Rozpravy

Středa, 14. listopadu 2007 - Štrasburk

9. Strategie Rady pro konferenci o změně klimatu na Bali (COP 13 a COP/MOP 3) (rozprava)

  Předsedající. - Dalším bodem je rozprava o

- ústním dotazu pana Guida Sacconiho jménem Dočasného výboru pro změnu klimatu týkajícím se Strategie Rady pro konferenci o změně klimatu na Bali (COP 13 a COP/MOP 3) (O-0057/2007 - B6-0379/2007) adresovaným Radě

- ústním dotazu pana Guida Sacconiho jménem Dočasného výboru pro změnu klimatu týkajícím se Strategie Rady pro konferenci o změně klimatu na Bali (COP 13 a COP/MOP 3) (O-0057/2007 - B6-0380/2007) adresovaným Radě.

  Guido Sacconi (PSE), autor. – (IT) Vážený pane předsedající, vážený pan ministře, vážený pane komisaři, dámy a pánové, jsem si jist, že vám nemusím připomínat význam konference smluvních stran na Bali, která se blíží a kvůli které jsme požádali o další informace ohledně vaší strategie a linie, které se hodláte držet.

Jakožto Evropská unie se nezávisle podílíme na výjimečném úsilí, mohu-li to tak říci, i když víme, že nepředstavuje konečné řešení. Naším společným cílem je udržet globální oteplování do dvou stupňů od úrovně oproti předprůmyslovému období, a to s plným vědomím, že jde o vysoce rizikovou hranici a že podle předpokladů některé části světa i některé části Evropy budou muset přijmout politiku přizpůsobení. Pokud se však skutečně chceme snažit tohoto náročného cíle dosáhnout, víme, že nová mezinárodní smlouva je zcela zásadní.

Jak víme, břemeno odpovědnosti Evropské unie je omezeno (14 % světových emisí skleníkových plynů). Nová mezinárodní smlouva zohledňující změny, které nastaly od přijetí Kjótského protokolu, především výjimečný a explozívní růst asijských obrů: Bali je skutečně klíčovým krokem v tomto směru, a i když nebude místem, kde bude dosažena dohoda, bude místem, kde začnou jednání, a proto bude pro konferenci velmi důležité přijít s jasným jednacím mandátem a přesnými lhůtami s cílem dopět k závěrům do roku 2009.

V posledních měsících se změnil světový kontext z politického, hospodářského a kulturního hlediska, o čemž svědčí události od zveřejnění zpráv Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC), jejichž konečná syntéza bude na konci tohoto týdně představena ve Valencii, po udělení Nobelovy ceny Alu Gorovi a vědcům IPCC. Mnoho se toho v posledních měsících změnilo, a proto můžeme být optimističtí, i když kriticky a ostražitě.

Rád bych tedy shrnul smysl usnesení, jehož návrh jsme připravili a o němž jsme si jisti, že bude zítra v tomto Parlamentu přijat velkou většinou; je to příspěvek, příspěvek pro vyjednavače, který by jim měl pomoci zastávat po zahájení jednání tvrdší linii. Rád bych poděkoval paní Hassiové, které se spolu s dalšími zpravodaji podařilo vytvořit syntézu a zabránit, aby se z celé věci stal jen pěkně nazdobený vánoční stromek. Pozornost se silně soustředí na tato jednání, a tak vám to i předkládáme.

  Satu Hassi (Verts/ALE), autorka. – (FI) Vážený pane předsedající, ráda bych vyjádřila svou vděčnost za vynikající úroveň spolupráce se stínovými zpravodaji politických skupin na jednáních o tomto usnesení. Změna klimatu probíhá nyní a postupuje rychleji, než se předpokládalo. Dramatická známka tohoto faktu přišla koncem minulého léta, kdy se rozpustilo milion čtverečních metrů ledu v Severním ledovém oceánu, tedy oblast odpovídající rozloze Finska, Švédska a Norska dohromady. Informace vědců o postupu změn klimatu a naléhavé potřebě snížit emise jsou stále znepokojivější. Ozývají se i v předběžném sdělení o zasedání mezivládního panelu o změně klimatu, které se bude konat tento týden ve Valencii.

Je důležité, aby se nevytvořila propast mezi Kjótským protokolem a další dohodou o klimatu. To je důvod, proč musí být smlouva s platností od roku 2012 připravená nejpozději v roce 2009. Na Bali musí EU udělat vše, co je v jejích silách, aby dosáhla to, k čemu bude mít mandát - udržet globální oteplování pod dvěma stupni. K tomu je potřebná vedoucí úloha, kterou EU převzala. Ukazujeme cestu prostřednictvím vlastních opatření na snižování emisí, ale také koordinací mezinárodních jednání. Je důležité dosáhnout účasti všech průmyslově vyspělých zemí včetně Spojených států amerických, i když na záchranu klimatu to stačit nebude. Stejně podstatné je přimět velké rozvojové země jako Čínu a Indii, aby přijaly omezení pro růst svých emisí. To je možná největší výzva v dějinách mezinárodní diplomacie. Musíme pochopit, že pokud Čína, Indie a další podobné země přijmou omezení svých emisí, bude to znamenat ohromnou změnu v jejich způsobu uvažování a způsobu jednání. Musíme být připravení dát jim nějakou protihodnotu. Jinými slovy, pro nástup čisté, vůči klimatu šetrné technologie v těchto zemích musíme poskytnout i finanční pomoc.

Ráda bych každému připomněla, že Nicholas Stern odhadl, že každý rok bude na ochranu podnebí třeba vynaložit 1 % světového hrubého domácího produktu. Po druhé světové válce Spojené státy odevzdaly 2 % svého HDP ve formě Marshallova plánu. Nastartovat rekonstrukci bylo po válce důležité, ale ještě důležitější je odvrátit srovnatelnou katastrofu v podobě následků změny klimatu. Musíme být proto připraveni zaplatit rovněž za ochranu klimatu.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, blíží se čas, kdy indonéský ostrov Bali přivítá delegáty 13. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace Spojených národů o změně klimatu, od nichž se bude opět očekávat, že zúročí své zkušenosti a vyjednávací schopnosti a budou tvořit historii.

Zhodnotíme-li první období dodržování Kjótského protokolu v letech 2008 – 2012, potom znepokojující vědecké informace o nedávném vývoji ve vztahu ke změně klimatu, které se objevily mezi tím, dokreslují, jak naléhavé je nalézt kolektivní a účinnou odpověď na tuto výzvu, protože ve hře je samotná budoucnost naší planety. V tomto kontextu je Bali poslední příležitostí zahájit jednání o celosvětové a komplexní dohodě o klimatickém režimu po roce 2012. Jsme si vědomi obtíží tohoto nestranného procesu.

Evropská unie půjde na Bali se stejnou cílevědomostí, jíž byla vedena posledních 15 let, kdy jsme bez váhání a rozhodně převzali úlohu vůdce mezinárodního společenství v boji s touto velkou světovou výzvou. Hlavní cíl Evropské unie na konferenci na Bali se bude vztahovat k procesu samotnému – zajistit, že bude zahájen celosvětový a komplexní proces jednání.

Rád bych vás také informoval o hlediscích, která považuje EU za zásadní pro vytvoření účinného a vhodného rámce od roku 2012: za prvé, pokračovat v rozvoji společného pohledu na problém, aby byl splněn hlavní cíl Rámcové úmluvy; za druhé, dosáhnout dohody o přijetí pevnějších závazků ze strany rozvinutých zemí ve vztahu ke globálnímu snižování emisí; za třetí, ulehčit ostatním zemím přispívání novými, spravedlivými a účinnými způsoby, včetně stimulů vytvořených novými typy pružných závazků snížení intenzity emisí skleníkových plynů, spojených s hospodářským rozvojem; za čtvrté, rozšířit uhlíkový trh, zejména posilováním inovativních a pružných mechanismů; za páté, posilovat spolupráci v oblasti výzkumu, rozvoje, šíření, předvídání a transparentnosti v technologickém odvětví; a nakonec, zintenzivnit úsilí o přizpůsobení se, především pokud jde o nástroje řízení rizika, financování a technologie.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, čísla hovoří sama za sebe. V Kjótu jsme byli v první linii, když jsme přijímali větší závazky, než se od nás čekalo, a dnes si EU a její členské státy jasně určily ambiciózní cíle, které nás znovu stavějí do první linie v boji proti změně klimatu. Jak zdůraznil v New Yorku úřadující předseda Evropské rady, klimatické změny jsou dnes bezpochyby jednou z největších výzev, kterým lidstvo čelí, a po opuštění teorií se staly silným a obecně známým důvodem znepokojení lidí celého světa.

Toto je globální výzva, která si žádá globální odpověď, a její účinnost bude záviset na kolektivním postupu mezinárodního společenství. To je důvod, proč trváme na tom, že je třeba učinit co nejvíce pro sjednání celosvětové komplexní dohody, jak jsem řekl, v souladu s Rámcovou úmluvou Organizace Spojených národů o změně klimatu, která představuje a musí i nadále představovat ústřední a základní referenční rámec pro všechny kroky a iniciativy v této oblasti.

Nastal proto čas, aby se i ostatní státy chopily své odpovědnosti a sehrály skutečnou a přiměřenou úlohu v globálním zápase se změnou klimatu. Půjdeme na Bali povzbuzeni diskusí hlav států a vlád na nedávném neformálním summitu v Lisabonu o Evropě a globalizaci, který jasně ukázal, že klimatické změny jsou pro EU prioritní oblastí, a také závěry Výboru pro životní prostředí ze dne 30. října o přípravě 13. konference smluvních stran, a půjdeme tam s odhodláním aktivně přispět k dosažení výsledku, který může být převeden do konkrétního, viditelného pokroku v budoucnosti klimatického režimu. Bali nepředstavuje konec, ale spíše začátek cesty, onen „cestovní plán“, o kterém se v posledních letech tak mnoho hovořilo. Je to komplexní a náročná výzva, které ale může být dosaženo a nesmí být odložena. EU je připravená stát v čele této výzvy, protože to od nás lidé chtějí.

  Stavros Dimas, člen Komise. - (EL) Vážený pane předsedající, děkuji vám za dnešní příležitost vyměnit si názory na pozici, kterou bude EU zastávat na konferenci OSN na Bali, která začíná 3. prosince.

Komise a Evropský parlament rozhodujícím způsobem přispěly k přijetí ambiciózní evropské politiky ve vztahu ke změně klimatu. Na mezinárodní scéně jsme zaujali vedoucí úlohu a konstruktivní pozici vůči našim hlavním partnerům z řady rozvinutých i rozvojových zemí. Těším se na pokračování této úzké a plodné spolupráce na Bali, kde bude Parlament zastoupen silnou delegací.

Otázka odevzdaná Dočasným výborem pro změnu klimatu se týká nejdůležitějších problémů, kterými se budeme na Bali zabývat.

Jedním z těchto problémů je způsob, jak zabezpečit podporu našich hlavních partnerů pro otevření jednání s cílem uzavřít mezinárodní dohodu, jejímž záměrem bude zajistit, že globální oteplování nepřesáhne 2 °C.

Konference na Bali bude bezpochyby milníkem mezinárodního úsilí v boji proti změně klimatu. Bude to první praktický test odhodlání mezinárodního společenství uvést politická prohlášení v činy.

Je tu mnoho povzbuzujících znaků. Klimatické změny jsou nyní první prioritou mezinárodní politiky; představují otázku, kterou se přímo zabývají hlavy států či vlád po celém světě. Před měsícem první setkání svého druhu, které do New Yorku svolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun, vyslalo velmi silnou zprávu: změna klimatu je nyní uznaná všemi představiteli na celém světě jako otázka, která si vyžaduje neodkladný a rozhodný postup mezinárodního Společenství.

Nedávné setkání v Bogoře též potvrdilo, že stále více zemí je přesvědčených, že na Bali musí být dosažena dohoda o otevření oficiálních jednání s cílem uzavřít smlouvu o změnách klimatu pro období po roce 2012.

Dosavadní diskuse též ukázaly, že probíhá sbližování názorů v hlavních bodech, které by měla dohoda pro období po roce 2012 obsahovat. Samozřejmě, někteří by upřednostnili tematické skupiny (snižování, přizpůsobování se, technologie, financování) před stanovením hlavních bodů dohody na Bali, což je postoj, který zastává EU.

Každopádně je pravda, že se EU do značné míry podařilo ovlivnit program jednání konference na Bali. Strategie EU pro klima a energetiku, kterou Evropská rada schválila v březnu 2007 na základě souvisejícího návrhu Komise, měla rozhodující vliv na cíle a stupeň ambicí konference na Bali, stejně jako na strukturu dohody o změně klimatu pro období po roce 2012.

Strategie EU tvořila základ série multilaterálních a bilaterálních rozhovorů. Koncem měsíce bude EU diskutovat o otázce změny podnebí jako prioritní záležitosti na summitech EU – Čína a EU – Indie. Je na našich partnerech z rozvojových zemí, aby reagovali na cíle stanovené EU a spolupracovali na nich, přičemž je třeba se stále opírat o vědecké údaje.

Rozvinuté země musí pokračovat ve vedení tím, že si budou klást ambiciózní závazky snižování emisí v absolutních číslech. Máme hospodářské a technologické prostředky na omezování emisí skleníkových plynů. Pokud my a další rozvinuté země neučiníme první kroky, jak můžeme očekávat činy od rychle se rozvíjejících a rostoucích hospodářství, zvláště pak v požadovaném rozsahu?

Předpovědi celosvětového nárůstu emisí v každém případě nedávají prostor pochybnostem, že rozvojové země musí přispět. Zatím je nežádáme, aby se zavazovaly snižovat emise v absolutních číslech. S naší pomocí však rozvojové země musí zpomalit tempo růstu svých emisí. Na globální úrovni od určitého okamžiku v průběhu příštích 10 – 15 let, kdy emise CO2 dosáhnou vrcholu, budou moci začít v absolutních číslech klesat.

Toto je jediný způsob, jak můžeme udržet nárůst průměrné teploty planety pod hranici 2 °C. V tomto kontextu se musíme soustředit na specifické návrhy na posílení financování a investic do čistých technologií a na transfer těchto technologií do rozvojových zemí.

Proto podporuji iniciativu našich indonéských hostitelů pozvat ministry financí na setkání o změně klimatu a financovaní, které se bude konat na Bali v průběhu konference.

Má-li EU uchovat svou vůdčí úlohu na mezinárodní úrovni, musí v první řadě dosáhnout výsledků na vlastním území. Komise začátkem příštího roku schválí balíček opatření v oblasti klimatu a energetiky a naplánuje opatření potřebná pro dosažení našich cílových hodnot, konkrétně jednostranného snížení emisí o 20 % nebo v případě dosažení mezinárodní dohody o 30 % .

Tento balíček opatření bude obsahovat návrhy na přidělení povinností a závazků jednotlivým členským státům s cílem zlepšit systém EU na obchodování s emisemi a dosáhnout cílové hodnoty v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Opatření přijímané na úrovni Společenství musí mít rovněž podíl na redukování emisí. Jednou z takových oblastí je náš nadcházející návrh o CO2 a motorových vozidlech, o kterém jednal Evropský parlament na svém říjnovém plenárním zasedání.

Komise navrhne legislativní rámec pro dosažení cíle na úrovni Společenství 120 g/km do roku 2012. Komise rovněž předloží legální rámec pro zachytávání a skladování CO2 s potřebnými zárukami ochrany životního prostředí.

Bali je pouze začátek procesu jednání, jak už řekl pan předseda. Musíme nyní připravit a zabezpečit co nejširší možnou mezinárodní podporu pro cestu vpřed, kterou jsme naplánovali.

EU bude posilovat bilaterální styky s hlavními partnery a bude plně využívat blížící se summity, stejně jako všechna důležitá mezinárodní setkání.

Jak jsem již řekl, navzdory povzbuzujícím známkám na mezinárodní úrovni existují i závažné názorové rozdíly. Nesoulad se týká například toho, jak bojovat proti změně klimatu a především druhu a povahy cílů. USA nadále odmítají závazné cíle.

Cíle tohoto druhu mají zásadný význam, pokud chceme zajistit účinnost naší dohody a posilování světového uhlíkového trhu. Budeme pokračovat ve spolupráci se všemi ve Spojených státech, kdo mohou pomoci ke změně postojů na federální úrovni.

V samotných Spojených státech už probíhá velmi živý dialog o otázce boje proti změnám klimatu. Z různých částí Spojených států dostáváme jasné zprávy a výzvy na rozhodné jednání v přípravné fázi před konferencí na Bali.

Počítáme s podporou Evropského parlamentu při prosazovaní ambiciózních cílů EU v otázce změn klimatu prostřednictvím vašich kontaktů s kolegy z jiných parlamentů po celém světě, s představiteli průmyslu a s občanskou společností.

Potřebujeme tuto podporu v našem úsilí o posílení mezinárodní spolupráce v oblasti změn klimatu.

(potlesk)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
místopředsedkyně

  Eija-Riitta Korhola, jménem skupiny PPE-DE. – (FI) Vážená paní předsedající, v první řadě patří můj upřímný dík paní Hassiové za spolupráci na tomto usnesení. Je zřejmé, že tato konference bude možná jedna z nejdůležitějších o změně klimatu, ne-li nejdůležitější. Bohužel, na posledních pěti konferencích nebylo dosaženo velkého pokroku. Nyní konečně nadešel čas rozhodnout o konkrétních opatřeních v období po roce 2012.

Všechny tyto dřívější konference měly společné to, že namísto mementa v podobě skutečných přelomů byla EU vychvalována za to, že razí cestu vpřed svými jednostrannými kroky a environmentálním úsilím, a příští rok pak šlo vše po starém. Problém je, že jsou naléhavě potřebná celosvětová opatření k řešení tohoto celosvětového klimatického problému, i když se zdálo těžké je vypracovat. Například před rokem se v Nairobi nepodařilo dosáhnout žádného náznaku, že některá z nových důležitých zemí přijme závazek snižovat od roku 2013 emise. Museli jsme proto doufat, že jednání mimo rámec Kjótského protokolu vyústí do snížení emisí čtyř největších znečišťovatelů na světě – Spojených států amerických, Číny, Indie a Ruska.

Nejvíce hmatatelnou výzvou pro rozvojové země je asi koncept solidarity. Dříve nikdo nedokázal předvídat rozsah, ve kterém začnou emise růst, a nyní přibližně polovina všech emisí pochází z rozvojových zemí, hlavně Číny a Indie. Samozřejmě jejich občané mají právo na hospodářský růst, ale je v zájmu všech, aby byl tento růst co nejčistší. Situace jednání je tedy složitá, ale taková je konec konců i praxe. Společnosti působící na světových trzích by mohlo nadále lákat investovat v místech, kde neexistují řádné environmentální standardy či emisní limity. Znečisťování jejich životního prostředí však lidem v rozvojovém světě nepřináší žádnou solidaritu. Navíc přestěhovat emise neznamená omezit je. Výsledek je potom takový, že tři ze čtyř emisí rychle rostou. Jak se dostaneme z této situace? Bude dost času na to, abychom odpoutali průmyslovou výrobu od omezení specifických pro jednotlivé země a namísto toho vytvořili celosvětový režim pro průmyslové odvětví a mezinárodní uhlíkové hospodářství? Prioritami by měly být energetická účinnost, ekologická účinnost, technologie s nízkými emisemi CO2 a jejich vývoj.

  Elisa Ferreira, jménem skupiny PSE. – (PT) Vážený pane úřadující předsedo Rady, vážený pane komisaři, dámy a pánové, začnu upřímnou gratulací zpravodajce, paní Hassiové, za její úvodní text a její schopnost věnovat se této složité otázce.

Text, o kterém se bude hlasovat, odráží skutečné úsilí jednotlivých politických skupin vyslat jasnou, účinnou a burcující zprávu na Bali. Toto je jediný způsob, jak zajistit vhodné podmínky na dosažení hlavního cíle, kterým je učinit ze setkání na Bali výchozí bod procesu, ve kterém všichni světoví partneři do roku 2009 přijmou jasné a kvantifikované politické závazky v boji proti změně klimatu.

Každý musel něco obětovat a přizpůsobit se. Cíle bude dosaženo, pokud tento text získá napříč Parlamentem širokou podporu. To průkopnickému duchu EU v oblasti životního prostředí a podnebí dodá v očích celého světa demokratickou legitimitu. Tento průkopnický duch však představuje další povinnost, zejména pokud jde o kvalitu specifických návrhů, které musí časem zahrnovat i snižování, i přizpůsobování se. V úvahu je třeba především vzít to, že nejvyšší náklady na přizpůsobování se zasahují nejchudší oblasti světa, které se na vzniku problému podílely nejméně a které jsou nejhůře vybavené na jeho řešení. Návrhy musí zatím zajistit, aby různé mezinárodní povinnosti snižovat byly rozděleny vyrovnaně, úměrně a spravedlivě.

Environmentální závazky budou muset být přizpůsobeny procesu rozvoje, na který mají nejchudší země a oblasti právo, včetně přístupu k normálním standardům blahobytu a pohodlí, ať už pro méně rozvinuté země nebo pro obrovské populace v rostoucích hospodářstvích. I když průkopnický přístup ze strany Evropy je povinností, současně by měl být vnímán i jako příležitost získat technologické a inovační komparativní výhody ve vztahu k životnímu prostředí. Toto bude však možné zrealizovat jen tehdy, pokud se environmentální ohledy a závazky postupně stanou pravidlem fungování světového hospodářství. Pokud se tak nestane, správné postupy EU naruší soutěž a zklamou své občany.

V tomto kontextu Parlament předkládá praktický návrh, aby byly vnitrostátní závazky doplněny průzkumem globálních sektorových závazků s cílem vytvořit referenční hodnoty a mezinárodně přijímané osvědčené postupy pro všechna odvětví průmyslu a služeb, která vstupují do mezinárodní soutěže. To je velmi ambiciózní plán, ale EU musí převzít odpovědnost v souladu se svou rolí pozitivního vůdcovství, která je tak důležitá pro přežití planety.

  Lena Ek, jménem skupiny ALDE. – (SV) Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážený pane komisaři, jednání na Bali o dalším osudu nového Kjótského protokolu, které bude zahájeno v prosinci, je samozřejmě výjimečně důležité. Parlament se připravuje touto rozpravou a usnesením a Rada se rovněž připravila usnesením. Jsem přesvědčena, že stále chybí jasnější spolupráce mezi jednotlivými orgány EU. Velká zodpovědnost tu spočívá na portugalském předsednictví. Evropská unie musí na Bali mluvit jednotným hlasem.

Důležitým prvkem je, jak bude zvládnuta situace rozvojových zemí a jak budou schopny sloučit hospodářský rozvoj s technologií šetrnou vůči životnímu prostředí. Potřebují naši pomoc. Nejen pěknými slovy, ale ve formě peněz, metodického rozvoje a přístupu k nové technologii. Potřebujeme zaměřit své snahy na různé oblasti politik a pomoc musí být upravena tak, aby byla šetrná i vůči klimatu.

Část řešení závisí i na jiné věci, kterou jsem chtěla v rozpravě zmínit – lesy. Velké plochy lesů jsou dnes ničeny a všichni víme, co to znamená pro podnebí. Ale je to také katastrofa pro lidi, kteří v těchto oblastech žijí a jejichž zdroje obživy mizí. Je třeba vyvinout pracovní metodu, v rámci které budeme rozvojovým zemím a obyčejným rodinám platit, aby dohlížely na zalesněné oblasti a staraly se o ně. Trvale udržitelná výroba je mimořádně důležitá. Zcela nedotčený les je dobrý z perspektivy biodiverzity, ale hnijící les vypouští velké množství metanu. Potřebujeme rostoucí les s konečným produktem, se kterým se zachází tak, aby nedocházelo k uvolňování CO2 a dalších skleníkových plynů.

Konference na Bali bude velké, náročné a chaotické setkání. Nejlepší, co můžeme udělat, je dobře se připravit, aby jednání začala dobře. Na to je tato rozprava vynikajícím nástrojem, ale musíme se též připravovat společně s našimi přáteli v transatlantickém dialogu a v dialogu s Čínou a Indií. Víme, že 25 států vypouští 83 % plynů, což musíme zastavit, a skutečný přítel, vážený pane komisaři, vážený pane ministře, je někdo, kdo se zeptá, jak se máme, a potom i počká, aby si vyslechl odpověď.

  Liam Aylward, jménem skupiny UEN. – Vážená paní předsedající, dovolte mi rovněž poblahopřát paní Hassiové k její práci a příspěvku do této rozpravy

Rád bych dále pogratuloval Alu Gorovi, bývalému viceprezidentovi USA, který nedávno získal Nobelovu cenu míru za svoji vynikající práci na zdůrazňovaní potřeby mezinárodních opatření pro zastavení změny klimatu.

Udělení tohoto ocenění je mezinárodním uznáním, že změna klimatu se dostala do popředí mezinárodního politického programu. Potřebná je nyní mezinárodní aktivita, abychom všichni mohli kolektivně zajistit, že emise oxidu uhličitého se v blízké budoucnosti podstatně sníží. Proto plně podporuji 20/20 a 50/50 závazky EU na snížení emisí uhlíku.

Bali představuje skutečně skvělou příležitost, jak schválit oficiální mandát a rámec a zajistit jasné a přísné mezinárodní závazky pro období po roce 2012.

Začněme na Bali připravovat stavební kameny a cestovní mapu, vycházející: ze společné vize; z pevných závazků ze strany rozvinutých zemí; z rozvoje trhů s uhlíkovými emisemi; z posilňování spolupráce na technologickém výzkumu a nakonec z omezování odlesňování. Nezapomeňme také, že EU musí dosáhnout výsledků doma a vést silou příkladu.

Proto se těším na únorový návrh pana Pötteringa, jak může samotná tato sněmovna, Evropský parlament, omezit svoji uhlíkovou stopu.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, v Evropské unii se stalo běžným zvykem, jak jsme dnes znova slyšeli od pana úřadujícího předsedy Rady, mluvit o vedoucí úloze Evropy v mezinárodním úsilí v boji proti změně klimatu. Když se vrátím do března a připomenu si rozhodnutí summitu stanovit cíl snížit emise CO2 o 20 %, zvýšit energetickou účinnost o 20 % a dosáhnout 20procentní podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020, skutečně to zní jako vůdčí role.

Považuji za velmi politováníhodné, že jednání s členskými státy o energetickém balíčku nepokročila dostatečně na to, abychom měli tato rozhodnutí summitu v Bruselu před konferencí na Bali čím podložit. Pokud země, se kterými EU hodlá na Bali jednat, nahlédnou do evropského zákulisí a dozvědí se o náročnosti jednání s členskými státy, uvědomí si, že celá záležitost nemá daleko k tragédii. Věřím, že je špatným znamením, když na světovém fóru požadujeme obrovské kroky, ale doma jsme připraveni postupovat vpřed jen opatrně a po špičkách. Není to tak, že by naším problémem byl nedostatek technologií. Naším problémem je, že nám absolutně chybí politická odvaha realizovat onu přelomovou změnu, o které se v březnu jednalo v rámci našich energetických politik.

Musím říci, že když byla na poslední plenární schůzi přijatá Reulova zpráva, byla jsem zděšena, že jsme se vrátili k diskusím o uhlí a atomové energii jako jediným možnostem, a naplňuje mě vysloveně hanbou, že se Evropané nyní chystají africkým zemím nabízet jadernou energii jako řešení problémů klimatu. Jsem přesvědčena, že někteří Evropané museli přijít o rozum.

  Roberto Musacchio, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Vážená paní předsedající, text, který leží před tímto Parlamentem, je výsledkem kolektivní práce Dočasného výboru pro změnu klimatu. Tento výbor, založený ad hoc s velmi důležitým mandátem, podnikl rozsáhlé konzultační a diskusní iniciativy a vypracoval nástroj, se kterým může Evropa sehrát hlavní úlohu na 13. konferenci smluvních stran na Bali.

Jádro tohoto politického návrhu je jasné a silné. Potřebný je politický a mnohostranný přístup, který vychází z OSN a zohledňuje IPCC a zásadní změny nejen v technologii, ale i sociálním modelu. Potřebné jsou technologické přenosy, spolupráce a nový přístup k životnímu prostředí a rozvoji. Návrh Komise a Rady na 3,2 % je v tomto smyslu pouze výchozí bod, i když pozitivní. Naše myšlení musí mít široký záběr a dívat se dopředu, a upřímně, budoucnost nemůže zahrnovat návrat k technologiím minulosti, které jsou staré, nebezpečné a kontroverzní, jako je jaderná technologie.

Potřebujeme rovněž začít přemýšlet o inovativních návrzích, které jsme my sami představili v našich parlamentních rozpravách a ve kterých nyní více autoritativním způsobem pokračují hlavní postavy jako paní kancléřka Merkelová. Hovořím o výpočtu emisí na hlavu, který jsme navrhli spolu s panem Prodim a který je velmi významný v současné situaci, kdy se emise zdají být nevyrovnané a musí být sníženy podle zásady rovnosti.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Vážená paní předsedající, dovolte mi jménem svého kolegy Hanse Bloklanda uvést několik poznámek.

Úvodem musím co nejupřímněji poděkovat Satu Hassiové za všechnu významnou práci, kterou vykonala na usnesení, jež máme před sebou. Vzhledem k blížící se konferenci o změně klimatu na Bali je důležité co nejvýstižněji zaznamenat stanovisko Evropského parlamentu k politice v oblasti klimatu a to Satu Hassiová právě učinila.

Nyní, když se Evropská unie tak usilovně soustředí na změnu klimatu, je načase, aby ji následovaly i jiné části světa včetně zemí, které doposud neratifikovaly Kjótský protokol. Na Bali by Evropská unie měla ukázat svůj kredit pro úlohu vůdce – nikoli paternalisticky, ale v duchu spolupráce.

Vidím v konferenci na Bali skvělou příležitost, abychom si všichni společně sedli a zvážili, co musíme udělat s politikou v oblasti klimatu pro období po roce 2012. Na zachování kvality našeho světa a zajištění naší budoucnosti bude potřebné celosvětové společné úsilí.

  Karl-Heinz Florenz (PPE-DE). - (DE) Vážená paní předsedající, dovolte mi, abych vřele pozdravil i pana Stavrose Dimase. Těším se, jak budeme na Bali diskutovat o cestě, kterou se Evropa hodlá ubírat na poli klimatické politiky.

Realizaci politiky v oblasti klimatu vnímám jako výzvu pro nás všechny. Není vyhrazena dojatým ekologům ani liberálním obchodníkům, ale je to výzva, na niž musíme odpovědět všichni společně, a přesně o to Dočasný výbor pro změnu klimatu začal usilovat. Ne každý to zatím oceňuje, ale v každém případě jsme začali dobře.

Bali je milník, o tom není pochyb. Mezera po Bali, která by byla zároveň mezerou po Kjótu, by byla katastrofou nejen pro životní prostředí, ale i ve smyslu hospodářské politiky, neboť průmysl nemůže investovat bez spolehlivých a aktuálních údajů. Je to také otázka toho, kde se v současnosti nacházíme a co můžeme na Bali skutečně nabídnout, protože něco nabídnout musíme, jinak od ostatních kontinentů nemůžeme očekávat, že se k nám přidají ve společném úsilí řešit tento problém.

Proto je správné a vhodné, abychom nabízeli. Třikrát dvacet procent znamená velmi mnoho a budeme šťastní, pokud tyto cíle splníme. Jistě, stále vidím před námi zásadní překážky, ale dokážeme to. Kromě toho věřím, že právě díky potřebě dát dobrý příklad se dopracujeme k evropské zahraničně-ekologické politice, která ovlivní hledání odpovědí na otázky, jako například proč na celé planetě dochází k obrovským požárům, které produkují více CO2 než všechny evropské elektrárny dohromady.

Věřím, že Evropa se zde musí angažovat, a jsme na nejlepší cestě, a potom dostanou Američané ve Spojených státech – nikoli nezbytelně prostřednictvím své vlády – pozitivní podnět, aby se také pohnuli vpřed. Přesně k tomuto směřujeme. Chápu změnu klimatu jednoznačně jako zlatou ekonomickou příležitost. Pokud se jí nechopíme my, určitě ji využijí jiní.

  Riitta Myller (PSE). - (FI) Vážená paní předsedající, důvěryhodnost vůdcovství, které v oblasti klimatické politiky prokazuje Evropská unie, podstoupí na Bali v prosinci test. Výsledkem musí být celosvětová vůle v podobě jasného mandátu zabránit tomu, aby se teplota země zvýšila o více než dva stupně. Pokud má však být tento cíl dosažen, bude to vyžadovat závazky všech průmyslově vyspělých zemí, například Spojených států a Austrálie, snižovat množství emisí.

Nemůžeme si už nadále dovolit druh rozpravy, jakou jsme vedli doposud, tedy zda bychom měli tohoto cíle dosáhnout prostřednictvím technologického rozvoje či stanovováním závazných cílů. Potřebujeme obojí. Jedině závazné a přiměřeně přísné emisní cíle totiž přivedou společnosti k přechodu na čistější a vůči životnímu prostředí šetrnější technologie. Musíme mít na paměti, jak tu zaznělo, že přijetí smlouvy všemi stranami bude vyžadovat solidaritu, zejména s rozvojovými zeměmi, které jsou na tom ze všech nejhůře. Potřebujeme však s rozvojovými zeměmi jako Čína a Indie také dosáhnout jasné pozice na jednáních ohledně  budoucího snížení množství emisí.

Znovu bych ráda poděkovala všem, kteří se zapojili do přípravy tohoto návrhu usnesení pro Parlament, v první řadě paní Hassiové a vyjednavačům skupin. Vykonali jste kus dobré práce.

  Vittorio Prodi (ALDE). - (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi uvítat pana komisaře Dimase, který bude na Bali v první linii. Globální oteplování je naléhavý, velmi vážný a vskutku globální problém, který si naléhavě žádá globální konsensus. Kvůli tomu je třeba okamžitě předložit návrhy na kontrolu emisí skleníkových plynů, které budou spravedlivější a přijímané v širším rozsahu než návrhy obsažené v Kjótském protokolu, který je založen na „výsadě starců“ – „kdo znečisťoval nejvíce, ten může nejvíce znečisťovat i nadále“. To je nepřijatelné.

Proto si myslím, že musíme předložit odvážnější návrh. Sám jsem předložil pozměňovací návrh, jak už bylo řečeno, který se dá shrnout slovy „jedna osoba – jedno právo emitovat“, což je myšlenka, se kterou přišel německý profesor pan Lutz a kterou také uvítala paní kancléřka Merkelová.

Pokud se má každému dostat stejného práva k určitému chování, stejný přístup k přírodním zdrojům, je třeba, aby Parlament podpořil tento proces, který by z pohledu mechanismu obchodování s emisemi mohl rozvojovým národům přinést množství zdrojů ve větším měřítku než mezinárodní spolupráce a rovněž snadněji kontrolovatelných. Jako protihodnota by byl požadován závazek respektovat uhlíková skladiště, jakými jsou rovníkové pralesy.

Zásada poměrnosti by měla představovat základ pro postupné zlepšování, které musí začít od základu, pokud mají být vypočítané emisní hodnoty přípustné v roce 2050. Je proto zásadní, aby postupně byly „výsady starců“ omezovány. Právě proto, že je tato záležitost tak vážná a naléhavá, musíme uvést věci do pohybu, aby mohlo být rychle dosaženo konečného výsledku.

  Caroline Lucas (Verts/ALE). - Vážená paní předsedající, jedna z nejúčinnějších strategií, kterou může EU na Bali použít, je vést příkladem. První částí nové evropské právní úpravy v oblasti klimatu, o které se má po březnovém zasedání Rady rozhodnout, je zahrnutí letecké dopravy do systému obchodování s emisemi. Výsledek je životně důležitý nejen sám o sobě, ale i kvůli signálu pro ostatní na konferenci na Bali, pokud to EU myslí se svými závazky v oblasti změny klimatu skutečně vážně.

Zatím jsou vyhlídky popravdě dost bídné. Původní návrh Komise byl beznadějně slabý a skutečnost, že Rada nedokázala dosáhnout společného mandátu k dohodě v prvním čtení, vysílá krajně negativní signál. Vzývám proto Radu i Komisi, aby zásadně a rychle zlepšily svůj styl hry.

O úspěchu na Bali rozhodne i to, zda bude do jádra nové dohody zabudována poměrnost. Proto musí být návrhy založeny na konvergenci směrem k rovným právům na emise na hlavu, čehož příkladem je přístup známý jako „snížit a harmonizovat“. Vyzývám Radu a Komisi, aby sledovaly tento přístup.

Na závěr bych ráda varovala před přílišným spoléháním se na mechanismy uhlíkových náhrad. Jak nezapomenutelně poznamenal můj kolega, uhlíkové kompenzace jsou užitečné asi jako kampaň proti kouření, v rámci které někomu v rozvojovém světě zaplatíte za to, aby přestal kouřit, zatímco sám vesele kouříte dál. Je to nezodpovědné a rozhodně neúčinné.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). – (EL) Vážený pane předsedo, vážený pane komisaři, záměrem balijské konference je prosadit ambiciózní a realistický rámec pro období po roce 2012. Není prostor na další odklady. Globálním oteplováním se musíme zabývat okamžitě a rázně. Ekologové a ekonomové mohou a musí koexistovat.

Výsledný přínos výrazně přesáhne finanční náklady. To však vyžaduje širší dohodu s konkrétními závazky snižovat emise, nejen zbožná přání. Musíme nezbytelně přijmout závazky v boji proti emisím z mezinárodní letecké a lodní dopravy. Je třeba zachytávat skleníkové plyny pomocí trvale udržitelné správy lesů a změny výrobních standardů a spotřeby, stejně jako prostřednictvím způsobu využívání půdy.

Aby toho však dosáhla, musí se Komise vrátit k zapomenutým záměrům týkajícím se odvážné podpory obnovitelných zdrojů energie. Musí prosazovat ambicióznější cíle a prokázat silnější politickou vůli.

Toto očekáváme, pane Dimasi.

  Romana Jordan Cizelj (PPE-DE). - (SL) Evropská unie má světové prvenství v boji proti změně klimatu a v rozvoji nových technologií šetrných vůči životnímu prostředí. Ale na jak dlouho? Vědomí potřeby omezit lidský vliv na životní prostředí roste ve velkém počtu zemí. Na to navazují strategie, plány a opatření, a to dokonce i v zemích, kde ochrana životního prostředí nebyla donedávna prioritou.

Vezměte si například Čínu, kterou nedávno navštívila delegace Dočasného výboru pro změnu klimatu, aby se seznámila s tamní situací. I když jako rozvojová země nemusí Čína podle Kjótského protokolu snižovat své emise skleníkových plynů, postupně si uvědomuje problém globálního oteplování a začala už jednat. Přijala národní program pro změnu klimatu, ve němž si mimo jiné stanovila velké množství ambiciózních cílů.

To vše ukazuje, že pokud si má Evropa udržet svůj globální vliv, nemůžeme usnout na vavřínech. Proto vyzývám delegaci na Bali, aby představila pozici Evropy v boji proti globálnímu oteplování odpovídajícím způsobem a jednotným hlasem. Z mého pohledu bude dostatečné omezení oteplování možné pouze tehdy, pokud se nám podaří založit světový trh s uhlíkem. Cena, jinak řečeno peníze, je mimořádně účinným mechanismem na dosahování cílů v lidské společnosti.

Ve snaze dosáhnout dohody o celosvětových opatřeních nesmíme zapomenout na realizaci našich vlastních cílů. Musíme neustále rozvíjet své politiky a pokračovat v zavádění inovací v energetice, dopravě a dalších odvětvích, která produkují emise skleníkových plynů. Jedině s úspěšnou a účinnou realizací doma můžeme mít úspěch při jednáních a spolupráci se třetími zeměmi.

Doufám, že návštěva delegace na Bali bude velmi úspěšná a že uspěje s pozicemi, které vytyčuje naše usnesení.

  Dorette Corbey (PSE). - (NL) Vážená paní předsedající, příští měsíc musí Evropská unie na Bali využít celé své politické váhy, aby byla konference úspěšná. K tomu potřebujeme podporu rozvojových zemí a rovněž zemí, jako je Čína a Indie. Dodnes tyto země ke změně klimatu přispěly pouze velmi málo, ale jsou vážné postiženy jeho následky. Evropa musí těmto zemím nabídnout pomoc a spojit se s nimi, aby se mohly přizpůsobit změnám klimatu, a musíme investovat do přenosu technologií.

Optimisticky věřím, že v roce 2009 dojednáme skutečně podstatné věci a budeme moci uzavřít dobrou dohodu, kterou podepíší i Spojené státy. Ale pokud zbytek světa nebude Evropu následovat a souhlasit se závaznými cíli, budeme potřebovat plán B či dokonce plán C.

Plán B by byl stanovit celosvětové cíle pro snížení v každém odvětví průmyslu, a pokud by to nefungovalo, plán C by byl uvalit dovozní přirážky na výrobky ze zemí, které odmítají zavádět politiku v oblasti klimatu.

Navrhované usnesení je dobré a zasluhuje si naši plnou podporu. Všechna čest Satu Hassiové a stínovým zpravodajům.

  David Hammerstein (Verts/ALE). - (ES) Vážená paní předsedající, byla navržena průměrná míra emisí na hlavu pro každého, ale co může být spravedlivé v sociálním smyslu, se může ukázat jako nemožné ve smyslu ekologickém.

Environmentální cíle musejí zahrnovat země jako Čína a Indie a musejí zahrnovat poměrnost. Avšak environmentální sblížení mezi severem a jihem musí proběhnout rychle a míra emisí musí být velmi nízká, pokud to má být účinné opatření a nikoli jen obyčejné pozlátko.

Současně bychom měli zvážit daňová a obchodní opatření na zpomalení obchodu s vysoce znečisťujícími výrobky a také s výrobky, na jejichž výrobu byla použita nečistá technologie.

Vnější ochrana klimatu tohoto druhu může představovat reakci Evropské unie na růst emisí v našich vlastních výrobcích, které pocházejí ze zemí na jihu, a takto získaný příjem můžeme dát dohromady a investovat ho na jih do čistých technologií.

  Jens Holm (GUE/NGL). – (SV) Brzy se budeme rozhodovat, jak budeme moci pokračovat v boji proti globálnímu oteplovaní po roce 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu.

Máme velmi dobrý základ. Potřebujeme snížení až o 80 % do roku 2050, pomoc pro rozvojové země při snižování jejich emisí, opatření proti masovému průmyslu, který je zodpovědný téměř za jednu pětinu světových emisí skleníkových plynů, pružnější patentové právo na usnadnění šíření zelených technologií, certifikaci biopaliv na zabránění tomu, aby se dostávala do konfliktu s dodávkami potravin a nakonec zachování světových lesů. Jak bylo řečeno, to všechno je fantastické.

Co nám však zatím chybí a co musíme udělat v budoucnosti je přijmout opatření proti neustále rostoucím dopravním proudům v rámci EU, dotacím EU a skutečnosti, že když EU schvaluje a zavádí právní předpisy, trhy mají obvykle přednost.

Je tu jedenáct pozměňovacích návrhů, z nichž většina je, myslím, dobrá a podporuje smysl usnesení, kterým je to, že za klimatické změny je odpovědná bohatá část světa, a proto musí převzít vedení při radikálním omezení.

Znepokojuje mě pozměňovací návrh č. 7, který hodlá na boj proti skleníkovému efektu použít atomovou energii. Neměli bychom jeden ekologický problém nahrazovat jiným.

  Anders Wijkman (PPE-DE). – (SV) Vážená paní předsedající, je to už skoro 15 let, co byla na konferenci v Riu podepsána úmluva o klimatu, a přece je skutečnost taková, že emise ohrožující klima dnes rostou rychleji než kdy předtím. To ukazuje, jak nedostatečná byla dosavadní mezinárodní spolupráce.

EU musí nadále přebírat vůdcovskou odpovědnost prostřednictvím vnitřních opatření – všech možných opatření, od přísnějších požadavků na budoucí vozidla po zvýšenou podporu alternativních zdrojů energie. Ale „domácí opatření“ nestačí. Pan Florenz se ptal, co můžeme nabídnout zbytku světa. To je dobrá otázka. Věřím, že můžeme nabídnout tři věci. Za prvé, čisté technologie šetrné vůči životnímu prostředí všem rozvojovým zemím ve fázi modernizace, především pro Čínu a Indii. Mají plné právo na svůj rozvoj, ale nemusí opakovat naše chyby. Poskytování podpory na technologie a znalosti musí být v rozpočtu EU priorita. Získají tím, ale my tím získáme též.

Stejně důležité je, abychom přijali svou historickou odpovědnost a poskytli podporu na adaptační opatření všem zemím s nízkým příjmem, které budou tvrdě postiženy bouřkami, záplavami a delšími obdobími sucha. Nestačí peníze, které byly zatím vyčleněny do různých fondů na přizpůsobení se novým podmínkám, ani iniciativa nedávno zahájená Komisí s názvem „aliance proti změně klimatu“. Je to směšně málo. Potřeba je větší v řádu stovek.

Za třetí, jak zdůraznila paní Eková, je důležité věnovat pozornost úloze lesů, zejména tropických pralesů. Musíme majitele lesů motivovat, aby lesy nekáceli, ale zachovávali.

Politika v oblasti klimatu nestojí a nepadá s Bali, ale úspěch na Bali, samozřejmě, zlepší šance na dosažení konečné dohody v roce 2009. Předpokládám, že v tomto ohledu budou Komise a Rada naslouchat Parlamentu, a to především vzhledem k potřebě udělat mnohem více v oblasti technické spolupráce, opatření na přizpůsobení se novým podmínkám a v oblasti lesů.

  Matthias Groote (PSE). - (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, na svém jarním summitu učinily hlavy států a vlád dobré rozhodnutí o boji proti změně klimatu. Jejich rozhodnutí o skleníkových plynech ukládá snížení míry emisí z roku 1990 o 20 % do roku 2020. Na jarním summitu se rovněž odsouhlasilo, že tento redukční cíl bude zvýšen na 30 %, pokud se další průmyslově vyspělé země zaváží omezovat své emise skleníkových plynů. EU by tedy měla vyvinout maximální úsilí, aby přiměla další průmyslově vyspělé země k podpisu nové dohody po Kjótu.

Rád bych se zmínil o dalším specifickém bodu, o dopravě, protože je důležité, aby se nám podařilo zabezpečit začlenění dopravy do dohody po Kjótu. Jen v Evropě produkuje doprava 21 % všech skleníkových plynů. Kjótský protokol předně nezahrnuje mezinárodní leteckou dopravu, protože Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) ujišťovala, že existují plány na vytvoření celosvětového systému. Tento slib nebyl v celém období po roce 1997 dodržen a já se obávám, že začlenění letectva do protokolu je potřebné učinit. Doufám, že tento krok bude iniciován na Bali.

  Herbert Reul (PPE-DE). - (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, máme vážný klimatický problém. To nezpochybňuje nikdo. Politickou otázkou však je, jak budeme přistupovat ke snaze tento problém řešit. Musím říct, že jsme měli velké těžkosti s předmětnou zprávou vzhledem ke způsobu, jakým se tímto problémem zabývá.

Problémy se nevyřeší líčením apokalyptických scénářů a řečmi o porušování lidských práv ani volbou skličujícího tónu místo návrhů řešení. Musíme se snažit realisticky a objektivně hledat řešení a zvažovat různé argumenty. V tomto ohledu se mi zdá politováníhodné, že jsme nebyli ochotni tolerovat různé názory na příčiny klimatických trendů a změn. Jsem plně pro přijímání ambiciózních cílů, ale zásadní je také zajistit, aby byly dosažitelné, jinak bude naše klimatická politika neúčinná.

Nesprávné je také vytvářet tabu a říkat, že téma uhlí a vývoje čisté uhelné technologie nebo téma jaderné energie jsou už za hranicemi a že jedinou odpovědí je obnovitelná energie. Takovému přístupu se vůbec nedaří postihnout problém. Potřebná je komplexní rozprava, ve které budou podrobně zváženy všechny aspekty a ve které budeme všichni otevření vůči celé škále nástrojů a informacím ze široké škály zdrojů.

Domnívám se, že bychom v rámci této rozpravy měli rovněž zvážit, jakého účinku můžeme s jednotlivými zdroji dosáhnout. Jak tento účinek maximalizovat? Měli bychom také přemýšlet o nákladech. Věřím, že bychom se neměli zaměřovat pouze na způsob, kterým se činí vnitrostátní politická rozhodnutí, ale i zvážit, jak mi řekl jeden či dva kolegové, jak se dá podnítit a podpořit technologický vývoj. Nevidím žádný smysl v tom, že tu dnes vedeme tuto rozpravu a potom, dvě – tři hodiny nebo dva – tři dni nato budeme ve stejné sněmovně jednat o lisabonské strategii a podobně. Pokud chceme bojovat proti změně klimatu a zmírnit její následky, tyto dvě rozpravy musíme spojit v jednu.

Podle mého názoru zde byla pouze omezená možnost vyslovit kritické připomínky, které jsme dávali najevo během našich diskusí ve výboru. Doufám, že příště, pokud se budeme zabývat celou zprávou Výboru pro změnu klimatu, budeme mít šanci předložit o dost širší spektrum argumentů.

  Karin Scheele (PSE). - (DE) Vážená paní předsedající, ráda bych připojila svůj hlas k četným projevům uznání, kterých se dostalo paní zpravodajce za tuto dobrou a vyváženou zprávu, z velké většiny podpořenou i Výborem pro změnu klimatu. Je zbytečné mluvit o tom, že očekáváme výsledky a jasný mandát pro Bali. Ten musí zahrnovat společnou, ale rozlišenou zodpovědnost průmyslově vyspělých zemí, států s rostoucími hospodářstvími a rozvojových zemí.

Toto usnesení také jasně uvádí, že očekáváme výsledky do roku 2009. V zákonných nástrojích, které Evropský parlament přijímá – a předřečníci se dnes už zmiňovali o zahrnutí letecké dopravy do obchodování s emisemi, stejně jako o emisích CO2 z motorových vozidel – musíme vyslat velmi jasný politický signál pro zbytek světa, pro ostatní kontinenty. To je nezbytná podmínka, pokud máme zapojit všechny země.

  Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Vážený pane komisaři, dovolte mi nejprve, abych vám poblahopřála k vašemu úsilí v této důležité mezinárodní otázce změny klimatu.

Vážený pane předsedo, boj proti změně klimatu by měl inspirovat vytvoření nového modelu rozvoje. Tento model přehodnotí stávající politiky směrem k ochraně životního prostředí a propojí hospodářskou činnost s úctou k přírodním zdrojům a sociálnímu blahobytu.

EU by měla hrát vedoucí úlohu a zajistit, aby jednání neskončila rozvolněním pružných mechanismů Kjótského protokolu. Cílem by na Bali měla být dohoda s ekologickou perspektivou. Dohoda by rovněž měla využívat příležitosti pro technologické inovace, hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst.

Posunem správným směrem by byl například přechod k nízkouhlíkovému světovému hospodářství, dosažený propojením uhlíkových trhů se systémy obchodování s emisemi.

Balijská konference by měla být příležitostí formulovat komplexní návrh se závaznými a dlouhodobými cíli pro období po roce 2012.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, toto je rozprava nepochybného významu, jaká se tu v evropském parlamentu opakuje pravidelně. Otázky změn klimatu a příprav Evropské unie na balijskou konferenci jsou opakovaným námětem zasedání v tomto měsíci, kterých jsem se zúčastnil. To jasně podtrhuje význam, který Parlament právem přikládá změně klimatu, a i dnes ráno byla změna klimatu opět na programu v souvislosti s naší rozpravou o globalizaci.

Ve svém úvodním projevu jsem odkazoval na šest základních cílů, se kterými jde Evropská unie na balijskou konferenci. Jsou to jasné a vymezené cíle, které jsou, předpokládám, dobře pochopeny a plně přijímány, a naším záměrem bude přirozeně splnit je všechny. Velmi jasně jsem však konstatoval i to, že jde o náročný, složitý a politicky citlivý proces, ale pochopitelné uděláme, co bude v našich silách, abychom dosáhli přijetí závěrů.

Někteří kolegové poslanci naznačili, že EU možná nebyla v tomto procesu tím vůdcem, za kterého se často označovala. Nemohu s tímto názorem souhlasit, protože pokud existuje blok států, organizace nebo subjekt, který praktickým způsobem prokázal ambiciózní cíle, úsilí o pokrok a skutečný zájem o tento problém, zasahující naše občany, pak je jím Evropská unie. Stanovili jsme si vlastní cíle ve snižování emisí, které neměly a nemají nikde na světě srovnatelné obdoby, a vyvinuli jsme také významné úsilí šetřit energií, investovat do obnovitelných zdrojů energie atd. Musíme být proto hrdí na své úsilí a naši práci a nesmíme v nich ochabovat.

Na závěr bych rád řekl, že jsem vzal na vědomí doporučení a návrhy formulované v usnesení paní Hassiové. Na některé z těchto návrhů tu odkazovala paní Ferreirová a Rada bude mít určitě tato doporučení na paměti.

  Stavros Dimas, člen Komise. - Vážená paní předsedající, nejdříve bych rád poděkoval všem řečníkům v dnešní rozpravě za jejich pozitivní příspěvky.

Rodí se konsensus, že na vítězství v boji proti změně klimatu je potřebná celosvětová snaha a že Bali musí stanovit proces a obsah klimatické dohody pro období po roce 2012.

Evropská unie posílí své bilaterální styky s klíčovými partnery, aby získala pro toto směřování podporu. Potřebujeme se však dívat i za Bali. Nezapomínejme, že Bali je jen začátek procesu jednání. Zajistit, abychom na Bali nastoupili správnou cestu, je samozřejmě důležité. Během nadcházejících měsíců a let však budeme muset urychlit své snahy o dosažení názorové shody a vytvořit společné řešení se všemi našimi partnery.

Summity EU – Čína a EU – Indie, stejně jako summit EU – Asie, všechny letos v listopadu, jsou dalšími kroky k dosažení ještě většího sblížení a politické dynamiky pro mezinárodní dohodu o klimatu pro období po roce 2012.

Co se týká Spojených států a Kanady, zásadní bude pokračovat, ale zároveň překročit hranice našich styků s federální vládou. Mezinárodní partnerství pro trh s uhlíkem (ICAP) se státy USA a kanadskými provinciemi, které jsem jménem Evropské unie podepsal 29. října v Lisabonu, spojuje partnery, kteří aktivně usilují o zavádění trhu s uhlíkem pomocí povinných systémů „omez a obchoduj“.

Těším se na pokračování těchto diskusí s poslanci Evropského parlamentu v přípravné fázi před Bali a velmi vám děkuji za vaši podporu.

Musím zdůraznit, že bez nepřetržité podpory Evropského parlamentu bychom tento rok neměli energetický a klimatický balíček a že bez vaší podpory nemáme na Bali žádnou naději na dosažení lepšího výsledku. Takže přijďte prosím na Bali s vysokými ambicemi a zkuste nám pomoci, jak to půjde.

  Předsedající . – Ukončují nyní rozpravu a přijímám návrh na usnesení v souladu s čl. 108 odst. 5 Jednacího řádu jménem Dočasného výboru pro změnu klimatu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek.