Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 24. října 2007 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

– Zpráva: Gauzès (A6-0366/2007)

  Daniel Strož (GUE/NGL), (písemně). − (CS) Lze se důvodně domnívat, že nařízení Evropského parlamentu a Rady o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v podobě, v jaké bylo předloženo pro druhé čtení (společný postoj Rady) přispěje k posílení právní jistoty fyzických i právnických osob v členských státech. Doručování výše uvedených písemností respektive jejich přebírání je, jak známo, závažným problémem, majícím citelný vliv jak na justiční proces, tak na občanské a obchodní vztahy. Domnívám se, že doporučení Evropského parlamentu je v souladu se snahou o tvorbu kvalitních právních předpisů na komunitární úrovni.

– Zpráva: Vălean (A6-0381/2007)

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. − (CS) Pokud jde o dohodu mezi Evropským společenstvím a Makedonií o předávání a zpětném přebírání osob, kterou má Evropský parlament schválit, domnívám se, že jakkoli má tato dohoda – a jí podobné dohody se státy západního Balkánu – význam z hlediska obecného posílení právního státu a boje proti zločinnosti, měly by být problémy spojené s nelegální migrací řešeny v prvé řadě ekonomickými a politickými prostředky. Nadto zdůrazňuji důležitou okolnost, o které se příslušná zpráva zmiňuje – jde o to, že realizace dohody bude znamenat pro Makedonii a další státy západního Balkánu značnou finanční zátěž. Vzhledem k hospodářské úrovni těchto států je naprosto nezbytné, aby jim byla Společenstvím poskytnuta adekvátní a účinná pomoc, především pak finanční.

– Zpráva: Vălean (A6-0383/2007)

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. – (NL) Pamatuji si, že na začátku šedesátých let byly zavedené reciproční vízové požadavky pro obyvatele tehdejšího Evropského společenství a bývalých zemí Jugoslávské socialistické federativní republiky. Krátce nato byly tyto vízové požadavky zrušené.

Pro obyvatele sedmi zemí, které tehdy tvořily Jugoslávii, to znamenalo, že mohli v té době svobodně cestovat po Evropě. To se nezměnilo jen pro členský stát Slovinsko a kandidátskou zemi Chorvatsko. Od roku 1992 jsou obyvatelé všech ostatních zemí včetně kandidátské země Makedonie odřezaní od členských států EU. Mladá generace, která vyrostla po tomto období nebyla téměř schopná překročit hranice vlastní země. Například na velvyslanectvích zemí EU v hlavním městě Makedonie Skopje visí velké tabule s řadou přísných povinností. Lehce je mohou splnit jen kriminálníci, ale ne studenti, výzkumní pracovníci a novináři.

Podporuji zlepšení přístupu k vízům pro tyto skupiny a taktéž podporuji snížení poplatku za vydání víz na 35 EUR. Mrzí mě podmíněný prodej s politikou zpětného přebírání osob, která nezaručuje přiměřeně bezpečnost utečenců.

– Zpráva: Böge (A6-0393/2007)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Mobilizace Fondu solidarity na pomoc obyvatel Německa a Francie (Réunionu), kteří byli oběťmi přírodních katastrof v lednu a únoru, potvrzuje, i přes prodlení, význam a váhu tohoto fondu při pomoci členským státům.

Se zřetelem na patovou situaci v Radě při rozhodování o návrhu Komise o zkvalitnění tohoto fondu bych znovu zopakoval, že výběrové kvalifikační podmínky regionálních katastrof se musí ochránit. Evropský parlament původně potvrdil, že „Fond solidarity EU by měl pokračovat v umožňovaní podnikání kroků v případě katastrof, které i když jsou velké, nedosahují minimálního požadovaného stupně, a proto je možné poskytnout pomoc za zvláštních okolností v případech kdy byla většina obyvatel v konkrétním regionu zasažená katastrofou, jejíž následky budou mít dlouhodobé důsledky na jejich životní podmínky“.

Je taktéž nezbytně nutné si uvědomit zvláštní charakteristiky přírodních katastrof Středomoří, jako jsou například sucho a požáry, zejména z hlediska časových omezení a oprávněných činností, a možnosti vyššího stupně finanční pomoci tzv. zemím „soudržnosti“ a „konvergenčním“ regionům v případě katastrofy. Taktéž se musí posoudit možnost vytvoření zemědělského fondu EU pro případ živelných pohrom.

– Zpráva: Susta (A6-0403/2007)

  Françoise Castex (PSE), písemně. – (FR) Paní Castexová hlasovala pro zprávu pana Susty o protokolu, kterým se mění a doplňuje Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (dohoda TRIPS).

Pro francouzské poslance Socialistické skupiny v Evropském parlamentu znamená dohoda, které se podařilo dosáhnout a kterou se umožní zemím vyrábět generické léky a vyvážet je do chudých rozvojových zemí, které nejsou schopné si je vyrábět sami, důležitým krokem vpřed.

Tato zpráva podle francouzských poslanců Socialistické skupiny pozitivně přispívá k řešení problému veřejného zdraví, který vyvolává velké obavy.

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro protokol, kterým se mění a doplňuje dohoda TRIPS a přístup k lékům, protože pevně věřím, že by EU měla při podporování veřejného zdraví a přístupu k lékům pro všechny lidi třetího světa hrát hlavní úlohu. Tento protokol je krokem správným směrem.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Náklady spojené se zavedením norem ochrany duševního vlastnictví ve farmaceutickém průmyslu v rozvojových zemích jsou známé už delší čas.

Už delší čas se poukazovalo a upozorňovalo na dramatickou a neakceptovatelnou situaci zapříčiněnou v těchto zemích uplatněním práv duševního vlastnictví v oblasti zdraví, zejména v boji proti chorobám jako jsou malárie, HIV/AIDS a tuberkulóza

Z tohoto důvodu se domníváme, že tato zpráva představuje promarněnou šanci pro většinu tohoto Parlamentu zaujmout v rámci svých pravomocí humanistický postoj a bojovat za politiku, která by mohla ukončit práva duševního vlastnictví ve farmaceutickém průmyslu.

Schováváním se za myšlenku, že jednání o protokolu je náročné, podepsala většina Parlamentu Radě bianko šek, protože takovéto nejasné doporučení zapříčiní, že se situace nezmění a začnou se vytvářet finanční a právní překážky, které těmto zemím zabrání dostat se s menšími zdroji k výdobytkům, jichž se dosáhly v této oblasti ve vědě a technologii.

Hrozíme se skutečnosti, že to budou právě nadnárodní farmaceutické společnosti, které budou mít prospěch z této nehumánní politiky, udržováním svých pohádkových zisků za cenu mnoha životů.

– Zpráva: Corbett (A6-0354/2007)

  Richard Corbett (PSE). – Vážená paní předsedající, podle výsledku hlasování se Parlament rozhodl, že chce mít k dispozici ze svých zasedání písemné doslovné zápisy a taktéž audiovizuální záznam. Z toho samozřejmě vyplývají rozpočtové důsledky a rád bych požádal předsednictvo, aby přezkoumalo situaci, přijalo nevyhnutné rozpočtové změny, nebo aby předložilo nový návrh, pokud chce, aby výbor opětovně tuto záležitost přezkoumal.

Vzhledem k souhlasu velké většiny Parlamentu v této záležitosti se obávám, že vůle Parlamentu je jasná, proto si myslím, že bude třeba podniknout první kroky.

  Graham Booth (IND/DEM), písemně. − Uchovávání záznamu ze všech diskusí a jejich zpřístupnění veřejnosti může napomoci euroskepticismus. Také to umožní EU chlubit se větší mírou transparentnosti, zatímco ve skutečnosti toho pro demokracii udělá málo, protože Evropský parlament nemůže iniciovat právní předpisy a Evropská komise ho může ignorovat. V EU iniciuje právní předpisy EU Komise, která není volená a nenabízí žádnou transparentnost.

Lhůta jednoto týdne na opravy v projevech (pozměňovací návrh č. 4) měla dobrý úmysl a ochránila by poslance Evropského parlamentu od chyb, ale nejnovější zprávy o EU by mohly být potenciálně pohřbené týdenním zpožděním, což by bránilo tisku v informování veřejnosti. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

  Derek Roland Clark (IND/DEM), písemně. − Uchovávání záznamu ze všech diskusí a jejich zpřístupnění veřejnosti může napomoci euroskepticismus. Také to umožní EU chlubit se větší mírou transparentnosti, zatímco ve skutečnosti toho pro demokracii udělá málo, protože Evropský parlament nemůže iniciovat právní předpisy a Evropská komise ho může ignorovat. V EU iniciuje právní předpisy EU Komise, která není volená a nenabízí žádnou transparentnost.

Nepodporuji možnost oprav projevů (pozměňovací návrh č. 4), doslovné záznamy by měly být takové, jako byly prezentovány. Dělám chyby tak jako každý. Nejnovější zprávy o EU by mohly být potenciálně pohřbené týdenním zpožděním, což by bránilo tisku v informování veřejnosti. Samostatná poznámka s vysvětlením by mohla být akceptovatelná. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

  Bruno Gollnisch (ITS), písemně. – (FR) Zpráva pana poslance Corbetta doporučuje již nepřekládat doslovné zápisy do všech úředních jazyků, aby se ušetřilo 10 milionů EUR ročně. Přístup ke všem diskusím v každém jazyce by byl zaručený audiovizuálním záznamem dostupným na internetu, a jednotliví poslanci Parlamentu by měli možnost požádat o překlad určitých částí.

Vzhledem k tomu, že v Evropě nemá každý přístup k širokopásmovému internetu, bylo navíc navržené, aby poslanci mohli ročně požádat o překlad maximálně třiceti stran ročně. Pan Corbett tak navrhuje omezit přístup Evropských občanů k práci těch, které volili, aby je zastupovali a chránili jejich zájmy v Evropské unii. To je nepřijatelné. A o to víc, že ta stejná instituce současně utrácí 100 milionů EUR ročně na svou vlastní propagaci. Nemluvě o Komisi, která utrácí více než 200 milionů EUR na důležité aktivity, jako je například rozsáhlé vysílání pornografických internetových videí, které mají podporovat evropský film.

Naštěstí mezi většinou našich kolegů zvítězil zdravý sedlácký rozum, nebo spíš smrtelný strach z voličů, a proto bude mnohojazyčnost zachovaná.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Důrazně odmítáme návrh zprávy, aby se ústní příspěvek objevil v doslovném zápisu jen v původním jazyce.

Evropský parlament se pokouší dělat velkou věc ze skutečnosti, že řečníci hovoří k celé Evropě jako mluvčí svých evropských skupin, ale současně bychom měli odmítnout následný přístup k jejich stanoviskům a omezit dostupnost snížením rozsahu překladů do různých jazyků.

Pokud máme mít demokraticky fungující EU, musíme být připravení za to zaplatit. Organizace, která utratí víc než 360 miliard SEK na ochranářskou zemědělskou politiku musí být schopná zaplatit 90 milionů SEK, aby ukázala respekt vůči občanům EU.

Pokud se náklady za překlady budou v budoucnosti považovat za neúnosné, měl by doslovný zápis obsahovat minimálně původní jazyk řečníka a anglický překlad.

  Patrick Louis (IND/DEM), písemně. – (FR) Francouzští poslanci ze skupiny IND/DEM hlasovali proti zprávě pana Corbetta o změně a doplnění článku 173 jednacího řádu Evropského parlamentu, jejímž cílem je zrušit kompletní a systematické překlady parlamentních diskusí.

Hlavní princip zveřejňování rozprav, což se vztahuje na soudní i politické debaty, je jedním ze základních zásad demokracie.

Publikování napomáhá snižovat ideologickou zaujatost, svévolné jednání, bratříčkování a špinavé triky. Samozřejmě je to založené na předpokladu, že ke kompletním záznamům veřejných jednání mají všichni přístup ve svém rodném jazyce a je zajištěné, že stejná slova mají pro každého stejný význam.

Který z občanů Evropy by byl schopný vnímat a pochopit určitou diskusi, pokud by měl k dispozici slátaninu ve dvaceti jazycích?

Byl by zřejmě tentýž jako ten, kdo by uměl pochopit takzvanou „zjednodušenou“ smlouvu a uměl by nahradit 400 nových ustanovení obsažených ve stávajících smlouvách, protože i zde, jak se zdá, nebude během ratifikačního procesu připravená žádná konsolidovaná verze.

Evropská unie čelí zvyšující se zdrženlivosti občanů svých členských států a přesto neukazuje nic jiného než zamlžování, falšování a zatajování.

  Jules Maaten (ALDE), písemně. – (NL) Rozhodnutí sekretariátu Parlamentu nedělat už dál zápis z rozprav v plénu v každém jazyce zůstal bez povšimnutí v roce 2006. Toto rozhodnutí nyní Parlament změnil. Souhlasím, že se na překlady diskusí a dokumentů do 23 úředních jazyků Unie vynakládá příliš mnoho času a finančních prostředků. Je na škodu věci, že nám nebylo předloženo žádné kompromisní řešení, podle kterého by se překládaly diskuse do anglického a francouzského jazyka tak, aby byla jednání stále dostupná v písemné formě spolu s audiovizuálními daty.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Mnohojazyčnost je více než jen vyjádření kulturní různorodosti Evropské unie. V organizaci suverénních a nezávislých států, které se spojily, aby cestou spolupráce zajistily nejlepší výhody pro své občany a přitom se v jakémkoli stádiu nevzdaly své suverenity a nezávislosti, je mnohojazyčnost uznávaná jako vztah rovnosti mezi všemi členy.

Tento samotný důvod by nám stačil na ochranu pokračování mnohojazyčnosti při fungovaní institucí Společenství. Je potřebné k tomu dodat další argumenty. Pokud se vzdáme mnohojazyčné vnitřní komunikace, pro poslance Evropského parlamentu, kteří mají plné právo na to, aby se mohli vyjadřovat ve svém rodném jazyce, to potenciálně znamená omezení možnosti politicky jednat. Kromě toho, pokud minimalizujeme mnohojazyčnost v naší externí komunikaci, můžeme dospět k tomu, že distancujeme instituci, která vynakládá velké množství energie na přiblížení EU jejím občanům.

A konečně existuje i ekonomický protiargument k ekonomickým argumentům: jazyková rozmanitost obyvatel Evropy a znalost více jazyků musí být konkurenční výhodou, a ne nákladem.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Corbetta o změně a doplnění článku 173 týkajícího se doslovných zápisů jednání, i když je mi líto, že byla přijatá série pozměňovacích návrhů, které doporučovaly překlad doslovných zápisů do všech úředních jazyků.

Nekompromisním obhájcům mnohojazyčnosti bych chtěla trochu eufemisticky říct, že je nepravdou tvrdit, že bez rozšíření překladatelského procesu, by byl Evropský parlament jediným parlamentním shromážděním na světě, které by nemělo všechna svá jednání a diskuse přeložená do všech příslušných jazyků. Je to nepravda o to víc, že se odsouhlasilo, že bude zachovaná nejen vícejazyčná verze, ale na požádání má být dostupný i simultánní překlad do všech úředních jazyků pro všechny poslance Parlamentu i pro širokou veřejnost. Zdá se mi, že toto je základ.

Nakonec chci říct, že je mi líto, že Parlament nebyl ochotný přijmout modernější přístup, co se týká přístupu k těmto dokumentům. Říkán ano a tisíckrát ano mnohojazyčnosti. Ale budu nadále proti takzvané obraně jazykové rozmanitosti, kterou používají jako omluvu ti, kdo podporují status quo a otevřeně vystupují proti změnám.

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. – (NL) Hlasovala jsem proti návrhu ve zprávě pana Corbetta, a to z těch stejných důvodů, jako jsem původně vystupovala proti zrušení rozpočtu na překlad doslovných zápisů z našich zasedaní v tomto Parlamentu.

Mluvené slovo je v parlamentu posvátné. To, co říkáme, není jen, pokud máme to štěstí, položka v denních zprávách, ale je to součást demokratického legislativního procesu. Není luxusem to, aby to bylo dostupné v úředních evropských jazycích. Překlad je politicky potřebný pro řádný archivní systém, který konec konců slouží k umožnění otevřeného přístupu k informacím.

Musíme mít na paměti důsledky našeho základního rozhodnutí, že jsme si vybrali mnohojazyčnost, a že ji nenecháme tajně rozdrobit. Parlament, který má sebeúctu, neodhodí svůj tradiční archivní systém. Pokud budeme muset šetřit, bylo by lepší zaměřit se na odlišné oblasti rozpočtu. V každém případě se přidržím svého pohledu, že naše naléhání na mnohojazyčnost je nevyhnutnou formou respektu k různým kulturám a jazykům v EU a požehnáním pro demokracii.

– Zpráva: Bowles (A6-0327/2007)

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která obhajuje vznik Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou v reakci na návrh Komise zlepšit tvorbu celoevropských statistik.

– Zpráva: van den Burg (A6-0328/2007)

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto nekontroverzní zprávu, která navrhuje vytvořit Evropský poradní výbor pro dohled nad statistikou Společenství. Pozměňovací návrhy, které přijal Parlament zabezpečí účinnost komise a ovlivní jeho název a složení.

– Zpráva: Mantovani (A6-0245/2007)

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Dnešní hlasování o zprávě pana Mantovaniho je důležité pro impuls, který dáví evropské politice v oblasti celoživotního vzdělávání.

Zkoumáním současné situace v této oblasti a jejího vztahu s pracovním trhem nám zpráva pana Mantovaniho dokazuje existenci skutečnosti, kterou jsme prožívali po celé roky, ale po které nenásledovala přísná a ucelená politika, která by si poradila s jejími výzvami. Proto věřím, že je důležité co nejdřív tyto nové návrhy uplatnit. Chtěla bych totiž poukázat na význam uvědomění si a podpory vzdělávání k toleranci na celém území Evropské unie. Je to jediný způsob, kterým nebude mobilita na trhu práce vytvářet sociálně vyloučené skupiny, jejichž chování se stane dříve či později deviantním.

  Françoise Castex (PSE), písemně. – (FR) Paní Castexová hlasovala pro zprávu pana Mantovaniho o zřízení evropského rámce kvalifikací.

Tato francouzská poslankyně ze Socialistické skupiny v Evropském parlamentu vítá zavedení budoucího evropského rámce kvalifikací, který ulehčí nadnárodní mobilitu pro pracovníky a studenty a zároveň splní požadavky pracovního trhu formou společného referenčního bodu pro transpozici kvalifikace.

Podle návrhu by měla být každá kvalifikace od konce povinného vzdělávání po nejvyšší stupně vysokoškolského a odborného vzdělávání (úvodní dokument Komise se týkal jen kvalifikace všeobecného vzdělávání) roztříděná podle jedné z osmi referenčních hodnot založených na vědomostech, schopnostech a získané zručnosti.

Paní Castexová věří, že evropský rámec kvalifikací jako nástroj na porovnání, překlad a převedení kvalifikací jednoho členského státu do druhého členského státu bude respektovat rozmanitost systémů osvědčování a bohatství kvalifikací, které v Evropské unii existují. Jako nástroj rovněž ulehčí větší mobilitu pro evropské občany.

Nyní je na členských státech, aby se pustily do obrovské úlohy klasifikování referenčních hodnot potřebných pro evropský rámec kvalifikací, jinak tento rámec zůstane prázdnou ulitou.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva obsahuje několik protiřečení a jsme kritičtí ke kompromisu, který byl přijatý většinou Parlamentu o zřízení evropského rámce kvalifikací. Mezi různými členskými státy existují pozitivní stránky uznávání kvalifikací, které je potřebné podporovat.

Konečná verze přijatého textu zdůrazňuje federalistický charakter návrhu Evropského parlamentu stanovením zvláštních dat schválení a korelace rozličných systémů vzdělávání a odborné přípravy používaných v členských státech navzdory vymezení její nezávazné povahy pro nejbližších několik let.

Chtěli bychom vyzdvihnout, že politika vzdělávání patří do výlučné odpovědnosti členského státu, a proto si myslíme, že navrhnutá „úprava“ tuto zásadu porušuje.

Propojení s boloňským procesem považujeme za negativum, kdy je vidět trend ke komercializaci vzdělávání a důraz je kladen na „zaměstnatelnost“ a na perspektivy trhu práce propojené s lisabonskou agendou.

  Carl Lang (ITS), písemně. – (FR) Tato zpráva se zabývá na úrovni Společenství osvědčením kvalifikací celoživotního vzdělávání. Je to zcela žádoucí opatření, jež by mělo získat podporu. Odmítám internacionalistické omlouvání použité v dokumentu, zejména když si vzpomenu na totální porážku, kterou utrpěla Lisabonská strategie.

V textu se objevuje prvek evropanské ideologie. Píše se tam, že posvátný cíl globalizace představuje naši jedinou naději na spásu a že globalizace je prospěšná hospodářsky, ale i společensky. Podle mého názoru je krajně liberální globalizace prostředkem ke zničení hospodářských, sociálních a kulturních tkání národů.

Zpráva zmiňuje jen potenciální pokrok, což se týká budoucnosti. Neměli bychom se dívat na současnost a pokusit se analyzovat neúspěchy a škody, které na naší společnosti vykonala globalizace?

Mám v úmyslu hlasovat proti zprávě právě kvůli této slepotě, nezodpovědnosti a nedostatkům.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Vážená paní předsedající, hlasoval jsem pro schválení zprávy o doporučení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání.

Budoucí rozvoj evropské společnosti bude v rostoucí míře závislý na vzdělání, vědeckém výzkumu, inovacích a technologiích. Proto je tak důležité poskytovat podporu pro mobilitu na evropském trhu práce. Jsem přesvědčený, že zřízení evropského rámce kvalifikací ulehčí přístup na evropský trh práce.

Zpravodaj pan Mantovani ve své zprávě správně zdůraznil, že od roku 2012 by se měly všechna osvědčení o kvalifikaci, diplomy a dokumenty Europass vztahovat na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací. Evropský rámec kvalifikací by se měl použít na ulehčení porovnávání kvalifikačních úrovní. Pro členské státy je velmi důležité získat podporu na zavedení evropského kvalifikačního rámce, zejména výměnou osvědčených postupů. Poradní skupina evropského rámce kvalifikací zmíněná ve zprávě může zabezpečit soudržnost procesu spolupráce a tento proces i monitorovat.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jejímž cílem je vytvořit evropský rámec kvalifikací na pomoc celoevropskému uznávání kvalifikaci. Poskytnutí neutrálního a důvěryhodného referenčního bodu by mělo vést ke zlepšení mobility lidí, kteří chtějí pracovat v jiných členských státech.

  Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) Teoreticky by mělo být možné, aby byla profesionální kvalifikace uznaná v jakémkoli členském státě za stejných podmínek, jako platí pro domácí pracovní sílu. V praxi existují ještě stále problémy, které je třeba vyřešit. Je zjevné, že je někde chyba, pokud se například od zkušeného učitele z Rakouska vyžaduje, aby dokončil dvouleté praktické vzdělávání, aby mohl vykonávat práci učitele v Německu. V některých členských státech se zneužívají pracovní místa zaměstnáváním dobře kvalifikovaných zaměstnanců s akademickými tituly za co nejnižší mzdu a také se používají na vytváření překážek k některým profesím.

Nejisté pracovní podmínky, které se týkaly zejména odvětví s nízkými platy, se už dávno dostaly do odvětví s kvalifikovanými zaměstnanci. EU nesmí se systémem tzv. modré karty dát další impuls tomuto trendu. Máme dostatek kvalifikovaných pracovníků, jen kdybychom je uměli správně zaplatit.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Přijetí evropského rámce kvalifikací posiluje intervenci EU v členských státech ve vzdělávacích systémech, homogenizaci a přizpůsobení se předem vymezeným ukazatelům kvality a výkonnost. Je to další způsob nahrazení vzdělávání pružným způsobem „vzdělávání“ mimo sociálně zavedeného procesu vzdělávání. Vědomosti jsou nahrazeny efemérním, povrchním, nepřetržitým školením, které vybaví pracovníka jakýmikoli zručnostmi požadovanými v té době kapitálem.

Tyto kvalifikace se neuznají na základě osvědčení udělených formálním vzdělávacím systémem každé země, ale budou uznané certifikačními zkouškami organizací, které jsou kontrolované zaměstnanci. Nadále se takto podporuje oddělení mezi osvědčeními a možností kariéry.

Spojování různých úrovní a forem vzdělávání, jehož cílem je dostat vzdělávání zkušenostmi na stejnou úroveň se systematickým vzděláváním, je pokusem o snížení úrovně práv pracujících a snížení mezd všech pracovníků na nejnižší možnou úroveň.

Širším cílem EU je prostřednictvím systému celoživotního vzdělávání a osvědčování profesionálních kvalifikací podřídit vzdělávání prioritám trhu a posilnit ziskovost kapitálu. Je to v úplném nesouladu s potřebami vzdělávání pracovníků a mladých lidí.

Z těchto důvodů hlasujeme proti této zprávě a návrhu Komise.

  Zita Pleštinská (PPE-DE) , písemně. − (SK) Přeshraniční mobilita na trhu práce v EU se po rozšíření na EU-27 stala nevyhnutností a každodenní realitou. Tyto nové změny s sebou přinášejí nároky vyžadující inovativnější a pružnější vzdělání, které připraví Evropany na jejich začlenění do moderního trhu práce, kde je vzdělávání základním předpokladem pro všechny věkové skupiny a všechny vrstvy společnosti.

Hlasovala jsem pro zprávu Maria Mantovaniho o návrhu doporučení Evropského parlamentu a Rady na vytvoření evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání, protože jsem přesvědčená, že jen toto je správná cesta ke splnění cílů Lisabonské strategie.

Strukturu evropského rámce kvalifikací tvoří osm vertikálních úrovní, tzv. referenčních úrovní, spojených třemi horizontálními oblastami – vědomosti, schopnosti a zručnosti, a to takovým způsobem, aby bylo možné jednotlivce lépe zařadit na trhu práce na základě výsledků studia.

Pro úspěšnost evropského rámce kvalifikací je bezpodmínečně nutné, aby ve fázi jeho realizace členské státy a sociální partneři spolupracovali na základě vzájemné důvěry.

V Evropě, kde se mění povaha trhu práce a vzniká potřeba pružného přístupu ke vzdělávání, by členské státy měly využít evropský rámec kvalifikací na zlepšení postavení programů celoživotního vzdělávání. Kromě toho je důležité, aby zaměstnavatelé a rovněž i evropští občané pochopili praktický význam kvalifikací, čímž se umožní jejich větší a hlavně bezbariérový pohyb po Evropské unii.

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. − (PT) Globalizace hospodářství je otázkou, na kterou doposud Evropa nenašla jasnou a přesvědčivou odpověď.

Globalizované hospodářství zahrnuje připravenost na změnu, která znamená větší mobilitu.

Vytvoření společného referenčního rámce na uznávání, porovnatelnost a přesun kvalifikací pocházejících z rozdílných systémů, je základem k rozvoji rozhodující součásti evropského projektu, jinými slovy, ulehčení mobility pracovníků v tomto případě přenosností jejich kvalifikací.

Lepší příprava našich pracovníků spolu s harmonizovaným systémem na uznávání jejich vědomostí, zručností a schopností posilní jejich mobilitu a rozvoj vnitřního trhu.

Větší počet a lepší zručnosti mezi evropskými pracovníky by pomohly zajistit lepší organizaci, více inovaci a vyšší konkurenceschopnost mezi našimi společnostmi.

– Zpráva: Coelho (A6-0358/2007)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Je škoda, že se odkládá spuštění SIS II. K tomuto důležitému tématu jsme dnes přijali usnesení. Zaostáváme v porovnání s plánem, a proto je důležité najít východisko z této situace, které by nám umožnilo použít síť SIS 1+ od 13. listopadu 2008.

Je jasné, že lidské a finanční zdroje vyčleněné na uplatnění SIS II budou muset sdílet tři současně vznikající projekty: SIS II, SISone4all, instalace, provoz a řízení komunikační infrastruktury.

Proto bude mít podle mého názoru správné rozdělení zdrojů EU a členských států velký význam. V souvislosti s důležitostí projektu, pokud jde o bezpečnost EU, je zřejmé, že největší prioritou je SIS II. Musíme vyčlenit finanční prostředky na bezpečnost EU a rozvoj komunikační infrastruktury.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Na „vyplnění mezery“ během rozšíření Schengenského informačního systému (SIS), který zahrnuje Vízový informační systém (VIS), má současný návrh za cíl nabídnout dočasné řešení na prevenci mezer a potenciálních přerušení zapříčiněných zpožděním při instalaci „infrastruktur“ „nového“ systému. Náklady budou rozdělené mezi rozpočet Společenství a členské státy.

Poukázali bychom na to, že to zahrnuje rozšíření charakteristik SIS jejich rozvojem, rozšířením přístupu k novým orgánům a jejich propojením s přidáním nových kategorií údajů (jakými jsou například získávání údajů a biometrické údaje).

Takovéto rozšíření předcházejícího systému ohrožuje ve velké míře práva, svobody a záruky občanů přidáním nových prvků do databáze, kterou navíc sdílí několik orgánů. Důvěrnost těchto údajů nemůže být plně zaručená, neboť záznamy se mohou udržovat „po delší dobu“ a mohou se sdílet s třetími zeměmi.

Podstatou věci je pokus o uvedení SIS do souladu s nebezpečnými a nepřijatelnými cíli aktuální bezpečnostní ofenzívy a s rozšířením a stále větším přechodem pravomocí interních záležitostí na EU, což jasně odmítáme.

  Bairbre de Brún, Jens Holm, Mary Lou McDonald a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Nejsme proti navrhovanému dočasnému řešení s cílem zabezpečit existenci sítě pro SIS 1 + na období od 13. listopadu do 17. prosince 2008. Nemůžeme však podpořit použití ustanovení o přesunu v čl. 67 odst. 2 odrážce 2 Smlouvy o ES, jak navrhnul pan Coelho. Proto jsme se rozhodli hlasovat v neprospěch této zprávy.

  Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) Máme velký problém s organizovanými zločineckými skupinami a nelegálními přistěhovalci, kteří se shromažďují v pohraničních oblastech, kde je pro ně snazší se zdržovat než ve městech. Obě skupiny se nacházejí na startovacích blocích a mají v úmyslu přejít do jiných zemí, jen co se otevřou hranice, kde se ztratí beze stopy. Na tuto situaci musíme reagovat zvýšenou přeshraniční spoluprací a intenzivními kontrolami v pohraničních oblastech. Rozšíření Schengenu je hlavní odpovědností všech zúčastněných zemí.

Vstup do Schengenu nemůže záviset jen na funkčnosti Schengenského informačního systému, který například v Polsku zatím ještě nefunguje. Namísto toho musíme zajistit, aby byli budoucí členové Schengenu schopní prosazovat účinnou kontrolu vnějších hranic EU bez zmírnění přechodného období ochrany trhu práce a bez dalšího nárůstu žebrání. Do té doby, než to bude zaručeno, se nesmí unáhlené a nepromyšlené rozšíření dovolit.

Podle výroční zprávy FRONTEX za rok 2006 jsou údaje vyvolávající obavy na současných vnějších hranicích Schengenu (zejména v Rakousku a Německu) mnohem větší než na vnějších hranicích EU, takže je vysoce pochybné, zda by se mělo rozšíření schválit. Otázkou je, zda by neměl být Schengen z části zrušený, zejména když Zpráva rakouského ministerstva vnitra o obchodování s lidmi dokazuje, že téměř 50 % nelegálních přistěhovalců v Rakousku vstoupilo do země přes schengenskou hranici s Itálií.

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. − Nejsem proti navrhovanému dočasnému řešení s cílem zabezpečit existenci sítě pro SIS 1 + na období od 13. listopadu do 17. prosince 2008. Nemohu však podpořit použití ustanovení o přesunu v čl. 67 odst. 2 odrážky 2 Smlouvy o ES, jak navrhl pan Coelho. Proto jsem se rozhodl hlasovat v neprospěch této zprávy.

– Zpráva: Belohorská (A6-0291/2007)

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Jsem pro rozumný kompromis pro dosažení rovnováhy mezi ochranou zdraví a životním prostředím na jedné straně a zemědělskou produkcí na straně druhé. Proto jsem hlasovala pro zprávu své slovenské kolegyně Ireny Belohorské, která je uznávanou odbornicí v oblasti prevence a léčby rakovinových onemocnění. Gratuluji jí ke zprávě, která vychází z jejích bohatých zkušeností z lekářské praxe a přináší vyváženou strategii trvale udržitelného používání pesticidů. Věřím, že i prostředníctvím této zprávy budou přijata účinnější opatření na lepší informování široké veřejnosti, zabezpečí se správná aplikace a postupné snižování spotřeby pesticidů v zemědělství.

Řešením může být poskytnutí podpory zemědělcům, aby v boji proti chorobám a škůdcům i proti plevelu na svých farmách méně využívali umělá hnojiva, a tak pomáhali plynulému přechodu k bioproduktům. Zpráva může být inspirací pro spotřebitele, aby si na trhu nebo v supermarketu nevybírali jen ty nejkrásnější plody, ale z hlediska svého zdraví dali přednost na pohled méně vábným, ale zdravějším bioproduktům.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Všichni chceme dýchat zdravý vzduch a také zastavit tání ledovců. Současně také potřebujeme stále více energií i přes úsporné programy. Ve hře je také politická závislost Evropy na dovozu ropy a plynu z Asie.

Investujeme tedy do rozvoje obnovitelných zdrojů a řešíme bezpečnost jaderných elektráren, a zejména ukládání vyhořelého paliva. Dokážeme tak využít až 14 % z čistých zdrojů. Nemůžeme však ignorovat to, že 32 % zdrojů tvoří fosilní paliva, která zaměstnávají 300 000 lidí a přitom podstatně znečišťují ovzduší. Proto velmi vítám a podpořila jsem zprávu kolegy Reula o konvenčních zdrojích. Souhlasím s ním, že bychom měli přehodnotit investice a modernizovat také technologie, které dokáží zvýšit účinnost výroby energie z fosilních paliv a hlavně v zásadě snížit emise. Máme tady co dohánět.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Dnes jsme dosáhli důležitého rozhodnutí o strategii používání pesticidů. Hlasovala jsem pro toto usnesení. Jsme si plně vědomi skutečnosti, že vzduch, který dýcháme, je znečištěný a představuje zdravotní riziko, a že jídlo, které konzumujeme, bylo zpracované s použitím chemikálií, které jsou nebezpečné lidskému zdraví. Naše děti, budoucí generace vyrůstá v těchto podmínkách.

Jsme si zcela jistá, že nebezpečí, která představují pesticidy pro lidské zdraví se musí snížit. Měli bychom proto přijmout rozhodná opatření a snažit se získat finanční prostředky. Vítám plány vyžadující od členských států vypracování akčních plánů se zvýrazněnými oblastmi s úplným zákazem pesticidů a výrazným snížením použití pesticidů během následujících 10 let.

  Irena Belohorská (NI), písemně. − (PT) Jak je dobře známo, Komise předložila v červnu 2006 Tematickou strategii trvale udržitelného používání pesticidů, společně s návrhem směrnice, kterou se stanovuje rámec působnosti pro opatření Společenství na dosažení trvale udržitelného používání pesticidů, a návrhem nařízení týkajícího se umístění látek na ochranu rostlin na trhu, s cílem snížit všeobecná rizika a negativní vlivy používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

Rizika spojená s používáním pesticidů se už snížila, ale v některých oblastech, zejména v zemích, které po dlouhou dobu používaly intenzivní zemědělství, se pesticidy stále nacházejí v nežádoucích množstvích v zemi a ve vodě. Znamená to, že země jako je Portugalsko s tradičnějším zemědělstvím by měly dostat větší pomoc, aby zachovaly méně intenzivnější zemědělskou výrobu.

Necítíme však, že řešení spočívá v nahrazení geneticky modifikovaných organismů pesticidy. Zatímco nežádoucí účinky chemických pesticidů na lidské zdraví dobře známe, u geneticky modifikovaných organismů by se měla uplatňovat bezpečnostní zásada týkající se účinků na lidské zdraví, neboť ty ještě stále nebyly prozkoumány.

Tato tematická strategie trvale udržitelného používání pesticidů se vztahuje jen na výrobky ochrany rostlin, jinými slovy, na jednu oblast pesticidů.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Vítám skutečnost, že Evropský parlament přijal novou směrnici o výrobě a používání pesticidů. Směrnice zpřísňuje podmínky, za kterých může dostat obchod s chemickými látkami používanými při výrobě výrobků na ochranu rostlin povolení. Výsledek bude prospěšný pro občany Evropské unie ve vztahu k jejich životu a zdraví. Kromě toho směrnice vyjmenovává případy, kdy se může provést postřik ze vzduchu. Doporučuje také snížit množství používaných pesticidů a upřednostňovat nechemické alternativy.

Zpráva paní Belohorské je hodná podpory, už jen pro velmi široký a aktualizovaný rozsah ustanovení. O tom, že občané Evropské unie už nechtějí přicházet do denního kontaktu s toxiny a nechtějí konzumovat kontaminované výrobky, nelze pochybovat. Naši občané nechtějí také, aby na ně působily karcinogenní nebo toxické látky či látky, které negativně působí na činnost žláz s vnitřní sekrecí. V odpovědi na tato jasná očekávání vyjádřená evropskou společností bylo vhodné podpořit zákaz využívání pesticidů ve venkovských a městských veřejných oblastech. Mělo by být zakázané využívat pesticidy v oblastech okolo hospiců, sanatorií, rehabilitačních center, klinik a nemocnic. Takovýto zákaz by se měl vztahovat i na parky, veřejné zahrady, sportovní a rekreační oblasti, školské pozemky, dětská hřiště a podobné oblasti.

  Karin Scheele (PSE), písemně. − (DE) Tematická strategie trvale udržitelného používání pesticidů je důležitým doplňkem návrhu regulace a směrnice, o které se dnes hlasovalo v prvním čtení.

Tematická strategie je potřebná, protože používání pesticidů v Evropské unii se nesnížilo a zůstává na vysoké úrovni i přes úspěšná opatření, která dobrovolně přijaly některé členské státy v období let 1992 až 2003. Zpráva paní Belohorské opět zdůrazňuje potřebu uplatnění bezpečnostní zásady při používání pesticidů.

– Zpráva: Reul (A6-0348/2007)

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Domnívám se, že Zpráva o konvenčních zdrojích energie a technologii výroby energie má velký význam. Reálný život nutí členské státy EU změnit jejich postoj k energiím, jak na trhu EU, tak i na světovém trhu – zdroje, energetický mix a zabezpečená dodávek.

Chtěla bych zdůraznit důležitost jaderné energie, neboť je bezpečná, spolehlivá a šetrná vůči životnímu prostředí. Přesvědčivě o tom vypovídá skutečnost, že Německo, které má 17 jaderných elektráren, produkuje šestkrát větší znečištění CO2 než Francie, které má 59 jaderných elektráren.

Jaderná energie je důležitá zejména pro země, které nemají bohaté zdroje obnovitelných energií, jako jsou například větrná a sluneční energie, voda a biomasa, která je velmi drahá. Elektřina má nesmírný význam, a přístup k ní by měl mít každý.

Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy a chtěla bych zdůraznit důležitost pomoci EU při výstavbách jaderných nebo jiných elektráren šetrných vůči životnímu prostředí.

  Romano Maria La Russa (UEN). – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, potřebuji objasnit několik bodů o nové generaci jaderné energie. Stojí za to připomenout, že italské jaderné elektrárny byly zrušené po referendu o zrušení elektráren v roce 1987, snad to bylo správné, i když nás toto rozhodnutí dostalo do situace, kdy jsme závislí na zahraničních zdrojích energií.

Je nevyhnutně nutné čelit problémům dodávek energií a změně klimatu, i když je nová generace jaderné technologie čistá, bezpečná a šetrná vůči životnímu prostředí. Kombinace energií proto musí být aktualizována a jaderná energie společně s obnovitelnými zdroji, čistým uhlím a plynem umožní Evropě omezit v budoucnosti její závislost.

Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro vybudování čtvrté generace jaderných elektráren, které umožní vyrábět energii v bezpečnějším prostředí, šetrnějším vůči životnímu prostředí. Stále mám však pochybnosti, vážné pochybnosti a obavy, pokud jde o skladování jaderného odpadu. Zpráva může považovat problém skladování odpadu za vyřešený, ale upřímně řečeno, nesouhlasím s tím: problém s odpadem je klíčový, a pokud se má v budoucnosti vyřešit, bude vyžadovat obrovské množství investic do výzkumu.

Na závěr věřím, že výběr kombinace energií – ještě tři vteřiny, prosím – na zajištění bezpečnosti dodávek energií pro Unii v následujících letech se musí měnit spolu s pokrokem ve výzkumu, a zejména při vývoji nových technologií.

  Karin Scheele (PSE). – (DE) Vážená paní předsedající, moji kolegové z mé delegace a i já jsme hlasovali proti zprávě pana Reula, protože nevěříme, že je jaderná energie čistá či bezpečná a též nevěříme nové generaci jaderných elektráren a nové generaci jaderné energie.

Pokud je skutečně pravda – a v této věci existují zprávy a statistiky –, že jaderná energie bude mít obrovský vliv na snížení emisí CO2, budeme potom potřebovat značný nárůst našich jaderných elektráren. Není to realistické, ale ani praktické. Z tohoto důvodu – o tomto tématu budu mluvit víc, až přijde nová zpráva – účinná opatření na zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí CO2 z vozidel by byla lepším způsobem, jak udělat z Evropy zdravější místo a přesvědčit ostatní země, aby následovaly tento příklad.

  Jan Andersson, Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat v neprospěch této zprávy, neboť ji považujeme za nevyváženou a kromě jiného se jí nepodařilo vyřešit důležité problémy související s jadernou energií.

Také si nemyslíme, že by se měly prostředky Unie určené pro výzkum energií používat na vývoj nových generací reaktorů jaderného štěpení.

Pochybujeme o tom, jakou mají syntetická paliva vyráběná z fosilních zdrojů nebo vodíkový plyn energeticky náročně získaný ze stejného zdroje nebo jaderná energie hodnotu pro životní prostředí, když žádný ze zdrojů těchto energií není z hlediska životního prostředí nebo z hlediska dodávek dlouhodobě udržitelný.

Myslíme si, že fosilní paliva se musí z dlouhodobého hlediska aktivně vyřazovat, o čemž se zpráva nezmiňuje.

Myslíme si, že zachycování CO2 může být důležitou součástí snižování emisí CO2, ale šetření energiemi, prosazení opatření účinnosti a vývoj obnovitelných energií je z dlouhodobého hlediska trvale udržitelnější a mělo by být naším cílem.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva obsahuje různé pozitivní aspekty včetně uznání úlohy konvenčních zdrojů energií a potřeby jejich využívání při výrobě energií a otevírá příležitosti k opětovnému uvedení energie z jaderného štěpení a možnost žádat zrušení omezení nových uhelných elektráren.

Otvírá také příležitosti na opětovné uvedení těžby uhlí a vyzývá k mezinárodní spolupráci včetně zemí mimo EU, jako jsou například Čína a Indie. Navíc zdůrazňuje hodnotu vnitřních zdrojů a příspěvku obnovitelných energií dává realističtější podobu. Obsahuje kritiku výroby a využívání tekutých biopaliv a poukazuje na potřebu, aby země podnítily větší výzkum a vývoj v oblasti energií, zejména jako způsob překonání problémů spojených s jadernou bezpečností a bezpečností životního prostředí.

Obsahuje rovněž různé negativní aspekty včetně spojení rostoucích problémů na trhu s ropou s kontextovými a občasnými problémy, přičemž nebere v úvahu strategickou otázku vyčerpání zdrojů a pokračování ignorování obrovského potenciálu biometanu vyrobeného z odpadu, což je přístup, který už některé evropské země zavedly.

To je důvod, proč jsme se zdrželi hlasování.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch této iniciativní zprávy o otázkách energií, která agituje za mnohé oblasti energetické účinnosti, dodávek a zachování energií. Nepodporuji pozměňovací návrhy podporující jadernou energii: zastávám hledisko, že je potřebné rozvíjet obnovitelné zdroje energie a úsilí výzkumu a vývoje by se mělo zaměřit nejprve na tyto oblasti.

  Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) V zásadě všichni souhlasíme, že potřebujeme lepší energetickou účinnost a racionálnější přepravu energií, a že je důležité rozšíření obnovitelných zdrojů energií. Podpora obnovitelných zdrojů energie však nesmí být záminkou na další potajmé okleštění svrchovaných práv členských států, jako součást ústavy EU. V této chvíli není v tomto bodě současná zpráva dostatečně jasná, a proto ji musíme odmítnout.

Navzdory pokračujícímu rozšiřování obnovitelných zdrojů energie zůstaneme závislí na konvenčních energiích na mnoho dalších desetiletí, a proto musíme zajistit, že budou vůči životnímu prostředí šetrnější. Zdá se však, že EU zůstává upnutá na jadernou energii, což se neodráží jen v nadšeném popisu, kde se o ní mluví jako o „zdroji šetrném vůči životnímu prostředí“, což je samo o sobě výsměch, ale i ve štědrém financování rozpočtu na výzkum jaderné energie. Vidím v tom neúspěch snahy o přehodnocení našeho přístupu nějakým poznatelným způsobem, a i proto tuto zprávu, která je předmětem hlasování, odmítám.

  Tobias Pflüger (GUE/NGL), písemně. − (DE) Zpráva pana Reula je omluvou jaderného průmyslu. V rozporu se zdravým rozumem je jaderná energie popisovaná jako technologie budoucnosti s ještě většími prostředky EU na výzkum a s rozpočtovými zdroji, které tečou do vývoje této vysoce rizikové dinosauří technologie.

Navzdory posledním „incidentům“ v jaderné elektrárně ve Vattenfalle se pozornost zaměřuje na rozšiřování jaderné energie v Evropě. Vzhledem k těmto incidentům je mimořádně cynické tvrdit, že výroba jaderné energie se stává „ještě bezpečnější“. Cílem by měla být sociální a ekologická revoluce, a ne další investice do této problémové formy energie s úmyslným nedodržením řešení otázky skladování jaderného odpadu.

Znamená to, že je potřebné rozdrobit soukromé monopoly, které existují v jaderném průmyslu a poskytnout masivní finanční injekci pro obnovitelné zdroje energie s výrobou v jednom místě. Za předpokladu, že nové kolo zvyšování cen začaly jaderné společnosti, je naléhavě nutné začít jednat. Zpráva slouží jen zájmům zisku evropského jaderného průmyslu. Výzva k výstavbě nových jaderných elektráren v Evropě je nepřijatelná.

Reformní smlouva má obsahovat právní základ pro financování na neomezenou dobu. To je další důvod, proč by se měla smlouva odmítnout. Každý další cent na financování jaderného výzkumu EU je příliš mnoho. Podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů, ze sluneční, větrné a vodní energie je jedinou udržitelnou energetickou politikou.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Když Evropská komise uvedla na začátku tohoto roku energetický balíček, zdůrazňovala potřebu technologického akčního plánu pro fosilní paliva a zdůrazňovala zásadní požadavek pragmatického přístupu k jaderné energií.

Realita je drsná: neexistují alternativní fosilní paliva, která jsou laciná a účinná. To znamená, že tato paliva zůstanou hlavní a základní součástí energetické politiky EU i po roce 2020.

Proto musíme najít nová řešení dodávek energií v rámci EU, se zřetelem k potřebě konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek. Výsledkem je, že všechny investice do vývoje nových energetických technologií mají velký význam. Za prvé mají snížit vliv na životní prostředí a zlepšit bezpečnost existujících provozů a za druhé vyvinout nové zdroje energie a zajistit účinnější a čistější využívání fosilních paliv.

Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, neboť je důležité, aby členské státy a EU soustředily svoje snahy na výzkum energií, od účinnějších využívání zdrojů energie po nové technologie a čistější využívání existujících zdrojů energie.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Reula o konvenčních zdrojích energie a energetických technologiích.

Zpráva nastoluje mnoho důležitých současných otázek, které vyzývají k široké diskusi v rámci Evropské unie a zejména k potřebě zdokonalení jednotné strategie pro společnou energetickou politiku. Prioritním tématem je zajištění evropské energetické bezpečnosti, a proto je vítaný návrh Komise předložit evropský strategický plán energetických technologií na jarním zasedání Evropské rady v roce 2008.

Evropská unie jako světový lídr musí převzít vedoucí úlohu při vývoji moderních energetických technologií, a současně musí zachovávat všechny hospodářské a environmentální normy.

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Rozhodl jsem se hlasovat ve prospěch zprávy, protože EU vedla vyváženou diskusi o potřebě zahrnutí jaderné energie do budoucího evropskékombinace energií. Zpráva uvádí kromě jiného, že „jaderná energie je nevyhnutná, pokud bude ze střednědobého hlediska nutné zajistit v Evropě nezbytnou energii“, a že „jaderná energie je v současnosti největším nízkouhlíkovým zdrojem energie v Evropě a [zpráva] klade důraz na její potenciální úlohu v boji proti změně klimatu“. V současnosti je jaderná energie zodpovědná za jednu třetinu dodávek elektřiny v EU a vždy bude jedním z nejdůležitějších zdrojů energie v mnoha členských státech EU.

Podle mého názoru není šťastným řešením, že se jaderné energii nevěnuje větší pozornosti, když se hovoří o otázce emisí CO2. Vývoj nové jaderné energie se stává o to důležitější, pokud máme uspokojit budoucí energetické požadavky bez větší závislosti na fosilních palivech a bez zvýšení emisí CO2. Jaderná energie bohužel není mezi opatřeními, která jsou považovaná za realistická, pokud jde o to, dosáhnout do roku 2020 cíle 20 % až 30 % .

– Zpráva: Davies (A6-0343/2007)

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dnes jsme uložili automobilovému průmyslu vyvinout motory, které sníží emise CO2 pod 120 g/km. Dnes je to 157 g. Někteří si dnes zatleskali a já však varuji, že snižování emisí brzdí mocně fakt, že lidé jezdí stále více a hlavně ve starých autech.

Zdvojená regulace reklamy to nevyřeší. Všichni víme, že většina lidí preferuje cenu auta před ekologií. Ceny, ale i emise rostou také proto, že jsme nařídili zvýšit bezpečnost aut.

Vážení kolegové, dokud bezpečnější a ekologičtější auta a také jízda v nich nebude levnější, podíl autodopravy na emisích se podstatně nesníží. Takže nám dnes netleskám. Zpráva výboru ani strategie Komise není komplexní. Proto jsem podpořila jiné návrhy, které se týkají pokutování za překročení emisních limitů, a zejména daňová opatření a podporu obnovy vozového parku.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Právě odhlasovaná zpráva o budoucí strategii CO2 pro automobily je bezpochyby jednou z nejkontroverznějších diskusí aktuálně probíhajících na půdě Evropského parlamentu. V sázce není jen stav životního prostředí, a tím zdraví občanů EU, ale také konkurenceschopnost jednoho z důležitých průmyslových odvětví. Podpořila jsem pozměňovací návrh, který je kompromisem obou aspektů, a to ochrany životního prostrředí a zároveň nabídky vhodných a reálních podmínek pro evropský automobilový průmysl.

Automobilová reklama představuje až 20 % celkových reklamních obratů vydavatelů tiskových médií. Zavedením statutárních pravidel pro reklamu podle původní zprávy Chrise Daviese by se porušil základní princip svobody vyjadřování, proto jsem hlasovala pro pozměňovací návrhy, které sporné body 36 až 41 ze zprávy vypouští. Podpořila jsem návrh PPE-DE zahrnující dobrovolný kodex chování automobilových výrobců, pokud jde o reklamu. Po schválení vetšiny těchto pozmeňovacích návrhů jsem v závěrečném hlasování hlasovala pro zprávu Chrise Daviese. Výsledek hlasování je jasným politickým signálem na vypracování evropských právních předpisů týkajících se snižování emisí CO2.

  Karin Scheele (PSE). – (DE) Paní předsedající, stále máme právní předpisy, prostřednictvím kterých může Parlament dokázat, že ochranu klimatu bereme v Evropě vážně, a potřebujeme sebrat veškeré úsilí, abychom prostřednictvím těchto právních předpisů skutečně dosáhli všeho, o čem jsme dnes nehlasovali.

Myslím si, že je politováníhodné, že jsme se nevyslovili pro dosažení limitu 120 g/km od roku 2012. Uplynulo více než deset let, odkdy náš průmysl přislíbil, že tohoto cíle dosáhne pomocí své navržené samoregulace díky tomu, že tento přístup bude lepší a účinnější, a byla bych ráda, kdyby Parlament dnes vyslal jasný politický odkaz týkající se klimatu. To jsme neudělali.

Proto jsem také hlasovala proti zprávě a doufám, že v právních předpisech ukážeme více odvahy a odhodlání a dáme jasně najevo, že otázky týkající se klimatu bereme v Evropě skutečně vážně.

  Jan Březina (PPE-DE). – (CS) Hlasoval jsem proti návrhu zprávy o strategii Společenství na snižování emisí CO2 u osobních automobilů, i když z jiných důvodů, než tady bylo řečeno před chvílí.

Hlasoval jsem proti, protože odcházíme od strategie integrovaného přístupu, který je obsažen v dřívějších strategických dokumentech, a břímě celé záležitosti snižování emisí CO2 přesunujeme na evropský automobilový průmysl. Vadí mi i výzva k povinnému vymezení 20% prostoru pro reklamu. Nebezpečně to připomíná škodlivost kouření.

Celý takovýto postup činí se snižování emisí CO2 dogma a promítnutí tohoto dogmatu do budoucí závazné legislativy bude znamenat snížení naší konkurenceschopnosti.

  Christoph Konrad (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Daviese, protože jsme podle mého názoru přijali v podstatě nepřijatelné a nereálné rozhodnutí, které předpokládá jednotné kategorie účinnosti CO2 pro automobily.

Mělo by existovat pohyblivé rozpětí založené na velikosti a hmotnosti, zejména s cílem vytvořit pro výrobce v Evropské unii stejné podmínky. Dovolte mi, abych uvedl příklad: je rozdíl mezi vytápěním domu nebo jen jednoho pokoje. Proto je i rozdíl mezi řízením velkého nebo malého auta. Z tohoto důvodu je potřebné provést segmentaci a zavést pohyblivé rozpětí založené na hmotnosti. Tuto příležitost jsme propásli, což považuji za politováníhodné a s tímto rozhodnutím – které jsem nepodpořil – jsme propásli příležitost zavést vyvažující opatření mezi zájmy životního prostředí a zájmy průmyslu.

  Kurt Joachim Lauk (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Daviese, protože v důsledku přijatých změn a doplnění jsme ještě stále daleko od optimální situace, kterou je na jedné straně chránit životní prostředí, ale též podporovat zaměstnanost v Evropě a příliš nezatěžovat spotřebitele nepřiměřeně vysokými cenami. Rozhodnutí, která jsme přijali, jsou v podstatě na úkor zaměstnanosti a spotřebitele.

Po technické stránce jsme se vzdálili od integrovaného přístupu, který by byl důležitý na vytvoření situace, kde každý přispívá ke snížení emisí CO2, a to nejen výrobci automobilů, ale i výrobci jiných komponentů vozidla. Od této cesty jsme odstoupili. Navíc jsme nezahrnuli hmotnost a nesestavili jsme segmentaci podle hmotnosti, což je důležité pro evropskou konkurenceschopnost, protože právě vozidla s vyšší hmotností jsou na čele inovací, které Evropa potřebuje.

Stanovili jsme časové rámce, které je náročné nebo nákladné dosáhnout a uskutečnili jsme absurdní krok, když jsme nevěnovali pozornost výzvě na zavedení daní založených na emisích CO2 v členských státech, což znamená, že jsou na trhu i na silnicích stále i stará vozidla, která chrlí CO2. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

  Linda McAvan (PSE). - Paní předsedající, ráda bych vyzdvihla dva body, první se týká postupu, druhý seznamu voličů.

Co se týká seznamu voličů: za prvé, nebyla tu žádná zmínka o úseku 3; za druhé, domnívám se, že bychom se měli opět podívat, co se stalo se změnami a doplněními 52 a 51. Pokud se na to podíváte, 51 se jednoznačně nejvíc blíží k původnímu textu a mělo by se nejdřív hlasovat o něm. 52 je nejvzdálenější a mělo by se o něm hlasovat později.

Ráda bych požádala předsednictvo, aby tomu věnovalo pozornost, protože tak by to mělo bát. Dále bych, pokud jde o procedurální aspekty, ráda slyšela nějaké odpovědi.

Za druhé, v souvislosti s jeho politikou, šlo o první skutečné hlasování o změně klimatu. Nebyl to nějaký právní předpis – ten přijde –, ale myslím, že tím, že skupina ALDE a skupina PPE-DE nepodpořily datum 2012 předložené Evropskou komisí, neuspěly jako první v testu o změně klimatu, a lidé se budou divit, co se to tu dnes stalo, a ptát se, zda závazky snížit emise CO2, ke kterým jsme se přihlásili v březnu, myslíme skutečně vážně.

O Evropě hovoříme jako o Evropě životního prostředí. Pokud se jí má stát, musíme to realizovat prostřednictvím právních předpisů.

  Françoise Castex (PSE), písemně. – (FR) Paní Castexová hlasovala pro zprávu pana Daviese o snížení emisí CO2 u osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel.

Zatímco ve Francii má monopol na debaty společné vládní i nevládní fórum, Evropská unie přispěla k budování kvality našeho životního prostředí tím, že schválila strategii na snížení emisí CO2 z osobních automobilů.

Pani Castexová má velkou radost, že Parlament vyzval evropský automobilový průmysl, aby zabezpečil, že nová vozidla nebudou mít od roku 2012 emise vyšší než 120 g/km CO2.

Tato francouzská poslankyně Socialistické skupiny v Evropském parlamentu vítá iniciativu Carbon Allowance Reductions System (CARS), neboť tento mechanismus bude ukládat finanční pokuty výrobcům, kteří nebudou plnit kvóty a zároveň bude odměňovat ty, kterým se podaří udržet emise pod hraniční hodnotou.

  Charlotte Cederschiöld a Christofer Fjellner (PPE-DE), písemně. − (SV) V zásadě jsme hlasovali pro zprávu pana Daviese o strategii snížení emisí CO2 z automobilů (A6-0343/07).

Aby se snížily emise CO2, musí být prioritou snížení té části, která pochází z automobilové dopravy. Je důležité najít alternativy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí v souvislosti s používáním automobilů. Podle našeho názoru by však výrobci měli mít možnost sami si zvolit, jakým způsobem budou plnit environmentální cíle, které jsme my, politici, stanovili. Právní předpisy by neměly do detailů upravovat, jakým způsobem se to má provádět.

Jsme rovněž proti předpisům pana zpravodaje o reklamě, které jsou neoprávněné a omezují svobodu projevu.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu.

Přibližně 19 % všech emisí CO2, které se vyrobí v Evropské unii, pochází z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel. Evropská unie se musí sama zapojit do naplňování smělého reálného cíle, kterým je snížení průměrných emisí ze všech vozidel umístěných na trhu EU.

Vliv silniční dopravy na kvalitu ovzduší se musí snižovat postupně, s obnovou vozového parku.

Vítám schválení konečných termínů, které stanovil Parlament. Pokud má automobilový průmysl uskutečnit po roku 2011 ověřitelná a měřitelná opatření, považuji za nejpřiměřenější na dosažení limitu 125 g/km rok 2015. To se totiž shoduje s datem, kdy mají vstoupit v platnost emisní normy Euro VI.

Pokud mají být právní předpisy účinné, musí být především reálné, a environmentální aspekty jsou už dlouho v centru zájmu průmyslových politik. Když mluvíme o změně klimatu, musí být prioritou snížení emisí CO2 v absolutním vyjádření.

  Jules Maaten (ALDE), písemně. – (NL) Zpráva pana Daviese si zaslouží podporu z důvodu politického signálu, který vysílá. Všechna odvětví včetně evropského automobilového průmyslu se budou muset podílet na opatřeních týkajících se problému změny klimatu. Proto tak nadšeně podporuji dohodu, aby se do roku 2015 dosáhlo maximální úrovně 125g CO2/km.

Zpráva pana Daviese má pro Holandsko další mimořádný rozměr, který nelze popřít. Vzhledem k tomu, že se ve vzduchu v Holandsku nacházejí pevné prachové částice, je potřebné, aby se zavedla opatření na evropské úrovni, která by vyřešila tento problém u zdroje. Pokud se tak nestane, potom v oblastech, kde je intenzivní doprava, jako je přístav Rotterdam a letiště Schiphol, nebude možné současné a/nebo přísnější normy týkající se pevných prachových částic splnit.

Jsem pro lepší informovanost spotřebitelů o šetrnosti konkrétních aut k životnímu prostředí, jako v současnosti existuje například pro chladničky a pračky, ale hlasoval jsem proti návrhu, aby byla varování na cigaretách povinná ve všech reklamách a obchodních prohlášeních od automobilového průmyslu. V oblasti reklamy a marketingu více důvěřujeme samoregulaci než všem možným evropským právním povinnostem.

  Erika Mann (PSE), písemně. − (DE) Hlasovala jsem proti zprávě pana Daviese o strategii Společenství snížit emise CO2 u osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel. Původně jsem v přímém hlasovaní na plenárním zasedání hlasovala pro zprávu, potom jsem písemně svůj hlas stáhla, jak je uvedené v záznamech Parlamentu z 25. října 2007.

Podle mého názoru je zpráva mimořádně subjektivní a nebere přiměřený ohled na potřeby německého automobilového průmyslu nebo na environmentální zájmy.

Zpráva například nerozlišuje mezi různými hmotnostními třídami vozidel, a proto klade nereálné požadavky na výrobce automobilů.

Co se týká reklamy, stále více se porovnává mezi potřebami označování tabákových výrobků a vozidel.

Zpravodaj (pan Davies, anglický zelený liberál) byl připravený se dohodnout jen na jednom bodě na samotném konci procesu během diskusí o jeho zprávě. Bylo příliš brzy na to, formulovat citlivé doporučení Parlamentu, které mohlo zajistit podporu všech skupin.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro původní verzi této zprávy, která navrhovala tvrdé limity na emise 120 g oxidu uhličitého/kilometr do roku 2012. Naneštěstí oslabili návrh Toryové a liberálové Evropského parlamentu, když povolili vyšší emisní limity a delší lhůty. Celková strategie je dobrá, ale je škoda, že byla zbytečně oslabená.

  Tokia Saïfi (PPE-DE), písemně. – (FR) Evropský parlament schválil strategii Společenství na snížení emisí CO2 z osobních automobilů, což velmi vítám.

Tato iniciativa nám umožní snížit emise oxidu uhličitého a zároveň přispěje k dosažení všeobecnějších environmentálních cílů a cílů energetické bezpečnosti EU. Navzdory všemu se domnívám, že vzkaz, který toto hlasování vyslalo Komisi a mezinárodnímu společenství, mohl být ambicióznější.

Limit 120 g/km na CO2 byl nejprve předložený v roce 1995 jako uskutečnitelný cíl pro automobilový průmysl. V současnosti, o 12 let později, se bráníme jeho provádění, i když technologický pokrok umožňuje, aby se emise CO2 snížily víc, než bylo možné před dvanácti lety.

Tím, že se Parlament uspokojil s maximálním povinným limitem 125 g/km CO2, nejde dostatečně daleko. Z tohoto důvodu jsem hlasovala proti pozměňovacím návrhům 42 a 52, protože jejich cíle se sice tváří. že jsou rozumné a reálné, ale ve skutečnosti jsou jednoduše příliš mírné.

V čase, kdy se spotřebitel stává stále citlivějším na znečišťování z motorových vozidel, bude mít jakékoli opatření zaměřené na snížení emisí CO2 z tohoto zdroje přínos pro automobilový průmysl, spotřebitele a samozřejmě i pro samotnou planetu.

  Renate Sommer (PPE-DE), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro návrhy na zavedení stropu pro závazné průměrné emise, i když s jistými obavami. Podle mého názoru by bylo vhodnější pohyblivé rozpětí založené na velikosti a hmotnosti vozidel.

I když mám na druhé straně tendenci být za dobrovolné závazky průmyslu, domnívám se, že závazné právní požadavky jsou pro automobilový průmysl nevyhnutné: zkušenosti nám ukázaly, že dobrovolné závazky by tu byly odsouzené k neúspěchu.

Jak víme, dosáhla EU-25 mezi lety 1990 a 2004 snížení emisí skleníkových plynů o přibližně 5 %. Ne však u silniční dopravy: v tomto odvětví došlo naopak ke zvýšení o 26 %. Nepochybně je potřebné bezodkladně jednat a automobilový průmysl musí přispět ke snížení emisí.

Rok 2012, kdy se měl zavést limit, byl kritizovaný, protože neposkytl dostatečně dlouhé uvedené období. Toto datum však bylo předmětem diskusí po celé roky a průmysl už dlouho věděl, co může očekávat.

Aspekt, který musíme zvážit, se týká vyvážení environmentálních zájmů a zájmů automobilového průmyslu, neboť i toto je v zájmu pracovních příležitostí a konkurenceschopnosti v Evropské unii. Jde o průmysl, který je na vzestupu a je pro EU důležitý. Bez těžkého průmyslu bychom neměli žádné peníze na environmentální programy!

– Zpráva: Wagenknecht (A6-0391/2007)

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Doposud se členským státům podařilo dosáhnout dohodu jen v oblasti sjednocení nepřímého zdaňování – spotřební daně a DPH, stanovení minimální sazby, uplatňovaní mnohých výjimek v souvislosti s DPH. Pochybuji, že minimální sazba spotřební daně – například na pohonné hmoty – zvýší hospodářskou konkurenceschopnost. Je víc pravděpodobné, že bude mít za následek zvýšení cen a snížení spotřeby, zejména vzhledem ke globálnímu zvyšování cen. Navrhovaná koordinace spotřebních daní by představovala neúnosnou zátěž pro nové členské státy.

Navrhované sjednocení daňového základu na úrovni EU by bylo pro hospodářství 15 starých členských států vhodnější, neboť mají podobnou úroveň rozvoje. Tento návrh je krokem ke sjednocení daní ze zisku. Největší zátěž by padla na nejslabší hospodářství nových členských států. To by vedlo k tomu, že by ztratily příležitost těžit z daňové soutěže a současně urychlit svůj hospodářský růst. Zbavilo by je to možnosti zvýšit životní úroveň, která by zodpovídala úrovni starých členských států.

Hlasovala jsem proti zprávě, neboť byla nesprávně načasovaná, a to i přes pozměňovací návrhy.

  Jan Andersson, Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. – (SV) My, švédští sociální demokraté, se především domníváme, že daňová politika by měla být vnitrostátní záležitostí.

Zpráva také zdůrazňuje daňovou suverenitu členských států.

Rozhodli jsme se hlasovat pro zprávu, neboť mnoha způsoby zdůrazňuje úlohu daňové politiky v členských státech, ohledně zaměstnanosti, blahobytu a životního prostředí, stejně jako fungujícího vnitřního trhu.

  Gérard Deprez (ALDE), písemně. – (FR) Podpořil jsem pozměňovací návrh č. 20, který předložila skupina Zelení/Evropská svobodná aliance a jehož cílem je zrušit odstavec 17 zprávy paní Wagenknechtové týkající se přínosu zdaňování pro Lisabonskou strategii.

Jsem totiž pro jakékoliv opatření, které přispěje k daňové harmonizaci v rámci EU, aby se zabezpečilo hladké fungování vnitřního trhu.

Dnes jsou sice daně stále záležitostí národní suverenity, velmi rychle se ale ukazuje, že potřebujeme zabezpečit minimální stupeň daňové koordinace mezi členskými státy. Z tohoto důvodu Komise ve věci týkající se nepřímého zdaňování postupně zavedla minimální sazbu na spotřební daň s cílem snížit narušení hospodářské soutěže.

Ve zprávě, o které se dnes hlasovalo, je cílem odstavce 17 přehodnotit samotný systém, který navrhuje nahradit kodexem chování.

Nemyslím si, že je postačující jen „povzbudit“ členské státy, když dojde ke koordinaci nepřímého zdaňování. Ještě méně věřím v účinnost kodexu chování v otázkách spotřební daně: je pravděpodobné, že se tím ještě více posílily pokusy nerespektovat pravidla a postupy EU, což by v této věci vedlo k nespravedlivé hospodářské soutěži se všemi žalostnými důsledky.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovali jsme proti konečnému znění textu, protože ten kromě jiného chrání hospodářské a finanční skupiny, což zdůraznila i zpravodajka, která před závěrečným hlasováním vymazala ze zprávy své jméno a vyzvala, aby byl text zamítnut. Cílem usnesení je zmírnit pravidla a postupy tak, aby velké podniky mohly lehce vstoupit na různé trhy a v jakémkoliv členském státu posbírat co největší zisky s co nejmenším množstvím překážek.

Kromě toho se domníváme, že daňová suverenita členských států v rámci určování jejich vlastní daňové politiky se musí respektovat ve všech diskusích na dané téma. To není náš případ. Společná evropská daňová politika, která podporuje „daňovou soutěž“ by pravděpodobně sloužila jen zájmům velkých evropských a mezinárodních podnikatelů.

Z dostupných údajů vyplývá, že za posledních 10 let nastal výrazný pokles průměrné sazby zdaňování zisků společností, zatímco daň z příjmů zůstala prakticky nezměněná.

Jsme zklamaní, že návrhy, které předložila zpravodajkyně, a které zdůrazňovaly potenciální přerozdělení daní a hovořily o převodu daňového zatížení od vyšších příjmů k nižším příjmům, nebyly v tomto závěrečném textu obsažené.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Strana Junilistan je striktně proti této zprávě, jejímž cílem je přejít ke společnému zdaňování a celní politice EU.

Je zarážející, že Evropský parlament uskutečňuje v současnosti rozhodnutí v těch záležitostech, pro které neexistuje společná politika. EU nemá co rozhodovat o otázkách zdaňování a okamžitě vyzývat členské státy, aby harmonizovaly své vnitrostátní daně. Navíc je celkem nerozvážné přejít k zavedení daně Společenství.

Ve zprávě můžeme též vidět, jak lisabonská strategie otevírá dveře EU, aby se pustila do nových politických oblastí, což s sebou ponese nadnárodnost, nové projekty a zvýšené náklady.

Junilistan hlasuje proti této zprávě, neboť o otázce daní musí rozhodovat suverénně členské státy na vnitrostátní úrovni.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Zpráva o přínosu daňových a celních politik pro Lisabonskou strategii, jak ji odhlasoval Hospodářský a měnový výbor, představuje přijatelný kompromis mezi skupinou Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů na jedné straně a Skupinou Aliance liberálů a demokratů za Evropu na druhé straně, a já tuto zprávu podporuji.Rovněž ráda vidím, že se nám během plenárního hlasování podařilo tuto rovnováhu udržet.

Ve zprávě je pro mě klíčovým bodem článek 4, který zdůrazňuje přínos zdravé daňové soutěže v Evropské unii. Pokud si skutečně přejeme dosáhnout cíle hospodářského růstu a zaměstnanosti, jak je stanovené v lisabonské strategii, musíme zabezpečit, abychom nekladli příliš velkou daňovou zátěž na podniky, protože právě ty vytvářejí pracovní místa. Kromě toho bychom nikdy neměli přetížit daněmi zaměstnance a spotřebitele, ať už přímo či nepřímo, protože výrazně přispívají k růstu.

Daňová soutěž nutí členské státy v rámci Unie, aby zmírnily své daňové požadavky a aby účinněji řídily veřejné výdaje, z čehož mohou mít daňoví poplatníci jen výhody.

Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob, což je další sporné téma ve zprávě, by podle mého názoru přinesl do daňové politiky prvek koordinace, který by umožnil menší byrokracii a větší účinnost daně z příjmu právnických osob.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Daňová politika slouží k přerozdělení příjmu pro výnos kapitálu. Používají ji všechny pravostředové i levostředové vlády a řídí kapitál v EU.

Z důvodu imperialistických konfliktů neexistuje žádná společná daňová politika. I kdyby však taková politika existovala, kapitál by podporoval svou vlastní ziskovost na úkor příjmů a potřeb obyčejných lidí.

V rámci tvrdé hospodářské soutěže se kapitál v současnosti lehce a rychle přesouvá ze zemí s vysokými daněmi do zemí s nižšími daněmi. Sazba daně z příjmu právnických osob samozřejmě klesá ve všech členských státech na úkor příjmu fyzických osob.

To však neplatí pro daň z příjmu z pracovní činnosti, která zůstává neměnná, zatímco nepřímé daně a DPH se zvýšily, a tím roste rozdíl a propast mezi bohatými a chudými. Ukazují to i čísla OECD, ze kterých plyne, že nepřímá daň ve formě DPH se v roce 2006 zvýšila na 6,9 % HDP. Kapitál je tudíž od daní soustavně osvobozovaný a daně pro zaměstnance se zvyšují prostřednictvím nepřímých daní.

Stejně to se děje v Řecku: daň z příjmu právnických osob se snížila o 10 % a DPH se zvýšila o 1 %, a na cestě je další zvýšení o 2 %.

Jde o barbarství kapitalismu, které vytváří rozdíly a většině lidí způsobuje chudobu,a je na nás, abychom to zastavili a vrátili se zpět.

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − I když zpráva obsahuje množství pozitivních prvků týkajících se větší spolehlivosti rozložení daňové zátěže, nemohu podpořit, aby vzrostla úloha Evropské unie v oblasti daní, která by podlomila hospodářskou suverenitu členských států.

  Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. − Delegace strany Fine Gael v Evropském parlamentu se rozhodla, že v závěrečném hlasování bude hlasovat proti zprávě z důvodu rozšiřování záznamů a souvisejících skutečností směrem ke společnému konsolidovanému základu daně z příjmu právnických osob.

Podporujeme lisabonskou agendu a jsme pro zprávu, neboť uznává pozitivní aspekty nižší daně a výhody daňové soutěže, ale nesouhlasíme, aby instituce EU zasahovaly do práv členských států jako je Irsko, které se též nachází v eurozóně. ECB stanovila úrokové sazby a Pakt stability a růstu stanovil úvěrové a inflační požadavky. Daňová politika je proto jedním z nástrojů, které smlouva ponechala členským státům, a měli bychom ji chránit.

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Je mnoho způsobů, pomocí kterých by mohly být daňové postoje v EU užitečné při vytváření řady lepších závěrů pro lisabonskou strategii. Jednoduše řečeno je pozitivně vnímaná motivace růstu malých podniků a vytváření pracovních příležitostí, stejně jako problematika životního prostředí. Zde by měly členské státy převzít na sebe povinnost a uskutečňovat ji – toto je jejich pravomoc.

Sjednocení daňových základů na úrovni EU by, jak naznačil zpravodaj, nedělalo rozdíly. Labouristická strana v Evropském parlamentu trvá na tom, že mnoho dobrého ve vývoji směrem k lisabonské strategii se může dosáhnout spíše činností členských států než činností EU.

  Sahra Wagenknecht (GUE/NGL), písemně. − (DE) Evropský parlament ve svém dnešním hlasování ukázal, že většina jeho členů podporuje daňovou politiku, která slouží zájmům horních deseti tisíc a škodí velké většině lidí žijících v Evropské unii. I když některé moje návrhy byly přijaté – konec konců nikdo se nesnaží za každou cenu prosadit zvýšené sazby DPH, vyšší daně z příjmů z výdělečné činnosti nebo lepší příležitostí pro daňový dumping v celé EU – návrhy, které jsme předložili, pokud jde o zvýšení daní z majetku a finančních transakcí a omezení daňového dumpingu prostřednictvím zavedení jednotného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, odmítla většina poslanců.

Vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva byla po individuálním hlasování takřka nepodobná mému původnímu návrhu, některé aspekty jejího obsahu byly ještě víc znehodnocené ve verzi zprávy, kterou schválil Hospodářský a měnový výbor, byla jsem nucená stáhnout své jméno a vyzvat poslance, aby v závěrečném hlasování hlasovali proti zprávě. Vítám skutečnost, že příslušné sekce Socialistické skupiny v Evropském parlamentu konečnou verzi zprávy též nepodpořily, jak ukazují výsledky hlasování.

Parlament dnes ztratil příležitost věnovat pozornost výzvám za spravedlivější a sociálně slučitelnou daňovou politiku a schválit ji jako jasnou pozici Evropského parlamentu. Namísto toho většina v Evropském parlamentu opět jednou se slepou poslušností potvrdila špatné nasměrování politik EU.

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Dnes jsem se rozhodl, že podpořím zprávu o přínosu daňové politiky pro lisabonský proces. Podporuji zdravou daňovou soutěž a společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob pro mezinárodní společnosti bez harmonizace daňových úrovní a s možností volby pro každý členský stát zůstat mimo, pokud si to přeje. Je též důležité položit základy suverenity členských států v oblasti daní. Mám rovněž výhrady proti jakékoliv snaze týkající se přechodu na daň EU.

– Zpráva: Florenz (A6-0336/2007)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE) . – (SK) Obdivuji a uznávám rozhodnost, s jakou některé země zavedly zákaz kouření nejen v úřadech, kancelářích, v práci všeobecně, ale i v restauracích, hospodách, barech a klubech. Existují ekonomické studie vlivu, které nepotvrdily obavy majitelů restaurací z nižších příjmů. Na druhé straně víme, že léčba respiračních rakovinových nemocí a dalších chorob nás stojí až 50 milionů EUR.

Ve Skotsku se od zavedení zákazu kouření snížilo procento přijetí do nemocnice na infarkt myokardu až o 20 %. Děti kuřaček i těhotných žen vystavených pasivnímu kouření se rodí předčasně a mají sníženou porodnou hmotnost. Vyzývám členské země Evropské unie včetně té své, aby urychleně zavedly účinné zákony směřující k zákazu kouření na pracovištích a restauracích a k účinným opatřením vedoucím ke snížení tabakismu jako takového.

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE) . – (RO) Zároveň s hlasováním o této zprávě bych ráda zdůraznila její význam pro budoucnost evropských občanů a celé Evropské unie. Vítám strategický přístup k problematice kouření včetně pasivního kouření, stejně jako návrh konkrétních a naléhavých řešení v boji proti kouření a jeho negativních důsledků na evropské úrovni. Zároveň jsem přesvědčená, že strategický přístup týkající se této problematiky by měl zahrnovat politiku na prevenci kouření jako základní prvek, a to tím, že v této souvislosti vybuduje spolehlivý systém v oblasti vzdělávání. Současná realita je jasná; existuje zřejmá a rostoucí potřeba informovanosti v souvislosti s důsledky kouření v rámci celé evropské společnosti. Je neméně důležité zaměřit toto úsilí na prevenci vzdělávání dětí a mládeže, jakožto i jejich rodičů s cílem zabezpečit pro budoucí generace Evropu bez dýmu.

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Paní předsedající, rád bych vysvětlil své hlasování o zprávě pana Florenze týkající se boje proti znepokojujícímu fenoménu závislosti na nikotinu. Rád bych zdůraznil, že jsem hlasoval pro tuto zprávu i přesto, že jsem zastance svobody po kuřáky a očividně i obhájce pluralizmu. Problém škodlivých účinků takzvaného pasivního kouření, čili vliv na nekuřáky obklopené kuřáky, je rozhodně velmi znepokojující. Postačí, když připomenu Parlamentu, že ročně s kouřením souvisí 650 000 úmrtí. Toto číslo zahrnuje 80 000 pasivních kuřáků, část z nich jsou i děti. Z tohoto důvodu bychom měli zavést omezení svobody některých jednotlivců s cílem zabránit úmrtím.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Paní předsedající, rád bych vyjádřil spokojenost s touto zprávou. Je skvělé, že přijímáme jasné stanovisko proti pasivnímu kouření.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je nejvyšší čas, abychom jednali na úrovni Evropské unie s cílem chránit lidi před vystavením nebezpečenstvím tabákového kouře. Jak jsme již slyšeli, umírá každoročně na následky kouření 650 000 lidí. Je čas jednat.

I přes svou podporu návrhu vím, že to bude náročné zavést do praxe a všude splnit. Článek 11 obsahuje záměr zakázat kouření v osobních automobilech v celé EU, pokud jsou v něm přítomny nezletilé děti. Je to dobrý cíl, ale musíme zvážit, jak je toto možné kontrolovat. Prostředí bez kouře je cíl, o který bychom měli usilovat, ale v budoucnosti budeme muset věnovat větší pozornost zajištění toho, aby kroky, které učiníme, byly rozumné a aby bylo možné monitorovat dodržování zákona.

  Christoph Konrad (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, samozřejmě všichni dobře víme, že kouření škodí našemu zdraví. Přesto jsem z principu hlasoval proti zprávě o Evropě bez kouře a je třeba poukázat na skutečnost, že stát se nikde neprosadil tak úspěšně, jako v boji proti kouření na veřejnosti. Země v EU – včetně nás – zasahují v nevídaném rozsahu svými zákazy kouření do osobních návyků občanů.

Jsme svědky politiky zákazu podporované státem, který se snaží vycvičit lidi, aby změnili své chování. Je to zřejmé ze samotné zprávy. Jednotnost – nebo, jak je tomu dnes – prakticky úplná jednotnost není zárukou svobody. Opak je pravdou. Svoboda – a to bychom si měli uvědomit – v podstatě vzkvétá tehdy, když má možnost odchýlit se od normy. Řádní občané jsou v pozoru, máme tu „starající se stát“, a všichni tí, kterých se to týká a podporují to, se domnívají, že to nemá nic společného se svobodou. Mýlí se!

  Renate Sommer (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, ano, též jsem hlasovala proti zprávě o Evropě bez kouře, a tím se vystavuji něčemu, co se rovná honu na čarodějnice, dokonce i v Parlamentu. Z tohoto důvodu mnoho našich kolegů jednoduše nemělo odvahu hlasovat proti zprávě, a to i přesto, že ani oni nechtějí tuto opatrovnickou politiku.

Samozřejmě jsem pro ochranu nekuřáků, dětí a mladých lidí, ale ve hře je otázka principu. Za prvé, nemáme žádnou pravomoc v oblasti zdravotní politiky. Ta je na členských státech. Další věc je nedodržení zásady subsidiarity, jde o zkonstruovanou pravomoc na úrovni EU. Za druhé, a to hlavně, už toho máme dost! Už toho máme dost, dámy a pánové! Po celé roky vedla EU válku proti kuřákům, alkoholu a obezitě, zřejmě se domnívala, že naši občané jsou hloupí a potřebují opatrovat prostřednictvím právních předpisů. S tímto absolutně nesouhlasím.

Občané, které zastupuji, nejsou hloupí. Politika zákazu je vždy kontraproduktivní a mojí povinností je lid zastupovat, a ne se o něj starat.

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, pokud někdy nějaká záležitost volala po zásadě subsidiarity, tak je to určitě otázka kouření. Pomiňme přetvářku, se kterou na jedné straně přispíváme na pěstování tabáku v Evropské unii, a na druhé straně ukládáme pokuty za jeho spotřebu. Ignorujme svojí normu, kdy v rámci EU odrazujeme kouření, ale za hranicemi ho podporujeme. Zaměřme se na důležitější otázku, co to má všechno společné s Bruselem.

Samozřejmě, zákonný a daňový status tabáku je vnitrostátní výsada a o otázce, kde a kdy ho můžeme spotřebovat, by se mělo rozhodovat na místní úrovni: v prostorách, které jsou v soukromém vlastnictví, o tom rozhoduje jeho majitel a městské orgány rozhodují o kouření na veřejných prostranstvích. Neměla by to být záležitost vlád jednotlivých států a už vůbec ne Evropské unie. Subsidiarita, kolegové – vzpomínáte si?

  Marcin Libicki (UEN). – (PL) Paní předsedající, na tomto zasedání diskutujeme o zprávě pana Florenza, která se týká omezení práva na kouření cigaret. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože se domnívám, že omezení by se měla zavést jen v případě, kdy kouření škodí ostatním lidem. Nemůžeme však zakázat lidem, kteří chtějí škodit sobě, aby tak činili. To už hraničí s narušením práv jednotlivce, které přesahují práva jakéhokoliv zaměstnavatele. Záležitost nákladů souvisejících s léčbou je samozřejmě na místě, ale je to otázka pouze pro ty, kdo jsou odpovědní za pojištění druhých. Pokud to má být spravedlivé, poplatky pro kuřáky by se měly zvýšit, aby se pokryly náklady na léčbu. Je nutné zmínit i další záležitost, konkrétně problém subsidiarity. Moji předřečníci se o tom již zmínili a samozřejmě plně souhlasím s tím, že tato otázka, která je v podstatě neslušná, patří do pravomoci vnitrostátních orgánů, ne Evropské unie.

  Daniel Caspary (PPE-DE), písemně. − (DE) Vítám všechna opatření v členských státech, které informují občany o rizicích kouření. Podle mého názoru patří všechna tato opatření do pravomoci členských států, a ne Evropské unie.

Proto jsem v konečném hlasování zprávu pana Florenze odmítnul.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Florenze o zelené knize K Evropě bez tabákového kouře: možnosti politiky na úrovni EU, neboť považuji za zcela zásadní, aby se uskutečnily přiměřené kroky s cílem snížit počet úmrtí a vážných nemocí způsobených tabákovým kouřem.

V této souvislosti podporuji výzvu nasměrovanou Komisi, aby změnila a doplnila směrnici 2001/37/ES o tabákových výrobcích, a aby vzhledem k novým vědeckým poznatkům přehodnotila pravidla používání přídavných a jiných látek v těchto výrobcích, zejména v souvislosti s karcinogenními, mutagenními nebo toxickými přídavnými látkami.

  Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Štrasburk není Qom a Evropský parlament není „nejvyšší vůdce“, který byl vyslaný, aby rozdával majetek a šířil správnost myšlení v Unii. V současnosti každý ví, že kouření škodí zdraví. Ale i samotný život je nebezpečný, neboť vždy končí smrtí. Osobně jsem nikdy v živote nekouřil.

Skutečnost, že někteří dospělí jsou odhodlaní podstoupit toto riziko mě nepřekvapuje, naopak, jsem šokován snahami ajatolláhů Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, obracet ostatní na víru. Tím, že vydávají jednu iniciativní zprávu za druhou, se pokoušejí „zachránit planetu“ na úkor lidských bytostí a jejich slabostí. Těmto fanatikům říkám „ne“.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Jako členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a zároveň jako nekuřačka, která si je vědomá negativních následků kouření cigaret v bezprostředním okolí ostatních, vítám zprávu pana Florenze s názvem: K Evropě bez tabákového kouře.

Domnívám se, že Evropskému parlamentu zcela náleží, aby vyslal pevný a jednoznačný odkaz všem občanům EU a členským státům, které jasně dávají najevo, že si nepřejeme, aby lidé kouřili na veřejných místech, zejména v restauracích, barech a na místech veřejné hromadné dopravy. Obzvlášť si nepřejeme, aby lidé kouřili na pracovištích.

Žádáme rovněž přísnější opatření týkající se prodeje cigaret nezletilým. Kromě toho si myslím, že zavedení omezení by měla provázet rozsáhlá informační kampaň, nejen o škodlivých následcích kouření. Ty jsou všeobecně dobře známe, ale stejně potřebné je zdůraznit, že práva nekuřáků na život v prostředí bez kouře nemohou záviset ani být omezována kuřáky, kteří si přejí uplatňovat právo kouřit na úkor nekuřáků.

Pokud naše výzva pro Evropu bez tabákového kouře přinese ovoce, měly bychom my, poslanci Evropského parlamentu, jít příkladem a vzdát se kouření na našem pracovišti. To znamená žádné kouření v jakýchkoliv prostorách Parlamentu.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jejímž cílem je podpořit členské státy v souvislosti s přísnými opatřeními, které přijaly s cílem bojovat proti tabákové závislosti, ale také podpořit lepší veřejné zdraví.

Tabákový kouř je nejen hlavním zdrojem znečištění vzduchu, ale chemikálie obsažené v cigaretách vystavují kuřáky, ale i nekuřáky vážným rizikům. Je tomu tak obzvlášť v uzavřených prostorách, jako jsou pracoviště, bary a restaurace. Proto považuji za důležité, aby se kouření na takových místech jasně a jednostranně zakázalo.

Zavedení přísných právních předpisů určených na poskytnutí maximální ochrany pro zdraví našich obyvatel nelze účinně dosáhnout bez skutečného úsilí s cílem upozornit a informovat veřejnost na rizika související s užíváním tabáku. Vítám rovněž vůli uskutečnit informační kampaně zaměřené na určité cílové skupiny, zejména mladé lidi, těhotné ženy a rodiče.

Nakonec lituji, že byl přijat pozměňovací návrh vyzývající Komisi, aby přehodnotila zdravotní rizika spojená se žvýkáním tabáku a jeho vliv na spotřebu cigaret. Domnívám se, že tato žádost nepatří do zprávy, jako je tato, neboť zdravotní rizika, která představuje žvýkací tabák, zejména rakovinu jazyka, a tak dále, jsou všeobecně známa.

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která předkládá možnosti na snížení škod způsobených tabákovým kouřem v Evropské unii. Nežádá o to, aby EU přijala právní předpisy, ale vyzývá členské státy, aby do dvou let zavedly úplný zákaz kouření. Spojené království už takový zákaz zavedlo, ale vzhledem ke škodlivým účinkům tabáku podporuji, aby se tento rozumný postup rozšířil v rámci celé EU.

  Andreas Mölzer (ITS), písemně. − (DE) Zákaz kouření je pochopitelně v zájmu veřejného zdraví a pro veřejné budovy je proto vítaný. Zároveň je rozumné chránit děti a mladé lidi. Pokud však jde o tyto konkrétní skupiny, bylo by prospěšné, kdyby lidé projevili dobrý příklad a podpořili existující kampaň proti kouření. Je však pokrytecké, když se Evropská unie snaží nařídit zákaz kouření pro všechny členské státy, a přitom ukázala, že sama je neschopná dosáhnout dohody zde, v těchto prostorách Parlamentu.

Náš demokratický systém a moderní postoje k životu jsou založené na svobodě volby a logicky by se to mělo vztahovat i na kouření. Pokud je většina obyvatel pro zákaz kouření v restauracích, potom tato skutečnost vstoupí v platnost už v krátkodobém nebo v dlouhodobém časovém horizontu. Existuje už trend, aby lidé nekouřili a v souladu se zásadou suverenity by mělo být věcí každé země, zda se rozhodne zavést zákaz kouření například v restauracích, a jakou podobu by tyto zákazy měly mít.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Podpořil jsem zprávu pana Florenze o zelené knize K Evropě bez tabákového kouře. Věřím, že přispěje k ochraně veřejného zdraví a podstatně pomůže omezit škodlivé účinky kouření jak u mladých lidí, tak i u chronických kuřáků. Dosáhneme toho, pokud budeme naléhat na okamžitý zákaz všech přídatných látek, které zvyšují závislost a podporovat preventivní opatření na evropské úrovni a na úrovni členských států.

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Výrazně podporuji zákaz kouření ve veřejných prostranstvích s cílem chránit veřejné zdraví a omezit nebezpečí pasivního kouření.

Už je to 19 měsíců, co byl ve Skotsku zavedený zákaz kouření ve veřejných prostranstvích a čísla ukazují, že od zavedení zákazu kouření poklesl v nemocnicích příjem pacientů se srdečným záchvatem o 20 %.

Zákaz kouření tedy zachránil životy a byl účinný v souvislosti s podporou lepšího zdraví Skotů. Těším se, až se tento přístup bude uplatňovat ve zbytku Evropy.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem za zprávu pana Florenze s názvem K Evropě bez tabákového kouře.

Tabákový kouř je velmi škodlivá látka. Obsahuje tisíce chemických látek včetně více než 250 karcinogenních a toxických složek. Dokonce minimální vystavení se těmto látkám může přispět k vyvolání nádorů. Částice tabákového kouře zůstávají usazené v uzavřených prostorách a způsobují znečištění ovzduší a dokonce ani nejlepší ventilační systémy je nemohou účinně odstranit.

Tisíce lidí umírají každý rok v Evropské unii v důsledku pasivního kouření. Těmto úmrtím by se dalo zabránit. Pro každého občana Evropské unie musí být možné žít a pracovat v prostředí bez tabákového kouře. Je to potřebné zdůraznit zejména v souvislosti s veřejnými institucemi a jejich prostory. Sedmdesát procent obyvatelstva Evropské unie tvoří nekuřáci. Musíme to mít na paměti a zabezpečit, aby tito lidé mohli žít v čistém a bezpečném prostředí.

– Návrh usnesení RC-B6-0376/2007

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Hlasoval jsem proti zprávě, protože nezohledňuje jasný postoj Evropské unie k Turecku. Je potřebné úplně zastavit přístupová jednání s Tureckem. Důvodů na to je obrovské množství. Turecko je nyní nedůvěryhodný partner. Odmítnutím vstupu Turecka do EU, jinými slovy tím, že Turecku řekneme pravdu o jejich budoucím členství v EU, bychom mu konečně mohli pomoci demokratizovat jejich společnost.

Turecko nadále okupuje členskou zemi Evropské unie. Vojensky totiž obsadilo 40 % území Kypru. Turecko je zemí náboženské nesvobody. Nemuslimské obyvatelstvo, křesťané a ortodoxní i protestantští katolíci jsou pronásledovaní, protože si nemohou stavět kostely. Pět set ortodoxních kostelů bylo zničených, zatímco muslimové si v Evropské unii staví mešity všude. Turecko nemá svobodu projevu. Neuznává masakr jedné třetiny Arménů z minulosti. Chystá se na další vojenskou intervenci do Iráku. Neřeší otázky kurdské menšiny na svém území. Turecko není v Evropě a ani do EU nepatří. Úplně postačuje pěstovat s ním tzv. privilegované partnerství, ale ne úplné členství.

  Christoph Konrad (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, nehlasoval jsem pro usnesení o Turecku, protože jsem velmi znepokojený, že turecký parlament odsouhlasil vojenský zásah proti Iráku. Tuto skutečnost nebylo možné vzít ve zprávě v úvahu, ale je to velmi aktuální téma.

Přijetí opatření proti teroristické skupině se dost liší od hlasování o tom, zda napadnout sousední zemi. Není v zájmu EU hledět na destabilizaci Iráku. Měli bychom Turecku připomenout, že jako kandidátská země by mělo zvážit zájmy EU v rámci společných zájmů. To ukazuje, že úplné členství Turecka – které mimochodem nepodporuji – se společnými hranicemi s Íránem a Irákem by znamenalo úplné překreslení politické mapy v rámci EU. Podle mého názoru bychom se měli vyhnout rizikům, které s tím souvisí.

  Philip Claeys (ITS). – (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti usnesení paní Oomenové-Ruijtenové, protože si myslím, že Parlament by měl při monitorovaní jednacího procesu s Tureckem sehrávat aktivnější a ambicióznější úlohu.

Nyní to vypadá tak, že musíme zabezpečit, abychom se nedotkli citů pana Erdogana a pana Güla. Je stále jasnější, že Turecko je jinou kandidátskou zemí než ostatní. Turecko očividně nemusí tak striktně dodržovat kodaňská kritéria, a to i přes všechny sliby Rady, Komise a Parlamentu, že by mělo.

Vzhledem k tomu, že věci se mají tak, jak se mají, neměli bychom být vůbec překvapení, že stále víc občanů v Evropské unii se k Unii otáčí zády.

  Frank Vanhecke (ITS). – (NL) Paní předsedající, toto další hlasovaní o přistoupení Turecka je jasným důkazem toho, že nejen Evropa je vzdálená většině našich občanů a nezajímá je, ale i samotné evropské instituce se v rostoucí míře občanům Evropy odcizují.

Pro eurokraty už Evropa taky není ve skutečnosti Evropou, vzhledem k tomu, že radostně pokračujeme v přípravách na přistoupení země, která vůbec není evropská, není evropská z historického, kulturního nebo náboženského hlediska, není evropská z hlediska eura, a dokonce není evropská ani z geografického hlediska. Navíc nám byla celá tato záležitost byla vnucena zcela nedemokratickým způsobem, protože velká většina evropských občanů je skutečně proti přistoupení Turecka, ale nedostali možnost, aby se k tomu vyjádřili.

Občané nebylo umožněno, aby se k otázce Turecka vyjádřili, stejně jako jim není umožněno se vyjádřit k noví ústavě, kterou nemůžeme ústavou nazývat. Obávají se eurokrati demokracie, bojí se ptát se lidí? Tato Evropa je stále více řízená nedemokratickým a protidemokratickým způsobem, a to vše skončí velmi špatně.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). - (FI) Paní předsedající, před dvěma týdny byl Arat Dink, syn Hranta Dinka, a vydavatel Serkis Seropyan odsouzeni k trestu odnětí svobody na jeden rok podle článku 301, to znamená za urážku tureckosti. Jaký trestný čin spáchali? Před více než rokem, tedy ještě před vraždou Hranta Dinka zveřejnily noviny Argos výpověď, která uváděla, že Hrant Dink v rozhovoru pro Reuters řekl, že vraždění, ke kterému došlo v roce 1915, bylo genocidou. Noviny jen tuto skutečnost oznamovaly, to je vše.

Proto si myslím, že je nesmírně důležité hlasovat za naše usnesení vyzývající Turecko, aby přiznalo arménskou genocidu. Říkám to jako přítel Turecka. Bylo by dobré, kdyby Turecko pochopilo, že to neznamená protiturecký postoj. Jde spíše o zvyk, kdy se EU snaží vytvořit lepší společnost, ve které se lze vyhnout hrůzám dějin. Způsob uvažování, kdy národní identita chrání sama sebe trestním zákoníkem, v němž článek 301 představuje nepřetržitý referenční rámec, a v kterém se popírají chyby národa, je s tímto zvykem ve vážném konfliktu.

Jedním ze základů evropské identity je, že historii se díváme přímo do očí a bereme ji v úvahu. Arménská genocida je historická pravda. Parlament bude žádat, aby ji Turecku přiznalo v usnesení na začátku jednání.

  Gérard Deprez (ALDE), písemně. – (FR) Rozhodl jsem podpořit pozměňovací návrhy k textu, které byly předložené na dnešním hlasování o vztazích mezi Evropskou unií a Tureckem, abych připomenul závěry Evropské rady, která se konala v Bruselu v prosinci 2006. Tyto závěry stanovily zásadu týkající se rozšiřování, podle které Evropská unie požaduje, aby každá kandidátská země splnila v plné míře všechna kodaňská kritéria, a současně bude každé rozšiřování podléhat kapacitě Unie k další integraci.

Někteří z vás už dost dlouho znají moje pochybnosti, nebo spíš obavy, které mám o Evropské unii, zda dokáže i nadále řádně fungovat v případě, že by se Turecko stalo jedním z jejích členských států.

Samozřejmě, Turecko je „přátelská“ země a z geostrategického hlediska je pro Evropskou unii velmi důležitým partnerem. Proto jsem zcela pro, aby EU udržovala s Tureckem privilegované partnerství. Jsem však zásadně proti tomu, aby se tato konkrétní země stala členem Společenství.

Kromě toho si myslím, že problémy týkající se integrace Turecka jako potenciálního členského státu se budou výrazněji objevovat v průběhu pokračování přístupových jednání.

  Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. – (FR) Blahopřeji zpravodajkyni k předložení usnesení o vztazích mezi Evropskou unií a Tureckem. Návrh usnesení paní Oomenové-Ruijtenové představuje konsensuální a vyvážený dokument, ve kterém se snažila obsáhnout všechny otázky týkající se tohoto konkrétního problému.

Na jedné straně se v usnesení blahopřeje Turecku k nedávným svobodným a spravedlivým volbám, turecká vláda se vyzývá, aby urychlila proces reforem a vítá se její záměr přijmout novou občanskou ústavu. V návrhu usnesení se dále vyzývá k zahájení nových politických iniciativ týkajících se trvalého vyřešení kurdské otázky. Také se zmiňuje o tom, že se má kyperská otázka vyřešit v rámci OSN.

Na druhé straně vítám v souladu s postojem, který zastává Francie, skutečnost, že usnesení připomíná, že přistoupení Turecka i nadále závisí na úplném splnění kodaňských kritérií a kapacity EU pro další integraci.

Vzhledem ke všem zmiňovaným důvodům jsem se rozhodl, že podpořím přijetí tohoto usnesení v závěrečném plenárním hlasovaní. Ještě jednou projevuji své hluboké zklamání, že Parlament formálně nevyzval Turecko, aby oficiálně přiznalo arménskou genocidu z roku 1915.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jak jsme zdůraznili už dřív, je nastoleno mnoho otázek, které se týkají jednání o přistoupení Turecka k EU. Tento proces podporují velmoci, které se i přes rozpory snaží o integraci této velké země do jednotného trhu EU, a tímto se snaží získat kontrolu nad jeho hospodářstvím a využít jeho geostrategické polohy na uskutečnění svých vlastních plánů na Blízkém východě, Kavkaze a ve Střední Asii.

Usnesení je proto v této souvislosti poučné, neboť zdůrazňuje „význam Turecka jako tranzitní země na diverzifikaci zásob ropy do EU“ a „energetické projekty zahrnující Turecko v jižním Kavkazu“, a také „geostrategickou polohu Turecka v regionu“, jehož „postavení při přepravě a logistice bude v následujících letech stále významnější“.

Je potřebné zdůraznit i některé další důležité aspekty:

– Turecko neuskutečnilo žádné kroky k uznání Kypru – členské země EU – a ještě stále vojensky okupuje severní část tohoto ostrova a ignoruje usnesení OSN týkající se této otázky;

– turecké orgány se stále podílejí na potlačování kurdského lidu a stále popírají jejich legitimní kulturní, politická, hospodářská a sociální práva.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva o průběhu pokroku Turecka na přistoupení k EU zahrnuje absolutně falešné blahopřání turecké vládě a novému prezidentovi. Zpráva je pokryteckým a neúspěšným vyjádřením toužebných přání o lidských právech, která používá nejasné a všeobecné termíny, odsuzuje terorismus a zmiňuje se o společném boji, který proti němu vede EU a Turecko.

Na druhé straně vůbec nepoukazuje na pokračující okupaci severního Kypru, kterou vedou turecké vojenské síly. Není tu ani náznak odsouzení za to, že Turecko i nadále odmítá uznat Kyperskou republiku a nevyvíjí se žádný tlak v dané otázce. Nenachází se tu zmínka o odsouzení politiky tureckého režimu, která popírá suverénní práva Řeků, nebo o hrozbě Turecka, že použije sílu proti sousedícím zemím. Nezmiňuje se o odsouzení barbarského pronásledování a trestných činů, které spáchaly turecké orgány proti kurdskému obyvatelstvu. Není tu ani nejmenší zmínka o politickém pronásledování na straně turecké střední třídy ve všech svých podobách, těch, kteří jsou jak pro nošení burky, tak i sekulárních osob, komunistů a dalších pokrokově smýšlejících lidí. Navzdory všemu se na Turecko naléhá, aby nepoužívalo při hrozících útocích na severní Irák nepřiměřenou sílu!

V souvislosti s EU zpráva odráží cíle mocných imperialistických zemí v souladu se svými geopolitickými zájmy v širším rozsahu.

Je v zájmu tureckého lidu a dalších lidí v oblasti, aby se postavili proti integraci Turecka do EU a jeho imperialistických plánů.

  Pierre Pribetich (PSE), písemně. – (FR) Toto usnesení ztrácí svůj vliv, protože většina členů odmítla důležité změny a doplnění týkající se uznání arménské genocidy.

Jsem a zůstanu pro přistoupení Turecka k Evropské unii. Tento proces přistoupení musí však uznat některé historické fakty.

Kromě toho vůbec nesouhlasím s námitkami, které nyní Parlament uvedl. V bodu 5 usnesení z 28. září 2005 vyzval Turecko, aby přiznalo arménskou genocidu a považovalo toto přiznání za předběžnou podmínku na přistoupení k Evropské unii. Rozhodnutí vynechat arménskou genocidu z nového usnesení je krokem zpět a nemohu to podpořit.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Bez ohledu na konečný výsledek, musí současná jednání s Tureckem přinést reformy, které země tak zoufale potřebuje, a které jsou samy o sobě nejdůležitějším aspektem potenciálního přistoupení země k EU.

V této souvislosti musíme vítězství AKP považovat víc za závazek uskutečnit hospodářské reformy než za hlasování pro islám.

Vzhledem k nedávnému vývoji se musí kurdská otázka řešit ve spojení se Spojenými státy, se zřetelem na otázku Iráku tam, kde je kurdský sever klidný. Na druhé straně se nemůžeme vyhýbat kritice kurdských teroristických útoků na Turecko nebo na nedostatek integrace a přijetí Kurdů do samotného Turecka.

Na závěr je nemožné dostatečně zdůraznit geostrategický význam Turecka v souvislosti s bezpečností hranic Evropy, dodávkami energie, zejména jako alternativy k závislosti na ruské ropě, jako partnera v dialogu s islámskými zeměmi a v otázce Iráku.

Ze všech těchto důvodů je nutné jednat o strategii EU vážně a rozhodně.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení, v němž se naléhá na Turecko, aby urychlilo tempo reforem.

Musíme vyzvat Turecko, aby udělalo víc: zabezpečit, aby občanská kontrola převládala nad vojenskou; mít nulovou toleranci k mučení; poskytnout ochranu ženám a menšinám, a uznat arménskou genocidu.

Jako kritérium hodnocení reformního procesu se musí též použít řešení kurdské otázky. Zpráva, o které jsme hlasovali, naléhá na tureckou vládu, aby spustila politickou iniciativu zaměřenou na nalezení trvalého řešení kurdského problému. Odsuzuje rovněž narušení iráckého území a zároveň pochopitelně odsuzuje násilí, které spáchalo PKK.

Nejde o to, že bychom se zaměřili na Turecko jako takové, ale o připomenutí, že nemůžeme mít dvojí normy a hodnoty, které jsou pro nás drahé, nemůžeme prodávat lacino.

Bylo by rovněž katastrofou i nadále ignorovat názor veřejnosti, jenž byl opět vyjádřený v průzkumu, který uskutečnila Notre Europe ještě před lisabonským summitem. Lid Evropy je znepokojený špatně připravenými rozhodnutími o jakémkoliv dalším rozšiřovaní a o kapacitě EU přijmout další země po obrovské vlně nových přistoupení, která se uskutečnila mezi roky 2004 a 2007.

  Renate Sommer (PPE-DE), písemně. − (DE) Podporuji usnesení o Turecku. Turecká vláda musí být konečně při vykonávaní reforem důrazná.

Pokud jde o arménskou genocidy, i když přiznání této genocidy ze strany Turecka není součástí kodaňských kritérií, země, která usiluje o připojení k EU, musí nepochybně čelit tmavým stránkám své historie.

Souhrnně řečeno musí Turecko přejít ještě dlouhou cestu před tím, než splní kodaňská kritéria. Ještě stále existují závažné nedostatky v souvislosti s lidskými právy a právy menšin, občanskými a politickými právy a všeobecnou slabostí turecké demokracie vůči ozbrojeným silám.

Stále nedochází k pokroku kyperské otázky. Z tohoto důvodu se musíme tento rok dál snažit o to, aby byl ratifikovaný Ankarský protokol. Bez něho, jakožto i bez stáhnutí tureckých vojsk z ostrova, není možné dospět k nějakému řešení. Turecko očividně odmítá pochopit, že v Evropské unii je 27 členských států, a že jedním z nich je i Kyperská republika!

Pokud jde o konflikt na jihovýchodě Turecka, minimálně od jara 2006 existoval plán podniknout vpád do severního Iráku. V současnosti existují obavy, že se takovýto zásah skutečně uskuteční. Země, která – navzdory mezinárodní podpoře zabezpečení svých hranic – se domáhá práva porušit mezinárodní právo, neboť to považuje za správné, se však sama jednou a provždy připravuje o možnost přistoupit k Evropské unii.

  Konrad Szymański (UEN), písemně. − (PL) Zdržel jsem se konečného hlasování o zprávě týkající se vztahů EU s Tureckem. A to z důvodu, že i navzdory jednáním trvajícím několik měsíců se usnesení nezmiňuje o otázce turecké odpovědnosti za vraždění Arménů v roce 1915.

Turecko se v této záležitosti snaží zavést vůči mezinárodnímu společenství cenzuru. Nejnovějším důkazem této skutečnosti byl tlak vyvolaný na Kongres Spojených států. Ten navzdory tomu zůstal pevný a přijal přiměřený postoj. Je chybou v této věci ustoupit neopodstatněnému tlaku ze strany Turecka.

Rád bych však dodal, že velmi oceňuji začlenění prohlášení týkajících se práv křesťanských menšin v Turecku, jako je právo na školení duchovenstva a právo církevních institucí na právní subjektivitu do výše uvedeného usnesení.

  Dominique Vlasto (PPE-DE), písemně. – (FR) Rozhodl jsem se zdržet hlasování o usnesení týkajícím se vztahů EU a Turecka, abych projevil svůj negativní postoj k probíhajícím přístupovým jednáním. Na základě dvou nedávných událostí bychom si měli být vědomi rizik, které souvisí s tímto hypotetickým přistoupením. Prvním je politická krize, kterou země prošla před zvolením nového prezidenta republiky: ta ukázala na napětí, které existuje v turecké společnosti, a také na slabost institucí této země. Zároveň mám na mysli napětí, které se vytvořilo na iráckých hranicích a riziko, že by to mohlo destabilizovat jednu z mála oblastí v této zemi, kde byla válka umírněná. Rozhodnutí tureckého parlamentu povolit armádě, aby uskutečnila vojenský zásah do Iráku, je nepřijatelné. Turecko sehrává nebezpečnou úlohu v regionu a EU by neměla poskytovat těmto populistickým a agresivním činnostem žádnou podporu.

Toto vše jen posilňuje moje přesvědčení: pokud rozšíříme Unii až k iráckým hranicím, nevím, co evropské v ní zůstane. Domnívám se, že Turecko ještě stále není způsobilé připojit se k EU. Je na nás, abychom předložili alternativní možnost: v této souvislosti, nabízí tzv. Středomořská unie, kterou navrhl pan Nicolas Sarkozy, nepochybně příležitost, kterou by měla EU a Turecko využít.

  Anna Záborská (PPE-DE), písemně. − (SK) Pro usnesení Evropského parlamentu o vztazích EU – Turecko jsem nehlasovala, neboť rozšiřování Evropské unie a přistoupení Turecka do Společenství je vážnější věcí, která si vyžaduje hlubší vědomosti a intenzivnější diskusi. Domnívám se, že pro každý stát v přístupovém procesu mají platit stejná pravidla.

V plénu Parlamentu neprošly pozměňovací návrhy, jejichž obsahem byla výzva k uznání arménské genocidy a k omluvě Arménii a arménskému lidu, neboť jen takové uznání a omluva mohou být podnětem k procesu usmíření mezi Tureckem a Arménií. Turecko se zároveň i nadále brání pokroku při hledání řešení kyperské otázky. Přeshraniční vojenská akce namířená vůči Kurdům žijícím na hranici s Irákem, schválená usnesením tureckého parlamentu, nepovede ke konstruktivnímu řešení problému terorismu v zemi. Povede jen k destabilizaci celého regionu.

Na území Turecké republiky zároveň není vidět pokrok v otázce svobody vyznání. Není zabezpečená bezpečnost a respekt k právům křesťanů žijících v Turecku. Nedávno jsme byli svědky násilných útoků proti křesťanským kněžím, misionářům, vydavatelům či konvertitům. Turecko také doposud neobnovilo seminář pro pravoslavnou ortodoxní církev, bez kterého je ohrožené samotné přežití této starobylé církve.