Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 25. října 2007 - Štrasburk

13.3. Súdán: zavraždění příslušníka mírových sil Africké unie (hlasování)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je šest návrhů usnesení o Súdánu, především o zavraždění příslušníka mírových sil Africké unie.⁽¹⁾

  Marios Matsakis (ALDE) , autor. – Vážený pane předsedající, tento Parlament se opakovaně zabývá hroznou situací v Dárfúru, poslední usnesení jsme přijali v polovině září tohoto roku. Zprávy, že se na konci září uskutečnil vražedný útok proti základně Africké unie v jižním Dárfúru, jehož následkem zemřelo 10 vojáků mírových sil, osm zaměstnanců bylo vážně zraněno a údajně uneseno dalších 40 lidí, přišly jako chmurná připomínka, že i přes naše úsilí se musí ještě mnoho věcí učinit pro zabezpečení míru a stability v tomto smutném koutě světa.

Měli bychom si samozřejmě připomenout, že v během tříměsíčního konfliktu zahynulo v Dárfúru minimálně 200 000 lidí a víc než dva miliony lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. Zářijový útok na vojáky mírových sil Africké unie musí přinutit EU a OSN, aby se ubezpečili, že v Dárfúru je dostatečný počet vyškolených vojáků mírových sil, kteří jsou náležitě a plně vyzbrojeni a že mají přiměřenou logistickou a jinou podporu s cílem splnit svou úlohu bezpečně a efektivně.

Vysílání nevyškolených a špatně vyzbrojených civilistů AU do vysoce rizikových situací, jak se ukázalo v tomto případě, neposloužilo účelu jinak než snížením nákladů z finančního hlediska a zvýšením nákladů z hlediska lidských životů. Je naléhavě třeba, aby mezinárodní společenství situaci znovu promyslelo a přeplánovalo.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na těch 40 nezvěstných lidí, kteří se považují za unesené. Je třeba vynaložit všechno úsilí na zabezpečení jejich osudu a pomoci jim vrátit se v bezpečí k jejich blízkým.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně <BRK>

  Alain Hutchinson (PSE), autor. – (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, vážení kolegové, po ztrátě deseti mužů při přepadu v Haskanitě hlava mise Africké unie v Dárfúru, generál Martin Luther Agwai, zatelefonoval a zdůraznil, že jeho vojenské jednotky jsou spatně vybavené a je jich velmi málo a že v krátké době mohou být poražení. Zatím se situace nijak nezměnila a je možné zopakovat další útoky jako ten z 29. září. Alarmující telefonát generála musí brát mezinárodní společenství velmi vážně a především Evropská unie, která určitě může učinit jasnou výzvu k efektivní společné akci všech členských států zapojených do slíbené podpory EÚ.

Za dva dny budou probíhat důležité rozhovory v Libyi mezi súdánskou vládou a několika rebelujícími jednotkami. Stále není jasné, zda se Abdel el-Nur – zakladatel súdánské osvobozovací armády, v současnosti v exilu ve Francii – zúčastní rozhovorů. Samozřejmě není jasné ani to, zda se zúčastní další představitelé rebelujících sil, poněvadž jejich počet se ze dne na den mění. Ať už je to jakkoli, musíme určit prioritu těchto diskusí, které mají potenciál zastavit palbu. Takže ještě jednou bychom chtěli požádat orgány Evropské unie, aby světu co nejvíc rozšířili důležitost setkání a úmysl Evropy podpořit pozitivní vývoj, který z toho může vyplynout v oblasti vojenské i ve vztahu ke zlepšení podmínek pracovníků mezinárodní pomoci, kteří pracují v mimořádně složité situaci.

Též bych chtěl připomenout, že vláda v Chartúmu prostřednictvím svých dosavadních aktivit nese velkou zodpovědnost za dnešní tragickou situaci – a nejen proto, že podporuje milice Janjaweed, které přinášejí smrt a teror černým africkým společenstvím. Vláda též kategoricky celé měsíce odmítala akceptovat přítomnost západních sil v Súdánu. Vláda také znemožnila novinářům a zahraničním pozorovatelům získat přístup do nejproblematičtějšího regionu, i přesto, že jejich práce by byla přínosem pro pokračující mobilizaci mezinárodního veřejného mínění. Mobilizace je zřetelně potřebná, pokud máme zaručit, že si všichni v Evropě vezmeme na bedra svou odpovědnost v boji proti tomu, co je téměř genocidou.

Dalším důležitým bodem je, že nové evropské síly z důvodu rozmístění ve východním Čadu a v severní Středoafrické republice znemožní rebelům volně se pohybovat přes hranice s těmito zeměmi a vykonávat nábor vojáků, dobrovolně nebo nedobrovolně, z utečenců a z táborů pro uprchlíky. Očekávajíc tuto překážku v aktivitách, některé ozbrojené skupiny už obracejí svou pozornost na druhou stranu Dárfúru, k sousednímu regionu Kordofan, do kterého je vstupní bránou Haskanita. Podpora, kterou se Evropská unie zavázala poskytnout, tu může též být nápomocná, i když v krátkém čase se může ukázat jako dost nepřiměřená.

Proto je součástí naší úlohy pokračovat tvrdošíjně v tom, abychom zabezpečili politické podmínky, za kterých bude evropská intervence efektivní. Už jsme viděli dost násilí a hlubokého žalu v tomto světovém regionu. Nejenže přišly o život statisíce lidí, ale sociální struktura v Dárfúru je úplně zničená, takže úloha rekonstrukce se den ze dne stává problematičtější.

  Předsedající. – Uvědomuji si, že dnes dopoledne máme trochu víc času, ale nenechme se zcela unést, prosím!

  Tobias Pflüger (GUE/NGL), autor. – (DE) Vážená paní předsedající, útok, se kterým souvisí toto usnesení byl namířen proti diplomatickému řešení situaci v Súdánu. Kontext je dost důležitý, protože útok se stal krátce před tím, než měl Desmond Tutu zrealizovat smysluplné rozhovory v Dárfúru. Zdá se být jasné, že útok byl úmyslně naplánován, aby překazil hledání diplomatického řešení, které je tak strašně potřebné v tomto regionu. Následovaly zdlouhavé spekulace samozřejmě pokud jde o identitu rebelující skupiny, která provedla útok, jenž si vyžádal životy deseti vojáků mírových sil AU. Náznaky ukazují, že nejpravděpodobnějším pachatelem je skupina prozápadních rebelů.

Při řešení otázky Dárfúru je důležité nebýt příliš omezeným, ale mít na paměti, že tu operují nejrozmanitější skupiny ze Súdánu, Čadu a Středoafrické republiky, kromě místních ozbrojených sil na obou stranách.

Zdá se mi, že pokus Evropské unie jednat v dárfúrském konfliktu prostřednictvím mise v Čadu je v současnosti ve velmi žalostném stavu. Na začátku bylo v rozhovoru řečeno, že sem pošleme vojenské jednotky EU. Ve skutečnosti sem bylo posláno několik dalších francouzských sil pod zástavou EU. Nepodařilo se mi získat příslušné informace o současném stavu vojenských jednotek v oblasti operace. I když stále dostáváme odpověď, že jednotky jsou tu především na ochranu utečenců, většina utečenců se nachází v pohraniční oblasti, to je přesně tam, kde vláda v Čadu nechce, aby se rozmístily jednotky EU. Možná by paní komisařka mohla v této souvislosti poskytnout nějaké informace.

To, co EU v současnosti činí určitě není to, co je potřebné ke zmírnění současné situace. Musíme velmi jasně říci, že to, co Desmond Tutu chtěl, konkrétní diplomatické řešení, je to, co bychom my měli podporovat.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), autor. – (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři, po získaní nezávislosti v roce 1956 byl Súdán, rozlohou největší africká země, považován za domov pro každého, pro arabský sever a černošský jih, pro muslimy, křesťany a animisty.

Občanská válka však pokračovala skoro 50 let a měla za následek skoro dva miliony obětí v zemi. Víc než 4,5 milionu lidí bylo přinuceno opustit svoje domovy. V Dárfúru, kde konflikt vypukl začátkem roku 2003, zemřelo přibližně 200 000 lidí a skoro dva miliony lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. To je výsledek strašných bojů, čistek a teroru. V současnosti je to nejtragičtější humanitární krize na světě a ještě ji zhoršuje hlad a nedostatek vody.

Měli bychom být proto vděčni všem, kdo se ujali mírové iniciativy v této utrápené zemi. Měli bychom poděkovat Africké unii, která sem poslala 7 000 silných mírových misií. Poslední útok na misii, který se konal v Haskanitě, vyvolal silné protesty. Minimálně deset mrtvých a 50 nezvěstných nebo unesených. Jde o jasné porušení existujících smluv a též rezolucí OSN. Rád bych vyjádřil soustrast rodinám těchto osob.

Měli bychom jednat jako Evropská unie a žádat, aby byli zodpovědní potrestáni a aby se mírový proces obnovil. Plánované síly mise OSN spolu s Africkou unií představují dohromady zhruba o dvacet tisíc vojáků víc. Musí však mít možnost zneutralizovat ozbrojený konflikt a pomoci zavést stabilitu v tomto napjatém koutě Afriky. Doufám, že rozhodnutí Evropského parlamentu udělit Sacharovovu cenu súdánskému právníkovi Sálíhovi Mahmúdovi Usmánovi bude nápomocno při zvrácení súdánského dramatu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. – (ES) Vážená paní předsedající, přirozeně si přeji přidat svůj hlas k ráznému odsouzení zabíjení příslušníků mírových sil.

Zároveň si však přeji připomenout všechny civilisty, kteří se stali oběťmi a kteří jsou oběťmi situace v Dárfúru, s odkazem na brutalitu některých útoků s jasným sexuálním podtónem a násilí, které je pácháno na ženách na několika frontách včetně sexuálního násilí.

Jsem přesvědčen, že všechno vyžaduje nejen opatření a prohlášení, ale také tvrdé přezkoumání, které by měli provádět nejen lidé na místě, ale i Mezinárodní trestní soud. Pro mne je to jeden ze základních aspektů této rozpravy.

Za druhé bych rád uvítal skutečnost, že v současnosti existuje povolení – abychom to nějak pojmenovali – súdánské vlády akceptovat síly UNAMID, ale zároveň je též potřebné říci, že při jiných příležitostech byl tento závazek porušen, slib byl porušen, a proto bychom měli zachovat určitý stupeň opatrnosti.

Přirozeně jsem přesvědčený, že je potřeba trvat na tom, a zároveň, jak řekl pan Pflüger zaručovat, aby vyslané jednotky byly pod mandátem Organizace spojených národů a nejen aby chránily zájmy jedné konkrétní země.

Za třetí jsem přesvědčený, že je též nevyhnutelné a potřebné opětovně vyzvat, aby byla k dispozici veškerá pomoc, ať už politická, finanční nebo technická, kterou je možno vyžadovat při plnění služeb, jimž bude mise čelit na místě. Není možné vyslat misi bez toho, aby měla záruky, že bude schopná splnit příkaz.

Nakonec, a též velmi významně, bych chtěl upozornit, a to už je nad rámec usnesení, které naléhá na súdánskou vládu, aby splnila požadavky hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu Luisa Moreno-Ocampoa a zajala Ahmeda Harouna, súdánského ministra pro humanitární záležitosti, aby mohl být postaven před soud za vyhnání dvou miliónů lidí z Dárfúru, a tím podnítila mezinárodní soud, který měl být zahájen nedávno.

  Jürgen Schröder (PPE-DE), autor. – (DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři, vážené dámy a pánové, fakta známe: 30. září se uskutečnil útok na mírové síly AU; deset vojáků přišlo o život, osm bylo vážně zraněno a čtyřicet stále chybí.

V červenci jsem byl v Dárfúru spolu s delegací našeho Parlamentu. V době naší návštěvy jsme se sešli se zástupci AMIS, mise Africké unie v Súdánu. Byla to, a stále je, neuvěřitelně náročná mise, jak jsme slyšeli od zástupců mise AMIS. Jeden z velitelů, nigerijský generál, nám například řekl, že se cítil víc jako kněz než jako voják. Jediné, co mohl dělat, říkal, bylo žádat lidi, aby nečinili zlé skutky; neměl žádné pověření jednat, a proto není velmi překvapující, že rebelující frakce tuto slabost odhalily.

Západ se dost přesně nezaměřuje na Afriku. Existuje nerovnováha mezi rozsahem tragédie v Darfúru a úrovní pozornosti, kterou konfliktu věnujeme. Vojenské operace v Africe jsou velmi dobré, ale existuje nebezpečí, že se Afrika stane testovacím místem pro tento typ misí. Když tu EU provádí operace, musí být její jednotky vyzbrojené mandátem, přiměřeným vybavením a dostatečným počtem mužů. Délka trvání mise závisí také na jejích cílech.

Nemůžeme se skrývat za ostatní, musíme plnit své povinnosti. To se týká financování mise AMIS a podpory, která zahrnuje celou škálu od logistiky a vojenského vybavení až po personál. Především však potřebujeme politickou vůli každého a podle mého názoru mír v Dárfúru a celém Súdánu lze dosáhnout jen ve spolupráci s Čínou.

  José Ribeiro e Castro, jménem skupiny PPE-DE. – Vážená paní předsedající, přečtu úryvek z novin: „Hned po večeři, kterou končí svátek ramadán 29. září okolo 30 vozidel naložených několika stovkami súdánských rebelů prolomilo obvod tábora mírové mise Africké unie v Haskanitě, malém městě na jihu Dárfúru, provincie ve válečném stavu v západním Súdánu, kde bylo zabito minimálně 200 000 a možná až 300 000 lidí od začátku povstání v roce 2003.“

Jednotky v počtu přibližně 100 vojáků, většina z nich byli Nigerijci, odrazily první útok, dřív než se ukryly v zákopech a střílely celou noc, dokud jim nedošla munice. Pak bylo zabito deset mužů. Minimálně 40 uteklo do lesa. Útočníci vydrancovali vojenský objekt, dříve než přišla súdánská vojska zachránit ty, co přižili. O týden později bylo vyhlazeno samotné město Haskanita. Když OSN zkoumala škody, stála pouze škola a mešita. Předpokládá se, že uteklo okolo 7 000 lidí. 8. října se začalo bojovat ve městě Muhajiriva, které kontrolovala dárfúrská rebelující frakce. Mnoho lidí přišlo o život.

Nikdo si není jistý, kdo jsou útočníci. Podezření padlo i na vládu Omara El Bashira. Ale mohli by to být i rebelové. Jediné co víme je, že tyto věci budou pokračovat dokud mezinárodní síly nebudou mít účinný mandát a efektivní prostředky. Každý to ví a je čas zastavit tuto hru na schovávanou s vládou v Chartúmu.

  Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, po strašném útoku rebelujících sil v Haskanitě proti misi Africké unie v Súdánu (AMIS) začali vládní sily sérii odvetných útoků proti všem vesnicím, které byly podezřelé z ukrývání rebelů, což mělo za následek mnoho civilních obětí.

Musíme si uvědomit, že toto je strategie genocidy Bashirových stoupenců v Chartúmu, aby rozdělil a zničil dárfúrské společenství a rebelské skupiny s cílem zabezpečit, aby mírová jednání, jako například ta, která začnou tento týden v Libyi, nikam nevedla.

Strašný útok a následné násilí též dokazují základní omezení všech afrických sil v Dárfúru, jako je AMIS. Je proto rozhodující, aby Africká unie/hybridní mírová mise OSN v Dárfúru (UNAMID), které budou rozmístěné začátkem ledna, byly skutečně náležitě vybavené a měly plnou moc a kapacitu operovat.

V tomto kontextu je velmi rušivé, že předseda komise Africké unie, pan Konaré, trval na afrických silách a odmítl integraci jednotek nabízených z Uruguaje, Thajska a Norska do UNAMID-u, což je v rozporu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN a tímto způsobem odráží situaci v Chartúmu.

Je též rušivé, že Evropská unie, USA a jiné bohaté země neposkytly rychlou a plnou podporu, kterou měly, při rozmisťování mise, především jim neposkytly finanční letecký most a jiné logistické a vojenské kapacity, které potřebovali na operace. Mise v Čadu je navíc velmi opožděná a přitom se považovala za „naléhavou“.

Nakonec bude pan Bashir slavnostně přijat v Lisabonu: nebude to jen pan Mugabe. Doufám, že orgány Evropské unie, Komise a předsednictvo členských států si nenechají ujít tuto příležitost a skutečně ho budou konfrontovat pro jeho obrovskou odpovědnost, za kterou ho jednoho dne předvedou do Haagu.

  Carl Schlyter, jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) V první řadě myslíme na syny, bratry a blízké, kteří se ztratili po brutálním útoku na sily AMIS. Tito lidé zemřeli, protože se snažili pomoci jiným lidem v sousední zemi. Mnoho z nich zkusilo násilí, znásilňování, vraždění a extrémní chudobu. Kolikrát jsme tu stáli a hovořili o tom? Kolikrát jsme žádali, aby vláda nebo někdo jiný začal jednat? Dovolte mi, abych vám připomněl, že ústředním úkolem vlády je chránit lidská práva jejích občanů. Po celou dobu se tato vláda nikdy nesnažila ani se nepokusila to učinit. I přes frustraci však musíme být trpěliví, poněvadž toho lze dosáhnout jen dlouhodobou hospodářskou a politickou podporou těch, kteří se snaží vyřešit konflikt. Nelze ignorovat naše vlastní hospodářské zájmy. Někdy i naše vlastní ropné společnosti přímo či nepřímo podporují určité skupiny. I toto musíme vyřešit. Tato vláda má velkou odpovědnost a musíme vznést další požadavky. Naprosto souhlasím s kolegou Raülem Romevem, že Mezinárodní trestní soud musí mít plné právo na přístup a vyšetřování tak, aby lidé v zasažené zemi viděli spravedlnost v pravý čas. Děkuji.

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Vážená paní předsedající, irští vojáci opouštějí Čad, aby chránili utečence před sousedním Súdánem, a opět mi to bolestně připomíná, že tragédie genocidy v Súdánu pokračuje den co den, bez konce. Gratulujeme tomuto návrhu, který odsuzuje násilí, pro jeho podporu OSN a misi AU v Súdánu. „Musíme prokázat jednotnou frontu,“ uvádí se v návrhu; a zatím co tleskám této představě, nevím, jak by to mohlo projít. Jak vidíte, OSN má na tuto otázku různé názory.

Úsilí může jít jen tak daleko, dokud Čína, rozhodující člen, bude pokračovat s udržováním a prodlužování konfliktu dodávkou zbraní do regionu. Opět musíme ukázat prstem na Čínu, která je hlavním podporovatelem vlády v Chartúmu. Čína vyměňuje čínské zbraně za súdánskou ropu a není těžké vidět, že to je jedním z hlavních způsobů, kterým se pokračující konflikt udržuje.

Neměli bychom akceptovat, že čínská politika vývozu zbraní zůstává zahalena tajemstvím. Peking nedodává žádné informace o přepravě zbraní do zahraničí a nepředložil žádné údaje registru konvenčních zbraní OSN za posledních osm let. Díky čínskému vývozu zbraní – některé byly použity při útoku, který byl popsán před chvílí –, který se odhaduje na víc jak 2 mld. USD ročně, je potřeba začít se zabývat jejich nezodpovědností.

Pokud zústane tato otázka nevyřešena, nebude trpět jen Súdán. Zbraně z Číny se nacházejí v Austrálii, Malajsii, Thajsku a Jižní Africe, pravidelné zásilky jsou dodávány do Myanmaru a Nepálu. Proto bych chtěl na závěr poprosit Parlament, aby odsoudil Čínu za úlohu, kterou hraje v genocidě súdánských lidí. Je velmi správné, že podporujeme mír a úlohu OSN, ale musíme to dělat aktivně – pokud nebudeme aktivní, riskujeme, že přispějeme k utrpení súdánských lidí.

  Koenraad Dillen, jménem skupiny ITS. – (NL) Vážená paní předsedající, smrt deseti vojáků z mírových sil Africké unie v Dárfúru je, samozřejmě, další velmi tragickou událostí.. Už leta vyjadřuje Parlament obavy o tento region.

Je mi líto, že jsme opět nevyužili příležitost nastolit otázku odpovědnosti a hroznou úlohu Číny v tomto konfliktu, protože musíme říci, že hledáme-li v Africe vlivy, Čína hraje zhoubnou úlohu ve válce zmítaném Súdánu. Činí tak na pozadí obětí zabitých v Dárfúru a také nepřímo, krví vojáků, kteří pomáhají stabilizovat situaci

Díky pochybným investicím přispívají Číňané výrazně k válečným snahám režimu. Evropa si musí uvědomit, že čím silnější bude Čína v Africe, tím slabší bude náš západní odkaz demokracie, svobody a řádné správy. Čína je však velmi důležitým obchodním partnerem Evropy a rozhovory o lidských právech a demokracii jsou velmi často zatlačeny do pozadí, když se začne hovořit o skutečné politice.

  Colm Burke (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, velmi odsuzuji zabití 10 příslušníků mírových sil Africké unie 30. září 2007 neidentifikovanými silami v Haskanitě v jižním Dárfúru. Minimálně osm dalších příslušníků mise Africké unie v Súdánu (AMIS) bylo vážně zraněno a dalších 40 lidí se ztratilo. Vyzývám súdánskou vládu, aby plně spolupracovala a začala nezávislé vyšetřování útoku a dovedla odpovědné před soud.

Tito mrtví nám připomínají složitost bezpečnostní situace v regionu. Naneštěstí tu neexistuje mír, který je třeba zachovat, ale mezinárodní společenství včetně OSN a Evropské unie je zodpovědné za to, aby pomohlo co nejdříve zajistit bezpečnost v tomto regionu, aby se tu v budoucnosti mohl budovat mír.

Mise Evropské unie v Čadu, Střední Africe a na hranici Dárfúru si musí uvědomovat nebezpečí vznikajících příčinných souvislostí. Nikdo neříká, že to bude lehký závazek. Rozhodující je, aby členské státy EU zmobilizovaly finanční, logistickou a technickou podporu pro irské, francouzské, belgické, polské a jiné vojáky, kteří tvoří část mise. Nesmíme mít naše vojska špatně vybavené, jako obléhané síly AMIS. Pokud posíláme naše vojska do nestálého prostředí, musíme jim dát prostředky, aby se vojska mohla chránit. Tato mise EU bude mít výrazný mandát použít sílu s odvoláním se na kapitolu VII Charty OSN a vojska budou vyzvána ji použít. Udržování míru je jedna z nejušlechtilejších profesí a je tragédií, pokud příslušník mírových sil ztratí život při ochraňování životů druhých.

Proto musíme nadále tlačit na různé zainteresované strany..

(Předsedající řečníka přerušila)

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). - (PL) Konflikt v Dárfúru trvá od roku 2003 a nazývá se největší humanitární katastrofou současnosti. Dvě stě tisíc lidí zemřelo v důsledku etnických čistek a masakrů a další dva a půl milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. Miliony utečenců žijí ve strachu, co přinese další den, a mírové síly Africké unie mají pouze sedm tisíc slabě vyzbrojených vojáků, díky čemuž se stávají předmětem krvavých útoků, jako byl útok v Haskanitě v září minulého roku.

Situace v regionu se dramaticky zhoršuje a představitelé humanitárních organizací se stávají oběťmi únosů. Za této situace je velmi důležité jednat co nejrychleji a zaktivovat společnou misi OSN a Africké unie, která teď po získání souhlasu súdánské vlády musí mít silný mandát, který umožňuje plnou ochranu civilního obyvatelstva. Mise musí mít přiměřený počet vojáků a přiměřené množství vybavení a zdrojů. Evropská unie, OSN a Africká unie musí vynaložit společné úsilí na obnovu mírového procesu v Dárfúru a pomoct najít náležitou a trvalou dohodu, kterou podepíšou všechny zainteresované strany.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážená paní předsedající, my v Evropské komisi se připojujeme k Evropskému parlamentu a silně odsuzujeme zabití příslušníků mírových sil Africké unie v Haskanitě a všechny ostatní incidenty za poslední roky a samozřejmě skutečnost, že mnoho lidí je stále nezvěstných.

Nesmíme předstírat, že větší mírové síly, které převezmou současnou misi Africké unie v Súdánu (AMIS) budou schopné lehce chránit samy sebe při zabezpečování velké humanitární operace podporované Evropskou komisí a jinými sponzory a udržovat mír, který tu neexistuje. To je otázka.

Uznáváme, že súdánská vláda schválila přítomnost mírových sil OSN na súdánské půdě. Spolu se zbytkem mezinárodního společenství jsme přesvědčeni, že vláda dodrží svoje slovo. Vítáme úmysl vlády deklarovat zastavení vojenského stavu při jednáních o obchodě v Libyi dne 27. října, ale vláda musí učinit ještě o mnoho víc. Evropská komise též vyzývá vládu v Súdánu, aby se smysluplně zapojila do jednání, jejichž cílem je vyřešit a spravedlivě rozdělit moc a bohatství v Dárfúru. Spojíme se se zbytkem Evropské unie a vyzýváme rebelská hnutí, aby vyhlásila konec zabíjení a banditismu, které poškozují jejich zájmy. Též vyzýváme, aby se bezvýhradně zúčastnili rozhovorů v Sirtě.

Kromě toho, jak jistě víte, rezoluce č. 1778, kterou Rada bezpečnosti OSN přijala 25. září, pověřuje mezinárodní vícedimenzionální síly přispět ke stabilizaci východního Čadu a severovýchodní Středoafrické republiky a tím garantuje bezpečnost místnímu civilnímu obyvatelstvu, utečencům a vyhoštěným lidem a stabilizování situace v Súdánu.

Na základě toho Rada pro obecné záležitosti a Rada pro zahraniční záležitosti rozhodla dne 15. října vyslat dočasné a vícedimenzionální evropské síly s 3 000 vojáky, EUFOR Čad, jak je nazýváme, aby podpořila a v krátké době doplnila rozmístění skupin OSN. Se zřetelem na regionální rozměr krize v Dárfúru je rozmístění této nové mise EUFOR Čad a policejní mise OSN spolu se silami UNAMID v Súdánu podle mého názoru rozhodujícím krokem k ulehčení těžké situace konfliktu v Dárfúru a v neposlední řadě k dobrovolnému návratu súdánských utečenců, kteří se usídlili v Čadu. V tuto chvíli vám mohu říci, že irský generál je na místě, vyhodnocuje situaci a zkoumá, kde by měly být jednotky EUFOR rozmístěny.

Ale vraťme se nazpět k otázce Súdánu, dovolte mi říci, že jsem pevně přesvědčena, že budoucnost Súdánu spočívá v podělení se o bohatství a moc, ve federální vládě a federálním uspořádání. Na tomto se dohodli rebelové a vláda v lednu 2005 v Naivashe, když byla podepsaná komplexní mírová smlouva, která ukončila deset let trvající občanskou válku mezi severem a jihem. Mezinárodní společenství musí pevně stát za komplexní mírovou smlouvou. Pokud se má tato smlouva dodržovat – ano, v současnosti je to velmi těžké, ale tyto těžkosti se dají ukončit – bude to dokazovat, že podobné smlouvy se mohou uzavírat i v Dárfúru.

Takže prostřednictvím podpory z Evropského rozvojového fondu na obnovu a rehabilitaci jižního Súdánu a na dlouhodobý spravedlivý a trvale udržitelný rozvoj celé země pevně stojíme za komplexní mírovou smlouvou. Též podporujeme úsilí zvláštního zástupce EU v Súdánu, který má ulehčit budování míru v Dárfúru, a spolu s ostatními představiteli jsme připraveni zabezpečit mír, zrehabilitovat a obnovit Dárfúr a úzce následovat obnovenou mírovou smlouvu.

Myslíme si, že je v zájmu všech stran – vlády, dárfúrských rebelů, zemí regionu Afrického rohu a mezinárodního společenství –, aby Súdán zůstal zachovaný. Čekají nás však dlouhé a náročné a někdy odrazující jednání v Sirtě a myslím si, že musíme pevně trvat na obnovení míru v Súdánu. Jednota této země je v našich rukách.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční po skončení rozpravy, ve stanoveném hlasovacím čase – což je ve skutečnosti další bod programu.

(1) Viz zápis.