Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 12. listopadu 2007 - Štrasburk

20. Definice rámce pro ochranu půdy – Tematická strategie pro ochranu půdy (rozprava)

  Předsedající. - Dalším bodem je rozprava o:

– zprávě, kterou předkládá paní Cristina Gutiérrez-Cortinesová jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (KOM(2006)0232 – C6-0307/2006 – 2006/0086(COD)) (A6-0410/2007), a

– zprávě, kterou předkládá pan Vittorio Prodi jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o tematické strategii pro ochranu půdy (2006/2293(INI)) (A6-0411/2007).

  Martin Schulz (PSE). – (DE) Paní předsedající, nehlásil bych se znovu o slovo, kdyby se pan komisař ve svých závěrečných poznámkách nesnažil ze sebe udělat oběť. Pane komisaři, musíte se smířit s tím, že se nacházíte na evropském fóru, jehož součástí je i zvláštní povinností být velmi opatrný na to, co říkáte, a to co jste uvedl v Il Messaggero bylo fakticky nesprávné.

Žádný orgán v Evropě nemá právo přijít do tábora, zeptat se nějaké osoby čím se živí a pak ji vyhostit, pokud okamžitě neodpoví. To je zcela a naprosto nesprávně, vy jste to však takto uvedl v rozhovoru pro Il Messaggero, tak se nerozčilujte, když se to pak obrátí proti vám.

  Předsedající. - V každém případě, rozprava je ukončena. Je mi líto, ale toto není možné. Domnívala jsem se, že chcete přidat bod jednání. Rozprava je ukončena. Pokračujme. ... Nesouhlasím s tímto příspěvkem. K tomu se již nemůžeme vracet, domnívala jsem se, že pan Schulz chce přidat bod jednání.

  Stavros Dimas, člen Komise. - (EL) Paní předsedající, dovolte mi začít tím, že poděkuji Evropskému parlamentu a zejména zpravodajům, paní Gutiérrez-Cortinesové a panu Prodimu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a ostatním výborům za jejich příspěvky při prvním čtení.

Návrh Komise na tematickou strategii pro ochranu půdy vzešel z práce započaté roku 1998 na základě podnětu německého ministerstva životního prostředí. Výsledkem dlouhých konzultací se zúčastněnými stranami a s členskými státy bylo uznání půdy jako cenného přírodního zdroje, jehož degradace v Evropě se stává problematickou. Komise následně spolupracovala se zúčastněnými stranami, především s Parlamentem a Radou na tom, aby témata spojená s ochranou půdy byla lépe pochopena a aby v této oblasti bylo dosaženo shody.

Usnesení Parlamentu o sdělení o ochraně půdy z roku 2002 bylo důležitým doporučením Komisi ohledně toho, jakým směrem se zaměřit, aby v Evropě zajistila řádnou ochranu půdy. Na základě závěrů schválených na Malorce roku 2002 požádala Evropská rada Komisi, aby vypracovala ucelenou a rozsáhlou strategii pro ochranu půdy, jež bude obsahovat všeobecné zásady, příslušné kvantitativní a kvalitativní cíle a harmonogram hodnocení plánovaných opatření.

Chtěl bych přejít ke konkrétnějším otázkám. Považuji za velmi uspokojivé, že degradace půdy je uznána jako vážný problém, který je nutné vyřešit. S ohledem například na současný značný zájem Parlamentu o dezertifikaci je důležité, abychom tady v Evropě otevřeně vyjádřili své odhodlání k boji  proti příčinám tohoto problému jak v Evropě, tak ve světě. Změna klimatu a jisté nevhodné způsoby hospodaření s půdou naši půdu ohrožují. Určení rozsahu degradace a následné vyvinutí metod, jež zajistí udržitelné využívání půdy je přímým použitím přístupu založeného na znalostech, jehož si Parlament právem cení. Tím bude zaručeno lépe zacílené úsilí a efektivnější využití zdrojů pro naše účely.

Podniky mají nárok očekávat, že členské státy budou právní předpisy uplatňovat jednotně. V analýze posouzení vlivů na životní prostředí připravené Komisí se odhaduje, že v EU je potenciálně kontaminováno přibližně 3,5 milionu lokalit. Z toho zhruba 15 % je kontaminováno určitě. Je tedy životně důležité, aby podniky měly jistotu, že bude přijat podobný postup pro určování kontaminovaných lokalit, což jim umožní plánovat investice.

Musíme také mít na paměti, že mezi změnou klimatu a půdou je přímá souvislost. Například dle nedávného výzkumného článku, jež uveřejnil spolehlivý mezinárodní vědecký časopis „Nature“, bylo v posledních 25 letech pouze ve Spojeném království ročně vypuštěno 13 milionů tun CO2 z půdy do ovzduší, což je stejné množství jako by ročně vypustilo 5 milionů aut. Také stojí za povšimnutí, že schopnost půdy vstřebat uhlík a proměnit jej na užitečný humus ještě není plně probádána.

V této souvislosti mi dovolte shrnout základní cíle opatření, které Komise navrhuje:

Za prvé, musí být vyvinuta vysoce flexibilní, soudržná a ucelená evropská politika ochrany půdy. Vytvořením rámce pro udržitelné využívání půdy a přijetím opatření u zdroje zabrání tato politika další degradaci půdy a zachová její životně důležité funkce v oblasti sociální, environmentální a hospodářské.

Za druhé, je nutné shromáždit informace o stavu půdy v Evropě, abychom mohli činit politická rozhodnutí, jež budou založena znalostech, a soustředit své úsilí na místa, kde bude zjištěn nejvážnější stav degradace.

Za třetí, kde je to možné, by měla být degradovaná půda obnovena základě analýzy stavu půdy, kterou provedou členské státy. Cílem obnovy by mělo být dosažení kvality půdy, která bude odpovídat alespoň současnému a zamýšlenému využívání půdy.

Za čtvrté, měla by být přijata minimální společná pravidla pro celou Evropu, aby byl mezi členskými státy zajištěn soudržný přístup v záležitostech ochrany půdy. Tato společná pravidla napomohou transparentnosti a zabrání narušení vnitřního trhu.

Cílem strategie a směrnice je zahájit dlouhodobou politiku ochrany půdy, aby za pár let mohly členské státy v této oblasti dosáhnout značného pokroku.

Chtěl bych vás upozornit na jisté klíčové aspekty rámcové směrnice o ochraně půdy.

Zaprvé, dokument, který je výsledkem procesu spolurozhodování, musí být jednoznačný a musí poskytnout právní jistotu zúčastněným stranám dotčeným tímto legislativním postupem. Musíme se vyhnout zavádění změn s právními mezerami, které by zbytečně omezily rozsah směrnice.

Zadruhé, návrh již obsahuje vysokou úroveň subsidiarity a flexibility. Chápu, že jsou navrhovány jisté změny s cílem tuto úroveň ještě zvýšit. Musíte si však být jisti, že tyto změny nezpůsobí potíže při uplatňování směrnice všemi členskými státy. To platí zejména pro změny týkající se programů opatření v prioritních oblastech stanovených směrnicí.

Zatřetí, abychom dosáhli vysokého stupně ochrany životního prostředí, musíme se shodnout na soudržném přístupu, jež budou při určování kontaminovaných půd dodržovat všechny členské státy. Navrhované zrušení přílohy II by nám zabránilo v dosažení cíle.

Na závěr chci uvést, že Komise bude od této chvíle sledovat vývoj průběhu rozpravy o svém návrhu v Radě a v Evropském parlamentu. Podle toho poté určí svůj postoj.

  Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE-DE), zpravodajka. – (ES)  Paní předsedající, než se vyjádřím k návrhu, o kterém se bude dnes ráno hlasovat, ráda bych poděkovala zpravodajům všech politických skupin a zejména chci poděkovat panu Sornosovi ze socialistické skupiny Evropského parlamentu a našemu příteli panu Prodimu, kteří pracovali skutečně bok po boku a obohatili směrnici, stejně jako skupina Zelených/Evropské svobodné aliance a mnoho dalších členů.

Dokument, o kterém se bude zítra hlasovat obsahuje několik změn, jež byly výsledkem dohody, byl tedy obohacen o příspěvky dalších politických stran. Je z velké části založen na shodě, což je u politiky životního prostředí neobvyklé, mohly bychom se tudíž domnívat, že bude základem pro novou evropskou politiku a otevře nové možnosti.

Tento dokument je nesmírně inovativní, protože odpovídá novému přístupu k řešení směrnic. Čelili jsme problému, že z 27 států jenom 9 má zvláštní právní předpisy na ochranu půdy, což je záležitost, jíž se v budoucnosti budeme muset znovu zabývat. Evropa prošla asymetrickým vývojem a v současné době je v oblasti ochrany půdy mnoho států na velmi vysoké úrovni, zatímco jiné jsou na úrovni nízké.

Jak můžeme při tak velkých rozdílech dosáhnout politické shody a společné politiky? To byl úkol, před kterým jsme stáli. Jaké jsme našli řešeni? V článku 249 Smlouvy o založení Evropských společenství stojí, že směrnice jsou společnými cíli a jejich provádění a uplatňování je možné ponechat na členských státech, a to jsme také udělali.

Články 1 a 2 byly posíleny až k článku 6, aby společné cíle byly jednoznačné. Jinými slovy, stanovili jsme cíl. Známe cíl, jehož potřebujeme dosáhnout a musíme uznat, že udržitelnost je proces, ve kterém jsou jasné cíle, jichž je třeba dosáhnout, ale ne všechny země mohou pracovat stejnou rychlostí. Nemůžeme žádat, aby ti, kteří ještě nezačali, dělali to samé jako ostatní.

Žádáme tedy, aby provádění bylo ponecháno na členských státech, s co největším dodržením zásady subsidiarity, čímž zbavíme státy, kteří již pokroku dosáhly, obav, že se jejich oficiální opatření budou muset opakovat. Není třeba, aby státy, které již mají v ochraně půdy jasno, dělaly vše znovu od začátku.

Tato flexibilní politika se týká i toho, že s ohledem na prostředí a podmínky musí být každému členskému státu povoleno dosáhnout shody se svými občany ohledně prováděni těchto politik. Například tedy v článku 8 je zaručeno, že zemědělci mohou se svým členským státem uzavřít dohodu ohledně ochrany půdy, a ti, kteří tak již učinili, nebudou muset právní předpisy opakovat.

To znamená, ze musíme zajistit jasnou politiku zacházení s kontaminovanou půdou a zároveň je v tomto ohledu na prvním místě zdraví občanů spolu s cíli ochrany zdraví a zaručení transparentnosti při poskytování informací občanům; to je jasné.

Z jakého důvodu považuji existenci směrnice za důležitou, tváří v tvář těm, kteří ji nechtějí? Dámy a pánové, je to důležité, protože musíme budovat Evropu založenou našich silných stránkách, je tedy třeba následovat ty země, jež dělají věci dobře. Na druhou stranu, nevytvoříme-li právní předpis, následkem bude neurčitost a nejistota, a ty narušují oblasti trhu a zdraví.

Budujme Evropu na silných stránkách, ne na těch slabých. To je cesta, kterou musíme vydat.

Kromě toho je zaručena zásada subsidiarity a je stanoveno, ze nemusí docházet ke zdvojování oficiálních opatření nebo právních předpisů. Členským státům je dána odpovědnost za provádění a svoboda znamená odpovědnost.

V Evropě s 27 členskými státy se musíme naučit, ze politika životního prostředí se neprovádí skrze soudní systém. Nemůžeme spoléhat pouze na to, ze ji budou uplatňovat žalobci a Soudní dvůr. Musíme spoléhat na společnou politiku a na důvěru ve spolehlivost a schopnost členských států, že budou politiku provádět co nejlépe. Proto jsme přihlíželi zejména k osvědčeným postupům.

Dalším inovativním aspektem této směrnice je to, že se poprvé zabývá změnou klimatu v souvislosti s půdou, tématy jako je odpovídající zacházení s půdou ohroženou povodněmi a potírání dezertifikace a eroze. Je nutné si všimnout ještě jednoho aspektu – Evropa a její krajina je výsledkem lidské činnosti, byla vytvořena zemědělci a zahrádkáři, jako těmi, kteří do ní patří. Musíme vzít v úvahu také to, že Evropa v budoucnosti musí být vytvořena svými občany a proto, opakuji, je nezbytné stanovit společné cíle, ale také napomoci tomu, aby se ubíraly směrem, který zaručí zdraví a odhodlání k transparentnosti.

Děkuji vám a ještě jednou politickým stranám.

  Vittorio Prodi (ALDE), zpravodaj. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych poděkoval vám i zpravodajce paní Gutiérrez-Cortinesové. Byl to úkol, na kterém jsme pracovali společně a doufám, že i to pomohlo ke zlepšení textu.

Cílem směrnice, o níž je dnes vedena rozprava, je ochrana evropské půdy od jevů, jako je dezertifikace, eroze a zasolování, které jsou čím dal více spojeny se změnou klimatu a specifickým znečištěním půdy. Je paradoxem, že existovalo mnoho nařízení o používání znečišťujících látek a jejich vypouštění do životního prostředí, ale neexistuje směrnice, jež by zajistila jakoukoliv povinnost určit a ověřit půdu, která byla vážně znečištěna, před zlepšením jejího stavu.

Zdá se však, že to vadí některým lidem v Parlamentu i jinde, kteří kritizují dle jejich slov útok na zásadu subsidiarity a dusivou přítomnost evropských institucí, které používají opatření jako např. rámcovou směrnici k obtěžování zemědělců a podniků nespravedlivými zákony, nečestnými opatřeními a novým administrativním a/nebo finančním zatížením.

O čem je tu řeč? O směrnici, která poskytuje členským státům dobu asi 25 let jen na to, aby určily veškeré oblasti svého území, jež by mohly být považovány za vážně znečištěné, a tedy nevhodné pro různé veřejné i soukromé účely, a veškeré oblasti vážně ohrožené dezertifikací, erozí, zasolováním a utužováním.

Je tu řeč o stanovení směru pro organizaci systematického schématu zlepšení tam, kde je to třeba a v zájmu všech. Je tu řeč o ochraně lidského zdraví a ochraně životního prostředí. Je tu řeč o rámcové směrnici, která respektuje autonomii členských státu a také neobsahuje žádná tížívá opatření.

Ptám se tedy, proč taková nechuť ze strany obvykle podezřívavých členských států a Parlamentu k přijetí seznamu opatření a lokalit, který musí být podroben důkladnému zkoumání vnitrostátními orgány? Co skrývají? Proč tolik nechuti, když jejich zástupci v Radě již přijali závazný charakter průzkumu všech lokalit, jež byl navržen Komisí v příloze II a zásadu transparentnosti, jež musí převládat při transakcích s půdou?

Kromě toho je tu přidaná hodnota v celoevropském přístupu ke sledování půdy, jež zlepší schopnost členských států poznávat svou půdu. V každém případě bude téměř automatické předkládat zprávy Komisi, protože budou založeny na průzkumech pomocí satelitu. Asi není všeobecně známo, že Komise již podobný projekt provedla, a jeho výsledkem byl Půdní atlas Evropy, jež je dobrým příkladem toho, čeho můžeme dosáhnout, budeme-li pracovat spolu.

Nicméně existuje další argument ve prospěch přístupu Společenství k ochraně půdy, jímž je změna klimatu, což je problém, před kterým stojí celá Evropa. Součástí tohoto problému budou mimořádné klimatické jevy – větší množství srážek, delší období sucha, méně sněhových srážek a zvyšování hladin moří. To znamená, že je naší povinností půdu obhospodařit, přesněji potírat tyto jevy, prodlužovat dobu zadržování vody na celém území a tím předcházet záplavám, podporovat vsakování podzemních vod především podél pobřeží a předcházet pronikání slané vody do podzemních vod, které pravděpodobně nastane díky zvyšování hladin moří.

Řízení lesů s cílem mít kontrolu nad nebezpečím lesních požárů, protože důsledkem delších období sucha bude zvýšené nebezpečí dezertifikace v případě požáru. Ostatně tento způsob hospodaření s půdou podpoří využívání obnovitelné energie jako je vodní energie a biomasa. A konečně bychom neměli zapomínat na roli, kterou půda hraje při vyrovnávání skleníkových plynů.

Chtěl bych vás požádat, abyste při hlasování ve středu měli na paměti, že to, co potřebujeme nejvíce je strategie a směrnice, které mohou budoucím generacím zaručit využívání a užitek z půdy, již teď spravujeme, s vědomím toho, že všechny členské státy čelí stejnému nebezpečí a ohrožení životního prostředí. Půda je zdrojem, jež je v Evropě vzácný, a my musíme jeho dostupnost zvýšit na nejvyšší možnou míru.

  Joan Calabuig Rull (PSE), navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – (ES) Děkuji, paní předsedající a děkuji také panu komisaři Dimasovi za jeho rozhodnou podporu této směrnici.

Chtěli bychom uvítat návrh Komise, protože jeho cílem je samozřejmě ochrana půdy a zachování její schopnosti dále vykonávat environmentální, hospodářské, sociální a kulturní funkce, které jsou všechny pro lidskou činnost samozřejmě nepostradatelné.

Mimoto, jak komisař správně uvedl, navrhuje flexibilní pravidla s náročnými cíli a bez nadměrně normativního obsahu. Ve společném rámci s minimálním společným jmenovatelem si členské státy určí vlastní úroveň intervence, což umožní účinněji využít správní možnosti na vnitrostátní úrovni.

Přes přehnaný odpor vůči této směrnici z některých stran je zjevné, že půda je životně důležitým zdrojem, který je ze své podstaty neobnovitelný a který je pod stále větším tlakem ohrožení životního prostředí, za který je významně odpovědná lidská činnost.

Dle zpráv, které tu byly zmíněny, byla cena za degradaci půdy vyčíslena zhruba na 40 000 milionů EUR za rok, což je cena, kterou společnost platí poškozením infrastruktury, zvyšováním cen zdravotní péče a dalšími faktory.

Tato směrnice je samozřejmě založena zásadách preventivních opatření a na tom, že poškození životního prostředí musí být napraveno u svého původu, a že platí znečišťovatel.

Tento právní předpis zmírní přeshraniční účinky degradace půdy, které se opravdu také vyskytují, a napomůže zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu.

Tento aspekt bych rád zdůraznil, neboť rozdílné povinnosti, jež mohou hospodářské subjekty uložit v souladu s rozdílnými vnitrostátními právními předpisy na ochranu půdy by mohly narušit hospodářskou soutěž.

Na závěr směrnice o ochraně půdy je krokem vpřed, jež umožní hospodářskou soutěž s větší transparentností a ochranu oblastí společného zájmu jako je voda, bezpečnost potravin a lidské zdraví.

  Neil Parish (PPE-DE), navrhovatel stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. – Paní předsedající, opravdu bych dal přednost tomu, aby tato směrnice před námi nebyla. Podpořil bych její zamítnutí, ne protože nechci, aby půda byla chráněna, ale protože její ochrana je v zájmu nás všech. Je však tato směrnice tou správnou cestou?

Pane komisaři Dimasi, sám jste řekl, že v současné době má pouze 9 států právní předpisy na ochranu půdy. Navrhoval bych ponechat na zbývajících 18, aby právní předpisy na ochranu půdy zavedly, a nemusíme nutně předkládat další směrnici. Máme již směrnici o spodních vodách a směrnici o dusičnanech. Co se týče zemědělství, máme mnoho právních předpisů vyplývajících z podmíněnosti, jež se zabývají půdou a jejím utužováním. Vím, že se zpravodajka velmi snaží zemědělství z návrhu vypustit, ale obávám se, že výsledkem bude ještě více byrokracie a potíží pro zemědělce.

Komisař také uvedl, že v Evropské unii je na 300 typů půdy. Je velmi obtížné mít jednu všeobecnou směrnici, jež by je zahrnula všechny. Stačí se podívat na zemědělství v tomto roce, kdy v některých členských státech bylo sucho a v jiných deštivé počasí, velké množství srážek. Pokud bychom tento rok vykopávali brambory v mnoha severských státech, kde bylo mnoho srážek, samozřejmě bychom způsobili utužení půdy. Je potřeba to udělat, abychom získali úrodu. Může to být napraveno následující rok kypřením a zlepšením stavu poškozené půdy.

V tom všem potřebujeme flexibilitu. Opravdu se domnívám, že myšlenka další směrnice s cílem zavést více právních úprav pro naše zemědělce a průmysl je krok špatným směrem.

  Karsten Friedrich Hoppenstedt, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, směrnice o ochraně půdy, rámcová směrnice o půdě a tematická strategie pro ochranu půdy patří mezi klíčová témata tohoto dílčího zasedání a jistě tomu bylo stejně ve výborech v uplynulých týdnech a měsících.

Za normálních okolností se o strategii, v tomto případě pro ochranu půdy, jedná před příslušnou směrnicí, a je pro to dobrý důvod. Výhoda postupu v etapách je většinou to, že zájmy jsou projednány včas, aby nově vznikající názory mohly být brány v potaz při formulování směrnice. Vzhledem k silné kritice návrhu Komise o směrnici o ochraně půdy by předcházející rozprava o tomto tématu byla bezpochybně prospěšná, včetně toho, že by přispěla ke zklidnění všeobecné nálady.

Narozdíl od normálního charakteru rámcové směrnice obsahuje návrh Komise, a s tímto názorem se ztotožňuji, velmi nepružné a podrobné právní úpravy a zavazuje členské státy k četným vyšetřováním a zprávám, jejichž výsledkem by byla značná administrativní zátěž. To je nepřípustné.

Nové členské státy již mají vnitrostátní právní předpisy na ochranu půdy, jež fungují dobře. Pro ně by návrh Komise vyžadoval úplnou restrukturalizaci jejich systémů – vysokou úroveň zdvojování právních úprav a další byrokratické zatížení. Mnoho členských států je tedy vůči této směrnici nedůvěřivých, jak již bylo řečeno.

V několika posledních měsících jsem byl nicméně plně zapojen do přetváření návrhu Komise, do jeho přepisování. V  podstatě šlo o to, povolit členským státům širší rozsah působnosti a přitom zachovat cíl omezit narůstající zhoršování stavu půdy na evropské úrovni.

Doufám, že jsme nakonec spolu s paní Gutiérrez-Cortinesovou dospěli, i s ohledem na obecnou důležitost tématu ochrany půdy, k rozumnému výsledku, jež může být vzorem světu i Evropě. Ještě jednou tedy vřele děkuji zpravodajce za to, že nabídla řešení, jež napomohlo nalezení kompromisu.

  María Sornosa Martínez, jménem skupiny PSE. – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v Evropských právních předpisech platí pro důležité přírodní zdroje (voda, vzduch, druhy, přírodní stanoviště fauny a flóry) konkrétní právní předpisy Společenství, zatímco pro půdu, jako zdroj, neplatí žádné. Je na čase tuto nerovnováhu změnit, děkuji tedy Komisi za její návrh a také zpravodajce paní Gutiérrez-Cortinesové za práci, kterou odvedla.

Jak již mnozí z nás uvedli, půda je neobnovitelný, a tedy omezený, přírodní zdroj, jež vykonává mnoho důležitých ekologických a hospodářských funkcí, a je základem téměř veškeré lidské činnosti. Není pochyb o tom, že zapojení evropského institucionálního legislativního systému v této oblasti poskytne impuls pro zlepšení právních předpisů zaváděných v mnoha zemích tím, že dodá soudržný rámec podporovaný evropskou právní úpravou a možná i evropskými zdroji.

Zdá se, že se někteří odkazují na nehybný charakter půdy a odůvodňují jím to, že dávají přednost vnitrostátnímu řešení nebo řešení v rámci zásady subsidiarity před evropskou politikou; sdělení Evropské komise v tomto ohledu podalo dostačující odůvodnění toho, proč je nutná strategie na evropské úrovni, jak to někteří kolegové, jako pan Calabuig Rull, zmínili.

Některé členské státy standardizaci ochrany půdy na evropské úrovni příliš nechtějí, a proto si myslíme, že strategie i směrnice se zaměřily správným směrem, v tom smyslu, že jsou pružným právním nástrojem, který má náročné cíle, ale není nadměrně normativní. Z toho vyplývá, že každý členský stát si jej může upravit dle svých potřeb a sociální a hospodářské situace, vzhledem k tomu, že byl stanoven rámec a dlouhodobé cíle.

Stručně řečeno, domnívám se, že metodika návrhu směrnice, založená na prevenci, zvyšování povědomí mezi občany, poskytování informací, určování prioritních oblasti degradace a vypracovávání inventářů kontaminovaných půd spolu s vnitrostátními programy opatření a strategiemi pro rehabilitaci je soudržným, účinným a flexibilním přístupem k řešení problému degradace půdy v Evropě, jež plně zohledňuje různorodost vnitrostátních situací a možností.

Žádám proto tuto komoru, aby především vyjádřila své „ne“ vůči úplnému zamítnutí, jež se tomuto návrhu z některých stran dostalo, a aby podpořila kompromisní pozměňovací návrhy, ke kterým jsme po dlouhých vyjednáváních dospěli.

Možná se tato směrnice nelíbí všem, ale právě protože s ní všichni nějakým způsobem nesouhlasíme by nám mohla v budoucnosti posloužit.

  Holger Krahmer, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, rád bych také nejprve vyjádřil své upřímné díky zpravodajce paní Gutiérrez-Cortinesové, která v několika posledních měsících vynaložila velké úsilí v roli vyjednavače mezi zastánci a odpůrci směrnice, a které se nakonec podařilo připravit základ pro přijatelný kompromis.

Zastávám však, a vždy jsem zastával, stejný názor, jako členové této komory, kteří chtějí návrh Komise zamítnout. Nenechme se zmýlit, naše půda je základem naší existence. Bez zdravé půdy není zemědělství, přirozený cyklus živin a z dlouhodobého hlediska ani život. Jsme odpovědni za ochranu naší půdy od škodlivých účinků tam, kde je to možné, a za udržování jejího dobrého stavu.

Nicméně tato směrnice není správný způsob, jak toho dosáhnout. Domnívám se, že otázkou není zda si přejeme lepší ochranu půdy nebo ne. Z mého pohledu otázka na evropské úrovni zní: „Je to v naší pravomoci, nebo ne?“ Domnívám se, že není.

Mnoho členských států již samozřejmě vyvinulo své vlastní fungující právní předpisy na ochranu půdy s větším zájmem o místní problémy a jejich řešení, než by bylo možné právní úpravou centrálně z Bruselu. Proto bych chtěl požádat tuto komoru, aby podpořila změnu, která ponechává rozsah působnosti na členských státech.

Nehledě na to, že se chystáme vytvořit velké množství nové byrokracie a výdajů pro administrativní orgány a podniky. Některé změny by pouhé založení průmyslového podniku považovaly za důvod k vyžadování podrobného vyšetřování a zprávy.

Stručně zmíním jeden příklad, jímž je výroba průmyslového plynového generátoru. Tento generátor od sebe odděluje jednotlivé složky vzduchu, jež je směsí plynů, což na půdu nemá žádný škodlivý vliv. Neměli bychom se zabývat takovými záležitostmi, ale záležitostmi, u kterých se můžeme právem obávat, že mohou kontaminovat půdu.

Domnívám se, že je nejvyšší čas, abychom přestali s přípravou a uveřejňováním zpráv o stavu půdy. To je zásah do smluvní svobody. Prodej půdy je z dobrého důvodu zahrnut v občanském zákoníku a mělo by to tak zůstat. Dámy a pánové, věřím, že nakonec dosáhneme směrnice, která skutečně zaručí ochranu půdy a zároveň nezvýší administrativní zátěž.

  Janusz Wojciechowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, následující rčení je dobře známé v mnoha státech – „lépe později, než nikdy“. K ochraně půdy přicházíme pozdě, po mnoha desetiletích ničení, což je nejvíce patrné v průmyslových regionech, je však dobře, že jsme si uvědomili, že půda je zdrojem potravy a my ji nesmíme zpustošit. Nesmíme s ní zacházet jako s předmětem obchodu a vytvářet politiku, díky které je největším obchodem nákup zemědělské půdy, její odcizení od zemědělské výroby a využití na jiné účely.

Tato politika je čím dál běžnější. Je dobře, že jsme si toho konečně všimli a začínáme půdu, našeho chlebodárce, chránit. Chtěl bych upozornit na myšlenku uvedenou ve stanovisku Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, že jednou z podmínek účinné ochrany půdy je udržování a rozvoj zemědělství. Půda obdělávaná zemědělci si udrží svoji úrodnost, ale bude-li jí tato péče odepřena, změní se v poušť. Jménem skupiny Unie pro Evropu národů podporuji zprávy paní Gutiérrez-Cortinesové a pana Prodiho.

  Hiltrud Breyer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, zastáváme jasné “ano” ochraně půdy v celé EU. Slyšeli jsme, že půda je naším nejdůležitějším neobnovitelným zdrojem. Zhoršování stavu půdy každoročně stojí EU více než 38 miliard EUR. V Německu jsou pouze 2 % půdy ve svém původním stavu. Dvanáct procent půd v EU je ovlivněno erozí.

Zhoršování stavu půdy nebere zřetel na hranice států. Současným způsobem využívání půdy si pod sebou podřezáváme větev. Návrh EU byl dobrý, šel správným směrem a měli jsme jej zdokonalit. Vím, že se o to zpravodajka snažila, ale Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin naneštěstí rozmělnil a dále oslabil mnoho bodů návrhu pod tlakem konzervativců a zemědělské lobby. Nedokážu pochopit, proč jsme my ve Výboru pro životní prostředí souhlasili s tím, že půda poškozená zděděnou kontaminací bude uchována v tajnosti. Věřím, že to budeme moci napravit během zítřka. Je to proti zásadě transparentnosti a Aarhuské úmluvě.

Také víme, že změna klimatu a dobrá kvalita půdy jdou ruku v ruce, a že půda je důležitým zásobníkem kysličníku uhličitého a svoji schopnost vázat CO2 nepřetržitě ztrácí. Kvůli rozmělnění, ke kterému došlo ve Výboru pro životní prostředí, se obávám, že směrnice o ochraně půdy s náročnými cíli je naneštěstí prakticky nemožná. Nicméně potřebujeme účinnou ochranu půdy spolu se společným časovým rámcem a společnými kritérii.

Stručně řečeno, potřebujeme efektivní a jasné cíle, abychom zastavili zhoršování stavu půdy v Evropské unii. Nesmíme se vzdát vytváření něčeho s právní závazností kvůli tomu takzvanému kompromisu. Pouze právně závazná opatření nám umožní uvést do chodu strategii s náročnými cíli.

  Roberto Musacchio, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, máme před sebou velmi důležitou a prospěšnou směrnici. Rád bych poděkoval panu komisaři Dimasovi, který se o to zasadil. Mluvím za sebe jako za člena skupiny, která směrnice i Komisi často kritizuje, ne však v tomto případě.

Tato směrnice bude pro Evropu velkým krokem kupředu, z hlediska kvality jejich politik a také z hlediska jejich účinnosti. Dokončením rámcových směrnic o přírodních živlech bude půda považována za klíčovou součást biosféry, základní prvek rovnováhy klimatu a životního prostředí a nejen za pouhou platformu, na které je možné stavět.

Půda žije, vstřebává, CO2 a vytváří biomasu, musí být chráněna a její stav musí být zlepšen, protože evropská půda je obzvláště znečištěná. Evropa tomu rozumí. Ve výboru jsme vedli dlouhé a obtížné rozpravy a chtěl bych poděkovat Cristině Gutiérrez-Cortinesové za její nadšení pro toto téma.

Existuje však nebezpečí, že Parlament do znění Komise zasáhne. Nikdy nejsem spokojen, pokud k tomu dochází, dávám přednost tomu, aby Parlament byl napřed před Komisí. Někteří dokonce navrhují, aby byla směrnice zamítnuta, to by ale byla vážná chyba. Evropa musí hledět do budoucnosti. Půdu pod námi sdílíme všichni, je součástí naší planety. Je to jediná půda, kterou máme a musíme se o ni starat.

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, do jisté míry chápu logiku existence právních předpisů upravujících vodu a kvalitu ovzduší. Ty sdílíme v rámci Evropy i s celým světem. Připadá mi však, že tato logika u ochrany půdy selhává. Půda je mnohem méně pohyblivá a narozdíl od zavádění rozumných standardů ochrany by měla spadat do působnosti členských států a v jejich rámci do působnosti místních orgánů. Možná bychom potřebovali, ještě než si EU přivlastní příliš mnoho kontroly nad půdou, provést menší sebeanalýzu.

V Irsku některé problematické politiky o degradaci půdy přišly shora z Evropy. Například reforma v odvětví cukru vyloučila řepu ze střídání s obilím. Zasazení řepy ovlivnilo půdu a učinilo ji vhodnější pro obiloviny. Také lesní dotace EU během několika let vyústily v nevhodné vysazování jedlí, jehož následkem bylo překyselení půdy, což způsobilo utužování půdy při sklizni, a tím se půda stala neúrodnou, zatímco v jiných případech se uvolnila z kopců a byla odplavena do řek a jezer.

Půda má nesmírně mnoho podob, měla by však žít a obnovovat se. EU by měla ničení půdy zakázat, hospodaření s ní a péči o ni by však měla ponechat lidem, kteří rozumí jejímu složení v dané oblasti.

  Irena Belohorská (NI). - (SK) Než přejdu k samotnému textu navrhované směrnice o ochraně půdy, je třeba se zamyslet nad tím, zda jsou právní předpisy EU v této oblasti opravdu nutné.

Je třeba vzít v potaz stanovisko Výboru pro právní záležitosti, který potřebu právních předpisů na ochranu půdy v EU jasně zamítl s odůvodněním, že půda nemá žádný přeshraniční vliv, a je tedy regionální záležitostí. Přestože se ostatní výbory ve svých jednotlivých stanoviscích vyjádřili pro přijetí právních předpisů EU v této záležitosti, z některých stran je znatelné váhání. Například v pozměňovacím návrhu článku 5 stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova je jasně uvedeno, že degradace půdy má místní nebo regionální příčiny a důsledky, a je tedy důležité přijmout vnitrostátní a ne evropská opatření. Zdá se, že to je v rozporu se zbývajícím textem, který mluví jasně ve prospěch přijetí rámcové směrnice. Podobné znění můžeme nalézt v pozměňovacím návrhu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k článku 2 .

Na druhou stranu je nutné uznat, že degradace půdy jako neobnovitelného zdroje má vážné dopady na další oblasti, ve kterých již právní předpisy platí, jako je kvalita vody, bezpečnost potravin, změny klimatu, atd. Přestože obě strany mají ohledně potřeby rámcové směrnice část pravdy, domnívám se, že rozhodnutí, zda bude rámcová směrnice Evropské unie přijata, bude rozhodnutím politickým.

Ráda bych se vyjádřila k otázce změny negativního charakteru zprávy na pozitivní. Například ke změně terminologie z ohrožené oblasti na oblast prioritní. Domnívám se, že oblasti, ve kterých je zastavení degradace půdy naléhavě nutné, musí být označeny urgentním názvem a ohrožená půda musí být označena negativním názvem, aby byla zdůrazněna vážnost stavu.

  Jan Březina (PPE-DE). - (CS) Vážená paní předsedající, pane komisaři, dovolte mi úvodem poděkovat zpravodajům za velký kus práce, který odvedli na projednávaném návrhu. Bohužel musím konstatovat, že se i přesto ztotožňuji se stanoviskem Výboru pro právní záležitosti, který vyzval příslušný gesční výbor, aby návrh Komise zamítl.

Důvody, které výbor uvádí, jsou pádné a trvají i přes podstatné změny, které byly v návrhu uskutečněny v posledních měsících. Půda opravdu nemá žádné přeshraniční dopady a měla by tedy zůstat v zákonné pravomoci členských států. Proto i přesto, že byly uskutečněny pozitivní změny, je i nadále předložená legislativa porušením principu subsidiarity a z hlediska proporcionality můžeme mluvit i o plýtvání zdroji na zajištění takové legislativy. Navíc je nutno vzít v úvahu, že v Evropské unii existuje obrovské množství půdních typů, které se využívají velmi pestrými způsoby.

Je pravdou, že o směrnici, kterou nyní máme před sebou, můžeme plným právem říct, že se stala flexibilní rámcovou směrnicí. Je také pravda, že se změnila filozofie a že směrnice je závazná, co se týče výsledků, formy a metody jsou pak ponechány na členských zemích a velmi pozitivní je, že legislativa zemí, která již v daném směru platí, nemusí být měněna. Takto jsme se opravdu posunuli směrem k principu subsidiarity i proporcionality. Pozitivním dopadem navržené formy má být tlak na ty členské země, které mají nedostatečnou legislativní úroveň ochrany půdy. Je ale otázkou, zda jde o nejlepší formu tlaku na takové státy. Shrnu-li všechna pro a proti, je můj závěr takový, že navrženou směrnici není nutno přijímat. Členské státy mohou být plným garantem ochrany půdy. Na závěr mi dovolte připomenout slova francouzského filozofa, který kdysi řekl, že nemusí-li být nezbytně nějaký zákon napsán, pak ani nesmí být napsán.

  Karin Scheele (PSE). – (DE) Paní předsedající, jsem dalšízastánkyní názoru, že ochrana půdy je jistě úkolem Evropské unie a že by Evropský parlament měl tuto rámcovou směrnici přijmout. A upřímně nerozumím poznámkám o tom, jak ještě nebyly zohledněny různé půdní typy v našich členských státech . Znovu si směrnici pročtu a pokusím se najít na co se ostatní poslanci odvolávali, protože já jsem si těchto neflexibilních opatření a návrhů nevšimla.

Také bych se ráda zmínila o roli zemědělství, protože dle mého názoru je kompromisní pozměňovací návrh různých stran velmi důležitý. Požaduje na členských státech, aby při využívání půdy pro zemědělské účely podporovaly metody sklizně a zalesňování, jež by mohly mít blahodárný účinek na organickou hmotu půdy a její úrodnost, a tím předcházely sesuvům a dezertifikaci.

Rovněž by měla být podporována zemědělská metoda, která předchází zhutnění a erozi půdy. Víme, že zemědělství je velmi často příčinou problémů kvality půdy a domnívám se, že toto objasnění je životně důležité. Nezastávám názor, že „podpora zemědělství za každou cenu“ je pro ochranu půdy na regionální, vnitrostátní i evropské úrovni dostačující.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, rámcová směrnice o ochraně půdy bude dle mého názoru nástrojem, který podpoří produkci potravin a odpovídajících zásob čisté vody pro následující generace evropských občanů.

Půda také vykonává mnoho dalších důležitých funkcí: je podkladem pro lidské činnosti, spolu s městy a infrastrukturou, a také pro přírodu a vzácnou krajinu. Ochrana půdy je nezbytná pro udržení našeho přírodního bohatství a surovin.

S ohledem na tuto situaci bude flexibilní rámcová směrnice, jež je v souladu se zásadou subsidiarity, nástrojem, který bude členské státy podporovat v ochraně půdy. Směrnice je v tomto ohledu pro členské státy závazná co se týče výsledků, jichž má být v oblasti ochrany půdy dosaženo, ale výběr forem a metod, jimiž bude ochrany dosaženo, ponechává na členských státech.

Návrhy obsažené ve směrnici, aby členské státy sestavily seznamy kontaminovaných oblastí včetně regionální úrovně a aby je každých 5 let uveřejňovaly a aktualizovaly, stojí za povšimnutí. To je důležitá informace pro ochranu života a zdraví občanů EU.

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). - (FR) Paní předsedající, ráda bych také nejprve poblahopřála našim zpravodajům a vzdala hold nelehkému úkolu, jež paní Gutiérrezová splnila tím, že dospěla k závěru ohledně ochrany naší půdy.

Narozdíl od ostatních poslanců se domnívám, že přísnější legislativní přístup by poskytnul lepší ochranu.

Také se domnívám, že je škoda, že poslanci, v jejichž státech platí přísnější právní úprava, než je ta, kterou zde navrhujeme, se stále snaží tuto zprávu rozmělnit změnami, které silně doporučuji zítra odmítnout.

Naše zemědělská a průmyslová činnost a dopravní plány drasticky ovlivnily kvalitu naší půdy. Tato půda je však základem biologické rozmanitosti a naší potravy. Filtruje a ukládá organickou hmotu a minerály a také usnadňuje přístup k vodě. Hraje přední roli v boji proti změnám klimatu. Kromě toho v souvislosti s rostoucí poptávkou po výrobě potravin a energie je nezbytné kvalitu naší půdy chránit a obnovovat, a předcházet dezertifikaci.

Nebude-li na evropské úrovni platný právní předpis, nemůžeme doufat, že se dostaví výsledky.

  Bastiaan Belder (IND/DEM). – (NL) Paní předsedající, mluvím teď jménem svého kolegy pana Bloklanda.

Tato rozprava je další ukázkou toho, že navrhovaná politika ochrany půdy je značně sporná. Existují dva návrhy, strategie a směrnice, a vypadá to jakoby se zavádělo nové odvětví politiky životního prostředí. Řekl jsem „vypadá to“, protože nic nemůže být dále od pravdy. Udržitelné hospodaření s půdou známe již ze 33 evropských směrnic, například z rámcové směrnice o vodě. Z jakého důvodu tedy předkládáme překrývající se právní předpisy, jejichž důsledkem bude další zatížení, zejména pro členské státy, které již dobře fungující politiku ochrany půdy mají?

Podpořím tematickou strategii pana Prodiho. Dle mého názoru členské státy, jež budou politiku ochrany půdy teprve vytvářet, ji musí vytvořit na základě strategie. Rámcová směrnice je na druhou stranu nepřiměřená a také z mého pohledu odporuje zásadě subsidiarity. Půda, narozdíl od vzduchu a vody, nemá přeshraniční rozměr a je prováděna na úrovni místní nebo regionální. To je také důvod toho, proč jsem se já, tedy pan Blokland, přidal k těm, kteří podepsali změnu, jíž se návrh Komise zamítá.

  Jim Allister (NI). - Paní předsedající, je nám známo, že zabrání půdy je svévolné přivlastnění majetku někoho jiného. Připadá mi, že tato směrnice o ochraně půdy je svévolným přivlastněním moci Bruselem, jež sebou samozřejmě přináší nevyhnutelný nános čerstvé byrokracie.

Půda, jak bylo v této rozpravě řečeno, narozdíl od vzduchu a vody, nepřetéká z jednoho státu do druhého. Nemá žádný přeshraniční rozměr. Tedy, politika ochrany půdy je záležitostí členských států, a mělo by to tak zůstat.

Směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), povinnosti vyplývající z podmíněnosti, směrnice o skládkách a směrnice o dusičnanech nám všechny poskytují zapojení EU víc než dost. Z toho důvodu nepotřebuji omluvu na to, že dávám přednost naprostému zamítnutí tohoto návrhu, jež touží po moci.

Pokud však EU přesto rozhodne, že se do této vnitrostátní záležitosti vměšovat bude, potom by mohla zvážit zavedení plateb zemědělcům za poskytnutí sekvestrace uhlíku při hospodaření s půdou a v zemědělské praxi.

  Françoise Grossetête (PPE-DE). - (FR) Paní předsedající, první co mě napadlo ohledně tohoto návrhu směrnice bylo jej zamítnout. Také se domnívám, že rámcová směrnice pravděpodobně nebyla vhodným řešením.

Z jakého důvodu další text o ochraně půdy, když již máme spoustu právních úprav týkajících se půdy, odpadu, pesticidů a ochrany přírody? V rámci zlepšení tvorby právních předpisů jsem se domnívala, že bychom neměli opět procházet skrze mlýnek Evropské komise. Pokusila jsem se vcítit do kůže zejména našich starostů, jimž by přibyl další text, který by museli rozluštit.

Nicméně realita je následující: lidská činnost neměla úctu k půdě. Opotřebili jsme půdu intenzivní výrobou. Navíc je tu změna klimatu a dezertifikace. Naše politiky městského územního plánování způsobily mineralizaci a degradaci půdy a naši občané se teď diví, že zažívají katastrofické záplavy, protože půda déšť již nevstřebává. Kdo neviděl otevřené rány v krajině způsobené lomy, jež nás zásobují tak hodnotným materiálem?

Vyčerpaná, vyschlá, degradovaná, znečištěná a pohmožděná půda, to je to, co zbylo z půdy, o které předchozí generace mluvily s úctou, protože půda pro ně znamenala všechno – jejich práci, potravu, život a pro mnohé z nich jejich jediný majetek. Kdysi pro nás byla matkou zemí a dnes na ni hledíme s nedůvěrou. Jaké budou následky této degradace a znečištění na naše životní prostředí a zdraví?

Paní Gutiérrezová odvedla znamenitou práci ve snaze najít přijatelný přístup a sblížit ty, kteří směrnici chtějí a ty, kteří ne. Naslouchala Parlamentu. Našla vyvážené postoje, jež jsou v souladu s nutností subsidiarity při výběru metod, protože mezi členskými státy je ohromná nesourodost. Konečné znění prošlo značným vývojem. Vyhýbá se zvýšení administrativní zátěže podporou toho, abychom napravovali chyby minulosti, naši praxi městského územního plánování a zemědělské a průmyslové činnosti, jež k půdě neměly úctu. Tato zpráva, zcela přepracovaná paní Gutiérrezovou, je dostačující. V Evropské unii je taková půdní rozmanitost, že zaručení zásady subsidiarity je nutností, spolu se zajištěním ochrany a udržitelného využívání půdy.

  Gyula Hegyi (PSE). - (HU) Naším základním cílem je zaručit občanům zdravé prostředí a pro většinu součástí našeho životního prostředí platí přísné právní předpisy unie. Půda je jedinou součástí životního prostředí, kterou jsme zatím nebyli schopni právně upravit, takže nemáme žádný nástroj Unie, jímž bychom zastavili znečišťování půdy a erozi její kvality, přestože tyto škody nás všechny stojí mnoho desítek milionů EUR.

Podle současných právních předpisů povinnost zasáhnout proti znečisťování půdy vzniká pouze pokud toto znečištění ovlivní další součásti životního prostředí: spodní vodu, pitnou vodu, zemědělské výrobky, a nebo v případě, že je již na praktický zásah pozdě. Uvítal bych přijetí této nové směrnice Evropskou unií a jsem spokojen s tím, že byl vytvořen kompromisní balíček, který je přijatelnější i z hlediska ochrany životního prostředí.

Z pohledu Maďarska je také důležité, aby se tento právní předpis, jak mnoho z nás navrhlo, zabýval také bojem proti překyselení půdy. Je to vážná hrozba pro zemědělskou produkci, je tedy i z tohoto důvodu nutné proti ní bojovat za pomoci nástrojů Unie. Rozpoznání znečištěných oblastí podpoří jejich sanaci a budeme tak moci předcházet znečištění vodních ploch s pitnou vodou a samozřejmě i pěstování znečištěných rostlin. Právní úprava týkající se půdy je tedy v zájmu zemědělců.

Doufám tedy, že jistí pravicoví poslanci, mezi něž překvapivě patří i někteří maďarští poslanci, neuspějí ve svém úsilí zabránit vytvoření směrnice, která by chránila zájmy maďarského zemědělství a životního prostředí. V duchu směrnice bude rehabilitace znečištěných oblastí a otevřených oblastí s degradovanou půdou úkolem Unie a prostředky na její financování bude nutné nalézt v budoucích rozpočtech Společenství.

  Jeffrey Titford (IND/DEM). - Paní předsedající, tento návrh rámcové směrnice o ochraně půdy má velké trhliny v důvěryhodnosti. Zaprvé, obsah a kvalita půdy se v rámci jednoho státu značně liší. Jaká bude tato odlišnost mezi půdami 27 různých států s naprosto rozdílnými klimatickým podmínkami? Je absurdní navrhovat, že EU může zavést jednotnou rámcovou směrnici o ochraně půdy od Středomoří po Skandinávii.

Nyní pár slov jménem našich již tak zatížených zemědělců, z nichž mi mnozí psali do kanceláře, abych silně zpochybnil potřebu rámcové směrnice o ochraně půdy. Zcela správně zdůrazňují, že mají oprávněný zájem na ochraně půdy, protože je jejich obživou. Také připomínají, že kvůli selhání připsat platným vnitrostátním předpisům patřičný význam by jim směrnice způsobila další zatížení.

Druhou zásadní trhlinu v důvěryhodnosti obstarává krátkozraká politika EU otevřených hranic pro pohyb osob, která podpořila masivní příliv přistěhovalců z východní Evropy do mé země.Výsledkem toho byla nutnost podobně rozsáhlého programu výstavby domů na každém dostupném kousku půdy, říká se, že v roce 2020 to budou tři miliony nových domů. Je dokonce ohrožen i Zelený pás. Pohřbívání velkých ploch pod beton neodpovídá mé představě o nejlepším způsobu ochrany půdy.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, podporuji strategii pro ochranu půdy vypracovanou ve zprávě pana Prodiho, ale stavím se proti rámcové směrnici o ochraně půdy. Činím tak téměř jasně na základě zásady subsidiarity a proporcionality.

Proto jsem předložil pozměňovací návrh na její zamítnutí, předložil jsem však i pozměňovací návrh zmiňující jiný nástroj, konkrétně otevřenou koordinaci. Pomocí tohoto nástroje je možné plně dosáhnout daných cílů. Ostatně je naprosto jasné, že to všechno je zaměřeno na stimulaci, sdílení znalostí a sledování. Možné je vše, včetně finanční podpory ze strany Unie.

Nebezpečí zdvojování zůstává: znovu jsou určovány prioritní oblasti, dokonce i mořské dno se dostalo zpět do rozpravy. Občané mé země, Nizozemska, nevidí důvod k dalším zbytečným právním předpisům shora, z evropské úrovně. Jak již bylo řečeno, existuje již nejméně 30 směrnic, které se přímo či nepřímo týkají o kvality půdy. Jaký má centrální právní předpis smysl, je-li vhodný i decentralizovaný přístup? Nicméně cením si snahy paní Gutiérrez-Cortinesové o posunutí pravidel více směrem k zásadě subsidiarity.

Na závěr, podal jsem mnoho dalších návrhů, se 40 podpisy: změnu s cílem posílit důraz na kvalitu a ochranu půdy a reagovat na nové problémy, jako je změna klimatu. Na evropské úrovni by však neměly žádné právní předpisy být přijaty. V tomto ohledu vyzývám své kolegy, aby mé změny podpořili.

  Dorette Corbey (PSE). – (NL) Paní předsedající, děkuji paní Gutiérrez-Cortinesové, musím však říct, že s ní bohužel nesouhlasíme.

V Evropě je velmi mnoho míst se znečištěnou půdou nebo jiným problémy s půdou spojenými, jako je např. eroze.Tyto problémy musí být co nejdříve vyřešeny. Předpokládám, že na tom shodneme všichni.

Komise navrhuje řešit problémy spojené s půdou na evropské úrovni, a v tom je z mého pohledu jádro problému. Konec konců problémy spojené s půdou jsou často místní a opravdový přeshraniční dopad mají pouze ve výjimečných případech.

Evropská spolupráce je žádoucí v případě problémů spojených s půdou, jež mají přeshraniční dopad, a v tom případě je důležitá spolupráce a solidarita. V případě místních a vnitrostátních problémů spojených s půdou je však evropská politika naprosto zbytečná. Mnoho členských států již má dobrou vnitrostátní politiku řešení a prevence problémů spojených s půdou. Jejich politika nabízí vysokou úroveň ochrany, jež je alespoň srovnatelná s tou, kterou teď máme na stole.

Směrnice by tyto členské státy měla brát v úvahu, měla by je z evropských povinností vyjmout, a proto máme v úmyslu hlasovat proti této směrnici.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Paní předsedající, na tuto rozpravu jsem přišla z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, ve kterém jsme návrh směrnice zamítli. Upřednostňuji strategii pana Prodiho s určitými výhradami.

Všichni chceme chránit svoji půdu, domnívám se však, že ti z nás, kteří jsou touto směrnicí znepokojeni, nepovažují za nutné činit tak tímto způsobem. Pan van Nistelrooij zdůraznil mnohem lepší způsob ochrany půdy, skrze otevřenou koordinaci. V souvislosti s ochranou půdy spatřuji problém v tom, že neprovádíme dost výzkumů o tom, jak půdu chránit, a že velmi mnoho výzkumných pracovníků a poradců v zemědělské oblasti je zapojeno do vyplňování formulářů – těch, které jsou vytvářeny tady v Evropské unii a které jim berou práci, při které jsou spolu se zemědělci zapojeni do osvědčených postupů v oblasti ochrany půdy.

Pro zemědělce je velmi obtížné smířit se s další byrokracií. Potýkají se s ní každý den, z povinnosti. Domnívám se, že půda je chráněna skrze osvědčené zemědělské postupy. Je to záležitost členských států. Doufala jsem, že mě tato rozprava dnes večer přesvědčí o tom, že směrnici potřebujeme, ale zatím se tak nestalo.

Uznávám práci, kterou zpravodajka odvedla a jsem si jista, že odstranila mnoho záležitostí, jež bychom odstranili také, nechává mě to však stále na pochybách, proč je to vůbec nutné. Domnívám se, že irští zemědělci, kteří jsou teď z velké části znepokojeni Lisabonskou reformní smlouvou, budou směrnici považovat za další pokus zabránit jejich každodenním aktivitám, pokud se nám nepodaří přesvědčit je o opaku.

Opakuji, že mě znepokojuje skutečnost, že výzkumná a poradenská činnost je téměř zničena kvůli úrovni byrokracie, již EU vytvořila. Ano, potřebujeme se zabývat kontaminovanou půdou, ale máme platné směrnice, které se jí již zabývají. Dnešní rozprava mě nepřesvědčila, že směrnici potřebujeme. Dokonce této rozpravy zachovám neutrální postoj a uvidím, zda mě přesvědčí, zatím se však obávám, že nikoliv. Ano strategii, ale ne směrnici.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
Místopředseda

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Děkuji, pane předsedající. Nejprve bych rád poblahopřál paní Gutiérrezové  k času a úsilí, jež věnovala sestavení návrhu textu, kterému se podařilo dostat do rozpravy a hlasování na plenárním zasedání přes odpor, se kterým se v Parlamentu setkáváme.

Tento právní předpis je v dnešní době, kdy extrémní povětrnostní podmínky zapříčiněné změnou klimatu a civilizací způsobují stále se zvyšující zatížení půdy a tím i celého živého světa, obzvláště velmi důležitý. Pro mě je směrnice jedním z nejdůležitějších prohlášení o důležitosti zemědělské činnosti a o věčné zásluze lidí, kteří pracují na tom, aby půda byla zachována, chráněna a zlepšována. Bez nich bychom nejen neměli potravu, ale i prostředí kolem nás by bylo vážně poškozeno.

Udržitelné zemědělství, které je prováděno na základě znalostí, je jedním ze základů ochrany životního prostředí. Nicméně jednou z jeho nejdůležitějších podmínek jsou informace. Informace o stavu půdy, jež jsou dostupné veřejnosti by byly jedním z výsledků nového právního předpisu, který by konečně chránil zájmy lidí a zemědělců namísto znečišťovatelů.

V mé vlasti, v Maďarsku, je typicky vidět dvojí obrázek: na jedné straně máme půdu výborné kvality s vysokým stupněm právní ochrany, na straně druhé však máme i průmyslové znečištění způsobené 40 lety komunismu, jehož napravení zabere minimálně dalších 40 let a 4 miliardy EUR. V současnosti na nápravu vynakládáme finanční prostředky Unie, tento postup bychom však rádi urychlili, k čemuž by nám projednávaný právní předpis velmi pomohl.

Na závěr, dámy a pánové, přijetí směrnice o ochraně půdy je uzavřením procesu i z teologického hlediska. Již jsme právně upravili všechny živly, které stvořily svět – vzduch, vodu, oheň (tedy energii) a Unie jejich důležitost důkladně a patřičně chrání, nyní je tedy řada na čtvrtý živel, zemi, kterou se kruh uzavře. Děkuji.

  Frieda Brepoels (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane tajemníku, ráda bych začala tím, že vyjádřím své upřímné blahopřání naší zpravodajce paní Gutiérrez-Cortinesové a poděkováním za její nesmírnou snahu nastolit rovnováhu mezi odpůrci a zastánci této směrnice, v záležitosti, která je konec konců obtížným spisem.

Jsem osobně přesvědčena, že evropská rámcová směrnice o ochraně půdy je nezbytná, a to z různých důvodů. Doufám, že stále mám šanci přesvědčit paní McGuinnessovou.

Někteří poslanci rámcovou směrnici zamítají, protože jejich země již rozsáhlé právní předpisy na ochranu půdy má. Můj region, Vlámsko, také již několik let provádí progresivní politiku ochrany půdy. Například již dlouho máme zavedený systém povinných osvědčení o půdě v případě převodu majetku, což je dosud v mnoha členských státech nepředstavitelné.

Ráda bych usuzování těchto poslanců obrátila. Tato flexibilní směrnice nejen poskytuje rámec pro členské státy, které ještě politiku ochrany půdy nemají, ale je zjevně schopna také zabránit podkopávání konkurenceschopné pozice těch států, kteří již úsilí vyvíjí. Z toho důvodu je velmi důležité, aby všechny členské státy přijaly opatření předložená v této zprávě.

Na velmi mnoha místech jistě dochází k přeshraničnímu dopadu, například eroze ve Vlámsku by mohla způsobit naplaveniny v Nizozemsku, a naopak. Směrnice také poskytuje soudržný rámec pro platné právní předpisy na ochranu půdy.

Mohla bych podat více odůvodnění, ale z důvodu časového omezení již uzavřu tím, že zpráva o níž je dnes vedena rozprava, splňuje výše uvedené potřeby lépe než původní návrh Komise. Sama jsem předložila mnoho pozměňovacích návrhů a s výsledkem jsem velmi spokojena.

Návrh poskytuje členským státům dostatečný prostor, nevytváří další administrativní zatížení či zdvojování a také výslovně uznává roli regionálních orgánů. Proto věřím v silnou podporu svých kolegů při zítřejším hlasování.

  Robert Sturdy (PPE-DE). - Pane předsedající, rád bych nejprve poblahopřál paní Gutiérrez-Cortinesové. Domnívám se, že odvedla naprosto fantastickou prácí na návrhu, který většina z nás nepotřebuje ani nechce a který, pane komisaři Dimasi, dle mého názoru nepřináší této Komoře a Komisi dobrou pověst. Předkládáte právní předpis, jež je naprosto zbytečný.

Měli byste se spíše zabývat prosazováním právních předpisů, které již máme. Komise obvykle naprosto selhává při prosazování právních předpisů, které již existují. Mohl bych uvést mnoho případů, ale v tuto chvíli je uvádět nechci. Například se podívejme, pane Kyprianoue, na vašeho kolegu. Ve Spojeném království právě znovu propukla kulhavka a slintavka, máme katarální horečku a dnes bylo oznámeno, že máme influenzu ptáků. On slíbil, že to zastaví. Že udělá cokoliv, aby to zastavil. Já jsem mu věřil. Věřím Komisi, když něco řekne, ale jediné co se stane je, že neprosazuje existující právní předpisy, aby takové události zastavila. Vyzývám tuto komoru, aby navrhovaný právní předpis úplně zamítla.

Domnívám se, že paní Gutiérrez-Cortinesová odvedla naprosto fantastickou práci a pokud se komora rozhodne jej nezamítnout, pak ji plně podpořím, zmíním se však stručně o tom, co paní Scheeleová a paní Corbeyová řekli o erozi. Naprosto s nimi souhlasím. Eroze je velký problém, ale ne nezbytně v Evropské unii. Je problémem v oblastech trpících odlesněním, a to je něco, čím bychom se mohli zabývat.

Domnívám se, že to, čem mluvil pan Allister jen naprosto správně. Domnívám se, že Komise selhává. Selhává při prosazování právních předpisů.

Poslední myšlenka na závěr. Půda je pro zemědělce život. Bude ji chránit, jak nejlépe umí. Nepředkládejte další právní předpisy. Dovolte mu pokračovat v ochraně půdy, která poskytuje potravu a příjem lidem, kteří žijí na venkově.

  Horst Schnellhardt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Komise uvádí, že půda je klíčovým základem pro dlouhodobou a udržitelnou výrobu potravy, krmiva a biomasy, a je to pravda.

Také je pravda, že nám nemůže vyhovovat stav půd v Evropské unii, ale vyvodíme-li z toho závěr, že potřebujeme směrnici na evropské úrovni, vydáme se špatným směrem. Z jakého důvodu? Nebereme v úvahu skutečnost, že existují četné právní úpravy v rámci Evropské unie, které se týkají půdy, jež bychom mohli účinně použít. Jsou to například směrnice o ochraně přírodních stanovišť, směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění, rámcová směrnice o vodě, směrnice o spodních vodách a pravidla vyplývající z podmíněnosti. S jejich pomocí můžeme mít finanční vliv na zlepšení situace v jednotlivých zemích. Všechny jsou platnými opatřeními a přidáme-li k nim směrnici o ochraně půdy, způsobí to zdvojování právních úprav, paralelní právní předpisy, což opravdu přináší pouze více byrokracie.

Tvrdíme, že do roku 2010 chceme snížit byrokracii o 25 %, ale tímto dosáhneme přesného opaku! Dosáhneme jejího nárůstu o 25 %. Ve Smlouvě jsme se zavázali, že budeme na místní úrovni právně upravovat to, co na ní může být upravováno nejlépe, což musíme udělat a také to urychlit. Tvrzení, že zhoršování stavu půdy způsobuje změnu klimatu, je ovšem nepřijatelné. Vědci se shodují na tom, že zhoršování stavu půdy je výsledkem změny klimatu, ne jeho příčinou.

Zpravodajka na tom jistě odvedla mnoho práce, je však nepřijatelné, když vidíme, že pravidla prováděná jinou směrnicí jsou upřednostňována. Nemáme vysoce důležité směrnice a méně důležité směrnice.

Chceme-li opravdu něčeho dosáhnout, držme se metody otevřené koordinace, předávání odborných poznatků ze jednoho státu do dalšího. To je ten správný přístup, který zajisté přinese výsledky. Tato směrnice naopak přináší pouze byrokracii matoucí právní předpisy.

  Markus Pieper (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, kde je přidaná hodnota? Kde je odůvodnění evropské právní úpravy o ochraně půdy? Argumenty Komise ohledně přeshraničních účinků jsou poněkud smyšlené, při nejmenším z ekologického hlediska. Nemohu přijmout ani argument, že vnitřní trh je narušován rozdílnými vnitrostátními právními předpisy na ochraně půdy. Kdyby to Komise myslela vážně, nepředkládala by nám rámcovou směrnici, jež členským státům poskytuje co nejvyšší možnou úroveň sebeurčení při stanovení cílů ochrany půdy. To by rozdíly mezi právními předpisy na ochranu půdy spíše prohloubilo než vyrovnalo. Neodhaluje nám tento přístup nejistotu Komise ohledně toho, jak postupovat v souvislosti se zásadou subsidiarity, když dojde na právní předpisy na ochranu půdy v konkrétních lokalitách? Neměli bychom v případě, kdy si všichni přejeme lepší ochranu půdy, ale vnitrostátní právní předpisy se liší, nejprve použít nástroj otevřené koordinace? Domnívám se, že ano.

Rámcovou směrnicí bychom udělali druhý krok před prvním. Ochuzujeme se o příležitost, že se státy bez právních předpisů mohou učit od států s výbornými postupy ochrany půdy. Také narazíme na byrokracii, zejména ve státech, které již přísné právní předpisy mají. Proč by měly prozkoumávat celou svoji zemi a určovat ohrožené oblasti, když již příkladné právní předpisy mají? Takovou byrokracii nepotřebujeme, stejně jako nepotřebujeme „pozlacený“ systém ochrany půdy, jež na nás teď Evropa žádá.

Na závěr poznámka k argumentu, že sám Parlament před lety o tuto směrnici žádal. Ano, to bylo před pěti a více lety. Nicméně od té doby jsme se setkali se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť, směrnicí o integrované prevenci a omezování znečištění, s rámcovou směrnicí o vodě a s mnoha dalšími. Kromě toho neseme, narozdíl od komisařů, místní odpovědnost. Proto se neradi uchylujeme k pětiletým nebo desetiletým plánům, když nám místní podniky a orgány sdělují, že všeho moc škodí. Uznávám úsilí, které zpravodajka vynaložila na to, aby zmírnila přísnost směrnice, ale byrokracie se zbavíme nejlépe u zdroje. Stále máme příležitost tak učinit tím, že směrnici zamítneme.

Věřím, že tímto Radě jasně ukážeme, že od svých národů přijetí této byrokratické vlny nemůže očekávat.

  Stavros Dimas, člen Komise. - Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval těm, kteří v rozpravě vystoupili, za jejich kladné příspěvky a rád bych nastínil pohled Komise na mnoho klíčových záležitostí, jež Parlament zmínil.

Chci uvést, že Komise bude sledovat vývoj svého návrhu v Radě a v Evropském parlamentu, a podle něj zváží svůj postoj.

Začnu aspekty tematické strategie, jež se objevují ve zprávě Výboru pro životní prostředí, ale ve směrnici zahrnuty nejsou.

Vítám, že ve zprávě je podpořeno řešení ochrany půdy na evropské úrovni a závažné propojení ochrany půdy s jakýmikoli strategiemi pro boj se změnou klimatu, ztrátou biodiverzity, a dezertifikací.

Také souhlasím s přezkoumáním platných právních předpisů, aby byly plně prozkoumány a více posíleny možnosti součinnosti s ochranou půdy.

Konečně, usnesení, které jste přijali, navrhuje četná doporučení v souvislosti s novou směrnicí o bioodpadu a sdělením o dezertifikaci.

Komise tato doporučení zohlední při vytváření dalších opatření pro provádění tematické strategie.

Zmíním se teď o rámcové směrnici o půdě a nastíním současné uvažování Komise ohledně těchto záležitostí.

Mnoho změn, které navrhnul Výbor pro životní prostředí, poskytuje užitečná objasnění návrhu. Mám na mysli především lepší objasnění cíle právního předpisu a role, kterou mají funkce půdy při zajišťování udržitelného využívání půdy v článku 1, na základě pozměňovacího návrhu  36. Kromě toho prvky, jako je zavedení nezávazných kodexů správné praxe nebo nezávazné přílohy k možným opatřením pro boj  proti degradaci půdy mohou být podpořeny v článcích 4 a 8, částečně na základě pozměňovacích návrhů 58 a 65.

Přidání překyselování půdy na seznam procesů degradace půdy, jimiž je nutné se zabývat, aby mohly být zváženy rozdílné půdní podmínky uplatňované v nových členských státech. Za zlepšení textu Komise považuje i zavedené objasnění v opatření, jež se týká určování kontaminovaných oblastí v článku 10, na základě pozměňovacího návrhu 74.

Nicméně existuje i řada pozměňovacích návrhů, které vzbuzují obavy Komise. Zaprvé, pozměňovací návrh 38 článku 1, jež by rámcovou směrnici o půdě podřídil ostatním právním předpisům Evropské unie, aby opatření obsažená v jiných právních předpisech Společenství byla nadřazena opatřením této směrnice.

Zadruhé, je jasné, že musí být stanoven termín, do kterého budou programy opatření pro řešení ohrožení zemědělství zavedeny.

Zatřetí, některé změny, jako např. pozměňovací návrh 77, který se týká článku 12, vypouští opatření ohledně informací o kontaminaci půdy, jež mají být poskytnuty při určitých transakcích s půdou.

Zpráva o stavu půdy je velmi důležitou součástí návrhu Komise. Zvýší úroveň transparentnosti při transakcích s půdou, pomůže příslušným orgánům při určování kontaminovaných lokalit a urychlí vytvoření inventarizace. Náklady na vytvoření zprávy jsou zanedbatelné v porovnání s počtem transakcí s půdou v průmyslových lokalitách.

Chtěl bych zdůraznit důležitost zachování společného seznamu aktivit v příloze II. Tato příloha je nepostradatelná, chceme-li dosáhnout smysluplné, prosaditelné, systematické a nákladově efektivní inventarizace kontaminovaných lokalit.

Mnoho členských států a regionů již podobný seznam využívá pro provádění svých vyšetřování. Je velmi důležité mít společný seznam, který zaručí harmonizované provádění a zabrání narušení vnitřního trhu v různých sektorech.

Poskytneme tedy investorům, hospodářským subjektům, veřejným orgánům a společnosti právní jistotu a společný základ pro hodnocení pokroku při určování kontaminovaných lokalit.

Dodám úplný seznam současných postojů Komise ke změnám na sekretariát Parlamentu⁽¹⁾. Jak jsme již zmínil, mohu vás ujistit, že Komise bude sledovat vývoj svého návrhu v Radě a v Evropském parlamentu a podle něj zváží svůj postoj.

Ještě jednou bych chtěl poděkovat zpravodajům za jejich úsilí.

člen Komise.

Postoj Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu

Zpráva paní Gutiérrez-Cortinesové (A6-0410/2007)

Komise bude sledovat vývoj svého návrhu v Radě a v Evropském parlamentu, a podle něj zváží svůj postoj. Současný postoj Komise k navrhovaným změnám je, že 50 může přijmout plně, částečně, nebo v zásadě.

Jsou to pozměňovací návrhy: 1, 7, 12, 13, 15, 20, 22, 30, 36, 41, 42, 45, 47, 49, 53, 55, 58, 59, 61, 62, 63, 64, 65, 69, 73, 74, 79, 80, 83, 86, 89, 90, 92, 96, 98, 99, 103, 104, 108, 115, 117, 137, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 148 a 150.

Nemůže přijmout 111 pozměňovacích návrhů: 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 16, 17, 18, 19, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 38, 39, 40, 43, 44, 46, 48, 50, 51, 52, 54, 56, 57, 60, 66, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 76, 77, 78, 81, 82, 84, 85, 87, 88, 91, 93, 94, 95, 96, 97, 100, 101, 102, 105, 106, 107, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 116, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 138, 139, 140, 141, 149, 151.

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

.

Hlasování o zprávě paní Gutiérrez-Cortinesové se bude konat ve středu ve 12:00 a hlasování o zprávě pana Prodiho v úterý v 11:30.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) V souvislosti se nedávným schválením Lisabonské reformní smlouvy musí Evropský parlament a celá EU podporovat a posilovat obnovený závazek v duchu blízkosti občanům a k ochraně zásady subsidiarity, počínaje u běžných aktivit.

Současný návrh rámce ochrany půdy tomuto závazku neodpovídá. Byrokracie požadovaná v souvislosti s ním neodpovídá praktické užitečnosti směrnice a neexistuje způsob, jímž bychom ji ospravedlnili před občany EU. Právě naopak, odporuje rozhodnutí Evropské rady do roku 2012 snížit byrokracii na evropské úrovni o 25 %. Půda je především místní zdroj.

Účinná ochrana půdy tedy musí být prováděna na nejvhodnějších úrovních, na úrovni regionální nebo místní. Pouze na těchto úrovních je možné se komplexně zabývat širokou řadou půdních charakteristik. Přes rozsáhlé zlepšení, jehož zpravodajka dosáhla, tento návrh odmítám, jelikož porušuje zásadu subsidiarity. Některé členské státy mají mimořádně dobré právní úpravy, jež by touto směrnicí mohly být oslabeny. V případě potřeby by řešením mohla být metoda otevřené koordinace

  Witold Tomczak (IND/DEM). – (PL) Degradace půdy je skutečností. Jedním z faktorů, jež tento stav způsobily je ... společná zemědělská politika. Potravinová soběstačnost byla dosažena za cenu intenzifikace zemědělství a degradace půdy.

Zvýšení hospodářské efektivity vede k vylučování malých a středních zemědělců, z nichž většina je ohleduplnějších k životnímu prostředí než velké zemědělské podniky zaměřené na zisk. Toto je poslední výzva ke zpomalení procesu opouštění zemědělství a k návratu k rozumnému a vyváženému zemědělskému modelu, který půdu chrání. Současné rozdělování zemědělských dotací je však v rozporu s tímto modelem. Dotace jsou směřovány především do zemědělských koncernů a velkých intenzivních zemědělských podniků, 1,39 % příjemců obdrží téměř 30 % dotací!

Společná zemědělská politika musí být změněna. Jejím základním cílem by měla být výroba zdravých potravin a ne zvýšená konkurenceschopnost. Dobrá půda by měla být klíčovým prvkem této politiky. To je důvod, proč podporuji veškeré činnosti, jež napomáhají ochraně půdy a obnovení její úrodnosti.

Nesnažme se konkurovat výrobkům z monokultur a intenzivních chovů. Řekněme NE levnému masu napěchovanému hormony. Nesnažme se konkurovat ovoci, které má jen malou výživovou hodnotu, levnému nekvalitnímu vínu nebo geneticky upravené stravě, o jejichž důsledcích zatím víme velmi málo.

Evropský zemědělský model by z nás měl učinit opravdový vzor pro celý svět.

(1) Postoj Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu viz příloha.