Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 24. října 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

15. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající . − Vážené dámy a vážení pánové, dalším bodem jsou otázky na Radu. Stejně jako včera během otázek na Komisi budeme postupovat podle nových pravidel, které byly navrženy jako součást reformy Parlamentu. Přezkoumala je zvláštní skupina a týkají se v podstatě dvou oblastí. Nejprve vyzvu poslance, aby přistoupili k předním lavicím, aby bylo jednání otevřenější, a potom bude úřadující předseda Rady odpovídat na položené dodatečné otázky najednou. Obvykle máme dvě dodatečné otázky a Rada tedy nebude odpovídat hned na každou otázku, ale na závěr odpoví na obě otázky najednou.

Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky na Radu (B6-0318/2007).

Následující otázky jsou určené Radě.

Otázka č. 1, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0678/07)

Předmět: Fond solidarity pro velké katastrofy

Vzhledem k lesním požárům, ke kterým došlo během tohoto léta v některých zemích Unie, jako je Řecko a Španělsko, a vzhledem k tomu, že Unie při rychlé a účinné reakci selhala, otázka zní, zda Rada přehodnotí pravidla Fondu solidarity, tak aby byl v budoucnosti vybavený vhodnými mechanismy, kterými bude možné čelit těmto katastrofám a zmírnit způsobené škody?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. (PT) Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, k této otázce bych rád připomenul, že jak jistě víte, současný Evropský fond solidarity byl zřízený po záplavách, které postihly střední Evropu v létě 2002, na to, abychom byli schopní reagovat na katastrofy, které dosahují velkých nebo obrovských rozměrů.

Rada přijala v roce 2002 na základě návrhu Evropské komise nařízení, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie. V článku 14 tohoto nařízení o Fondu solidarity se stanoví, že Rada přezkoumá toto nařízení na základě návrhu Komise nejpozději do 31. prosince 2006.

V roce 2005 podala Komise návrh, aby se nařízení (ES) č. 2012/2002 nahradilo novým nařízením o Fondu solidarity. V tomto návrhu se především zohlednil cíl rozšířit působnost tohoto nástroje, aby pokrýval průmyslové a technologické katastrofy, nouzové stavy týkající se veřejného zdraví a teroristické činy, a aby se posunula hranice, od které se katastrofa považuje za velkou.

V návrhu se prosazovalo, aby byla z platného nařízení odstraněna regionální výjimečná kritéria, ale aby při výjimečných okolnostech mohla Komise uznat, že došlo k velké katastrofě.

Evropský parlament vydal svoje stanovisko k této věci v květnu 2006 a ještě v roce 2006 Rada diskutovala o návrhu Komise a stanovisku Parlamentu na příslušných úrovních, i když se žádné dohody nedosáhlo.

V důsledku toho se nařízení (ES) č. 2012/2002 nadále uplatňuje, přičemž Komise navrhla jeho uplatnění v roce 2007. Jak jsem měl možnost vysvětlit už minulý měsíc v souvislosti s podobnou otázkou, pokud si je toho Rada vědomá, v případech katastrof, kterých se týká toto nařízení, bylo jeho uplatňovaní účinné. Evropská komise pravidelně připravuje zprávy, v kterých se podrobně popisuje používání Fondu solidarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Medina Ortega (PSE).(ES) Návrh Rady byl úplně jasný. Toto nové nařízení má obrovské zpoždění. Doplňující a konkrétní otázka, kterou bych chtěl Radě položit, se týká následujícího: letos v létě téměř zcela shořela kolébka západní civilizace, starověké Řecko, společně s olympijskými stadiony. Bude Rada čekat, až shoří Vatikán, Prado nebo palác Belém, nebo můžeme doufat, že do budoucího léta budeme mít nové nařízení, díky němuž bude možné takové katastrofy zvládat?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, vážený pane Medino Ortego, samozřejmě že nečekáme na to, až Řím, Lisabon, Londýn nebo Paříž postihnou přírodní katastrofy, abychom se tímto problémem podrobněji zabývali. Opravdu doufáme, že palác Belém i Belémská věž zůstanou stát na svém místě ještě mnoho století tak, jako doposud.

Pokud jde o zvláštní lhůtu na úpravu současných pravidel, nemohu přirozeně slíbit jménem Rady nějaké konkrétní datum.

 
  
MPphoto
 
 

  Elizabeth Lynne (ALDE). - Děkuji za vaši odpověď, musím však vystoupit s následující otázkou. Potřebujeme vědět, kdy se to změní.

Mluvím především o záplavách ve Spojeném království. Obvykle jde o požáry, ale Fond solidarity se týká i záplav. Můj region ve West Midlands byl velmi těžce zasažen. Moje konkrétní vesnice ve Worcestershiru byla těžce zasažená společně se zbytkem Worcestershiru a okolními oblastmi v Herefordu a Shropshiru.

Vláda Spojeného království samozřejmě nabízí peníze z Fondu solidarity. Doufám, že Komise se na tento počin bude dívat pozitivně a že Rada se skutečně pokusí o změny ve fungování Fondu solidarity tak, abychom měli v budoucnosti možnost dostat tyto peníze rychleji.

Mohl by nám představitel Rady také říct, co si myslí o pohotovostních složkách a zda bude možné v postižených oblastech vybudovat nouzové povodňové zábrany?

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE).(DE) Dovolte mi, pane předsedající, abych vyjádřil svůj nadšený souhlas s tím, že tu dnes můžeme sedět společně dole. Myslím, že je to velmi dobrý nápad.

Co se týká samotné otázky, pane ministře, rád bych řekl několik slov o požárech, které v některých případech způsobují přírodní příčiny, v jiných jsou způsobené úmyslně. Takový vznik požárů je podporovaný právním stavem v některých zemích, protože ten nabízí určité výhody určitým lidem.

Věnoval se už někdo možnosti vyvinout na tyto země tlak, aby změnily svoje právní předpisy tak, aby tento motiv už dále neexistoval?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Velmi dobře. Jsem přesvědčen, že jsem už odpověděl aspoň na některé z otázek, které tu právě zazněly. Také jsem už uvedl, že naše hodnocení způsobu fungování Fondu solidarity v minulosti dopadlo pozitivně v tom smyslu, že fungoval řádně.

Otázka pohotovostních složek se v současnosti přehodnocuje. Žádné rozhodnutí ještě nepadlo, protože se to ještě hodnotí a projednává v Radě. Nerozhodlo se ani o prevenci před požáry, i když se udělal velký kus práce. Zůstává však ještě mnoho práce a předpokládám, že toto je oblast, ve které by se mohla dobře využít výměna zkušeností známých jako osvědčené postupy a spolupráce mezi členskými státy na úrovni EU.

V této oblasti je třeba vyvinout ještě mnoho úsilí. Musím dodat, že moje země se nachází v oblasti, která je systematicky rok co rok postižená požáry, žhářstvím a všemi souvisejícími problémy, především lesními požáry. Na vnitrostátní úrovni jsme přijali celou řadu opatření a iniciativ, které se osvědčily při prevenci proti požárům a žhářství, a o naše zkušenosti se samozřejmě velmi rádi podělíme se všemi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . −

Otázka č. 2, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0680/07).

Předmět: Integrovaná evropská politika pro lidi se zvláštními potřebami

Chystá se Rada přijmout společné rozhodnutí s ohledem na zavedení integrované evropské politiky na podporu a poskytování odborného výcviku pro občany se zvláštními potřebami a zabezpečení jejich integrace do společnosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. (PT) Děkuji vám za vaši otázku, paní Panayotopoulosová-Cassiotouová. Jak jistě víte, Rada může jednat jen v rámci svých legislativních možností na základě návrhu, který v určitém stádiu předloží Komise.

V současnosti Rada ještě nedostala žádný legislativní návrh rozhodnutí Rady týkající se zavedení integrované evropské politiky na podporu a poskytování odborného výcviku pro občany se zvláštními potřebami a zabezpečení jejich integrace do společnosti.

Jak určitě víte, v roce 2000 přijala Rada směrnici 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. V ní se zakazuje diskriminace z mnoha důvodů včetně lidí se zdravotním postižením. Kromě toho byl tento rok (2007) označený za Evropský rok rovných příležitostí pro všechny na základě společného rozhodnutí Rady a Parlamentu přijatého v rámci procesu spolurozhodování.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE).(EL) Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat úřadujícímu předsedovi Rady. Odstranění diskriminace v zaměstnaní však není účinnou cestou, jak řešit problém lidí se zdravotním postižením. Teprve včera byl oznámený program zahrnující nové technologie. Nemohl by se tento návrh použít na to, aby se většímu množství Evropských občanů, kteří by mohli být aktivní a užiteční pro společnost jako takovou v časech demografického poklesu, umožnilo využití jejich potenciálu a život v sociální soudržnosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, vážená paní Panayotopoulosová-Cassiotouová, mám pocit, že jde spíš o všeobecný komentář než o přímou otázku. Navzdory všemu se domnívám, že jsme zaznamenali postupný růst v povědomí členských států a též na úrovni EU, že existuje potřeba společného úsilí, aby se dosáhlo přiměřené reakce na problémy v této oblasti.

Musím říct, že během portugalského předsednictví a jako součást Evropského roku rovných příležitostí pro všechny bude předsednictví pořádat v Lisabonu 19. a 20. listopadu významnou konferenci na toto téma, během které se budeme snažit přezkoumat situaci v této oblasti. Budeme samozřejmě usilovat i o dosažení politických závazků pro budoucnost, které se týkají této problematiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Jaké opatření se Rada chystá přijmout, pokud jde o veřejnou dopravu, aby byla přístupnější pro lidi se zdravotním postižením? Víte o nějaké příležitosti na použití osvědčených postupů a hodnotících kritérií, aby se jednoduše umožnilo zlepšit situaci v této oblasti?

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Vážený pane úřadující předsedo, práva lidí se zdravotním postižením jsme výslovně zahrnuli do Listiny základních práv, která se stane součástí Lisabonské smlouvy a stanou se tak plně a právně závaznými. Vidíte nějakou možnost, aby předsednictvo Rady vyzvalo členské státy, aby skutečně prakticky zareagovaly na nové příležitosti, které se vytvořily, a přijaly vhodná opatření na zabezpečení toho, aby měli lidé se zdravotním postižením víc lepších vyhlídek?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Rád bych uvedl dvě poznámky. Listina základních práv ještě nenabyla platnost a ještě nebyla zveřejněná. To stejné platí pro Lisabonskou smlouvu a musíme proto počkat. Nemohu samozřejmě předpovídat, jaké iniciativy nebo rozhodnutí může Rada v této oblasti v říjnu přijmout. Kromě toho, jak jistě víte, samotná Listina základních práv není právním základem pro legislativní podněty.

Pokud jde o otázku dopravy, vhledem k tomu, že Komise nenavrhuje iniciativy, které má v této oblasti přijímat Rada, tato záležitost stále patří do pravomoci členských států. Bude to jednoznačně jejich úlohou na vnitrostátní úrovni, navrhovat potřebná opatření, která považují za správná a v souladu s mimořádnými okolnostmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . − Vážené dámy a vážení pánové, následující tři otázky, které předkládají Marian Harkin, Avril Doyle a Esko Seppänen, byly předložené v rámci včerejšího jednání. V souladu s přílohou II bodem A) odst. 2 jednacího řádu tyto otázky nejsou přípustné, budeme tedy pokračovat další otázkou.

Otázky č. 3, 4 a 5 nejsou přípustné, neboť předmět otázky už je součástí programu tohoto plenárního zasedání.

Otázka č. 6, kterou pokládá Sarah Ludford (H-0687/07)

Předmět: Pachatelé sexuálních trestných činů

Je portugalské předsednictví přesvědčené, že EU a její členské státy přijímají všechna možná opatření na zjištění totožnosti pachatelů sexuálních trestných činů na dětech, jejich postavení před soud a monitorovaní po odsouzení, na výměnu informací o sexuálních trestných činech páchaných na dětech a na ochranu a záchranu dětí, které jsou nezvěstné, unesené nebo v nebezpečí?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane předsedající, paní Ludfordová, ochrana dětí před sexuálním zneužíváním a boj proti obchodu s lidmi jsou pro Evropskou unii mimořádně důležitými záležitostmi.

V této souvislosti bych připomenul usnesení Rady ze dne 27. září 2001 o příspěvku občanské společnosti k vyhledávání nezvěstných nebo sexuálně zneužívaných dětí, ve kterém Rada vyhlásila, že boj proti zmizení a sexuálnímu zneužívání dětí je prioritou Evropské unie.

S tímto cílem Rada přijala několik právních nástrojů, které řeší konkrétní aspekty dané problematiky, včetně jednotné akce ze dne 24. února 1997 o boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu zneužívání dětí, uvedeného usnesení Rady ze dne 27. září 2001 o příspěvku občanské společnosti k vyhledávání nezvěstných nebo sexuálně zneužívaných dětí a konečně rámcového rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2003 o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii.

Nedávní návrh rámcového rozhodnutí o uznání a prosazení zákazů vyplývajících z odsouzení za sexuální trestné činy spáchané na dětech, který předložilo Belgické království v Evropské unii, Rada posuzovala společně s dalšími návrhy, jako je návrh rámcového rozhodnutí Rady o zohlednění rozsudcích mezi členskými státy Evropské unie při další trestné činnosti a návrh rámcového rozhodnutí Rady o organizaci a obsahu výměny informací vyňatých z registru trestů mezi členskými státy.

Po ukončení jednacího procesu se Rada rozhodla spojit ustanovení a iniciativy předložené Belgickým královstvím s nástroji na výměnu informací vyňatých z registru trestů. Výsledkem je, že informace o odsouzení osoby za sexuální útok na děti by měly být zpřístupněné příslušným orgánům členských států.

Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2003 o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii obsahuje vymezení trestných činů týkajících se sexuálního zneužívání dětí a dětské pornografie a vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, která zabezpečí, že tyto trestné činy se budou trestat odnětím svobody se sazbou jeden až tři roky a v některých případech s maximální sazbou pět až deset let. Uvedené rámcové rozhodnutí stanovuje jako datum uplatnění členskými státy 20. leden 2006. Na základě oznámení o zavedených opatřeních, které dostane Rada a Komise a na základě zprávy, kterou připraví Komise, musí Rada do 20. ledna 2008 zhodnotit, do jaké míry splnily členské státy závazky, vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE). - Děkuji velmi pěkně předsednictvu za tuto odpověď.

Případ Madeleine McCannové vzbudil velký zájem a samozřejmě velké rozpory. Nebudu zacházet do detailů tohoto případu, ale znepokojuje mě na něm to, co se všeobecně dozvídáme o přiměřenosti evropského zásahu v případě nezvěstných dětí. Chci se zeptat na tři záležitosti.

Tou první je horká linka pro nezvěstné děti. Včera nám pan komisař Frattini řekl, že není vůbec spokojený s činností členských států při uplatňování únorového rozhodnutí Rady o jednotném telefonním čísle 116 pro nezvěstné děti, které mělo být k dispozici v srpnu. jen čtyři členské státy si vybraly poskytovatele služby, tři členské státy vůbec neodpověděly na žádost o informace. To není příliš úchvatné! Budete nahánět dalších 23 členských států?

Za druhé, před pár týdny se ministři spravedlnosti a vnitra dožadovali databáze EU nezvěstných dětí. Domnívám se, že proběhly nějaké soukromé pokusy ve spolupráci s YouTube a rodiči Madeleine McCannové. Podpoří EU vznik řádné databáze?

Za třetí, mluvil jste o práci na výměně informací o pachatelích sexuálních trestných činů, ale kdy budeme mít počítačové databáze?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, paní Ludfordová, chtěl bych jako odpověď na položené otázky říct následující.

Za prvé, mnohá z těchto opatření jsou poměrně nová nebo úplně nová a jejich účinky je proto nutné zhodnotit. To se děje a my samozřejmě zhodnotíme, co funguje a co nebylo úspěšné a zda děláme v této oblasti pokroky. To je to, co musíme dělat, ne pronásledovat členské státy a pokoušet se svalovat na ně vinu nebo házet na ně zodpovědnost.

Toto je proces spolupráce, který si vyžaduje dialog mezi členskými státy založený na zkušenostech, které si musíme vyměňovat, Navzdory všemu se domnívám, že jsme udělali v této oblasti značný pokrok, v reakci na situace, které jsou z humanitárního hlediska skutečně hrozné.

Na závěr chci říct, že se domnívám, že i reformní smlouva je v této souvislosti dobrou zprávou, protože účinně podporuje a umožňuje širší a lepší spolupráci mezi členskými státy v boji proti tomuto druhu trestných činů.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Vážený pane úřadující předsedo, zmínil jste se o otázce „obchodování“, a jsem ráda, že používáte toto slovo, protože zatímco se velká publicita věnuje případům dětí včetně případu McCannové, mnoho dětí a mladých dospělých je předmětem obchodu v rámci členských států Evropské unie. Chtěla bych se vás zeptat, zda si myslíte, že se v této záležitosti dělá dost věcí. A chtěla bych též požádat o pomoc těm, kteří se v některém z členských států najdou: poskytnout jim pomoc a buď je vrátit do jejich domovské země, nebo zabezpečit, aby se nestali zločinci v členském státě, do kterého se dostali jako předmět obchodu. Myslím, že je to skutečně vážný problém Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE).(DE) Vážený pane ministře, pokoušel jsem se velmi pozorně poslouchat vaši odpověď paní Ludfordové. Položila vám úplně konkrétní otázky, na které jste neodpověděl, především, jak navrhujete stíhat členské státy, které zatím nezavedly horkou linku. Snad byste mohl být ve své odpovědi konkrétnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Nejsem odborník na trestnou politiku ani ministr spravedlnosti. Reprezentuji tu Radu a mohu vám říct jen to, co v současnosti považuji za všeobecný názor Rady. Vždy se dá udělat víc a udělat to lépe, ale pravda je, jak jsem už uvedl, že máme několik právních nástrojů, které náležitě odpovídají cíli účinného boje proti tomuto druhu trestných činů, Jak jsem řekl, mnohá z těchto opatření jsou nová a je potřebné všechny řádně vyhodnotit.

Objevila se jedna nová otázka: zvyšovaní informovanosti členských států a jejich občanů o tomto jevu, který je z hlediska uvědomění si jeho rozsahu a závažnosti skutečně nový. Jak to bývá u všech nových jevů, které je potřebné posuzovat a hodnotit, musíme samozřejmě dodržovat určitý postup. Tam, kde je to potřebné, budeme nadále vyzývat členské státy, které ještě nesplnily svoje závazky při uplatnění iniciativ nebo právních předpisů, aby tak učinily co nejdříve. Přijaté závazky se musí splnit a realizovat v této i ve všech ostatních oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 7, kterou pokládá Lambert van Nistelrooij (H-0689/07)

Předmět: Fúze společností Suez a Gaz de France

3. září bylo oznámené, že vedení francouzské energetické společnosti Suez a státního podniku Gaz de France se rozhodla pokračovat v plánované fúzi. To by vedlo k vytvoření čtvrté největší energetické společnosti, po firmách Gazprom, Electricité de France a EON. Komise už nařídila sloučené společnosti odčlenit v Belgii a ve Francii řadu činností.

Domnívá se Rada, že tyto plány na fúzi jsou stále v souladu s dosavadními zásadami, ke kterým se hlásí v souvislosti s liberalizací energetického trhu v Evropské unii?

Do jaké míry se nová sloučená společnost a francouzský stát zavázaly zbavit se vlastnictví hlavních sítí, jak požadovala Komise?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v prvé řadě musím říct, že, jak víte, závěry jarního zasedání Evropské rady v roce 2007 se komplexně zabývaly energetickou politikou EU, včetně problematiky vnitřního trhu s plynem a elektřinou.

Rada si nemůže dovolit vyslovit názor na to, zda plány fúze v momentálním stave jsou v souladu s touto částí závěrů. Rada zdůrazňuje, že tyto závěry Evropské rady tvoří příspěvek k třetímu energetickému balíčku Evropské komise, který byl představen v září 2007, jehož cílem je postupně otevřít vnitřní trh s plynem a elektřinou. Až po získání souhlasu s navrhovanými nařízeními a směrnicemi a po nabytí jejich účinnosti bude možné zhodnotit, zda sloučená společnost GDF Suez splňuje příslušná právní ustanovení. Za druhé, Rada musí zdůraznit, že podle ustanovení smlouvy v oblasti hospodářské soutěže je za ověřovaní souladu všech vnitropodnikových smluv s pravidly Společenství zodpovědná Evropská komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE).(NL). Považuji za zcela správné, že politiku a konkrétní kroky hodnotí Komise. Mám doplňující otázku týkající se evropského trhu, realizace jednotného trhu.

Výslovným cílem oddělení částí společností je přinést reálné investice do sítí a my vidíme, že v této oblasti, i mezi jednotlivými zeměmi, nedržíme krok s uzavřenými dohodami. Země by měly být schopné vyměnit 10 %, čemuž se říkalo interoperativnost, a my za tím zaostáváme.

Moje otázka zní: jaké kroky Rada podniká, například na reálnou podporu investic, které by měly zlepšit propojení mezi Francií a Španělskem? Lidé mohou nakupovat laciněji u svých sousedů, ale když nejsou propojené sítě, není to možné. Co s tím budete dělat?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, pane van Nistelrooiji, na posledním zasedání Evropské rady v březnu přijala Rada soubor opatření v oblasti energetiky. Samozřejmě, ty se nyní musí realizovat na základě návrhů Komise. Každý orgán a každá instituce musí přijmout svůj díl odpovědnosti: Komise předložením svých návrhů, Rada přijetím, odmítnutím nebo pozměněním a doplněním těchto návrhů a potom soud přezkoumáním, zda právní předpisy a tresty členských států odpovídají platným právním předpisům. To je vše, co v současnosti mohu říct.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Otázka č. 8 byla stažena. Otázka č. 9 se vynechává, neboť autor není přítomný.

Otázka č. 10, kterou pokládá Roberta Alma Anastase (H-0702/07)

Předmět: Zjednodušení vízového režimu pro občany Moldavska a Gruzie

Občané Moldavska a Gruzie čelí značným problémům při získávání víz členských států EU. Navíc vstoupení dohody o zjednodušení postupu při vydávání víz mezi EU a Ruskou federací v účinnost přineslo paradoxní situaci, kdy obyvatelé separatistických regionů Abcházska, Jižní Osetie a Podněsterska, kteří jsou většinou držiteli ruských pasů, mají nyní výhodu méně přísného režimu víz a cestování. jaké opatření přijme Rada na zjednodušení vízového režimu pro moldavské a gruzinské občany a plnění příslušných dohod? Je též naléhavě nutné, aby společné centrum pro udělovaní víz v Kišiněvě mohlo počítat se spoluprací více členských států EU s cílem transponovat praktický postup zjednodušeného vydávání víz. Jak Rada vysvětluje fakt, že doposud to udělal jen malý počet členských států a jak zabezpečí, aby i ostatní státy bezodkladně spolupracovaly?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážená pani Anastaseová, rozhodnutím z 19. prosince 2006 Rada pověřila Komisi jednáním o dohodě mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou o zjednodušení postupu při vydávání víz. Tato dohoda byla parafovaná v Kišiněvě dne 25. dubna 2007 a podepsána v Bruselu 10. října 2007, přímo mnou.

Vzhledem k rychlému uzavření této dohody se bude návrh rozhodnutí o uzavření dohody konzultovat s Evropským parlamentem. Dne 17. října moldavská vláda schválila dva zákony o ratifikaci dohod s Evropskou unií o zjednodušení postupu při vydávaní víz a o zpětném přebírání osob.

Jménem Rady vám mohu říct, že Komise v současnosti nemá mandát na zahájení rozhovorů o podobné dohodě s Gruzií. Co se týká společného centra na udělování víz v Kišiněvě, spolupráce mezi členskými státy je věcí jejich samostatného rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Blahopřeji vám k podpisu dohod s Moldavskou republikou. V této záležitosti bych chtěla zdůraznit dvě věci: především považuji za potřebné zahrnout do diskuse o vztazích mezi Radou a Moldavskou republikou situaci, která nastala okamžitě po podepsání těchto dohod: 12. října na hranicích Moldavské republiky odmítli povolit vstup na její území několika oficiálním delegacím z Rumunska. Vzhledem k tomu, že se domnívám, že po zjednodušení vízového režimu pro třetí zemi by mělo časem následovat reciproční opatření, zajímalo by mě, zda má Rada v úmyslu zabývat se touto věcí. Za druhé, v dohodách, které jste podepsali, se nachází zmínka o moldavském jazyce, jazyce, který není uznaný. Byla bych ráda, kdybychom na to poukázali zejména proto, že je jen jeden jazyk, rumunský jazyk, který je uznávaný v Evropské unii. Co se týká Gruzie, domnívám se, že věci by se měly pohnout směrem k odstranění situace, již čelí občané Gruzie v porovnání s občany Jižní Osetie.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, jak jsem již uvedl, podepsal jsem tuto dohodu o zjednodušení postupu při vydávání víz s Moldavskem a mohu vám říct, že tento krok, tuto iniciativu moldavská vláda náležitě ocenila a uznala.

Je to nesmírně důležitý nástroj v našich vztazích s Moldavskem, jakožto i ve vztazích se všemi sousedícími zeměmi. Doufám samozřejmě, že tato dohoda pomůže, jak bylo jejím záměrem, upevnit vztahy mezi EU a Moldavskem a zejména posilnit „lidský rozměr“ evropské politice sousedství, jinými slovy sblížit lidi tak, abychom se mohli navzájem víc a lépe poznat, protože to nepochybně posilňuje evropského ducha a porozumění.

Jakékoliv těžkosti při uplatňování této dohody bude samozřejmě nevyhnutné posoudit. Takové těžkosti jsou zatím úplně nové, ale mohu říct, že kdykoliv dohody, které Evropská unie uzavře s třetími zeměmi, vedou k problémům nebo těžkostem, když nepřináší očekávané výsledky nebo přinášejí špatné výsledky, musí Komise případně ve spolupráci s Radou prověřit, co se děje a pokud je to možné udělat nevyhnutné změny.

Co se týká Gruzie, vzal jsem vaši poznámku na vědomí, paní Anastaseová.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE).(LT) Jsou nějaké plány na přijetí dohody o zjednodušení vízového režimu pro Bělorusko? Litva, která má s Běloruskem dlouhé hranice, bude mít po rozšíření schengenského prostoru problémy se zvaním lidí z této země na návštěvu a kromě toho Bělorusové nebudou moci navštěvovat své příbuzné žijící za hranicemi. Existují nějaké plány na řešení této situace?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, paní Budreikatėová, jak víte, rozhodnutí o uzavírání dohod o zjednodušení vízového režimu se přijímají zvlášť pro každý případ. Přirozeně, do úvahy se bere posuzovaná země, druh vztahu, jaký s ní máme, technické bezpečnostní otázky a tak dále. V důsledku toho, pokud je to možné, v případě Běloruska nebo jakékoliv jiné země, by Komise musela náležitě předložit návrh Radě a ta by o něm musela rozhodnout. Jak jsem však už řekl, bez splnění určitých technických a politických podmínek není možné jednoduše přijmout rozhodnutí o uzavření tohoto druhu dohody nebo o zahájení jednání.

Ale tam, kde je technicky a politicky přijatelné uzavřít dohodu o zjednodušení vízového režimu, pomáhají tyto dohody, jak jsem už řekl, „lidskému rozměru“ nebo „humanitárnímu rozměru“ naší politiky sousedství. Nemůžeme si být navzájem cizinci; naopak, musíme a můžeme se navzájem poznávat víc a lépe.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 11, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0703/07)

Předmět: Vytvoření evropské jednotky civilní obrany

Dne 4. září 2007 přijal Evropský parlament usnesení (P6_TA(2007)0362) o přírodních katastrofách, konkrétně připomínající vražedné požáry, které postihly Řecko během tohoto léta. Podobně jako další dokumenty, uznává jak usnesení, tak zpráva o zavedení mechanismu Společenství v oblasti civilní ochrany (A6-0286/2006 z 18. září 2006) důležitost mechanismu Společenství v oblasti civilní ochrany a požaduje vytvoření evropské jednotky civilní obrany, která by mohla okamžitě reagovat v naléhavých případech, jak se též navrhovalo v zprávě bývalého komisaře Barniera.

Jestliže by vytvoření evropské jednotky civilní obrany mělo konkrétní podporu vnitrostátních orgánů zodpovědných za civilní ochranu v členských státech, které tento krok podporují, jaký bude postoj Rady k vytvoření jednotky civilní obrany?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane Papadimoulisi, Rada zdůrazňuje, že 15. a 16. června 2006 a též 14. a 15. prosince 2006 Evropská rada schválila nebo vzala do úvahy zprávy předsednictva o posilnění reakční schopnosti Unie v nouzových nebo krizových případech, s cílem zlepšit koordinaci a přísun dostupných prostředků.

Zasedání Evropské rady v červnu 2006 připravilo další směrnice na zlepšení reakční schopnosti Unie v případech nouze, krize a katastrofy, v rámci Evropské unie, jako i mimo ni. Rada žádala, aby se mimořádná pozornost věnovala dalšímu rozvoji způsobilosti rychlé reakce Evropské unie, založené na prostředcích poskytnutých členskými státy, včetně útvarů civilní ochrany, a práci na návrzích Komisi na posilnění způsobilosti civilní ochrany Společenství.

Pokud jde o zprávu, kterou předložil Michel Barnier v květnu 2006, Rada též zdůrazňuje, že 15. a 16. června 2006 Evropská rada tento dokument přivítala jako významný příspěvek k diskuzi. I když některé myšlenky z Barnierovy zprávy byly součástí pravidel nebo postupů Společenství, Radě nebyl doposud předložený žádný návrh na vytvoření evropské jednotky civilní obrany.

Rada ve svých závěrech z 15. a 16. října 2007, kdy vzala ohled na nedávné ničivé události v některých členských státech a  uznala nutnost, aby Evropská unie mohla účinně a včas reagovat na krizové a nouzové situace následkem přírodních katastrof, vyzvala Komisi, aby pokračovala ve zkoumání této otázky a předložila příslušné návrhy ještě před zasedáním Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy 10. prosince 2007.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL).(EL) Vážený pane předsedající, rád bych poděkoval panu úřadujícímu předsedovi, ale on nám obvyklým slovníkem Rady předložil chronologii 18 měsíců nečinnosti a otálení. Text, který jste nám přečetl, se pokouší podkopat celý Barnierův návrh. Ptám se vás, kolik obětí požárů a povodní ještě musíme oplakat? Kolik majetku musíme ztratit? Jak dlouho budou členské státy plýtvat svými zdroji, než konečně v Radě navrhnete průzkum, který Evropský parlament už tak dlouho žádá? Ptám se vás, zda navrhnete 10. prosince vy, jako úřadující předseda, aby Rada přezkoumala doporučení Evropského parlamentu, že by se měla zřídit pomocná jednotka civilní ochrany, nebo zda nám váš nástupce po 18 měsících popovídá novou pohádku o dalším zpoždění?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane Papadimoulisi, Rada, přirozeně s velkým zájmem očekává návrh Komise o této záležitosti, jinými slovy, o možném vytvoření jednotky civilní obrany. Doufáme, že Komise tyto podněty nebo návrhy vypracuje ještě před zasedáním Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy 10. prosince, které se uskuteční za necelé dva měsíce. Věříme, že si budeme moci návrhy Komise přečíst a posoudit je a potom příslušně jednat.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE).(LT) I já bych chtěl zdůraznit význam této otázky, jsem proto rád, že Rada oslovila Komisi a čeká na jej odpověď. Chtěl bych se však zeptat, jaký má Komise názor na jednotku v mimořádných situacích a se zřetelem na všechny ty povodně a požáry, změnu klimatu a události, které se odehrávají daleko odtud, v Americe, jaký má Komise názor na skutečnou úlohu takové jednotky v mimořádných situacích?

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Vážený pane úřadující předsedo, několikrát jste se zmínil o Barnierově zprávě. Tato zpráva vzbudila obavy organizací poskytujících pomoc, neboť se zdá, že vytváří možnost vzniku polovojenských struktur nebo předběžného rozhodování na vojenské úrovni. Je si Rada vědoma těchto obav z „militarizace“ jednotky civilní ochrany a jako může a bude Rada na toto znepokojení reagovat?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, jak jsem se už zmínil, návrhy a závěry Rady ke zprávě pana Barniera byly ty, že by tato zpráva mohla tvořit pracovní základnu pro budoucí rozhodnutí. Nebyl to 100 % souhlas, dokonce ani částečný souhlas s tím, že by měla tvořit pracovní základnu. Na tom se prostě v té době Rada shodla. Jak jsem už říkal, nemohu předvídat reakci Rady na návrhy, vzory a metody, které zatím neexistují, neboť to by bylo předpovídání historie.

Musíme počkat na návrhy a hodnocení Komise. Potom to prodiskutujeme v Radě a dojdeme k závěrům. Rozhodneme též o budoucím směřovaní v této otázce, což mě přivádí k dalšímu důležitému bodu. Tím, že Rada požádala Komisi o předložení návrhů v této záležitosti, jednoznačně vyjádřila svůj zájem o tuto oblast a svoje odhodlání pohnout se v ní dopředu. Podle mého názoru je to nesporný a pozitivny signál.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 12, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0708/07)

Předmět: Osud profesora Ukshina Hotiho

Mezinárodně uznávaný vědec a mírový aktivista profesor Ukshin Hoti, ministr zahraničí demokratické ilegální Kosovské republiky, kterou vedl v devadesátých letech minulého století prezident Rugova, byl před mnoha lety uvězněný Miloševičovým režimem a zmizel beze stopy.

Může Rada zjistit od vlády v novém, demokratickém Srbsku, co se s profesorem Hotim stalo a posoudit, zda jsou bělehradské orgány připravené vést vyšetřování v této záležitosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane Posselte, profesor Ukshin Hoti je jednou z více než 2 000 osob uvedených v seznamu Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), jejichž rodiny oznámily jejich zmizení během kosovského konfliktu.

Od ledna 1998 MVČK shromažďuje informace o lidech, kteří zmizeli v Kosovu. Tyto informace posílá orgánům v Bělehradě a Prištině spolu se žádostmi o to, aby vyvinuly maximální úsilí na zjištění místa pobytu těchto lidí.

MVČK v Kosově v této otázce úzce spolupracuje s misemi Organizace Spojených národů v Kosovu. V rámci dialogu o otázkách společného zájmu mezi Prištinou a Bělehradem se od března 2004 pod záštitou Červeného kříže pravidelně setkává pracovní skupina pro nezvěstné osoby, v níž jsou zastoupeny obě vlády.

Obě strany vyvíjejí úsilí na zjištění místa pobytu nezvěstných osob, ale pokrok je pomalý. Právo zjistit místo pobytu nezvěstných milovaných lidí je základním prvkem humanitárního práva a lidských práv.

Rada Evropské unie proto v tomto směru podporuje práci mezinárodních a místních orgánů v Srbsku a Kosovu a vyzývá je, aby zvýšily své úsilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt (PPE-DE).(DE) Vážený pane předsedající, každá oběť je samozřejmě stejně důležitá, a proto vítám toto vyšetřování. Profesor Hoti však byl skutečně velmi známý. jsem v úzkém kontaktu s jeho rodinou. Byl nejbližším spolupracovníkem Ibrahima Rugovy, laureáta naší Sacharovovy ceny a Srbové ho formálně zadrželi. V tom případě musí mít nějaké informace o místě jeho pobytu! To je otázka, kterou je nutné za účasti Rady s vládou v Bělehradu oficiálně vyjasnit. Co může srbská vláda říct o místě pobytu svého vězně, za kterého převzala odpovědnost, za předpokladu, že ho drží ve vazbě?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, jak jsem už řekl, Rada samozřejmě podporuje každé úsilí orgánů přímo odpovědných za tuto oblast, aby se zjistilo místo pobytu profesora Ukshina Hotiho. Chápeme též, jak jsem řekl, že je to otázka lidských práv a jejich ochrany. V tomto smyslu musí být součástí našeho politického dialogu s příslušnými vládami, které jsou za touto oblast zodpovědné.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 13, kterou pokládá Robert Evans (H-0710/07)

Předmět: Změna klimatu

Domnívá se Rada, že je stále možné splnit cíl Evropské unie udržet růst globální teploty na hodnotě 2 °C?

Diskutovala Rada o tom, jaká doplňková opatření by se měla zvážit na úrovni EU, aby se dalo čelit obavám vyjádřeným ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2007?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane předsedající, jak víte, nejvyšší evropští představitelé se rozhodli vyslat mezinárodnímu společenství jasný signál o svém odhodlání bojovat proti změně klimatu přijetím následujících závazků s cílem podpořit jednání o globální dohodě na období po roku 2012.

Než bude této dohody dosaženo, Evropská unie přijala pevný a samostatný závazek dosáhnout do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 20 % oproti úrovni z roku 1990. Za druhé je Evropská unie připravená zavázat se ke snížení o 30 %, pokud ostatní rozvinuté země přistoupí k podobnému snížení a pokud k tomu též přispějí rozvojové země, které jsou hospodářsky vyspělejší.

Evropská unie se domnívá, že musí stát v čele ambiciózního snižování emisí, aby rozvinuté země dokázaly přesvědčit rozvojové země, aby též přispěly k tomuto celosvětovému úsilí,

Tento ambiciózní cíl nepochybně posilní celosvětový trh s uhlíkem, který tu musí zůstat, aby se omezily náklady vyplývající ze snižování emisí. V rámci Evropského programu pro změnu klimatu už byla přijata různá opatření a další se plánují v rámci strategické analýzy energetické politiky v Evropské unii, aby bylo možné dosáhnout cíle výrazného snížení skleníkových plynů.

Systém obchodování s emisemi bude hrát klíčovou úlohu při dosahování dlouhodobých cílů EU na snížení emisí skleníkových plynů a jeho analýza bude rozhodující při realizaci celkových cílů stanovených pro Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Evans (PSE). - Děkuji vám, pane úřadující předsedo, za tuto poměrně povzbuzující odpověď. Řekl jste, že chcete vyslat výrazný signál a že potřebujeme globální dohodu. Já jsem chtěl slyšet o cíli 30 %. Souhlasím s vámi, že musíme být ambiciózní. Samozřejmě, je to oblast, která se dotýká většiny evropských občanů, ale která též vyvolává jejich znepokojení.

Zajímalo by mě, zda můžete trochu víc ozřejmit svůj názor na to, jaké pozitivní a reálné kroky bychom mohli udělat na povzbuzení těch zemí, které by měly být schopné udělat víc (jako jsou Spojené státy) a jak pomoci těm zemím (ať už je to Čína, Indie nebo Rusko), které se zřejmě momentálně těžko protloukají. Co víc bychom skutečně mohli dělat, abychom tento proces urychlili, kromě mluvení? Nenaznačuji, že to je to jediné, co jste udělali, ale co kromě mluvení o této záležitosti skutečně uděláme, aby se něco podařilo?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) To, co má Evropská unie k dispozici, jsou diplomatické nástroje a též naše přesvědčení a řekněme politickou vůli. Domnívám se, že nejlepším způsobem jak přesvědčit ostatní, aby nás následovali, je udávat tempo a být jim příkladem a přesně to i děláme.

Tím, že jsme si stanovili ambiciózní cíle, které odpovídají tomu, co od nás očekávají naši občané, jdeme zjevně příkladem, nejen v rámci Unie, ale i celosvětově. To ovlivňuje veřejné mínění v dalších zemích, což dále nutí příslušné vlády, aby přijímaly opatření stejné úrovně, jako jsou naše ambiciózní cíle.

Co se týká Spojených států, tento vůdcovský efekt je podle mého názoru zcela zřejmý. Příklad, který v tomto směru dala Evropská unie v celosvětovém měřítku, vedl k tlaku americké společnosti na příslušné orgány v tom smyslu, že musí být též ambicióznější. Podle mého osobního názoru i Nobelova cena míru za otázky řešení změny klimatu, kterou získal Al Gore, s tím do značné míry souvisí, s naší ambiciózní politikou, s naší touhou po změně, s naší snahou přesvědčit ostatní, aby se přidali k našim cílům, samozřejmě to všechno v kontextu vícestranné diplomacie prostřednictvím Organizace spojených národů.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Mohla bych vyzvat Parlament, aby prokázal svou vůdčí úlohu tím, že vypne klimatizaci, protože jsem zmrzlá na kost, a mohlo by to být naším příspěvkem k problematice změny klimatu?

Vážený pane úřadující předsedo, odpověděl jste na jednu z otázek, které jsem se chtěla zeptat, ale zřejmě to bude chtít víc než Ala Gora, aby se do toho zaangažovala veřejnost. Proto bych ráda požádala Radu, aby načrtla, jak chce zájem veřejnosti přeměnit na aktivitu veřejnosti v rámci Evropské unie a též aby vzala do úvahy, že nechceme zastavit pokrok v rozvojovém světě, protože my ve skutečnosti těžíme z faktu, že se rozvíjejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Problém s teplotou v této sněmovně se pokusíme vyřešit.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážená paní McGuinnessová, děkuji vám za otázku. Musíme se zapojit do trvalé kampaně zvyšování povědomí a informovanosti. Musíme též jít příkladem. To se už děje.

Určitě je ještě mnoho toho, co je třeba udělat, ale domnívám se, že proces zvyšování povědomí mezi lidmi o otázce změny klimatu postupně získává pevné základy, protože účinky této změny jsou vidět dennodenně, jsou reálné a lidé je cítí. Mohl bych uvést svou vlastní osobní zkušenost, pokud by byl zájem. Když jsem měl šest nebo sedm let, nebylo klima v Portugalsku stejné jako dnes, když je mi padesát. Skutečně pozoruji, tak jako i ostatní, že situace se změnila. Výsledkem je, že se lidé ptají, proč se situace změnila a jaké jsou důsledky těchto změn.

Na druhé straně musí členské státy přijmout právní předpisy potřebné na řešení, zastavení nebo minimalizování příčin změny klimatu. Členské státy přijaly politické závazky na úrovni EU a nyní musí přijmout potřebné právní předpisy a zabezpečit jejich účinné dodržování. Ještě jednou, musíme jít příkladem v celosvětovém měřítku.

Nerad bych podceňoval kampaň, kterou vede bývalý viceprezident Al Gore, protože se domnívám, že výrazně ovlivňuje veřejné mínění na celém světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 14, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0713/07)

Předmět: Krize na celosvětových finančních trzích

Na nedávném neformálním setkání ministrů financí EU (Porto, 14.–15. září) se diskutovalo o krizi, která vznikla v Evropě v důsledku nestability na finančních trzích USA. Mohla by Rada načrtnout charakter těchto diskusí? Považuje Rada konkrétní případ banky Northern Rock, která v současnosti zažívá finanční těžkosti, za přímý důsledek nestability v USA?

Domnívá se Rada, že tato záležitost má širší důsledky pro finanční trhy Evropy?

A nakonec, je Rada přesvědčená, že existující ochranná opatření v oblasti finančních služeb poskytují spotřebitelům dostatečnou ochranu, zejména těm, kteří nakupují finanční produkty mimo svůj „domovský“ členský stát?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane předsedající, k této otázce musím říct následující. Na neformálním setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank EU, které se konalo v portugalském městě Portu ve dnech 14. a 15. září, se diskutovalo o různých otázkách včetně vývoje hospodářské a finanční situace.

Jak je uvedeno na internetové stránce portugalského předsednictví, naše hodnocení má dvě části. Na jedné straně se domníváme, že zažíváme období nestability a přehodnocování rizika na globálních finančních trzích které vyvolaly problémy na trhu rizikových hypoték ve Spojených státech, což se prostřednictvím komplexních finančních nástrojů přeneslo do celosvětového finančního systému.

Postižené bylo i fungovaní finančních trhů, což si vyžádalo rychlý a rozhodný zásah hlavních centrálních bank, včetně Evropské centrální banky. Na druhé straně sice finanční turbulence nepochybně zvýšily nejistotu hospodářských vyhlídek, ale makroekonomické základy v Evropské unii jsou pevné a světový růst zůstává mohutný, i přes zpomalení v USA.

Evropské finanční instituce se zdají silné a jejich zdravá ziskovost v ostatních letech jim zajišťuje takovou pozici, aby přečkaly současné období zvýšené nestability na finančních trzích.

Zdůraznil bych však, že o konkrétních případech z jednotlivých členských států se nemluvilo. Při tomto hodnocení jsme diskutovali i o poučeních, které se dají vyvodit z nedávné nestability finančního trhu. Bylo zdůrazněné, že i když náš finanční sektor má spolehlivý regulační a kontrolní systém, který nedávno legislativně posilnilo například zavedení směrnice o kapitálových požadavcích a práce na přípravě směrnice Solventnost II, musíme být nadále ve střehu, zejména vzhledem k rychlému a inovačnímu vývoji v oblasti finančních produktů.

Nedávná epizoda finanční turbulence proto zvýšila naléhavost některých otázek, které má Rada stále na programu, a zintenzívnila potřebu, aby Evropská unie společně se svými mezinárodními partnery hledala způsoby, jak zvyšovat transparentnost, zlepšovat hodnotící postupy, pokračovat v posilňování řízení rizika a zlepšovat činnost trhu, zejména v oblasti komplexních finančních produktů.

Rada Ecofindne 9. října schválila podrobný pracovní program, který mají do konce roku 2008 realizovat příslušné orgány na úrovni EU, v úzké spolupráci s hlavními mezinárodními partnery.

Na tomtéž říjnovém zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci byly též přijaty závěry o posilnění mechanismů finanční stability v Evropské unii. Tyto závěry jsou k dispozici na internetové stránce Rady a jsou hmatatelným výsledkem více jak rok trvající přípravy. Rada především přijala soubor společných zásad na usměrnění spolupráce mezi vnitrostátními orgány v oblasti finanční stability.

Dále bylo schválené rozšíření memoranda o porozumění týkajícího se spolupráce a výměny informací, které v roce 2005 podepsaly orgány bankovního dohledu EU, centrální banky a ministerstva financí, o tři nové prvky: za prvé společné zásady formálně přijaté na zasedání; za druhé společný analytický rámec na hodnocení systémových důsledků potenciální krize a za třetí společné praktické pokyny pro postup v potenciálních přeshraničních krizových situacích.

Pracovní program byl proto sestavený s časovým harmonogramem těchto a dalších kroků, které se mají realizovat na posilnění účinnosti mechanizmů finanční stability v Evropské unii. Je zřejmé, že celá tato práce má za cíl ochranu spotřebitelů a investorů, kteří jsou závislí na správném fungování finančních trhů.

Dovolte mi prosím na závěr zdůraznit, že, jak to já chápu, Rada se společně s Evropským parlamentem a Komisí podepisuje pod cíl dosáhnout účinné úrovně obezřetnostního dohledu a regulace, aby se zabezpečila finanční stabilita, globální konkurenceschopnost a ochrana spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Děkuji vám, pane úřadující předsedo. Budu si muset prostudovat vaši velmi podrobnou odpověď, kterou oceňuji, protože je to velmi vážná záležitost.

Shodneme se v tom, že důvěra klientů banky Northern Rock byla otřesena a že vznikl lavinový efekt. Důvěra je samozřejmě klíčová pro stabilitu bankovního systému a též pro přeshraniční služby a obchod v odvětví finančních služeb.

Myslíte si, že opatření, které jste uvedl, jsou dostatečná na obnovu této důvěry?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Rada umí vždy poslance překvapit. Jak jsem již řekl, Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci požádala pracovní skupinu o velmi hlubokou a podrobnou analýzu a o jakékoliv nové nástroje nebo opatření, které by mohly v budoucnosti zabránit, aby situace jako je tato ovlivňovaly evropské finanční trhy. Rada tedy přistupuje k těmto problémům obezřetně, neboť požádala zodpovědné orgány o důslednou práci. Pracovní skupinu požádala o návrh opatření, která by se dala v případě potřeby přijmout, aby se předešlo situacím, jako je ta, kterou jsme zažili nedávno. Budeme muset počkat a uvidíme, zda se tato opatření v praxi ukážou účinná, nebo ne. Radě však budou doporučena opatření, která by se v případě potřeby přijala, aby se naše hospodářství chránilo před vlivem jakékoliv další finanční krize v budoucnosti.

Musím se ještě zmínit o tom, že tomuto tématu se věnovalo i neformální setkání hlav států a vlád, které se konalo minulý týden v Lisabonu. Na této schůzce naše hlavy států a vlád důrazně vyslovily následující poselství: za prvé, že evropské hospodářství vykazuje to, co ekonomové nazývají „dobrými základy“, jinými slovy, naše hospodářství jsou stále zdravá, a za druhé, že podporuje opatření, která přijala Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci a která se týkají této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 15, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0717/07)

Předmět: Rostoucí počet evropských agentur

V současnosti je v mnoha zemích a městech EU rozmístěných 23 evropských agentur. jejichž činnost nebo provoz stěží podléhají nějakému zkoumání. Nejnověji byla založená Agentura pro základní práva, která má sídlo ve Vídni a momentálně zaměstnává 100 osob. Účelem této agentury je monitorovat ochranu lidských práv v Evropské unii, i když tuto úlohu už perfektně plní Evropský soud pro lidská práva a vlastně i Rada Evropy, přičemž obě tyto organizace sídlí ve Štrasburku. Všechny tyto agentury dohromady utratí přibližně 1 miliardu EUR ročně z peněz daňových poplatníků. Někteří pozorovatelé tvrdí, že málokterý summit Evropské rady skončí bez založení nové agentury.

Má Rada v úmyslu zakládat další nové agentury? Posuzuje se důkladně potřeba založení agentury v každém případě? Je si Rada vědomá finančního vlivu na evropský rozpočet? Je Rada připravená zrušit některé agentury, pokud není jejich existence opodstatněná?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane předsedající, pane Van Hecke, chtěl bych zdůraznit, že otázky zakládání a rušení agentur Společenství je třeba klást Komisi, která má v tomto směru výlučné právo iniciativy. Legislativní orgány, Parlament a Rada, jednají výhradně na základě návrhů, které předloží Komise. Pokud jde o Radu, vážený pan poslanec si může být jistý, že potřeba založení nové agentury se starostlivě zvažuje v každém případě.

Co se týká rozpočtových aspektů, odkázal bych váženého pana poslance na společné prohlášení ze dne 18. dubna 2007, ve kterém se všechny tři instituce dohodly na společném souboru zásad rozpočtového hospodaření existujících nebo budoucích agentur Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Johan Van Hecke (ALDE). (NL) Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu ministrovi za jeho odpověď. Můj záměr položit tuto otázku byl dvojí: za prvé, prudký nárůst počtu agentur vypukne po každém zapadání Rady; 12 nových agentur za pět let, přičemž počet jejich pracovníků vzrostl ze 166 na 3 700. Druhá část této otázky zní: přehodnocuje pravidelně Rada potřebu udržovat tyto agentury, neboť důvod jejich existence už nemusí být zřejmý? Druhá věc, která mě zajímá, je, jak samotná Rada organizuje svou vnitřní kontrolu výdajů všech těchto agentur, a jak vidí v tomto úlohu Parlamentu?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane Van Hecke, jak jsem se už zmínil, návrh na založení agentury předkládá Evropská komise, a Rada potom v dialogu s Komisí zhodnotí, zda je návrh Komise opodstatněný nebo ne. Rozhodnutí se potom přijímají v souladu s pravidly smlouvy. Musím říct, že Portugalsko je hostitelem jedné agentury, Evropské agentury pro námořní bezpečnost, která má sídlo v Lisabonu a kterou rozhodně považujeme za velmi užitečnou evropskou agenturu.

Pokud jde o konkrétní řízení agentur, jak víte, ty mají svoje vlastní kontrolní mechanismy, které jsou, podle mě, dost přísné. Jak jsem už zmínil, instituce se navíc též dohodly na souboru společných zásad, které se přímo používají v rozpočtovém hospodaření těchto agentur Společenství.

Moje osobní zkušenost mi říká, že zabezpečení pečlivého řízení a přísně vymezeného využívání finančních prostředků, které mají tyto agentury k dispozici, se věnuje velká pozornost. To je moje osobní zkušenost, tak to třeba brát.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 16, kterou pokládá Bill Newton Dunn (H-0719/07)

Předmět: Nepřetržitá tísňová kontaktní síť pro počítačovou trestnou činnost

Dostal jsem zprávu z USA, že 10 členských států EU se nepodílí na nepřetržité tísňové kontaktní síti pro počítačovou trestnou činnost. Jde o Belgii, Kypr, Estonsko, Řecko, Irsko, Lotyšsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko a též Portugalsko, momentálně předsednickou zemi Rady.

Jakou důležitost připisuje Rada boji proti mezinárodní počítačové trestné činnosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane předsedající, pane Newtone Dunne, Rada není informovaná o účasti členských států na této síti, která je především iniciativou členských států skupiny G8 a Rady Evropy. Proto Rada nemůže tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. Rada však považuje boj proti počítačové trestné činnosti za mimořádně důležitý, což dokazuje přijetí rámcového rozhodnutí 2005/222/SVV ze dne 24. února 2005 o útocích proti informačním systémům a fakt, že Rada podpořila rychlou ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o počítačové trestné činnosti z 23. listopadu 2001.

Kromě toho závěry Rady o všeobecné politice v oblasti boje proti počítačové trestné činnosti budou předložené a prodiskutované na následujícím zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které je plánované na listopad.

Portugalsko má navíc národní centrální referenční středisko, které je k dispozici nepřetržitě 24 hodin denně 7 dní v týdnu a které je zodpovědné za boj proti tomuto druhu trestní činnosti prostřednictvím Interpolu a globální operační sítě.

 
  
MPphoto
 
 

  Bill Newton Dunn (ALDE). - Děkuji vám, vážený pane úřadující předsedo, za tuto naprosto otevřenou, čestnou a faktickou odpověď. Mohl byste na následujícím zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, o kterém jste mluvil, přednést zajímavý bod, že Rada zřejmě o této věci nic neví a že 10 členských států není zapojených, což se mi zdá zcela zvláštní? Přednesete, prosím, tuto záležitost na zasedání Rady?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Poznamenám si vaši otázku a vaše znepokojení. Zda bude tato záležitost na programu a zda se o ní bude diskutovat, se přirozeně rozhodne až později, ale budu váš zájem o touto věc tlumočit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka č. 17, kterou pokládá Ilda Figueiredo (H-0723/07)

Předmět: Zákaz návštěvy kubánských občanů uvězněných ve Spojených státech

Začátkem tohoto roku jsem vládu USA žádala o povolení navštívit kubánské občany Reného Gonzáleze, Gerarda Hernándeze, Antonia Guerrery, Ramóna Labañiny a Fernanda Gonzáleze, kteří jsou nezákonně zadržovaní v amerických věznicích. Povolení jsem však nedostala s odůvodněním, že jsem tyto lidi neznala před tím, než byli uvěznění.

Stalo se, že v září tohoto roku manželky dvou vězňů opět nedostaly povolení na návštěvu svých manželů, které nemohou navštívit už devět let pro opakující se zamítnutí.

Co si Rada myslí o této situaci, která nesvědčí o úctě k lidským právům těchto občanů? Je ochotná vyjádřit své znepokojení americkým orgánům?

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Vážený pane předsedající, paní Figueiredová, jak vážená paní poslankyně určitě ví, rozhodnutí země, zda povolí vstup na své území nebo ne, je věcí vnitrostátní pravomoci. V tomto konkrétním případě zacházení s kubánskými vězni a jejich rodinnými příslušníky je to dvojstranný problém mezi Spojenými státy a Kubou, neboť podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích je za ochranu práv a zájmů občanů země v zahraničí zodpovědná daná země.

Rada proto není oprávněná zaujímat stanovisko k této záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) To je pravda, ale předsednictví musí vzít v úvahu tento problém: pět kubánských občanů je zadržovaných devět let v amerických věznicích a jsou jim odmítané návštěvy členů rodiny a dokonce v případě dvou z nich návštěvy manželek. Ty už byly předtím v tomto Parlamentu a jsou tu i dnes. Je též pravda, že já jsem poslankyní tohoto Parlamentu a že jsem žádala o povolení navštívit tyto občany, ale bylo mi to zamítnuto. Nyní jsem poslankyní tohoto Parlamentu; nepodávala jsem tu žádost jen jako občanka, ale též jako představitelka tohoto Parlamentu. Domnívám se, že Evropský parlament a jeho předseda a samozřejmě portugalské předsednictví, by měli zaujmout k této záležitosti postoj, neboť odmítnutí povolit návštěvu jednomu z členů tohoto Parlamentu, v tomto případě mně, je porušením lidských práv a též projevem nedostatku úcty k této instituci. V této záležitosti jsou však zainteresovaní i další členové tohoto Parlamentu, a proto vás žádám, pane předsedo, abyste zprostředkoval naše znepokojení.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes. (PT) Vážený pane předsedající, zaznamenal jsem samozřejmě postřehy a poznámky pani Figueiredové, ale nemám co dodat ke své předcházející odpovědi. Musíte též pochopit, že nemohu vyjadřovat své osobní názory na tento problém.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

Tímto končí doba vyhrazená pro otázky.

(Jednání bylo přerušeno v 19:30 a pokračovalo ve 21:00)

 
  
  

PREDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí