdělávání, bez nichž nemůžeme dosáhnout lisabonských cílů. Evropský kvalifikační rámec byl vytvořen v rámci pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010, vzdělávací oblast lisabonského programu.

Cílem Evropského kvalifikačního rámce je překonat překážky stále existující pro evropské pracovníky a studenty, pokud chtějí změnit práci nebo se chtějí kvůli práci nebo studiu přestěhovat do jiné země. Příliš často mají Evropané potíže, když chtějí využit své kvalifikace v jiné evropské zemi. Dokonce i v jejich vlastní zemi jsou jejich vzdělávací cesty blokovány slabou integrací různých částí vnitrostátního vzdělávacího systému.

Evropský kvalifikační rámec navzájem propojí různé vnitrostátní kvalifikační systémy zemí a poslouží jako konverzní nástroj. Díky němu tak budou kvalifikace jiných zemí jasnější a tím se jednotlivcům umožní odejít do jiné země, pokud to budou chtít kvůli práci nebo studiu.

Na vnitrostátní úrovni chce – vlastně to už dělá – stimulovat vývoj vnitrostátních kvalifikačních rámců. Kvalifikační rámce podporují celoživotní vzdělávání, například usnadněním přechodu mezi různými typy vzdělávacích a odborných institucí, například od odborného vzdělávání k vyššímu vzdělávání.

Měl bych uznat, že Evropský kvalifikační rámec je technický, dokonce složitý nástroj. Použijí ho hlavně odborníci a vzdělávací instituce, ale je ku prospěchu občanů.

To, o čem dnes jednáme, je produkt společné snahy Komise, zemí, sociálních partnerů, vzdělávacích a odborných institucí a jiných aktérů. Evropský kvalifikační rámec byl do velké míry postaven na konsenzu a snažili jsme se mít za sebou aktéry v průběhu celého procesu.

Evropský kvalifikační rámec doporučuje, aby země do roku 2010 propojily své kvalifikační systémy s Evropským kvalifikačním rámcem a zabezpečily, aby jednotlivé vnitrostátní kvalifikace do roku 2012 obsahovaly referenci na příslušnou úroveň Evropského kvalifikačního rámce. Tyto údaje navrhla Rada a Parlament.

Rádi jsme souhlasili s přidáním nového doporučení týkajícího se ujištění o kvalitě, které navrhl Parlament a které podle nás posiluje význam těchto zásad.

Rovněž souhlasíme s návrhem Parlamentu zahrnout referenci na kreditní systémy, která uznává rychlý vývoj a použití těchto složek kvalifikačních rámců.

Jsme přesvědčeni o tom, že Parlament a Rada text skutečně zkvalitnily. Přístup osvojený při jednání Parlamentem, Radou a Komisí odráží konsenzus, který přesahuje hranice Evropského kvalifikačního rámce po celé Evropě.

Nyní má Evropský kvalifikační rámec rychlý spád; velká většina zemí uznává jeho potenciál pro mobilitu a vidí v něm nástroj celoživotního vzdělávání.

Velká většina dnes vytváří vnitrostátní kvalifikační rámec napojený na Evropský kvalifikační rámec, takže tento návrh už má nesmírný vliv na evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy.

Doufám, že jste schopni souhlasit s podporou tohoto návrhu v prvním čtení, aby ho mohla Rada v následujících týdnech formálně přijmout.

  Mario Mantovani (PPE-DE), zpravodaj. – (IT) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, věřím, že dnešní večer znamená začátek hlavního projektu, na který čekala Evropa, členské státy a regiony a hlavní města Evropské unie dlouho, cíl, na kterém léta pracovali mnozí aktéři v oblasti vzdělávání, zaměstnání, obchodu a hospodářství, a co celá společnost chce.

Schválením Evropského kvalifikačního rámce položíme zítra základy lepšího zítřka, kterými dáme budoucím generacím společný referenční bod k jejich závazku v oblasti kultury, vzdělávání a odborné přípravy, odborného vzdělávání a samozřejmě zaměstnání.

Dodržování lisabonské strategie Evropského kvalifikačního rámce představuje přímou cestu pro zlepšení propojení mezi školami, univerzitami a pracovišti a mezi formálním, a neformálním celoživotním vzděláváním, která zabezpečí transparentnost v uznávání kvalifikací a certifikátů, a to na vnitrostátní i odvětvové úrovni a vždy v evropském rámci. A konečně posílí spolupráci mezi členskými státy v citlivé oblasti porovnávání systémů.

Je to opakující se téma, které nás v souladu s lisabonskou strategií vedlo k předpokladu řádné zodpovědnosti s možností, o které jsem si jist, že zvýší růst, rozvoj a konkurenceschopnost v Evropě vzhledem k potřebě uznat sociální soudržnost jako jeden z jejích cílů.

Je to dlouhotrvající projekt, který vyšel z boloňského procesu jako systém hromadění a přenosu kreditů jako ekvivalentu dříve, než se na barcelonské vrcholné schůzce vynořil systém pro odbornou přípravu. Zlepšil se v Bergenu v roce 2004 a potom znovu v Radě v roce 2005, která zopakovala potřebu přijmout současný rámec. Historická cesta, která jasně ilustruje ambici evropských představitelů, již rozhodli o vytvoření nového nástroje, považovaného mnohými za revoluční, ale nevyhnutelný pro proces evropské integrace, kterou jsme sledovali mnoho let.

Jsem přesvědčen, vážený pane předsedající, dámy a pánové, že tento rámec nejenže povzbudí přeshraniční mobilitu, ale bude sloužit jako řídící síla pro vnitřní mobilitu v rámci EU – pokud vezmeme ve všeobecnosti v úvahu studenty, pracovníky, výzkumné pracovníky a dobrovolníky a všechny ty, kteří se potřebují volně přesouvat v rámci Evropy, aniž by způsobili paniku nebo zbytečné obavy. Jistě si pamatujete příběh polského instalatéra, který vystrašil Francii: byl to jeden z hlavních důvodů, proč Francouzi v referendu hlasovali proti evropské ústavě.

Takže text, který nyní máme před sebou, je výsledkem mnohaměsíční práce, úzké spolupráce se zástupci Rady pod předsednictvím Portugalska, které okamžitě poznalo důležitost tohoto ambiciózního projektu.

Komise, v osobě komisaře Fígela, po celou dobu velmi pozorně sledovala tento proces a je to díky tomuto duchu partnerství, že jsme byly schopni zlepšit text zapracováním klíčových představ, které jsou blízké Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Z tohoto důvodu jsem velmi vděčný svým kolegům, stínovým zpravodajům – vidím paní Castexovou, pana Kusstatschera, liberály – i pana Manna a pana Kasoulidese a všechny ty, kteří k tomu přispěli. Díky jejich velkorysému zapojení a odevzdání se jsme mohli zahrnout následující představy: sociální integrace; požadavky pracovního trhu; osobní rozvoj při různých způsobech odborné přípravy; nediskriminace spolu se zahrnutím znevýhodněných osob; rovné příležitosti; respektování zásady subsidiarity a vytvoření koordinačních míst v rámci členských států.

Rovněž jsme zajistili, aby doporučení nebylo závazné, i když ve své podstatě zůstává legislativní. Očividně to nebylo způsobeno nějakou slabostí, ale vyšlo to spíše ze smyslu pro odpovědnost a realitu, aby se podpořilo a zvýšilo použití tohoto nástroje v těch zemích, které potřebují více času. V krátkosti je možno říci, že nejsou pochybnosti o tom, že se to může zlepšit, ale v tomto životě se dá zlepšit vše. Avšak jsem přesvědčen o tom, že máme před sebou text s duší a svědomím.

Věřím, že prací Evropského parlamentu je vydávat právní předpisy ve skutečném zájmu občanů. Takže to jsme tu udělali. Schválení textu v prvním čtení je toho důkazem, částečně díky panu Galovi z Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, které k tomu všechny pozitivně přispěly.

  Pilar del Castillo Vera (PPE-DE), navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – (ES) Vážený pane předsedající, pane komisaři, chtěla bych začít blahopřáním zpravodaji, protože se skutečně pustil do tématu, které jde mnohem dále, než si dokážeme představit.

Skutečně, v globalizovaném světě se Evropa a mnohé země EU budou definovat prostřednictvím kvalifikací svých lidských zdrojů. Pokud bychom měli shrnout v jednom pilíři, co umožní Evropě a všem zemím, které tvoří Evropu, stát se konkurenceschopnými v tomto globálním světě, jsou to kvalifikace lidských zdrojů, občanů Evropy.

Vzhledem k tomu je absolutně nevyhnutelné, aby se rozhodlo o celoživotním vzdělávání a odborné přípravě podle požadavků pracovního trhu a neustále se na ně reagovalo. Nebude-li tomu tak, nebudeme moci konkurovat.

Zároveň narazíme na následující paradox: lidé stárnou, ale tito starší lidé mládnou a jsou potenciálně aktivnější, jenže nemají dost prostředků, aby mohli být nadále produktivní a přínosem pro společnost a našli uplatnění ve světě zaměstnanosti.

Pokud to máme na paměti, prvním aspektem je, že celoživotní odborná příprava založená v zásadě na technologickém rozměru, který je tím, co dává přidanou hodnotu, by měla být základním zájmem. Existuje však i druhý aspekt, který se týká budoucnosti Evropy, a tento aspekt integruje tyto lidské zdroje do soutěživého vnitřního trhu, pro který jsou potřebné kvalifikace uznávané všemi členskými státy, které občanům z různých zemí umožní soutěžit mezi sebou na základě odborné přípravy, kterou všichni uznávají.

Jelikož je to důležité pro individuální rozvoj v takovém soutěživém světě a jelikož je to důležité pro rozvoj vnitřního trhu, je to tedy téma, které je mnohem důležitější, než se mu možná připisuje, neboť se o něm jedná v takovou pozdní hodinu.

  Předsedající. − Děkuji vám, paní del Castillová, večerní rozpravy jsou však vždy nejzajímavější.

  Milan Gaľa, navrhovatel stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání. – V úvodu chci poděkovat zpravodaji kolegovi Mantovanimu za jeho práci na zprávě o Evropském kvalifikačním rámci. Tímto tématem se zabýváme v Evropském parlamentu již od jara 2006. Jak víme, mandát pro Evropský kvalifikační rámec je pevně zakotven v lisabonské strategii. Vzhledem k tomu, že bude sloužit jako převodník mezi různými kvalifikačními systémy a jejich úrovněmi, povede jeho zavedení k větší transparentnosti, porovnatelnosti a přenosu kvalifikací občanů v jednotlivých členských státech. Kromě toho Evropský kvalifikační rámec pomůže organizacím reprezentujícím zájmy odvětví lépe propojit své odvětvové kvalifikační systémy s vnitrostátními kvalifikačními systémy, což přispěje ke zvýšení mobility zaměstnanců i studentů.

V souladu se zásadou subsidiarity vyjadřuji podporu zásadě dobrovolnosti uplatňování Evropského kvalifikačního rámce v členských státech a vytváření vnitrostátních soustav kvalifikací v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí. Avšak jen v případě, že bude Evropský kvalifikační rámec důsledně zaveden v členských zemích Evropské unie v rámci systémů celoživotního vzdělávání, stane se efektivním prostředkem na uznávání a přenos kvalifikací v evropském měřítku. Díky jeho přímé návaznosti na uplatňování občanů na trhu práce a vlivu na kvalitu odborného vzdělávání a přípravy je odůvodněné považovat jej za relevantní nástroj i z hlediska přínosu pro konkurenceschopnost.

  Thomas Mann, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážený pane předsedající, Evropský kvalifikační rámec je počátečním signálem pro emancipaci odborné přípravy na úrovni EU, neboť umožní uznání kvalifikací odborné přípravy v celé Evropě, podobně jako je to při akademických kvalifikacích. Chce to čas a vyžaduje to ochotu spolupracovat, koordinovat a měnit mentalitu. Lidé, kteří brání jen to, co znají, a straní se nových zkušeností, by neměli být překvapeni nedostatkem mobility.

Potřebujeme větší jasnost. Vnitrostátní kvalifikace odborné přípravy musí být porovnatelné, i když to neznamená, že musí být standardizované. Už minulý rok jsem k tomu vyzýval ve zprávě o Evropském kvalifikačním rámci připravené z vlastní iniciativy pro Parlament. Od té doby se událo velmi mnoho. Obavy, že členské státy ztratí pravomoci, utichly i v mé zemi. Celoživotní vzdělávání a Evropský kvalifikační rámec se staly hlavními milníky německého předsednictví v Radě, které se potvrdilo jako úspěšné. Nyní jde plnou parou vpřed k vytvoření vnitrostátního kvalifikačního rámce, který není úplně jednoduchý vzhledem k federálnímu uspořádání Německa a samosprávě každé spolkové země.

Rád bych jménem skupiny PPE-DE poděkoval Mariovi Mantovanimu za jeho vytrvalost při jednáních s Komisí a Radou a informování všech členů skupin sledujících Evropský kvalifikační rámec. Doufám, že zpráva bude zítra přijata v prvním čtení.

Od této chvíle nastává potřeba větší diskuse mezi studenty, učiteli a zařízeními odborné přípravy, neboť se budeme zabývat podrobnostmi. Zažil jsem to právě včera na setkání s učiteli z vyšších odborných škol v Hesse. Když se hodnotily kvalifikace, například německý diplom magistra řemeslníka nebo obchodníka patřil na třetí nebo čtvrté místo z osmi úrovní. Ostatní vůbec neznali takovou kvalifikaci. Smysl německého duálního systému není lidem jasný, pokud jím sami neprošli.

Na našem evropském semináři o učení a vzdělávání, který se zakládá na zásadě subsidiarity, se významně posílí míra zaměstnanosti a politiky odborné přípravy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Společně musíme dosáhnout ambiciózního cíle: do roku 2010 začleníme standard kvality, Evropský kvalifikační rámec, do certifikátů a diplomů.

  Françoise Castex, jménem skupiny PSE. – (FR) Vážený pane předsedající, nejdříve bych chtěla poděkovat a pogratulovat zpravodaji k jeho vynikající spolupráci na tomto doporučení Evropského kvalifikačního rámce. Taktéž bych chtěla poděkovat Komisi a Radě za to, že nás vyslechly a byly každému k dispozici.

Evropský kvalifikační rámec je pro nás nástrojem, který slouží mobilitě evropských občanů, ať již jako součást odborné přípravy, nebo jako součást mobility odborníků. Problémy občanů při uznávání kvalifikací získaných v zemích, odkud pocházejí, v rámci celé Evropy stále brání volnému pohybu osob, který je zakotven v našich smlouvách. Tyto kvalifikace, které uděluje každý členský stát, patří do suverenity každého členského státu a Evropský kvalifikační rámec to respektuje.

Přesto se zvyšuje potřeba využít kvalifikace mimo zemi, v níž byly získány, a to je něco, co si přejeme podpořit z úcty k hodnotě, kterou svému držiteli uděluje diplom nebo jiná kvalifikace. Potřebujeme proto nástroj na porovnání a zejména na konverzi kvalifikace z jednoho členského státu do druhého. Jde hlavně o důležitou a citlivou otázku v případě odborných kvalifikací. Z tohoto důvodu Výbor pro zaměstnanost a sociální věci usiloval o začlenění odborných kvalifikací do Evropského kvalifikačního rámce. Tak se i stalo a jsme tomu velmi rádi.

Na evropském pracovním trhu jsou zaměstnanci a společnosti stále mobilnější. Právě proto potřebují zaměstnanci a zaměstnavatelé záruky za to, co stanoví schopnosti a hodnotu pracovníka, zejména odborné kvalifikace bez ohledu na to, kde byly získány, a to ve všech členských státech

Pane komisaři, chtěl bych proto vyzdvihnout ještě jednu skutečnost. V současnosti je Evropský kvalifikační rámec pěknou, ale prázdnou slupkou. Na to, aby mohl řádně existovat, musí být diplomy, kvalifikace a certifikáty získané v každém členském státě kalibrované a registrované na základě referencí v Evropském kvalifikačním rámci. Pro všechny členské státy to přinese mnoho práce a bude vyžadovat mnoho energie a odborného posuzování. Podpora Evropské komise bude nevyhnutelná, podobně jako i podpora evropských agentur – mám na mysli zejména Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Účast sociálních partnerů bude rovněž nevyhnutelná, a to na všech úrovních. Musí se zapojit, jak to uvádí doporučení, členskými státy a odvětvovými komisemi vedoucími dialog na úrovni Společenství.

Na závěr, aby byl Evropský kvalifikační rámec úplný a účinný, bude rovněž pro hospodářské partnery, odborná odvětví, nevyhnutelné, aby mu rozuměli a osvojili si ho. Není to jen proto, že oni hodnotí kvalifikace, které by se měly zahrnout do Evropského kvalifikačního rámce, ale protože společnosti potřebují měřítka pro klasifikaci svých pracovních míst a získávání nových zaměstnanců. Evropský kvalifikační rámec se rychle musí stát jejich společným referenčním rámcem a sním o vhodném termínu, do kterého bude Evropský kvalifikační rámec referenčním rámcem všude, dokonce i v kolektivních smlouvách.

  Ona Juknevičienė, jménem skupiny ALDE. – (LT) Nejdříve musím pochválit pana Mantovaniho za přípravu tohoto významného dokumentu.

Hlavním cílem tohoto dokumentu je najít způsob, jak je možno posoudit a porovnat různé kvalifikace v rámci pracovního trhu a vzdělávacího systému.

Není pochyb o tom, že Evropský kvalifikační rámec bude mít pozitivní dosah na účinnost a flexibilitu pracovního trhu EU. Ještě důležitější je, že Evropský kvalifikační rámec pomůže snížit na pracovišti diskriminaci přistěhovalců i občanů EU.

Litevci i občané z jiných zemí EU mají naneštěstí problémy při využívání svých kvalifikací v jiných členských státech. Velmi často nejsou jejich kvalifikace uznány zaměstnavateli nebo institucemi.

Lidé se cítí diskriminovaní, protože nemají stejné příležitosti soutěžit na pracovním trhu. Často musí přijmout pracovní místa, která jsou hůře placená a pro která jsou až příliš kvalifikovaní. Na setkání s litevskými občany, kteří žijí a pracují v Londýně, jsem byla upozorněna na několik stížností týkajících se diskriminace na pracovišti a těžkostí při získávání práce, pro kterou byli tito lidé kvalifikovaní.

Pak se cítili jako „druhořadí“ občané, i když jejich kvalifikace a schopnosti jsou často mnohem vyšší než kvalifikace občanů těchto zemí, kteří vykonávají stejnou práci. Nemohou dostat práci, kterou chtějí, nebo přiměřenou mzdu prostě jen proto, protože jejich kvalifikace nejsou uznány.

Abych to shrnula, tento dokument má nesmírnou důležitost pro většinu lidí. Je politováníhodné, že ani Komise, ani my, poslanci Parlamentu, jsme nebyli schopni 22 let tento problém vyřešit.

V roce 1985 se Rada rozhodla zavést systém, který by dal do souladu odborné kvalifikace různých zemí. Zatím to nepřineslo žádné výsledky. Naneštěstí znovu nespěcháme a navrhujeme nezavádět tento systém před rokem 2012. Ten kromě toho zůstává v pravomoci členských států.

Je hanbou, že jsme tak neschopní. Měli bychom se z našich zkušeností poučit.

  Zdzisław Zbigniew Podkański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, vytvoření Evropského kvalifikačního rámce pro celoživotní vzdělávání je něco, co má význam pro Evropu dneška i zítřka. Zda bude někdo naplněn ve svém osobním životě a ve společnosti závisí nakonec na přípravě dané osoby na život a práci. Historické a současné činitele daly podnět ke zvýšené potřebě věnovat pozornost lidem nad 50 a více let a mladým lidem z rodin, které mají ekonomické problémy, především v nových členských státech. Ne všichni z nich si mohou nebo mohli hledat práci v zahraničí. Je potřebné vytvořit podmínky pro lidi, aby se mohli rozvíjet ve svém vlastním prostředí, v oblasti, kde žijí. Vnitrostátní kvalifikační rámce by měly představovat nástroj sloužící ke klasifikaci kvalifikací v souladu s kritérii kladenými pro určité dosažené úrovně studia. Evropská unie by měla podporovat úsilí členských států právně i ekonomicky. Unie by měla poskytnout občanům nejen potenciál pro volný pohyb, ale i uznávání jejich pracovních kvalifikací.

  Sepp Kusstatscher, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, nejdříve bych chtěl poděkovat Mariovi Mantovanimu, který šel v této otázce ve stopách svého souseda sedícího vedle něj.

Máme před sebou výsledek, který bude od vzdělávacích institucí členských států požadovat, aby použily tento společný rámec jako konverzní nástroj a styčný bod. Je mnoho prostoru, aby se vytvořil větší tlak na větší transparentnost, lepší porovnatelnost a tedy rovnost a uznávání různých kvalifikací v rámci Evropy.

Vítám zejména fakt, že odborná příprava se zvláště připomíná vedle všeobecného vzdělávání a má stejné postavení a že se budou porovnávat se standardem nejen formální diplomy, ale i neformální zručnosti, které lidé získávají na pracovišti nebo doma.

Často se používají triky, aby se ztížil přístup na pracovní trh. Ne nezřídka se vzdělávací instituce, odborné Komise a odborné organizace snaží bránit proti vnější konkurenci tím, že nejsou ochotny uznat vysokoškolské nebo odborné kvalifikace o vzdělání získaném někde jinde, a to z formálních důvodů. V roce 2010 to bude již minulostí.

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedající, „podpora celoživotního vzdělávání“ spolu s EU otevřeně pracující pro dobro lidí a zaměstnanost zní pěkně, nebo ne?

Jen dnes ráno pan Barroso řekl, že se mu nelíbily možnosti vystoupení (opt-outs), ale byl pro kompromisy, aby se respektovala různorodost. Jsou to pěkná slova, ale nyní tu máme další pokus, jak buldozerem zválcovat úžasnou různorodost na obyčejnou harmonizovanou jednotvárnou krajinu.

Nyní je na řadě, široce řečeno, vzdělávání. Avšak vzdělávání není v pravomoci EU! Je obsaženo jen v návrzích podle článků 149 a 150 Smlouvy. Jde tedy rovněž jen o pokus propašovat si pravomoci zadními vrátky. Pokud si EU přeje nabýt pravomoci nad vzděláváním, ať tak činí čestně, postupuje obvyklými cestami a zapojí transparentnost, o které tolik slyšíme.

Pokud chceme následovat model z bergenského rámce, vytvoření dodatků týkajících se diplomů a certifikátů pro EUROPASS v rámci evropského systému přenosu kreditů bude vyžadovat harmonizaci na úrovni Evropského kvalifikačního rámce. Vydáváním kvalifikací na odvětvové, regionální i vnitrostátní úrovni zabezpečí tento návrh EU téměř úplnou síť kvalifikací. Vydáváním známek a hodnocením kvalifikací zabezpečí, že EU obejde univerzity a vnitrostátní vlády.

Vláda Spojeného království je pro harmonizaci kvalifikací. Připravuje se na to tím, že je ochotná odevzdat EU univerzity pod kontrolou tajné rady (Privy Council). Co si o tom myslí univerzity, se zdá být nepodstatné.

Skutečný postoj vlády Jejího Veličenstva odhaluje jen námitka vůči tomuto plánu. Nechce logo EU na dokumentech o kvalifikaci. Je to proto, že nechce, aby lidé věděli, že se vzdělávání přenechalo EU.

Prosím, řekněte mi, čím to je, že moje vláda zaujala takový postoj? Proč je pro projekt EU, ale chce ho lidem zatajovat? Jdou i ostatní vlády touto cestou? Nepřekvapovalo by mě, pokud ano, protože si možná rovněž přejí zatajovat svému národu, že jejich univerzity se tímto způsobem zneužívají.

Možná si všímáte, že se mi tento projekt nelíbí, ale není to pro národní hrdost britských univerzit a kolejí. Ne. Je to proto, že jako učitel si cením vzdělávání a uznávám, že evropské země mají univerzity, na které jsou oprávněně hrdé – velká centra vzdělanosti, jejichž absolventi po celá staletí byli přínosem pro umění, literaturu a vědu, kdekoli obohacovali životy lidí.

Rovněž uznávám, že k tomuto podnětu pro civilizaci došlo proto, že se místa vzdělanosti rozvíjela odděleně a nezávisle a každé si rozvíjelo svůj specifický charakter a svou identitu.

Není to zvláštní, že v době, v níž se osobní identita žárlivě střeží a krádež identity se považuje za zločin, se někteří lidé bezmyšlenkovitě snaží zničit jedinečnou identitu institucí, které z nich udělaly to, co jsou, a odpírají druhým to vzdělání, které tam sami získali?

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). - (EL) Vážený pane předsedající, dnes bychom nemohli jednat o návrhu doporučit Evropský kvalifikační rámec, kdyby náš spolubojovník, pan Mantovani, dobře nevyužil své předchozí poslanecké zkušenosti s prací na tomto tématu nebo tak dobře nespolupracoval s Komisí a Radou. Dnes se proto můžeme zabývat vytvořením osmi kvalifikačních úrovní zahrnujících všeobecné vzdělávání, vzdělávání dospělých, odborné vzdělávání a přípravu a tři úrovně kvalifikací vysokoškolského vzdělávání.

Jako odpověď mému kolegovi-poslanci, který hovořil přede mnou, zdůrazňuji, že články 149 a 150 Smlouvy jsou skutečným právním podkladem pro navrhované doporučení prostě proto, že umožňují celoživotní vzdělávání. Za žádných okolností nepřipustíme, aby bylo vzdělávání v oblasti zodpovědnosti EU. Zůstává doménou vnitrostátní zodpovědnosti. Porovnávání kvalifikací v rámci Evropského kvalifikačního rámce však ignoruje vyučovací metody a typy vzdělávacích zařízení. Výsledkem toho je, že takové porovnání se týká jen vědomostí, schopnosti porozumět a praktického využití vědomostí a zručností.

Řecko a mnohé jiné země jsou nadšené zejména volitelnou podstatou Evropského kvalifikačního rámce. Oficiálně byl vysloven názor, že propagace společných tabulek s ohledem na kvalifikace nemá nic společného s vytvářením vnitrostátního vzdělávacího systému nebo uznáváním osvědčení pro studium. Kromě toho, v případě informálního a neformálního vzdělávání pro jeho různorodost a konkrétní okolnosti, za nichž se získává, není automatické osvědčování možné a je jen odkazem.

Rovněž musíme mít na paměti, že tatáž osoba může mít několik kvalifikací na různých úrovních.

  Joel Hasse Ferreira (PSE). – (PT) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Kvalifikace v oblasti celoživotního vzdělávání je rozhodujícím dokladem, který umožňuje porovnání vnitrostátních a odvětvových referenčních kvalifikačních rámců na evropské úrovni.

Osvědčování získaných kvalifikací je nevyhnutelné pro to, aby se mohl integrovat pokrok dosažený mimo formální vzdělávání, zejména v pracovním životě, s pokrokem dosaženým ve formálních systémech. Tímto přispívá k větší demokratizaci celé Evropy z hlediska managementu osobních odborných kariér.

Tato směrnice, jak zdůrazňuje navíc jeden z doplňujících a pozměňujících návrhů navržených a schválených v Parlamentu, podporuje validaci těchto kvalifikací v souladu se závěry Rady o společných evropských zásadách pro určení a validaci neformálního a informálního učení.

Vážený pane předsedající, toto nám umožní postupovat směrem k jednotnému evropskému právnímu rámci, jehož cílem je soudržnost, aniž by se oslabily záruky, které již v některých případech existují. Dámy a pánové, návrh směrnice, o které diskutujeme, bude rozhodujícím nástrojem pro větší flexibilitu na pracovních trzích a nabídne lepší obranu zájmů pracovníků a lepší možnost poskytování kvalitních služeb.

V této chvíli mohu jen uvítat úsilí portugalského předsednictví, aby se v oblasti vzdělávání postupovalo jistě a relativně rychle směrem ke schválení Parlamentem v prvním čtení. Je jasné, že za těchto okolností bychom měli vyzdvihnout práci uskutečněnou zpravodajem, panem Mantovanim, a stínovými zpravodaji, zejména paní Castexovou.

Pokud máme být efektivnější a mít větší prospěch z mobility odborníků a akademiků v evropské oblasti, musíme pracovat efektivněji na zavádění Evropského kvalifikačního rámce a jeho propojení s evropským systémem kreditů a tato zpráva podporuje významný posun v tomto směru. Z tohoto důvodu návrh směrnice podporuje rovnost příležitostí ve znalostní společnosti, ve které žijeme, s cílem lepší integrace pracovních trhů více členských států s ohledem na bohatou rozmanitost různých vnitrostátních systémů. Proto si zaslouží naši pozitivní odpověď.

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, transparentnost a porovnatelnost kvalifikací získaných za různých okolností, v různých systémech a zemích, usnadňuje hodnocení úrovně poznatků zaměstnanců i zaměstnavatelů, a tak zvyšuje mobilitu na pracovním trhu. Toto se týká regulovaných povolání – lékařů, zdravotních sester a jiných povolání ve zdravotnictví, u nichž si státy EU vzájemně uznávají kvalifikace – ale i jiných povolání. Zavedení kvalifikačních rámců podnítí růst větší sociální soudržnosti.

Rozdílné zacházení by se však mělo přiznat jen ve vztahu k uměleckým vzdělávacím institucím a povoláním, u nichž by neměly být talent a nadání omezovány průpravou nebo rozvíjeny jen na průměrnou úroveň a u nichž učitel nemůže být objektivní, ale je pouze mistrem.

Gratuluji zpravodaji.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Vážený pane předsedající, myslím si, že jsme tu měli neobyčejně dobrou rozpravu, která znamená začátek velmi důležitého projektu, který je podle mě aktuální, nevyhnutelný a je, jak už ostatní zdůraznili, platformou pro tuto generaci a pro generace budoucí.

Je nevyhnutelný pro fungování jednotného trhu, nevyhnutelný pro sociální rozvoj Evropy, nevyhnutelný pro schopnost občanů Evropy vyrovnat se s rychle se měnícími ekonomickými změnami a změnami na pracovním trhu. Je bránou k osobnímu rozvoji i k integraci společnosti. Měli jsme tu velmi konstruktivní a harmonickou rozpravu – domnívám se, že kromě intervence jednoho krajana, který připustil, aby jeho směs hrubého zveličování a přehánění, lehce zabarvená nevyhnutelnou dávkou ideologických předsudků, úplně překroutila to, co se zamýšlí a navrhuje.

Je to doporučení, a  tím přesně také je – je dobrovolné. Evropský kvalifikační rámec nebude hodnotit kvalifikace: to zůstává na zemích, univerzitách a dalších institucích, které budou dále autonomní. Na kvalifikacích bude zobrazena referenční úroveň Evropského kvalifikačního rámce, například pro úroveň 4, ale bude na nich i vnitrostátní úroveň.

Proto jsem rád, že mohu přivítat tento konsenzus v Parlamentu a Radě – až na jednu osobu – o legislativním návrhu týkajícím se Evropského kvalifikačního rámce, který se odráží na vnitrostátní úrovni, kde vidíme důležitý moment při budování vnitrostátních kvalifikačních rámců.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Na konci této rozpravy bych chtěl nejdříve poděkovat všem překladatelům, kteří se rozhodli zůstat, i když již nemuseli.

Hlasování se uskuteční ve středu ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. – (RO) Evropský referenční rámec sníží složitost systému 27 bilaterálních vztahů při uznávání kvalifikací získaných při akademickém a odborném vzdělávání. Boloňský proces na vytvoření evropského vzdělávacího prostoru do roku 2010 je proto doplněn o nástroj uznávání všech kvalifikací, které je možné získat v členských státech Unie.

I když 9 z 10 občanů Evropské unie věří, že celoživotní vzdělávání je důležitým nástrojem pro kariérní růst, nedostatek finančních zdrojů vede k velkým nedostatkům v oblasti odborné přípravy požadované současnou ekonomikou. Nedávný Eurobarometr ukázal, že pouze 58 % z dotázaných umí používat počítač a pouze polovina z nich se vyjádřila, že používá internet. Více než 60 % občanů mimoto neovládá pro svou práci žádný cizí jazyk. Vnitrostátní rozpočty navrhované pro celoživotní vzdělávání se různí od 40 % celkových peněžních prostředků použitých na vzdělávání v severských zemích po 10 % v nových členských zemích.

Proto by se měly rozšířit iniciativy jako Grundtvig nebo Erasmus pro mladé podnikatele a zdvojnásobit dotace na ně, aby doplnily nedostatečné vnitrostátní finanční prostředky. Evropský referenční rámec by měly navíc doplnit programy, které položí základy pro skutečné evropské kvalifikace uznávané po celém území Evropské unie.

  Rumiana Jeleva (PPE-DE), písemně. – (BG) Je nevyhnutelné poukázat na to, že odvětví informálního vzdělávání je spíše málo rozvinuté, než neznámé, a často izolované od formálního vzdělávání. Evropský kvalifikační rámec je klíčovým nástrojem v překonávání tohoto rozporu a je i nástrojem přehodnocení a přeorganizování směrování odborné přípravy a informačního systému.

Rozvoj Evropského kvalifikačního rámce ulehčí mobilitu pracovní síly v rámci 31 zúčastněných zemí a zvýší zapojení odvětvových a průmyslových organizací z nových členských států EU při čerpání zdrojů z Evropského sociálního fondu přidělených na získávání nových kvalifikací nebo zvyšování současných kvalifikací. Pro nejnovější členské státy EU jako Bulharsko je důležité mít příležitost vyměnit si dobré zkušenosti a zavádět pilotní programy Společenství.

Rozvoj a zavádění evropského systému kreditů pro vzdělávání a odbornou přípravu (ECVET) s cílem usnadnit shromažďování, přenos a uznávání výsledků vzdělávání bez ohledu na to, kde a jak byly získány, má velký význam z hlediska přechodných období pro Bulharsko a Rumunsko. Kreditní systém se postará o volný pohyb a růst přístupu na pracovní trh většiny lidských zdrojů ve Společenství a zároveň zabezpečí spolehlivou základnu pro porovnávání.

Věřím, že Evropský kvalifikační rámec bude dalším podnětem pro rozvoj tohoto procesu.

  Katalin Lévai (PSE), písemně. – (HU) Uznávání vědomostí, dovedností a schopností občanů je nepostradatelné pro soutěživost a sociální soudržnost Evropské unie i pro konkrétní mobilitu občanů. Je třeba se postarat a zvýšit účast všech, včetně postižených, na celoživotním vzdělávání a přístupu k celoživotnímu vzdělávání na vnitrostátní úrovni a úrovni Společenství. Je třeba podpořit mladé lidi, dospělé, přistěhovalce a manuální pracovníky z celé Evropy, kteří získali své dovednosti neoficiální cestou a které nebyly nikdy uznány, aby se zúčastnili programů celoživotního vzdělávání, a tak se zabránilo jejich sociálnímu vyloučení a vyloučení z pracovního trhu.

V tomto směru může hrát důležitou úlohu společný referenční rámec, který slouží jako konverzní nástroj mezi různými kvalifikačními systémy a jejich úrovněmi, buď v rámci všeobecného a vyššího vzdělávání nebo v rámci odborného vzdělávání a přípravy. Zvýší to transparentnost, porovnatelnost a mobilitu kvalifikací občanů z různých členských států.

Úlohou referenčního rámce je integrovat a koordinovat systémy vnitrostátních kvalifikací, zabezpečit nediskriminaci, zvýšit přístup a zvyšovat kvalifikace ve vztahu k občanské společnosti a pracovnímu trhu.

V zájmu ukončení segregace, která existuje ve vzdělávání, podporuji iniciativu opatření na poskytnutí informací a zapojení se do sociálního dialogu.

Rovněž si myslím, že je důležité uznat informální vzdělávání získané pracovníky, aby se jim umožnilo snadněji měnit zaměstnání.

Evropská unie se musí stát společností orientovanou na vědomosti a dobře připravenou na to, aby splnila výzvy globalizace. V takové společnosti se musí občané každého členského státu přizpůsobit tomu, aby splnili potřeby pracovního trhu hnaného soutěživostí. Z tohoto důvodu bude vzdělávání základním předpokladem pro všechny věkové skupiny.

  James Nicholson (PPE-DE), písemně. – Evropský kvalifikační rámec pro celoživotní vzdělávání je dobrým příkladem toho, co by měla Evropská unie dělat ve věci zvýšení mobility napříč vnitrostátními hranicemi. Léta by většina z nás činila prohlášení za občany našich členských států, kteří zjišťují, že když chtějí využít svobodu pohybu, kterou v rámci EU disponují, a přestěhovat se do jiné země, jsou diskriminováni, neboť jejich kvalifikace nejsou řádně uznány v nové zemi pobytu. Evropský kvalifikační rámec, který funguje jako konverzní nástroj pro vnitrostátní orgány, nepochybně pomůže našim voličům překonat tuto nesmyslnou diskriminaci. Zároveň by to mělo fungovat ve prospěch kteréhokoli členského státu, do kterého se osoba přestěhuje, neboť zabezpečí, aby se provedlo přesné ohodnocení kvalifikací jednotlivce.