Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 25. října 2007 - Štrasburk

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
Místopředsedkyně <BRK>

(Zasedání bylo zahájeno v 10:00)

2. Činnosti Evropského veřejného ochránce práv za rok 2006 (rozprava)

  Předsedající − Dalším bodem programu je výroční zpráva o aktivitách Evropského veřejného ochránce práv za rok 2006, kterou jménem Petičního výboru předkládá Luciana Sbarbati (2007/2131(INI)) (A6-0301/2007).

S potěšením dnes ráno vítáme veřejného ochránce práv a paní komisařku Wallströmovou.

  Nikiforos Diamandouros , veřejný ochránce práv. − Vážená paní předsedající, rád bych poděkoval váženým poslancům, že mi poskytli příležitost představit Parlamentu výroční zprávu za rok 2006. Za výbornou zprávu bych též řád poděkoval zpravodajce paní Sbarbatiové a Petičnímu výboru.

V mé zprávě je zaznamenán průběh řešení stížnosti, podpora řádné správy a informace o úloze veřejného ochránce práv. V roce 2006 jsem dostal 3 830 stížností. To znamená, že celkový počet stížností se ustálil přibližně na úrovni 53 % nárůstu v roce 2004.

S potěšením vás informuji, že se podíl stížností náležejících do pravomoci zvýšil. Z toho lze usuzovat, že občané jsou lépe informováni o mé pravomoci a o pravomocích mých národních a regionálních kolegů v rámci evropské sítě veřejných ochránců práv, která se tak přiměřeně posiluje ve prospěch všech zúčastněných subjektů.

V roce 2006 se vedlo celkem 586 vyšetřování. Z nich se 66 % týkalo Komise. Vezmeme-li v úvahu, že Komise je institucí EU, se kterou mají občané nejvíce skutečných kontaktů, je přirozené, že bude hlavním cílem vyšetřování.

V roce 2006 se v 250 případech rozhodlo o ukončení vyšetřování. V 95 případech se nezjistil nesprávný úřední postup. Toto zjištění není pro stěžovatele vždy negativní, pokud získá od příslušné instituce úplné vysvětlení. Ani když není zjištěn nesprávný úřední postup, je možné určit možnosti zlepšení kvality řádné správy ze strany institucí. Pokud tomu tak je, poukážu na ně níže v připomínce.

Mnoho případů vyšetřování vede k řešení, které je uspokojivé jak pro stěžovatele, tak pro instituci, vůči které byla stížnost vznesena. V roce 2006 vyřešily příslušné instituce ke spokojenosti stěžovatelů 64 případů.

Vždy, když je zjištěn nesprávný úřední postup, snažím se dosáhnout, pokud je to možné, smírného řešení. Třech smírných řešení bylo dosaženo v roce 2006 a uvažuje se o dalších 27 návrzích na taková řešení příslušnou institucí do konce roku.

Pokud není možné dohodnout se smírným způsobem, uzavřu případ s kritickou poznámkou nebo vypracuji návrh doporučení. Kritická poznámka je vhodná v případě, že příslušná instituce nemůže odstranit nesprávný úřední postup. Rád bych zdůraznil, že kritika se snaží být konstruktivní a jejím cílem je vyhnout se podobným případům nesprávného úředního postupu v budoucnosti. V roce 2006 jsem tímto způsobem uzavřel 41 vyšetřování.

Abychom mohli ještě lépe monitorovat účinek kritiky a rady, začal jsem letos provádět studii, která má za úkol sledovat všechny kritické poznámky v roce 2006 a také 38 případů, které v tom samém roce obsahovaly další postřehy. Výsledky těchto studií by měly poskytnout zúčastněným institucím další povzbuzení ke zlepšení postupů a rozvoji kultury služeb pro občany.

V případech, kdy je možné odstranit nesprávné úřední postupy, obyčejně vypracuji návrh doporučení pro instituci, která musí odpovědět prostřednictvím podrobného posudku. V roce 2006 bylo vypracováno 13 návrhů doporučení.

Pokud instituce neodpoví na návrh doporučení uspokojivě, posílám Evropskému parlamentu zvláštní zprávu. V roce 2006 byly vypracovány dvě zvláštní zprávy. První se týkala odpovědnosti Rady za výběr jazyků používaných na internetových stránkách předsednictví. Druhá vyzývala komisi, aby náležitě vyřešila stížnost na porušení právních předpisů týkajících se služeb v oblasti sportovních sázek. Těší mě, že Komise reagovala na tuto zprávu rychle a pozitivně.

S ohledem na podporu a posílení řádné správy bych rád zdůraznil nový prvek ve výroční zprávě, který se týká tzv. vzorových případů osvědčených postupů institucí zjištěných při vyšetřování jednotlivých otázek.

Rád bych připomněl některé další aktivity, které jsem realizoval v roce 2006 s cílem zabezpečit co možná nejlepší služby občanům.

Především jsem podepsal memorandum o porozumění s evropským inspektorem ochrany údajů. Úkolem naší dohody je zaručit důsledné řešení stížností souvisejících s problematikou ochrany údajů a vyhnout se zbytečnému zdvojení.

Tato dohoda mi umožňuje využívat odborné zkušenosti inspektora prostřednictvím konzultací v případech, kdy text nařízení o ochraně údajů a existující judikatura nechávají prostor na rozdílné pohledy. Tento způsob se mi osvědčil jako užitečný mechanismus při řešení případů, ve kterých bylo třeba sloučit právo na přístup k dokumentům s právem na zachování soukromí.

Podepsal jsem také dohodu se španělskou vládou, na základě které mohou občané podávat stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv ve Španělsku v kterémkoli z úředních jazyků. Tím jsem propojil svou praxi se závěry Rady z června 2005, které umožňují používání těchto jazyků s cílem ulehčit komunikaci španělských občanů s institucemi EU.

Vážení poslanci, jsem vděčný za podporu práce evropského veřejného ochránce práv, kterou vyjádřila paní Sbarbatiová ve zprávě, a rád bych Parlament informoval, že na základě požadavku uvedeného v této zprávě se již podílím na přípravě podkladů pro memorandum o porozumění s Evropskou investiční bankou.

Vzhledem k tomu, že za provádění evropského práva nesou z velké části odpovědnost vlády členských států, budu pokračovat v rozvoji spolupráce prostřednictvím evropské sítě veřejných ochránců práv. Jsem rád, že vás mohu informovat, že se minulý týden právě v této budově konalo šesté setkání sítě. Na závěr tohoto úspěšného setkání jsme se dohodli a přijali stanovisko, jehož cílem je zvýšit informovanost o evropském rozměru práce národních a regionálních veřejných ochránců práv, a objasnit služby, které poskytují lidem stěžujícím si na záležitosti patřící do práva EU.

Věřím, že dobrovolná spolupráce veřejných ochránců práv, která se vykrystalizovala v prohlášení, bude důležitým a narůstajícím příspěvkem ke schopnosti Evropské unie dodávat konkrétní výsledky cestou zabezpečení, aby občané mohli využít svého práva v každodenním životě a aby problémy byly řešeny způsoby blízkými občanům.

Funkce evropského veřejného ochránce práv byla založená s cílem přiblížit Unii občanům a dát správě EU „lidskou tvář“. Základním aspektem naší instituce je, že veřejný ochránce práv je osobou, která osobně komunikuje s občany, zkoumá jejich případy a snaží se vyřešit jejich problémy a stížnosti.

Každá taková „mikrokomunikace“ vytváří příležitost k budování důvěry mezi občany a institucemi. Abychom tohoto cíle dosáhli, budeme pokračovat v podpoře konstruktivního dialogu s institucemi a budeme se snažit poukazovat na problémy tak, aby instituce mohly svůj výkon zlepšit.

Způsob, jakým veřejná správa reaguje na stížnosti, je klíčovým opatřením jejího zaměření se na občana. V mnoha oblastech byl zaznamenán pokrok, ale v roce 2006 se, bohužel, zvýšil počet případů, které jsem musel uzavřít s kritickou poznámkou.

To může být důvodem obav pro každého, kdo se snaží zlepšit vztahy mezi EU a občany. Stížnosti poskytují možnost napravit věci a prokázat, že příslušná instituce skutečně respektuje základní právo občanů na řádnou správu.

Nejsem si jist, že se občané lehce smiřují s prohlášeními, které instituce často činí v souvislosti s touhou dostat se „blíže k občanovi“ a být „otevřenější“, když ve skutečnosti právě tyto instituce často nezvládnou přijmout možnosti poskytované jim veřejným ochráncem práv ke zlepšení vztahů a zlepšení transparentnosti. Přesto jsem pozitivně naladěn a povzbuzuje mě mnoho náznaků, že v tomto roce 2007 je výrazně větší ochota přijmout možnosti řešení stížností.

Taková spolupráce je nevyhnutelná, protože veřejný ochránce práv sám uspět nemůže. Zajistit špičkovou úroveň správy je úloha, se kterou se spolu s institucemi EU musíme vyrovnat. Splnění slibů, poskytování náležitých nápravných mechanismů, poučení se z vlastních chyb, otevřená spolupráce a kontrola ze strany veřejnosti – to jsou důležité nástroje k budování důvěry.

Evropský veřejný ochránce práv musí též důsledně a systematicky spolupracovat se svými národními a regionálními kolegy, aby zabezpečil plné dodržování práv občanů v Unii. Závěrem bych rád řekl, že veřejný ochránce práv se musí nadále přibližovat občanům, aby občané byli informování o jeho službách.

S podporou a radou Parlamentu se budu nadále snažit o rozvíjení dosažených cílů a skutečně plnit svůj institucionální mandát, jehož cílem je přiblížit Unii občanům a dát správě EU „lidskou tvář“.

  Luciana Sbarbatiová (ALDE), zpravodajka. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych ráda poděkovala veřejnému ochránci práv za jeho vynikající práci, kterou tato zpráva potvrzuje. Ráda bych poděkovala právní službě Komise a všem parlamentním kolegům ve výboru, především stínovému zpravodaji a panu Mavrommatisovi, za spolupráci.

Kultura služby občanům, jejímž primárním cílem je zaručit vysoce kvalitní, transparentní, přístupnou, rychlou a nápomocnou veřejnou správu, byla podpořena a posílena na úrovni Společenství kombinací úsilí Petičního výboru a veřejného ochránce práv a poprvé se objevila v rozhodnutí ze dne 6. září 2001, kdy Evropský parlament přijal kodex správného administrativního jednání navržený evropským veřejným ochráncem práv.

Kromě toho učinila Maastrichtská smlouva kvalitativní skok v evropském občanství tím, že poskytla všem občanům možnost předkládat petice parlamentnímu orgánu, který je jediným rozhodčím, nebo se obrátit na specializovaný orgán, který jelikož pracuje na mimosoudním základě, uplatňuje postup nevylučující intervenci Parlamentu v případě, že evropská instituce zodpovědná za nesprávný úřední postup nechce spolupracovat.

Nebudu hovořit o statistikách, veřejný ochránce práv o nich již hovořil a jsou uvedeny ve zprávě. Případy nesprávného úředního postupu se v současnosti týkají nedostatku transparentnosti, odmítnutí informací, zneužívání pravomoci, právních omylů a selhání při zabezpečování plnění povinností vyplývajících ze smlouvy především ze strany Komise.

Rozhodnutí veřejného ochránce práv nejsou právně závazná, ale jsou zárukou, že jeho práce pomáhá při posilování pravomoci přesvědčovat. Využívá aktivní podporu Petičního výboru na setkáních, kterých se v roce 2006 zúčastnil čtyřikrát, a spolupracuje se sítí evropských veřejných ochránců práv, kterou je třeba zlepšit a rozšířit. Například Itálie stále svého národního veřejného ochránce práv nemá.

Je však třeba zdůraznit, že rozhodnutí se budou s konečnou účinností vzájemně oznamovat v reálném čase s cílem vyhnout se překrývání pravomocí veřejného ochránce práv a Petičního výboru.

Zpráva rozděluje rozhodnutí přijatá v souvislosti s uzavřenými případy v roce 2006 do několika kategorií: nedostatek otevřenosti ze strany evropských institucí a orgánů (25 % vyšetřování), úloha Komise jako ručitele realizace Smlouvy v souvislosti s postupy podle článku 226, správa smluv, odměňování a granty, nábor a řízení zaměstnanců v orgánech Společenství.

Postupy často končí kritickou poznámkou, která se snaží o předcházení opakujícím se případům nesprávných úředních postupů v budoucnosti v případech, kdy je nesmyslné vydávat doporučení. Veřejný ochránce práv uvedl mnohé případy a můžete si je přečíst ve zprávě, když budete mít čas.

V této souvislosti vyzval Petiční výbor veřejného ochránce práv, aby vypracoval podrobnou studii o praktickém vlivu kritických poznámek vydaných při vyšetřování v roce 2006. Skutečnost, že instituce mají kodex správného administrativního jednání, často není dostatečnou zárukou pro vytvoření skutečné kultury služby.

Ze zprávy taktéž vyplývá, že stále existují nejasné oblasti ve vztahu ke Komisi a nesprávnému využívání práva postupovat podle vlastního uvážení, když se pod záminkou politických úvah nepřijmou okamžité kroky před začátkem právního jednání. Pokud jde o smlouvy a řízení zaměstnanců, začal veřejný ochránce práv z vlastní iniciativy vyšetřování, která potvrzují, že jeho pravomoci poskytují účinné nástroje na povzbuzení samoregulace administrativních orgánů – správná zásada, jejíž uplatňování by se mělo rozšířit.

Podle Petičního výboru by se však nedostatečnému sladění načasování a stanovisek, pokud jde o řešení stejného případu veřejným ochráncem práv a Parlamentem, dalo vyhnout cestou pokračujícího a konstruktivního dialogu.

Petiční výbor taktéž osobně vyzval veřejného ochránce práv, aby přezkoumal systémy používané Evropským úřadem pro výběr personálu, opět z pohledu ochrany práv kandidátů, především mladých kandidátů ve výběrových řízeních Evropského parlamentu, a aby vyšetřil údajnou diskriminaci nahlášenou v Evropské škole v Bruselu.

Paní předsedající, v letošní zprávě se veřejný ochránce práv zaměřuje na svou úlohu klíčového aktéra v demokratickém životě Unie. Je nezbytným zprostředkovatelem pro občany při komunikaci s veřejnými orgány. Prostřednictvím svých účinných aktivit se snaží zvýraznit rozdíl mezi správným a nesprávným úředním postupem, poskytuje rady s cílem odhalit chyby, snaží se o uspokojivé řešení pro stěžovatele a snaží se změnit nesprávné úřední postupy za správné.

Pro tento účel by bylo dobré, kdyby veřejný ochránce práv vypracoval seznam osvědčených správných postupů, včetně případů nejen exemplárních, ale i méně chvályhodných. Jednou ze základních zásad, kterou je potřeba neustále zdůrazňovat, je demokratická rovnost všech občanů Evropy bez rozdílu či diskriminace na základě národnosti nebo jazyka, jde o základní zásadu, ze které vychází veřejný obhájce práv ve svém trvalém úsilí kontrolovat a chránit jazykovou rovnoprávnost.

Petiční výbor je zastáncem rozšiřování postupů pro zajištění rychlejšího přezkoumání výroční zprávy veřejného ochránce práv a je též zastáncem změny statutu, která zahrnuje pozměňovací návrh týkající se angažovanosti a kvalitativního rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv, aniž by byla ovlivněna povaha jeho pravomocí nebo nezávazný charakter jeho rozhodnutí.

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise − Vážená paní předsedající, Komise by měla „převzít vedoucí úlohu při podpoře kultury služeb“. Plně souhlasím s vyjádřením veřejného ochránce práv na začátku výroční zprávy. Evropská unie musí být blíže občanům, lépe vysvětlovat, lépe poslouchat a poskytovat lepší politiky. Nezbytnou podmínkou pro dosažení tohoto cíle je mít prvotřídní kvalitu veřejné správy. K dosažení úspěchu je též stejně důležité mít dobrého strážného psa, který bude monitorovat pokrok. Veřejný ochránce práv vystupuje jako externí kontrolní mechanismus zdravé a zodpovědné správy institucí a orgánů Evropské unie.

Proto velmi vítám výroční zprávu veřejného ochránce práv za rok 2006 a chtěla bych zdůraznit, že vztahy mezi Komisí a veřejným ochráncem práv jsou velmi pozitivní. Počet zahájených vyšetřování adresovaných Komisi se například v roce 2006 snížil o 20 % v porovnání s roky 2005 a 2004 a daleko častěji uznáváme svoje chyby a omlouváme se. Snažíme se najít uspokojivé řešení pro stěžovatele a také se snažíme řídit kritickými poznámkami a návrhem doporučení veřejného ochránce práv.

Taktéž vítám velmi důležitou zprávu paní Sbarbatiové a v ní obsažené konstruktivní návrhy. Souhlasím také se žádostí veřejného ochránce práv vytvořit kulturu služeb a se žádostí paní Sbarbatiové zajistit potřebné rozpočtové a lidské zdroje. Jsme posuzováni podle činů, a nikoli podle slov, proto skutečně potřebujeme zajistit, aby občané dostali rychlé a smysluplné odpovědi, jak říká ve své zprávě paní Sbarbatiová.

Dovolte mi, vyjádřit se stručně k některým konkrétním bodům zprávy. Komise v první řadě vítá iniciativu veřejného ochránce práv vypracovat seznam ukázkových příkladů, jakožto příkladů osvědčených postupů. Také vítáme iniciativu vypracovat studii o přístupu Komise a ostatních institucí a orgánů ke kritickým a dalším poznámkám veřejného ochránce práv. Doufám, že to přispěje ke zlepšení postupů ve prospěch občanů.

Za druhé, co se týče údajného překrývání aktivit a pravomocí Petičního výboru s aktivitami veřejného ochránce práv, Komise znovu opakuje svou ochotu spolupracovat s oběma orgány v rámci jejich příslušných pravomocí, avšak vymezení těchto pravomocí nespadá do působnosti Komise.

Za třetí, Parlament požádal Komisi, aby v rámci řízení o porušení předpisů náležitě využívala svého práva postupovat podle vlastního uvážení v souladu s článkem 226. Samozřejmě, měli bychom se vyhnout zdržení nebo nepřijetí opatření, a proto Komise nedávno přijala zprávu o provádění práva Společenství a stanovili jsme cílenější preventivní opatření, lepší poskytování informací a řešení problémů. Ve zkratce, novým závazkem Komise je získat účinnější řízení případů porušení a zlepšit transparentnost.

Co se týče nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, jak jistě víte, toto nařízení se přezkoumává a příspěvek veřejného ochránce práv v této konzultaci je velmi vítán. Před několika týdny jsme měli schůzku s interinstitucionálním výborem ohledně přístupu veřejnosti k dokumentům, které předsedala místopředsedkyně paní Wallisová, a já bych jí ráda poděkovala za velmi konstruktivní způsob řešení problematiky přístupu veřejnosti k dokumentům.

Mým předposledním bodem je statut veřejného ochránce práv. Statut se řeší v samostatném kontextu, avšak jak je uvedeno ve zprávě, chci vás pouze ujistit, že Komise podrobně monitoruje vývoj a že kontakty mezi Komisí a veřejným ochráncem práv jsou vytvářeny na všech úrovních. Chtěla bych, aby s touto otázkou bylo postupováno v duchu úzké spolupráce Rady, Parlamentu a Komise.

Nakonec bych pokud jde o komunikační strategii veřejného ochránce práv a evropskou síť veřejných ochránců práv chtěla říci, že je potřeba vyměňovat si zkušenosti a úřední postupy. Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti a přiblížit EU občanům. Veřejný ochránce práv na tom má velmi důležitý podíl, stejně jako Evropský parlament a Petiční výbor. To je důležité pro mě i pro celu Komisi a můžete si být jisti, že vynaložíme maximální úsilí na spolupráci a hledání dobrých, progresivních řešení.

  Manolis Mavrommatis, jménem skupiny PPE-DE – (EL) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych nejprve poděkoval a blahopřál paní zpravodajce Sbarbatiové k předložení výroční zprávy o činnostech evropského veřejného ochránce práv za rok 2006. Rád bych též poděkoval sekretariátu našeho výboru za podporu při vypracovaní zprávy paní Sbarbatiové a též evropskému veřejnému ochránci práv panu Diamandourosovi za rychlé předložení výroční zprávy za rok 2006 a s tím související spolupráci s Petičním výborem.

Veřejný ochránce práv je nezávislá instituce a kontrolní mechanismus správy EU. Přes veškeré kroky k informovanosti veřejnosti, které pan Diamandouros přijal, však stále přetrvávají nejasnosti v souvislosti s oblastmi jurisdikce evropského veřejného ochránce práv. Proto musíme pokračovat v informování veřejnosti za přiměřené finanční podpory EU. Z tohoto důvodu jsme jakožto Skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů opět předložili příslušný pozměňovací návrh, který se dovolává větší účasti médií na publikování práce evropského veřejného ochránce práv.

Jakožto stínový zpravodaj jsem se snažil přispět do zprávy o aktivitách evropského veřejného ochránce práv pozměňovacími návrhy, které jsem předložil a podpořil. Na základě přijetí těchto pozměňovacích návrhů jsme zaznamenali pokrok v těchto oblastech činnosti evropského veřejného ochránce práv:

V první řadě byl evropský veřejný ochránce práv vyzván, aby pokračoval v  vyšetřování týkajícím se problematiky třetího pilíře.

Za druhé musí být zprávy týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv bezodkladně přeloženy do všech úředních jazyků EU, především výroční zpráva evropského veřejného ochránce práv.

Za třetí musí evropský veřejný ochránce práv udržovat dobré vztahy se členy Petičního výboru a spolupracovat s nimi za účelem dosažení požadovaných výsledků.

Nakonec je třeba rozšířit evropskou síť veřejných ochránců práv a zahrnout mezi její členy specializované veřejné ochránce práv, kteří se budou věnovat problematice práv menšin, rodinným problémům, ochraně osobních údajů a právem vězňů či pacientů.

  Alexandra Dobolyi, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, ráda bych začala poděkováním panu Diamandourosovi a paní Wallströmové za jejich vystoupení a paní Sbarbatiové za její vynikající zprávu.

Právě schválená Lisabonská smlouva otevírá dveře, aby Evropská unie mohla ukončit dlouhotrvající fázi neúčinného fungování ve vztahu k občanům. Už dlouho potřebujeme institucionální systém, který by pracoval účinněji, ale otevírají se možnosti učinit ještě mnohem více.

Vítám závazné vyhlášení charty předsedů institucí, které proběhne dne 12. prosince. Začlenění Listiny základních práv, jakožto součásti právního řádu Evropské unie umožní Unii začít pracovat účinněji, transparentněji a na demokratických základech. Evropští občané očekávají a budou nadále očekávat, že instituce Unie budou jednat v souladu s těmito základními zásadami: v souladu s Listinou, účinně, efektivně a otevřeně.

Evropský veřejný ochránce práv je nedílnou součástí demokratické struktury a fungování Unie. Největší část otázek na veřejného ochránce práv se týká nedostatku transparentnosti. Toto je oblast našich aktivit, kterou musíme zlepšit, pokud chceme v očích občanů získat větší důvěryhodnost. Mám velkou radost z práce veřejného ochránce práv, kterou objasnil ve výroční zprávě a představil ve svém projevu. V roce 2006 přijal mnoho důležitých rozhodnutí, kromě jiného včetně výběru jazyků používaných na internetových stránkách evropských předsednictev Rady, nenáležitých a zavádějících informací uvedených na letácích, plakátech a videoprezentacích o právech leteckých pasažérů vypracovaných Komisí a o přístupu k výroční zprávě Evropské investiční banky.

Je velmi důležité, abychom podpořili práci veřejného ochránce práv a též práci Petičního výboru, který řeší stížnosti a petice související se záležitostmi EU předložené občany, a též zjistili, co nefunguje na evropské úrovni a přijali opravná opatření. Případy předložené veřejnému ochránci práv a Petičnímu výboru jsou stále složitější, a proto vyžadují větší investice zdrojů ze strany institucí s cílem pohotově řešit problémy občanů.

V tomto ohledu bych ráda připomněla poslancům druhý odstavec zprávy paní Sbarbatiové, ve kterém Parlament: „žádá, aby všem evropským institucím a orgánům byly poskytnuty potřebné rozpočtové a lidské zdroje, které zajistí, aby občané dostávali rychlé a vyčerpávající odpovědi na své žádosti o informace, stížnosti a petice.“ Nejlepším způsobem uvedení Listiny základních práv do praxe je vzít si k srdci toto prohlášení a vyzvat všechny instituce a orgány, aby v tomto směru považovaly zájmy občanů za prioritní.

  Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE. – (FI) Vážená paní předsedající, vážená paní místopředsedkyně Komise Margot Wallströmová, vážený pane veřejný ochránce práv Nikiforosi Diamandourosi, dámy a pánové, nejprve bych ráda poděkovala zpravodajce za vynikající práci.

V průběhu let se úloha evropského ochránce práv stala pro občany Evropské unie ještě důležitější. Po nabytí účinnosti Listiny základních práv význam jeho úlohy ještě vzroste. To znamená, že v budoucnosti musíme být ještě opatrnější, co se týče zajištění dostatečných zdrojů pro veřejného ochránce práv a aktuálnost kodexu pravidel, podle kterých veřejný ochránce práv postupuje.

Komisařka Margot Wallströmová zdůraznila potřebu transparentnosti. Doufám, že teď, když se mění kodex postupů, podle kterých pracuje evropský veřejný ochránce práv, se slova komisařky, lepší transparentnost a podpora myšlenky, aby Komise měla k dispozici všechny potřebné informace, stanou skutečností, jelikož podstatné jsou skutky, a nikoli na slova.

Výroční zpráva veřejného ochránce práv a její stručná verze jsou vynikajícím příkladem, jak představit naši práci veřejnosti. Zpráva je jasná, stručná a věcná. Transparentnost je klíčem k evropské demokracii a jejímu základnímu konstrukčnímu materiálu.

Podle článku 41 Listiny základních práv má každá osoba právo na to, aby instituce a orgány Unie řešily její problémy nestranně, spravedlivě a v přiměřeném čase. Tím je řečeno mnohé a zavazuje to všechny instituce Evropské unie a samozřejmě i úřad veřejného ochránce práv. Proto bych ráda zdůraznila, jak důležité je zajistit zavedení přiměřených typů zdrojů, aby lidé nemuseli několik let čekat na rozhodnutí o věcech, které je ovlivňují, protože čekání na rozhodnutí je velmi únavné.

Na závěr bych ráda poděkovala veřejnému ochránci práv za vykonanou práci a popřála mu úspěch v tomto náročném úkolu. Ne vždy je dostatečně oceněn, jelikož základní práva se úspěšněji zavádějí mezi elitou než mezi běžnými lidmi.

  Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, chtěl bych poděkovat paní Sbarbatiové za její práci a vyslovit uznání veřejnému ochránci práv profesorovi Nikiforosovi Diamandourosovi za dosažené výsledky. Vyjadřuji názory Skupiny Unie pro Evropu národů a názory pana Marcina Libickiho, předsedy Petičního výboru, který se nemohl zúčastnit dnešního zasedání a požádal mě, abych jeho jménem promluvil.

Hominum causa omne ius constitutum sit – každý zákon by se měl uplatňovat z hlediska lidí. Tuto římskou zásadu můžeme vidět v práci veřejného ochránce práv, který se v rámci své oblasti působnosti snaží dodržovat základní zásadu, a to že každý má právo na to, aby jeho případ nestranně a spravedlivě vyslechly evropské orgány a instituce.

Z rozboru zprávy vyplývá, že pouze 2 % předložených stížností patří do působnosti veřejného ochránce práv. Znamená to, že naši občané neznají zákony? Částečně to může být pravda. Myslím si však, že jde o něco jiného – instituci veřejného ochránce práv považují za poslední možnost, když nenašli vhodnou pomoc ve svých zemích. Rozsah a množství žádostí předložených Petičnímu výboru naznačuje něco podobného. Pokud bude narůstat pocit, že problémy jednotlivců jsou řešeny nespravedlivě, pomalu, nekompetentně a byrokraticky, z Evropského kodexu řádného správního postupu se stane sbírka přání, a nikoli každodenní praxe.

Profesore, jakožto veřejný ochránce práv buďte skutečným strážcem zájmů občanů Společenství, a dovolte Parlamentu, Radě, Komisi a také národním parlamentům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv, aby vám s vaší prací pomohli.

  Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Vážená paní předsedající, nebudu opakovat všechny už vyslovené pozitivní věci, mimo poděkování veřejnému ochránci práv a paní komisařce Wallströmové. Kromě toho bych ráda řekla něco, co je potřeba zdůraznit. Jsem relativně novou členkou Výboru pro stížnosti občanů, jak by se měl tento výbor jmenovat. Ke svému zděšení jsem venku mezi lidmi zjistila, že prakticky pouze aktivní občané sledují, zda se na mnohých místech dodržují evropské právní předpisy. Instituce ani členské státy to nečiní. Proto, když to nebudou činit občané, celý systém se rozpadne. Takže občané jsou nejen oběťmi jednotlivých případů, ale též aktivními hráči, kteří jednají, aby byl evropský systém mimořádně transparentní a též pochopitelný a blízký občanům.

Musíme si též ujasnit, že jde o neustálý boj a přes vybavení našich institucí, tj. veřejného obhájce práv a Výboru pro stížnosti občanů, správnými nástroji. V současnosti se útočí na švédský systém pro jeho otevřenost a přístup k dokumentům. Nesmíme si myslet, že toto je boj, který vyhrajeme jednou a navždy. Musíme vytrvat a pokračovat ve vytrvání s vědomím, že boj v žádném bodě nevyhrajeme. Vyhrajeme pouze, když budeme mít velmi silné nástroje.

Dovolte mi, abych zdůraznila, jak velmi jsem spokojená se zprávou paní Sbarbatiové. Chtěla bych však upozornit na pozměňovací návrhy, které se nám podařilo začlenit do zprávy díky značnému úsilí. Především teď Parlament může dát k soudu případy, kdy instituce nerespektují veřejného ochránce práv. Naprosto rozhodující je, aby se to uplatňovalo v praxi a abychom se před celým světem pouze nevychloubali. Máme instituci veřejného ochránce práv, máme Výbor pro stížnosti občanů, a stále to neznamená nic víc než slova a další slova. Tato oblast má však obrovský význam.

Druhý aspekt se týká Evropské investiční banky. Častokrát nebyla banka tak „milá“, jak by měla být. Často jednala jakoby pomáhala velkým průmyslovým odvětvím a je naprosto rozhodující, aby občané, kteří by měli využívat výhody bankovní činnosti v zemích mimo Evropu, měli možnost předložit svoje záležitosti veřejnému ochránci práv. Je skutečně dost šokující, že jsou odmítáni z důvodu, že nejsou občany EU a že nemohou vyjádřit svůj názor. Jednali s nimi povýšeným a arogantním způsobem, a proto jsem též velmi ráda, že se ve zprávě zdůrazňuje, že tito občané budou mít přirozeně možnost stěžovat si u veřejného ochránce práv.

Nakonec mi dovolte říci, že je důležité zdůraznit, že veřejný ochránce práv má též pravomoci v mezivládních oblastech v rámci třetího pilíře. Celkově jsme díky této zprávě učinili velký krok vpřed a velmi doufám, že orgány jako Komise a Parlament to vezmou vážně.

  Dimitrios Papadimoulis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Vážená paní předsedající, dnešní diskuse a vynikající práce, kterou evropský veřejný ochránce práv pan Diamandourois vykonal za poslední čtyři a půl roku a také vynikající zpráva paní Sbarbatiové poskytují Evropskému parlamentu a Komisi informace o tom, jak veřejnost vnímá instituce EU.

Velká část veřejnosti volá po větší transparentnosti a příkladné správě, které obě jsou málo viditelné.

Všiml jsem si několika znepokojujících náznaků ve zprávě pana Diamandourose. Méně případů bylo vyřešeno smírným narovnáním. Klesl počet případů, ve kterých Komise (vidím, že paní místopředsedkyně neposlouchá) dodržela doporučení evropského veřejného ochránce práv.

Nestačí evropskému ochránci práv gratulovat, paní předsedající, musíme poslouchat jeho doporučení. Pan Diamandouros celkem správně požaduje rozšíření svých pravomocí na problematiku třetího pilíře, čímž by se poskytla větší transparentnost a kontrola. Žádá o změnu statutu evropského veřejného ochránce práv, aby mohl pracovat ještě efektivněji.

Věřím, že má podporu Evropského parlamentu, ale potřebuje i podporu Komise, a to nejen slovně, ale i na základě činů.

  Luca Romagnoli, jménem skupiny ITS. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ve zprávě paní Sbarbatiové jsme si přečetli, že podle statistik z roku 2006 víc než 90 % z přibližně 3 800 stížností pocházelo od jednotlivců, což je velmi zajímavá skutečnost. Paní Sbarbatiová též říká, že většina stížností pochází z větších členských států s větší populací, ale pokračuje tím, že tento počet se mění, když uvažujeme poměr mezi populací a počtem stížností, kde Lucembursko, a nově přistupující země Malta, Kypr a Slovinsko jsou první s největším počtem stížností. Podle mého názoru to odráží skutečnost, že otázky evropské povahy a evropských pravomocí a právních předpisů jsou největším problémem každodenní práce veřejného ochránce práv.

Podle mého názoru je však zajímavé všimnout si, že by bylo užitečnější mít funkční veřejné ochránce práv v těchto zemích a především v Itálii, než evropského veřejného ochránce práv. Pokud si dobře vzpomínám, četl jsem, že 95 % přezkoumaných případů nepatří do mandátu evropského veřejného ochránce práv, jelikož stížnosti byly namířeny proti instituci nebo orgánu Společenství.

Případy nesprávných úředních postupů souvisí s nedostatkem transparentnosti, nespravedlivostí, zneužíváním pravomoci, právními omyly atd. Neexistují údaje o správní neúčinnosti a nespravedlivosti v mé zemi a jsem si jistý, že pokud by takové údaje existovaly a předložili bychom je evropskému veřejnému ochránci práv, Itálie by jednoznačně vedla, především co se týče levicové vlády mé země.

Není překvapující, že nesprávné použití práva Komise postupovat podle vlastního uvážení je na prvním místě na stupnici hodnocení, a proto bych chtěl vyzvat evropského veřejného ochránce práv, aby pozorněji přezkoumal vztahy mezi občany, Komisí a Parlamentem.

Též souhlasím, že rozsah působení veřejného ochránce práv by se měl rozšířit tak, aby zahrnoval ochranu menšin, rodinné problémy, ochranu osobních údajů a práva vězňů a z tohoto důvodu podporuji pozměňovací návrh pana Mavrommatise. Nepodporuji však, paní Sbarbatiová a pane Mavrommatisi, nabádání k vyšetřování v rámci tzv. třetího pilíře. Není to správné a já s tím nesouhlasím. Chtěl bych však pogratulovat paní Sbarbatiové k její produktivní spolupráci s evropským veřejným ochráncem práv.

  Robert Atkins (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, rád bych pogratuloval zpravodajce a jejím prostřednictvím kolegovi, panu Mavrommatisovi, a také především samotnému veřejnému ochránci práv k dalšímu úspěšnému roku.

Přibližně tři sta stížností měsíčně je obrovská pracovní zátěž a rovná se rostoucímu zájmu o systém, ale též rostoucím obavám v souvislosti s nesprávnými úředními postupy. Zatímco se mnoho případů řeší formou spolupráce, veřejný ochránce práv v kritické poznámce odkazuje na nárůst, kterému čelí. To se musí zlepšit nebo bude muset Parlament najít způsoby, jak přesvědčit Komisi, aby byla nápomocna a aby jednala podle závěrů, ke kterým se dopracoval veřejný ochránce práv.

Veřejný ochránce práv činí mnoho komentářů. Chtěl bych jeden vybrat: „Nejsem si jist, zda občané rozumějí častým prohlášením institucí, že se chtějí „dostat blíže k občanům“ a skutečnosti, že potom tyto instituce často nevyužijí pro zlepšení vztahů příležitosti, které jim veřejný ochránce práv poskytne.“ Služba veřejného ochránce práv by měla a také funguje ruku v ruce s Petičním výborem, ale Komise musí vytvořit kulturu služeb a nevyhýbat se problémům a ministři a stálí zástupci musí pochopit důležitost kladné odpovědi na křivdy způsobené voličům a občanům, vznesené buď prostřednictvím veřejného ochránce práv či Petičního výboru.

Nakonec bych rád stručně reagoval na vynikající zvláštní zprávu veřejného ochránce práv, především na část týkající se stížnosti vůči úřadu OLAF. Jako zpravodaj Petičního výboru pro tuto otázku bych rád uvedl, že vzhledem k dokončenému soudnímu jednání souvisejícímu s tímto případem nedovolím, aby byla tato otázka smetena pod stůl. Přezkoumá se ihned, jak to bude prakticky možné.

Na závěr bych opět rád poděkoval nejen vám, paní předsedající, za vaši milou přítomnost, ale také veřejnému ochránci práv a komisařce za jejich přítomnost.

  Maria Matsouková (PSE). – (EL) Vážená paní předsedající, zdá se, že začínáme chápat, jak velmi je důležité, aby evropští občané cítili blízkost Unie prostřednictvím demokratických a především transparentních institucí.

Evropský veřejný ochránce práv je institucí v pravém smyslu pro přijímání stížností od občanů. Rozhodně je též institucí, která umožní občanům pocítit, že Unie řeší a odpovídá na jejich problémy. Zdá se, že administrativní chyby se uznávají a napravují.

Ráda bych pogratulovala zpravodajce za názory prezentované ve zprávě. Zpravodajka správně identifikuje demokratický charakter úlohy evropského veřejného ochránce práv.

Trápí mě však, že i když ubylo příkladů nesprávného úředního postupu, kritické poznámky veřejného ochránce práv v případech, kdy bylo dosaženo smírného urovnání, nebyly v uspokojivé míře akceptovány institucionálními orgány.

Zpravodajka má pravdu, když nám připomíná právo Parlamentu odvolat se na soud i přesto, že se samozřejmě upřednostňuje toto právo nevyužívat. Všichni, kdo tu dnes jsme, však musíme pochopit, že my sami jsme instituce – a důsledkem toho je, že spolehlivost institucí závisí na našem postoji.

Také plně souhlasím s názorem zpravodajky, že je potřeba přijmout vyvážený, ale energický způsob plnění povinností.

Veřejný ochránce práv není, nemůže a neměl by být pouze obrazem demokracie v EU. Musíme to vzít na vědomí, učinit z toho naše společné rozhodnutí a především přijmout zodpovědnost. Jinými slovy musíme pevně stát za svými rozhodnutími, ale především musíme transparentněji přistupovat k našim záležitostem.

  Marios Matsakis (ALDE). - Vážená paní předsedající, nejdůležitějším aspektem existence EU a jejích institucí je prosazovat základní zásady spravedlnosti, demokracie a dodržování lidských práv, především s ohledem na občany Evropy. Naše Unie by neměla žádný raison d’ętre ani funkční účel, kdyby jejím hlavním cílem nebylo poskytovat spravedlivou, úplnou a účinnou službu obyvatelům Evropy.

Evropský občan byl, je a vždy bude centrem našeho úsilí jakožto funkční Unie. To je především důvod, proč má činnost veřejného ochránce práv prvořadý význam. Je to proto, že veřejný ochránce práv je přítel, strážce evropských občanů a nástroj, jehož pomocí jsou instituce a orgány Společenství hnané k zodpovědnosti, zda náležitě posloužily občanovi a zda jsou vinny nesprávným úředním postupem nebo špatnou správou.

Vítáme výroční zprávu pana Diamandourose za rok 2006 a gratulujeme a děkujeme mu za velmi dobrou práci, kterou odvedl spolu se svými spolupracovníky při prosazování práv evropských občanů. Zároveň blahopřejeme zpravodajce, paní Sbarbatiové, k vynikající zprávě, která obsahuje mnoho důležitých bodů a návrhů. Za velmi zajímavý považuji například návrh v bodu 12, který ve skutečnosti nabádá veřejného ochránce práv, aby každoročně vypracovával a vydával seznam odstrašujících a vynikajících příkladů služeb správy EU.

Dovolte mi zdůraznit, že náležité fungování veřejného ochránce práv musí nezbytně v některých případech vést k nepopulárnosti v některých službách. V takových případech si veřejný ochránce práv zaslouží, a musí mít jistotu, že bude mít naší plnou podporu.

Také bych chtěl pochválit aktivní podporu a spolupráci, kterou Petiční výbor prokazuje veřejnému ochránci práv při plnění jeho povinností. Práce obou těchto subjektů je velmi často propojená a hladká spolupráce se oceňuje a uznává.

  Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Vážená paní předsedající, zastupuji Polsko, zemi, která je statisticky na pátém místě, pokud jde o množství stížností předložených evropskému veřejnému ochránci práv. Každá šestnáctá stížnost předložená veřejnému ochránci práv pochází z mé země. Téměř každá dvacátá stížnost je napsaná polsky. Samozřejmě hovořím v absolutních číslech, protože v počtu předložených stížností na obyvatele jsou Lucembursko, Malta a Kypr daleko aktivnější než moji spoluobčané.

Bylo by dobré zdůraznit, že minulý rok evropský veřejných ochránce práv dostal méně stížností než v roce 2005. Víc než 200 stížností pochází od společností a sdružení, což je 18krát více než počet stížností od jednotlivců.

Dá se říci, že fungování evropského veřejného ochránce práv je nejlepším ukazatelem počítačového využití v Evropské unii. Dvanáct z 20 stížností bylo předloženo elektronicky.

Na druhé straně je skutečnost, že skoro čtyři z pěti stížností nepatří do pravomoci evropského veřejného ochránce práv ukazatelem nedostatku vědomostí evropských občanů. To dokazuje, že instituce se považuje za schránku i těch problémů, které se netýkají institucí EU a které by podle definice měl monitorovat evropský veřejný ochránce práv. Evropané jednoznačně cítí, že evropský veřejný ochránce práv má právo prásknout bičem nad každým.

Na závěr bych rád vyjádřil spokojenost, že Evropského parlamentu se týkalo jen 8 % vyšetřování veřejného ochránce práv v porovnání se 66 % týkajícími se Evropské komise.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). - (SV) Děkuji, paní předsedající. Kritika veřejného ochránce práv týkající se nedostatku transparentnosti je potřebná a skutečně velmi potřebná kritika. Též vítám návrh Parlamentu, aby veřejný ochránce práv uskutečnil studii praktického dosahu kritických poznámek, které byly vydány kromě jiného ve vztahu ke Komisi. Parlament je určitě často spojován s kritikou ostatních institucí, ale ve skutečnosti má sám Parlament dobrý důvod, aby kritizoval sám sebe. Veřejný ochránce práv nedávno požádal Parlament, aby zveřejnil informace o platbách, které poslanci dostávají na cestování a zaměstnávání, ale Parlament tyto informace zveřejnit odmítl odvolávaje se na to, že jde o porušení ochrany údajů. Jsem přesvědčená, že to byla jen záminka, a říkám to s podporou evropského inspektora ochrany údajů. Platy zaměstnanců jsou zjevně veřejnými dokumenty. Je čas, aby Parlament objasnil své platby. Pouze ti, kteří zaměstnávají zaměstnance na základě smluv o otroctví nebo jiných podobných smluv se musí bát transparentnosti. Určitě to není proto, že se někteří poslanci bojí, že nebudou opět zvoleni v roce 2009, kdyby se v médiích objevily informace o tom, jak se v některých případech přistupuje k zaměstnancům, a říkám v některých případech. Děkuji.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). - (EL) Vážená paní předsedající, ráda bych samozřejmě připomněla, že řešíme 10. zprávu veřejného ochránce práv, který v roce 2006 dostal 3 889 dopisů nebo e-mailů se stížnostmi, z nichž 3 619 zaslali jednotliví členové veřejnosti.

Z 3 889 stížností bylo 3 051 mimo provomoc. Jinými slovy, jeden rok přijal veřejný ochránce práv 838 stížností v rámci své pravomoci. Proto si myslím, že oddělení veřejného ochránce práv je dost velké, pokud jde o zaměstnance a zdroje, aby dokázalo vyřešit 838 stížností, které se samozřejmě týkají především nesprávných úředních postupů Komise a Úřadu pro výběr personálu a v menším rozsahu Evropského parlamentu a Rady.

Samozřejmě je chvályhodné, že veřejný ochránce práv vydává seznam nejlepších správních postupů. Nevím však, zda jeho oddělení umožňuje občanům stěžovat si na provoz jeho vlastního oddělení. Je mi líto, že správa Petičního výboru nás odkazuje pouze na Úřad pro výběr personálu, a nikoli na oddělení evropského veřejného ochránce práv, kde až doposud nebylo provedeno podrobné přezkoumání ex officio.

Proto nechceme změnu statutu veřejného ochránce práv, ale spíše posílení práv, které jsme mu už udělili. To by mu mělo umožnit prokázat náležitou úctu občanům, aktivně přistupovat k náležité správě evropských institucí a respektovat osobní údaje občanů, poslanců Evropského parlamentu a zaměstnanců, kteří žádali o zachování mlčenlivosti. Evropský soudní dvůr by měl pracovat samostatně, bez zásahu veřejného ochránce práv, a měly by být respektovány mezinárodní agentury, které pracují samostatně s cílem chránit základní práva.

Naše podpora evropského veřejného ochránce práv není neomezená.

  Proinsias De Rossa (PSE). - Vážená paní předsedající, rád bych začal poděkováním panu veřejnému ochránci práv Diamandourosovi a paní Sbarbatiové za vynikající práci na zprávě veřejného ochránce práv. Je důležité, že tato rozprava probíhá v hlavním čase parlamentního plenárního pracovního dne, v době kdy může mít vysoký veřejný profil.

Služba, kterou veřejný ochránce práv poskytuje, je pro občana extrémně důležitá: zlepšuje kladné propojení mezi evropskými institucemi a občany a obohacuje legitimitu práce, kterou vykonáváme v institucích, ať už v Parlamentě, Komisi nebo Radě.

Služba se neustále rozvíjí, což paní Sbarbatiová správně zdůrazňuje ve své zprávě, v níž navrhuje několik návrhů, a také sám veřejný ochránce práv navrhuje několik návrhů o tom, jak by měl pokračovat ve zlepšení. Myšlenka rozšířit vztahy se zprostředkovateli, kteří se budou zabývat problematikou menšin a dětí je určitě důležitým vývojem.

V systému zároveň existuje odpor: odpor proti transparentnosti, odpor proti společnému kodexu správného administrativního jednání všech institucí a také odpor proti aktualizaci mandátu veřejného ochránce práv. Jsem přesvědčen, že by Evropský parlament měl aktivněji řešit například otázky transparentnosti a podporuji výzvu veřejného ochránce práv Parlamentu, aby transparentněji zveřejňoval příspěvky vyplácené poslancům.

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). - (PL) Vážená paní předsedající, aktivity evropského veřejného ochránce práv dávají občanům EU pocit, že jsou do určité míry chráněni před nevhodnými kroky přijatými institucemi EU. Předložený materiál vyvolává některé otázky. Především největší počet stížností předložených veřejnému ochránci práv se týká Evropské komise, Evropského úřadu pro výběr personálu a Evropského parlamentu. Neschopnost evropských institucí, kromě veřejného ochránce práv, uplatňovat Evropský kodex správného administrativního jednání v souladu s usnesením Evropského parlamentu z roku 2001 může být přispívajícím faktorem. Dalším bodem je, že 78,5 % záležitostí předložených veřejnému ochránci práv nepatří do jeho působnosti a 93,7 % těchto stížností se netýká orgánů nebo institucí EU. To naznačuje, že naši občané nemají dostatek informací o práci veřejného ochránce práv nebo že z různých důvodů nedokáží zajistit řešení svých problémů ve vlastních zemích. Tuto záležitost je třeba přezkoumat. Třetím bodem je, že veřejný ochránce práv by měl mít pravomoci, které jsou potřebné k rychlému odstranění nesprávných úředních postupů, jež jsou zdrojem stížností.

Chtěl bych poděkovat zpravodajce za vynikající zprávu.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, chtěla bych v této diskusi přivítat hosty z řad občanů. Doufám, že po prezentaci jeho dvanácti měsíční práce, na kterou byl vyhrazen velmi krátký čas, chápou úlohu veřejného ochránce práv.

Je škoda, že veřejný ochránce práv přijímá tolik případů, jejichž řešení není v jeho pravomoci, ale chápu, že je přesměrovává na příslušná místa. To je třeba říci lidem, kteří tuto rozpravu poslouchají. Ty případy se nevyřadí, ale zasílají se na správná místa. To, že řešíte určité množství případů a vydáváte usnesení je pozitivní, ale je třeba vykonat víc práce, abychom informovali lidi o tom, co děláte a jak to děláte, a abychom dostali na váš stůl ještě víc případů. To nikomu neublíží, protože jsem si jistá, že to malé množství stížností, které řešíte, ve skutečnosti neodráží problémy nesprávného úředního postupu.

Co se týče Komise, celkem se mi líbí myšlenka kultury služby, ale nejsem si zcela jistá, zda Komise interně používá přístup cukru a biče k zajištění kultury služby. Toto by se mělo realizovat prostřednictvím právních předpisů. Existují sankce pro divize či jednotlivce, kteří se podílejí na nesprávných úředních postupech týkajících se občanů? Možná bychom se na to měli podívat blíže.

Líbí se mi myšlenka stanovit ukázkové a odstrašující příklady plnění, abychom je mohli porovnat, ale je třeba si uvědomit, že lidé chtějí nakonec výsledky a kladná řešení. Lidem v Irsku neustále opakuji, že Petiční výbor nemá obrovské pravomoci, ale že díky naší činnosti působíme jako nátlakový prostředek k přijetí kroků. Přála bych si, abychom měli více pravomocí, ale minimálně můžeme použít nátlak s cílem dosáhnout výsledků pro naše občany. Je nezajímá proces. Chtějí pozitivní výsledky.

Pane Diamandourosi, přeji vám mnoho úspěchů ve vaší letošní činnosti a doufám, že budete pokračovat stejně jako v minulosti. Ubezpečuji vás, že budu v Irsku pracovat tak, abychom o vás v budoucnosti věděli daleko víc.

  Inés Ayala Sender (PSE). - (ES) Vážená paní předsedající, především bych chtěla poděkovat panu Diamandourosovi za jeho zprávu a ocenit obrovské množství práce, kterou vykonala komisařka Wallströmová a chtěla bych pogratulovat paní Sbarbatiové k její zprávě, která slouží jako návod na hodnocení zlepšení, které očekáváme v letech 2007 a 2008.

Vítáme obsah současné zprávy, která dokazuje, že úloha evropského ochránce práv byla založena a zakotvena; též dokazuje zvýšený kontakt autorit s občany.

Já osobně vítám především dohodu se současnou španělskou vládou o používání úředních jazyků – baskického, katalánského, galicijského –, což přiblíží občanům Španělska jejich práva bez snížení funkčnosti Španělska a bude velmi pomáhat v budoucích smlouvách se státními příslušníky třetích zemí.

Jsou tu však i jiné aspekty, na které poukazuje i pan Diamandouros a které jsou zdrojem obav: víc než 75 % stížností se netýká evropských pravomocí, ale vnitrostátních a regionálních pravomocí. Proto zastávám názor, že je velmi důležité posílit komunikační strategii evropské sítě veřejných ochránců práv s cílem napravit tuto situaci.

Dalším zdůrazněným problémem je řešení případů nesprávného úředního postupu smírnou dohodou nebo konsensem. My, obdivovatelé veřejného ochránce práv, naléháme, aby vylepšil své know-how a obnovil v tomto směru efektivitu. Přesvědčování je lepší než nucení.

Nakonec bych chtěla ještě říci, že by bylo ironické, kdyby legitimní ambice současného veřejného ochránce práv usilující o uplatnění kodexu správného administrativního jednání vedla k tomu, že by víc pracoval mimo svůj úřad.

  Simon Busuttil (PPE-DE). - (MT) Děkuji, paní předsedající. Úřad veřejného ochránce práv je v současnosti dobře etablovaný a rád bych mu poblahopřál k dobré práci. Musíme se dívat do budoucnosti s cílem zajistit, aby nástroje, které mají občané k dispozici pro nápravu, byly jasné, všem známé a aby fungovaly efektivně. V současnosti existuje mnoho nejasností v souvislosti s tím, kam mají občané jít, když si chtějí stěžovat. Někteří si stěžují Petičnímu výboru, někteří Komisi, někteří veřejnému ochránci práv a někteří každému, což způsobuje velké zmatky, zdvojenou práci a zbytečné výdaje, kterým se lze vyhnout. Proto, jak správně podotkla paní komisařka Wallströmová, je potřeba koordinovat instituce, které řeší a rozhodují o stížnostech. Například by se měla jednoznačně stanovit doba, v rámci které musí tyto agentury odpovědět občanům po přijetí stížností a též maximální lhůta pro konečnou odpověď. Neustále všichni slyšíme o stížnostech, které byly vzneseny před lety a stále čekají na vyřešení. Jak řekla moje kolegyně paní McGuinnessová, pokud bude stížnost zaslána nesprávné agentuře, tato agentura by neměla odpovídat záporně, ale měla by stížnost poslat správné agentuře. V poslední řadě, když občan formuluje svou žádost nesprávným způsobem, protože konec konců ne všichni občané jsou právníci, mělo by se vynaložit větší úsilí na to, aby se příjemce žádosti nad žádostí zamyslel a aby ji automaticky nepovažoval za nepřijatelnou. Myslím si, že jsme učinili velký krok vpřed a ještě jednou bych chtěl pogratulovat veřejnému ochránci práv, ale stále ještě máme před sebou velmi mnoho práce. Děkuji mnohokrát.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). - (PL) Ráda bych vyjádřila spokojenost, že evropský veřejný ochránce práv plní své funkce vyváženě a dynamicky, pokud jde o stížnosti, kterých bylo 3 830 v roce 2006, a též pokud jde o řízení a dokončování vyšetřování. Povzbudivé jsou též dobré vztahy mezi veřejným ochráncem práv a evropskými orgány a institucemi a povzbuzení občanů, aby uplatňovaly svá práva. V rámci diskuse o této zprávě bych ráda zdůraznila jak je důležité zajistit potřebný rozpočet a personální zdroje s cílem zajistit rychlé a objektivní odpovědi na otázky, stížnosti a petice občanů. Je jasné, že všechny instituce by měly s veřejným ochráncem práv konstruktivně pracovat na kterékoliv úrovni procesu a veřejný ochránce práv by měl předkládat Parlamentu návrhy, které podle jeho názoru pomohou zlepšit postupy a zefektivnit tuto spolupráci.

Při gratulaci profesoru Diamandourosovi za dosažené cíle v rámci jeho práce veřejného obhájce práv bych jej zároveň chtěla povzbudit, aby pokračoval ve svém úsilí, a podpořit jej v aktivitách vedoucích k tomu, že se v očích evropských občanů stane ručitelem správných úředních postupů v institucích EU.

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Jsem ráda, že deset let po založení instituce veřejného ochránce práv vývoj jeho úlohy a činností v procesu ochrany evropských občanů.

Zpráva o činnosti za rok 2006 nám dokazuje, že v současnosti mají evropští občané k dispozici skutečně příslušný soud, kde se mohou bránit vůči kterékoli instituci a ve skutečnosti předcházet a poukazovat na nesprávné fungování. Jinými slovy, v současnosti mluvíme o skutečném nástroji demokratické kontroly prováděné autonomním a transparentním způsobem, který bude přínosem pro Evropskou unii. Kromě toho jsem vděčná zpravodajce Evropského parlamentu za zdůraznění aspektů aktuální činnosti veřejného ochránce práv, které je potřeba zlepšit. Především je mi líto, že existuje mnoho stížností občanů, kteří nedostali požadované informace ve vlastním jazyce. To dokazuje, že v Evropě máme stále problémy zajistit lingvistická práva a rovnost občanů. Na sklonku roku 2008, který má být rokem mezikulturního dialogu, jsme nuceni napravit tyto nedostatky, které jsou v rozporu se základními hodnotami Evropské unie.

Osobně vítám komunikační strategii evropského veřejného ochránce práv a zdůrazňuji potřebu její konsolidace. Současné statistiky související se stížnostmi, které přesahují pravomoci veřejného ochránce práv, jsou smutným zjištěním, že neexistuje uspokojivá informační úroveň občanů a též jejich chápání a informovanost o rozsahu působnosti veřejného ochránce práv a jiných institucí.

  Andrzej Jan Szejna (PSE). - (PL) Vážená paní předsedající, pane veřejný ochránce práv, nejprve bych rád pogratuloval profesorovi za jeho vynikající dosažené výsledky a práci pro demokracii a dodržování občanských práv v Evropské unii.

Evropský veřejný ochránce práv je jedním z hlavních orgánů demokratického života Evropské unie. Měl by hlídat demokratickou rovnost všech evropských občanů a vystupovat jako zprostředkovatel mezi občany a orgány veřejné správy Společenství, které z různých důvodů nedodržují stanovené normy. Povzbudivé jsou informace obsažené ve zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2006, které potvrzují jeho dynamickou účast na veřejném životě Společenství a aktivní spolupráci s evropskými občany a administrativními orgány Evropské unie.

Aby se zvýšila účinnost činnosti veřejného ochránce práv, bylo by dobré zvážit možnost vypracovat seznamy s nejlepšími úředními postupy s ukázkovými nebo výjimečnými případy, kterými se veřejný ochránce práv zabýval v příslušném roce, a také seznam případů, v kterých byly kroky přijaté institucemi nepatřičné. Kromě toho je potřeba, za účelem zajištění úplné a rozhodující účasti veřejného ochránce práv, podpořit myšlenku, že veřejný ochránce práv by měl též provádět vyšetřování v tzv. třetím pilíři, tj. spolupráce policie a soudů v trestních záležitostech, která by se rozšířila i na činnost Europolu.

  Nikiforos Diamandouros, veřejný ochránce práv. − Vážená paní předsedající, především bych rád poděkoval paní Sbarbatiové, zpravodajce, která představila mojí výroční zprávu za rok 2006 na letošním plenárním zasedání. Též bych rád poděkoval velkému počtu poslanců, kteří si skutečně našli čas a poskytli komentář k mé zprávě. Jsem velmi vděčen za prokázaný zájem a poučení.

Pokud jde o paní Sbarbatiovou, dovolte mi říci, že jsem, samozřejmě, velmi úzce spolupracoval a mám zájem pokračovat v úzké spolupráci s Petičním výborem, s nímž mám výborné vztahy. Petiční výbor a veřejný ochránce práv budou nadále hlavním nástrojem, jehož prostřednictvím bude moci tento důstojný orgán řešit přístup občanů k evropským institucím. Vaše poznámky beru v úvahu. Mohu vám říci, že jak jistě víte jsem sám inicioval vyšetřování související s Evropským úřadem pro výběr personálu a chci to tomuto orgánu oznámit. Též mám velký zájem a chci důsledně monitorovat vývoj na evropských školách.

Chtěl bych poděkovat paní Wallströmové za její postřehy. Všiml jsem si, zaznamenala zvýšení počtu případů, ve kterých se Komise omluvila za postupy, při nichž nedodržela osvědčené postupy. Jsem jí velmi vděčný za tento postřeh. V blízké budoucnosti se setkám s paní Wallströmovou a s generálními řediteli Komise a koordinátory všech služeb, které se týkají veřejného ochránce práv především s cílem zajistit lepší koordinaci a lepší výsledky. To naznačuje, jak úzce spolupracuji s Komisí a doufám, že budu schopen dosáhnout lepších výsledků, které vám příští rok oznámím ve své zprávě a které samozřejmě oznámím občanům. Zahrnuje to též porušení právních předpisů, kterým se budu též zabývat.

Obecně bych rád řekl, že jsem vám velmi vděčný za všeobecnou podporu široké škály otázek jako je kultura služby, která stojí uprostřed mého zájmu; za vaše odkazy související s potřebou zvýšení zdrojů veřejného ochránce práv; za vaší podporu problematiky Listiny základních práv a statutu; a za vaší výzvu k větší zodpovědnosti, což je pro mě, samozřejmě, mimořádně důležité. Též bych vám rád řekl, že od tohoto roku jsem začal vyvíjet koncentrované úsilí na podporu obchodních sdružení, která stojí v protikladu k jednotlivcům a která též potřebují být informována o svých právech.

Vzhledem k časové tísni mi dovolte nepřepínat jazyky, ale nejprve bych chtěl říci paní McGuinnessové a též paní Panayotopoulosové-Cassiotouové, že se mi podařilo pomoci 70 % ze 70 %, které jsou mimo můj mandát. Proto moje práce nezahrnuje pouze procento patřící do mého mandátu, jelikož kromě toho moji zaměstnanci vyvíjejí velkou část úsilí na pomoc každému jednotlivému občanu, který se na nás obrátí, třeba i s otázkou nepatřící do mého mandátu, a odkazují jej na příslušnou instituci ať už evropské či vnitrostátní úrovně. Z tohoto důvodu moje práce zahrnuje 3 830 případů, nikoli 885.

Teď mi dovolte změnit jazyky.

, veřejný ochránce práv. (EL) Paní Panayiotopoulosová, chtěl bych vás ujistit, že evropský veřejný ochránce práv si plně uvědomuje svou povinnost pracovat v rámci zákonných omezení. Samozřejmě, vždy bude pracovat v souladu se základní zásadou odpovědnosti vůči Parlamentu a vůči vám, a vždy si bude silně uvědomovat svou odpovědnost.

, veřejný ochránce práv. − V poslední řadě dělám, co mohu pro podporu vytvoření instituce národního veřejného ochránce práv v Itálii. Zemi jsem navštívil čtyři či pětkrát a budu v tom pokračovat a doufat, že v blízké budoucnosti budeme moci přivítat mezi námi italského národního veřejného ochránce práv.

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vážená paní předsedající, chtěla bych odpovědět na dvě přímé otázky.

První se týká reformy statutu veřejného ochránce práv. Mohu říci, že od samého počátku nás veřejný ochránce práv informoval o práci na novém statutu a byli jsme v obraze. Samozřejmě, jsou věci, které můžeme lehce schválit, jiné jsou komplikovanější. Komise formálně vyjádří svůj názor až když Parlament vypracuje návrhy. Též jsme se setkali s paní Jäätteenmäkiovou a se zájmem očekáváme její zprávu.

Druhá přímá otázka byla od paní McGuinnessové o přístupu cukru a biče a zda jej uplatňuji. Ne, ne dostatečně, řekl bych – nebo ještě ne. Ale v posledním období jsme se snažili víc zviditelnit tyto otázky a též vytvořit v rámci Komise vlastnictví pro každé generální ředitelství a prostřednictvím všech hierarchických úrovní v Komisi. Myslím si, že vytvoření takového pocitu odpovědnosti a zviditelnění nám pomůže povzbudit a někdy též dát na vědomí, že nesouhlasíme s tím, jak jednotliví úředníci řeší případy. Myslím si, že zřídkakdy udělá chybu sám úředník; jde spíše o kulturu. Jde o zažité postupy, které je potřeba změnit. Myslím si, že reformy, které jsme přijali, nás posunou správným směrem.

Nakonec mi dovolte připomenout jednu věc, kterou doufám přijme Komise i Evropský parlament: na našich návrzích pracujeme se shrnutím připomínek občanů. Abychom se přiblížili občanům, musíme se vyjadřovat nikoli v žargonu EU, ale jednoduchým jazykem a myslím si, že to pomůže.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat za chvíli.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Véronique Mathieu (PPE-DE) písemně. – (FR) Zpráva paní Sbarbatiové o aktivitách evropského veřejného ochránce práv je důkazem její úcty k instituci, která byla založená Maastrichtskou smlouvou v roce 1992 na ochranu evropských občanů v případě nesprávných úředních postupů institucí Společenství. Ve zprávě jsou správně zdůrazněny určité priority veřejného ochránce práv v budoucnosti: například důležitost spolupráce s veřejným ochráncem práv v členských státech a návrh na lepší interní dohled řízení orgánů EU.

Vyvolává to dvě otázky, které jsme však na vlastní riziko vynechali z evropské diskuse. Na jedné straně musí činnost veřejného ochránce práv obsahovat přezkoumání profilu instituce a dostupnosti v rámci Evropy. Zaznamenáváme však klesající trend v počtu případů předložených veřejnému ochránci práv (3 830 v roce 2006, což představuje pokles o 2 % oproti roku 2005) a tendencí je, že stížnosti přicházejí z členských států, kde už existuje kultura, že lidé vznášejí problémy na příslušné vnitrostátní instituce.

Na druhé straně zpráva obsahuje otázku rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv (co se týče přístupu k dokumentům a bezpodmínečného vyslechnutí svědků). Neměl by být umožněn žádný pozměňovací návrh ke statutu veřejného ochránce práv, kterým by se zakryla úloha Petičního výboru, jenž získal oprávněnost přímo z volebních uren.

CS(Zasedání bylo přerušeno v 11:20 a pokračovalo v 11:30)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

3. Označování původu (písemné prohlášení): viz zápis

4. Sdělení předsednictva

  Předseda. − Dámy a pánové, konference předsedů přijala jednomyslné rozhodnutí, které vám předkládám a odvolávám se především na Radu.

V kontextu úvah o návrhu komise na změnu a doplnění nařízení o financování evropských politických stran včera Výbor stálých zástupců rozhodl rozdělit návrh Komise na dvě části a přijmout potřebné pozměňovací návrhy k nařízení o rozpočtových pravidlech v samostatném právním nástroji, který bude vytvořen na právním základě vztahujícím se k pozměňovacím návrhům k nařízení o rozpočtových pravidlech.

To by znamenalo, že klíčové prvky tohoto legislativního procesu by byly vyňaty z oblasti parlamentního spolurozhodování a Komise, v rozporu se svým přesvědčením, by musela připravit nový návrh a bylo by nutné nebo minimálně by se doporučovalo konzultovat s Účetním dvorem.

Evropský parlament vyzývá Radu, aby zvážila své rozhodnutí. Pozměňovací návrhy k nařízení o politických stranách navržené Komisí musí překonat praktické problémy, které vznikly při jeho uplatňování. Měly by též umožňovat pokračovat v podpoře rozvoje politických nadací na evropské úrovni, která hraje významnou úlohu při otvírání politických procesů kontrole veřejnosti. Z těchto důvodů je nezbytné, aby navrhované nařízení nabylo účinnosti co nejdříve.

Dne 22. října přijal Výbor pro ústavní záležitosti zprávu vyjadřující ochotu najít s Radou kompromis pro přípravu podmínek k rychlému přijetí navrhovaného nařízení.

Rozdělení tohoto nástroje stálými zástupci toto úsilí překazilo. Je právně zbytečné, podkopává právo iniciativy Komise, zmenšuje práva Parlamentu a pravděpodobně způsobí výrazné zpoždění.

Jménem konference předsedů vyzývám Radu, aby vrátila rozhodnutí stálých zástupců na ministerskou úroveň.

Byl jsem vyzván, abych dokončil řeč, ale pak nebude prostor na diskusi.

  Jo Leinen (PSE), předseda Výboru pro ústavní záležitosti. – (DE) Vážený pane předsedo, jsem vám velmi vděčný za vaše prohlášení, a též jsem vděčný konferenci předsedů. Vyloučení Evropského parlamentu – shromáždění lidí na evropské úrovni – z legislativního procesu souvisejícího s nařízením o evropských politických stranách je velmi závažné. Týká se to skutečně nás všech bez ohledu na naši stranickou příslušnost. Je nemyslitelné, aby byrokracie na některých ministerstvech financí, a pak vlády, rozhodovaly o těchto otázkách místo shromáždění zástupců občanů EU. Neměli bychom to trpět! Co se týče rozpočtu na rok 2008, dovolte mi říci, že národní vlády mají přání, která dokáží splnit jen spolu s námi. Při řešení rozpočtu na rok 2008 by měl Parlament mít na paměti včerejší rozhodnutí Rady, pokud jde o nařízení o evropských politických stranách. Děkuji za vaše prohlášení. Tuto otázku jsme ještě nevyřešili.

  Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vážený pane předsedo, pokud tato sněmovna rozuměla tomu, co jste řekl, výbor Coreper se rozhodl rozdělit návrh Komise na dva právní dokumenty: nařízení podle článku 199, na které se vztahuje spolurozhodování, o politických nadacích a kampaních a nařízení podle článku 279, které představuje konzultaci Parlamentu a Účetního dvora při finančních výjimkách.

Komise byla proti rozdělení návrhu z právních, ale i politických důvodů. Rozhodnutí představuje nejasnosti, pokud jde o načasování, chceme-li, aby návrh nabyl účinnosti před koncem roku a aby nadace mohly plně fungovat před začátkem roku 2009. To je hlavní myšlenka celého návrhu. Též si myslíme, že celý návrh je potřeba schválit spolurozhodovacím postupem podle článku 199 smlouvy. Proto je nám líto, že výbor Coreper proti vůli Komise rozhodl snížit úlohu Parlamentu v otázce, která úzce souvisí s parlamentní věcí, především s financováním politických stran.

Pouze 36 hodin po té, co Výbor pro ústavní záležitosti schválil velkou část návrhu Komise, se výbor Coreper rozhodl jít jinou cestou než Komise a Parlament.

Náš cíl však, doufám, zůstává stejný: schválení podstaty našeho návrhu před koncem tohoto roku.

(potlesk)

5. Sacharovova cena za rok 2007 (vyhlášení laureáta)

  Předseda. − Dámy a pánové, dříve než přejdeme k rozpočtu, mám pro vás ještě jedno oznámení. Dnes ráno – ve čtvrtek 25. října – konference předsedů na svém zasedání jednomyslně rozhodla o laureátovi Sacharovovy ceny. Za svou oddanost všem obětem v Dárfúru, na které se příliš dlouho zapomínalo, se konference rozhodla udělit cenu Sálíhu Mahmúdovi Usmánovi.

(potlesk)

Víc než 20 let pan Usmán, právník zabývající se lidskými právy a člen Súdánské organizace proti mučení, bránil nespočetné oběti konfliktu v Dárfúru, které byly svévolně uvězněny, vyhnány z domovů a mučeny nebo čelily trestu smrti. Jeho místo v súdánském parlamentě mu teď umožňuje upoutat pozornost mezinárodního společenství na jejich záležitosti, někdy za cenu velké osobní oběti.

Pan Usmán prosazuje dialog a spravedlnost vůči násilí a tyranii. Bez demokracie neexistuje spravedlnost. Udělením Sacharovovy ceny panu Sálíhu Mahmúdovi Usmánovi by Evropský parlament rád podpořil práci tohoto odvážného muže, který se stal hlasem Dárfúru, a jeho prostřednictvím podpořil zavedení právního řádu v Súdánu.

Formální udělení ceny proběhne v úterý dne 11. prosince ve Štrasburku.

Kromě toho bych vás rád informoval, že konference předsedů se též jednomyslně shodla na tom, že bychom měli zvážit přiměřený způsob vyznamenání zavražděné ruské novinářky Anny Politkovské a...

(potlesk)

... konference předsedů na svém dalším zasedání rozhodne o formě projevu úcty.

6. Uvítání

  Předseda. − Je pro mne velkým potěšením uvítat delegaci poslanců parlamentu Tádžické republiky, Madžlisi Oli, kteří zaujali svá místa v čestné galérii.

(potlesk)

Členové delegace přijeli do Štrasburku na jednání se svými evropskými protějšky v rámci třetího meziparlamentního setkání Evropského parlamentu s Madžlisim Olim. Je to poprvé, co se meziparlamentní setkání koná ve Štrasburku.

Pana Makhkamboya Azimoviče Makhmudova doprovází pan Nosir Jusupovič Salimov a pan Gulkhoja Gangibekov.

Doufám, že pobyt této delegace v Evropské unii bude příjemný a úspěšný.

(potlesk)

7. Hlasování

  Předseda. − Dalším bodem programu je hlasování.

7.1. Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie – Rozpočet 2008 (hlasování)

– Před hlasováním

  Kyösti Virrankoski (ALDE). - Vážený pane předsedo, před začátkem hlasování bych chtěl učinit toto prohlášení.

Jak víte, Rozpočtový výbor hlasoval o více než 1 600 pozměňovacích návrzích k návrhu rozpočtu na rok 2008. Nevyhnutelně to znamená malé množství technických úprav a tímto žádám, aby byly zahrnuty do hlasování pléna.

Po hlasování podal Rozpočtový výbor žádost o opětovné předložení těchto čtyř pozměňovacích návrhů:

pozměňovací návrh č. 990: + 1,53 mil. EUR v položce 16 03 04, pouze vázané rozpočtové prostředky;

pozměňovací návrh č. 24: v položce 15 05 55, pouze vázané rozpočtové prostředky, námitky a připomínky jako v pozměňovacím návrhu č. 938;

pozměňovací návrh č. 989: + 1 mil. EUR v položce 16 03 02, pouze vázané rozpočtové prostředky a + 1 mil. EUR při platbě rozpočtových prostředků;

pozměňovací návrh č. 1043: + 1 mil. EUR v položce 15 06 06, pouze vázané rozpočtové prostředky a + 1 mil. EUR na platby rozpočtových prostředků, plus další připomínky z pozměňovacího návrhu č. 25 s částkou 1 mil. EUR místo 1,5 mil. EUR.

Tyto technické změny a specifikace se řešily a schválily na zasedání Rozpočtového výboru dne 11. října 2007.

Pokud jde o Frontex, byla stanovena technická chyba při hlasování výboru o připomínkách. Správná úprava připomínek je obsažená v pozměňovacím návrhu 1133, který je připojen k hlasovacímu seznamu.

Závěrem, připomínky přijaté v pozměňovacím návrhu 634 se neobjevují v pozměňujících návrzích 1018 v rozpočtové položce 15 02 02 05; 934 v rozpočtové položce 09 06 01; 938 v rozpočtové položce 15 05 55 a 940 v rozpočtové položce 17 02 02. A v rozpočtové položce 09 03 03 by správná hodnota vázaných rozpočtových prostředků měla být 5 a platba rozpočtových prostředků 4,85.

Žádám jednací službu, aby v zápise učinila potřebné opravy.

Navíc jsme včera na zasedání koordinátorů diskutovali a v souladu s jejich rozhodnutími doporučuji zamítnut pozměňovací návrh č. 752 a hlasovat ve prospěch pozměňovacího návrhu 610 v položce 16 02 02 (akce v multimediální oblasti), a převzít námitku z pozměňovacího návrhu 752 a zamítnut pozměňovací návrh č. 1044 a hlasovat pro pozměňovací návrh č. 32 v položce 16 02 03.

– Po hlasování o pozměňovacím návrhu 878

  Kyösti Virrankoski (ALDE). - (FI) Vážený pane předsedo, pokud jde o pozměňovací návrh č. 878, týká se zkušebních projektů a byl schválen. Výbor se všeobecně shodl, že bychom měli přidat všechny změny v pozměňovacím návrhu 822 do odůvodnění. Pozměňovací návrhy jsou v podstatě stejné, ale menší změny se provedly v pozměňovacím návrhu 822 v porovnání s odůvodněními k předcházejícímu pozměňovacímu návrhu a navrhuji hlasovat v případě pozměňovacího návrhu č. 822 pouze pro odůvodnění. .

  Předseda. − Děkuji pane Virrankoski. Bylo mi řečeno, že se to zamýšlí, ale paní De Keyserová si opět požádala o možnost promluvit.

  Véronique De Keyser (PSE). – (FR) Vážený pane předsedo, jsem trochu nervózní, protože vidím, že v pozměňovacím návrhu 231 jsme hlasovali pro Evropskou nadaci na zlepšování životních a pracovních podmínek. Jsem si jista, že je potřeba vysvětlení!

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 996

  Kyösti Virrankoski (ALDE). - Pane předsedo, chtěl bych navrhnout, abychom hlasovali jen o rezervách a jsem pro zrušení rezervy, máme-li k dispozici všechny informace, které jsme si vyžádali.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 21:

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). Pane předsedo, rád bych sněmovně připomněl, že jde o pozměňovací návrh k programu společného sportu pro speciální olympiádu.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 938

  Kyösti Virrankoski (ALDE). - Pane předsedo, myslím si, že položka 15 05 55 je zahrnutá v mém předcházejícím prohlášení, proto o ní nemusíme hlasovat.

  Předseda. − Pane Virrankoski, zůstává tu ještě otázka rezervy. Nemusíme hlasovat o první části, ale musíme hlasovat o druhé části, tj. o rezervě.

  Kyösti Virrankoski (ALDE). - Pane předsedo, ve svém prohlášení jsem uvedl, že „rezervy a připomínky jako v pozměňovacím návrhu 938“.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 1043

  Kyösti Virrankoski (ALDE). - Pane předsedo, toto je též zahrnuto v mém předcházejícím prohlášení.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 752

  Kyösti Virrankoski (ALDE). - Pane předsedo, co se týče položky 16 02 02, doporučuji zamítnout pozměňovací návrh č. 752 a schválit pozměňovací návrh č. 610 a převzít rezervu z pozměňovacího návrhu č. 752. Proto bych chtěl požádat, abychom nejprve hlasovali o pozměňovacím návrhu 610 a potom o námitce z pozměňovacího návrhu 752.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 990

  Kyösti Virrankoski (ALDE) zpravodaj. – Pane předsedo, myslím, že toto je též zahrnuto v mém předcházejícím prohlášení.

– Po hlasování o bloku 6

  László Surján (PPE-DE). - Pane předsedo, v pozměňovacím návrhu 951 je text v německém jazyce správný. Některé další jazyky obsahují chyby, proto, prosím, postupujte podle německého textu.

CS– Před hlasováním o bloku 8

  Ville Itälä (PPE-DE) zpravodaj. – Pane předsedo, před začátkem hlasování o rozpočtových pozměňovacích návrzích bych vás rád informoval o malém množství technických úprav, které je třeba provést.

V první řadě se bude v části I pozměňovacího návrhu 1094 hlasovat jen o rozpočtové položce 20 26.

Co se týče kapitoly 101, plénum by mělo hlasovat jen o konečné částce v pozměňovacím návrhu 1004, což představuje 5 milionů EUR.

Co se týče části VI a VII: v pozměňovacím návrhu 1013 by druhý a třetí odstavec odůvodnění k pozměňovacímu návrhu měl být nahrazen příslušnými odstavci v odůvodnění v pozměňovacím návrhu 1001 a druhý odstavec v pozměňovacích návrzích 986, 1007 a 999.

7.2. Návrh souhrnného rozpočtu EU na rok 2008 (oddíl III) (hlasování)

– Zpráva pana Virrankoskiho (A6-0397/2007)

7.3. Rozpočet na rozpočtový rok 2008 (oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII, IX) (hlasování)

– Zpráva pana Itäläho (A6-0394/2007)

7.4. Uznávání podmíněných trestů, alternativních sankcí a podmíněných odsouzení a dohled nad nimi (hlasování)

– Zpráva paní Estevesové (A6-0356/2007)

– Před hlasováním

  Maria da Assunção Esteves (PPE-DE), zpravodajka. – Pane předsedo, kvůli objasnění textu bych chtěla navrhnout ústní pozměňovací návrh k mému pozměňovacímu návrhu č. 2.

Navrhuji vyškrtnout slovo „nepřijatelné“. Pak by znění pozměňovacího návrhu bylo následující: „při jasném porušování základních práv stanovených ve smlouvách Evropské unie.“ Politické skupiny už byly informovány.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

7.5. Evropský příkaz k výkonu trestu a předávání odsouzených osob (hlasování)

– Zpráva pana Varvitsiotise (A6-0362/2007)

7.6. Dohody mezi ES a Madagaskarem o rybolovu (hlasování)

– Zpráva pani Sudreové (A6-0405/2007)

7.7. Dohoda o partnerství v oblasti rybolovu mezi ES a Mosambikem (hlasování)

– Zpráva pana Fernandese (A6-0404/2007)

7.8. Registry hospodářských subjektů pro statistické účely (hlasování)

– Zpráva pana Hans-Petra Martina (A6-0353/2007)

– Před hlasováním

  Hans-Peter Martin (NI), zpravodaj. – (DE) Pane předsedo, jménem všech demokraticky smýšlejících lidí mám žádost. Pro poslance Evropského parlamentu je neakceptovatelné mít přezdívku „rakovina Evropy“, jinými slovy jmenovat se podle smrtelné nemoci. Urážka, o které včera hovořil pan Schulz se nestala v Budapešti, ale v Bruselu. Ve svém projevu na plenárním zasedání tohoto Parlamentu popsal poslanec Evropského parlamentu kritiky EU jako rakovinu. Vzpomínaným poslancem je Othmar Karas, místopředseda skupiny PPE. Řekl to na plenárním zasedání dne 10. října 2007.

Požaduji...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Předseda. − To do zprávy nepatří.

Jediné, co k tomuto bodu řeknu je, že poslanci Parlamentu by vždy měli jít příkladem jak slovem, tak skutkem.

7.9. Navýšení cen potravin, ochrana spotřebitelů (hlasování)

– Společný návrh usnesení: B6-0400/2007

7.10. Zvláštní opatření pro Irák na rok 2007 (hlasování)

– Návrh usnesení: B6-0400/2007

7.11. Vztahy mezi Evropskou unií a Srbskem (hlasování)

– Zpráva pana Kacina (A6-0325/2007)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 8

  Doris Pack (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedo, chtěla bych říci několik slov k tomuto pozměňovacímu návrhu. Musela jsem v něm učinit opravu a žádám pana Schöpflina a ostatní poslance, aby hlasovali pro, protože v původním textu byla chyba. 1992 není správný rok. Ponechali bychom chybu v doporučení, kdybychom nehlasovali o pozměňovacím návrhu pana Kacina. Dovolte nám, prosím, hlasovat pro tento pozměňovací návrh.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 29

  Jelko Kacin (ALDE) zpravodaj. – Pane předsedo, mám ústní pozměňovací návrh k bodu 29, protože je třeba určitou část vymazat. V anglické verzi se musí vymazat slova „oba subjekty“. V opačném případě by rozdělené hlasování nemělo smysl.

Skupina PPE-DE to odsouhlasila.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Po hlasování

  Gerard Batten (IND/DEM). - Pane předsedo, mám procedurální námitku na základě článku 166, který říká, že poslanec má nejprve upřesnit, na který článek se odvolává. Já se odvolávám na tento článek.

Rozumím, že jste přerušil pana Martina předtím, než měl šanci dokončit co chtěl říci. Hovořil o včerejšku.

Včera pan Schulz učinil dlouhé politické prohlášení aniž by uvedl článek, na základě kterého hovoříl. Předsedající mu to umožnil, zatímco pan Martin byl přerušen.

Myslím, že zde existuje zaujatost a dvojí metr, kde ti, kdo jsou pro EU, mají dovoleno říkat co chtějí a ti, kteří jsou proti, jsou přerušováni.

Mohly by se pro všechny uplatňovat stejné předpisy, prosím?

(Potlesk pravice)

  Předseda. - Dnes předsedám já a vždy se snažím uplatňovat jednací řád podle předpisů.

7.12. Současný stav vztahů mezi EU a Afrikou (hlasování)

– Zpráva paní Martensové (A6-0375/2007)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 1

  Alain Hutchinson (PSE). – (FR) Vážený pane předsedo, kolegové, rád bych stručně předložil ústní pozměňovací návrh k novému článku 61a v pozměňovacím návrhu 1, který by měl v druhé části toto znění: „proto vyzývá Komisi […], aby našla řešení a zároveň pokračovala v jednáních.“ Věřím, že mám podporu kolegů ze skupiny ALDE a PPE.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

7.13. (hlasování)

– Návrh usnesení: B6-0429/2007

7.14. Výroba opia pro lékařské účely v Afghánistánu (hlasování)

– Zpráva pana Cappata (A6-0341/2007)

– Před hlasováním

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE). – (ES) Pane předsedo, dříve než přistoupíme k hlasování o zprávě pana Cappata, bych rád Parlamentu vysvětlil, že se do španělské verze vloudila chyba: v odst. 1 písm. b) na třetím řádku od konce zní text „provádění pilotních projektů“, zatímco autentickou verzí je verze anglická, která zní (EN) „hledání možností“.

  Předseda. - Děkuji vám za důkladné prohlédnutí textu. Samozřejmě se to opraví.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 4

  Marco Cappato (ALDE) zpravodaj. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, nejprve bych vám chtěl prominout špatnou výslovnost mého jména a za druhé, pokud jde o pozměňovací návrh č. 4, bych chtěl navrhnout, aby se zachovala tzv. faktická část pozměňovacího návrhu, tj. pouze první část.

„poněvadž se ve zprávě Mezinárodního úřadu pro kontrolu narkotik uvádí, že světová nabídka opiátů pro lékařské účely je nadměrná“,

(IT) – Pane předsedo, dámy a pánové, pozměňující návrh by měl končit zde; pokud nejsou žádné námitky, budeme takovému případu příznivě nakloněni.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 5

  Marco Cappato (ALDE), zpravodaj. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, omlouvám se, opět jde o faktické nahrazení; poněvadž se cituje afghánský zákon, náležité znění zákona je třeba nahradit:

„poněvadž se v afghánské ústavě uvádí, že stát zabráni jakémukoliv pěstování a pašování narkotik a poněvadž afghánský protidrogový zákon z roku 2005 upravuje možnost povolené produkce a distribuce kontrolovaných látek v Afghánistánu;“

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

7.15. Zelená kniha o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: obstavení bankovních účtů (Zelená kniha) (hlasování)

– Zpráva pana Lechnera (A6-0371/2007)

7.16. Činnosti Evropského veřejného ochránce práv za rok 2006 (hlasování)

– Zpráva pani Sbarbatiové (A6-0301/2007)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
Místopředseda <BRK>

8. Vysvětlení hlasování

  Předsedající. − Dalším bodem programu jsou vysvětlení hlasování.

– Rozpočtový rok 2008

  Jens Holm, Kartika Tamara Liotard a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Nesouhlasíme s neustálým rozšiřování rozpočtu EU, který už dnes je příliš rozsáhlý a velká část zdrojů jde na nesprávné účely. Zdá se, že v současnosti existuje vzájemný vztah mezi novými cíli Unie a požadavky na financování Evropskou unií.

To znamená nové požadavky členských států na platby, ale také že se nové zdroje převedou do systému, který je byrokratický, neúčinný a komplikovaný. V současnosti je též příliš zaměřen na odvětví zemědělství, zahraniční politiku a vojenské projekty, nedostatečně je zaměřený na životní prostředí a sociální projekty. Existuje však mnoho vhodných iniciativ financovaných z rozpočtu a my podporujeme rozumné změny existujících prostředků. Rozhodli jsme se podpořit zvláštní pozměňovací návrh 945, poněvadž kromě jiných věcí zahrnuje též pomoc Palestině, i když tento pozměňovací návrh má i jiné aspekty, se kterými nesouhlasíme.

  Catherine Stihler (PSE) , písemně. − Naprosto nesouhlasím s tím, aby se evropské zdroje používaly na pěstování tabáku v Evropské unii. Každý rok zbytečně umírá půl miliónu občanů EU kvůli závislosti na tabáku. Nemůžeme pokračovat v subvencování pěstování tabáku v EU.

  Lars Wohlin (PPE-DE) písemně. − (SV) Rozhodl jsem se v plném rozsahu hlasovat ve prospěch návrhu rozpočtu Rady na rok 2008 a tím proti jakémukoli zvyšování výdajů navrhovaných Evropským parlamentem. Není příliš šťastný nápad, že si Parlament přeje financovat projekt Galileo z rozpočtu Společenství. Pokud se ukáže, že soukromí operátoři vycouvají z důvodu problémů se ziskovostí, EU ponese následky a přeruší projekt nebo umožní zainteresovaným členským státům připojit se, jako se to stalo s Boeingem. Byl jsem též zapojen do problematiky zrušení dotací výrobcům tabáku a na podporu výroby vína a je mi velmi líto, že Parlament není připraven podpořit tyto návrhy.

– Zpráva pana Virrankoskiho (A6-0397/2007)

  Gyula Hegyi (PSE). - (HU) Děkuji Vám, vážený pane předsedající. Žádný rozpočet není samozřejmě dokonalý, ale přesto se musíme snažit vynakládat společné zdroje správným a do budoucnosti orientovaným způsobem. Větší část rozpočtu Evropské unie se naneštěstí vynakládá podle stejných podmínek jako v minulosti. Proto je důležité zajistit, aby některé finanční prostředky byly směrované do budoucnosti, na výzkum, rozvoj a vědu. Stále je třeba vyřešit financování Evropského technologického institutu, protože Komise navrhla překlenovací řešení ve výši maximálně 308 milionu EUR. Budapešť by byla ideálním místem pro Evropský technologický institut, vzhledem k vynikajícím výsledkům z výzkumu a vědeckou odbornost, kterou získala v boji proti změnám klimatu. To je další důvod, proč bych rád viděl usnesení k problematice financování. My Maďaři jsme schopni zabezpečit vhodné místo pro institut, který má skromnou, ekonomickou velikost, ale je velmi přísný, pokud jde o intelektuální základnu.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Dnes jsme dokončili první čtení rozpočtu EU na rok 2008 a hlasovali jsme v jeho prospěch. Podle rozpočtu bude v roce 2008 víc než 129 miliard EUR vyčleněno na závazky a víc než 124 miliard EUR na platby.

V porovnání s návrhem Evropské komise bychom rádi zvýšili alokaci plateb na další rok z 0,94 na 0,99 % hrubého domácího důchodu Evropské unie.

Ráda bych zdůraznila, že toto zvýšení je zcela oprávněné a souvisí s rozvojem důležitých projektů, jako je satelitní navigační systém Galileo a projekt Evropského technologického institutu.

Podle mého názoru vyčlenění dodatečných fondů na naše závazky v Kosově a Palestině – tj. na realizaci čtvrté kategorie (EU jako globální hráč) – je velmi důležité.

  Bastiaan Belder (IND/DEM) , písemně. − (NL) Oba zpravodajové pro rozpočet EU, pan Virrankoski i pan Itälä, správně pochopili kritickou položku zvýšení sumy na rok 2008. Rád bych k tomu řekl svůj názor.

Evropský parlament se naneštěstí rozhodl vynakládat větší množství prostředků v příliš mnoha případech. Proto mám problém s body 2 a 4 ve zprávě pana Virrankoskiho. To není vhodné v Evropské unii, která se chce soustředit na oblasti, ve kterých je klíčovou úlohou užitek.

A nakonec, dalším problémem, který ztěžuje schválení zprávy pana Virrankoskiho, je pozměňovací návrh č. 2 skupiny socialistů. Tento pozměňovací návrh navrhuje, aby se do stanoviska Parlamentu zahrnuli sexuální a reprodukční práva. Samozřejmě to nezahrnuje umělé přerušení těhotenství. Pojem sexuální a reprodukční práva proto není vhodný.

  Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) Dnes jsme my, švédští sociální demokraté, hlasovali o rozpočtu EU na rok 2008.

Myslíme si, že přijatý návrh je dobrým kompromisem a i když jsme v určitém směru prohráli, plně tento návrh podporujeme.

Hlasovali jsme pro snížení dotací na zemědělský vývoz, ale myslím si, že je nerozumné hlasovat ve prospěch úplného a okamžitého zrušení pomoci.

Též jsme hlasovali proti pokračování dotací výrobcům tabáku a pro omezení počtu parlamentních zasedání ve Štrasburku.

Pokud jde o program Daphne (ochrana dětí, žen a mladých lidí před násilím), hlasovali jsme pro zvýšení vyčleněných finančních prostředků na úroveň návrhu Komise. Byli jsme však připraveni hlasovat pro další financování, ale neměli jsme příležitost, poněvadž se o pozměňovacím návrhu nehlasovalo.

V usnesení pana Virrankoshiho (A6-0397/2007) jsme my, švédští sociální demokraté, hlasovali proti pozměňovacímu návrhu, který kromě jiného vyzýval Komisi, aby žádní farmáři nedostali více než 50 000 EUR ročně formou přímé pomoci z EU. Tato diskuse právě probíhá, proto souhlasíme s duchem návrhu, ale nepovažujeme za vhodné stanovit teď konkrétní částku nebo konkrétní podmínky.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Jak jsme zdůraznili, přestože rozpočet obsahuje aspekty, které zlepšují návrh Rady a Komise, a nakonec jsme návrh souhrnného rozpočtu na rok 2008 schválili v prvním čtení EP, nesplňuje to, co bylo slíbeno v roce 2008 ve víceletém finančním rámci na roky 2007 až 2013.

Zároveň jako jsou do rozpočtu EU vnesena omezení, jsou stanovené jeho priority jako konkurenční politika (příkladem je postupné skreslování strukturální politiky a její umístění do Lisabonské strategie) a uplatňování vnitřní bezpečnosti a imigrační kontroly na úrovni Společenství a vnější politiky EU, která podporuje intervenci a militarizaci mezinárodních vztahů.

Proto hlasujeme proti.

Je však třeba si všimnout schválení návrhů, které jsme uvedli, tj.:

- zvýšení sumy strukturálních fondů, POSEI (Azory a Madeira) a PROGRESS (rovnost mužů a žen);

- podpora spolupráce zemědělských sdružení a jiných venkovských aktivit, malého a rodinného zemědělství;

- zvýšení o 2 mil. EUR pro program na kompenzaci dodatečných nákladů, které vznikly při obchodování s určitými rybářskými výrobky z nejvzdálenějších regionů, což představuje zvýšení o 570 000 EUR pro autonomní oblasti Madeira a Azory.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. − (RO) Podporuji rozpočet Evropské unie v jeho současné formě z několika důvodů. Snížení o 553 milionů EUR v zemědělství, které učinila Rada, bylo znovu zavedeno a rezerva vytvořená na administrativní fondy Komise je oprávněná vzhledem ke zpoždění při schvalování sektorových operačních programů a programů rozvoje venkova. Při druhém čtení evropského rozpočtu by Rada ministrů neměla provádět dodatečné snižování zemědělských či strukturálních fondů.

Pozměňovací návrh předložený na plénu omezující příjem zemědělců na maximálně 50 000 EUR ročně je neoprávněný. Tato umělá překážka by zabránila nejlepším zemědělcům rozvíjet svou práci se ziskem. Kromě toho by takovéto omezení přispělo k rozložení zemědělské práce a ke snížení evropské zemědělské konkurenceschopnosti. Z tohoto důvodu odmítám pozměňovací návrh s takovýmto opatřením.

Rozpočet na rok 2008 ve formě, kterou přijímáme dnes, je rozpočtem díky jemuž jsou instituce Evropské unie zodpovědné. Podporuji návrh převést 49 milionů EUR z fondů vyčleněných do rezerv Komise, pokud nepředloží jednoznačnou zprávu o politice lidských zdrojů, především pokud jde o nábor nových zaměstnanců ze zemí, které se nedávno připojily k Evropské unii – Rumunska a Bulharska.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro tuto část rozpočtu na rok 2008 a podporuji stanovisko vlády Spojeného království v mnoha otázkách.

  Robert Navarro (PSE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh rozpočtu Parlamentu na rok 2008, protože navrhuje zřetelné zlepšení návrhu rozpočtu předloženého Radou. V rozpočtu na rok 2008 jsme se snažili najít rovnováhu mezi financováním na jedné straně vnějších politik, jako je podpora Kosova a Palestiny, a na straně druhé financováním projektu Galileo, který přispívá ke sbližování členských států. Priority evropských socialistů se proto jasně odráží ve stanovisku Parlamentu k rozpočtu EU na rok 2008 v prvním čtení.

Chtěl bych však zdůraznit skromnost tohoto rozpočtu: v současnosti představuje maximálně 0,99 % HDP Unie. To je poprvé, co rozpočet klesl pod 1 % HDP. Unie však nemůže jednat v zájmu svých občanů, pokud nemá k dispozici dostatek zdrojů. Teď nastal čas, aby členské státy vzaly na svá bedra odpovědnost.

– Zpráva pana Itäläho (A6-0394/2007)

  Kathy Sinnott (IND/DEM). - Vážený pane předsedající, ráda bych řekla, že mi bylo velmi líto, že jsme opět rozhodli nedostávat náhrady cestovného. Navrhla bych Parlamentu, aby, pokud je to možné, rozdělil ceny lístků podle počtu kilometrů, což by v budoucnosti poskytlo větší podporu. Myslím si, že občané budou toto hlasování sledovat a opět budou zklamáni.

  Brigitte Douay (PSE) , písemně. – (FR) Evropský parlament dobře obhájil své priority v prvním čtení rozpočtu na rok 2008 a já podporuji to, čeho dosáhli dva zpravodajové, především vztah mezi soudržností a trvale udržitelným růstem. Nezapomeňme však, že vzhledem k tomu, že finanční výhled na období let 2007 až 2013 byl příliš snížen, půjde o velmi skromný roční rozpočet – představuje pouze 0,99 % hrubého domácího důchodu. Stejně jako moje politická skupina i já odsuzuji situaci, která nám neumožní naplnit očekávání všech parlamentních výborů a vyčlenit přiměřené prostředky na největší perspektivní projekty Evropské unie, jako je Galileo.

Dohodli jsme se však na podpoře hlavní informační a komunikační politiky: tak se budeme moci zaměřit na místní média, která sehrávají významnou roli při oznamování informací všem lidem v Evropě. To je obzvlášť důležité v souvislosti s očekávanou otázkou ratifikace Lisabonské smlouvy a příprav na evropské volby v roce 2009. Jako stálá zpravodajka pro informační politiku v Rozpočtovém výboru vítám v této souvislosti nové rozpočtové úsilí.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Z mnoha aspektů návrhu rozpočtu na rok 2008, které by mohly být zdůrazněny, vybíráme dva:

– Za prvé, velmi nás trápí nestálost Parlamentu, který vyhlašuje, že uznává a zachovává jazykovou rozmanitost poslanců Evropského parlamentu, ale zároveň odmítá jednoznačně přijmout povinnost mít k dispozici úřední jazyky EU při zasedáních Parlamentu, jak jsme to navrhovali v minulých letech. Proto je nepochopitelné a neakceptovatelné, že Rozpočtový výbor odmítl náš návrh, kterým jsme se snažili prosadit, aby portugalština byla jedním z pracovních jazyků na společných parlamentních shromážděních EU a zemí AKT, především pokud jde o parlamentní poslance různých zemí zastoupené ve výboru, jejichž úředním jazykem je portugalština.

– Za druhé, znepokojivá a sílící tendence posilnit rozpočtové prostředky pro „silnou informační politiku“ v kontextu opětovného zahájení „reformy“ smlouvy a dalších voleb do EP v roce 2009. Abychom pochopili, o co vlastně jde, postačí sledovat diskusi ve Výboru pro ústavní záležitosti v souvislosti s přezkoumáním nařízení o evropských politických stranách.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. − (RO) Současný systém postupů na plenárních zasedáních v sídle Parlamentu ve Štrasburku a zasedáních výboru nebo skupin v Bruselu je neúčinný a nehospodárný. Odhaduje se, že by se více než 200 milionu EUR ročně ušetřilo z peněz evropských daňových poplatníků, kdybychom se rozhodli vybudovat sídlo Parlamentu v Bruselu, nejen z důvodu podstatného snížení nákladů, ale též ulehčení práce mezi institucemi. Zároveň poukázaly skupiny občanské společnosti na vážné dopady na životní prostředí častého cestování poslanců Evropského parlamentu a státních úředníků z města do města kvůli evropským legislativním aktivitám.

Z těchto důvodů si myslím, že myšlenka zachovat dvě roční plenární zasedání v sídle ve Štrasburku je neoprávněná. Způsobí to zhoršení situace administrativních nákladů, jelikož platby na přípravu těchto zasedání se budou provádět celý rok, pokud jde o náklady na prostory a zaměstnance.

Mnoho občanských iniciativ, z kterých alespoň jedna získala víc než milion podpisů z většiny členských států, požaduje odstranění duality sídel Evropského parlamentu. Je čas, aby vedení Parlamentu a Rady tuto situaci prodiskutovalo s cílem ustanovit jedno sídlo naší instituce.

  Niels Busk (ALDE), Anne E. Jensen (ALDE) a Dan Jørgensen (PSE), písemně. − (DA) My, poslanci z dánské liberální strany (Venstre), jsme v Evropském parlamentu hlasovali pro zamítnutí pozměňovacího návrhu č. 8 pana Schlytera a pana Jens-Petera Bondeho ze Skupiny nezávislých/demokracie (IND/DEM). Strana Venstre podporuje reformu cestovních náhrad tak, aby všechny oprávněné a potřebné cestovní náklady byly proplaceny. O tom se však už rozhodlo v novém poslaneckém statutu, který se bude provádět od roku 2009.

Návrh pana Bondeho nebyl promyšlený a je v rozporu se současným statutem.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro tyto části rozpočtu na rok 2008.

– Zpráva pana Itälä (A6-0394/2007) a zpráva pana Virrankoskiho (A6-0397/2007)

  Brian Simpson (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro zprávy k návrhu rozpočtu na rok 2008 a učinil jsem tak s těžkým srdcem, protože se zdá, že neustálý cirkus s našimi pravidelnými návštěvami Štrasburku bude pokračovat.

Je velmi dojímavé, že hlasujeme pro pokračování zasedání ve Štrasburku v ten samý den, kdy se Air France rozhodla ponechat několik našich členů uvíznutých či rozhodně v nepříjemné situaci vzhledem k protestní akci některých zaměstnanců.

Martin Luther King jednou řekl „Mám sen“. Já mám také sen; a tím snem je, že jednoho dne bude mít Parlament jedno sídlo, ze kterého bude působit, a cirkus se Štrasburkem skončí.

– Zpráva paní Estevesové (A6-0356/2007)

  Carlos Coelho (PPE-DE) písemně. − (PT) Je potřeba vynaložit společné úsilí, aby se zvýšila kvalita norem a zlepšila efektivita soudů.

To je velmi citlivá a různorodá oblast, která však zdůrazňuje potřebu posilnit sebevědomí s cílem umožnit vzájemné uznávání soudních rozhodnutí a tím přispívat k postupnému rozvoji evropské soudní kultury.

Podporuji vynikající zprávu paní Estevesové, jejímž cílem je, v souvislosti s posilováním zásady vzájemného uznávání rozhodnutí, posílit perspektivy odsouzených osob na integraci do společnosti a zároveň se snaží zlepšit ochranu obětí a předcházet recidivě.

Toto rámcové rozhodnutí stanoví pravidla, na jejichž základě členský stát v rámci omezení své pravomoci musí monitorovat a dohlížet na opatření souvisící s vykonáváním trestu na svobodě (rozhodnutí souvisící s podmínečnými rozsudky, alternativními sankcemi a dodatečnými rozsudky) na základě soudních rozhodnutí schválených členskými státy.

Doufám, že v době portugalského předsednictví se tyto nevyřešené otázky vyřeší a že do konce roku se dosáhne všeobecné dohody.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která stanoví způsoby pomoci odsouzeným lidem opět se integrovat do společnosti, poskytnout lepší ochranu obětem a pomoci s prosazováním přiměřených rozsudků v případě, že delikventi jsou cizinci.

– Zpráva pana Varvitsiotise (A6-0362/2007)

  Bruno Gollnisch (ITS), písemně. – (FR) Pokud někdy existovalo citlivá téma, určitě jím je vzájemné uznávání rozsudků v trestných řízeních. Důvodem je, že v současnosti trestné právo v Evropě není standardní – má do něho daleko. Nejenže mají různé země různé právní tradice a hodnoty, ale mají i různé trestní zákony. Trestněprávní systém členských států odráží jejich příslušné identity.

Příkladů rozdílů v trestním právu na vnitrostátní úrovni je mnoho a jsou různorodé. Například ochrana svobody projevu a vymezení toho, co je v rozporu se svobodou projevu, se výrazně liší v závislosti na zemi. Proto by bylo velmi nebezpečné trvat na tom, aby se tresty prosazované v jedné zemi automaticky uplatňovaly v zemi jiné: je to nebezpečné nejen pro lidi, kteří se dostali před soud, ale též pro právní řád obecně.

Proto musíme pokračovat i v této oblasti velmi opatrně, protože v současnosti není možné zaručit uplatňování určitých společných základních norem v trestním procesním právu. Myslím především na zásadu dvou soudních rozhodnutí za jeden zločin, právo na skutečnou a nejen formální obhajobu a samozřejmě práva obětí.

Existují dvě základní zásady, podle kterých je třeba postupovat a které musí být vždy dodržované – v opačném případě by právní řád neexistoval. Jsou to zásady zákonnosti a právní jistoty.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − Jak je řečeno ve zprávě, v roce 1999 Evropská rada na zasedání v Tampere schválila zásadu vzájemného uznávání jako „základ v soudní spolupráci v občanskoprávních a též trestněprávních věcech v Unii“.

O rok později Rada schválila program opatření zaměřených na tuto zásadu tak, aby přijala mechanismus vzájemného uznávání konečných rozsudků a rozšířila uplatnění zásady přesunu odsouzených osob tak, aby byli zahrnuti jen občané členských států.

V Haagském programu se v návaznosti na to stanovily nové cíle, především v souvislosti s bojem proti terorismu, aby se tato oblast, která je ústředním bodem suverenity členských států, postupně přesunula na úroveň Společenství.

V souvislosti s tímto návrhem, a jak zdůraznila naše parlamentní skupina, je znepokojivé, že ve se zprávě stanovuje, že „přesto, že je nezbytné poskytnout odsouzené osobě přiměřenou ochranu, tato osoba by už neměla mít výrazný vliv na jednání tím, že by byl ve všech případech potřeba její souhlas s postoupením rozsudku jinému členskému státu pro účely uznání a výkonu uloženého trestu“, zejména proto, že jsme neviděli, že by zaručení této zásady bylo v souladu s rámcovým rozhodnutím: pomoci rehabilitovat odsouzenou osobu.

– Zpráva pani Sudreové (A6-0405/2007)

  Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme v Evropském parlamentu hlasovali pro tuto zprávu. Dohoda je krokem správným směrem. Vyšší požadavky se kladou na monitorování následků dohody o podmínkách pro rybolov a životních podmínkách místního obyvatelstva. Důležité je monitorovat účinky dohody náležitě.

Hlasovali jsme však proti pozměňovacímu návrhu č. 7. Plně podporujeme úmysl přispět k trvale udržitelnému rozvoji rybolovu, což je též cílem nové dohody o rybolovu. Důsledkem dohody nemohou být škodlivé následky pro rybolov a také pro obyvatelstvo Madagaskaru. Na druhé straně nemůžeme podpořit okamžité zrušení dohody, pokud to má škodlivé následky. Jsme přesvědčeni, že společný výbor, který bude vytvořen, aby dohlížel na plnění dohody, je lepším řešením pro zabezpečení dodržování dohody a že z něho budou mít výhody obě strany i životní prostředí. Dohoda bude znovu projednána, pokud vyjde najevo, že její následky jsou škodlivé.

Jsme pro skutečnost, aby na základě této dohody byla větší část nákladů financována z evropských plavidel. Považujeme však za potřebné, aby celá dohoda byla samofinancována.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Dne 1. ledna 2007 byla podepsána dohoda o partnerství na obnovitelné období šesti let; Portugalsko dostalo sedm možností pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, což v porovnaní s předcházející dohodou představuje získání jedné rybářské licence.

Dohoda kromě jiného stanoví, že minimálně 20 % posádky každého plavidla musí mít státní příslušnost zemí AKT (Afrika, Karibik, Tichomoří). Taktéž stanoví uplatňování pravidel vyhlášených Mezinárodní organizací práce (MOP) o základních zásadách a právech v práci, která poskytují povinnou svobodu shromažďování a účinné uznávání práv společného jednání a též odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání. Ve smlouvě se též upravují platy námořníků na fixní výšku na základě jednání s majiteli lodí a rybáři nebo jejich zástupci a přijímá se zásada země původu, kterou se zavádí aspekt hluboké a nespravedlivé nerovnosti.

Tento protokol zvyšuje příspěvky majitelů lodí o 40 %, což představuje zvýšení z 25 EUR na tunu ryb na 35 EUR, čímž se sníží finanční příspěvek Společenství a to nepovažujeme za přijatelné.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, v níž je podpořena Dohoda s Madagaskarem o partnerství v odvětví rybolovu. Jde o dohodu o lovu tuňáků, která rozděluje rybářské příležitosti podle tří kategorií plavidel mezi Španělsko, Francii, Itálii, Portugalsko a Spojené království. Poskytuje zdroje rybolovu pro plavidla EU a zároveň umožňuje Madagaskaru příjem za zboží, na jehož využití nemá země dostatečnou technickou kapacitu.

– Zpráva pana Fernandese (A6-0404/2007)

  Luis Manuel Capoulas Santos, Paulo Casaca a Manuel António dos Santos (PSE), písemně. − (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě na protest proti způsobu, jakým Komise podle této smlouvy navrhuje rozdělení příležitostí pro rybolov mezi členské státy.

V rozporu stí, co se vždy dělo s takovýmto typem dohod, navrhuje Komise porušit základní zásadu, která byla základním nástrojem zabezpečení spravedlnosti a rovnosti členských států, v praxi jde o tichou dohodu mezi státy.

Neuplatnění této zásady považujeme v tomto případě za nepochopitelné a nepřijatelné.

  Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme v Evropském parlamentě hlasovali pro tuto zprávu. Dohoda je krokem správným směrem. Vyšší požadavky se kladou na monitorování následků dohody o podmínkách pro rybolov a životních podmínkách místního obyvatelstva. Důležité je monitorovat účinky dohody náležitě.

Hlasovali jsme však proti pozměňovacímu návrhu č. 8. Plně podporujeme úmysl přispět k trvale udržitelnému rozvoji rybolovu, což je též cílem nové dohody o rybolovu. Důsledkem dohody nemohou být škodlivé následky pro rybolov a také pro obyvatelstvo Mozambiku. Na druhé straně nemůžeme podpořit okamžité zrušení dohody, pokud to má škodlivý vliv. Jsme přesvědčeni, že společný výbor, který bude vytvořen, aby dohlížel na plnění dohody, je lepším řešením pro zabezpečení dodržování dohody a že z něho budou mít výhody obě strany i životní prostředí. Dohoda bude znovu projednána, pokud vyjde najevo, že její následky jsou škodlivé.

Jsme pro skutečnost, aby na základě této dohody byla větší část nákladů financována z evropských plavidel. Považujeme však za potřebné, aby celá dohoda byla samofinancována.

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE) , písemně. − Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, protože i přesto, že chápu potřebu uzavřít tuto dohodu a považuji návrh z části za dobrý, pokud jde o rozdělení licencí na rybolov, a vzhledem k tomu, že není možné ji měnit a doplňovat, což je odpovědností Rady a Komise, velmi nesouhlasím s nedodržováním zásady relativní stability, která v přecházejících dohodách vždy převažovala.

Je mi též líto, že vzhledem k možným právním důsledkům není možné předložit další návrhy legislativních pozměňovacích návrhů k ustanovením dohody, které se na jedné straně snaží posílit občanskou společnost v Mozambiku pomocí aktivního zapojování rybářů do přípravy budoucích smluv a na straně druhé optimalizovat mezinárodní pravidla o příslušných kategoriích povolání, konkrétně pokud jde o stanovení pevné mzdy pro námořníky zemí AKT.

Cítím, že politický mandát Evropského parlamentu by v této oblasti omezený, a proto byly předloženy jiné pozměňovací návrhy – považované za právně přípustné – s cílem zlepšit informace předkládané Parlamentu a žádat Parlament a Radu, aby předložily zprávu o uplatňovaní dohody za poslední rok platnosti protokolu, a dříve než se uzavře další dohoda o jejím obnovení.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Nemůžeme hlasovat pro tuto dohodu o rybolovu, protož jsme přesvědčeni, že sdílení rybářských příležitostí rozdělené mezi více členských států je nerovnoměrné a nepřiměřené, jelikož nechrání legitimní zájmy Portugalska.

Tato dohoda o partnerství mezi EU a Mozambikem nabyla účinnosti dne 1. ledna 2007 na období pěti let a v porovnání s předcházející dohodou poskytuje zvýšení rybářské kvóty Společenství pro lov tuňáka a tuňákovitých druhů o 2 000 tun.

V předcházející dohodě mělo Portugalsko vyšší oprávnění pro rybářské příležitosti (pět), z tohoto důvodu Portugalsko žádalo devět licencí pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru plus zachování příležitostí na živočichy žijící na mořském dně pro mrazírenské trawlery lovící hlubinné krevety. Portugalsko však dostalo pouze sedm licencí na lov tuňáků.

Se zřetelem k předcházejícímu rozdělení licencí a (ne)dodržení zásady relativní stability v souvislosti se zvyšováním rybářských příležitosti, obsahuje nová dohoda značnou nevyváženost. Portugalsko dostalo pouze dvě nové licence, a ostatní členské státy dalších 16 (Francie) a 13 (Španělsko).

Pokud by rozhodnutí Rady vyžadovala jednomyslnost, nedošlo by k tomu.

Proto hlasujeme proti.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro tuto nekontroverzní zprávu, která podporuje návrh nařízení o uzavření nové Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Mozambikem v oblasti rybolovu. Dohoda byla podepsána na období pěti let (obnovitelné) od data nabytí účinnosti a poskytuje rybářské příležitosti pro plavidla ze Španělska, Francie, Itálie, Portugalska a Spojeného království.

– Zpráva pana Hanse-Petra Martina (A6-0353/2007)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Účelem nařízení o registrech hospodářských subjektů (nařízení Rady (EHS) č. 2186/93), které obsahuje statistiky o obchodních provozech v Evropské unii, především jejich počet, typ, velikost struktury, a jiné charakteristiky, bylo poskytnout spolehlivé statistické údaje evropským zákonodárcům.

1. června 2006 Evropský parlament podpořil základní aspekty návrhu Komise v prvním čtení, na základě 22 pozměňovacích návrhů zaměřených na problematiku administrativního zatížení, objasnění smluvních podmínek, podle kterých se mohou přenášet důvěrné informace, a také série pozměňovacích návrhů technické a ediční povahy. Ve svém posledním stanovisku ze dne 21. května 2007 podpořila Rada všech 22 parlamentních pozměňovacích návrhů.

Nová byrokracie v návaznosti na to vytvořila další těžkosti v tomto procese, které se táhnou až dosud a představují velké náklady, což zpravodaj správně odsoudil.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která pomáhá zlepšit ty části statistického systému EU, které zahrnují registry informací o obchodech provozovaných v Unii.

– Návrh usnesení: (B6-0400/2007)

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Poul Nyrup Rasmussen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (PSE), písemně. − (DA) Dánští poslanci za Socialistickou skupinu v Evropském parlamentě hlasovali pro parlamentní usnesení o zvyšování cen krmiv a potravin.

Delegace je přesvědčená, že je potřebné zaměřit se na růst cen potravin a krmiva. Delegace však nesdílí názor, že je dobré že ministři zemědělství EU nedávno rozhodli o pozastavení povinnosti odstranění v roce 2008.

  Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme se rozhodli zdržet se hlasování o usnesení RC B6-400/2007 a také o otázce k ústní odpovědi B6-0321/2007 o zvyšování cen krmiv a potravin, protože si myslíme, že usnesení dává možnost vzniku pochybností v souvislosti s ekonomickou situací zemědělců v EU.

Zvýšené ceny obilí a potravin zvýhodňují zemědělce a dávají větší možnost k restrukturalizaci zemědělského odvětví v EU.

Kromě toho zemědělství stejně jako jiné oblasti musí řešit určité změny v poptávce.

Na druhé straně sdílíme názor uvedený usnesení v souvislosti s biopalivy, velkým nárůstem cen potravin v distribučním sektoru a potravinovou nejistotou ve světě.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Nedávné zvyšování cen potravin bylo z velké části způsobeno postupnými reformami společné zemědělské politiky, zrušením podporované produkce a následným zánikem mnohých malých a středních farem. Bez ohledu na specifickou realitu v členských státech, která si více všímá velkých zemědělsko-průmyslových podniků, nadnárodní distributoři potravin a jednání na uvolnění trhu ve Světové obchodní organizaci pomohli změnit základ zemědělské činnosti vedoucí k výsledkům.

Využívání zemědělských produktů na nepotravinářské účely, především na výrobu biopaliv, které se snaží upřednostňovat, nepomůže rozvinout zemědělskou činnost, ale může naopak nahradit výrobu potravinářských produktů, čímž negativně ovlivní ochranu potravinové soběstačnosti.

Proto jsme přesvědčeni, že je nezbytné opětovně přehodnotit cíle společné zemědělské politiky se záměrem zvýšit odbyt potravinářských výrobků, podpořit malé a střední zemědělské a chovné podniky a snížit spotřebitelské ceny, posilnit intervenční mechanismy a zajistit vhodnou intervenci do tvorby cen.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. − Podpořila jsem společný návrh usnesení o zvýšení cen potravin a krmiva, který představuje značný posun v cenách komodit v EU i celosvětově.

Hlasovala jsem pro pozměňovací návrhy 1, 2, 3, 4 a 5, které řeší otázku genetické modifikace v krmivových přísadách. Tyto pozměňovací návrhy upozorňují na realitu na trhu a pouze zdůrazňují skutečnost, že značné množství kukuřice a sóji, které se používá na krmení zvířat v EU, má původ v genetické modifikaci.

Pozměňovací návrhy též řeší těžkosti ve vztahu k oprávnění používání geneticky upravených přísad do krmiv pro zvířata. Tato situace má vliv na konkurenceschopnost chovatelů dobytka v EU a vede k paradoxní situaci, kdy spotřebitelé v EU kupují maso a výrobky z dobytka ze třetích zemí, které používají geneticky upravená krmiva.

Tyto pozměňovací návrhy poukazují na nejednotnost postoje EU ke geneticky upraveným organismům a potřebu otevřené diskuse o této věci.

– Zpráva pana Kacina (A6-0325/2007)

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu a doufám, že bude mít rozhodující vliv na rozhodnutí Srbska pokračovat v demokratických reformách podle evropských norem, především v oblasti respektování práv menšin.

I když se ve zprávě vítá poměrně zlepšená situace, stále se nevytvořily potřebné podmínky na skutečné mezietnické soužití a vzájemný respekt a případy zjevného porušování práv menšin jsou stále početné a velmi závažné. V této souvislosti chci připomenout konkrétní příklad – zanedbání práv rómského společenství a uživatelů rómského jazyka v Srbsku, především ve Valea Timocului a Vojvodině. V současnosti, bohužel, zjišťujeme, že jejich jazyková práva jsou ignorována a odmítána, ať už mluvíme o vzdělávání nebo náboženské praxi v rómském jazyce.

V tomto směru můžeme poslat Srbsku jasný odkaz: pouze skutečně multietnické Srbsko, které zaručí porozumění mezi společenstvími a vzájemnou toleranci, může být považováno za evropské.

– Zpráva paní Martensové (A6-0375/2007)

  Frank Vanhecke (ITS). - Vážený pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě paní Martensové. Musím přiznat, že ve zprávě je velmi mnoho citlivých otázek, ale podle mého názoru dostatečně neřeší hlavní příčinu problémů v Africe a také nevysílá správné signály o budoucím problému, budoucí výzvě, kterou je příliv přistěhovalců.

Proč není možné se ve zprávě Evropského parlamentu odvolat na hlavní příčinu chudoby, hladu, nedostatku bezpečí, sociálních a hospodářských problémů v Africe? Hlavní příčinou je špatné řízení kontinentu. Odpovědní jsou za to zkorumpovaní vládci, které nezajímá vládnutí, demokracie nebo lidská práva, ale kteří ve vlastní zemi kradou peníze svých spoluobčanů, každoročně vynakládají víc peněz na zbraně než dostávají ve formě podpory rozvoje. Je to skandál.

Signály o přistěhovalectví jsou též absolutně nepřiměřené. Za prvé Evropa nemůže přijmout víc přistěhovalců a za druhé přistěhovalectví vzdělaných lidí z chudých zemí do Evropy je tragédií samotných zemí původu.

  Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. (SV) − My, švédští sociální demokraté, podporujeme zprávu a považujeme ji za dobrou. Partnerství mezi EU a Afrikou je potřebné za účelem splnění výzev budoucnosti. Hlasovali jsme pro bod 61, protože podporujeme volný obchod. Chtěli bychom však zdůrazni, že nemůžeme zajistit růst volného obchodu, pokud zároveň nebudeme investovat do vzdělání, zdravotnictví a jiných dlouhodobých investic, které též vyplývají z jiných částí zprávy.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Je zřejmé, že sexuální a reprodukční zdraví je mimořádně důležitou otázkou. Proto by blaho žen a dětí nemělo být vykořisťováno Evropským parlamentem při pokusu rozšiřovat svou moc, jako v bodu 77 této zprávy. Navíc příslušný a oprávněný orgán Organizace spojených národů na této otázce již pracuje.

V souvislosti s nepříjemnými proudy, které existují v tomto Parlamentě, kde mnoho poslanců aktivně vystupuje proti sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví v Unii i mimo ní, by bylo velkou tragedií, kdyby Evropský parlament dostal větší pravomoc týkající se této otázky.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) I přesto, že tato zpráva obsahuje aspekty, které považujeme za kladné, nezkoumá skutečné jádro vztahů mezi EU a Afrikou a zapomíná nebo se vyhýbá klíčové odpovědnosti a strategickým cílům.

Nejvýraznějším příkladem je možná ticho o iniciativách NATO/USA/EU ve vztahu k Africe, jako je vznik speciálních vojenských příkazů (USA/AFRICOM), organizování vojenských cvičení (NATO) nebo rostoucí vojenská přítomnost a moc EU (tzv. mechanismy na podporu míru, vojenské mise).

Zpráva totiž obsahuje aspekty, které otevírají prostor pro intervenci – skrytou za „humanitární pomoc“, „řešení konfliktů“ nebo „dobré vládnutí“ – a nenamítá nic vůči rostoucí podřízenosti politiky vývoje „bezpečnostním“ strategiím, které dávají přednost „rozvojové pomoci“ poskytované vojáky nebo využívání fondů na účely, které nemají nic společného s takovouto pomocí, rozdělujíc je podle největších „mocenských“ strategických cílů, ke kterým patří především kontrola obrovských přírodních zdrojů Afriky, včetně ropy.

Připisováním hodnoty omezením se ve zprávě obhajují dohody o hospodářském partnerství a opět se potvrzuje „dogma“ liberalizace trhu jako základ rozvoje.

Na podporu samitu EU a Afriky odmítáme tyto politiky.

  Bogusław Liberadzki (PSE) , písemně. − (PL) Paní Martensová si správně všímá, že základem rozvoje spolupráce mezi Afrikou a Evropou by měl být rozvoj demokracie a partnerství na základe vzájemného respektu. Také správně podotkla, že partneři jsou si rovni, pokud jde o jejich práva a odpovědnost, ale nikoli pokud jde o úroveň integrace nebo přístupu a úrovně rozvoje finančních, technických a lidských zdrojů.

Souhlasím, že naší společnou odpovědností a prvořadým cílem spolupráce mezi EU a Afrikou je vymýcení chudoby a že mír má klíčový význam jako první krok k takovému rozvoji.

V duchu zprávy jsem přesvědčený, že je důležité vzít v úvahu skutečné potřeby africké populace: zajistit náležité odměňování malých zemědělců, zvýšit místní výrobu, zaručit bezpečnost potravin a živobytí a též vytvořit lokální a regionální trhy.

  Karin Scheele (PSE) , písemně. − (DE) Kromě důležité diskuse o nespravedlivých obchodních politikách se zpráva o vztazích mezi EU a Afrikou též věnuje prevenci a řešení konfliktů. V tomto kontextu bych ráda odkázala na poslední kolonii na světě, poslední kolonii v Africe – jde o Západní Saharu, kterou už víc než 30 let okupuje Maroko. Tato okupace porušuje mezinárodní právo a je s ní spojeno výrazné porušování lidských práv. Když prosazujeme lidská práva lidí národa Saharawi a jejich právo na sebeurčení, často slyšíme, že přijímáme prosaharawský postoj. Je to nevyhovující postoj, protože našim jediným cílem je podporovat lidská práva a mezinárodní právo. Všechny evropské instituce by se měly věnovat tomuto důvodu a nejen prosazovat hospodářské zájmy členských států. Evropa potřebuje zaujmout přesvědčivé stanovisko vůči diktátorství. Pohrozíme-li některým vybraným diktátorům, poškozujeme tím důvěryhodnost Unie jako zastánce míru a poškozujeme ty, kteří jsou utlačovaní a každodenně vystavovaní hrubému porušování jejich lidských práv.

  Andrzej Jan Szejna (PSE). − (PL) Chtěl bych hlasovat pro zprávu pani Martensové o vztazích mezi EU a Afrikou.

Je potřeba vytvořit společnou strategii pro rozvoj spolupráce mezi Evropskou unií a africkými zeměmi, která má být založená na vzájemném respektu a jasných, zřetelně vymezených zásadách a hodnotách. Musíme vzít v úvahu stanovisko africké strany a zaměřit se především na otázku rozvoje, a též dosažení rozvojových cílů tisíciletí jako stabilní růst a rozvoj, odstranění chudoby a pomoc při poskytování přístupu k vzdělání a opatření na ochranu zdraví.

– Návrh usnesení: (B6-0429/2007)

  Göran Färm a Inger Segelström (PSE), písemně. (SV) − My, švédští sociální demokraté, podporujeme zprávu a považujeme ji za dobrou. Hlasovali jsme však proti pozměňovacímu návrhu č. 1, který se týká kazetové munice ve dvou konkrétních konfliktech. Rozhodli jsme se hlasovat proti, protože odsuzujeme použití kazetové munice ve všech konfliktech a nejen v konkrétních případech.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Kazetové munice jsou nepochybně velmi krutou vojenskou zbraní a způsobují velké utrpení civilnímu obyvatelstvu. Proto je znepokojivé, že Evropský parlament používá takovou důležitou otázku při svém úsilí vytvořit Spojené státy evropské.

Zákaz používání těchto zbraní musí být realizován globálně prostřednictvím OSN a iniciativou národních států, nikoli Evropským parlamentem.

Proto jsme na dnešním hlasování hlasovali proti usnesení.

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Dne 17. září OSN naposledy svolala členské státy, aby přijaly bezodkladná opatření pro řešení strašných účinků použití kazetové munice, a vyzvala k uzavření právně závazného nástroje mezinárodního humanitárního práva, který by zakazoval její použití, rozvoj, výrobu, skladování a přepravu.

Organizace spojených národů požaduje zničení současných zásob této munice a žádá o zmírnění rizika a aktivity na pomoc obětem, a dokud se tento nástroj nepřijme, žádá členské státy, aby zmrazily použití a přepravu těchto zbraní.

Jak se uvádí v tomto usnesení, bylo zdokumentováno, že 98 % obětí těchto bomb jsou civilisti a tyto bomby představují vysokou a krutou míru smrtelných úrazů a zranění především u dětí.

Většina Evropského parlamentu však hlasovala proti a uvedla, že kazetovou munici používaly tzv. koaliční síly v Afganistanu a Iráku a izraelské síly v Libanonu.

Závody ve zbrojení je třeba okamžitě zastavit. Zbraně hromadného ničení, kazetová munice, uranové a fosforové zbraně musí být bezodkladně zakázané.

Proto toto usnesení podporujeme.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, ve kterém se opět potvrzuje potřeba posílit mezinárodní humanitární právo, poněvadž jde o kazetové munice, a urychlit přijetí zákazu použití, výroby, přepravy a skladování kazetové munice na mezinárodní úrovni. Parlament též bere na vědomí, že silně podporuje proces z Oslo, který začal v únoru 2007.

– Zpráva pana Cappata (A6-0341/2007)

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, rád bych vysvětlil svoje hlasování o zprávě pana Cappata a též objasnil, proč se Skupina Unie pro Evropu národů zdržela hlasování. Hlasoval jsem proti, jelikož jsem přesvědčený, že je to velmi kontroverzní myšlenka. Omamné látky jsou hlavním zdrojem obchodu v Afghánistánu a snaha o kontrolu nějaké části produkce na lékařské účely se zdá být více než sporná. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti tomuto návrhu.

  Carlo Fatuzzo (PPE-DE). - (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan Cappato se prostřednictvím této zprávy snažil a podařilo se mu zveřejnit myšlenku, že Evropský parlament je pro pokusy transformovat produkci opia v Afghánistánu pro kriminální účely na produkci opia na lékařské účely a léčbu pacientů.

Musím říci, že jsem hlasoval proti, protože výchozím bodem všeho umírání a zločinů způsobených lidmi, kteří dobrovolně nebo nedobrovolně sešli z cesty a spadli do hrozné sítě metly lidskosti je ve skutečnosti člověk, který pracuje na poli a pěstuje mák.

Podle mého názoru ti, kdo hlasovali pro tuto zprávu, klamou sami sebe, že něco, co se ve skutečnosti dělá ilegálně, tj. pěstování máku setého v Afghánistánu, lze vykořenit jednoduchým povolením a oprávněním používat ho na prospěšné účely.

  Richard Howitt (PSE) , písemně. − Socialistická skupina Evropského parlamentu nemohla podpořit toto usnesení, poněvadž v podstatě je o návrh na povzbuzení pěstování opia v Afghánistánu. To je v rozporu s úsilím, které vynakládá vláda Afghánistánu s podporou mezinárodního společenství a též v rozporu s přáním 80 % afghánské populace – opiový průmysl financuje Taliban. Všimli jsme si, že počet provincií s volným pěstováním opia v Afghánistánu se tento rok víc než zdvojnásobil.

Hlasovali jsme proti původnímu znění odst. 1 písm. a) a odst. 1 písm. b), poněvadž naléhavě pociťujeme, že úlohou Evropského parlamentu není podporovat projekty, které podporují výrobu opia v Afghánistánu.

Hlasovali jsme proti zprávě z výše uvedených důvodů a též proto, že se tento návrh zakládá na skutečně nesprávném předpokladu globálního nedostatku opiátů na lékařské účely. Mezinárodní úřad pro kontrolu narkotik (INCB) uvedl, že nadprodukce zákonem dovolených opiátů od roku 2000 vedla k nahromadění zásob v produkujících zemích, které „jsou schopny pokrýt poptávku na dva roky“.

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě. Neexistuje nedostatek opia pro lékařské účely ve světě a nevypadá to tak, že by bezpečnostní situace v Afghánistánu umožňovala bezpečnou produkci a sběr opia pro lékařské účely.

– Zpráva pana Lechnera (A6-0371/2007)

  David Martin (PSE) , písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Zablokování je proces, prostřednictvím kterého může věřitel požádat soud, aby zmrazil bankovní účet s cílem zabránit, aby někdo disponoval s nárokovanými finančními prostředky. Zabezpečuje rovnováhu mezi právy věřitelů na splacení dluhu a poskytnutím přiměřené ochrany obžalovaným. Není v rozporu s vnitrostátními zákony a měl by být standardně dostupným v celé EU.

– Zpráva pani Sbarbatiové (A6-0301/2007)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Informace z registru aktivit ukazují, že v roce 2006 veřejný ochránce práv přijal 3 830 stížností. Veřejný ochránce práv byl však přesvědčen, že pouze 21,5 % z nich patří do jeho působnosti, z nichž 258 vedlo k vyšetřování. V roce 2006 veřejný ochránce práv provedl celkem 582 vyšetřování, z nichž 315 bylo v procesu řešení z roku 2005 a devět začal veřejný ochránce práv z vlastní iniciativy.

Zajímavé je, že stejně jako v předcházejících letech je Komise orgánem s největším počtem vyšetřování, celkem 66 % ze všech (387). Následuje Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) s 13 % a pak Evropský parlament s 8 %.

Nejčastější stížností byl nedostatek transparentnosti včetně odmítnutí informací (25 %) a pak nespravedlnost nebo zneužití pravomoci a různé další typy nesprávného úředního postupu. Jak však řekl sám veřejný ochránce práv, existuje mnoho případů, kde jeho kritické připomínky nemají žádnou účinnost, ale jsou nepochybně varováním, že problémy existují a Parlament by jim měl proto věnovat náležitou pozornost.

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

  Předsedající. − Dalším bodem jsou opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat.

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:00 a pokračovalo v 15:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ONESTA
Místopředseda <BRK>

10. Sdělení společných postojů Rady: viz zápis

11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

12. Právo společností (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je stanovisko Komise k právu obchodních společností.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, statut evropské soukromé společnosti je pravidelně na programu Evropského parlamentu a též, jak jistě víte, na programu Výboru pro právní záležitosti. Mnohé argumenty při těchto rozpravách ukázaly, že statut evropských soukromých společností by mohl přinést výhody malým a středním podnikům a též byla podpořena myšlenka konzultací s akcionáři.

Komise uznává, že je potřeba upravit regulační rámec s cílem umožnit malým a středním podnikům co nejlépe využívat rostoucí integrované evropské trhy. Potřebujeme ulehčit a snížit ceny pro malé a střední podniky, aby mohly vykonávat svou činnost přeshraničně. Důležité je přijmout kroky, které těmto společnostem pomohou plně využívat výhod jednotného trhu.

Růst malých a středních podniků je rozhodující, jak všichni víme, pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a Komise vidí, že statut evropských soukromých společností by ulehčil růst malých podniků za hranice jejich národa. Poskytnutí této možnosti by vytvořilo víc možností výběru pro společnosti a neuvalilo by na ně další břemena.

Dost by se snížily náklady vynakládané na plnění pro společnosti, které chtějí působit v několika členských státech. Pokud by se toho dosáhlo, malé a střední podniky by měli lehčí přístup na nové trhy. Komise si proto uvědomuje důležitost statutu evropských soukromých společností pro členské státy Evropské unie a evropské podnikatele.

Mohu vás ujistit, že můj kolega komisař MCCreevy vypracuje legislativní návrh statutu evropských soukromých společností tak, jak uvedl na Výboru pro právní záležitosti dne 3. října 2007. Tento návrh by měl být hotov nejdříve v polovině roku 2008. Jak víte, v současnosti probíhají další konzultace o přesné formě a obsahu návrhu, jejichž výsledky budou dokončeny v počátečních měsících příštího roku a budou začleněny do hodnocení vlivu. Můj kolega pan McCreevy bude šťastný, pokud bude dialog s vámi pokračovat i po předložení tohoto návrhu.

  Klaus-Heiner Lehne, jménem skupiny PPE-DE – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dovolte mi, abych vám nejprve srdečně poděkoval za vaše postřehy, které mě dovedly k prvnímu bodu, tj. ke statutu evropských soukromých společností. Mohu říci, že jsme rádi, že po mnohých těžkostech Komise konečně uznala potřebu legislativního návrhu a že teď můžeme očekávat jeho přijetí. Bylo to umožněno díky Parlamentu a velkému tlaku, který jsme vyvíjeli. Ať už je to jak chce, můžeme se bezvýhradně těšit výsledkům.

Chtěl bych však řešit druhý bod, na který odkazuje dnešní usnesení a se kterým nejsme spokojeni, pokud jde o vývoj věcí. Odkazuji na 14. směrnici o právě obchodních společností o převodu sídla společnosti, místa, kde je společnost registrována. Už mnoho let se Evropská komise snaží uzavřít tuto mezeru v obchodním právu. Teď jsme zjistili, že tato otázka byla víceméně vymazána z legislativního programu, alespoň pokud jde o Evropskou komisi, a že mezera proto zůstane otevřená.

Rád bych v tomto bodu zdůraznil, že minimálně moje politická skupina – a myslím si, že též velká většina Výboru pro právní záležitosti, vzhledem k uvažování v posledních letech, a Parlamentu jako celku – je stále přesvědčena, že tuto mezeru je třeba zaplnit a že 14. směrnice o obchodním právu je potřebná.

Není to předmětem dodatečné byrokracie a nových obchodních povinností. Jednoduše jde o to, aby společnosti měly příležitost, která jim byla přislíbena ve smlouvě, a mohly se volně pohybovat v rámci Evropské unie a založit své sídlo v kterémkoli členském státě. Doslechli jsme se, že jedním z důvodů, pro které Evropská komise nebyla schopna posunout se v této otázce dále a připravit návrh, bylo stanovisko, že existující nařízení pro sloučení a jiná ustanovení jsou přiměřená pro garantování firemní mobility.

Mohu říci pouze tolik, že když společnost nedokáže přesunout své sídlo v rámci jednoho trhu, pokud nezaloží v jiné zemi novou společnost a potom je sloučí, jsou současná pravidla sotva příkladná v souvislosti s vyhnutím se byrokracii a minimalizováním nákladů. Ideální by bylo mít zdravý sekundární právní předpis, kterým by se zaručilo společnostem právo realizovat v praxi svobodu, kterou jim jednotný trh teoreticky nabízí.

Jedním z argumentů pro status quo je, že minulá rozhodnutí Evropského soudního dvoru značně zliberalizovala obchodní právo. Nepochybně je pravda, že Evropský soudní dvůr doručuje tyto pravidla za jediným účelem podporovaní plného uplatňování primárního práva, jednoduše proto, že legislativní orgány odpovědné za přijetí sekundárního práva, především Parlament a Rada – i když jsme závislí na Evropské komisi – nejsou schopné uzákonit sekundární právní předpisy, které by skutečně zaručovaly svobodu tak, jak je vymezená v ustanoveních smlouvy o založení jednotného trhu.

Proto si Parlament zachovává svůj názor, že monopol Komise na právo iniciativy jí zavazuje k předložení návrhu 14. směrnice o právu obchodních společností. Žádáme Komisí, aby zvážila, zda 14. směrnice, kterou mají útvary Komise v seznamu, nemůže být začleněna do legislativního programu na příští roky.

Pokud se tak nestane, Parlament si vyhrazuje právo – tak jako je výslovně uvedeno v našem usnesení – odvolat se na článek 192 Smlouvy a z vlastní iniciativy předložit zprávu s cílem dožadovat se legislativního návrhu. A když jsme u otázky obchodního práva, dovolte mi, abych využil tuto příležitost a v krátkosti pohovořil o nejnovějším oznámení Komise o zjednodušení obchodního práva. Usnesení se přímo netýká oznámení, ale je mezi nimi tematické propojení.

Jsem přesvědčen, že my v Parlamentu souhlasíme, že nepodporujeme rozklad práva a praxe zavedený Společenstvím – acquis communautaire – v důsledku zjednodušování opatření. Jinými slovy, podle mého názoru je naprosto nepřípustné vymazat celé směrnice. Můžeme podpořit opatření, jejichž cílem je snížit zatížení společnosti, minimalizovat byrokracii a statistické povinnosti a zbavit společnosti požadavku vydávání všech dokumentů, které se objeví v rozvahách, ale které mohou být dost nepodstatné. Jsem přesvědčený, že je potřeba úzce spolupracovat s Komisí s cílem zlepšit oblast obchodního práva.

Další věcí, kterou jsem si uvědomil při čtení dokumentace Komise v této souvislosti, je, že existují určité zákony, které jsme schválili – například směrnice o transparentnosti přijatá v rámci zákona Sarbanes-Oxley –, která obsahuje některá ustanovení, která v současnosti vyvolávají otázku, proč nejsou přezkoumané v rámci zjednodušování. Také bych uvítal další zvážení této záležitosti Komisí, poněvadž takovéto přezkoumání by pravděpodobně pomohlo zlepšit oblast obchodního práva.

  Manuel Medina Ortega, jménem skupiny PSE. – (ES) Vážený pane předsedající, pan Lehne v podstatě uvedl stanovisko, které mají členové Výboru pro právní záležitosti. Učinil tak jménem skupiny Evropské lidové strany a já tak činím za skupinu evropských socialistů.

Jak řekl pan Lehne, i nás v současnosti znepokojuje, že jsme velmi závislí na soudním rozvoji práva, jinými slovy na vývoji prostřednictvím judikatury Soudního dvora. Judikaturou Soudního dvora se vyplňují mezery způsobené sekundárním právem Evropské unie, ale my sekundární právo nemáme. Charakter smluv je velmi všeobecný a poskytuje určitý prostor pro vznik různorodých interpretací a v současnosti neulehčuje vznik vnitřního trhu.

Naše návrhy jsou dvojznačné, jak uvedl pan Lehne, za prvé proto, že podporují nabídku Komise předložit návrh směrnice o evropských soukromých společnostech, která by značně pomohla založit volný pohyb v rámci Evropské unie, a za druhé se snaží pokračovat v oblasti obchodního práva prosazením nové směrnice, v pořadí čtrnácté, která v konečném důsledku nahradí tato ustanovení.

Sdílím obavy pana Lehneho, že pokud nepřijmeme ustanovení související se změnou sídla společnosti, ve skutečnosti necháme otevřenou zákonnou propast, protože sloučení jsou jinou záležitostí a nepatří do této kategorie. Doufáme, že Komise začlení tento druh činnosti do svého pracovního programu.

Především doufám, že v roce 2008, a pokud je to možné, nejdříve 30. června bude předložen návrh směrnice, směrnice o statutu evropských soukromých společností, a za druhé doufám, že Komise se nevzdá myšlenky pokračovat v rozvoji obchodního práva v oblasti svobody založení a změny adresy společnosti.

Tím bych chtěl svůj projev ukončit.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, dovolte mi zodpovědět obě otázky.

Odpověď na první otázku je myslím jasná. V odpovědi na druhou otázku související se 14. směrnicí o právu obchodních společností jsme navrhli, aby byly další způsoby zvyšování mobility uvedené ve směrnici stanovující podmínky pro přesun sídla v rámci Evropské unie. Výsledky ekonomické analýzy možné přidané hodnoty směrnice byly bezvýsledné; společnosti už mají právní způsoby pro provedení přeshraničního přesunu. Některé společnosti už svá sídla přesunuly využitím možností, které nabízí statut evropské společnosti.

V prosinci nabude účinnosti směrnice o přeshraničním slučování, která všem společnostem s ručením omezeným včetně malých a středních podniků umožní přesunout sídlo. Mohou tak učinit založením dceřiné společnosti v členském státě, do kterého chtějí přejít, a potom sloučit existující společnost s dceřinou společností.

Z pohledu Komise, pouze pokud tento rámec bude vyžadovat budoucí legislativní kroky ve smyslu 14. směrnice o právu obchodních společností, bude nová směrnice považovaná za oprávněnou. Proto se pan McCreevy teď rozhodl nepokračovat se 14. směrnicí o právu obchodních společností, ale určitě ho o těchto vašich obavách budu informovat.

  Předsedající. – Dostal jsem návrh usnesení v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat za chvíli, v hlasovacím čase.

13. Rozpravy o případech porušovaní lidských práv, demokracie a právního státu(rozprava)

13.1. rán

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Íránu.

  Ryszard Czarnecki (UEN), autor. – (PL) Vážený pane předsedající, znovu hovoříme o Íránu. Jsem spoluautorem usnesení, které vypracovala skupina Unie pro Evropu národů. Situace v Íránu je nekonečný příběh porušování lidských práv. Evropský parlament se pravidelně vrací k této otázce a uvádí jména dalších obětí a stále více příkladů porušování lidských práv. S lítostí musím říci, že někteří politici v Evropské unii a některé vlády uplatňují dvojí standardy v tom, že se daleko více hovoří o lidských právech v zemích, se kterými nemají obchodní vztahy, kde se nedá podnikat. V případě zemí, se kterými udržují hospodářské vztahy, i když neoficiálně, bez toho, že by cokoli řekli, a vydělávají peníze, se zdá, že lidé hovoří o lidských právech tišeji, šeptem. Je velmi dobré, že Evropský parlament nešeptá, pokud jde o Írán.

V navrhovaném společném usnesení bych rád zdůraznil, bez ohledu na politické rozdělení, seznam nových, konkrétních a tragických skutečností, které ilustrují drama odehrávající se před našimi zraky v této zemi. Pozornost světové veřejnosti se zaměřuje na něco jiného, na určité pokusy vytvořit nukleární energii v zemi nebo na jasné antisemitské prohlášení íránského prezidenta. Nevšímáme si však porušování lidských práv v zemi, proto je dobré, že Evropský parlament se touto otázkou dnes zabývá.

  Marios Matsakis (ALDE) , autor. – Vážený pane předsedající, není to poprvé a já se obávám, že ani naposledy, co byl tento Parlament svolán, aby se zabýval situací v Íránu. Tato země, která má všechny přírodní zdroje k tomu, aby dosáhla záviděníhodnou životní úroveň se, bohužel, stále hlouběji noří do propasti temné doby totalitního režimu, což má za následek rostoucí porušování lidských práv občanů a stále větší izolaci Íránu od ostatního světa.

Přetrvávající praxe barbarských zákonů, jako smrt občanů ukamenováním, včetně žen a dětí, a neuznávání práv žen a politických oponentů je stigmatem civilizovaného světa. Každý den se k nám dostávají zprávy o stále větším množství případů věznění, mučení a zabíjení nevinných civilistů ze strany iránských orgánů.

(Předsedající požádal řečníka, aby hovořil pomaleji)

Doufal jsem, že tak získám víc času, pane předsedající. Právě z tohoto důvodu hovořím anglicky – aby mi lidé rozuměli a nepotřebovali tlumočení.

(Potlesk z některých stran)

Děkuji vám, pane Tannocku.

Svoboda projevu a svoboda tisku v této zemi v podstatě neexistují a to vše se děje v době tajných příprav výroby jaderných zbraní, což je proti zdravému rozumu a děje se to i přes mezinárodní protesty.

Íránský režim, zaslepený krátkozrakým národním a extrémistickým náboženským fanatismem, následuje cestu, která vede ke konfrontaci a dalšímu utrpení především vlastních lidí. Dovolte nám ještě jednou, při příležitosti hlasování o tomto usnesení, vzkázat těm Íráncům, kteří bojují za svobodu a demokracii, že mají naši podporu a dovolte nám ještě jednou vzkázat extremistickým vládcům Íránu, že nám dochází trpělivost v souvislosti s jejich nerozumným a nebezpečným jednáním.

Na závěr bych chtěl informovat kolegy o dobrých zprávách, které jsem právě dostal z USA, a to že administrativa USA se rozhodla připsat Revoluční gardy na seznam teroristů.

  Paulo Casaca (PSE), autor. – (PT) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tento týden jsme se dozvěděli, že laureátkou Nobelovy ceny za literaturu se stala Doris Lessingová, která, jak všichni víme, je íránského původu a která řekla: „Nenávidím íránskou vládu. Je to krutá a zlá vláda.“ Doris Lessingová též řekla, že důvodem proč se nikdo neodváží kritizovat íránskou vládu, je ropa. Myslím, že se to už nedalo říci výstižněji a lépe.

Politika usmiřování je smrtelná nejen v zájmu íránských lidí, ale též pro každého, kdo chce mír. Pokračování této politiky a další rozšiřování íránského režimu a fanatických instinktů bude velkou tragédií, které budeme v budoucnu čelit. Jsem přesvědčen, že si všichni musíme uvědomit tuto skutečnost a změnit tuto politiku. Pokud tak neučiníme, budoucnost bude neradostná a rád bych řekl, pane předsedající, že tento Parlament by měl speciálně poděkovat laureátce Nobelovy ceny za její rozumná slova.

  Erik Meijer (GUE/NGL), autor. – (NL) Vážený pane předsedající, při hodnocení toho, co se v současnosti děje v Íránu a okolo Íránu, je potřeba zvážit čtyři otázky. Za prvé, palčivá situace související s lidskými právy, která vznikla v důsledku režimu nezaloženého na základě demokracie a rovnosti lidí, ale na vlastní interpretaci Boží vůle, která dává právo věznit, mučit a vraždit ostatní.

Za druhé, snaha režimu získat masovou podporu bez ohledu na svoje postavení násilné menšiny. Uměle se snaží apelovat na národní hrdost. Důvodem hrdosti je vlastnictví jaderné energie a možná i jaderných zbraní, jako v případě Indie, Pákistánu a Izraele, které nepodepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.

Za třetí, opozice režimu. Umírněná opozice, která chce trochu méně přísný režim, jak tomu bylo za předcházejícího prezidenta, a skutečně demokratická opozice mezi dělníky a studenty v Íránu a též mezi intelektuály, kteří utekli do zahraničí.

Za čtvrté, Američané hrozí, že použijí stejný model v Íránu, jako v Iráku a v Afganistanu a zemi vojensky obsadí nebo použijí minimálně bombový útok. Takovýto útok zahraniční opozice by byl kontraproduktivní. Posilnil by patriotistické cítění části Íránců, kteří by se semkli a začali podporovat nenáviděný režim a jaderné zbraně, pokud existují.

Moje skupina není pro vojenskou invazi proti režimu či pro vytvoření přátelských vztahů s tímto režimem z vlastního zájmu. Měli bychom projevit solidaritu s oběťmi a opozicí. Režim nesmí mít v žádném případě dojem, že je možné jednat o omezení práv opozice v exilu v Evropě a nesmí dovolit rozšíření propagandy prohlašováním, že demokratické země podporují tuto destruktivní vládu.

Rozhodnutí Evropského soudního dvora vyjmout organizaci Mudžahedínů ze seznamu teroristických organizací by se mělo plně dodržovat, tak aby organizace a ostatní opoziční skupiny nečelily žádným právním či finančním překážkám.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. – (ES) Vážený pane předsedající, jsem přesvědčený, že existují tři prvky, minimálně tři, které opravňují tuto naléhavou potřebu.

Za prvé, jak už bylo řečeno, zhoršující se situace lidských práv. Za druhé, rekordní údaje o popravách, nejen pokud jde o množství, ale i brutalitu, kterou jsou realizovány. Dnes máme víc poprav než celkem v roce 2007 – 244 a v roce 2006 – 177. Třetím prvkem je pronásledování, na které se soustředí organizace aktivistů za lidská práva, především organizace, které brání práva žen.

Jsem přesvědčen, že všechny tyto skutečnosti opravňují nejen usnesení, ale též, jak se uvádí v usnesení, vyzývají Valné shromáždění OSN, aby otevřeně hlasovalo pro rezoluci a bezvýhradně odsoudilo porušování základních práv Íránu. Žádáme o to už dlouho. Nerozumím, proč se o tom mlčí, a doufám, že toto usnesení přinejmenším pomůže změnit smýšlení některých lidí.

  Tadeusz Zwiefka (PPE-DE), autor. – (PL) Vážený pane předsedající, Korán, svatou knihu muslimů, považují někteří významní odborníci za knihu lásky. Ale co se děje v těchto zemích, které samy sebe nazývají islámskými zeměmi? Vládnou jim extrémní radikálové. Jediným odkazem, který z těchto zemí dostáváme, je nenávist k okolnímu světu ze strany muslimů a jejich spoluobčanů. To, co se v současnosti děje v Íránu, je naprosto nepřípustné. Už jsme na půdě tohoto Parlamentu mnohokrát hovořili o potřebě přijmout radikální opatření s cílem předcházet různým typům porušování lidských práv v Íránu.

Obzvlášť děsivý je způsob vykonávání trestu smrti. Vykonávání trestu smrti ukamenováním je necivilizované, nehumánní a naprosto nepřípustné v jakékoli demokracii. Vykonávání trestu smrti na nezletilých, které je zakázáno v celém demokratickém a civilizovaném světě, se v Íránu nadále uplatňuje, i přes sliby íránské vlády a parlamentu.

Další nenávistné činy se uplatňují vůči opozici – proti velmi malé vnitřní opozici jednotlivých občanů, i proti velké a organizované opozici v rámci země i za hranicemi. Věznění novinářů, nedostatek svobody projevu, zákaz tisku nebo projevu pod hrozbou uvěznění nebo dokonce smrti – toto je situace, kterou v žádném případě nemůžeme akceptovat. V současnosti se zdá, že je pozdě na jakékoli výzvy. Měli bychom popřemýšlet o konkrétnějších omezeních, která by íránskou vládu přiměla změnit chování.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, především my v Komisi vítáme tento nový společný návrh usnesení Evropského parlamentu.

Mohu říci, že jsme opakovaně vyjadřovali naše velké znepokojení v souvislosti se situací porušování lidských práv v Íránu – já sama jsem nedávno silně zdůraznila všechny tyto skutečnosti na Valném shromáždění OSN, kde jsem se sešla s íránským ministrem zahraničních věcí.

Musím říci, že dodržování základních lidských práv v Íránu se v posledních letech velmi zhoršilo a z toho důvodu též podpoříme rezoluci Valného shromáždění OSN o lidských právech v Íránu, tak jak to činíme každý rok, a Kanada se pravděpodobně též přidá.

Pokračuje se ve výrazném omezování svobody projevu, pokojného shromažďování a politického nesouhlasu. Existuje několik případů mučení a poprav nezletilých obyvatel za údajné zločiny. Jak řekl pan Romeva i Rueda, zvýšil se počet veřejných poprav včetně v jednom případě popravy ukamenováním, přesto, že íránská strana nás ubezpečila, že ukamenování bylo v existujících nařízeních zakázáno. Připomněla jsem tento příklad velmi konkrétně na setkání s íránským ministrem zahraničních věcí. Írán tento rok provedl minimálně 250 poprav – což je druhý největší počet poprav na světě.

Také jsme si, samozřejmě, všimli, že pokračuje diskriminace menšin, zvyšuje se počet sexuálních obtěžování a zavírají se nezávislé nevládní organizace. Vzrostlo i zdokumentované zastrašování a pronásledování ochránců lidských práv ve všech částech íránské společnosti a také utlačování intelektuálů, učitelů, studentů, ženských aktivistek a odborů. Nedávno byl velmi známý obhájce lidských práv v Íránu pan Emaddedin Baghi opět uvězněn za propagandu proti vládě. Od července je uvězněn pan Mansour Osanlou, předseda iránských odborů šoférů autobusů a představitel nezávislého odborového hnutí v Iránu. Pan Osanlou nutně potřebuje lékařskou péči, kterou se máme důvod domnívat, že nedostává.

O tomto vývoji nemlčíme. Přijali jsme několikeré kroky a opakovaně vydáváme veřejná prohlášení odsuzující přetrvávající porušování lidských práv a základních svobod v Íránu i neustálou neschopnost země dodržovat mezinárodní normy řízení soudů. Opět vyzývám íránskou vládu, aby plně respektovala všechna lidská práva a základní svobody spolu s povinnostmi Íránu podle mezinárodního práva a dohod, které země ratifikovala.

Též bych ráda zopakovala naše znepokojení souvisící s odmítnutím Íránu opět začít dvoustranný dialog s Evropskou unií o lidských právech, který byl pozastaven v roce 2004. Z naší strany jsme připraveni, poněvadž věříme v důležitost tohoto dialogu a schůzky.

Na závěr bych chtěla říci, že Komise jednoznačně plně souhlasí s Parlamentem, pokud jde o vývoj nukleární otázky či jiné otázky, o níž má Evropská unie zájem. Máme tento dvoukolejný přístup, na kterém v současnosti Javier Solana a jeho nový protějšek pracují, a my zároveň pracujeme v Bezpečnostní radě OSN na možném zesílení sankcí. V této chvíli nelze dosáhnout pokroku ve vztahu k Íránu bez toho, aby se výrazně nezlepšila situace související s lidskými právy.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat za chvíli, v hlasovacím čase.

13.2. Pákistán

  Předsedající. – Dalším bodem programu jsou čtyři návrhy usnesení o Pákistánu.⁽¹⁾

  David Martin (PSE) , autor. – Vážený pane předsedající, dovolte mi začít vyjádřením soustrasti obětem strašného bombového útoku v Karáčí. Myslíme na všechny lidi, kteří byli ovlivněni touto dramatickou událostí.

Pákistán je národem, o který bychom se my v Evropě měli hluboce zajímat. Je to velký obchodující národ, exportér lidí, nejen na tento kontinent, a je velmi důležitým spojencem v boji proti terorismu. Proto je velmi smutné, že ve své 60leté historii Pákistán propadl a nestala se z něho skutečně demokratická země, ale na druhou stranu nás může povzbudit skutečnost, že se nestal teokratickou zemí nebo dokonce zemí se stálou vojenskou diktaturou. Pákistán má proto ještě stále otevřené dveře k demokracii.

Očekáváme výsledek rozhodnutí soudu o zákonnosti prezidentských voleb. Vyzýváme prezidenta Mušarafa, aby přijal výsledek, i když bude proti němu, ale též vyzývám lid v Pákistánu a na celém světě, aby akceptoval rozhodnutí soudu, pokud rozhodne ve prospěch prezidenta. Myslím si, že to je jediný základ, na kterém se můžeme v této zemi posunout dál.

Ve vztahu k lednovým volbám doufám, že vláda provede a bude pokračovat v přípravě voleb a umožní paní Benazir Bhuttové, aby bezpečně mohla vést svou kampaň. Vím, že tímto projevem naznačuji, že za bombardováním stojí vláda; nejsem přesvědčený, ale musíme se ubezpečit, že je zaručena bezpečnost všech kandidátů a vláda učiní vše proto, aby chránila paní Benazir Bhuttovou. Též jsem přesvědčený, že by se mělo povolit, aby se pan Sharif mohl vrátit do země a zúčastnit se kampaně, pokud si to přeje, a měl též zaručenou bezpečnost.

Armáda by měla stát bokem po dobu celého období volební kampaně a doufám, že nejpozději v lednu – a samozřejmě před začátkem kampaně – prezident sám svlékne uniformu a změní svou zemi ve skutečně civilizovanou vládu. To je to nejlepší, co si lze přát pro budoucnost Pákistánu a je to nejlepší naděje pro vztahy mezi Evropou a Pákistánem: že v lednu bude zvolen demokratický parlament a s prezidentem oblečeným nikoli v uniformě, ale v civilu.

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , autorka. – (SV) Děkuji, pane předsedající. Především musím s těžkým srdcem říci, že každý měsíc musíme zde v Parlamentu rozhodovat o různých usneseních, protože velké části světa kolem nás nerespektují občanské svobody a práva a porušují základní lidská práva. Musím to říci, protože si myslím, že je hrozné, že to jde stále dokola. Hovoříme o tom zde, v Parlamentu, hovoříme o tom v různých kontextech a stále to pokračuje.

Pokud jde o Pákistán, který je předmětem usnesení, o němž teď diskutujeme, chci říci, že skupina GUE/NGL podporuje toto usnesení v plném rozsahu. Usnesení žádá od vlády v Pákistánu splnění velkého množství oprávněných požadavků. My v okolním světě nemůžeme mlčet k vlivu a rozhodovací pravomoci, kterou má vojenský režim ve všech oblastech společnosti. Moc musí být přesunuta na civilizovanou demokratickou vládu. Musím podpořit všechny dobrovolné organizace, každého, kdo prosazuje demokratické svobody a práva. Zvláště bych chtěla zdůraznit důležitost bodu 16 tohoto usnesení. V tomto Parlamentu vyjadřuje velké znepokojení v souvislosti se skutečností, že velká část pákistánských žen není schopna se zúčastnit demokratického procesu. Lidé v Pákistánu jsou utlačováni vojenským režimem na základě náboženství, ale nesmíme zapomenout na utlačování, kterému je vystavena velká část pákistánských žen. Naše skupina si přeje výrazně podpořit celé toto usnesení. Děkuji.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. – (ES) Vážený pane předsedající, chtěl bych říci, že i přesto, že ve skutečnosti mají hlavní odpovědnost za vyřešení situace samy úřady v Pákistánu, nesmíme zapomenout, že Evropská unie, a především členské země, my členské státy, máme obrovskou odpovědnost alespoň situaci nezhoršit.

Souvisí to s praxí, která je též nesrozumitelná, protože neexistuje vůle vyřešit situaci s přetrvávajícím exportem nebo snahou exportovat zbraně do Pákistánu..

Uvádím tři příklady: v roce 2006 vláda Velké Británie schválila vývoz 1 500 pušek do regionu včetně Pákistánu; Francie se snaží předávat Pákistánu rakety a radary na budování vojenských letadel, které Pákistán údajně vyvíjí v Číně; a Německo též bylo odpovědné za vývoz velkého množství munice, zbraní a jiných typů vojenského vybavení.

Jsem přesvědčen, že v takovémto případě je přání vyřešit situaci v Pákistánu neslučitelné s dodáváním zbraní podle těchto politik. Proto navrhuji a žádám kolegy, aby podpořili pozměňovací návrh, který se snaží zastavit všechny druhy vývozu zbraní a vojenského vybavení do té doby, dokud nebude zaručeno dodržování lidských práv.

  Charles Tannock (PPE-DE), autor. – Vážený pane předsedající, sebevražedný bombový výbuch minulý týden v Karáčí nám připomněl, jak nebezpečně blízko byl Pákistán k anarchii. Perspektiva, že by se z Pákistánu stala jaderná velmoc kontrolovaná islámskými fanatiky, je upřímně dost hrůzostrašná.

Nejsem zvláště velkým fanouškem Benazir Bhuttové, jejíž působení v úřadu premiérky bylo poznamenáno rozsáhlou korupcí, ale nakonec demokratická a sekulární občanská vláda má vždy přednost před vojenskou diktaturou, která je v tomto případě propojená s islámskými stranami a afghánským Talibanem. Prezident Mušarráf se zdá být naším spojencem ve válce proti terorismu; někdy přemýšlím, jak moc chce vykořenit terorismu ve vlastní zemi.

Doufám, že návrat paní Bhuttové do Pákistánu bude stimulem pro lidská práva. Velkou obavu vzbuzuje přetrvávající utlačování náboženských menšin včetně křesťanů, hinduistů a ahmadi-muslimů. Pokud chce, aby byla brána vážně jako progresivní vůdkyně modernějšího Pákistánu, musí zajistit, že Pákistán bude dodržovat své mezinárodní povinnosti na základě dohod o lidských právech.

Avšak přesto, že Pákistán stále čelí mnohým výzvám, musíme uznat pokrok, který učinil v některých oblastech. Hospodářství neustále roste a Pákistán se podílí na opatřeních budujících důvěru ve sporu Indie o teritorium Jammu a Kašmír.

Zcela nezodpovězená zůstává otázka, jak mohla pákistánská vláda legálně, i přes rozhodnutí nejvyššího soudu, které umožnilo bývalému premiérovi Nawazovi Sharifovi návrat z exilu do Pákistánu, okamžitě jej deportovat do Saudské Arábie. Jak může podle mezinárodního práva vláda deportovat svého občana? Nawaz Sharif však může sehrát rozhodující úlohu při opětovném vytvoření občanské demokratické politiky s více stranami v Pákistánu.

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE – (DE) Vážený pane předsedající, ve vztahu k Pákistánu musíme zaujmout velmi rozumné stanovisko. Je to velká a důležitá země s problematickou historií. Pákistánský stát byl uměle vytvořený jako domov pro muslimské obyvatele Indie, a proto má islámskou identitu, kterou mu nemůžeme zazlívat. Je to více méně jeho původní raison d’être.

To neznamená, že bychom neměli bojovat proti islámským extremistům a i sám Pákistán vynakládá značné úsilí na tento boj. Pákistán byl důležitým spojencem při sovětské okupaci Afganistanu, při jednáních s komunistickou Čínou, a v kontextu dlouhodobých sovětských pokusů získat vliv v Číně. Byl důležitým strategickým faktorem pro Západ.

Na druhé straně musíme říci, že Pákistán má mezinárodní těžkosti, které musíme brát na vědomí: komplexní a heterogenní strukturu obyvatelstva, pokud jde o etnikum a náboženství, rozsáhlou chudobu a samozřejmě potřebu posílit demokracii a právní řád. Musíme zemi poskytnout velkou podporu při zavádění svobodných voleb a silnější svobodné soudní moci a musíme povzbudit vojenskou vládu, aby postupně odevzdala moc zvoleným politikům. Jak řek Charles Tannock, především musíme povzbudit Pákistán, aby pokračoval v procesu budování důvěry se sousední Indií.

V tomto směru existují známky posilování a účelem vyvážené politiky vážící se k Pákistánu je posílit tyto známky a zároveň vyjádřit potřebnou kritiku.

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedající, pákistánští občané si nezaslouží vojenskou diktaturu, násilí a bezpráví. Proto je jedním z klíčových článků v tomto usnesení článek, který opět potvrzuje naší solidaritu s pákistánským obyvatelstvem, které sdílí cíle demokratické vlády a transparentního odpovědného vládnutí a které jedná s odvahou a určením a čelí teroristickému a kriminálnímu násilí.

Proto samozřejmě klademe důraz na potřebu návratu k demokracii a občanské vládě se svobodnými a spravedlivými volbami v lednu, které jsou jediným způsobem, jak odpovědět na výzvy pákistánské společnosti.

Zároveň též zdůrazňujeme potřebu odstranit militarismus z pákistánské společnosti a odsoudit selhání prezidenta Mušarafa, který neodstoupil z funkce hlavy armády, jak slíbil světu. V Pákistánu je právní řád mimořádně nevyvážený. Existuje tu povzbudivý vývoj, který je však provázen velmi represivními soudy. Postihovány jsou velmi těžce menšiny, náboženské i jiné, a také ženy. Oprávněně se dovoláváme zlepšení v této oblasti.

Toto a samozřejmě odsouzení sebevražedného bombového útoku z minulého týdne, který měl za následek 140 obětí a 500 zraněných. Obávám se, že toto by se mohlo stát záminkou pro omezení politické činnosti, protože vláda už prohlásila, že politické strany budou moci organizovat setkání pouze v dobře zabezpečených parcích a na veřejných místech a nikoli organizovat pochody. Je zjevné, že se to může stát záminkou.

Nakonec jedním z osobních důvodů, proč chci, aby Pákistán bojoval proti extremismu a militarismu a opět zavedl právní řád, je vliv na britské obyvatele pákistánského původu, kteří jsou například prověřováni nebo musí splňovat vízové požadavky do USA. Odstranilo by to obavy lidí, jako jsou moji voliči, pokud má být Pákistán demokratickou společností.

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, dnes byla v televizi další zpráva o dalším útoku v Pákistánu, o osudovosti. I toto je nekonečný příběh. Proč s tím ztrácíme čas, především když jednáme jménem daňových poplatníků v Evropě? Měli bychom si pamatovat, že Evropská unie posílá Pákistánu značné finanční sumy na zdravotní péči, na vykořenění chudoby a na vzdělání. Z tohoto důvodu máme právo zajímat se, co se děje v zemi, která je částečně podporována z peněz našich voličů.

Chtěl bych namířit vaši pozornost na otázky, které tu nebyly prodiskutované. Především na skutečnost, že náboženské menšiny v Pákistánu jsou pronásledované a diskriminované. To se vztahuje na křesťany, ale také na hindy, šíity a buddhisty. Myslím si, že bychom se měli zaměřit na tuto otázku. Jde o něco, co se ztrácí ve světle útoků a tragických úmrtí, ale co neustále přetrvává.

Rád bych zdůrazni, a tato otázka už byla připomínána, že tu existuje i diskriminace žen. K tomuto účelu existují zvláštní vyhlášky hudud. I toto bychom měli odsoudit a jsem rád, že tak můžeme učinit celkem nezávisle na našem politickém rozčlenění.

  Koenraad Dillen, jménem skupiny ITS. – (NL) Vážený pane předsedající, samozřejmě, všichni vyjadřujeme pohoršení nad šokujícími útoky minulý týden v Pákistánu, které, jak řekl předcházející řečník, jsou nekonečným příběhem.

To by nám však nemělo bránit zdůraznit základní skutečnost, že Pákistán je samozřejmě vojenskou diktaturou, že v samotném Pákistánu existuje rozsáhlé porušování lidských práv a že vůdce stojí nad zákonem. Pákistán je však též striktním islámským státem, ve kterém není místo pro lidi jiného vyznání víry nebo náboženské menšiny, a jak již bylo řečeno, země vlastní i jaderné zbraně.

Možná – ale možná bychom to neměli říkat – Islamabad je ve skutečnosti větší hrozbou než Teherán. Nevím. U Pákistánu mám též pocit déjà vu, protože stejně jako v ostatních islámských zemích, například v Alžírsku, vojenské diktatury nebo režimy, kde armáda sehrává dominantní roli, brání islámským fundamentalistům převzít moc. Naneštěstí, víc demokracie často znamená víc islámského fundamentalismu a paradoxně méně demokracie. Je to dilema, které se nedá jen tak lehce vyřešit.

  Marios Matsakis (ALDE). - Vážený pane předsedající, vražedný útok z 18. října na nic netušících stoupence paní Benazir Bhuttové v Karáčí byl dalším necitlivým teroristickým krokem proti vyhlídkám na demokratickou změnu v Pákistánu.

Mezinárodní společenství s hrůzou sledovalo obětování dalších nevinných civilistů v národě, kde diktátorský režim generála Mušarráfa vleče zemi do nového státu plného strachu a porušování práva a řádu. Tento krutý člověk spolu se zkorumpovanou vládní skupinou je rakovinou pro lidi v Pákistánu. Bohužel, stále je u moci, protože je podporovaný ze Západu, především USA, ale též jedním nebo dvěma členskými státy EU.

Teď je čas, aby Západ vytrhl koberec zpod noh pana Mušarráfa a poskytl pomoc nikoli jemu, ale demokratickým reformním silám v Pákistánu.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, jelikož se Pákistán připravuje na důležité parlamentní volby, situace je, jak všichni víme, velmi závažná a znepokojivá a já stejně jako mnozí z vás musím vyjádřit, že jsem byla hluboce šokována ohavným bombovým útokem a vražedným útokem v Karáčí, když se paní Benazir Bhuttová minulý týden vrátila do země, a také strašnou ztrátou na životech, která se dotkla tolika nevinných lidí. Rádi bychom vyjádřili naši soustrast rodinám obětí a také vyzýváme pákistánské orgány, aby zodpovědní byli postaveni před spravedlivý soud.

Tento útok na pokojné shromáždění opět jasně ukázal hrozby terorismu a fundamentalismu pro lidi v Pákistánu. Paní Bhuttová správně popsala strašnou událost jako ránu demokracii, především v souvislosti s volbami v zemi.

Přání Parlamentu vyjádřit solidaritu s pákistánským obyvatelstvem je náležité a také velmi vhodné. My v Evropě bychom měli povzbuzovat otevřenější demokratickou společnost a samozřejmě silnou občanskou společnost v Pákistánu.

Je také mimořádně důležité, aby volby poskytly maximální demokratickou legitimnost pro nadcházející shromáždění a hlasování musí být demokratické, transparentní a musí poskytnout stejné možnosti všem politickým uchazečům.

Jak dobře víte, Pákistán je jednou z těch zemí, kde můžeme předpokládat volební pozorovací misi. V tomto kontextu moji spolupracovníci vykonali výzkumnou misi v červnu a zjistili, musím říci, vážné nedostatky v rámci a v podmínkách voleb včetně obav souvisejících s nezávislostí volební komise, úplností a náležitostí zaregistrovaných voličů, restriktivními kandidátskými ustanoveními a nedostatkem transparentnosti ve výsledcích procesu.

Avšak s naléhavou politickou vůlí je stále čas zlepšit početné problematické oblasti, a proto jsem ještě nepřijala konečné rozhodnutí, zda umístíme plně kvalifikovanou volební pozorovací delegaci. Skutečně musím vidět plnění výše uvedených prvků.

Jsem přesvědčená, že většina pákistánského obyvatelstva by ráda viděla umírněný, stabilní a demokratický Pákistán, a měli bychom je podpořit při dosahování tohoto cíle. Děláme mnoho například v oblasti obchodu s cílem pomoci lidem překonat chudobu a též děláme mnoho z hlediska vzdělávání s cílem zajistit, aby žáci a malé děti nebyli učeni v duchu extremismu a fundamentalismu. Ale měli bychom podpořit i volby, protože jsou rozhodující, jak už bylo řečeno, pro celý region včetně sousedních zemí, jako je důležitý Afganistan.

Proto máme plné právo zůstat zaangažováni. To se snažíme činit, a proto je tato diskuse na místě.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování o tomto bodu se uskuteční po skončení rozpravy.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE) , písemně. – (FI) Vážený pane předsedající, ráda bych nejprve všem poděkovala za podporu rozhodnutí, aby se Pákistán stal předmětem písemného usnesení. Popularita demokratických sil a zřetelný důraz na lidská práva a nikoli na armádu je největší bariéra pro růst moci radikálních skupin. To jsou věci, které teď vyžadují naší podporu, jakož i náboženské menšiny.

Zkušenosti s prací v oblasti lidských práv ukazují, že svoboda vyznání je důležitým ukazatelem situace s dodržováním lidských práv, je to druh lakmusového testu. Problémy jsou viditelné nejprve na statutu náboženských skupin a nedostatcích v systému svobody projevu a shromažďovacího práva. Existuje vzájemný vztah mezi aktuální situací demokracie a postavením menšin: když lidé nemají mnoho příležitostí k účasti, trpí též menšiny.

Můžeme říci, že konkrétním problémem v Pákistánu je nesprávné používání zákona o rouhání, pokud jde o náboženské menšiny. Měl by existovat systém ochrany náboženských hodnot, nikoli aktivní pronásledování lidí jiného vyznání. I když zákony nejsou nasměrované proti konkrétním náboženským skupinám v souvislosti s obsahem, každodenní realit je jiná. Tresty smrti se vynášejí především v souvislosti s menšinami. Právní reforma je rozhodující.

To umožní pouze demokracie. Nešťastné rozhodnutí Mušarafa ponechat si svoje postavení hlavy armády mělo vliv na sociální rozvoj Pákistánců v posledních letech a oslabilo ho. Politováníhodná je postupná militarizace.

Na druhou stranu vyjadřujeme Pákistánu naší podporu v boji proti talibanizaci. Cítíme solidaritu s těmi Pákistánci, které minulý týden poznamenal bombový útok.

Minulý měsíc jsem měla příležitost osobně se seznámit s politickou situací v Pákistánu. Měla jsem tu čest setkat se se zástupci různých politických stran, se senátory a poslanci parlamentu. Zvláště bych chtěla uvést Alianci všech pákistánských menšin, jejíž důležitá práce při zastupování všech menšinových skupin vyžaduje pozornost a podporu okolního světa.

(1) Viz zápis.

13.3. Súdán: zavraždění příslušníka mírových sil Africké unie (hlasování)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je šest návrhů usnesení o Súdánu, především o zavraždění příslušníka mírových sil Africké unie.⁽¹⁾

  Marios Matsakis (ALDE) , autor. – Vážený pane předsedající, tento Parlament se opakovaně zabývá hroznou situací v Dárfúru, poslední usnesení jsme přijali v polovině září tohoto roku. Zprávy, že se na konci září uskutečnil vražedný útok proti základně Africké unie v jižním Dárfúru, jehož následkem zemřelo 10 vojáků mírových sil, osm zaměstnanců bylo vážně zraněno a údajně uneseno dalších 40 lidí, přišly jako chmurná připomínka, že i přes naše úsilí se musí ještě mnoho věcí učinit pro zabezpečení míru a stability v tomto smutném koutě světa.

Měli bychom si samozřejmě připomenout, že v během tříměsíčního konfliktu zahynulo v Dárfúru minimálně 200 000 lidí a víc než dva miliony lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. Zářijový útok na vojáky mírových sil Africké unie musí přinutit EU a OSN, aby se ubezpečili, že v Dárfúru je dostatečný počet vyškolených vojáků mírových sil, kteří jsou náležitě a plně vyzbrojeni a že mají přiměřenou logistickou a jinou podporu s cílem splnit svou úlohu bezpečně a efektivně.

Vysílání nevyškolených a špatně vyzbrojených civilistů AU do vysoce rizikových situací, jak se ukázalo v tomto případě, neposloužilo účelu jinak než snížením nákladů z finančního hlediska a zvýšením nákladů z hlediska lidských životů. Je naléhavě třeba, aby mezinárodní společenství situaci znovu promyslelo a přeplánovalo.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na těch 40 nezvěstných lidí, kteří se považují za unesené. Je třeba vynaložit všechno úsilí na zabezpečení jejich osudu a pomoci jim vrátit se v bezpečí k jejich blízkým.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně <BRK>

  Alain Hutchinson (PSE), autor. – (FR) Vážená paní předsedající, pane komisaři, vážení kolegové, po ztrátě deseti mužů při přepadu v Haskanitě hlava mise Africké unie v Dárfúru, generál Martin Luther Agwai, zatelefonoval a zdůraznil, že jeho vojenské jednotky jsou spatně vybavené a je jich velmi málo a že v krátké době mohou být poražení. Zatím se situace nijak nezměnila a je možné zopakovat další útoky jako ten z 29. září. Alarmující telefonát generála musí brát mezinárodní společenství velmi vážně a především Evropská unie, která určitě může učinit jasnou výzvu k efektivní společné akci všech členských států zapojených do slíbené podpory EÚ.

Za dva dny budou probíhat důležité rozhovory v Libyi mezi súdánskou vládou a několika rebelujícími jednotkami. Stále není jasné, zda se Abdel el-Nur – zakladatel súdánské osvobozovací armády, v současnosti v exilu ve Francii – zúčastní rozhovorů. Samozřejmě není jasné ani to, zda se zúčastní další představitelé rebelujících sil, poněvadž jejich počet se ze dne na den mění. Ať už je to jakkoli, musíme určit prioritu těchto diskusí, které mají potenciál zastavit palbu. Takže ještě jednou bychom chtěli požádat orgány Evropské unie, aby světu co nejvíc rozšířili důležitost setkání a úmysl Evropy podpořit pozitivní vývoj, který z toho může vyplynout v oblasti vojenské i ve vztahu ke zlepšení podmínek pracovníků mezinárodní pomoci, kteří pracují v mimořádně složité situaci.

Též bych chtěl připomenout, že vláda v Chartúmu prostřednictvím svých dosavadních aktivit nese velkou zodpovědnost za dnešní tragickou situaci – a nejen proto, že podporuje milice Janjaweed, které přinášejí smrt a teror černým africkým společenstvím. Vláda též kategoricky celé měsíce odmítala akceptovat přítomnost západních sil v Súdánu. Vláda také znemožnila novinářům a zahraničním pozorovatelům získat přístup do nejproblematičtějšího regionu, i přesto, že jejich práce by byla přínosem pro pokračující mobilizaci mezinárodního veřejného mínění. Mobilizace je zřetelně potřebná, pokud máme zaručit, že si všichni v Evropě vezmeme na bedra svou odpovědnost v boji proti tomu, co je téměř genocidou.

Dalším důležitým bodem je, že nové evropské síly z důvodu rozmístění ve východním Čadu a v severní Středoafrické republice znemožní rebelům volně se pohybovat přes hranice s těmito zeměmi a vykonávat nábor vojáků, dobrovolně nebo nedobrovolně, z utečenců a z táborů pro uprchlíky. Očekávajíc tuto překážku v aktivitách, některé ozbrojené skupiny už obracejí svou pozornost na druhou stranu Dárfúru, k sousednímu regionu Kordofan, do kterého je vstupní bránou Haskanita. Podpora, kterou se Evropská unie zavázala poskytnout, tu může též být nápomocná, i když v krátkém čase se může ukázat jako dost nepřiměřená.

Proto je součástí naší úlohy pokračovat tvrdošíjně v tom, abychom zabezpečili politické podmínky, za kterých bude evropská intervence efektivní. Už jsme viděli dost násilí a hlubokého žalu v tomto světovém regionu. Nejenže přišly o život statisíce lidí, ale sociální struktura v Dárfúru je úplně zničená, takže úloha rekonstrukce se den ze dne stává problematičtější.

  Předsedající. – Uvědomuji si, že dnes dopoledne máme trochu víc času, ale nenechme se zcela unést, prosím!

  Tobias Pflüger (GUE/NGL), autor. – (DE) Vážená paní předsedající, útok, se kterým souvisí toto usnesení byl namířen proti diplomatickému řešení situaci v Súdánu. Kontext je dost důležitý, protože útok se stal krátce před tím, než měl Desmond Tutu zrealizovat smysluplné rozhovory v Dárfúru. Zdá se být jasné, že útok byl úmyslně naplánován, aby překazil hledání diplomatického řešení, které je tak strašně potřebné v tomto regionu. Následovaly zdlouhavé spekulace samozřejmě pokud jde o identitu rebelující skupiny, která provedla útok, jenž si vyžádal životy deseti vojáků mírových sil AU. Náznaky ukazují, že nejpravděpodobnějším pachatelem je skupina prozápadních rebelů.

Při řešení otázky Dárfúru je důležité nebýt příliš omezeným, ale mít na paměti, že tu operují nejrozmanitější skupiny ze Súdánu, Čadu a Středoafrické republiky, kromě místních ozbrojených sil na obou stranách.

Zdá se mi, že pokus Evropské unie jednat v dárfúrském konfliktu prostřednictvím mise v Čadu je v současnosti ve velmi žalostném stavu. Na začátku bylo v rozhovoru řečeno, že sem pošleme vojenské jednotky EU. Ve skutečnosti sem bylo posláno několik dalších francouzských sil pod zástavou EU. Nepodařilo se mi získat příslušné informace o současném stavu vojenských jednotek v oblasti operace. I když stále dostáváme odpověď, že jednotky jsou tu především na ochranu utečenců, většina utečenců se nachází v pohraniční oblasti, to je přesně tam, kde vláda v Čadu nechce, aby se rozmístily jednotky EU. Možná by paní komisařka mohla v této souvislosti poskytnout nějaké informace.

To, co EU v současnosti činí určitě není to, co je potřebné ke zmírnění současné situace. Musíme velmi jasně říci, že to, co Desmond Tutu chtěl, konkrétní diplomatické řešení, je to, co bychom my měli podporovat.

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), autor. – (PL) Vážená paní předsedající, pane komisaři, po získaní nezávislosti v roce 1956 byl Súdán, rozlohou největší africká země, považován za domov pro každého, pro arabský sever a černošský jih, pro muslimy, křesťany a animisty.

Občanská válka však pokračovala skoro 50 let a měla za následek skoro dva miliony obětí v zemi. Víc než 4,5 milionu lidí bylo přinuceno opustit svoje domovy. V Dárfúru, kde konflikt vypukl začátkem roku 2003, zemřelo přibližně 200 000 lidí a skoro dva miliony lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. To je výsledek strašných bojů, čistek a teroru. V současnosti je to nejtragičtější humanitární krize na světě a ještě ji zhoršuje hlad a nedostatek vody.

Měli bychom být proto vděčni všem, kdo se ujali mírové iniciativy v této utrápené zemi. Měli bychom poděkovat Africké unii, která sem poslala 7 000 silných mírových misií. Poslední útok na misii, který se konal v Haskanitě, vyvolal silné protesty. Minimálně deset mrtvých a 50 nezvěstných nebo unesených. Jde o jasné porušení existujících smluv a též rezolucí OSN. Rád bych vyjádřil soustrast rodinám těchto osob.

Měli bychom jednat jako Evropská unie a žádat, aby byli zodpovědní potrestáni a aby se mírový proces obnovil. Plánované síly mise OSN spolu s Africkou unií představují dohromady zhruba o dvacet tisíc vojáků víc. Musí však mít možnost zneutralizovat ozbrojený konflikt a pomoci zavést stabilitu v tomto napjatém koutě Afriky. Doufám, že rozhodnutí Evropského parlamentu udělit Sacharovovu cenu súdánskému právníkovi Sálíhovi Mahmúdovi Usmánovi bude nápomocno při zvrácení súdánského dramatu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. – (ES) Vážená paní předsedající, přirozeně si přeji přidat svůj hlas k ráznému odsouzení zabíjení příslušníků mírových sil.

Zároveň si však přeji připomenout všechny civilisty, kteří se stali oběťmi a kteří jsou oběťmi situace v Dárfúru, s odkazem na brutalitu některých útoků s jasným sexuálním podtónem a násilí, které je pácháno na ženách na několika frontách včetně sexuálního násilí.

Jsem přesvědčen, že všechno vyžaduje nejen opatření a prohlášení, ale také tvrdé přezkoumání, které by měli provádět nejen lidé na místě, ale i Mezinárodní trestní soud. Pro mne je to jeden ze základních aspektů této rozpravy.

Za druhé bych rád uvítal skutečnost, že v současnosti existuje povolení – abychom to nějak pojmenovali – súdánské vlády akceptovat síly UNAMID, ale zároveň je též potřebné říci, že při jiných příležitostech byl tento závazek porušen, slib byl porušen, a proto bychom měli zachovat určitý stupeň opatrnosti.

Přirozeně jsem přesvědčený, že je potřeba trvat na tom, a zároveň, jak řekl pan Pflüger zaručovat, aby vyslané jednotky byly pod mandátem Organizace spojených národů a nejen aby chránily zájmy jedné konkrétní země.

Za třetí jsem přesvědčený, že je též nevyhnutelné a potřebné opětovně vyzvat, aby byla k dispozici veškerá pomoc, ať už politická, finanční nebo technická, kterou je možno vyžadovat při plnění služeb, jimž bude mise čelit na místě. Není možné vyslat misi bez toho, aby měla záruky, že bude schopná splnit příkaz.

Nakonec, a též velmi významně, bych chtěl upozornit, a to už je nad rámec usnesení, které naléhá na súdánskou vládu, aby splnila požadavky hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu Luisa Moreno-Ocampoa a zajala Ahmeda Harouna, súdánského ministra pro humanitární záležitosti, aby mohl být postaven před soud za vyhnání dvou miliónů lidí z Dárfúru, a tím podnítila mezinárodní soud, který měl být zahájen nedávno.

  Jürgen Schröder (PPE-DE), autor. – (DE) Vážená paní předsedající, pane komisaři, vážené dámy a pánové, fakta známe: 30. září se uskutečnil útok na mírové síly AU; deset vojáků přišlo o život, osm bylo vážně zraněno a čtyřicet stále chybí.

V červenci jsem byl v Dárfúru spolu s delegací našeho Parlamentu. V době naší návštěvy jsme se sešli se zástupci AMIS, mise Africké unie v Súdánu. Byla to, a stále je, neuvěřitelně náročná mise, jak jsme slyšeli od zástupců mise AMIS. Jeden z velitelů, nigerijský generál, nám například řekl, že se cítil víc jako kněz než jako voják. Jediné, co mohl dělat, říkal, bylo žádat lidi, aby nečinili zlé skutky; neměl žádné pověření jednat, a proto není velmi překvapující, že rebelující frakce tuto slabost odhalily.

Západ se dost přesně nezaměřuje na Afriku. Existuje nerovnováha mezi rozsahem tragédie v Darfúru a úrovní pozornosti, kterou konfliktu věnujeme. Vojenské operace v Africe jsou velmi dobré, ale existuje nebezpečí, že se Afrika stane testovacím místem pro tento typ misí. Když tu EU provádí operace, musí být její jednotky vyzbrojené mandátem, přiměřeným vybavením a dostatečným počtem mužů. Délka trvání mise závisí také na jejích cílech.

Nemůžeme se skrývat za ostatní, musíme plnit své povinnosti. To se týká financování mise AMIS a podpory, která zahrnuje celou škálu od logistiky a vojenského vybavení až po personál. Především však potřebujeme politickou vůli každého a podle mého názoru mír v Dárfúru a celém Súdánu lze dosáhnout jen ve spolupráci s Čínou.

  José Ribeiro e Castro, jménem skupiny PPE-DE. – Vážená paní předsedající, přečtu úryvek z novin: „Hned po večeři, kterou končí svátek ramadán 29. září okolo 30 vozidel naložených několika stovkami súdánských rebelů prolomilo obvod tábora mírové mise Africké unie v Haskanitě, malém městě na jihu Dárfúru, provincie ve válečném stavu v západním Súdánu, kde bylo zabito minimálně 200 000 a možná až 300 000 lidí od začátku povstání v roce 2003.“

Jednotky v počtu přibližně 100 vojáků, většina z nich byli Nigerijci, odrazily první útok, dřív než se ukryly v zákopech a střílely celou noc, dokud jim nedošla munice. Pak bylo zabito deset mužů. Minimálně 40 uteklo do lesa. Útočníci vydrancovali vojenský objekt, dříve než přišla súdánská vojska zachránit ty, co přižili. O týden později bylo vyhlazeno samotné město Haskanita. Když OSN zkoumala škody, stála pouze škola a mešita. Předpokládá se, že uteklo okolo 7 000 lidí. 8. října se začalo bojovat ve městě Muhajiriva, které kontrolovala dárfúrská rebelující frakce. Mnoho lidí přišlo o život.

Nikdo si není jistý, kdo jsou útočníci. Podezření padlo i na vládu Omara El Bashira. Ale mohli by to být i rebelové. Jediné co víme je, že tyto věci budou pokračovat dokud mezinárodní síly nebudou mít účinný mandát a efektivní prostředky. Každý to ví a je čas zastavit tuto hru na schovávanou s vládou v Chartúmu.

  Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, po strašném útoku rebelujících sil v Haskanitě proti misi Africké unie v Súdánu (AMIS) začali vládní sily sérii odvetných útoků proti všem vesnicím, které byly podezřelé z ukrývání rebelů, což mělo za následek mnoho civilních obětí.

Musíme si uvědomit, že toto je strategie genocidy Bashirových stoupenců v Chartúmu, aby rozdělil a zničil dárfúrské společenství a rebelské skupiny s cílem zabezpečit, aby mírová jednání, jako například ta, která začnou tento týden v Libyi, nikam nevedla.

Strašný útok a následné násilí též dokazují základní omezení všech afrických sil v Dárfúru, jako je AMIS. Je proto rozhodující, aby Africká unie/hybridní mírová mise OSN v Dárfúru (UNAMID), které budou rozmístěné začátkem ledna, byly skutečně náležitě vybavené a měly plnou moc a kapacitu operovat.

V tomto kontextu je velmi rušivé, že předseda komise Africké unie, pan Konaré, trval na afrických silách a odmítl integraci jednotek nabízených z Uruguaje, Thajska a Norska do UNAMID-u, což je v rozporu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN a tímto způsobem odráží situaci v Chartúmu.

Je též rušivé, že Evropská unie, USA a jiné bohaté země neposkytly rychlou a plnou podporu, kterou měly, při rozmisťování mise, především jim neposkytly finanční letecký most a jiné logistické a vojenské kapacity, které potřebovali na operace. Mise v Čadu je navíc velmi opožděná a přitom se považovala za „naléhavou“.

Nakonec bude pan Bashir slavnostně přijat v Lisabonu: nebude to jen pan Mugabe. Doufám, že orgány Evropské unie, Komise a předsednictvo členských států si nenechají ujít tuto příležitost a skutečně ho budou konfrontovat pro jeho obrovskou odpovědnost, za kterou ho jednoho dne předvedou do Haagu.

  Carl Schlyter, jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) V první řadě myslíme na syny, bratry a blízké, kteří se ztratili po brutálním útoku na sily AMIS. Tito lidé zemřeli, protože se snažili pomoci jiným lidem v sousední zemi. Mnoho z nich zkusilo násilí, znásilňování, vraždění a extrémní chudobu. Kolikrát jsme tu stáli a hovořili o tom? Kolikrát jsme žádali, aby vláda nebo někdo jiný začal jednat? Dovolte mi, abych vám připomněl, že ústředním úkolem vlády je chránit lidská práva jejích občanů. Po celou dobu se tato vláda nikdy nesnažila ani se nepokusila to učinit. I přes frustraci však musíme být trpěliví, poněvadž toho lze dosáhnout jen dlouhodobou hospodářskou a politickou podporou těch, kteří se snaží vyřešit konflikt. Nelze ignorovat naše vlastní hospodářské zájmy. Někdy i naše vlastní ropné společnosti přímo či nepřímo podporují určité skupiny. I toto musíme vyřešit. Tato vláda má velkou odpovědnost a musíme vznést další požadavky. Naprosto souhlasím s kolegou Raülem Romevem, že Mezinárodní trestní soud musí mít plné právo na přístup a vyšetřování tak, aby lidé v zasažené zemi viděli spravedlnost v pravý čas. Děkuji.

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Vážená paní předsedající, irští vojáci opouštějí Čad, aby chránili utečence před sousedním Súdánem, a opět mi to bolestně připomíná, že tragédie genocidy v Súdánu pokračuje den co den, bez konce. Gratulujeme tomuto návrhu, který odsuzuje násilí, pro jeho podporu OSN a misi AU v Súdánu. „Musíme prokázat jednotnou frontu,“ uvádí se v návrhu; a zatím co tleskám této představě, nevím, jak by to mohlo projít. Jak vidíte, OSN má na tuto otázku různé názory.

Úsilí může jít jen tak daleko, dokud Čína, rozhodující člen, bude pokračovat s udržováním a prodlužování konfliktu dodávkou zbraní do regionu. Opět musíme ukázat prstem na Čínu, která je hlavním podporovatelem vlády v Chartúmu. Čína vyměňuje čínské zbraně za súdánskou ropu a není těžké vidět, že to je jedním z hlavních způsobů, kterým se pokračující konflikt udržuje.

Neměli bychom akceptovat, že čínská politika vývozu zbraní zůstává zahalena tajemstvím. Peking nedodává žádné informace o přepravě zbraní do zahraničí a nepředložil žádné údaje registru konvenčních zbraní OSN za posledních osm let. Díky čínskému vývozu zbraní – některé byly použity při útoku, který byl popsán před chvílí –, který se odhaduje na víc jak 2 mld. USD ročně, je potřeba začít se zabývat jejich nezodpovědností.

Pokud zústane tato otázka nevyřešena, nebude trpět jen Súdán. Zbraně z Číny se nacházejí v Austrálii, Malajsii, Thajsku a Jižní Africe, pravidelné zásilky jsou dodávány do Myanmaru a Nepálu. Proto bych chtěl na závěr poprosit Parlament, aby odsoudil Čínu za úlohu, kterou hraje v genocidě súdánských lidí. Je velmi správné, že podporujeme mír a úlohu OSN, ale musíme to dělat aktivně – pokud nebudeme aktivní, riskujeme, že přispějeme k utrpení súdánských lidí.

  Koenraad Dillen, jménem skupiny ITS. – (NL) Vážená paní předsedající, smrt deseti vojáků z mírových sil Africké unie v Dárfúru je, samozřejmě, další velmi tragickou událostí.. Už leta vyjadřuje Parlament obavy o tento region.

Je mi líto, že jsme opět nevyužili příležitost nastolit otázku odpovědnosti a hroznou úlohu Číny v tomto konfliktu, protože musíme říci, že hledáme-li v Africe vlivy, Čína hraje zhoubnou úlohu ve válce zmítaném Súdánu. Činí tak na pozadí obětí zabitých v Dárfúru a také nepřímo, krví vojáků, kteří pomáhají stabilizovat situaci

Díky pochybným investicím přispívají Číňané výrazně k válečným snahám režimu. Evropa si musí uvědomit, že čím silnější bude Čína v Africe, tím slabší bude náš západní odkaz demokracie, svobody a řádné správy. Čína je však velmi důležitým obchodním partnerem Evropy a rozhovory o lidských právech a demokracii jsou velmi často zatlačeny do pozadí, když se začne hovořit o skutečné politice.

  Colm Burke (PPE-DE). - Vážená paní předsedající, velmi odsuzuji zabití 10 příslušníků mírových sil Africké unie 30. září 2007 neidentifikovanými silami v Haskanitě v jižním Dárfúru. Minimálně osm dalších příslušníků mise Africké unie v Súdánu (AMIS) bylo vážně zraněno a dalších 40 lidí se ztratilo. Vyzývám súdánskou vládu, aby plně spolupracovala a začala nezávislé vyšetřování útoku a dovedla odpovědné před soud.

Tito mrtví nám připomínají složitost bezpečnostní situace v regionu. Naneštěstí tu neexistuje mír, který je třeba zachovat, ale mezinárodní společenství včetně OSN a Evropské unie je zodpovědné za to, aby pomohlo co nejdříve zajistit bezpečnost v tomto regionu, aby se tu v budoucnosti mohl budovat mír.

Mise Evropské unie v Čadu, Střední Africe a na hranici Dárfúru si musí uvědomovat nebezpečí vznikajících příčinných souvislostí. Nikdo neříká, že to bude lehký závazek. Rozhodující je, aby členské státy EU zmobilizovaly finanční, logistickou a technickou podporu pro irské, francouzské, belgické, polské a jiné vojáky, kteří tvoří část mise. Nesmíme mít naše vojska špatně vybavené, jako obléhané síly AMIS. Pokud posíláme naše vojska do nestálého prostředí, musíme jim dát prostředky, aby se vojska mohla chránit. Tato mise EU bude mít výrazný mandát použít sílu s odvoláním se na kapitolu VII Charty OSN a vojska budou vyzvána ji použít. Udržování míru je jedna z nejušlechtilejších profesí a je tragédií, pokud příslušník mírových sil ztratí život při ochraňování životů druhých.

Proto musíme nadále tlačit na různé zainteresované strany..

(Předsedající řečníka přerušila)

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). - (PL) Konflikt v Dárfúru trvá od roku 2003 a nazývá se největší humanitární katastrofou současnosti. Dvě stě tisíc lidí zemřelo v důsledku etnických čistek a masakrů a další dva a půl milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. Miliony utečenců žijí ve strachu, co přinese další den, a mírové síly Africké unie mají pouze sedm tisíc slabě vyzbrojených vojáků, díky čemuž se stávají předmětem krvavých útoků, jako byl útok v Haskanitě v září minulého roku.

Situace v regionu se dramaticky zhoršuje a představitelé humanitárních organizací se stávají oběťmi únosů. Za této situace je velmi důležité jednat co nejrychleji a zaktivovat společnou misi OSN a Africké unie, která teď po získání souhlasu súdánské vlády musí mít silný mandát, který umožňuje plnou ochranu civilního obyvatelstva. Mise musí mít přiměřený počet vojáků a přiměřené množství vybavení a zdrojů. Evropská unie, OSN a Africká unie musí vynaložit společné úsilí na obnovu mírového procesu v Dárfúru a pomoct najít náležitou a trvalou dohodu, kterou podepíšou všechny zainteresované strany.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážená paní předsedající, my v Evropské komisi se připojujeme k Evropskému parlamentu a silně odsuzujeme zabití příslušníků mírových sil Africké unie v Haskanitě a všechny ostatní incidenty za poslední roky a samozřejmě skutečnost, že mnoho lidí je stále nezvěstných.

Nesmíme předstírat, že větší mírové síly, které převezmou současnou misi Africké unie v Súdánu (AMIS) budou schopné lehce chránit samy sebe při zabezpečování velké humanitární operace podporované Evropskou komisí a jinými sponzory a udržovat mír, který tu neexistuje. To je otázka.

Uznáváme, že súdánská vláda schválila přítomnost mírových sil OSN na súdánské půdě. Spolu se zbytkem mezinárodního společenství jsme přesvědčeni, že vláda dodrží svoje slovo. Vítáme úmysl vlády deklarovat zastavení vojenského stavu při jednáních o obchodě v Libyi dne 27. října, ale vláda musí učinit ještě o mnoho víc. Evropská komise též vyzývá vládu v Súdánu, aby se smysluplně zapojila do jednání, jejichž cílem je vyřešit a spravedlivě rozdělit moc a bohatství v Dárfúru. Spojíme se se zbytkem Evropské unie a vyzýváme rebelská hnutí, aby vyhlásila konec zabíjení a banditismu, které poškozují jejich zájmy. Též vyzýváme, aby se bezvýhradně zúčastnili rozhovorů v Sirtě.

Kromě toho, jak jistě víte, rezoluce č. 1778, kterou Rada bezpečnosti OSN přijala 25. září, pověřuje mezinárodní vícedimenzionální síly přispět ke stabilizaci východního Čadu a severovýchodní Středoafrické republiky a tím garantuje bezpečnost místnímu civilnímu obyvatelstvu, utečencům a vyhoštěným lidem a stabilizování situace v Súdánu.

Na základě toho Rada pro obecné záležitosti a Rada pro zahraniční záležitosti rozhodla dne 15. října vyslat dočasné a vícedimenzionální evropské síly s 3 000 vojáky, EUFOR Čad, jak je nazýváme, aby podpořila a v krátké době doplnila rozmístění skupin OSN. Se zřetelem na regionální rozměr krize v Dárfúru je rozmístění této nové mise EUFOR Čad a policejní mise OSN spolu se silami UNAMID v Súdánu podle mého názoru rozhodujícím krokem k ulehčení těžké situace konfliktu v Dárfúru a v neposlední řadě k dobrovolnému návratu súdánských utečenců, kteří se usídlili v Čadu. V tuto chvíli vám mohu říci, že irský generál je na místě, vyhodnocuje situaci a zkoumá, kde by měly být jednotky EUFOR rozmístěny.

Ale vraťme se nazpět k otázce Súdánu, dovolte mi říci, že jsem pevně přesvědčena, že budoucnost Súdánu spočívá v podělení se o bohatství a moc, ve federální vládě a federálním uspořádání. Na tomto se dohodli rebelové a vláda v lednu 2005 v Naivashe, když byla podepsaná komplexní mírová smlouva, která ukončila deset let trvající občanskou válku mezi severem a jihem. Mezinárodní společenství musí pevně stát za komplexní mírovou smlouvou. Pokud se má tato smlouva dodržovat – ano, v současnosti je to velmi těžké, ale tyto těžkosti se dají ukončit – bude to dokazovat, že podobné smlouvy se mohou uzavírat i v Dárfúru.

Takže prostřednictvím podpory z Evropského rozvojového fondu na obnovu a rehabilitaci jižního Súdánu a na dlouhodobý spravedlivý a trvale udržitelný rozvoj celé země pevně stojíme za komplexní mírovou smlouvou. Též podporujeme úsilí zvláštního zástupce EU v Súdánu, který má ulehčit budování míru v Dárfúru, a spolu s ostatními představiteli jsme připraveni zabezpečit mír, zrehabilitovat a obnovit Dárfúr a úzce následovat obnovenou mírovou smlouvu.

Myslíme si, že je v zájmu všech stran – vlády, dárfúrských rebelů, zemí regionu Afrického rohu a mezinárodního společenství –, aby Súdán zůstal zachovaný. Čekají nás však dlouhé a náročné a někdy odrazující jednání v Sirtě a myslím si, že musíme pevně trvat na obnovení míru v Súdánu. Jednota této země je v našich rukách.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční po skončení rozpravy, ve stanoveném hlasovacím čase – což je ve skutečnosti další bod programu.

(1) Viz zápis.

14. Hlasování

  Předsedající. – Dalším bodem programu je hlasování.

(Informace o výsledku a ostatních podrobnostech hlasování: viz zápis)

14.1. rán (hlasování)

– Usnesení: Írán (RC B6-0406/2007)

– Před hlasováním o odstavci 15

  Marios Matsakis (ALDE). - Vážená paní předsedající, žádám vás a své kolegy o shovívavost při předložení ústního pozměňovacího návrhu na poslední chvíli, v souvislosti s tím, že jsme byli právě informováni o zadržení prominentního obhájce lidských práv v Íránu. Tento pozměňovací návrh přidává k bodu 15 tuto větu: „odsuzuje zadržení a uvěznění obhájce lidských práv Dr. Sohraba Razzaghiho dne 24. října 2007 a vyzývá k jeho okamžitému a bezpodmínečnému propuštění;“

Už jsem hovořil s většinou politických skupin a všechny souhlasily.

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)

14.2. án (hlasování)

– Usnesení: Pákistán (RC B6-0409/2007)

14.3. Sudán: zavraždění příslušníka mírových sil Africké unie (hlasování)

– Usnesení: Súdán: zavraždění příslušníka mírových sil Africké unie (RC B6-0408/2007)

14.4. Právo společností (hlasování)

– Návrh usnesení: stanovisko Komise k právu společností (B6-0399/2007)

15. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

16. výborech a delegacích: viz zápis

17. Lhůty pro predložení: viz zápis

18. Předložené dokumenty: viz zápis

19. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): pozri zápisnicu

20. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis

21. Termíny příštích zasedání: viz zápis

22. Přerušení zasadání

  Předsedající. – Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené.

(Zasedání bylo ukončeno v 16:35)

Evropská zahraniční politika a politika energetické bezpečnosti EU se postupně stávají vzájemně propojenými. Ve své zprávě o společné zahraniční politice v oblasti energetiky Evropský parlament vyzývá k uskutečnění institucionálních reforem a vytvoření mechanismu solidarity EU. Tento mechanismus by mimo jiné zajistil, aby v případě přerušení dodávek energie měly energetické společnosti členských států stejný přístup k zásobám energie. Jedná se o komplexní závazek, který vyžaduje tripartitní dohodu mezi Komisí, národními vládami a energetickými společnostmi.

Podporuje Rada tento návrh Parlamentu? Jak by podle Rady mělo vypadat vytvoření společného přístupu k zahraniční politice v oblasti energetiky ze strany členských států?

Jakým způsobem může být zlepšena provázanost mezi evropskou politikou sousedství, strategií pro Střední Asii, iniciativou z Baku a Černomořskou synergií, aby tak došlo k posílení spolupráce v oblasti energetiky se zeměmi produkce?

Jakým způsobem chce Rada urychlit integraci energetických ostrovů EU (Pobaltí) do společné energetické sítě EU?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rozvoj společného přístupu týkajícího se vnější energetické politiky je prioritou a musí být urychlen.

Priority schválené Evropskou radou v březnu 2007 pro mezinárodní energetickou politiku, zejména vztahy se zeměmi produkce, zahrnují posílení vztahů EU se střední Asií, regiony Kaspického a Černého moře. Jejich účelem je další diversifikace zdrojů a tras dodávek a posílení energetických vztahů s Alžírskem, Egyptem a dalšími zeměmi vyrábějícími energii v regionu Mašrek/Maghreb.

Hlavní zásady této vnější energetické politiky, fungování trhů a diversifikace jsou podrobně definovány ve společném dokumentu Komise / generálního tajemníka / vysokého představitele nazvaném „Vnější politika pro zajištění energetických zájmů Evropy“, schváleném Evropskou radou v červnu 2006.

Evropská energetická bezpečnost je další oblastí vysoce důležitých akcí, které v březnu 2007 schválila Evropská rada: na jedné straně musí být zvýšena bezpečnost dodávek formou opatření spadajících do rámce vnitřního trhu, jako je zjednodušení začlenění nových elektráren do elektrické sítě všech členských států, zlepšení regionální přeshraniční výměny a opatření urychlující rozvoj regionální spolupráce v oblasti energetiky. Tato opatření je třeba učinit například při řešení problémů týkajících se okrajových trhů s energií a usnadnění integrace regionálních trhů do vnitřního trhu EU.

Evropská rada také zdůraznila potřebu zajistit bezpečnost dodávek v duchu solidarity mezi členskými státy vytvořením účinnějších mechanismů reakce na krizové situace na základě vzájemné spolupráce opírající se o stávající mechanismy. Tyto již uplatňované mechanismy byly vytvořeny především směrnicí Rady týkající se opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu (2004/67/ES) a rozhodnutím 1364/2006/ES, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě. Rada by také chtěla zmínit například nedávný pozměňovací návrh směrnice 2003/55/ES týkající se společných pravidel pro vnitřní trh se zemním plynem a směrnice 2003/54/ES týkající se společných pravidel pro vnitřní trh s elektřinou a příslušná nařízení předložená Komisí. Rada přikládá analýze těchto návrhů vysokou důležitost a očekává, že jí EP ve velmi krátké době předloží své stanovisko, čímž zajistí jejich rychlé schválení.

Znepokojují Radu dopady současný škodlivý dopad směnného kurzu,zejména ve vztahu k dlouhodobému zhodnocování eura vůči měnám jeho hlavních obchodních partnerů, a jaké kroky v tomto směru Rada podniká s ohledem na svou zodpovědnost týkající se devizové politiky?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada neprojednala změny týkající se směnných kurzů ve vztahu k euru ani k měnám členských států, které nepřijaly euro jako svou měnu.

Předmětem jednání zemí Euroskupiny na jejich zasedání z 8. října byl vývoj směnných kurzů ve třetích zemích, ke kterému tyto země zveřejnily své stanovisko:

Rychle se rozvíjející ekonomiky s přebytky běžného účtu by měly umožnit úpravu svých skutečných směnných kurzů – to se týká zejména Číny;

Bylo vzato na vědomí, že americké orgány znovu potvrdily, že kladou důraz na silný dolar;

Co se týká oživení japonského hospodářství, které se zdá být udržitelné, země Euroskupiny doufají, že trhy vezmou tuto skutečnost v úvahu.

Souhrnně Euroskupina potvrdila, že nadměrná nestálost na devizových trzích neprospívá hospodářskému růstu a že směnné kurzy by měly odrážet hlavní hospodářské zásady.

V tomto ohledu by mělo také být připomenuto, že ve stejném sdělení země Euroskupiny opětovně zdůraznily své ocenění úlohy, kterou eurozóna sehrála v postupném snižování globálních nerovnováh.

Na nedávném jednání ministrů financí G7 jsme své partnery o tomto stanovisku Euroskupiny informovali – včetně názoru, že Čína musí umožnit urychlené zhodnocení svého skutečného směnného kurzu.

Může Rada učinit prohlášení, ve kterém by popsala současnou politickou situaci v Čadu a také okolnosti, na jejichž základě poskytnou členské státy EU vojenské jednotky pro mírové operace v Čadu?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Radu potěšila skutečnost, že v Čadu došlo k podpisu globální politické dohody ze dne 13. srpna 82 politickými jak vládními, tak opozičními stranami s cílem posílit demokratizační proces v této zemi. Dohoda je důležitým krokem k upevnění tohoto demokratizačního procesu. EU, která dohodu podepsala se statutem pozorovatele, vyjádřila svou podporu dalšímu vyjednávání, aniž by však do samotného procesu zasahovala, a je členem „Support and Vigilance Committee”, výboru, který byl ustanoven touto dohodou s cílem zajistit, aby její ustanovení byla splněna. EU bude dále podporovat reformu volebního procesu v Čadu, která má umožnit konání spravedlivých voleb do konce roku 2009. Situaci v Čadu se věnují závěry ze zasedání Rady z 15. a16. října 2007.

Jednomyslné schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1778 (07) ze dne 25. září umožnilo vytvořit multidimenzionální přítomnost OSN ve východním Čadu a na severovýchodě Středoafrické republiky, včetně vojenské operace EU. Dne 15. října 2007 Rada schválila společnou akci týkající se vojenské operace Evropské unie v Republice Čad a ve Středoafrické republice pod názvem EUFOR Čad/SAR. Tato operace se bude konat v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky s cílem pomoci chránit civilní obyvatelstvo v nebezpečných situacích, zejména uprchlíky a vysídlené osoby, usnadnit humanitární pomoc, přispět k vytvoření podmínek vysídleným osobám pro jejich dobrovolný návrat do původních domovů a pomoci při zabezpečování bezpečnosti a svobody pohybu pracovníků OSN a pomocného personálu. Je zapotřebí zdůraznit, že rozmístění této mise spadá do širšího rámce účasti EU na řešení regionálních důsledků krize v Súdánu.

Různé země EU, např. Francie, Irsko, Polsko, Švédsko, Rakousko, Belgie, Španělsko, Řecko a Finsko, neformálně uvedly, že mají v plánu podílet se svými jednotkami na operaci. Standardní proces vytváření těchto sil bude zahájen v patřičnou dobu.

Může Rada učinit prohlášení, ve kterém by vysvětlila, jakým způsobem má v úmyslu pomoci syrské a jordánské vládě při řešení otázky odhadovaných 2 milionů iráckých uprchlíků, kteří přišli do těchto dvou zemí během posledních 18 měsíců?

Univerzita jordánského centra strategických studií nedávno zveřejnila dokument nazvaný „The Iraq War's Impact on Growth and Inflation in Jordan“ (Dopad války v Iráku na růst a inflaci v Jordánsku), ve kterém je počet iráckých uprchlíků v Jordánsku odhadován na více než jeden milion a který upozorňuje na nedostatečně projevovanou evropskou solidaritu vůči zničujícímu dopadu irácké humanitární katastrofy na Jordánsko.

Nedomnívá se Rada, že v rámci zachování hodnot a vlastních zájmů EU je její povinností vypracovat nouzový plán, kterým by pomohla zemím v současné době nejvíce přímo postiženým iráckou humanitární katastrofou, jmenovitě Libanonu, Egyptu a především Jordánsku a Sýrii?

Nedomnívá se Rada, že její nečinnost je pouze nehumánní, ale je rovněž v rozporu s evropskými zájmy?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada sleduje vývoj situace v Jordánsku a Sýrii velmi pečlivě.

Komise přidělila 10,2 milionů eur na pomoc při řešení potřeb vzniklých humanitární krizí v Iráku. Z toho přibližně 4 miliony EUR budou použity na pomoc postiženým lidem v Iráku. Většina ze zbývajících 6 milionů eur bude použita v Jordánsku a Sýrii na základní zdravotní péči a vzdělání pro nejvíce ohrožené skupiny obyvatel a na cílenou distribuci potravin a základních domácích potřeb.

Rada je dobře obeznámena s usnesením schváleným Evropským parlamentem dne 12. července tohoto roku týkajícím se humanitární situace iráckých uprchlíků. V současné době se zabývá poskytnutím dalších příspěvků na pomoc Jordánsku a Sýrii.

V roce 2006 byl navíc poskytnut příspěvek ve výši 10 milionů eur, jehož účelem bylo prostřednictvím Mezinárodního fondu pro obnovu Iráku (IFRI) pomoci vysídleným obyvatelům Iráku.

Může Rada učinit prohlášení, ve kterém by popsala, jaké kroky pro výrazné navýšení výdajů na projekty výzkumu a vývoje Evropská unie podniká? Souhlasí Rada s tím, že se jedná o zásadní politickou otázku, kterou je zapotřebí se zabývat, aby Evropská unie úspěšně dosáhla svých cílů stanovených lisabonskou agendou?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada vždy tvrdila, že větší investice do projektů na výzkum, vývoj a inovace jsou zásadní pro dosažení cílů stanovených Lisabonskou strategií a odstraňování rozdílů mezi Evropskou unií a jejími hlavními celosvětovými konkurenty.

Na základě 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), jehož financování bylo v porovnání s předchozím programem značně navýšeno, byly zahájeny různé iniciativy s cílem zlepšit koordinaci výzkumných činností a programů. Jedná se o Evropské technologické platformy, jejichž prostřednictvím průmysl a další zainteresované strany rozvíjí společné dlouhodobé perspektivy a agendy strategického výzkumu v oblastech svých zájmů, a dále o systém „ERA-Net“ po ose zdola nahoru (tj. od úrovně programů nebo projektů), který podporuje koordinaci národních a regionálních programů.

Rada nyní usiluje o rychlou dohodu ohledně schválení prvních čtyř nařízení o společných technologických iniciativách: ARTEMIS (technologická platforma pro zabudované systémy), IMI (iniciativy inovativní medicíny), Clean Sky (letecká doprava aeronautika), a ENIAC (nanoelekronické technologie). Rada také vyzvala Komisi, aby co možná nejdříve předložila zbývající společné technologické iniciativy definované ve zvláštním programu „Spolupráce“, který zavádí 7. rámcový program pro výzkum, a zdůraznila význam otevřeného a transparentního řízení těchto iniciativ.

Může Rada učinit prohlášení, ve kterém by popsala vyhlídky na mezinárodní dohodu o budoucnosti Kosova do konce roku?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Dne 18. června 2007 Rada zopakovala své stanovisko, že vypracováním komplexního návrhu zvláštního vyslance OSN, Martti Ahtisaariho, byl položen základ urovnání otázky Kosova prostřednictvím nové rezoluce Bezpečnostní rady OSN. Zdůraznila potřebu rychlého nalezení řešení otázky statutu Kosova, které je zásadním předpokladem pro vytvoření právní formy demokratického a multi-etnického Kosova a také pro udržení a posílení stability v regionu. Rada také zdůraznila, že při uplatňování tohoto statutu je EU připravena hrát důležitou roli.

Vzhledem ke skutečnosti, že v Radě bezpečnosti OSN se tato otázka dostala do slepé uličky, byly rozhovory přerušeny. V prohlášení ze dne 1. srpna uvítal generální tajemník OSN, Ban Ki-moon, iniciativu kontaktní skupiny pro udržení rozhovorů mezi Prištinou a Bělehradem vedenou trojkou zastoupenou EU, Ruskou federací a Spojenými státy americkými. Generální tajemník OSN požádal kontaktní skupinu, aby mu do 10. prosince podala zprávu o výsledcích těchto rozhovorů. Dne 29. července generální tajemník/vysoký představitel pro SZBP, Javier Solana, jmenoval velvyslance Wolfganga Ischingera zástupcem EU při trojce.

Trojka zahájila svou činnost v srpnu a od té doby několikrát jednala se zúčastněnými stranami v konstruktivní atmosféře. První kolo přímých rozhovorů mezi delegacemi Prištiny a Bělehradu se konalo v New Yorku dne 28. září. Dne 14. a 22. října se konala další dvě kola přímých a nepřímých rozhovorů. Dosud si strany zachovávaly svá diametrálně odlišná stanoviska ohledně statutu Kosova. Další kola jednání se budou konat v listopadu.

Dne 15. října 2007 vyjádřila Rada svou plnou podporu procesu trojky a zástupci EU, velvyslanci Ischingerovi. Uvítala rychlé tempo a konstruktivní atmosféru prvních kol rozhovorů. Poznamenala, že proces trojky bude uzavřen předložením zprávy generálnímu tajemníkovi OSN do 10. prosince, a vybídla obě strany, aby se plně zapojily do zbývajících kol rozhovorů a poskytly konstruktivní, odvážnou a kompromisní odpověď a vynaložily maximální snahy pro zajištění vyjednaného urovnání statutu Kosova.

Po ukončení procesu trojky předloží generální tajemník OSN Radě bezpečnosti zprávu o dosažených výsledcích.

V současné chvíli by bylo předčasné předjímat výsledky těchto procesů.

V současné době je na Červeném seznamu IUCN 41 415 druhů, 16 306 z nich hrozí vyhynutí oproti 16 118 v loňském roce. Celkový počet vyhynulých druhů dosáhl 785 a dalších 65 druhů žije pouze v zajetí nebo jsou chovány.

S ohledem na skutečnost, že navzdory předchozím přijatým závazkům bylo naplánováno pouze velmi málo politických kroků, mohla by Rada objasnit politické kroky, které v současné době podniká a plánuje do budoucna, aby tak zabránila vyhynutí ohrožených živočichů a zlepšila ukazatele druhů na seznamu ohrožení?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada sdílí s váženým panem poslancem obavy týkající se trvalého poklesu biodiverzity a služeb ekosystému v EU a na globální úrovni a souhlasí s tím, že snahy o zastavení této tendence musí být koordinovány a posíleny jako naléhavá záležitost zejména s ohledem na krátkou dobu, která zbývá do splnění závazků do roku 2010. Jak vážený pan poslanec ví, Evropská rada stanovila v roce 2001 na svém zasedání v Göteborgu cíl zastavit ztráty biodiverzity v EU do roku 2010. EU rovněž přijala globální cíl na snížení procentuální ztráty biodiverzity do roku 2010.

Na úrovni Společenství zůstává právní úprava týkající se ochrany přírody tradičně těžištěm politiky životního prostředí, konkrétně směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin⁽¹⁾ a směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků⁽²⁾, spolu s nařízením Rady 338/97/ES, kterým se provádí úmluva CITES⁽³⁾ týkající se ochrany druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jak jistě vážený pan poslanec ví, otázky týkající se životního prostředí v současné době podléhají postupu stanovenému článkem 251 Smlouvy o ES, což znamená, že Evropský parlament je společným zákonodárcem. Vzhledem ke skutečnosti, že chráněná přírodní území nemohou přežít a rozvíjet se v izolaci, vybídla Rada Komisi a členské státy, aby dále posilovaly začlenění biodiverzity a služeb ekosystému do politik a programů týkajících se jiných oblastí politiky a využily příležitostí, které tyto služby poskytují politikám zemědělského a venkovského rozvoje, lesnictví a rybolovu.

Ochrana biodiverzity zaujímá primární úlohu v politické agendě Rady. V prosinci minulého roku vyzvala Rada k tomu, aby byl neprodleně zaveden Akční plán EU: do roku 2010 a na další léta. Tento akční plán definuje politické oblasti a odpovídající cíle a podpůrná opatření, která se odrážejí ve specifických cílech a konkrétních opatřeních.

Rada nepřetržitě zdůrazňuje potřebu chránit nejvýznamnější přírodní stanoviště a druhy, a vyzvala proto Komisi, aby zahájila vědeckou analýzu druhů a následně přírodních stanovišť uvedených v přílohách směrnice o přírodních stanovištích. Posouzení zpráv členských států podle směrnice o přírodních stanovištích, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin může také ukázat, zda je zapotřebí přezkoumat status ochrany některých druhů. Doporučuji váženému panu poslanci, aby se ohledně dalších informací týkajících se tohoto procesu obrátil přímo na Komisi.

Co se týká ochrany biodiverzity, je EU na celosvětové úrovni řídící silou a činí maximum pro uplatňování mnohostranných dohod o životním prostředí, mezi něž patří Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD), Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS). Země EU se na 14. zasedání konference smluvních stran CITES (CoP 14) v červnu 2007 pořádaném Nizozemím v Haagu ujaly hlavní role. Rada nyní zahájila přípravné práce pro 9. zasedání konference smluvních stran CDP (CdP 9), které se má konat v Bonnu v květnu 2008. Jejich cílem je zajistit, aby EU hrála aktivní a konstruktivní roli. Země EU se navíc prostřednictvím CMS účastní jednání se zástupci Afriky, Evropy a Asie (konaných od 22. do 25. října 2007 ve Skotsku) s cílem podpořit vytvoření nové potenciální dohody o ochraně stěhovavých dravých ptáků.

Závěrem Portugalsko ve spolupráci se Světovou unií ochrany přírody pořádá v Lisabonu ve dnech 12. až 13. listopadu 2007 důležitou konferenci zúčastněných stran o obchodě a biodiverzitě Jejím cílem je vytvořit partnerství s obchodními kruhy pro ochranu biodiverzity, což je také důležitým krokem pro mobilizaci nových a inovačních zdrojů financování.

Jak bude Rada reagovat, pokud na konci roku 2007 Chorvatsko uplatní své jednostranné rozhodnutí o vyhlášení ekologického a rybářského ochranného pásma, jehož zavedení je naplánováno na 1. leden 2008?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada se znepokojením zaznamenala rozhodnutí chorvatského parlamentu o zahájení uplatňování ekologického a rybářského ochranného pásma ke dni 1. lednu 2008. Toto rozhodnutí odporuje závěrům Evropské rady ze dne 17. a 18. června 2004, ve kterých Rada uvedla, že chorvatské rozhodnutí nebude na členské státy EU nijak uplatňovat aspekty ekologického a rybářského ochranného pásma, a uvítala dohodu dosaženou mezi Itálií, Slovinskem a Chorvatskem na třístranném jednání v Bruselu konaném dne 4. června 2004. Vyjednávací rámec také požaduje po Chorvatsku, aby plně zohlednilo závěry ze dne 17. a 18. června 2004.

Jednání vedená za účelem dosažení uspokojivého řešení mezi zúčastněnými stranami nebyla úspěšná. Stejně jako na posledním zasedání společného parlamentního výboru konaném ve dnech 1. a2. října 2007 v Bruselu EU opakovaně Chorvatsku zdůraznila například možné důsledky jednostranného uplatňování ekologického a rybářského ochranného pásma pro jeho přístupová jednání.

Rada bude nadále velmi pozorně tuto otázku sledovat a připomíná všechny příslušné závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17. a 18. června 2004.

Komise v červenci rozhodla o zastavení polského lovu tresky ve východním Baltu pro zbytek roku 2007. Mluvčí polské vlády uvedl, že polská vláda nebude trestat rybáře za porušování tohoto rybářského zákazu. Jaká opatření by podle předsednictva měla EU učinit vůči zemím, které otevřeně prohlásí, že nebudou zajišťovat dodržování společných dohod o rybářských kvótách v této oblasti?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Na základě institucionálních ustanovení Společenství je Komise strážcem Smlouvy, a je proto odpovědná za zajišťování dodržování legislativy Společenství. V tomto sporném případě je Komise odpovědná za rozhodnutí o podniknutí opatření, pokud zjistí, že zákaz lovení tresek vztahující se na Polsko není dodržován.

Rada proto doporučuje vážené paní poslankyni, aby se se svým dotazem obrátila na Komisi.

I přes zákaz cestování uložený EU prezidentu Zimbabwe, Robertu Mugabemu, a dalším 130 představitelům jeho režimu, bude panu Mugabemu s největší pravděpodobností umožněno účastnit se summitu Evropa-Afrika konaném v Lisabonu dne 8. prosince 2007. Žádný z členských států EU se nepostavil za britského premiéra Gordona Browna, který usiluje o to, aby se Zimbabwe summitu neúčastnilo, s odůvodněním, že tlak západních mocností by vedl k další eskalaci katastrofální situace v Zimbabwe a africké pomoci Mugabeho režimu. Jedná se však o chybné odůvodnění. Členské státy EU jsou údajně také proti návrhu Gordona Browna, aby byl jmenován zvláštní vyslanec pro řešení krize v Zimbabwe.

Jak se Rada staví k návrhu Gordona Browna? Jaké by byly přesné pravomoci tohoto zvláštního velvyslance? Proč se členské státy staví proti tomuto návrhu?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Předsednictvo a generální tajemník Rady, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečností politiku SG/HR, chtějí jednat ve shodě s cílem udělit mandát oficiálnímu velvyslanci, který by sledoval situaci v Zimbabwe, k datu, které bude stanoveno, jakmile bude dosaženo vnitřní politické dohody za pomoci prostředníka, prezidenta Mbekiho.

Pravomoci a mandát budou zveřejněny předsednictvem společně s SG/HR, který příslušnou osobu navrhne. Poslání tohoto velvyslance bude mít spíše hodnotící než intervenční charakter.

Rada nadále podporuje iniciativu SADC, která zmocňuje prezidenta Mbekiho jako prostředníka k intervencím mezi vládou a opozicí v Zimbabwe, a s opatrností vítá první výsledky těchto snah.

Na nedávném zasedání ministrů dopravy členských států se ukázaly velké rozdíly v názorech ohledně financování evropského družicového navigačního systému Galileo. Projekt evropského vyhledavače Quaero čelí podobným problémům.

Vzhledem ke strategické výhodě, kterou tyto programy nabízí, co se týká inovační evropské ekonomiky a technologické a kulturní samostatnosti pro unii, věnuje předsednictvo během jednání Rady pozornost nebezpečí ztráty strategické výhody, kterou vzhledem k právě probíhajícímu podobnému americkému projektu GPS III nabízí program Galileo? Jaká zvláštní opatření učiní, aby srovnala rozdíly mezi členskými státy? Jaká doporučení týkající se financování těchto projektů předsednictvo nabízí?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Jak jistě vážená paní poslankyně ví, Rada do svého zasedání ze dne 1. a2. října 2007 zahrnula výměnu názorů na evropské družicové navigační systémy (Galileo a EGNOS) a zaznamenala předložení sdělení Komise z 19. září 2007 nazvaného „Progressing Galileo: Reprofiling the European GNSS Programmes“, a příslušných podpůrných dokumentů, které obsahují pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dalším provádění evropských programů GNSS a návrh rozhodnutí rozpočtového orgánu o revizi víceletého finančního rámce. Tyto návrhy připravené Komisí na žádost Rady a Evropského parlamentu v usneseních z 8. a 20. června 2007 zdůrazňují strategickou hodnotu programu Galileo a příslušné subjekty Rady se jimi budou zabývat.

Následně Evropská rada, která dne 21. a 22. června 2007 potvrdila význam programu Galileo jako klíčového projektu Evropské unie, přijala dne 1. a 2. října 2007 závěry, ve kterých se zavazuje dosáhnout jednotného rozhodnutí o realizaci evropských programů GNSS do konce roku. Vzhledem k přidané hodnotě programu Galileo a společnému zájmu, který má pro Evropskou unii, předsednictvo učiní maximum pro zajištění úspěšného splnění tohoto úkolu prostřednictvím činností příslušných subjektů Rady a dalších institucí, zejména Evropského parlamentu.

Odhalení zjištěná deníkem New York Times týkající se pokračování programu zadržování osob podezřelých z terorismu na utajených místech mimo území Spojených států amerických a skutečnosti, že jako součást těchto operací bylo CIA umožněno formou tajných memorand používat mučení, vyvolala vlnu rozhořčení. Podle tohoto deníku CIA opět zadržuje osoby na tajných místech v zahraničí s tím, že v roce 2005 ministerstvo spravedlnosti vedené Albertem R. Gonzalesem vydalo tajné memorandum, kterým bylo CIA umožněno uplatňovat kruté techniky výslechů, „bolestivé fyzické a psychologické taktiky“, jako jsou údery do obličeje, simulování utopení a vystavování velmi vysokým teplotám.

Odsoudí Rada tyto nezákonné činnosti prováděné CIA, které americká vláda toleruje a podporuje? Má Rada v úmyslu učinit opatření, která by ukončila nezákonná věznění a mučení podezřelých osob ze strany CIA a americké vlády za zjevného porušování mezinárodních úmluv o lidských právech, což představuje nepřijatelný napadení základních práv a svobod?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada nikdy neprojednává tvrzení uvedená v tisku.

Rada svůj postoj k většině těchto otázek stanovila v závěrech svého zasedání z prosince 2006. „EU pevně trvá na absolutním zákazu mučení, krutého, nelidského a ponižujícího zacházení a trestání. Podnikáme proto v tomto směru své vlastní akce a zajímáme se o třetí země. Zdůrazňujeme, že v boji proti terorismu musí být dodržována lidská práva, zákony o uprchlictví a mezinárodní humanitární právo. Rada bude nadále pečlivě sledovat dodržování lidských práv v boji s terorismem a učiní odpovídající opatření pro jejich ochranu. Existence tajných vězeňských zařízení, kde se zadržované osoby ocitají v právním vakuu, není v souladu s mezinárodním humanitárním právem a lidskými právy.

Zásady EU týkající se mučení navíc stanovují, že EU může po třetích zemích vyžadovat uskutečnění následujících opatření, zejména:

– „zajistit, aby prohlášení učiněná za použití mučení a špatného zacházení nebyla považována jako důkazní materiál v soudních řízeních, s výjimkou jejich použití proti osobám obviněných z mučení jako důkaz toho, že dané prohlášení bylo učiněno; (…)

– zajistit, aby žádné výjimečné okolnosti, včetně válečného stavu nebo hrozby válečného konfliktu, vnitřní politické nestability nebo jiné formy výjimečného stavu, nebyly považovány za ospravedlnění mučení a špatného zacházení;

– zajistit, aby nikdo nebyl násilně vrácen do země, kde by mu hrozilo mučení nebo špatné zacházení."

Maroko protiprávně okupuje Západní Saharu od roku 1976, kdy zjevným porušením mezinárodního práva toto území anektovalo.

Přes veškeré snahy a projevy dobré vůle fronty Polisario, legitimního zastupitelského orgánu saharských obyvatel, stejně jako OSN, byl mírový proces v Západní Sahaře po dlouhou dobu blokován kvůli nekompromisnímu přístupu marockých orgánů, které odmítají dodržovat mezinárodní právo a nadále toto území okupují.

Postoj Maroka blokoval mírový proces. Marocké návrhy v podstatě brzdily právo obyvatel Sahary rozhodnout o svém vlastním osudu, přestože toto právo je zakotveno v rezolucích OSN a její chartě.

Vzhledem k nedávnému nárůstu represí na územích Západní Sahary okupovaných Marokem, může Rada uvést, jak nahlíží na postoj Maroka, a vysvětlit své iniciativy, které podniká, aby bylo dosaženo jednání v souladu s rezolucemi OSN týkajícími se Západní Sahary, čímž by bylo uplatněno legitimní a nezcizitelné právo na sebeurčení obyvatel Sahary jako jediný a absolutně nezbytný rámec umožňující spravedlivé a trvalé řešení konfliktu v Západní Sahaře?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Postoj Rady je jasný. Rada plně podporuje snahy Organizace spojených národů a osobního vyslance generálního tajemníka OSN o nalezení politického řešení tohoto problému. Rada pevně trvá na tom, že řešení musí být spravedlivé, trvalé, vzájemně přijatelné a musí poskytovat právo na sebeurčení obyvatel Západní Sahary v souladu s rezolucemi OSN.

Po několika letech bezvýchodné situace představuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1754 ze dne 30. dubna 2007 příležitost pro nový impuls, když vyzývá k přímým jednáním mezi stranami bez stanovování předběžných podmínek. Ve dnech 18. a 19. června a 10. a 11. srpna tohoto roku se konala dvě kola rozhovorů pod záštitou OSN a nové kolo rozhovorů je naplánováno na podzim. Doufáme, že strany a státy regionu budou pokračovat v plné spolupráci s Organizací spojených národů a vzájemně mezi sebou, aby tak dosáhly pokroku směrem k politickému řešení této otázky.

Provincie Vaziristánu se stala útočištěm pro Al-Kájdu a pašeráky zbraní a narkotik, což narušuje zájmy a bezpečnost Západu.

Jaká opatření Rada navrhla nebo se chystá navrhnout pákistánské vládě pro ukončení této situace a zabránění další propojení Pákistánu s Talibanem?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Situace ve Vaziristánu je předmětem stálé pozornosti Rady. Ačkoli jsme uznali, že se jedná o vnitřní záležitost, pravidelně situaci projednáváme s pákistánskými orgány.

Dle našeho názoru by se pro vytvoření atmosféry důvěry dalo udělat více, například v oblasti mezilidských styků, hospodářského rozvoje pohraničních oblastí, kontroly hranic v otázce uprchlíků. Jsme připraveni poskytnout pomoc.

V současné době se naše hlavní činnosti soustřeďují na nástroje ES. Budoucí pomoc Pákistánu ze strany Společenství se zaměří na rozvoj venkova a vzdělávání v provinciích sousedících s Afghánistánem. Uvolnili jsme finanční prostředky pro regionální spolupráci zaměřenou na kontrolu hranic a podporu regionálního obchodu, který je důležitý pro zlepšení přeshraniční spolupráce. ES také pracuje na doplnění iniciativ hospodářského rozvoje prostřednictvím své programové pomoci školství, zejména v oblasti odborného vzdělávání.

Americká společnost „Blackwater“ vytvořila soukromou žoldnéřskou armádu a spolu se speciálními operačními jednotkami rozmístěnými v Iráku, Afghánistánu a dalších 56 zemích střílí na neozbrojené občany a terorizuje pracující obyvatele, čímž porušuje mezinárodní právo. Tato soukromá armáda patřící společnosti „Blackwater“, jejíž počet činí 180 000 vojáků, je spolu s americkou okupační armádou odpovědná za zabití jedenácti iráckých civilistů a zranění osmnácti dalších dne 16. září 2007. Navíc existují zprávy, že se tato armáda od roku 2005 dosud podílela na přibližně 200 případech krveprolití v Iráku a zničení města Fallujah na podzim roku 2004, kdy došlo k obrovským ztrátám na životech. Podle spolehlivých mezinárodních mediálních zdrojů dostává společnost Blackwater ročně na svoutrestnou činnost přes 100 milionů dolarů.

Jaký postoj Rada zaujímá k této trestné činnosti společnosti Blackwater? Odsuzuje Rada vražedné operace, kterých se Blackwater dopouští společně s americkými okupačními silami a NATO na civilním obyvatelstvu Iráku a Afghánistánu? Podporuje Rada mezinárodní veřejné mínění, které žádá okamžité stažení okupačních sil USA a NATO z Iráku a Afghánistánu?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada neprojednávala činnost Blackwater jako takovou.

Mnohonárodnostní síly v Iráku, včetně americké armády, jsou v zemi na žádost irácké vlády za podmínek stanovených rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Mandát těchto mnohonárodnostních sil byl dne 28. listopadu 2006 rozšířen o další rok. Rada bezpečnosti ve své rezoluci prohlašuje, že ukončí mandát dříve, pokud o to irácká vláda požádá. Rada respektuje stanoviska irácké vlády týkající se přítomnosti mnohonárodnostních sil v její zemi.

Na základě podobných podmínek, tj. na žádost afghánské vlády pod pravomocí Bezpečnostní rady OSN, jsou v Afghánistánu přítomny Mezinárodní pomocné bezpečnostní síly (ISAF) pod vedením NATO. EU plně podporuje dohodu o Afghánistánu z roku 2006, která se opírá o partnerství mezi afghánskou vládou a mezinárodním společenstvím, a jejímž cílem je vybudování stálých afghánských kapacit a institucí. Tohoto cíle by nebylo dosaženo, pokud by došlo k okamžitému stažení sil ISAF.

Jakým způsobem chce Rada podpořit demokratizační proces v Barmě a poskytnout humanitární pomoc obyvatelům této země?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada zastává názor, že prvořadým cílem evropské politiky vůči Barmě/Myanmaru je mírový přechod k legitimní civilní vládě. EU zastává vyrovnanou politiku spočívající v posílení restriktivních opatření na jedné straně a zvýšení pomoci obyvatelům Barmy/Myanmaru na straně druhé.

Co se týká urychlení demokratizačního procesu v zemi, odvolává se Rada zejména na politické a diplomatické nástroje. Vedoucí mise EU nedávno s barmskou vládou provedl dvě iniciativy. Předsednictvo, vysoký zástupce a komisař pro zahraniční záležitosti vydali řadu prohlášení, ve kterých naléhají na příslušné orgány, aby postupovaly zdrženlivě, propustily politické vězně a zahájily dialog se zúčastněnými stranami. Rada také vyjádřila svou připravenost pomoci Barmě/Myanmaru v jejím procesu přechodu k demokracii, pokud se vláda skutečně rozhodne sledovat tento směr.

Na úrovni diplomacie trojka EU podnikla iniciativy v různých hlavních městech regionu. Rada je stále v úzkém a pravidelném kontaktu se svými partnery v regionu, tj. s Indií, Čínou a členskými zeměmi ASEAN.

Na zasedání ministrů dne 15. října Rada jasně podpořila zprostředkovatelské služby zvláštního vyslance OSN, Ibrahima Gambariho, a podpořila další iniciativy OSN, včetně iniciativ Rady bezpečnosti.

Rada také souhlasila s posílením řady restriktivních opatření vůči režimu v Barmě/Myanmaru, které však nemají poškodit obyvatelstvo, které je již nyní obětí tlaku. EU je připravena revidovat, doplnit nebo posílit tato opatření s ohledem na vývoj na místě a výsledky mise Ibrahima Gambariho.

Co se týká humanitární pomoci, patří EU mezi největší poskytovatele pomoci Barmě/Myanmaru. Evropská komise a členské státy jsou nadále jednotné ve svém záměru pokračovat v poskytování humanitární pomoci obyvatelům Barmy/Myanmaru a barmským uprchlíkům v sousedních zemích. Komise v současné době pracuje na posílení této pomoci.

Omezený charakter sankcí EU vůči Barmě je politováníhodný. Dopad zákazu prodeje zbraní je minimální, stejně jako dopad zákazu víz, který byl několikrát porušen. Rovněž dopad zmrazení majetku se ukázal být zanedbatelný. Celková hodnota zmrazeného majetku v rámci Evropy mohla představovat stěží 57 liber. Odebrání obchodních výhod je vítaným krokem, EU je však stále jedním z největších investorů a obchodních partnerů Barmy. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době probíhají diskuse týkající se rozšíření restriktivních opatření ze strany EU vůči Barmě, může se Rada zasadit o zákaz investic v Barmě, který by se vztahoval na všechny evropské společnosti a občany? Může Rada přijmout zákaz na dovoz zboží a služeb pocházejících od společností vlastněných armádou, zaměstnanci armády nebo jejich spřízněnými osobami? Může se Rada zasadit o zákaz dovozu strategicky významného zboží, jako jsou drahokamy a dřevo? Může se Rada zavázat k tomu, že zakáže mezinárodní finanční operace z EU?

Může Rada vyvinout tlak na Radu bezpečnosti OSN ohledně uvalení povinných sankcí vůči Barmě? Může se Rada společně s OSN dohodnout na uvalení cílených sankcí, včetně povinného embarga na zbraně, zákazu investování a zákazu týkajícího se barmského vývozu strategicky důležitého zboží, včetně plynu, ropy, drahokamů a dřeva do doby, než dojde k nezvratnému pokroku směrem k politické přeměně, nebo do doby, než o zrušení těchto sankcí požádá demokraticky zvolená vláda v Barmě?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Od roku 1990 uplatňuje EU vůči Barmě/Myanmaru zbrojní embargo a od roku 1996 komplexní škálu samostatných sankcí. Restriktivní opatření byla postupně posílena a jsou pravidelně aktualizována. Sankce jsou zaměřeny proti vojenskému režimu a osobám, které nejvíce těží ze špatné správy věcí veřejných a aktivním způsobem maří proces národního usmíření, dodržování lidských práv a demokracie.

Mezi restriktivní opatření v současné době patří zákaz víz, zmrazení majetku a ekonomických zdrojů týkající se 386 osob: SPDC (Státní rady pro mír a rozvoj), regionálních velitelů, jejich zástupců, ministrů, vojenských úředníků (od úrovně brigádního generála), úředních osob odpovědných za řízení věznic a policie, osob těžících z hospodářské politiky vlády, a vedoucích pracovníků společností patřících členům ozbrojených sil a jejich rodinným příslušníkům; zákaz udělování půjček/úvěrů a účasti v barmských veřejných obchodních společnostech, tj. 41 společnostech nebo organizacích; zbrojní embargo a zákaz vývozu vybavení pro vnitřní represi, přerušení programů nehumanitární pomoci (s výjimkou klíčových oblastí, jako je zdravotnictví, školství a snižování chudoby); diplomatická opatření zahrnující přerušení návštěv na nejvyšší úrovni v Barmě/Myanmaru a stažení vojenských atašé z velvyslanectví členských států EU.

Po razantním odsouzení brutálního zásahu proti demonstrantům v Barmě/Myanmaru na konci září a represích ničících zemi, rozhodla Rada dne 15. října o zesílení přímého tlaku na režim prostřednictvím přísnějších opatření a dalších restriktivních opatření týkajících se vývozu, dovozu a investic v odvětví zabývajících těžbou dřeva a těžbou kovů, minerálů a drahokamů a polodrahokamů EU také podporuje další aktivní angažování OSN a Rady bezpečnosti.

Rada připomíná, že využívá širokou škálu nástrojů pomoci pro zlepšení situace v Barmě/Myanmaru, která zahrnuje plnou podporu zprostředkovatelské mise zvláštního vyslance OSN, Ibrahima Gambariho, a politický dialog se zeměmi sousedícími s Barmou. Jako vyjádření solidarity s obyvatelstvem Barmy/Myanmaru byla rovněž poskytnuta značná humanitární pomoc nejohroženějším skupinám populace Barmy/Myanmaru a barmským uprchlíkům v sousedních zemích.

Mou pozornost v nedávné době upoutal problém týkající se pracovníků z členského státu, jmenovitě ze Španělska, konkrétně osob z mého regionu, Galicie, který sousedí s Portugalskem. Téměř všichni jsou pracovníky ve zdravotnictví zaměstnanými v Portugalsku, kteří za svou prací každý den cestují svými vozy evidovanými v jejich domovské zemi, tj. ve Španělsku.

Portugalská daň z provozu motorových vozidel může být uplatňována na obyvatele jiného členského státu, za předpokladu že v Portugalsku mají příjem a tráví zde více než šest měsíců. V současné době platí, že statut „přeshraničních pracovníků“ se na tyto osoby vztahuje, pouze pokud pracují v hraničních městských obvodech. V opačném případě se podle zákona stávají daňovými rezidenty. Příslušné orgány tak na tyto občany podávají žaloby, ukládají jim pokuty, zabavují řídičské průkazy a vozidla, přičemž jim dávají dvě možnosti: registrovat si vozidlo nebo jej odvézt ze země.

Bylo nám řečeno, že díky protestům některých dotčených občanů se španělské a portugalské úřady touto otázkou zabývají. Mohly by mě portugalské úřady ujistit, že usilují o co možná nejrychlejší vyřešení těchto problémů, jelikož představují překážku svobodného pohybu pracovních sil?

V současné době vzbuzují zájem vozidla evidovaná ve Španělsku jezdící v Portugalsku, zejména vozidla pracovníků s trvalým bydlištěm v pohraničních oblastech, kteří každodenně cestují do sousední země za účelem výkonu svého zaměstnání.

Mezi nejpostiženější patří pracovníci z Galicie zaměstnaní v severním Portugalsku a to zejména v oblasti poskytování zdravotnických služeb. Podle portugalského práva se na „přeshraniční pracovníky“ nevztahují obecné předpisy týkající se pohybu vozidel evidovaných v zahraničí ve vnitrozemí, ačkoli tyto předpisy nebyly řádně definovány, a následkem této situace jsou španělští občané zaměstnaní v Portugalsku pokutováni portugalskou policií, jelikož nejsou schopni doložit, že splňují právní formulaci pojmu „přeshraniční pracovníci“.

Jelikož chybí přesná formulace tohoto pojmu, existuje riziko, že nejasnost v uplatňování těchto pravidel povede k nesprávné interpretaci, která může v evropském kontextu poškodit dobré vztahy mezi Portugalskem a Španělskem, které si všichni přejeme.

Může v této souvislosti portugalské předsednictvo potvrdit, že podniká maximum pro odstranění všech nejednoznačností právního postavení těchto pracovníků?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla předložena ústně během otázek pokládaných Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada se nevyjadřuje k opatřením, která učinily nebo mají učinit členské státy.

Ačkoli mou funkcí na tomto plenárním zasedání je zastupovat předsednictvo unie, rád jako člen portugalské vlády tuto záležitost objasním, jelikož dané otázky se týkají problému, který řeší přímo portugalský stát.

Portugalsko a Španělsko mají výborné dvoustranné vztahy. Z tohoto důvodu musí být portugalské orgány obzvlášť obezřetné při řešení situace španělských občanů, kteří mají trvalé bydliště ve Španělsku (nejen v Galicii), vykonávají však své povolání v Portugalsku, zejména v oborech souvisejících se zdravotnictvím a školstvím.

Mohu oznámit, že celkový státní rozpočet pro rok 2008, který je nyní projednáván v portugalském parlamentu, umožňuje od 1. ledna 2008 přeshraničním pracovníkům, aby ke svým cestám do Portugalska mohli používat vozidla evidovaná ve Španělsku, za předpokladu že jejich pracoviště se nachází do 60 kilometrů od portugalských hranic.

Této změny mohlo být dosaženo díky společným snahám portugalských orgánů a center SOLVIT v Portugalsku a Španělsku , které tento případ zařadily mezi své priority, jak jsme také informovali španělské úřady.

V členských státech EU vyvstala živá diskuse ohledně hrozby týkající se skutečnosti, že používání nových technologií a sdílení údajů o cestujících za účelem odhalení teroristů, stejně jako již dříve přijatá směrnice o zaznamenávání telefonních hovorů, bude porušovat občanské svobody. Kritici sdílení údajů o cestujících a zaznamenávání telefonních hovorů argumentují tím, že tyto plány ohrožují soukromí jednotlivce a vystavují občany nečlenských států EU ještě větší diskriminaci. Tyto hrozby jsou také velmi důležité pro devět zemí, které se v následujících měsících chystají připojit k schengenskému prostoru, jelikož vnímají tento záměr shromažďovat údaje jako porušování práv jak imigrantů, tak občanů EU.

Jaký je postoj Rady k uplatňování záměru shromažďovat údaje o cestujících? Jaké kroky Rada plánuje, aby zaručila, že nebudou porušovány občanské svobody, ale budou naopak zabezpečeny a ochráněny?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Rada dosud neobdržela návrh Komise týkající se rejstříku jmen cestujících (Passenger Name Register (PNR)), na který se vážená paní poslankyně odkazuje, a nemůžeme tak poskytnout své stanovisko.

Pokud se bude „směrnice o zaznamenávání telefonních hovorů“ zmiňovaná v otázce odkazovat na směrnici o uchovávání údajů, Rada zdůrazňuje, že nebude možné zaznamenávat telefonní hovory. Směrnice pojednává o vyšetřovacím nástroji „uchovávání provozních údajů“, tj. například ze kterého telefonu na které číslo bylo voláno a délka hovoru. Směrnice neumožňuje zaznamenávat samotný obsah hovoru.

Rada od svého příštího listopadového zasedání (JHA) očekává, že bude dosaženo souhrnné dohody týkající se rámcového rozhodnutí o ochraně údajů, které stanoví minimální platné normy ochrany údajů podle třetího pilíře.

Na základě rozhodnutí učiněného během zářijového zasedání Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) týkajícího se „tržních opatření“ pro řešení klimatických změn a na základě nevstřícného postoje některých nečlenských států EU vůči začlenění jejich leteckého sektoru do Evropského systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jaké kroky Rada učiní, aby zajistila začlenění provozovatelů letadel ze třetích zemí do Evropského schématu pro obchodování s emisemi, a o jaký právní základ se tyto kroky budou opírat?

(PT) Tato odpověď, která byla vypracována předsednictvem a není závazná pro Radu ani pro členské státy, nebyla ústně předložena během pokládání otázek Radě na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu 2007.

Jak vážený pan poslanec ví, Rada a Evropský parlament přezkoumávají návrh Komise na vytvoření směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, na začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Tato směrnice bude schválena postupem spolurozhodování, a Parlament se jej proto bude plně účastnit. Přípravné orgány Rady návrh podrobně projednávají, včetně jeho technických, právních a politických důsledků. Navzdory výsledkům 36. valného shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) je Rada odhodlána pokročit v otázce komplexního přístupu ke snižování leteckých emisí v souladu s politikami EU a cíly Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), což znamená intenzivní práci na návrhu Komise na začlenění letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.

Rada bude také pokračovat v práci v rámci Organizace spojených národů a na bilaterální úrovni, co se týká zapojení třetích zemí do snah o dosažení dohody o změnách klimatu po roce 2012. EU se domnívá, že jedním z klíčových prvků vyjednávání pro období po roce 2012 je úprava emisí mezinárodního letectví ekonomičtějším způsobem, konkrétně rozšířením trhu s emisemi CO2. Rada uznává důležitost zapojení třetích zemí, zejména rozvojových zemí, a bude na diplomatické úrovni pokračovat ve vysvětlování přínosů rozvojovým zemím. Jde o přínosy, které může přinést jejich účast v systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.

Byl zaznamenán a je prošetřován zvýšený počet zpronevěr v souvislosti s využíváním strukturálních fondů pro jižní Itálii a zejména pro region Basilicata.

Ačkoli vnitrostátní a regionální orgány musí nejdříve provést kontroly a audity a příslušné správní orgány z nich musí učinit závěry a potřebná nápravná opatření, může Komise uvést, u kolika případů a za jakých okolností se italské úřady obrátily na úřad OLAF s žádostí o pomoc při vedení vyšetřování?

Nedomnívá se Komise, že se jedná o problém týkající se celkového institucionálního a provozního nastavení, zejména v případě regionu Basilicata?

Ačkoli audity Komise jsou prováděny pouze jako druhá linie obrany a jako součást roční strategie, může Komise uvést, zda zamýšlí učinit nějaká opatření pro kontrolu řádného používání finančních prostředků ze strukturálních fondů a zabránění podvodům v regionu Basilicata?

Celková částka na programové období let 2000 až 2006 přidělená ze Strukturálních fondů regionu Basilicata činila 848 035 000 eur. Na 433 885 000 eur bylo převedeno na Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) (tj. 51,16 %), 220 900 000 eur Evropskému sociálnímu fondu (ESF) (tj. 26,05 %) a 193 250 000 eur (22,79 %) Zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu (EAGGF) – orientační sekci. Regionu Basilicata tak bylo přiděleno okolo 2,5 % z celkové částky finančních prostředků Společenství určených pro Itálii na programové období let 2000 až 2006.

Pan poslanec správně poukazuje na zvyšující se počet vykazovaných nesrovnalostí. Pouze region Basilicata vykázal v roce 2006 80 nesrovnalostí. Navíc 79 z těchto 80 nesrovnalostí bylo ze strany italských úřadů klasifikováno jako podezření z podvodu a představuje částku okolo 3,7 milionů eur. Jedná se přibližně o 11 % z celkového počtu nepřesností uváděných Itálií. V řeči čísel je podíl mnohem nižší (1,6 %).

Většina těchto případů se týká fondu EAGGF – orientační sekce.

Ačkoli ze statistik vyplývá, že došlo k výraznému nárůstu podezření z podvodů vůči tomuto konkrétnímu fondu, je Komise opětovně ujišťována, že kontrolní orgány odhalily a informovaly o všech těchto případech nesrovnalostí.

Mimoto Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) informoval Komisi, že co se týká regionu Basilicata, je ve fázi následného šetření pouze jeden případ a neprobíhá žádné aktivní vyšetřování.

Italské úřady nevznesly žádný požadavek na výpomoc ze strany úřadu OLAF při vyšetřování v souvislosti se Strukturálními fondy v regionu Basilicata.

Navíc s ohledem na programové období let 2000 až 2006 oznámil region Basilicata úřadu OLAF prostřednictvím centrálního koordinačního místa Presidenza del Consiglio dei Ministri – Dipartimento politiche comunitarie, celkem 93 nesrovnalostí.

Správné použití finančních prostředků ze strukturálních fondů je zajišťováno několika činiteli na vnitrostátní a evropské úrovni. Jsou prováděny audity jak vnitrostátními úřady, tak příslušnými službami Komise zabývajícími se strukturálními fondy (Generální ředitelství pro regionální politiku, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a Generální ředitelství pro  námořní záležitosti a rybolov). Komise dostává každý rok od Itálie zprávu (v souladu s článkem 13 nařízení Komise (ES) č. 438/2001) týkající se jejích řídících a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou ze strukturálních fondů. Tato zpráva je projednávána na výročním bilaterálním koordinačním zasedání mezi italskými orgány a Komisí. Zasedání pro letošní rok se bude konat v prosinci.

Co se týká fondu EAGGF – orientační sekce, byl region Basilicata auditován v roce 2004 v rámci programového období let 2000 až 2006. Další audit se plánuje na prosinec 2007. Na základě auditu provedeného Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova v roce 2004 probíhá řízení finančních oprav (v souladu s článkem 39 nařízení Rady (ES) č 1260/1999).

Co se týká fondu ERDF, nebyl region Basilicata v rámci programového období let 2000 až 2006 dosud auditován. Chybovost zjištěná vnitrostátními kontrolními orgány je relativně nízká (0,18 %).

V rámci své roční strategie a plánovaných auditních šetření provedou brzy kontrolní útvary Generálního ředitelství pro regionální politiku (GŘ REGIO) analýzu rizika (jejíž parametry jsou předem stanoveny).

Jelikož navíc k tomuto GŘ REGIO neobdrželo žádné informace o možných nesrovnalostech, není v současném době možné stanovit, zda Operační program regionu Basilicata bude v blízké budoucnosti předmětem auditního šetření.

V souvislosti s fondem ESF odkazuje Komise pana poslance na odpověď na jeho písemnou otázku E-4158/07.

Nakonec je zapotřebí zmínit, že italské úřady již dříve v průběhu tohoto měsíce podepsaly dohodu, na jejímž základě dochází k harmonizaci jejich postupů s postupy členských států týkajících se podávání informací o podvodech a nesrovnalostech ve vztahu k rozpočtu Společenství. Tato skutečnost dokazuje serióznost, s jakou italské orgány přistupují k boji s podvody spojenými s rozpočtem Společenství.

Na jakém podnikání (tj. pozicích a povinnostech, přímé a nepřímé účasti, jako jsou majetkové podíly nebo partnerství) v oblasti nemovitostí se zvláštní poradce komisaře Kallase pro stavební politiku podílí? Kdy s tímto podnikáním začal?

Jak se toto podnikání shoduje s prohlášením pana komisaře Kallase před Výborem pro rozpočtovou kontrolu ze dne 2. května 2007 v tom smyslu, že se jeho zvláštní poradce vzdal veškerých svých obchodních činností?

Komise umožnila tomuto zvláštnímu poradci přístup k důvěrným informacím a tržním informacím o svých plánech v Bruselu. Jak Komise hodnotí obchodní hodnotu těchto informací?

1. Podnikání pana Boomera:

Pan Richard Boomer byl jmenován zvláštním poradcem místopředsedy Komise Kallase, jeho posláním je poskytovat poradenské služby v oblasti stavební politiky, zlepšovat vztahy s příslušnými orgány v Bruselu a Lucemburku a optimalizovat účinnost investic Komise v této oblasti.

Při svém jmenování zvláštním poradcem komisaře Kallase na období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 a na základě úprav zavedených Komisí pro přijímání těchto poradců informoval pan Boomer Komisi o svých dalších profesních činnostech, které bude nadále vykonávat vedle funkce zvláštního poradce komisaře. Ujistil Komisi o tom, že tyto činnosti žádným způsobem nezpůsobí konflikt zájmů v souvislosti s úkoly plynoucími z jeho funkce zvláštního poradce.

Komise si není vědoma, že by pan Boomer vlastnil akcie nebo měl jiný obchodní podíl, na jejichž základě by mohlo dojít ke konfliktu zájmů ve vztahu k jeho současné pozici zvláštního poradce.

2. Nesrovnalost mezi profesními činnostmi pana Boomera a prohlášením učiněným místopředsedou Komise Kallasem na zasedání Výboru pro rozpočtovou kontrolu ze dne 2. května 2007:

Odkazujeme paní poslankyni na informace uvedené v bodě 1.

3. Přístup pana Boomera k důvěrným a důležitým informacím:

Nejdříve ze všeho by Komise chtěla zdůraznit, že se při přípravě svých plánů týkajících se činností v oblasti nemovitostí v Bruselu opírá o různé zdroje informací a analýz. V této souvislosti bývá přizván také zvláštní poradce, aby vzhledem ke svým zkušenostem v daném oboru poskytnul své stanovisko, které je jedním z mnoha v širokém fóru. Pan Boomer ve své funkci poskytuje odborné znalosti týkající se nedávno přijatého oznámení ke stavební politice obsahující rozsáhlé pokyny zaměřené na zlepšení tržní transparentnosti a posílení hospodářské soutěže mezi různými činiteli působícími v oblasti nemovitostí. Pokud je Komisi známo, neexistují žádné informace předané panu Boomerovi, které by mohl použít nebo zneužít z pozice zvláštního poradce místopředsedy Komise Kallase.

Pokud paní poslankyně ví o záležitostech, které by se mohly týkat dané otázky, o nichž Komise nebyla dosud informována, vyzývá ji Komise, aby je předložila.

Mohla by Komise učinit prohlášení k nerovnováze obchodní bilance mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery a znepokojuje Komisi její pasivní schodek a jaké kroky podniká pro řešení těchto otázek?

Komise situaci pozorně sleduje a analyzuje. Zcela rozumí veřejnému zájmu o obchodní deficit EU. Je nicméně zapotřebí vidět danou otázku výhledově. Obchodní deficit EU vysvětluje zejména cena ropy, jelikož co se týká průmyslově vyráběného zboží, je obchodní bilance EU v přebytku a neustále roste; za rok 2006 dosáhla 154 miliard eur. Navíc údaje, které jsou k dispozici pro letošní rok, ukazují, že se celková kumulovaná výše obchodního deficitu (včetně ropy) za prvních osm měsíců roku zlepšila oproti roku 2006. Nicméně rychle se zvětšuje obchodní deficit s Čínou. Co se týká eurozóny, obchodní bilance se za stejné období vztahující se k roku 2006 dokonce přesunula z deficitu do přebytku. Jedná se samozřejmě o celkové údaje a postavení jednotlivých členských států se může lišit; na jedné straně jsou země jako Německo ve velkém přebytku a na straně druhé jsou země jako Španělsko a Francie v deficitu.

EU zůstává velmi úspěšným mezinárodním obchodním blokem, co se týká obchodování s průmyslově vyráběným zbožím, se stabilním podílem na světovém trhu, a to i přes růst velkých rychle se rozvíjejících ekonomik, jako je Čína, Indie nebo Brazílie. V tomto směru EU jednoznačně překonává Spojené státy americké a Japonsko, které neustále ztrácejí své postavení na trhu.

Jedná se nicméně o nestabilní rovnováhu a pozice EU může být ohrožena: EU již ztrácí vliv v oblasti výrobků vyspělých technologií, zatímco země jako Čína ji rychle dohánějí. Zeměpisné cíle evropských vývozů jsou rovněž velmi důležité a v tomto ohledu musí EU zaměřit své obchodní úsilí na země s rychle rostoucí poptávkou. V opačném případě EU hrozí, že ztratí tržní příležitosti v dynamických oblastech, které již realizují polovinu světového růstu dovozu.

Správnou strategií není protekcionismus, ale udržování otevřenosti trhů a aktivní hledání otevření dalších trhů za pomoci našich partnerů. To je přesně podle principu agendy Globální Evropa, jejímž cílem je zvýšení hospodářské soutěže EU na vnitřním a vnějším trhu. Předpokládá řadu vzájemně propojených strategií týkajících se přístupu na trh, nástrojů ochrany obchodu, ochrany práv duševního vlastnictví, evropské politiky vůči Číně a nové generace bilaterálních obchodních dohod, které mají doplnit závazky EU vůči Světové obchodní organizaci (WTO). Jako taková představuje vnější stránku lisabonské agendy.

Komise je znepokojena velikostí globálních nerovnováh běžných účtů a riziky, které z nich plynou pro celosvětovou finanční nestabilitu. Eurozóna se aktivně podílí na diskusích v rámci mnohostranných konzultací Mezinárodního měnového fondu, při kterých všichni účastníci podpořili komplexní strategii pro omezení deficitů prostřednictvím politik, které jsou ve vlastním zájmu každé země a zároveň žádoucí z multilaterálního hlediska. Tyto politiky mimo jiné zahrnují podporu vnitrostátních úspor v USA a postupný nárůst flexibility směnného kurzu Číny.

Jaké je stanovisko Komise k rozvoji obchodních vztahů se západním Balkánem a zejména s kandidátskou zemí Makedonií?

EU je hlavním obchodním partnerem západního Balkánu. Obchod hraje zásadní roli v širší politice EU vůči tomuto regionu – v procesu stabilizace a přidružení. Intenzivní obchodní vztahy s EU a v rámci samotného regionu jsou klíčem k hospodářskému rozvoji a politické stabilitě.

Od roku 2002 dvoustranný obchod se zbožím mezi EU a západním Balkánem neustále roste. Ročně se celkový dovoz EU navýšil o 7,2 % a celkový vývoz EU o 1,8 %.

V prvních šesti měsících roku 2007 rostla obchodní bilance s Balkánem rychleji než se zbytkem světa (o +12.6 % rychlejší růst u dovozu a o +5.2 % rychlejší růst u vývozu).

Co se týká Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, jsou obchodní vztahy uskutečňovány v rámci dohody o stabilizaci a přidružení (SAA), která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2004. Převzala ustanovení prozatímní dohody, která vstoupila v platnost dne 1. června 2001.

Poté, co prozatímní dohoda vstoupila v platnost, bilaterální obchod s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie neustále roste, přičemž dovoz se téměř zdvojnásobil a vývoz vzrostl o 20 %.

Na závěr je Komise velmi spokojená s tím, jakým směrem se náš dvoustranný obchod se západním Balkánem vyvíjí, zejména pak s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie.

Může Komise předložit úplnou, přesnou a aktuální zprávu o současném stavu rozhovorů o světovém obchodu?

Je EU blíže dohodě, než tomu bylo ve stejné době loňského roku? Pokud ano, může Komise uvést, jaké ústupky EU učinila pro dosažení pokroku v rozhovorech, zejména v oblasti zemědělských výrobků, a naopak jaké ústupky učinili její obchodní partneři?

Může Komise předložit svůj odhad pravděpodobnosti uzavření konečné dohody o světovém obchodu v blízké budoucnosti?

Může Evropská komise učinit souhrnné prohlášení o současném stavu kola rozhovorů o světovém obchodu v Dohá?

Komise stále věří, že dohoda o rozvojové agendě z Dohá (DDA) je uskutečnitelná. Materiály k projednání předložené předsednictvem Komise loni v červenci směřují k možné dohodě.

Jednání ohledně vydání revidovaných materiálů k jednání o zemědělských a průmyslových výrobcích do listopadu 2007 spolu s materiály týkajícími se služeb, pravidel a usnadňování obchodu pokračují v Ženevě. Na jejich základě by se měla konat další jednání, včetně jednání na ministerské úrovni ohledně uzavření dohody o úpravách do konce roku 2007. Avšak zda k tomu dojde a zda dojde k průlomu, závisí plně na míře zapojení jednotlivých účastníků do jednání.

V hospodářské rovině jsou přetrvávající rozpory minimální, problém je spíše v politické vůli učinit a přijmout kompromis.

Úkolem pro vyjednávače v několika následujících týdnech je, spíše než hrát taktické hry, přikročit ke konkrétním otázkám jednání a podepsat dohodu.

Docházíme nyní k okamžiku pravdy v souvislosti s jednáním o průmyslovém zboží, k čemuž jsme již dříve došli v případě zemědělství. Rychle se rozvíjející ekonomiky odmítají v současné době přistoupit na dohodu a přispět alespoň malou měrou k jednání v tomto kole tím, že by do jisté míry otevřely své trhy průmyslovým výrobkům, a místo toho se snaží posunout jednání směrem k problematice sever/jih.

Nicméně od zhruba 30 rychle se rozvíjejících ekonomik se požaduje, aby přispěly k tomuto kolu jednání alespoň následujícími skromnými kroky: konsolidovat cla na úroveň, která je skutečně uplatňována, a u některých zemí a odvětví provést na období deseti let omezené úpravy v řádu 1 až 2 % oproti  tarifům uplatňovaných v současnosti.

EU oprávněně uvedla, že je připravena zlepšit svou zemědělskou nabídku, pokud také ostatní členové Světové obchodní organizace (WTO) projeví flexibilitu a učiní ústupky. Spojené státy americké (USA) nedávno oznámily, že přijímají podmínky a rozsah údajů uvedených v materiálech předsedy zemědělské skupiny, což však v žádném případě neovlivní náš postoj.

Pokud by rychle se rozvíjející ekonomiky nyní odmítly přispět svým dílem k dohodě a požadovaly by více flexibility, velmi by to poškodilo stávající vyjednávací proces, a jednání by tak ztratila své zbývající podněty.

Navíc takovéto odmítnutí by poškodilo tzv. „kolo jednání o rozvoji“ v Dohá, z čehož by jako důsledek pro rozvíjející se země vyplynulo výrazné omezení nových příležitostí pro jejich vzájemné obchodování.

Co se týká otázky domácích subvencí v zemědělství, skutečnost, že Spojené státy americké přistoupily na jednání o Falconerově knize úprav, je povzbudivým znamením, ačkoli nám bylo vždy jasné, že v některých bodech domácí podpory budou Spojené státy muset být realistické. Zatímco my jsme již svou zemědělskou politiku v roce 2003 reformovali, Spojené státy zaostávají. Proto pro nás tento krok není důvodem pro změnu kurzu.

EU bude při svých pokračujících snahách o konstruktivní jednání s partnery pevně trvat na svých postojích, aby tak vytvořila potřebný impuls pro dosažení široké dohody o úpravách do konce tohoto roku. Tato dohoda by se podle našeho názoru neměla omezovat pouze na zemědělské a průmyslově vyráběné zboží, ale měla by poskytnout širokou platformu pro maximální rozsah vyjednávání o celkové agendě tohoto kola zahrnujícího služby, předpisy, zeměpisná označení a usnadňování obchodu.

Je opravdu zásadní, aby bylo dosaženo této dohody o úpravách do konce tohoto roku. Bylo by klamné domnívat se, že jednání by bylo možné jednoduše zmrazit do doby, než nastoupí nová americká administrativa.

Může Komise učinit prohlášení týkající se současného stavu obchodních vztahů mezi EU a Brazílií a svých zájmů o brazilské odvětví zpracovávající hovězí maso?

EU a Brazílie mají dobré obchodní vztahy, jejich obchodní toky rostou oběma směry. Brazilský vývoz se stává diversifikovanější a velký podíl na něm nese nárůst průmyslově vyráběného zboží. Navíc Brazílie je klíčovým partnerem v Rozvojové agendě z Dohá (DDA) Světové obchodní organizace (WTO) a hraje zásadní roli jako vůdčí člen skupiny G-20. Brazílie je také členem sdružení Mercosur, se kterým EU od roku 2000 vyjednává dohodu o přidružení na regionálním základě.

Brazílie je klíčovým partnerem pro EU při dosahování některých našich důležitých úkolů; tj. úspěšné uzavření DDA, řešení otázek spojených s globalizací, řešení klimatických změn a omezování chudoby.

Evropská unie je největším obchodním partnerem Brazílie, realizující 24 % jejího vývozu a 21 % dovozu. Nicméně navzdory své ekonomické velikosti představuje Brazílie pouze 1,8 % z celkové obchodní výměny EU, což představuje až jedenáctou pozici mezi obchodními partnery EU.

EU je největším investorem v Brazílii, evropské investice dosahují 80 miliard eur. Investice EU pouze v Brazílii překračují výši investic EU v Rusku, Indii a Číně dohromady. Výše brazilských zahraničních investic – ačkoli je stále nízká – narůstá a trh EU je jejich největším příjemcem.

Snahou Komise je zajistit, aby výrobky na trhu ES (ať již dovážené či vyráběné ve Společenství) splňovaly přísné požadavky EU a v tomto směru se plně spoléhá na svou inspekční službu.

EU je největším dovozcem zemědělských výrobků z Brazílie. Komise proto pozorně monitoruje hygienické podmínky zemědělských výrobků, které se z Brazílie dovážejí. Tento monitoring zahrnuje intenzivní program inspekcí prováděných službami Komise přímo na místě, kontroly při dovozech a také náhodné testování na místě určení, tj. na vnitřním trhu.

Výsledky těchto inspekcí vykazují některé nedostatky, zejména v  odvětví zpracovávajícím hovězí maso.

Poslední inspekce odvětví zpracovávajícího hovězí maso se uskutečnila v březnu a na základě jejího závěru informovala Komise brazilské úřady, že se budou muset znovu zvážit povolení pro dovoz hovězího, pokud do konce tohoto roku brazilská strana nepředloží ověřitelné důkazy o nápravě všech nesrovnalostí.

Inspekční služba Komise (Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele (SANCO), Potravinový a veterinární úřad (FVO)) provede další kontrolu v listopadu.

Komisař pro otázky zdraví a služby Komise odpovědné za sanitární a rostlinolékařské (SPS) záležitosti poskytli Parlamentu komplexní informace o sanitární situaci týkající se brazilského hovězího masa. Komisař se rovněž zúčastnil Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu konaného dne 9. října, kde se tato otázka stala předmětem živé diskuse.

Komise může pana poslance ujistit , že učiní příslušné kroky, pokud by evropští spotřebitelé, zvířata a rostliny měli být vystaveni závažným rizikům.

V odpovědi na již dříve pokládanou otázku (H-0671/07)⁽¹⁾ Rada uvedla, že externí řídící výbor provedl analýzu různých možností s cílem reagovat na obavy, které vyjádřila řada členských států s ohledem na vypršení tzv. „Memoranda o porozumění“ o vývozu některých textilních a oděvních výrobků z Číny do zemí EU ke dni 31. prosinci 2008.

Jak bylo oznámeno, chystá se Komise navrhnout zavedení systému „dvojí kontroly“ na dovoz z Číny – tj. kontrola ze strany celních úřadů členských států i čínských úřadů – pouze pro osm z deseti kategorií, na které se vztahovalo „Memorandum o porozumění“ a pouze do konce roku 2008.

Jakým způsobem chce Komise zabránit, aby se v roce 2008 neopakovala situace, ke které došlo v roce 2005 – exponenciálnímu nárůstu dovozu textilu –, a proč se raději nerozhodla pro rozšíření již platných omezení a jejich uplatňování na nové kategorie, což by se navíc více podobalo dohodám podepsaným mezi Čínou a USA?

Po vypršení Dohody o textilu a oděvech (ATC) v roce 2005 vyjednala Komise s Čínou jako odpověď na rostoucí dovoz textilu z Číny Memorandum o porozumění (MoU) ze Šanghaje. Tímto MoU byly pro deset kategorií výrobků zavedeny dohodnuté hladiny růstu dovozu z Číny do EU do konce roku 2007. Platnost MoU však vyprší až na  konci roku 2008.

Jednalo se o jednorázovou dohodu s Čínou opírající se o podmínky jejího vstupu do WTO, která poskytla evropskému průmyslu čas, aby se přizpůsobil novým výzvám daným Čínou jako hlavním světovým partnerem v textilním odvětví.

V posledních měsících Komise a čínské ministerstvo obchodu projednávaly způsoby a prostředky zajištění snadného přechodu na rok 2008. Na oddělených jednáních se zástupci evropského průmyslu a evropského obchodu předal komisař odpovědný za obchod stejné poselství týkající se snadného přechodu na rok 2008. Snadný přechod je otázkou spoluodpovědnosti všech zúčastněných stran a je také v zájmu každé z těchto stran. Nikdo si nepřeje opakování roku 2005.

Jednání s Čínou byla uzavřena v září 2007. Čína si přeje spolupracovat s Komisí na zavedení společného sledovacího mechanismu na rok 2008 pro obchodování s osmi kategoriemi textilních výrobků (kat. 4 trička, kat. 5 svetry, kat. 6 kalhoty, kat. 7 halenky, kat. 20 lůžkoviny, kat. 26 šaty, kat. 31 podprsenky a kat. 115 lněné a přízové výrobky). Zároveň s tímto nebude Komise na základě MoU uplatňovat svá vnitřní pravidla formou systému jednotné kontroly nad zbývajícími dvěma kategoriemi (kategorie 2 bavlněná vlákna a 39 stolní a kuchyňské prádlo). Prostřednictvím tohoto společného dohledu Čína de facto přijala svůj podíl na spoluodpovědnosti pro zajištění hladkého přechodu po vypršení dohodnutých hladin dovozu daných MoU na konci tohoto roku. Komise bude za tímto účelem se svým čínským protějškem spolupracovat.

Dohoda zahrnuje hospodářsky významné kategorie a dále kategorie se zvláštní stupněm citlivosti. Nebyly do ní začleněny dvě kategorie, ve kterých dohodnuté hladiny v období let 2005 až 2007 byly a zůstávají nízké.

Od počátku léta 2007 je Komise v kontaktu se členskými státy během jednání na různých úrovních a zejména s Parlamentem prostřednictvím četných písemných a ústních otázek předkládaných jeho poslanci/kyněmi. Někteří/ré z nich navrhovali rozšíření dohodnutých úrovní, jiní/é požadovali, aby byl nyní obchod plně liberalizován a další nadále vyžadují zavedení obchodního sledovacího mechanismu.

Mezi rozšířením stávajícího systému a úplnou liberalizací, z nichž ani jedna z možností nepřipadala v úvahu, vybrala EU systém dvojí kontroly. Důvodem byla zejména skutečnost, že ostatní země uzavřely s Čínou v roce 2005 různé smlouvy na různou dobu a s různou působností.

Komise věří, že dohoda z roku 2005 se ukázala být užitečná a úspěšná, a nyní nastala doba pro učinění dalšího kroku vpřed a to kroku k úplné liberalizaci. Při jeho uskutečňování bychom na základě zkušeností měli sledovat obchodní toky v nejcitlivějších kategoriích současně. Výše uvedený systém dvojí kontroly takto činí a je součástí činnosti Komise, jejímž cílem je zabránit opakování roku 2005. Spoluodpovědnost všech zúčastněných stran jak EU, tak Číny je dalším stránkou tohoto úsilí.

Komise věří, že dosáhla dobrého řešení a zaznamenává širokou podporu a souhlasné názory členských států. Jedná se o vrchol toho, na čem je možné se dohodnout s čínskou stranou, a systém dvojí kontroly je jak po technické stránce, tak politicky výhodnější než jednostranná akce EU. Zástupci průmyslu – výrobci a dovozci a maloobchodníci – tento krok uvítali.

Dalším krokem Komise je zveřejnění příslušného nařízení ze dne 19. října 2007.

Vzhledem k závazku Komise týkajícího se nárůstu míry zaměstnanosti v souladu s Lisabonskou strategií a nedávno zveřejněnému dokumentu Komise o zaměstnanosti mladých lidí, který se obrací na členské státy, aby investovaly účinnějším způsobem do mladé generace a zvýšily podíl mladých lidí v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a společnosti, může se Komise vyjádřit ke způsobu, jakým chce zajistit, aby mladí lidé se zdravotním postižením měli rovné příležitosti při získávání a udržení si zaměstnání?

(FR) Komise považuje přechod z období vzdělávání do prvního zaměstnání za zásadní pro zlepšení začlenění mladých lidí se zdravotním postižením do pracovního trhu a do společnosti obecně. Komise podporuje a podrobně sleduje uplatňování Memoranda o porozumění mezi Evropským fórem zdravotně postižených a Evropským fórem mládeže, které bylo podepsáno na evropském dni osob se zdravotním postižením.

Evropský akční plán pro situaci osob se zdravotním postižením zdůrazňuje důležitost začlenění otázky zdravotního postižení do zaměstnanecké politiky.

Co se týká evropské strategie zaměstnanosti Komise úzce spolupracuje s členskými státy, jejichž úkolem je uplatňovat opatření nezbytná pro zlepšení zaměstnaností mladých lidí se zdravotním postižením. Členské státy mají rovněž možnost stanovit si národní cíle pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Komise vydala průvodce opírajícího se o její nové Integrované směry⁽¹⁾, který má členským státům v jejich národních reformních programech pomoci účinnějším způsobem řešit otázky týkající se osob se zdravotním postižením.

Evropský sociální fond podporuje snahy členských států o zlepšení aktivní sociální a profesní integrace osob se zdravotním postižením. Od letošního roku bude zlepšení dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením jedním z hlavních kritérií při výběru operací za účelem jejich profinancování. Zároveň s tím Komise připravuje nové nařízení o státní podpoře, které má zjednodušit předpisy pro zaměstnávání a školení osob se zdravotním postižením.

Směrnice 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání⁽²⁾, byla přejata do právních řádů všech členských států. Podle jejích ustanovení týkajících se dodržování zásady rovného zacházení pro osoby se zdravotním postižením musí všichni zaměstnavatelé osobám se zdravotním postižením poskytovat odpovídající ubytování. Její článek 7 dále stanovuje, že členské státy mohou uplatňovat nebo přijmout zvláštní opatření, aby tak zabránili vzniku znevýhodnění spojených se zdravotním postižením nebo za ně poskytovat odškodnění.

Komise vítá závěry jarního zasedání Evropské rady z roku 2006, na kterém bylo zaměstnávání mladých lidí a osob se zdravotním postižením zařazeno mezi její priority. Na závěr Komise ve svém sdělení o flexikuritě⁽³⁾ nabízí nové podněty pro účinnější podporu zaměstnávání mladých lidí se zdravotním postižením po dokončení jejich studií (například prostřednictvím částečných nebo dočasných zaměstnání, investic do školení a nabývání zkušeností v praxi).

Může mě Komise ujistit, že vynakládá veškeré snahy, aby učinila své internetové stránky co možná uživatelsky nejpřívětivější?

Komise opravdu může paní poslankyni ujistit, že vynakládá veškeré snahy, aby učinila své internetové stránky co možná uživatelsky nejpřívětivější například tím, že zvyšuje vzájemné působení internetových stránek. Komise nedávno zahájila průzkum mezi uživateli formou on-line dotazníku s několika skupinami zaměření a referenčního srovnávání ve vztahu k jiným stránkám e-správ. Výsledky tohoto průzkumu budou využity pro vytvoření celkové analýzy způsobu zlepšení a přestavby internetových stránek EUROPA a zejména pak stránek Komise.

Na základě závěrů tohoto průzkumu učiní Komise v následujících měsících konkrétní návrhy nové internetové strategie s cílem podporovat uživatelsky přívětivý přístup na své internetové stránky, jak uvedla v dokumentu „Partnerství pro komunikaci v Evropě“ přijatém dne 3. října 2007.

Podle deníku La Dernière Heure jsou někteří členové Komise znepokojeni skutečností, že případné rozdělení Belgie by mohlo dát dalším evropským regionům, jako je Baskicko a Katalánsko, nové podněty pro jejich vlastní nezávislost. Vedoucí zastoupení Evropské komise v Belgii uvedl, že francouzsky hovořící Evropané ve vlámských obcích v okolí Bruselu se obávají o další pokračování „faciliteiten“ (zvláštních jazykových úprav).

Jsou tyto informace správné? Může Komise potvrdit poznámky učiněné vedoucím zastoupení Evropské komise v Belgii? Projednávala již Komise otázku rozdělení Belgie? V rámci jakého fóra a jakým způsobem? Domnívá se Komise, že je kompetentní vyjadřovat se k tomuto tématu nebo ohledně něj podniknout nějaké kroky?

Komise si trvá na svém postoji, který ve své zásadě spočívá v tom, že nečiní prohlášení týkající se vnitřních záležitostí členských států.

Může Komise v souvislosti s oznámením irské letecké společnosti Aer Lingus o změně svého spojení mezi letištěm Shannon a londýnským Heathrow na spojení mezi mezinárodním letištěm v Belfastu a londýnským Heathrow sdělit, zda obdržela žádost od britské vlády nebo vlády Severního Irska o udělení státní podpory pro rozvoj mezinárodního letiště v Belfastu? Mohla by Komise rovněž uvést, zda bylo pro tuto novou leteckou linku použito finančních prostředků EU?

(FR) Komise neobdržela žádné oznámení o poskytnutí státní pomoci od orgánů Spojeného království ani Severního Irska týkající se mezinárodního letiště v Belfastu. Podle informací dostupných Komisi nebylo pro nové letecké spojení Aer Lingus mezi Belfastem a londýnským Heathrow použito žádných veřejných financí (z vnitrostátních nebo evropských zdrojů).

V lednu 2007 zveřejnila Komise svou závěrečnou zprávu o  šetření týkajícím se odvětví drobného bankovnictví (KOM(2007)0033). Oddíl zabývající se poplatky za bankovní převody upozorňuje na skutečnost, že banky v Řecku účtují vyšší poplatky za bankovní převody "on-us" než banky v ostatních členských státech eurozóny. Navíc vážený průměrný poplatek za bankovní převody „off-us“ byl v Řecku pětkrát vyšší, než činí průměr pro eurozónu. Konečně Řecko patří mezi členské státy s nejvyššími mezibankovními poplatky za převody. Jaké je stanovisko Komise k této otázce? Proč jsou poplatky za bankovní převody v Řecku tak vysoké? Co se Komise domnívá o způsobu, jakým funguje bankovní sektor v Řecku? Jaké kroky podnikne, aby ochránila řecké spotřebitele před neoprávněnými bankovními poplatky?

Velké rozdíly v cenách za platební služby v Evropě a případná nedostatečná hospodářská soutěž na některých trzích jsou příčinami znepokojení ze strany Komise. Z tohoto důvodu Komise provedla odvětvové šetření týkající se maloobchodního bankovnictví v Evropě⁽¹⁾. V širším kontextu jejím cílem bylo dohlédnout, zda evropští spotřebitelé získávají veškeré výhody poskytované vnitřním trhem. V závěrečné zprávě z tohoto šetření Komise doporučuje celou řadu opatření, včetně posílení soutěžního práva a regulačních/samoregulačních opatření s cílem posílit hospodářskou soutěž v maloobchodním bankovnictví. Zjištěnými slabými stránkami evropského platebního trhu se rovněž zabývá směrnice o platebních službách přijatá Parlamentem v dubnu 2007.

Trhy pro platební služby v rámci členských států EU jsou vesměs stále převážně národní. Navíc chování a priority spotřebitelů silně ovlivňují strategie bank, např. v Řecku je počet bezhotovostních platebních operací na osobu zdaleka nejnižší z celé EU. Z těchto důvodů Komise výrazně podporuje projekt  jednotné platební oblasti eurozóny (SEPA), iniciativu bankovního odvětví na vytvoření integrovaného a konkurenceschopnějšího trhu pro platby v euro. Zahájení jeho plného provozu je plánováno na konec roku 2010. Zároveň vzhledem k tomu, že směrnice o platebních službách bude zavedena do listopadu 2009, se od ní očekává, že vygeneruje větší hospodářskou soutěž tím, že odstraní bariéry pro vstup na trh a zaručí spravedlivý přístup na něj. Harmonizuje také pravidla týkající se informačních požadavků a práv a povinností spotřebitelů v souvislosti s platebními službami.

Komise bude pokračovat ve své práci v oblasti služeb drobného bankovnictví. Jak uvádí Zelená kniha o maloobchodních finančních službách, cílem Komise je přinést konkrétní výhody evropským spotřebitelům, co se týká cen a možností výběru. Tato politika bude uskutečněna za předpokladu, že ji podpoří přesvědčivé hospodářské argumenty a výsledkem bude posílení důvěry a zmocnění spotřebitelů.

Od zveřejnění výsledků výše uvedeného šetření v odvětví drobného bankovnictví Komise v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN) sleduje problémy zjištěné v úzké spolupráci s vnitrostátními úřady pro hospodářskou soutěž. Komise a řecký úřad pro hospodářskou soutěž prošetřují zejména jakým způsobem vyřešit zjištění tohoto šetření týkající se Řecka.

Vysvětlí Komise, jakým způsobem dosáhne k pokroku ve věci míru a usmíření poté, co odmítla zahájit dialog se zvolenými zástupci palestinského národa napojenými na hnutí Hamas, kteří si zajistili nejširší podíl na hlasech v posledních palestinských volbách?

Pan poslanec ví, že Komise podpořila volby do Palestinské legislativní rady a respektuje jejich výsledky.

Komise nejedná s hnutími, jako je Hamas, uvedenými na evropském seznamu teroristických organizací.

Komise doufá, že Hamas v pravý čas podpoří kroky prezidenta Abbase učiněné při jednáních s Izraelem.

Komise věří, že usmíření a národní jednota programu prezidenta Abbase je jediným způsobem, jak je možné dosáhnout národních cílů Palestinců.

Vzhledem ke vzrůstajícímu sklonu mladých žen v Evropě k závislosti na alkoholu existuje vysoké riziko neurologického poškození plodu, které může zapříčinit poruchy fetálního alkoholového syndromu a jiné komplikace.

V oznámení Komise týkajícím se strategie EU pro podporu členských států při omezování poškození spojených s vlivem alkoholu bylo navrženo ustanovení Fóra o alkoholu a zdraví, které vzniklo dne 7. června 2007.

Souhlasí Komise s tím, aby toto fórum podrobně prošetřilo problematiku konzumace alkoholu v těhotenství, jelikož ženy potřebují naléhavě informace o rizicích s ní spojených?

Komise si je vědoma skutečnosti, že kvůli rostoucí konzumaci alkoholu u mladých žen existuje závažné riziko neurologického poškození plodu. Komise se věnovala této problematice ve svém sdělení ze dne 24. října 2006, ve kterém klade ochranu nenarozeného dítěte mezi priority své činnosti. Jako příklad správného postupu odkazuje toto oznámení na skutečnost, že některé členské státy zavedly nebo plánují zavést označování alkoholických nápojů, aby tak ochránily těhotné ženy a nenarozené děti. Co se týká takovýchto varujících označení, posoudí Komise ve spolupráci s členskými státy a investory možnost vypracování účinných společných postupů týkajících se poskytování příslušných informací v rámci celého Společenství.

Varující označení jsou nicméně jediným – třebaže důležitým – prvkem v rozsahu škály opatření, která mohou zlepšit informovanost a zvýšit povědomí, a měla by proto být součástí širší strategie. Komise bude tudíž podporovat členské státy a investory v jejich snahách o rozvíjení informačních a vzdělávacích programů souvisejících s konzumací alkoholu a těhotenstvím. K tomu bude využita kombinace následujících přístupů:

- Komise připraví spolu s příslušnými investory v rámci Evropského fóra o alkoholu a zdraví konkrétní kroky zaměřené na ochranu evropských občanů před škodlivými účinky alkoholu. Parlament byl vyzván, aby se jako pozorovatel podílel na fóru, čímž může sledovat pokrok v této věci.

- v rámci nového Výboru pro státní politiku a akci (složeného ze zástupců členských států) Komise posoudí možnosti definování evropských cílů pro omezení výskytu fetálního alkoholového syndromu a vrozených poruch alkoholového spektra.

Tato otázka souvisí se zvláštním požadavkem učiněným v usnesení Parlamentu ze dne 5. září 2007.

Komise proto nebude využívat pouze fóra o alkoholu, aby se ujistila o správné informovanosti žen o rizicích spojených s konzumací alkoholu v době těhotenství, ale bude také v tomto směru aktivně spolupracovat se členskými státy.

Na trhu EU se stále častěji vyskytují dovezené textilní výrobky barvené zdraví škodlivými azobarvivy, které nevyhovují kritériím směrnice č 2002/61/ES⁽¹⁾ o azobarvivech. Je paradoxem, že zpřísněné podmínky se vztahují například na pracovní rukavice vyrobené z kůže a textilu, ale nevztahují se na výrobky, které se dostávají do kontaktu s pokožkou na výrazně větší ploše těla a s delší dobou expozice, jako například noční a ložní prádlo. V současné době je doba od odběru vzorku textilií do zveřejnění varování v systému Rapex často delší než 3,5 měsíce, což je dostatečně dlouhá doba na  to, aby se nebezpečný výrobek na trhu zcela vyprodal.

Jakým způsobem je možné zkrátit na minimum čas mezi odběrem vzorku po zveřejnění varování v systému Rapex?

Podpořila by Komise vyvinutí přenosného přístroje, jehož pomocí by bylo možné jednoduchým a rychlým způsobem předběžně určit, které výrobky jsou pravděpodobně pozitivní na zakázaná azobarviva?

V případě, že se potvrdí vysoký procentuální výskyt textilních výrobků pozitivních na zakázané azobarviva na trhu EU, využije Komise restriktivní nástroje na omezení dovozu?

Směrnice č 2002/61/ES⁽²⁾ nastavuje horní limit koncentrace 30 ppm aromatických aminů uvolňovaných z azobarviv ve výrobcích z textilu a kůže, které mohou přijít do přímého a dlouhodobého kontaktu s pokožkou. Na všechny tři druhy zboží, které uvádí paní poslankyně, tj. noční prádlo, lůžkoviny a pracovní rukavice, se tento limit vztahuje a v případě, kdy by byl porušen, nesmí být dané textilie uvedeny na evropský trh. Limit byl nastaven co možná nejnižší v souladu se spolehlivými měřeními využívajícími nejcitlivější dostupné technologie. Omezení se vztahuje na azobarviva, která se mohou uvolňovat formou chemického procesu redukčního štěpení, což je případ všech 22 karcinogenních aromatických aminů uvedených v dodatku směrnice 2003/3/ES⁽³⁾.

Od 31. prosince 2004 používají příslušné orgány členských států při vymáhání tohoto limitu testovací metody CEN⁽⁴⁾ dané směrnicí 2004/21/ES⁽⁵⁾. Aby mohlo být provedeno kvantitativní měření chromatografií, vyžaduje tato testovací metoda chemické ošetření textilie, aby redukčním štěpením došlo k uvolnění aromatických aminů z azobarviv. Provedení testu vyžaduje 1-2 lidi a dny v laboratoři s odpovídajícím vybavením pro tyto testy. Regulovaný trh pro přenosná zařízení, jež by byla schopna vyhotovit extrakci vzorku spolu s přesnou analýzou rychlým a snadným způsobem, výrazně překračuje oblast azobarviv. I kdyby bylo možné vyvinout nástroj pro takováto měření na místě, byl by jeho vývoj tak finančně náročný, že podpora tomuto zařízení ze strany Komise pouze za účelem detekce azobarviv by vyzněla zbytečně.

Zdaleka největší část průměrné doby od odebrání vzorku výrobku po vyhodnocení a zveřejnění oznámení v systému RAPEX⁽⁶⁾, propojujícího orgány pro kontrolu dodržování v členských státech, je ovlivněna dobou, kterou členským státům zabírá testování, vyhodnocování a vydání zprávy o vzorcích výrobků. To se týká především chemických rizik, kdy pouhá vizuální analýza vzorku není dostatečná.

Je navíc zapotřebí zmínit, že oznámení v systému RAPEX se týkají restriktivních opatření učiněných příslušnými orgány nebo hospodářskými činiteli v souvislosti s výrobky představujícími riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Proto by doba pro přijetí, zveřejnění a oznámení těchto opatření měla také být zohledněna ve výpočtu. Samozřejmě, že v případech, které jsou obzvláště naléhavé (např. kvůli stupni rizika, rozsahu, zeměpisné velikosti a politické citlivosti případného zrušení), je doba mezi odebráním vzorku a zveřejněním v systému RAPEX spolu s poskytnutím informací příslušným orgánům, médiím a občanům stlačena na několik dní nebo dokonce hodin.

Komise se pravidelně obrací na členské státy s žádostí o pomoc při zvyšování rychlosti zpracování informací pro systém RAPEX a nepřetržitě za tímto účelem spolupracuje s příslušnými orgány. Navíc na dalším zasedání pracovní skupiny odpovědné za směrnici 2002/61/ES týkající se azobarviv, které je naplánované na 3. prosince 2007, požádá Komise členské státy o předložení zpráv o jejich stupni kontroly trhu a problémech, se kterými se setkávají při uplatňování právních předpisů.

V roce 2000 EU přijala právní předpisy zakazující pro oblasti zaměstnanosti, odborného vzdělání, sociální ochrany, zdravotnictví, školství a přístupu ke zboží, službám a bydlení diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu. Přijala také legislativní text zakazující diskriminaci na základě postižení, věku, víry nebo přesvědčení a sexuální orientace. Tato směrnice je uplatňována pouze v oblasti zaměstnanosti a odborného vzdělání. Některé členské státy, například Belgie, jdou mnohem dále, když zakazují veškerou diskriminaci, ať již přímou či nepřímou, zejména na základě pohlaví, věku, sexuální orientace, stavu, náboženského nebo filozofického přesvědčení, současného nebo budoucího zdravotního stavu, zdravotního postižení nebo společenského původu.

Navrhne Komise jako součást Evropského roku rovných příležitostí rozšíření evropské antidiskriminační legislativy na základě věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání nebo sexuální orientace také na další oblasti, aby mohli všichni evropští občané požívat stejných práv a ochrany?

Komise se zavázala zajišťovat, aby každý občan Evropské unie mohl plně bez předsudků, rasismu či zažitých stereotypů využívat svých možností. Komise vítá skutečnost, že řada členských států zašla nad rámec ustanovení směrnic EU opírajících se o článek 13 Smlouvy, aby tak svým občanům poskytly ochranu před diskriminací. Nicméně studie vypracovaná pro Komisi na konci roku 2006 ukázala, že přestože většina členských států poskytla svým občanům určitou formu ochrany před diskriminací na základě víry, přesvědčení, věku, zdravotního postižení nebo sexuální orientace, existují rozdíly mezi členskými státy, co se týká stupně a charakteru této ochrany.

Na základě těchto rozdílů a požadavků vycházejících z Parlamentu na uskutečnění příslušných kroků pro doplnění antidiskriminačního rámce Společenství, oznámila Komise ve své Výroční politické strategii na rok 2008 následující:

„Komise jako následná opatření plynoucí z Evropského roku rovných příležitostí pro všechny (2007) rozšíří a posílí svou politiku rovných příležitostí. Zejména pak navrhne nové podněty, jejichž cílem bude potírání diskriminace a ochrana před ní mimo pracovní trh – tj. diskriminace založená na pohlaví, víře, přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.“

Byly již zahájeny práce na vyhodnocení dopadů, které je nezbytné pro všechny významnější podněty Komise, spolu se studií shromažďující údaje týkající se diskriminace a je také potřeba vést debaty se širokou veřejností, podnikatelskou sférou, nevládními organizacemi a sociálními partnery. Konference konaná v Parlamentu ve dnech 11. a 12. října 2007 v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny také sloužila jako zdroj pro tuto práci.

S ohledem na velký pokrok, kterého bylo dosaženo při zlepšování přístupu zdravotně postižených občanů a občanů s omezenou pohyblivostí do letadel, má Komise nějaké plány, jak podpořit evropské hoteliéry, aby učinili své odvětví přístupnější pro tyto hosty?

Politiky zabývající se otázkami bezbariérového přístupu, zejména pak bezbariérového přístupu do budov, včetně hotelů, jsou převážně odpovědností členských států.

Komise nicméně podpořila snahu o zlepšení situace bezbariérového přístupu prostřednictvím řady nadnárodních projektů⁽¹⁾. Tyto projekty se zabývají převážné školením odborníků, co se týká navrhování bezbariérových přístupů⁽²⁾, zahrnutím kritérií pro bezbariérový přístup do řízení na zadávání veřejných zakázek⁽³⁾ a vytvořením nástrojů na vypracování podrobného auditu přístupnosti budov.⁽⁴⁾

Co se týká legislativní stránky, směrnice č 2000/78/ES stanovuje obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a zakazuje diskriminaci na základě zdravotního postižení, věku, víry a přesvědčení a sexuální orientace v zaměstnání a během vzdělávání. Článek 5 této směrnice vyžaduje od zaměstnavatelů, aby učinili „příslušné úpravy“ pro zdravotně postižené zaměstnance. Tuto směrnici převzaly všechny členské státy, a pokud dojde k diskriminaci zdravotně postižených v jejich zaměstnání, mají tyto osoby na vnitrostátní úrovni nápravný zákonný prostředek. Tato směrnice se však vztahuje pouze na oblasti zaměstnání, povolání a vzdělávání.

Jak Komise uvádí ve své Výroční politické strategii pro rok 2008⁽⁵⁾ - a na základě studie o  stávajících právních předpisech týkajících se diskriminace v členských státech⁽⁶⁾ - plánuje navržení opatření pro potírání diskriminace a ochranu před ní mimo pracovní trh mezi jiným také na základě zdravotního postižení. Probíhá vyhodnocování dopadů a dne 15. října 2007 skončila veřejná internetová diskuse⁽⁷⁾ na toto téma.

Co se týká turistického odvětví, nemůže Komise vzhledem ke svým omezeným pravomocím v této oblasti přijmout žádné právní předpisy. Komise si však je vědoma výzev, jako je potřeba usnadnit cestování pro seniory a osoby se zvláštními potřebami.

Komise například vypracovala studii o způsobu zlepšení informovanosti o přístupnosti turistických zařízení pro zdravotně postižené. Tato příručka popisuje, jakým způsobem mohou turistická zařízení, ať již malá či velká, a turistické destinace jako celek zlepšit kvalitu poskytovaných služeb pro zdravotně postižené a jiné osoby, které rovněž mohou těžit z lepší přístupnosti.

V rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny zorganizovala Komise konferenci Evropa pro všechny – konference určená investorům o bezbariérovém cestovním ruchu a konference o sociálním turismu se zvláštním zaměřením na seniory. Hlavními cíly těchto konferencí bylo zlepšit povědomí investorů o dopadech a obchodních příležitostech blížícího se procesu demografického stárnutí, který zároveň povede k rostoucímu podílu turistů s většími potřebami, co se týká lepší přístupnosti a vyšší kvality služeb.

V rámci chystaného oznámení o Agendě pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch bude Komise nadále podporovat odvětví cestovního ruchu, aby si jeho zástupci uvědomili, že turisté se zvláštními potřebami představují významnou skupinu zákazníků. Dále bude organizovat konference a podporovat posilování a vytváření platforem, na kterých bude možné vyměňovat si dobré a špatné zkušenosti.

Jaké kroky Komise podniká, aby v souladu se směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků (GPSD) 2001/95/ES⁽¹⁾ dala podnět k výzvě Evropskému výboru pro normalizaci (CEN), aby přijal nové bezpečnostní normy pro cigarety, které by u všech cigaret prodávaných v EU vyžadovaly používání technologie „snížené schopností zapálit“.

Odložené zapálené cigarety jsou jednou z hlavních příčin velkých požárů, ne-li tou zcela hlavní.

Cigarety se sníženou schopností zapálit (RIP)⁽²⁾ by měly výraznou měrou pomoci snížit počet obětí a škody způsobené těmito požáry. Tyto cigarety jsou povinné v některých státech USA⁽³⁾ a Kanady. Austrálie v současné době vypracovává příslušné právní předpisy pro jejich zavedení.

Komise zahájila jednání s orgány zabývající se bezpečností výrobků v členských státech. Po shromáždění údajů a jejich vyhodnocení, které ukázalo výhody a náklady spojené s případným rozhodnutím o zavedení RIP cigaret v EU, se strany dohodly, že norma o bezpečnosti výrobků pro RIP cigarety by na evropské úrovni měla být zavedena. Některé členské státy tomuto kroku přikládají velkou důležitost.

Někteří představitelé průmyslu vyjádřili jisté výhrady, nicméně potvrdili, že RIP cigarety je možné zavést také v EU v přiměřeném časovém rámci, který by jim umožnil přizpůsobit se novým požadavkům.

Komise v současné době připravuje rozhodnutí o bezpečnostních požadavcích týkajících se cigaret RIP, které má být v listopadu 2007 předloženo ke schválení Regulativnímu výboru stanovenému směrnicí 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků (SOBV).

Pokud Výbor vyjádří pozitivní stanovisko, bude GŘ SANCO⁽⁴⁾ vyžadovat od CEN⁽⁵⁾, aby vytvořil bezpečnostní normu pro cigarety RIP s patřičným zřetelem na stávající normy uplatnitelné pro právní předpisy RIP po celém světě.

Dne 18. září 2007 podnikl turecký prezident Abdullah Gul neoprávněnou návštěvu okupované severní části Kypru. Touto návštěvou porušil zásady mezinárodního práva, partnerství mezi Tureckem a EU a prohlášení ze dne 21. září. Je také v rozporu s rezolucemi Bezpečnostní rady OSN 541 a 550.

Bude Komise v duchu solidarity bránit svrchovanost Kyperské republiky a své vlastní zásady a hodnoty, které Abdullah Gul porušil svou návštěvou a které jsou každodenně porušovány okupací evropského území Kyperské republiky tureckou armádou, a jakým způsobem chce takto učinit? Jaké důsledky by mohly takové akce a pokračující okupace Kypru mít na proces přistoupení Turecka k EU?

Dobře známým postojem Komise a EU jako celku je, že s výjimkou suverénních vojenských základen Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru je celé území ostrova Kypr součástí Kyperské republiky. Protokol č. 10 aktu o přistoupení z roku 2003 rozlišuje mezi oblastmi Kyperské republiky, nad kterými má vláda Kyperské republiky účinnou kontrolu, a oblastmi, ve kterých ji nemá. Členské státy EU neuznávají tzv. „Severokyperskou tureckou republiku“.

Otázka pana poslance ukazuje, jak naléhavé je řešení kyperského problému. Komise nadále plně podporuje obnovení rozhovorů vedených OSN o úplném urovnání kyperské otázky v co nejkratší době.

Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) zveřejnila svou výroční zprávu o situaci odborářů ve světě. Statistiky jsou skličující, zejména v případě Kolumbie. Z celkového počtu 144 vražd odborářů na světě jich více než polovina – 78 – spadá na Kolumbii. Vedle těchto vražd čelí odboráři velkému rozsahu zastrašování a jiných forem pronásledování. Prakticky všechny vraždy v Kolumbii byly spáchány polovojenskými skupinami blízkými vládě nebo samotnou vládní armádou.

EU nedávno přerušila svou obchodní spolupráci s Běloruskem z důvodu porušování lidských práv. Podobně takto učinila ve vztazích s Barmou. Nicméně EU právě nyní vyjednává novou dohodu o volném obchodu s Kolumbií.

Peter Mandelson nedávno, mimo jiné během zasedání Evropského parlamentu dne 5. června 2007, uvedl, že práva pracujících musí být chráněna, a že pokud by některá země porušovala úmluvy Mezinárodní organizace práce, jeho reakce by byla velmi rázná.

Přeruší vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise stávající obchodní jednání mezi EU a Kolumbií, respektive co Komise učiní, aby zabránila zneužívání lidských práv v této zemi?

Mělo by být uznáno, že vláda prezidenta Uribeho vynaložila značné úsilí, aby posílila právní normy navzdory násilnostem ze strany obchodníků s drogami, geril a bývalých členů polovojenských jednotek. Toto úsilí bylo částečně úspěšné, přestože situace v oblasti lidských práv v Kolumbii je předmětem velkého znepokojení EU. Kolumbijská vláda si proto zaslouží naší pevnou podporu.

Naše podpora by však neměla být naprostá ani nekritická. EU se při svých politických jednáních s kolumbijskou vládou pravidelně zabývá otázkou lidských práv. V této souvislosti nepřetržitě naléháme na Bogotu, aby urychlila kroky vedoucí k ochraně nejohroženějších skupin populace, jako jsou členové odborů a zástupci sdružení obětí. Jakákoli spoluodpovědnost státních sil při porušování lidských práv je obzvláště znepokojující. Je naprosto zásadní, aby se podobné zásahy plně vyšetřily a pachatelé byli potrestáni.

Vzhledem k úzkému propojení mezi výrobou drog, jejich prodejem a porušováním lidských práv, je ústředním bodem politiky EU vůči Kolumbii vytvoření alternativních zdrojů příjmů a zaměstnání. Tato politika se bude opírat o budoucí dohodu o přidružení mezi EU a zeměmi Andského společenství, která prostřednictvím další liberalizace obchodu vytvoří další odbytiště pro zákonné kolumbijského hospodářství. Navíc rozsah dohody bude vysoce převyšovat volný obchod. Dohoda také umožní širší politický dialog a užší všeobecnou spolupráci – a vytvoří tak nové komunikační cesty a posílí institucionální rámec pro lepší informovanost vlády o otázkách lidských práv.

Komise je proto přesvědčena, že zapojením Kolumbie do dohody o přidružení můžeme přispět ke zlepšení situace lidských práv a lepší podpoře všech, kdo tato práva brání, lepším způsobem, než kdybychom pozastavovali jednání.

Je si Komise vědoma důležitosti napojení trasy E20 (A63) na tunel v místě, kde prochází městem Hull (úsek Castle Street), aby tak na straně jedné byly odstraněny dopravní zácpy na této hlavní trase transevropské sítě (TEN) (která zajišťuje velkou část obchodního spojení mezi Irskem a severní Anglií a kontinentální Evropou) a na straně druhé došlo k ukončení rozdělení centra města a nábřeží způsobeného touto silnicí, která brání harmonickému rozvoji města?

Může Komise upřesnit, zda by takový projekt mohl získat podporu z evropských fondů, tj. z finančních prostředků přidělených TEN, strukturálních fondů nebo z jiného zdroje?

(FR) Komise si je vědoma skutečnosti, že postavení tunelu přes město Hull je zvažováno jako jedna z možností dopravní přestavby v oblasti Castle Street. Nicméně britské orgány nikdy k tomuto projektu nepřistoupily.

Operační plány pro Yorkshire a Humber (podle Evropského fondu pro  rozvoj venkova a programu konkurenceschopnosti venkova a zaměstnanosti 2007-2013) nepočítají s přidělením prostředků ze strukturálních fondů na investice do dopravní infrastruktury během plánovacího období 2007-2013.

Aby mohla Komise posoudit, zda by projekt mohl být považován za společný zájem v souladu se směrnicí 1692/96/ES⁽¹⁾., potřebovala by více informací

Komise by chtěla váženému panu poslanci připomenout možnost čerpání půjčky Evropské investiční banky.

Dne 13. září odvysílala britská televizní stanice BBC Four dokumentární pořad o sirotčincích v Bulharsku, ve kterém ukázala hladovějící dětí a nehorázné týrání sirotků.

Co může Komise udělat ve věci těchto nelidských podmínek a zacházení?

(FR)Komise zdůrazňuje, že členské státy si ponechávají odpovědnost za ochranu dětí, sociálního začleňování dětí a vedení institucí zabývajících se péčí o děti.

Nicméně Komise ve své zprávě vyhotovené před přistoupením Bulharska k Evropské unii podrobně sledovala zavádění politiky deinstitucionalizace ze strany bulharské vlády a její snahy o zlepšení životních podmínek v ústavních zařízeních a rozvoj alternativních služeb, jako je pěstounství.

Příslušné změny byly do bulharského práva začleněny v září 2003.

Reformy byly zaměřeny na školení zaměstnanců, decentralizaci služeb, zavedení dohod o spolupráci mezi místními orgány a nevládními organizace zabývajícími se ochranou dětí a sociální integrací dětí žijících v ústavech.

Situace těchto dětí se všeobecně zlepšila poté, co vstoupily v platnost zmiňované nové právní předpisy. Z tohoto důvodu nebyla tato problematika řešena v rámci orientačního srovnávání provedeného podle rozhodnutí Komise ze dne 13. prosince 2006, které vytváří mechanismus spolupráce a ověřování dosaženého pokroku v Bulharsku, a stanoví tak specifické referenční hodnoty v oblastech reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu.

Komise podporuje výměny osvědčených postupů a koordinace politik podle otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění. Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění z roku 2007 ukazuje, že členské státy reagovaly na žádost Evropské rady z března 2006, aby uskutečnily kroky pro vymýcení dětské chudoby a poskytnutí rovných příležitostí. Komise ve svém hodnocení strategické zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění týkající se Bulharska, které je součástí společné zprávy pro rok 2007, označila pokračující reformu systému dlouhodobé ústavní péče (tj. péče poskytované v ústavních zařízeních) za úkol pro bulharské orgány. Komise bude při přípravě dalšího kola zpráv o národních strategiích pro období 2009-2011 nadále sledovat vývoj v této oblasti.

Podle nové Finanční perspektivy 2007-2013 pro strukturální fondy je jedním z hlavních cílů Evropského sociálního fondu (ESF) podpora sociálního začlenění a rovnosti příležitostí. Bulharský operační program nazvaný „Rozvoj lidských zdrojů“ financovaný ESF v období 2007-2013 a nedávno schválený Komisí zařazuje sociální začlenění a podporu sociální ekonomiky mezi svá prioritní témata a označuje zlepšení kvality služeb poskytovaných v ústavech a další deinstitucionalizaci za své zvláštní cíle.

Co se týká hodnocení situace ze strany BBC, Komise si vyhrazuje právo podrobněji prozkoumat skutečnosti uvedené v daném dokumentu.

Francouzské právo umožňuje obcím a veřejným zařízením spolupráci mezi místními samosprávami za účelem sdílení jejich služeb, aby tak dosáhly úspor z rozsahu (článek L. 5211-4-1 II zákoníku o územních samosprávných celcích - Code général des Collectivités territoriales). Komise se nicméně domnívá, že dohody o sdílení služeb spadají pod zákon o zadávání veřejných zakázek, a zahájila proto proti Francii řízení pro porušení práva. Tento postoj je v rozporu s Paktem o stabilitě a růstu přijatém Evropskou radou, který se vztahuje na členské státy a jejich místní samosprávy. Sdílení služeb je v souladu s cíly stanovenými Paktem o stabilitě a růstu, jelikož zabraňuje vytváření územních celků se zdvojenými rolemi, což vede k vyšším nákladům a plýtvání finančními zdroji. V tomto ohledu sdílení služeb sleduje cíl všeobecného zájmu Společenství: lepší provozní řízení a střízlivé veřejné výdaje.

Může Komise vysvětlit, proč podniká akce, které zbavují místní samosprávy ve Francii zákonného nástroje umožňujícího udržet veřejné výdaje pod kontrolou a zajišťujícího účinnější poskytování veřejných služeb?

Na základě dohod mezi městskými samosprávami a veřejnými zařízeními o spolupráci mezi místními orgány⁽¹⁾, díky nimž se služby obcí stávají dostupnějšími veřejným zařízením, kterých jsou obce členy, jsou sjednávány veřejné zakázky ve smyslu směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky by proto měly být zadávány v souladu s postupy stanovenými těmito směrnicemi.

Tyto „dohody“ jsou skutečně zcela v souladu s definicí „veřejná zakázka“ danou směrnicemi o zadání veřejných zakázek. Jedná se o zakázky, ve kterých jsou platby mezi dvěma různými právními osobami předvídané: obce působí jako hospodářský subjekt a veřejné zařízení působí jako smluvní orgán nebo osoba. Navíc skutečnost, že obě strany jsou veřejnými orgány, je nevyčleňuje z rozsahu platnosti daných směrnic.

Cílem směrnic o zadávání veřejných zakázek je zabezpečit zpřístupnění zadávání veřejných zakázek pro větší hospodářskou soutěž a také zajistit možnost, aby smluvní orgány získaly hospodářsky nejvýhodnější podmínky zakázek. Komise proto nespatřuje žádný rozpor mezi svou činností v tomto směru na straně jedné a dohledem nad veřejnými výdaji, efektivitou veřejných služeb a pravidly stanovenými Paktem stability, na který se pan poslanec odkazuje ve svém dotazu, na straně druhé.

Ve Švédsku platí od roku 2002 daň na knihy ve výši 6 %. Tato sazba je stejná jak pro tištěné knihy, tak pro audioknihy. Text tištěných knih je u audioknih reprodukován stejným způsobem.

Trh s audioknihami roste a v současné době tento druh knih využívá stále více lidí, jelikož jsou velmi důležité pro zrakově postižené osoby a pro osoby mající potíže se čtením a psaním. Komise nyní plánuje zahájit řízení pro porušení práva proti Švédsku, aby jej přinutila navýšit sazbu DPH na tyto audioknihy.

Proč Komise požaduje, aby na tištěné knihy a audioknihy byly uplatňovány různé sazby DPH, když se jedná o shodný text?

Nepředstavovaly by odlišné sazby DPH diskriminaci vůči zrakově postiženým osobám a osobám s potížemi se čtením a psaním?

Podle stávajících pravidel se od členských států vyžaduje, aby uplatňovaly základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v minimální výši 15 % na veškeré zboží a služby. Mohou si nicméně vybrat jednu nebo dvě snížené sazby na některé nebo všechny druhy zboží a služeb uvedené v příloze III směrnice o DPH⁽¹⁾. Příloha III je výjimkou z všeobecného systému daného směrnicí o DPH, na jejímž základě musí být veškerá činnost podléhající zdanění zdaněna v základní sazbě DPH, a musí být proto takto striktně interpretovány.

Kategorie 4 této přílohy se týká vybavení pro zdravotně postižené a kategorie 6 knihami.

Ačkoli ochrana a propagace kultury přestavuje základní zájem, musí členské státy dodržovat právní úpravu Společenství.

Ve Švédsku existují dvě kategorie zmiňovaných publikací, zvukové záznamy knih (talböcker), které jsou určeny výlučně pro zdravotně postižené, a audioknihy (ljudböcker), které představují to, co je všeobecné považováno za tradiční audioknihy.

Komise se domnívá, že audioknihy nespadají do kategorie snížené sazby DPH, jelikož nemohou být v užším smyslu považovány za „knihy“ (kategorie 6), ani za „zdravotnické vybavení“ (kategorie 4) pro výlučně osobní využití zdravotně postiženými.

Komise nicméně svým oznámením z 5. července 2007⁽²⁾ zahájila širokou diskusi ohledně problematiky snížených sazeb daní. Uvítala by, kdyby se problematika audioknih stala součástí této diskuse.

Již dříve v tomto roce jsem požádala americkou vládu o povolení k návštěvě kubánských občanů Reného Gonzáleze, Gerarda Hernándeze, Antonia Guerrera, Ramona Labañina a Fernanda Gonzáleze, kteří jsou nezákonně zadržováni v amerických věznicích. Nicméně povolení mi bylo zamítnuto s odůvodněním, že před jejich uvězněním jsem tyto občany neznala.

Letos v září byla dvou manželkám opětovně zamítnuta povolení k návštěvě jejich manželů, které tak nemohou navštívit již devět let z důvodu neustálých zamítání povolení k návštěvě.

Jaký je názor Komise na tuto situaci, která představuje porušování lidských práv těchto občanů? Je ochotná sdělit své obavy americkým orgánům?

Komise je dobře obeznámena s případem pěti kubánských vězňů v USA. S ohledem na otázku možnosti návštěv vězňů ze strany jejich rodin, nevidí Komise důvod, proč by měla do tohoto případu zasahovat.

Jelikož normy mezinárodního práva týkající se otázky navštěvování vězňů ze strany jejich rodinných příslušníků mají pouze doporučující charakter, vyhrazují si Spojené státy právo volnosti v rozhodování, komu umožní vězně navštěvovat.

Navíc neexistuje mezinárodně uznávané právo, které by vězňům umožňovalo návštěvy občanů třetích zemí, se kterými nejsou v příbuzenském vztahu ani jinak spříznění.

Může Komise učinit prohlášení, zda všichni provozovatelé mobilních sítí v Evropě dodržují předpis EU o výrazném snížení poplatků za roaming pro uživatele mobilních telefonů v Evropě?

Nařízení o roamingu⁽¹⁾ ukládá povinnost poskytovatelům mezinárodních mobilních roamingových služeb upravit maloobchodní ceny pro volání a přijímání hovorů v rámci využívání roamingu v Evropské unii. Nařízení rovněž požaduje, aby provozovatelé mobilních sítí upravili velkoobchodní ceny, tj. ceny, které si vzájemně účtují, a zlepšili průhlednost poskytováním základních informací o cenové tvorbě roamingových služeb spotřebitelům a stejně tak na vyžádání spotřebitele poskytovali podrobnější informace o cenové tvorbě. Lhůta pro splnění celého rozsahu těchto povinností byla stanovena na 30. září 2007, ačkoli se od provozovatelů požadovalo, aby některé prozatímní kroky, jako je povinnost poskytovat eurotarif, splnili do konce července 2007. Nařízení vyžaduje od vnitrostátních regulačních orgánů, aby sledovaly a dohlížely na dodržování těchto závazků. Na základě svých vlastních šetření a výsledků dalšího průzkumu vypracovaného Skupinou evropských regulačních orgánů (ERG), která sdružuje národní regulační orgány členských států EU, se zdá, že všichni provozovatelé nabídli odpovídající eurotarif a že řada z nich v různých členských státech nabízí eurotarif za nižší cenu, než jak jsou stanoveny její maximální výše.

Komise předloží Parlamentu a Radě na konci roku 2008 zprávu o fungování nařízení a v případě potřeby doporučí, zda by nařízení mělo být prodlouženo; stávající datum vyprší dne 30. června 2010, a/nebo zda by mělo být pozměněno, aby do něj byly zahrnuty další služby, jako jsou SMS zprávy nebo data. Komise bude také řešit další otázky, jako je případný dopad nařízení na malé provozovatele, vývoj cen tuzemských mobilních služeb, nedobrovolné využití roamingu a řízení provozu v sítích.

Více podrobností o sledování ERG a eurotarifech poskytovaných v členských státech jsou k dispozici na internetových stránkách Komise týkajících se roamingu:

http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/index_en.htm"

Může Evropská komise předložit informace o míře užívání metamfetaminu jako drogy v Evropě, který je znám také pod názvem „crystal meths“? Je tato droga rostoucí hrozbou pro evropskou společnost?

Historicky je užívání metamfetaminu v EU velmi malé, většina případů užívání této látky je známá z České republiky (prodávaná jako pervitin) a do určité míry také ze Slovenska. Současné odhady užívání metamfetaminu podávají zprávy vyhotovené těmito dvěma zeměmi. V České republice je odhadován počet uživatelů metamfetaminu mezi 18 400-24 000 (2,5-3,2 případy na 1000 obyvatel ve věku 15-64 let). Na Slovensku je odhad mezi 6 000-14 000 uživateli (1,5-3,7 případů na 1000 obyvatel ve věku 15-64 let). Máme také k dispozici zprávy o nárůstu uživatelů mezi subpopulacemi v Maďarsku.

Epidemiologické údaje o užívání drog a ukazatele sledující celkový počet léčících se uživatelů nasvědčují tomu, že v ostatních evropských zemích není počet uživatelů metamfetaminu nijak vysoký. Pokud je metamfetamin užíván v ostatních státech EU, jedná se většinou o malý podíl z celkového počtu uživatelů amfetaminu. Užívání povzbuzujících látek amfetaminového typu, včetně metamfetaminu, se celkově stabilizovalo a ve stále větším počtu zemí má tendenci klesat. Relativně vysoké hodnoty užívání metamfetaminu, včetně „crystal meth” / „ice”, jsou již po spoustu let zaznamenávány v zemích mimo EU, včetně Spojených států, na Dálném východě a v Austrálii.

Co se týká účinků této látky, je metamfetamin povzbuzující látkou centrálního nervového systému a zapříčiňuje hypertenzi a tachykardii doprovázené pocity zvýšené sebedůvěry, družnosti a energie. Je úzce spojená s amfetaminem.

Krystalický metamfetamin je krystalizovanou formou metamfetaminu a je čistší. „Crystal meth“ bývá kouřen (např. zahřátý na kousku hliníkové fólie), a jelikož je rozpustný ve vodě, bývá také aplikován injekčně.

Neexistují údaje o rostoucím trendu v užívání nebo výrobě (krystalického) metamfetaminu v Evropské unii. Zprávy o rostoucí dostupnosti „crystal meth“ v některých členských státech nebyly podloženy důkazy: počet zabaveného metamfetaminu zůstává zlomkem z množství zabaveného amfetaminu a tento stav se za posledních několik let nezměnil.

Pokud je metamfetamin kouřen, dochází k mozku rychleji, než kdyby byl vdechován nebo vstřikován injekčně. Způsobuje vážnou návykovou závislost.

Závislost na metamfetaminu může zapříčinit:

problémy duševního zdraví (neklid, snížená motivace, deprese a úzkost, psychóza, zhoršení projevů schizofrenie, snížená koncentrace a paměť);

problémy fyzického zdraví (zhoršený spánek, ztráta fyzické hmotnosti kvůli nechutenství, zrychlený tep a bolesti na hrudníků a problémy spojené s injekčním vstřikováním, jako jsou abscesy);

rizika spojená s používáním injekčních jehel (hepatitida C a další onemocnění krve způsobené sdílením jehel, atd.);

sociální a finanční problémy.

Vzhledem k vysoké čistotě metamfetaminu v „crystal meth“ a metamfetaminu base mají tyto druhy větší schopnost zapříčinit zdravotní a sociální problémy než běžné formy této látky.

Je Komisi známo, že probíhá vyšetřování úřadu OLAF týkající se obvinění ze zpronevěry a finančních nesrovnalostí ve Středisku pro rozvoj podnikání?

Pokud ano, jaké kroky připravuje, aby zajistila, že každá osoba obviněná z nesprávného úředního postupu bude soudně stíhaná, že správní rada, která pravděpodobně ztratila důvěryhodnost u našich partnerů AKT, bude odvolána, a konečně že panu Terrymu Battersbymu, osobě, která odhalila tyto nesrovnalosti, bude poskytnuta ochrana před obtěžováním a odvetnými opatřeními ze strany vyššího vedení CDE?

Komise odkazuje na svou odpověď na  písemnou otázku E-3104/07 pana Motea, ve které vysvětluje, že v prosinci 2006 informovala Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) o možných obviněních ze zpronevěry. Úřad OLAF ji následně informoval, že probíhá vyšetřování v této otázce. Komise rovněž informovala OLAF o preventivních finančních a rozpočtových opatřeních, která podnikla, zejména o zahájení externích finančních auditů a provedení změn v uvolňování finančních prostředků. Komise tak není v situaci, kdy by mohla mít další připomínky. Navíc částky, o které se jedná, musí být teprve stanoveny na základě probíhajícího vyšetřování.

Co se týká správní rady Střediska pro rozvoj podnikání (CDE), článek 5 rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-ES č. 8/2005 z 20. července 2005 o stanovách a jednacím řádu CDE stanovuje, že Výbor velvyslanců je dozorčím orgánem střediska, zatímco článek 6 stanovuje, že „dozorčími orgány nad střediskem jsou správní rada a vedení“.

Správní radu jmenuje Výbor velvyslanců. Skládá se ze tří členů EU a tří členů AKT. Mandát současné správní rady vyprší v prosinci 2007. V rámci Výboru velvyslanců probíhají jednání týkající se prodloužení nebo nahrazení současných členů správní rady.

Komise, Generální sekretariát Rady, sekretariát AKT a Evropská investiční banka (EIB) mají na jednáních správní rady status pozorovatele. V rámci svých pravomocí pozorovatele na jednáních správní rady, stejně jako prostřednictvím pravidelného kontaktu s vedením a Výborem zaměstnanců CDE, bude Komise úzce sledovat, zda jsou dodržovány postupy týkající se zaměstnanců. Komise již získala ujištění ze strany správní rady, že tomu tak bude.

Klimatické změny vytvořily palčivou potřebu chránit životní prostředí a zlepšit povědomí široké veřejnosti, co se týká trvale udržitelného rozvoje. Na základě nedávného návrhu starosty Atén adresovaného předsedům Evropského parlamentu a Komise na zavedení Evropského města ekologie po vzoru Evropského hlavního města kultury, podnikne Komise kroky pro uskutečnění této iniciativy? Věří Komise, že její uskutečnění by pomohlo v boji proti samolibosti a zajistilo by, aby otázka životního prostředí byla zařazena mezi priority jak Komise, tak členských států?

Komise souhlasí s panem poslancem, co se týká naléhavé potřeby chránit životní prostředí před klimatickými změnami a důležitosti nárůstu porozumění a informovanosti široké veřejnosti ohledně trvale udržitelného rozvoje a dalších výzev týkajících se životního prostředí, kterým naše společnost čelí.

Komise také vítá nedávný návrh starosty Atén na zavedení „Evropského hlavního města ekologie“ po vzoru Evropského hlavního města kultury. Tento podnět by jistě mohl přispět k začlenění problematiky životního prostředí mezi základní priority Komise a členských států.

Komise plně podporuje myšlenku udělování cen Evropské hlavní město zeleně a Generální ředitelství pro životní prostředí je pověřeno přípravou této iniciativy.

Závěrem by Komise chtěla zdůraznit zásadní význam měst ve vztahu k evropskému cíli trvale udržitelného rozvoje, jelikož jsou domovem 80 % občanů EU. Skutečnost, že města mohou hrát hlavní roli v procesu trvalého udržitelného rozvoje pomůže urychlit snahy o podniknutí více kroků na jednotlivých úrovních.

Zahájení činnosti Evropského institutu pro rovnost žen a mužů bylo naplánováno na rok 2007 poté, co ministři sociálních věcí v rámci Rady EU schválili dne 1. prosince 2006 rozhodnutí o umístění jeho sídla do Vilniusu.

Jakého pokroku bylo ve věci tohoto institutu dosud dosaženo a souhlasila by Komise s tím, aby zajišťovala jeho dočasný pracovní program pro letošní rok?

Nařízení č 1922/2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, bylo přijato dne 20. prosince 2006⁽¹⁾. Komise se zavázala k co nejrychlejšímu uvedení tohoto institutu do provozu. Od přijetí nařízení je možné zaznamenat pokrok ohledně jmenování jeho ředitele, zřízení správní rady a přípravy sídla.

Co se týká jmenování ředitele, vydala Komise dne 27. dubna 2007 nabídku na tuto pracovní pozici. V souladu s výše uvedeným nařízením Komise v současné době sestavuje seznam kandidátů. Ředitel bude jmenován správní radou na základě tohoto seznamu. Před svým jmenováním učiní kandidát vybraný správní radou prohlášení před příslušnými výbory Evropského parlamentu.

Co se týká správní rady, bylo rozhodnutím Rady ze dne 30. května 2007 jmenováno 18 zástupců členských států a Komise dne 30. dubna 2007 jmenovala svého zástupce a jeho náhradníka.

Ustavující schůze správní rady se konala dne 8. října 2007 v Bruselu. Byla na ní zvolena její předsedkyně, paní Eva WELSKOP-DEFFAOVÁ, vedoucí oddělení pro rovné příležitosti žen a mužů při spolkovém ministerstvu pro rodinu, seniory, ženy a mládež (Německo), a místopředseda, pan Michel PASTEEL, ředitel Institutu pro rovnost žen a mužů (Belgie).

Správní rada učiní rozhodnutí nezbytná pro činnost institutu. Zejména pak přijme roční pracovní program a střednědobý pracovní program na základě návrhu vyhotoveného paní ředitelkou a konzultací s Komisí. V souladu s nařízením bude první roční pracovní program přijat nejpozději do devíti měsíců od jmenování paní ředitelky. V její nepřítomnosti proto není zatím možné, aby Institut poskytnul pracovní program požadovaný paní poslankyní

Komise spolupracuje s litevskými orgány na nalezení vhodné lokality pro institut. Komise podnikla dne 4. května 2007 předběžnou technickou návštěvu ve Vilniusu. Stále probíhají jednání s příslušnými úřady. Komise zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí ohledně výběru lokality je na institutu jako nezávislém orgánu.

Téměř polovina nebezpečných výrobků zjištěných v EU pochází z Číny. Navíc 79 % padělaného zboží zadrženého celními úřady EU v roce 2006 pocházelo z Číny.

Může Komise vzhledem k této skutečnosti podat informace o současném stavu jednání s čínskými orgány ohledně zlepšení bezpečnosti jejich vývozu určeného na trhy EU a ukončení výroby padělaného zboží v Číně?

Jaká opatření chce Komise učinit, aby zajistila, že požadavky na bezpečnost a pravost výrobků prodávaných v EU jsou plněny?

Jedním ze základních principů pro veškerou činnost Komise v této oblasti je, že nemůže a nebude připouštět žádný kompromis ohledně bezpečnosti spotřebitele. Zákonná úprava jasně stanoví, že pouze bezpečné výrobky se mohou dostat na evropský trh a nebezpečné výrobky jsou zakázány.

Komise podniká různé konkrétní kroky jak na evropské, tak mezinárodní úrovni, aby účinným způsobem vyřešila problémy týkající se bezpečnosti výrobků dovážených do EU z Číny nebo z jiných třetích zemí.

Komise rozhodla o zahájení spolupráce s čínskou vládou od roku 2006 na základě memoranda o porozumění.

V tomto rámci obdržely čínské úřady podrobné informace o nebezpečných čínských výrobcích zjištěných na evropském trhu a zavázaly se, že prošetří každý případ a učiní potřebné kroky a zlepšení ve svém systému. Každé čtvrtletí musí předložit Komisi podrobné zprávy o prevenci a následných opatřeních. Poslední zpráva je ze září 2007 a v současné době probíhá její podrobná analýza.

V této souvislosti odcestovali v říjnu 2007 odborníci Komise na bezpečnost výrobků do Pekingu, aby se svými čínskými protějšky projednali tuto zprávu a možné způsoby zlepšení dohledu nad trhem, co se týká nebezpečných výrobků pocházejících z Číny.

Komise věří, že stávající režim bezpečnosti spotřebitelských výrobků účinným způsobem řeší současné problémy. Závěry probíhající inventury poskytnou později v roce 2007 odpověď na otázku, jaká další opatření budou zapotřebí na úrovni Komise a členských států.

Hlavní roli v boji proti padělkům a pirátství mají celní úřady. Počet zadrženého padělaného zboží, které je dodáváno do EU, vzrostl výrazným způsobem v roce 2006. Tato skutečnost do určité míry odráží zvýšenou činnost celních úřadů v této oblasti a zároveň úspěšnost v prosazování politiky řízení rizika ze strany celních kontrol.

Komise úzce spolupracuje s celními správami členských států na dalším rozšiřování celní ochrany před paděláním a pirátstvím na vnějších hranicích a na posilování administrativní spolupráce se třetími zeměmi, včetně Číny.

Komise také velmi podrobně sleduje vývoj na čínské straně a očekává uskutečnění konkrétních opatření. Vrcholná schůzka EU-Čína na konci listopadu je ideální příležitostí, jak předložit tento dotaz na nejvyšší úrovni.

Dva rozsáhlé programy technické spolupráce mezi členskými státy organizované pod záštitou Komise, evropský satelitní navigační systém Galileo a projekt evropského vyhledavače Quaero, v současné době čelí nejisté budoucnosti. Vzhledem k důležitosti těchto dvou projektů pro Lisabonskou strategii a jejich přidanou hodnotu pro konsolidaci informační společnosti a technologické soběstačnosti EU jakým způsobem Komise přispívá k vyřešení rozdílností, které panují mezi členskými státy, zejména co se týká financování těchto projektů? Zvažuje nějaké návrhy alternativního financování? Jaká je její odpověď na usnesení Evropského parlamentu P6_TA(2007)0272 ze dne 20. června 2007 o financování evropského programu Galileo?

(FR) Co se týká programu Galileo, Komise plně sdílí stanovisko vyjádřené Evropským parlamentem v jeho usnesení⁽¹⁾ ze dne 20. června 2007, zejména co se týká plného financování programu Galileo z rozpočtu EU a potřebě vytvoření mechanismu proplácení veřejných finančních prostředků v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Dne 19. září 2007 přijala Komise balík textů zahrnující na jedné straně sdělení Komise⁽²⁾ a podrobnější pracovní dokument Komise o službách⁽³⁾ a na straně druhé pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady⁽⁴⁾ na zajištění pokračování evropských programů GNSS (globální družicový navigační systém) a návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady týkající se revize víceletého finančního rámce 2007-2013⁽⁵⁾. Tyto návrhy obsahují důkladný rozbor všech možných řešení. Jejich cílem je zajistit financování programů Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací) na období 2007-2013 a reagují na výzvy Parlamentu z výše uvedeného usnesení ze dne 20. června 2007.

Parlament a Rada ve své úloze společných zákonodárců a rozpočtových orgánů musí nyní při nejbližší příležitosti tyto texty přezkoumat, aby mohlo být učiněno rozhodnutí o financování těchto dvou programů do konce roku 2007.

Co se týká programu Quaero, jedná se o francouzský výzkumný a inovační projekt v oblasti vyspělého audiovizuálního výzkumu zahrnujícího několik činitelů z oblasti průmyslu a výzkumu, podporovaného francouzskou Agenturou pro průmyslovou inovaci. Projekt Quaero není financovaný z fondů EU, ani nefunguje pod záštitou Komise. Byl vybrán prezidentem Jacquesem Chiracem a kancléřem Gerhardem Schröderem jako jedna z pěti přednostních oblastí inovace technologií výzkumu a vývoje. Původně v roce 2005 byl projekt představen jako francouzsko-německá iniciativa, následně se rozvinul do dvou různých projektů navržených dvěma samostatnými výzkumnými konsorcii vedenými francouzskými a německými partnery, projekty Quaero, respektive Theseus. Quaero je podporován z veřejných financí ze strany francouzské vlády a nedávno o něm byla informována Komise ohledně posouzení souladu s právními předpisy o poskytování státní podpory. Konsorcium nyní čeká na rozhodnutí Komise. Theseus je podporován německými orgány a v červenci 2007 byl na základě pravidel státní podpory schválen Komisí.

Investice do nových informačních technologií jsou základním prvkem lisabonské agendy a výraznou měrou přispějí k hospodářskému růstu a zaměstnanosti v Evropě. Pokud jsou dodržována pravidla pro přidělování státní podpory, Komise vítá iniciativy, jako je Quaero. Veřejná podpora nesmí negativním způsobem, který by odporoval společnému zájmu, poškozovat hospodářskou soutěž. V případě projektu Theseus Komise zjistila, že pozitivní dopady programu převažují nad vlivy narušujícími hospodářskou soutěž. Navíc Komise přímo v rámci svých výzkumných programů podporuje několik projektů v oblasti audiovizuálního výzkumu zahrnujícího spoustu dalších výzkumných týmů v celé EU. Záměrem Komise je v budoucích výzvách 7. rámcového programu nadále podporovat výzkum a vývoj multimediálních internetových vyhledávacích strojů.

Stále silnější globalizace je příčinou velkých společenských, politických, hospodářských a kulturních změn. Vítězi globalizace jsou hospodářsky mocné a kulturně dominantní národy. Slabší a méně početné národy postupně ztrácejí svou suverenitu a národní identitu. Jedním ze znepokojujících fenoménů je vymírání jazyků, které jsou základem národní kultury. Z celkového počtu zhruba 7000 v současné době užívaných jazyků na světě jich přibližně 3000 vymizí do 100 let. Nejrychleji mizejícími jsou jazyky v Austrálii, střední části Jižní Ameriky, jihovýchodním Tichomoří a na Sibiři. S vymíráním jazyků odchází rovněž bohatství vědění, zejména na poli přírodních a lékařských věd. Zánik jazyků má dopad také na Evropu a Evropskou unii. Měli bychom proto podniknout kroky pro ochranu a zdokumentování jazyků, což je nezbytné pro vyhotovení zpráv o jejich existenci. Plánuje Komise vyhotovení podobné zprávy, a pokud ano, kdy?

Ve svém sdělení nazvaném „Nový strategický rámec pro mnohojazyčnost“⁽¹⁾ Komise obnovuje svůj závazek, co se týká mnohojazyčnosti, a zdůrazňuje, že respektování jazykové různorodosti je jednou z klíčových hodnot Evropské unie.

Nová politika unie týkající se mnohojazyčnosti podporuje používání všech jazyků. Jejím cílem je vytvořit prostředí, ve kterém by byla podporována výuka co možná nejširší škály jazyků.

Tento ucelený přístup se také odráží v programu celoživotního vzdělávání na období 2007-2013. Podle klíčové činnosti „podpora jazykového vzdělávání“ mohou všechny jazyky v Evropské unii získat finanční zdroje na vzdělávací projekty a/nebo sítě. Evropská unie tak účinně přispívá k ochraně méně používaných jazyků a jazyků, jimž hrozí zánik.

Součástí podpory opatření pro prosazování a ochranu regionálních a menšinových jazyků v unii poskytla Komise finanční zdroje také pro vyhotovení zprávy nazvané „Euromosaic: Presence of Regional and Minority Language Groups in the Member States” (Euromozaika: přítomnost regionálních a menšinových jazykových skupin v členských státech)⁽²⁾, která se vztahuje na 25 členských států a bude v brzké době rozšířena o Bulharsko a Rumunsko.

Komise navíc na podzim roku 2008 přijme sdělení, ve kterém ustanoví novou strategii pro mnohojazyčnost v Evropské unii.

Komise neplánuje vyhotovení zprávy o stavu jazyků po celém světě.

Jakou odpověď Komise obdržela od irských úřadů v souvislosti s odůvodněným stanoviskem předaným Irsku dne 29. června 2007 týkajícím se vyloučení demoličních prací z rozsahu uplatnění směrnice 85/337/EHS⁽¹⁾ o posuzovaní vlivů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí ze strany Irska?

Jak Komise hodnotí odpověď Irska a jaké kroky v této souvislosti nyní zvažuje ?

Dodatečné odůvodněné stanovisko, na které odkazuje pan poslanec, se věnuje řadě aspektů prováděcích předpisů Irska a uplatňování a výklad směrnice 85/337/EHS⁽²⁾ o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí⁽³⁾. Komise v něm mimo jiné nesouhlasí s přístupem Irska, na jehož základě v souvislosti s kategoriemi projektu, na které se vztahuje daná směrnice, nejsou některá rozhodnutí umožňující demolici nebo odstranění některých historických staveb nebo archeologických nalezišť zařazena do rozsahu uplatňování směrnice. Komise v současné době stále posuzuje odpověď irských orgánů, aby tak učinila rozhodnutí o dalším kroku v této věci.

Nová americká právní úprava vyžaduje, aby všechny přepravní kontejnery před jejich dovozem do USA prošly kontrolou snímacím zařízením kvůli zbraním, výbušninám apod., což znamená, že snímací zařízení budou nainstalována v řadě evropských přístavů, čímž dojde ke zvýšení nákladů.

Projednala Komise tuto záležitost s americkými orgány?

Jak Komise nahlíží na skutečnost, že evropské přístavy, přepravní společnosti, a nakonec evropský spotřebitel budou platit za americkou národní bezpečnost a válku s terorismem?

Bude Komise protestovat proti oprávněnosti samotného uplatňovaného postupu, zejména snímání všech kontejnerů, místo aby se zaměřovala na slabé články v přepravním řetězci?

Jelikož se jedná o porušení soutěže pro evropské podniky, vznese Komise tuto otázku před WTO, a pokud ano, jakou vyjednávací pozici zaujme?

Komise je dobře obeznámena se zákonem z roku 2007 o provádění doporučení Komise pro vyšetřování událostí z 11. září („Implementing Recommendations of the 9/11 Commission Act of 2007”) podepsaným prezidentem Bushem dne 3. srpna 2007. Povinné prohlídky zabalených námořních přepravních kontejnerů ze strany Spojených států vzbuzují opravdu velké obavy Evropského společenství: jedná se o jednostranný krok, který je neúčinný a nákladný, a vyvolává vážné politické a hospodářské následky. Pokud bude toto opatření uplatňováno, prokáže se jako extrémně škodlivé pro obchod jak z důvodu zvýšených nákladů, tak vlivem zpoždění v dodávkách. Musí mu být veškerými prostředky zabráněno.

Komise vyjádřila v několika prohlášeních a během setkání s americkými subjekty řízení ohledně tohoto opatření silný odpor. Komise vznese tento závažný problém na nadcházejícím zasedání o politickém dialogu mezi EU a USA o přepravní a přeshraniční bezpečnosti (dne 1. listopadu 2007), na Transatlantické hospodářské radě mezi EK a USA (dne 9. listopadu 2007) a na dalších setkáních na vysoké úrovni mezi EK a USA.

Komise bude tento problém řešit také na multilaterálních fórech, včetně Světové celní organizace.

Spojené státy se již v rámci Mezinárodní námořní organizace v období let 2006 až 2007 snažily získat podporu pro nová ustanovení Úmluvy o usnadnění mezinárodní námořní dopravy a Mezinárodního předpisu o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení s cílem přenést novou odpovědnost za bezpečnost při dodávkách kontejnerových nákladů pro USA z jejich tuzemského dodavatelského řetězce na provozovatele lodí a přístavních zařízení, přičemž tito provozovatelé by neměli žádné možnosti dohledu nad tím, co se děje ve zmiňovaném dodavatelském řetězci. Členské státy a Komise tyto snahy úspěšně zvrátily.

Komise chápe a sdílí obavy Spojených států o bezpečnost, nepřeje si však, aby evropské přístavy a společnosti musely platit za americkou národní bezpečnost. Komise bude nadále s americkou vládou spolupracovat na nalezení životaschopné alternativy pro 100% kontrolu. Komise úzce spolupracuje s americkým Úřadem pro cla a ochranu hranic na vypracování společného projektu „bezpečného obchodu“ založeném na vzájemném uznání příslušných bezpečnostních norem a přístupu opírajícím se o vícevrstvou ochranu před riziky; tyto kroky jsou tím správným směrem pro zvýšení přepravní bezpečnosti. EU a Spojené státy se rovněž dohodly na přijetí plánu pro vzájemné uznání programů obchodních partnerství (schválený hospodářský subjekt – EU a partnerství cla a obchodu proti terorismu– USA) pro zasedání Transatlantické hospodářské rady konané 9. listopadu.

Komise by Vás chtěla ujistit, že učiní maximum pro nalezení politicky a prakticky životaschopného řešení. Aktivní účast ze strany Parlamentu bude pro dosažení našich cílů v této politicky citlivé otázce velmi důležitá.

Propad v údajích týkajících se obilnářství v Řecku a EU vyplývající ze zhroucení intervenčních mechanismů, velmi nízkých intervenčních cen, povinných státních rezerv a nepříznivých povětrnostních podmínek zapříčinil, že ceny za krmení se zdvojnásobily a vedly k pokraji katastrofy v odvětví živočišné výroby v Řecku, které je již tak vážně sužováno společnou zemědělskou politikou s jejími zničujícími důsledky pro malé a střední farmy zabývající se živočišnou výrobou, pro zemědělskou obchodní bilanci země vedoucí k její potravinové závislosti.

Plánuje Komise provést neprodlené kroky (dotace na krmivo) a střednědobá a dlouhodobá opatření pro uvolnění tlaku na malé a střední chovatele dobytka a odvrátit katastrofu, které čelí již tak oslabené odvětví živočišné výroby?

Nepříznivé meteorologické podmínky způsobily v roce 2007 v Evropské unii špatnou úrodu. Odhad úrody obilí v současné době představuje přibližně 255–260 milionů tun, což je množství pod dlouhodobým průměrem. Zejména Řecko bylo postiženo vlnami horka a úroda se v tomto členském státě dostala pouze na 3,2 milionu tun.

Komise reagovala na vývoj této napjaté situace na trzích s obilím a na rekordní výše cen návrhem Radě pro zemědělství a rybolov na nastavení 0% výše povinných státních rezerv pro podzim 2007 a setí na jaře 2008. Poté, co Parlament tento návrh prozkoumal formou zrychlené procedury, přijala Rada dne 26. září rozhodnutí. Podle odhadů Komise by mimořádná produkce obilí ze sklizně roku 2008 vyplývající z tohoto opatření (více než 10 milionů tun) měla zmírnit očekávanou nízkou úroveň konečných zásob z června 2008.

Navíc komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova ve stejný den oznámila, že navrhne sboru komisařů, aby Komise zaslala Radě návrh na úplné zrušení dovozních cel na obilí pro současný hospodářský rok.

Tato krátkodobá opatření by měla přispět ke zmírnění napjaté situace na trhu a uvolnit tlak na farmy s chovem skotu.

Z dlouhodobého hlediska bude příští měsíc zahájen přezkum „kontroly zdravotního stavu” společné zemědělské politiky, který bude příležitostí pro vyhodnocení současných tržních nástrojů a potřeby podniknout opatření střednědobého a dlouhodobého rázu.

Jak Komise hodnotí pokrok Černé Hory v procesu integrace do Evropské unie v souvislosti s dohodou o přidružení?

Dohoda o stabilizaci a přidružení (SAA) byla podepsaná dne 15. října v Lucemburku. Úpravy týkající se obchodu a záležitostí s ním spojených vstoupí v platnost prostřednictvím prozatímní dohody (IA) v lednu 2008. Dohoda SAA poskytne stabilní rámec přispívající k dalšímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji a politickým a institucionálním reformám, a pokud bude řádně uplatňována, mohla by představovat „vstupní bránu ke statusu kandidáta“.

Během posledních let učinila Černá hora důležité kroky týkající se posílení administrativní kapacity pro urychlování zavedení této smlouvy. Posílila koordinaci v záležitostech spojených s evropskou integrací a učinila kroky pro zlepšení implementační kapacity v oblastech cel a obchodu, veřejných zakázek a hospodářské soutěže. Vstup v platnost dohody IA a později následná ratifikace dohody SAA budou vyžadovat trvalé úsilí, pokud jde o zavádění a pokračování reforem v oblastech, kterými se tato smlouva zabývá.

Pro pokrok Černé hory v procesu evropské integrace bude důležité vybudovat vyhovující způsob sledování uplatňování jejích závazků plynoucích z dohody SAA a doporučení evropského partnerství.

Dne 6. listopadu předloží Komise podrobnou zprávu o dosaženém pokroku každé kandidátské země a potenciální kandidátské země, včetně Černé Hory.

Podle dostupných informací má být v Německu (Severním Porýní-Vestfálsku) a v Polsku přijata nová právní úprava zabraňující společnosti IKEA – v přímém rozporu se směrnicí o službách – vstoupit na nové trhy. Pokud Komise nepodnikne aktivní opatření, je pravděpodobné, že další členské státy zaujmou podobné protekcionistické postoje a znemožní nebo alespoň zkomplikují vstup na trh některým druhům inovačních obchodních koncepcí, například „vše pod jednou střechou“. Pro evropské spotřebitele, kteří díky rozvoji těchto koncepcí těží z nižších cen, by tento přístup byl velmi nešťastný. Pro Evropu jako celek by také bylo politováníhodné, pokud by v rozporu se směrnicí o službách a politikou Společenství bylo umožněno, aby tento trend zakořenil.

Může mě Komise, která ze zásady svobody usazování vytvořila základní kámen strategie růstu a hospodářské soutěže, ujistit, že bude pečlivě sledovat uplatňování směrnice o službách a učiní aktivní opatření vůči členským státům, které neplní své závazky?

Komise si je vědoma existence zákonné úpravy, kterou zmiňuje pan poslanec. V současné době ji přezkoumává s cílem stanovit, zda by mohla vyvolat problémy ohledně kompatibility se základními svobodami uvedenými ve Smlouvě o ES, zejména pak se článkem 43 této smlouvy, který poskytuje svobodu usazování. Pokud by Komise na základě výsledku tohoto přezkumu usoudila, že již přijatá zákonná úprava není slučitelná se Smlouvou o ES, zváží uskutečnění příslušných opatření, zejména zahájení řízení pro porušení práva plynoucího z článku 226 této smlouvy.

Co se týká směrnice 123/2006/ES o službách na vnitřním trhu („směrnice o službách“)⁽¹⁾, může Komise pana poslance ujistit, že přikládá maximální důležitost správnému uplatňování tohoto nástroje, který představuje důležitý krok směrem k vytvoření vnitřního trhu pro služby. Zavedení „směrnice o službách“ musí být provedeno do konce roku 2009. S ohledem na tento termín Komise pečlivě sleduje postup a aktivně poskytuje členským státům podporu s cílem zajistit, aby tato směrnice, včetně ustanovení týkajících se odstranění neoprávněných omezení svobody usazování, byla řádně uplatňována.

Velcí provozovatelé zájezdů najímají pro oblast cestovního ruchu spoustu studentů z různých členských států do velkých hotelových řetězců v Řecku, kde je využívají na těžkou práci. Tito studenti musí pracovat až 16 hodin denně za velmi špatných pracovních podmínek, bez jakékoli kontroly ze strany příslušných orgánů a pojištění, za měsíční almužnu 380 eur. Tímto způsobem jsou tisíce mladých lidí využívány provozovateli zájezdů ve spolupráci se soukromými personálními agenturami, čímž dochází k porušování základních práv a nároků pracovníků v členských státech, jako jsou kolektivní smlouvy, sociální zabezpečení, atd. Paralelně s tímto jevem je řada lidí s profesemi v cestovním ruchu nezaměstnána. Za těchto nepřijatelných podmínek jsou tisíce studentů, zejména během letních měsíců, zaměstnávány po celé Evropské unii.

Odsuzuje Komise tyto nezákonné obchodní praktiky ze strany provozovatelů zájezdů, kteří sklízí obrovské zisky ze zneužívání svých pracovníků? Jaký postoj Komise zaujímá k tomuto masovému jevu a zneužívání pracovníků v členských státech?

Komise považuje zneužívání pracovníků a porušování jejich práv za zcela nepřijatelné.

V souladu s právem Společenství⁽¹⁾, mají občané EU uplatňující své právo na svobodu pohybu v rámci Evropské unie právo na rovné zacházení jako státní příslušníci hostitelského členského státu, co se týká zaměstnanosti a pracovních podmínek, včetně mezd, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovní doby. Na základě skutečností týkajících se dotčeného případu závisí uplatňování tohoto práva v praxi na vnitrostátních orgánech hostitelského členského státu, včetně soudů.

Komise připomíná, že otázkou prosazování práva se zabývala nedávno v Zelené knize „Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je vyřešit výzvy 21. století”⁽²⁾. V tomto ohledu se Komise domnívá, že spolupráce mezi veřejnými institucemi, včetně orgánů zabývajících se prosazováním práva a soudních orgánů, pracovními inspekcemi, nevládními organizacemi a dalšími poskytovateli služeb musí být ustanovena nebo posílena jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni.

Nechala Komise provést výzkum, který by stanovil náklady na výrobu biopaliv, množství spotřebované vody v závislosti na hlavních surovinách a dopad na životní prostředí a změny klimatu?

Náklady spojené s výrobou bionafty závisí na zdroji a použité technologii přeměny. Současná biopaliva (bioetanol, etyl, terciární butyl éter (ETBE), rostlinný olej zpracovaný na základě hydrogenačního procesu a metylester mastné kyseliny (FAME, biodiesel) se vyrábějí z tradičních zemědělských plodin, které jsou v EU pěstovány extenzivně, a není proto zapotřebí provádět podrobná zkoumání ohledně jejich nákladnosti a spotřeby vody, jelikož tyto parametry jsou dobře známy. Bylo provedeno několik studií pro stanovení jejich dopadů na životní prostředí a klimatické změny. Nižší hodnoty skleníkových plynů z těchto biopaliv závisí na řadě faktorů, včetně zpracování. Komise ve své zprávě o pokroku ve využívání biopaliv⁽¹⁾, došla již dříve v tomto roce k závěru, že biopaliva první generace vyráběné v Evropě za použití ekonomicky nejatraktivnější výrobní metody uvolňují na základě procesu „od zdroje po kolo“ o 35-50 % nižší emise skleníkových plynů, než tomu je u běžných paliv, která nahrazují.

Biopaliva „druhé generace“, která se vyrábějí z pevné biomasy, jsou stále ve fázi vývoje a nejsou dosud v rámci EU komerčně dostupná. Tato biopaliva pocházejí buď ze dřeva nebo jiné biomasy, u které není otázka spotřeby vody rozhodující. Bylo provedeno několik studií o dopadu biopaliv „druhé generace“ na životní prostředí. Ve všech se uvádí, že mají výrazně menší dopad na životní prostředí než biopaliva „první generace“.

Nicméně výroba biopaliv založená na využití zemědělských plodin může, pokud není prováděna správnými postupy, vyústit v celkový negativní vliv na životní prostředí. Proto připravovaný legislativní návrh o obnovitelných zdrojích energie bude zahrnovat opatření zabezpečující, aby biopaliva používaná pro plnění cílů EU odpovídala minimálním normám udržitelnosti. Veřejnost bude v tomto směru ujištěna, že veškerá biopaliva, která získávají podporu od členských států a která se započítávají do vnitrostátních cílů, nejsou škodlivá pro životní prostředí.

Komise nedávno zveřejnila v přezkumu ekonomických a ekologických údajů⁽²⁾, který byl součástí výše uvedené zprávy o pokroku ve využívání biopaliv, další konkrétní informace týkající se řady těchto otázek.

V červnu minulého roku la Cámara de Comptos (Účetní dvůr autonomní oblasti Navarra) zveřejnil zprávu o finančních prostředcích, které tato oblast získala od Evropské unie – Sociálního fondu v letech 1997-2003. Tato zpráva zjistila řadu odchylek ve spravování dotací z Evropského sociálního fondu ze strany navarrské vlády během tohoto období, včetně mimo jiné četných porušení nařízení Strukturálních fondů a Evropského sociálního fondu týkajících se používání, sledování a odůvodnění pomoci poskytované ze strany Společenství⁽¹⁾.

Vzhledem ke skutečnosti, že mohou být poškozeny finanční zájmy Společenství, je Komise s touto zprávou obeznámena? Bude prošetřovat zjištěné nesrovnalosti?

(FR) Komise je obeznámena s auditní zprávou o finančních prostředcích, získaných v letech 1997-2003 autonomní oblastí Navarra z Evropského sociálního fondu, kterou vydal Účetní dvůr této oblasti. Komise ji v současné době studuje a mezitím již učinila určité kroky.

Komise se písemně obrátí na řídící orgán ESF ve Španělsku (UAFSE) s žádostí o poskytnutí dalších informací týkajících se dané zprávy a opatření, která považuje za nezbytná pro odstranění nesrovnalostí zjištěných Účetním dvorem Navarry. Zajistí, aby žádosti o náhradu plateb zaslané Komisi neobsahovaly neoprávněné částky a aby byly učiněny příslušné finanční úpravy s ohledem na neoprávněné částky, které již mohly být schváleny k proplacení.

Kopie zprávy bude zaslána Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), aby posoudil předpokládané nesrovnalosti a učinil potřebná opatření pro ochranu finančních zájmů Evropských společenství.

Organizátoři Fortis maratónu v Rotterdamu, který se koná dne 13. dubna 2008, účtují zahraničním účastníkům výrazně vyšší vstupní poplatky než holandským účastníkům.

Podle organizátorů jsou důvodem vyšší náklady na poštovné a zasílání informací. Tato skutečnost ovšem nemůže navýšit poplatky v řádu desítek euro.

Jaký je názor Komise na tyto praktiky a je připravena oznámit organizátorům tohoto maratónu, že situace by měla být napravena?

V rámci působnosti Smlouvy o ES je jakákoli diskriminace na základě národnosti neslučitelná s právem Společenství, zejména s článkem 12 Smlouvy o ES. Stanoviskem Evropského soudního dvora také je, že jakékoliv rozlišování, co se týká přístupu ke službám na základě místa pobytu může být považováno za diskriminační, jelikož nerezidenti jsou ve většině případů cizinci.⁽¹⁾

Podle Evropského soudního dvora⁽²⁾ může navíc poskytování zvýhodněných cen pro vstup do turistických lokalit místními nebo decentralizovanými státními orgány pouze státním příslušníkům dané země a osobám majícím bydliště na území působnosti těchto orgánů představovat porušení článků 12 a 49 Smlouvy o ES.

Soud také zastává názor, že svoboda poskytování služeb, právo, které je stanoveno v článku 49 této smlouvy, zahrnuje právo pro příjemce služeb získávat služby v jiných členských státech.⁽³⁾

Tyto obecné zásady jsou uplatňovány také v oblasti sportovních služeb. V tomto posuzovaném případě může účtování odlišných poplatků účastníkům rotterdamského maratónu, jejichž místem bydliště není Nizozemí, být považováno za diskriminační chování a nemusí se slučovat s právem Společenství. Nicméně Evropský soudní dvůr neměl dosud možnost objasnit, zda se na soukromé provozovatele, kteří uplatňují odlišné poplatky za vstup na sportovní události, také vztahuje článek 49 Smlouvy o ES. Podle dostupných informací se zdá, že rotterdamský maratón je pořádán soukromými subjekty. Proto pokud se na pořádání tohoto maratónu nepodílely veřejné orgány, nemůže Komise v rámci kontroly uplatňování práva Společenství podniknout kroky opírající se o článek 225 smlouvy.

Komise by rovněž chtěla pana poslance upozornit na skutečnost, že směrnice o službách, která by měla být převzata členskými státy do 28. prosince 2009, bude zakazovat jakoukoli diskriminaci týkající se přístupu k službám na základě národnosti nebo místa bydliště příjemce služby. Zákaz se nebude vztahovat pouze na veřejné orgány, ale také na soukromé poskytovatele služeb.

V řadě průmyslových oblastí Řecka (například ve Viotii a Evvii) vznikl velký problém týkající se koncentrací šestimocného chrómu v pitné vodě dosahujících 15 µgr/l.

Řecká vláda s odkazem na směrnici Rady 98/83/ES⁽¹⁾ o jakosti vody určené k lidské spotřebě (příloha 1, oddíl B, chemické parametry), která stanoví maximální hodnotu pro chróm bez rozdílu, zda se jedná o trojmocný nebo šestimocný, na 50 µg/l, trvá na tom, že daná voda je vhodná k lidské spotřebě.

Podle mezinárodních referenčních prací je šestimocný chróm a jeho složky mnohem nebezpečnější než trojmocný chróm a jeho složky. Například oxid chrómový (CrO3) nebo šestimocný chróm je hybridem extrémně škodlivé kyseliny chrómové a je definován směrnicí 67/548/EHS⁽²⁾ ve znění směrnice 92/32/EHS⁽³⁾ jako karcinogenní, mutagenní, oxidující, extrémně toxický, korozivní, toxický pro reprodukci a nebezpečný pro životní prostředí.

Jaké stanovisko Komise zaujímá k nebezpečným hladinám hodnot šestimocného chrómu v pitné vodě? Nedomnívá se, že by pro koncentrace šestimocného chrómu v pitné vodě měly být stanoveny zvláštní maximální limity?

Chróm se vyskytuje ve třech valencích, z nichž za nejtoxičtější je považován šestimocný chróm. Může vyvolat alergické reakce, jako jsou symptomy astmatu, a jeho vdechování může způsobit poškození nebo dokonce perforace nosních průchodů. Je znám pro své škodlivé toxikologické účinky a karcinogennost působící v první řadě na plíce. Byl zařazen Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) do třídy 1 (lidský karcinogen). Tato klasifikace je nicméně použitelná pouze pro vystavování se vdechování.

Naopak co se týká ústního přijímání, dlouhodobá karcinogenní studie uvedená v pokynech Světové zdravotnické organizace pro kvalitu pitné vody⁽⁴⁾ žádnou karcinogennost neprokázala. Dostupné údaje o šestimocném chrómu jsou nicméně omezené. Jak americká Agentura pro ochranu životního prostředí, tak WHO očekávají výsledky studií týkajících se šestimocného chrómu prováděné v rámci amerického Národního toxikologického programu. Tyto výsledky měly být k dispozici v roce 2006, dosud však nebyly zveřejněny.

Současná hodnota parametru pro chróm (50 µg/l) daná směrnicí o pitné vodě⁽⁵⁾ se opírá o pokyny WHO z roku 1992. Pokyny WHO z roku 2004 nezavádějí, co se týká chrómu, žádné změny. Dostupné toxikologické údaje nepodporují vyvozování nové hodnoty. Na základě revize výše uvedené směrnice Komise nicméně přezkoumává seznam parametrů návrhu na novou směrnici o pitné vodě. Pozorně sleduje vědecké studie prováděné v současné době a v závislosti na toxikologických údajích, které získá jako výsledky těchto studií, posoudí, zda předloží nové návrhy.

Nicméně stranou otázky spojené s hodnotou parametru pro chróm je Komise velmi znepokojena současným stavem znečištění řeky Asopos šestimocným chrómem, na který odkazuje pan poslanec. Z tohoto důvodu Komise zahájila vyšetřování s cílem prošetřit, zda jsou plněny závazky plynoucí ze zákonné úpravy ES o ochraně životního prostředí, tj. směrnice 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí; směrnice 80/68/ES o ochraně podzemních vod, směrnice 91/689/ES o nakládání s nebezpečným odpadem a směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Tento neodkladný cíl činnosti Komise zajistí, aby znečišťování řeky Asopos nebezpečnými látkami bylo ukončeno, a mohla tak být obnovena kvalita pitné vody pro obyvatele blízkého okolí.