Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2088(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0414/2007

Předložené texty :

A6-0414/2007

Rozpravy :

PV 14/11/2007 - 10
CRE 14/11/2007 - 10

Hlasování :

PV 15/11/2007 - 5.10
CRE 15/11/2007 - 5.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0538

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 14. listopadu 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

10. Posílení evropské politiky sousedství – Situace v Gruzii (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající . – Dalším bodem programu je společná diskuse o:

– zprávě o Posilování Evropské politiky sousedství, kterou předložili Raimon Obiols i Germà a Charles Tannock jménem Výboru pro zahraniční věci (2007/2088(INI))

· a o prohlášeních Rady a Komise k situaci v Gruzii.

·

 
  
MPphoto
 
 

  Raimon Obiols i Germà (PSE ), zpravodaj. – (ES) Vážená paní předsedající, převzal jsem úlohu spoluzpravodaje této zprávy po našem kolegovi panu Beglitisovi, který je nyní poslancem řeckého parlamentu, a udělal jsem to s jistým rozechvěním, ale nyní musím říci, že jsem velmi spokojen s dosaženým výsledkem. V první řadě pro dobré pracovní vztahy se spoluzpravodajem, panem Tannockem, dále pro možnost spolupracovat se skupinou výjimečně schopných asistentů a úředníků a nakonec proto, že bylo při přípravě zprávy dosaženo vysokého stupně shody.

Bylo také možné přijmout většinu pozměňovacích návrhů, které byly rovněž předkládány v atmosféře souladu, a cítím, že výsledek je uspokojivý.

Zpráva podporuje dokument Komise z prosince roku 2006 o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské politiky sousedství a s ohledem na dosažený konsensus můžeme v současnosti říci, že Parlament a Komise mají stejnou vizi, myšlenku, že evropský kontinent a Středomoří představují navzájem propojené celky, které nelze vnímat odděleně, a že politika sousedství nabízí nové cesty pro vztahy a spolupráci se společnostmi, které čelí společným výzvám a problémům, stejně jako významné příležitosti pro společný pokrok.

Zpráva zvýrazňuje několik aspektů, které mohou učinit Evropskou politiku sousedství tak silnou a ambiciózní, jak je to jen možné. Rychle se dotknu pěti z nich:

Za prvé, zásada širokého režimu politik v rámci rozlišování, zásady rozlišování, která má za cíl zabránit, aby Evropská politika sousedství nebyla vnímána jako standardizovaná, mechanická rutina, ale jako prostředek, kterým může Evropská unie uspořádávat vztahy se svými sousedy a současně zůstat dost pružná, aby dokázala úspěšně reagovat na různé situace.

Za druhé, myšlenka rovnováhy mezi zeměmi východu a zeměmi jihu. Nesmíme upřednostňovat jednu stranu na úkor druhé – musíme mít v každém okamžiku zcela vyvážený přístup.

Za třetí, myšlenka posilovat s využitím politiky sousedství strukturu evropsko-středomořské politiky, což je hledisko, na kterém jsem v této zprávě pracoval nejdůkladněji. To neznamená vnucovat politiky a vytvářet příliš podrobný a příliš komplikovaný rámec, ale vytvářet součinnosti, takže Evropská politika sousedství může posilovat všeobecnou strukturu politiky partnerství nebo evropsko-středomořské přidružení.

Za čtvrté, myšlenka posouvat se od spolupráce směrem k integraci ve všech oblastech, kde by to bylo možné. To by znamenalo, že ta odvětví, která jsou na to připravená, by se v nadcházejících letech společně podílela na oblastech politiky, aby napomohla rozvíjet sbližování a součinnosti v klíčových odvětvích, jsou energetika, dopravní sítě, mezikulturní dialog, životní prostředí či vzdělání.

A nakonec, zapojení nejen ze strany vládních a parlamentních institucí, ale v nejvyšší možné míře i mnoha dalších odvětví občanské společností – čím více, tím lépe.

Proto by se Evropská politika sousedství měla zabývat i základní otázkou komunikace a viditelnosti. Řekl bych, že celkovými dějinami politiky Evropy ve vztahu ke svým sousedům.

Na závěr bych rád poznamenal, že v této chvíli čelí své první výzvě viditelnosti, historické výzvě, s návrhem francouzského prezidenta pana Sarkozyho založit Středomořskou unii. Včera jsme slyšeli projev francouzského prezidenta a já se domnívám, že uvedl do diskuse některé velmi pozitivní myšlenky, když řekl, že v první řadě jeho návrh Středomořské unie nikoho nevylučuje, za druhé, musí být přidán k acquis evropsko-středomořské politiky, a za třetí, musí se snažit ji překonat.

Nemohl bych ani více souhlasit s touto myšlenkou pokusit se zjednodušit všeobecný politický a institucionální rámec Evropské politiky sousedství, zejména směrem do Středomoří.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE ), zpravodaj. – Vážená paní předsedající, i já bych se rád přidal k poděkování panu Beglitisovi, který je dnes řeckým poslancem ve svém vnitrostátním parlamentu, a jeho následovníku panu Obiols i Germàovi za vynikající mezistranickou spolupráci a konsensus, kterého jsme jako spoluzpravodajové této klíčové zprávy nakonec dosáhli.

Je celkem samozřejmé, že každý potřebuje dobré sousedy. V nejistém a neustále se měnícím světě musí EU rozvíjet dobré a posílené vztahy se zeměmi na svém okraji, vztahy založené na bezpečnosti, stabilitě a vzájemném prospěchu pro všechny. Zatím se Evropská politika sousedství (EPS) ukazuje jako cenný nástroj v tomto procesu vytváření kruhu přátel s cílem zlepšit obchod, cestování a politickou spolupráci, zejména v boji proti terorismu a obchodu s lidmi. Ale samozřejmě, největší význam mají společné hodnoty a konkrétní posilování demokracie, právního státu a lidských práv jakožto naše hlavní priorita.

Musím Komisi říci, že Evropská politika sousedství byla vytvořena tak trochu ve spěchu. Někteří lidé by tvrdili, že paušální řešení pro všechny sousední země jižní časti partnerství Euromed, východní Evropy a Zakavkazska nemůže být pro Evropskou unii trvalou zahraničně-politickou ideou. Avšak naše zpráva zcela přijímá, že zde v blízké budoucnosti tato jednotná politika zůstane a že se na ní Parlament bude podílet.

V každém případě je jasné, že Moldavsko není totéž jako Maroko. Země ležící na jihu nejsou evropské, a tak nemají žádné reálné vyhlídky na členství v EU. Na východě, což je moje část zprávy, jsou však podle mého názoru přinejmenším dvě země – Ukrajina a Moldavsko – které mohou v souladu s článkem 49 Maastrichtské smlouvy přistoupit, neboť jsou svou povahou nepopiratelně evropské.

Záležitosti jako je uvolnění vízového režimu, zpětné přebírání osob po vstupu Ukrajiny do WTO – jež – jak doufáme – proběhne příští rok – i hloubková dohoda o volném obchodu s EU fungují v případě Ukrajiny dobře, a já doufám, že to bude rozšířeno i na Moldavsko, jakmile nastane správný čas, a i na další země Zakavkazska.

Podle mně konečným záměrem Evropské politiky sousedství směrem na východ musí být cestování bez víz.

Evropská politika sousedství ve všeobecnosti pomůže upevnit přání těchto zemí pevně se zapojit do orgánů EU. V případě Moldavska se možná tato politika ukáže být významným podnětem k vyřešení zmrazeného konfliktu v Podněstersku. V každém případě musí východoevropské země začleněné do Evropské politiky sousedství vědět, a to ze strany evropské Rady a Komise, že členství je pro ně v konečném důsledku dostupné a že politika sousedství není pouze oddalovací taktikou, která má odvrátit jejich ambice po dosažení členství.

Zpráva také uznává utrpení běloruského lidu a odvahu demokratických síl v zemi. Musíme být připravení, až se Lukašenkův režim zhroutí, přivítat Bělorusko zpět v Evropské politice sousedství a také mu zaručit evropskou perspektivu.

Zpráva navrhuje rozvoj společného parlamentního shromáždění Evropského parlamentu a východních zemí zařazených do Evropské politiky sousedství, které je provizorně nazýváno „EURO-NEST“. Vychází z úspěchu podobných struktur, například parlamentního shromáždění partnerství Euromed, které už existuje a funguje a v zásadě je jižní dimenzí parlamentní spolupráce v rámci Evropské politiky sousedství i barcelonského procesu, a také známějšího Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Jsem osobně přesvědčen, že EURO-NEST by posílil demokratické instituce ve východních zemích politiky sousedství. Urychlil by konec izolace Běloruska a umožnil by například poslancům arménského a ázerbájdžánského parlamentu diskutovat o potenciálně výbušném zmrazeném konfliktu v Náhorním Karabachu, kde by vzhledem k množství ropných dolarů proudících do pokladny ázerbájdžánské vlády a rétorice obou stran mohla znovu vypuknout válka.

I EU se stala příliš závislá na ruských energetických zdrojích, takže se všichni shodneme, že musíme rozvinout alternativní zdroje. To je důvod, proč naše zpráva v podobě, v jaké prošla Výborem pro zahraniční věci, navrhovala potenciální možnost zařadit jednoho dne do Evropské politiky sousedství i Kazachstán. Obávám se však, že toto už bohužel nyní hlavní politické skupiny nepodporují, takže je dost dobře možné, že to bude při zítřejším hlasování ze zprávy vyňato. Prostřednictvím tohoto procesu bychom získali přístup k obrovským kazašským přírodním zdrojům, přičemž EU by napomohla další reformě v této obrovské – geograficky řečeno – sekulární zemi strategického významu. Pokud bude jednoho dne skutečně dotažena blíže k Rusku a Číně, což je zajisté záměr těchto dvou velmocí, budeme oplakávat den, kdy jsme přijali unáhlené rozhodnutí držet si Kazachstán od těla.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko – rád bych vám vyslovil uznání zvláště za to, kolik svého času, práce, úsilí a nadšení jste rozvoji a zavádění Evropské politiky sousedství věnovali. Uznávám všechnu tu angažovanost, práci a snahu a musím vám za ni vyslovit uznání.

Dámy a pánové, Evropská politika sousedství, kterou budu dále označovat jen jako EPS, je pro EU politikou zásadní.

EPS je základním prvkem vztahů Unie s prstencem států, které ji obklopují. Stabilita, bezpečnost a rozvoj jsou navzájem propojené procesy. Vztahy mezi Unií a jejími sousedy musí být posíleny směrem na východ i na jih, aby mohla EPS poskytovat globální, jednotný, inkluzívní, vyvážený a soudržný politický rámec. Navzdory specifické povaze a jedinečnosti každé země a každé společnosti existují společné záměry a společné výzvy, kterým je třeba čelit společně.

Skutečnost, že EPS posilujeme, je v první řadě důkazem hodnoty této politiky. Zajímáme se pouze o posilování a prohlubování těch politik, které měly úspěch. Všichni ale uznáváme, že musíme pokračovat v upevňování a posilování EPS. Od chvíle, jak Komise představila koncem minulého roku své návrhy, dosáhly členské státy širokého konsensu o potřebě posílit EPS a s tím související opatření. V tomto kontextu bych jménem Rady rád poděkoval oběma zpravodajům, panu Tannockovi a panu Obiolsovi i Germàovi, za jejich vynikající a vyčerpávající zprávu.

Názory Parlamentu jsou výjimečně důležité a cenné, zejména pro zavádění posílené Evropské politiky sousedství, a při našem dalším postupu budou zohledněny. Jak víte, německé předsednictví představilo předběžnou zprávu o posilování EPS, kterou Rada a Evropská rada schválily v červnu. Na červnovém zasedání Rady byly rovněž přijaty závěry, které opakovaly hlavní zásady EPS. Za prvé, EPS upevňuje strategii založenou na partnerství a spolupráci. Naším cílem je pomoci našim sousedům, aby se modernizovali a reformovali. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění, že bude posilněná EPS účinná, ji musí všechny členské země dodržovat jako součást privilegovaného partnerství s cílem uskutečnit potřebné reformy. Předepisovat harmonogram reforem z Bruselu určitě není nejlepší cesta k dosažení výsledků, a proto jsme naslouchali tomu, co od posílené EPS chtějí partnerské země.

Za druhé, je to globální, jednotný, inkluzívní, vyvážený a soudržný politický rámec. Členské státy souhlasí s tím, že nabídka intenzivnějších vztahů se vztahuje na všechny partnerské země, přičemž se udržuje celková rovnováha mezi východem a jihem.

Za třetí, aspekt rozlišování, které je stanovováno podle míry výkonu a asistence na jedno opatření, je i nadále zásadní pro vztahy EU se sousedními státy. Politický rámec EPS zjevně musí zůstat dostatečně pružný, aby mohl zohledňovat potřeby každého partnera a míru, v jaké účinně a viditelně dělá a je připraven dělat pokroky na cestě reforem. Podpora EU by tedy měla být ještě více přizpůsobena potřebám a prioritám partnerů tak, jak je to stanoveno v akčních plánech EPS.

A nakonec, Evropská politika sousedství zůstává oddělená od procesu rozšiřování a předem nevylučuje žádný možný budoucí vývoj ve vztazích partnerských států a EU. Samotná účast na EPS umožňuje podporovat procesy národní transformace v zájmu občanů našich partnerských států, a to nezávisle na vyhlídkách na přistoupení k EU. Musíme být proto opatrní a nesměšovat dvě věci, které jsou odlišné.

Článek 49 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že každý evropský stát, který respektuje zásady právního státu, svobody, demokracie a úcty k lidským právům a základním svobodám se může ucházet o členství v Unii. Každá přihláška na členství bude přezkoumána v souladu s ustanoveními Smlouvy.

Rád bych se nyní věnoval posilování EPS. Jak víte, jedno z klíčových hledisek posílené EPS je co nejlépe využít finanční vliv Unie. Známkou zvýšené angažovanosti Unie je už nárůst financování pro partnery v rámci nového nástroje Evropského sousedství a partnerství. Na další podporu reforem byl vytvořen správní finanční nástroj založený na objektivních a transparentních kritériích přidělování. Poprvé budou dotace přidělovány prostřednictvím tohoto finančního nástroje letos na podzim. Postupují také práce na založení investičního finančního nástroje EPS, jehož záměrem je zlepšit dosah rozpočtových příspěvků unie a pomoci mobilizovat zdroje hlavních dárců. Tento nový mechanismus bude plně slučitelný se stávajícími finančními nástroji, zejména s nástrojem pro evropsko-středomořské investice a partnerství.

V zájmu podpory regulačních a administrativních reforem a budování institucí hodláme zemím EPS postupně otevírat přístup k agenturám a programům Společenství. Jistý pokrok už v této oblasti byl dosažen. Komise vyjednává s první skupinou partnerů EPS o nezbytelných protokolech o všeobecných zásadách účasti na těchto nových programech Společenství. Prvními zeměmi, které budou moci toto opatření využívat, budou pravděpodobně Izrael, Maroko a Ukrajina.

Rád bych uzavřel několika poznámkami o tom, co považuji za klíčové prvky posílení EPS. V první řadě je jednou z jejích podstatných složek zvýšená hospodářská integrace, které musí být dosaženo především postupným přijímáním komplexních dohod o volném obchodu. Zahájení jednání o takových dohodách však musí předcházet vstup partnerských zemí do WTO.

Zásadní je také některým kategoriím lidí ulehčit mobilitu mezi partnerskými zeměmi a EU. Jako jasnou a hmatatelnou známku otevřenosti Unie vůči jejím sousedům a v souladu s jejím jednotným přístupem k usnadnění udělování víz jsme uzavřeli s Ukrajinou a Moldavskem dohody o usnadnění udělování víz a dohody o zpětném přebírání osob. Budeme také diskutovat o usnadnění udělování víz pro určité skupiny osob z východní Evropy, aby se mohly zúčastňovat akcí týkajících se EPS, přičemž budeme vycházet z obdobných opatření přijímaných ve vztahu ke skupinám občanů ze zemí partnerství Euro-Med od roku 2003.

Na závěr bych se rád dotkl závazku, který jsme nedávno přijali ve vztahu k Černému moři a zemím v tomto regionu. Iniciativa pro Černomořskou synergii má v úmyslu posílit spolupráci mezi zeměmi regionu a prohloubit jejich vztahy s EU na všech úrovních. Obecně řečeno, Evropská politika sousedství je stejně tak v zájmu Unie jako partnerských zemí. Nyní je načase učinit z ní přitažlivější, účinnou a důvěryhodnou politiku, která zaručí bezpečnost a blahobyt pro všechny.

 
  
MPphoto
 
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. - (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, považuji Evropskou politiku sousedství, o jejímž prohloubení dnes jednáme, za klíčovou strategickou politiku a ráda bych vyslovila svůj upřímný dík oběma zpravodajům této zprávy – skutečně důležitého dokumentu, který dodá našim plachtám vítr do dalšího úseku putování Evropské politiky sousedství.

Chceme tuto politiku sousedství samozřejmě využít k tomu, abychom ukázali navenek svou stabilitu a povzbudili reformy. Vzhledem k mezinárodním výzvám, kterým Evropa čelí, je úspěch této politiky životně důležitý nejen pro náš blahobyt, ale i pro blahobyt, stabilitu a bezpečnost nás a  našich sousedů. To je základní myšlenka.

Děkuji vám i za klíčové prvky, které byly ve zprávě rozvedeny. Je to odlišená politika, politika, která musí mít soudržný politický rámec. Je to politika, která je také uzpůsobená pro vytváření součinnosti v rámci regionálních struktur – Černomořské synergie v jedné oblasti a Euro-středomořského partnerství ve druhé. Je to politika založená na rozeznání potřeby podporovat konkrétní odvětví. Zavádět a dále zintenzivňovat politiku sousedství je tedy absolutní prioritou. Jsem proto vděčná za podporu Parlamentu, která je zásadní.

Výsledky klíčové Konference o Evropské politice sousedství ze 3. září také ukazují, že naši partneři a naše členské státy nyní plně souhlasí s politikou sousedství jako prioritou. Konference byla skutečně úspěšná, protože spojila všechny partnery naší politiky a všechny členské státy spolu se zástupci různých orgánů a občanské společnosti dohromady. Zrodil se jasný konsensus o základních prioritách politiky sousedství, od hospodářské integrace po větší mobilitu a od energetické politiky po politickou spolupráci.

Parlament může sehrávat přední a mimořádně důležitou úlohu v oblasti politické spolupráce, a samozřejmě je také katalyzátorem rozvoje demokracie, lidských práv a reforem vedoucích k nastolení právního státu, čemuž tu přirozeně přisuzujeme nejvyšší význam a což slouží jako kompas této politiky sousedství. Politika sousedství už rovněž přináší zjevné výsledky. Stačí pouze vzít v úvahu, jak velmi jsme od Oranžové revoluce posílili v rámci Evropské politiky sousedství spolupráci s Ukrajinou. Skutečnost, že na Ukrajině nyní podruhé proběhly svobodné a spravedlivé volby, nepochybně představuje úspěch. Doufám, že ti, kteří v Kyjevě přijímají politická rozhodnutí, si udrží tempo posledních týdnů.

Budeme s vámi nadále pracovat i na realizaci klíčových reforem, a to pomocí důkladného akčního plánu Evropské politiky sousedství. Pokračují jednání o rozšířené dohodě, jejímž záměrem, jak víte, je přivést Ukrajinu co nejblíže k Evropské unii.

Samozřejmě, budeme pokračovat v podpoře vstupu Ukrajiny do WTO, abychom mohli založit zónu komplexního volného obchodu, a jak víte, už jsme uzavřeli dohodu o usnadnění udělování víz s Ukrajinou a doufáme, že totéž budeme moci brzy učinit s Moldavskou republikou, přičemž obě tyto dohody jsou doplněny dohodou o zpětném přebírání osob.

Maroko je dalším nadšeným příjemcem pomoci v rámci této politiky sousedství a obratně ji využívá jako motoru modernizace, což je přesně to, co jsme si přáli. Velmi jasně jsme chválili pokrok Maroka na základě jeho podrobného programu vnitřních reforem a dobrými modely plodné spolupráce jsou například nová dohoda o letecké dopravě a úzká energetická spolupráce mezi Marokem a EU.

Teprve minulý týden jsem byla v Rabatu na jednáních a iniciovala jsem při té příležitosti také další pokrok v procesu společného posuzování, který jsme zahájili v červenci s cílem vyhovět žádosti Maroka o pokročilý status v rámci Evropské politiky sousedství. Věřím tomu, že ve druhé polovině příštího roku budeme schopni představit přiměřené návrhy na novou a pokročilou formu přidružení.

Politika sousedství tedy funguje, ale musíme pokračovat, samozřejmě, v našich snahách učinit ji ještě lepší, ještě účinnější a ještě komplexnější. Komise minulý prosinec zveřejnila doporučení, jak posilovat Evropskou politiku sousedství, které už představil pan úřadující předseda Rady. Věřím, že jsme učinili některé velmi důležité kroky. Například našim východním partnerům chyběl regionální rozměr, ale nyní jsme zahájili program Černomořské synergie jakožto proces určený právě pro potřeby východu. Dává východu, co má k dispozici jih už dlouho v podobě Euro-středomořského partnerství, a v roce 2008 se bude konat první setkání v rámci Černomořské synergie.

Učinili jsme také pokrok směrem k otevření programů a agentur Společenství pro naše sousedy. Tento rok budeme také vyplácat první dotace z prostředků správního finančního nástroje, který je dokladem toho, že partnerům, kteří prokazují skutečné reformní nadšení, můžeme a budeme nabízet více.

Kromě toho ještě do konce roku založíme investiční finanční nástroj. Jeho účelem bude pomoci mobilizovat prostředky na politiku sousedství nad rámec našeho běžného rozpočtu, v první řadě aby umožnila financování rozsáhlých projektů v oblastech jako energetika a doprava.

Věřím, že si můžeme nárokovat určité úspěchy, ale nyní potřebujeme trvalou podporu od vás a členských států, abychom mohli učinit další vylepšení a podniknout další kroky. Mám na mysli hlavně užší hospodářskou spolupráci a intenzivnější volný obchod s našimi partnery. Jejich začlenění do vnitřního trhu EU je samozřejmě velmi mocnou reformní pákou. Z tohoto důvodu musíme postupně otvírat i náš trh, dokonce i pro to, co nazýváme citlivé zemědělské zboží a služby a v čem mají naši partneři určité konkurenční výhody. To znamená, že si musíme také položit otázku, zda jsme to připraveni udělat.

Druhá věc, kterou mám na mysli, jsou další opatření na usnadnění udělování víz, která jsou naléhavě potřebná pro ulehčení styků mezi lidmi v různých zemích. Tato opatření mohou být často přijímána v rámci stávajících pravidel za podmínky, že existuje dostatečná politická vůle využít celý jejich rozsah, a my musíme nadále rozvíjet politický rozměr politiky sousedství. To se týká zmrazených konfliktů, kterých jsme svědky v partnerských zemích za našimi východními hranicemi, konfliktů, které vážné překážejí pokroku našich partnerů v oblasti reforem a v některých případech ohrožují naši vlastní bezpečnost.

Proto musí politika sousedství pomoci vytvářet vhodnou atmosféru pro vyřešení konfliktů, jako je například konflikt na Zakavkazsku.

Ve středomořském regionu budeme přirozeně nadále usilovat o pokrok na Blízkém východě, zejména v rámci Kvarteta, a velmi doufám, že setkání v Annapolisu a následná dárcovská konference v Paříži se promítne do skutečného pokroku na Blízkém východě.

Jsme rovněž připravení pomoci stranám konfliktu v Západní Sahaře při hledání dlouhodobého řešení. V nastávajícím období bude naše politika sousedství jednoznačně zaměřena na zavádění v praxi. Musíme všichni společně zabrat, abychom udrželi a posílili dynamiku reforem, která se objevila mezi našimi partnery.

Příští měsíc Komise přijme další sdělení o politice sousedství, v němž nastíníme kroky, které musí EU učinit v zájmu dosažení dalších hmatatelných výsledků v roce 2008 – jinak řečeno, nastíníme náš vlastní příspěvek. V dubnu pak představíme zprávy o pokroku jednotlivých zemí, v nichž budeme analyzovat, jak mohou naši sousedé dále vylepšit realizaci akčních plánů.

Začátkem prosince bude potřeba vznést určité základní otázky, jako např. zda si Komise plně uvědomuje různé schopnosti a cíle jednotlivých sousedních zemí. Jak jsem však řekla, značného pokroku můžeme dosáhnout na základě odlišeného přístupu.

Domnívám se, že důležitá je také představa zodpovědnosti a místní potenciál pro zavedení zásady zodpovědnosti do praxe, stejně jako potenciál pro ještě větší zapojení občanské společnosti, což je oblast, ve které bychom stále mohli dělat mnohem víc.

Nemohu se vyhnout několika slovům o událostech v Gruzii, o kterých jsme společně diskutovali. Chceme pouze dodat, že z posledního vývoje v Gruzii máme velké obavy. S politováním sledujeme nepřiměřené použití síly ze strany gruzínských státních bezpečnostních složek při potlačování demonstrací a zastavování vysílání nezávislých televizních stanic.

Věřím, že potřebujeme nezávislé vyšetřování těchto incidentů. Jsme také nadále znepokojeni pokračujícím výjimečným stavem a omezením svobody sdělovacích prostředků, protože oklešťování ústavních práv a zastavování činnosti provozovatelů sdělovacích prostředků jsou tvrdá opatření, neslučitelná s těmi demokratickými hodnotami, které leží v základech našich dvoustranných vztahů a které Gruzie slíbila dodržovat. Proto očekáváme, že budou tato opatření bez odkladu odvolána.

Na druhé straně vítám rozhodnutí pana prezidenta Saakašviliho uspořádat v den parlamentních voleb prezidentské volby a referendum, čímž uspokojil hlavní požadavek opozice. Doufám, že to pomůže uvolnit napětí, a vyzývám všechny zainteresované strany, aby udržely politické spory v mezích normálního demokratického procesu a vrátily se z ulic k jednacímu stolu. Potřebujeme správné podmínky pro čestný a transparentní volební proces.

Chtěla jsem dodat pouze toto. Promiňte mi, že jsem si vzala více času než obvykle, ale jelikož mám specifickou odpovědnost, neboť smyslem politik jsou lidé, doufám pochopíte, že tyto věci jsou mému srdci výjimečně blízké.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE-DE), zpravodaj Výboru pro regionální rozvoj, který byl požádán o stanovisko. – Vážený pane předsedající, Výbor pro regionální rozvoj vnímá posílenou Evropskou politiku sousedství v první řadě jako klíčový nástroj přiblížení našich sousedů k evropskému systému hodnot. Účinná a otevřená Evropská politika sousedství může poskytnout mnoho podnětů pro urychlení hospodářských, legislativních a sociálních reforem v zemích hraničících s EU. Tato politika by sice neměla být vnímána jako přímá cesta ke členství v EU. Proto by měla zásada podmíněnosti v přístupu EU poskytnout vhodné mechanismy povzbuzení potřebných hospodářských a demokratických změn v našich partnerských zemích, a to v souladu s jejich vlastní ochotou a pokrokem.

Evropská politika sousedství může fungovat jen jako obousměrná cesta. Na politické úrovni nám tato politika myslím může poskytnout skvělou příležitost k prohloubení pravidelného politického dialogu se zeměmi, které jsou ochotné sladit své zahraničněpolitické postoje s postoji EU – zeměmi jako Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie a další.

Výbor pro regionální rozvoj zdůrazňuje zásadní význam programů přeshraniční a meziregionální spolupráce pro zavádění Evropské politiky sousedství. Tyto programy by měly zahrnovat hospodářské a environmentální stejně jako sociální a kulturní aspekty.

Rád bych zdůraznil další zásadu: Evropská politika sousedství by se neměla omezovat pouze na spolupráci mezi vládami a institucemi. Musí se do ní zapojit i občanská společnost a zejména musí podněcovat výměny mezi řadovými občany, nevládními organizacemi a místními orgány. Proto je důležité účinně zjednodušit vízové požadavky pro místní příhraniční dopravu a pro specifické skupiny obyvatelstva. Vyzýváme také Komisi, aby vypracovala hlavní směry pro místní a regionální orgány ve vztahu k jejich zvláštní úloze při zavádění akčních plánů Evropské politiky sousedství s cílem jejich dalšího rozvoje.

A nakonec, podle názoru Výboru pro regionální rozvoj by Evropská politika sousedství měla zahrnovat spolupráci na společném předcházení přírodním katastrofám a jejich řešení. Vyzýváme členské státy, aby zahrnuly tento aspekt do programů přeshraniční spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Adina-Ioana Vălean (ALDE), zpravodajka Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, která byla požádána o stanovisko. – Vážený pane předsedající, naši sousedé v těchto časech globalizace a nejisté budoucnosti potřebují jasné signály od Evropské unie. Potřebují slyšet, že je považujeme za partnery. Potřebují vědět, že je podporujeme v přechodu k demokracii a lepšímu životu. Proto vítám návrh Komise posilovat Evropskou politiku sousedství tím, že bude našim partnerům nabízet nové podněty k reformám.

Jako zpravodajka Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který byl požádán o stanovisko, chci zdůraznit význam Evropské politiky sousedství jako prostředku upevnění zóny svobody, bezpečí a spravedlnosti za našimi hranicemi. Nemůžeme si dovolit nechat své sousedy, aby se sami vyrovnávali s bezpečnostními problémy, organizovaným zločinem a nelegální migrací. V dnešním světě má každý z těchto jevů globální dosah a tyto výzvy jsou výzvami i pro nás. Evropská politika sousedství je především politikou, kterou získají všichni. Vybudovat oblast svobody, bezpečí a spravedlnosti je ve společném zájmu EU a našich sousedů a pro dobro našich i jejich obyvatel.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dozvídám se, že předsednictví Rady nebylo informováno, že tato rozprava je společnou rozpravou o Evropské politice sousedství a situaci v Gruzii.

Proto využíváme změnu řečníka, abychom dali panu Lobovi Antunesovi příležitost vyjádřit se ke druhému uvedenému tématu.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Skutečně jsem nepochopil, proč by tato rozprava měla pokrývat současně politiku sousedství a Gruzie. Nemáme mnoho času, a proto bych rád pouze v rychlosti řekl, že 8. listopadu tohoto roku, jak víte, vydalo předsednictví prohlášení vyjadřující hluboké znepokojení nad nedávnými událostmi v Gruzii a vyzvalo k dialogu mezi zúčastněnými stranami a na hledání takových řešení současné krize, které by neporušovali demokratické zásady a základní práva, konkrétně svobodu projevu. Rádi bychom také zdůraznili, že pro vládu Gruzie je zásadní obnovit důvěru v legitimitu svých kroků a udělat co nejvíce, aby zajistila respektování zásad demokracie.

Z našeho úhlu pohledu zůstává současná situace důvodem ke znepokojení, ale velmi vítáme sdělení gruzínského parlamentu, že výjimečný stav bude odvolán 16. listopadu, tedy pozítří. Doufáme, že toto nezůstane pouze sdělením, ale že se i skutečně naplní.

Toto je důležitý krok k obnovení normálního demokratického stavu v Gruzii, neboť se plánují prezidentské volby a přirozeně musí být zaručeny všechny demokratické podmínky potřebné pro konání těchto voleb. Jsme také potěšeni, že mezi úřady a opozicí se začal vést dialog.

Mohu vás informovat, že Rada na Gruzii vyvíjí politický a diplomatický tlak, aby zajistila rychlý návrat do normálního stavu. Náš zvláštní zástupce pro region je aktivní a momentálně se nachází v Gruzii. Mohu vás také informovat, že situace v Gruzii bude na programu dalšího zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy. Asi před třemi týdny jsem osobně předsedal zasedání Rady pro přidružení mezi Evropskou unií a Gruzií, kde jsem mohl zdůraznit hospodářský pokrok, kterého země dosahuje, a s jistou nadějí se zmínit o demokratickém vývoji, který považujeme za příznivý.

Upřímně doufáme, že to, co se v současnosti v Gruzii děje, není krokem zpět, protože to by přirozeně bylo nanejvýš škodlivé pro pozitivní stránky vývoje politické i hospodářské situace, které jsme vnímali jako povzbudivé. Předpokládám, že gruzínský lid a gruzínské orgány si to uvědomují. Krok zpět není ani možný, ani přijatelný.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Saryusz-Wolski, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, rád bych se zmínil o jednom aspektu vynikající zprávy připravené našimi kolegy panem Tannockem a panem Raimonem Obiolsem i Germàem. jde o myšlenku Parlamentního shromáždění EURO-NEST.

Hlavním záměrem EURO-NESTu, jak navrhuje zpráva, je zavést do praxe myšlenku vytváření kruhu přátel EU na parlamentní úrovni a také je spřátelit mezi sebou. To má doplnit politiku dobrého sousedství, kterou rozvíjejí výkonné orgány EU. EURO-NEST by byl parlamentním fórem pro dialog, výměnu zkušeností a multilaterální spolupráci. Není to jenom záležitost posilování styků mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty Ukrajiny, Moldavska, Ázerbájdžánu, Arménie a Gruzie, stejně jako se zástupci demokratických sil v Bělorusku. Pro nás je nejdůležitější to, že by naši sousedé měli mít dialog a spolupráci mezi sebou, že by se měli lépe poznat, rozvinout vzájemnou důvěru a využívat nejlepší příklady demokracie, svobody projevu a úcty k lidským právům.

Koncepce EURO-NEST byla podpořena většinou členů Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Doufám, že si získá rovněž podporu celého Parlamentu. Rád bych se obrátil na své kolegy ze skupiny liberálů, kteří předložili pozměňovací návrh č. 5, navrhující nahrazení EURO-NEST existující organizací PABSEC. Rád bych řekl, že PABSEC, Parlamentní sdružení pro černomořskou hospodářskou spolupráci, plní zcela odlišnou funkci. V první řadě v této organizaci nehraje Evropský parlament žádnou roli. Děkuji svým kolegům ze socialistické skupiny za pochopení. Kompromisní formulace, která nahrazuje pozměňovací návrh č. 11 a zdůrazňuje potřebu lepší mezivládní spolupráce, umožní definovat tuto formu spolupráce správným způsobem.

Jsem přesvědčen, že EURO-NEST poskytne další impuls posilování partnerství s našimi východními sousedy a že doplní vztahy s našimi jižními sousedy v rámci barcelonského procesu. Bude to signál, že v Evropském parlamentu přistupujeme k našim sousedům s vážností, a důkaz, že bez ohledu na stranické rozdělení posilujeme vazby s našimi východními sousedy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Siwiec, jménem skupiny PSE. – (PL) Vážený pane předsedající, v předmětné zprávě je několik důležitých prohlášení, která přicházejí ve správný čas. Situace v zemích, ke kterým se zpráva vztahuje (hovořím hlavně o východní oblasti), je velmi dynamická a přináší, jak se dá očekávat, mnoho nových zkušeností. Je velmi dobré, že evropské orgány – Komise, Rada a Evropský parlament – hovoří jednotným hlasem, hlasem, který odráží funkci, kvůli níž byly tyto instituce vytvořeny, a za tato úvodní prohlášení bych paní komisařce a panu ministrovi rád poděkoval. Rád bych také poděkoval zpravodajům.

Socialistická skupina v Evropském parlamentu podporuje rozvoj Evropské politiky sousedství, posílené Evropské politiky sousedství, za podmínky, že je rozumná a účinná. Během práce na této zprávě jsme se vyhnuli mnoha zbytečným sporům. Vyhnuli jsme se ne příliš rozumné diskusi, zda je důležitější dobré sousedství s východem, nebo dobré sousedství s jihem. To by bylo jako ptát se dítěte „koho máš raději, maminku, nebo tatínka?“ Vyhnuli jsme se všem zbytečným diskusím o tom, zda Evropská politika sousedství zaujímá nebo nezaujímá místo politiky směřující k rozšiřování EU. To jsou také falešná dilemata, ale tyto záležitosti byly vyjasněny.

Evropská politika sousedství může být účinná, pokud je uskutečňována společně. „Společně“ znamená, že je uskutečňována Evropskou unií stejně jako zúčastněnými zeměmi. Nemůže být ve vztahu ke všem zemím stejná, protože tyto země mají různé stupně demokracie a mají zájem zavádět tuto politiku různými způsoby. Jak citlivá je tato záležitost, jste viděli na vlastní oči při sledovaní nedávných událostí v Gruzii, které byly právě předmětem diskuse. Spokojenost nad dalšími demokratickými volbami na Ukrajině pokazila skutečnost, že to byly za dva roky druhé volby v této zemi. Dalo by se říct, že spokojenost byla smíšená. Co se týká východu, naše politika se vztahuje k regionu, kterému neustále způsobují problémy intriky organizované Ruskou federací, ať už jsou zjevné, nebo skryté.

Nakonec, jak řekl pan ministr, tato politika může být úspěšná jen tehdy, pokud ji provázejí zdroje, politická vůle, účinná opatření a absence naivity, zejména pokud je její součástí zakládání nových institucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE. (FI) Vážený pane předsedající, politika sousedství je jednou z priorit zahraniční politiky EU. Evropská politika sousedství je součástí širšího záměru podporovat mír, stabilitu a hospodářský blahobyt. Zavádění Evropské politiky sousedství také klade vysoké nároky na EU, neboť strategické cíle 27 členských států s ní musí být slučitelné. Je důležité vyhnout se konfrontaci západu a východu, i když členské státy EU mají evidentně v oblasti spolupráce odlišné priority.

Spolupráce je potřebná ve všech směrech. Neboť zapojeny jsou všechny členské státy EU a dále 16 partnerských zemí, je pochopitelné, že lidé mohou mít silné pochybnosti o vývoji této politiky, pokud jde o způsob zahrnutí jednotlivých partnerských zemí do této spolupráce. Síla Evropské politiky sousedství však spočívá ve skutečnosti, že poskytuje EU více zdrojů na pomoc partnerským zemím, než by tomu bylo v případě, že by ke všem zemím přistupovala samostatně a z úplně odlišných úhlů. Komplexní přístup k Evropské politice sousedství rovněž zaručuje, že politika EU nebude závislá na regionálních a vnitrostátních preferencích jednotlivých předsednických zemí.

Moje skupina nabízí svou jednoznačnou podporu rozvoji Evropské politiky sousedství a prioritních oblastí, jak je stanovila Komise, kterými jsou hospodářská integrace, mobilita lidí, energetika (ke které bychom rozhodně přidali změnu klimatu) a finanční a technická pomoc.

(potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, Evropská politika sousedství získala více dynamické síly během posledního rozšiřování EU. Nyní pomáhá povzbuzovat sousední regiony, aby se posouvaly blíže k evropskému hodnotovému systému. Je to sine qua non naplnění cílů, které jsou v zájmu obou stran, tj. zaručení bezpečnosti a stability a prosazování hodnot, jako jsou úcta k lidským právům a úplná demokracie.

Současně stojí za to v rámci Evropské politiky sousedství zdůraznit jedinečný význam a identitu zemí jako například Ukrajiny. Tato země by měla mít ve skupině zemí zahrnutých do Evropské politiky sousedství zvláštní status a mělo by se jí dostávat přednostní pozornosti, v prvé řadě vzhledem ke své úloze v kulturním dědictví Evropy a ke svým historickým vazbám se sousedními zeměmi. Udělit Ukrajině privilegovaný status by bylo také mimořádně důležité proto, že tato země bude hrát rozhodující úlohu při zajišťovaní energetické stability a bezpečnosti celé Evropské unie.

Otázka Ukrajiny a otevření cesty jejímu plnému členství v EU by se proto měla zvažovat individuálně, přičemž by se mělo zohlednit, že Ukrajina je hlavním partnerem EU ve východním sousedství Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Vážený pane předsedající, ráda bych nejprve řekla, že lituji, že tato rozprava je společná, neboť krize v Gruzii se měla stát předmětem zvláštní rozpravy. Minulý víkend mě pan předseda tohoto Parlamentu vyslal do Gruzie. Právě jsem se vrátila a ráda bych informovala o tamních událostech a různých setkáních, které jsem měla. Dvě minuty mi na to bohužel nebudou stačit.

Dříve, než budu mluvit o Gruzii, bych však ráda přivítala nový přírůstek mezi zeměmi Evropské politiky sousedství, konkrétně Mauretánii – zemi, kterou jsem nedávno navštívila v čele naší mise volebních pozorovatelů.

Dnes je jasné, že vážná krize v Gruzii nepochybně podrobila naši Evropskou politiku sousedství zkoušce. Může být tato politika sousedství skutečně užitečná? Je legitimní nyní položit tuto otázku ve světle situace v Gruzii.

Co vám mohu říci, drazí kolegové, je, že čtyři roky po nenásilné Revoluci růží jsou obce v Gruzii skutečně šokovány násilím, z něhož jsme něco zahlédli na svých televizních obrazovkách: násilí namířené proti lidu Gruzie a násilí použité na zastavení vysílaní TV Imedi. Jsou šokováni, protože nechápou, co se děje.

Jsem proto Komisi vděčná, že vyzvala gruzínské orgány, aby začaly s vyšetřováním – nezávislé a transparentní vyšetřování – protože lidé chtějí vědět, co přesně se stalo a jak se to stalo.

Navštívili jsme tuto zemi a samozřejmě jsme slyšeli dvě verze událostí: verzi opozice a verzi státních orgánů. Obě dvě jsou možné. Je tedy jasné, že existují dvě verze, ale lidé žádají skutečnou transparentnost. Očividně musíme mít na paměti nejen to, jak nám připomenuli naši kolegové, že Gruzie je zranitelná – a to skutečně víme –, ale i to, že Gruzie musí ustupovat „velkému bratrovi“, který neustále čeká na její chybu.

Když nás gruzínské orgány upozorňují na všudypřítomnost Ruska, musíme vzít v úvahu věci, které se dějí. Příkladem je například naše zjednodušení vízového režimu s Ruskem, ze kterého měli prospěch držitelé ruských pasů z Abcházie a Jižní Osetie, i když tyto oblasti jsou součástí gruzínského území, což postavilo Gruzii do nepříjemného postavení.

Nic z tohoto není pro vás novinkou, paní komisařko. Co musíme dnes požadovat – pochopitelně kromě odvolání výjimečného stavu –, je okamžité obnovení svobody projevu, mediální svobody a v první řadě samozřejmě záruku konání svobodných a transparentních voleb. Gruzie je dnes schopná takové volby uspořádat. Prokázala to už minulý rok, kdy se zde konaly transparentní, demokratické komunální volby v plném souladu s mezinárodními standardy. Nyní je čas – a obracím se tímto na Radu, protože věřím, že byla na gruzínské orgány trochu tvrdá – na nás s naší Evropskou politikou sousedství, abychom ukázali, že můžeme být užiteční. Musíme lidu Gruzie ukázat, že Evropská politika sousedství má nějaký smysl. Evropská unie je nesmí zklamat. Toto je poselství, které bychom měli zcela jednoznačně tlumočit gruzínským orgánům.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer Pleite, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, vážený pane ministře, nejprve bych rád poděkoval panu Tannockovi a panu Obiolsovi za představení zprávy a bez zbytečných okolků vás informoval, že moje skupina je kritická k vývoji a přístupu zvolenému v politice sousedství.

Jsme kritičtí, protože v roce 2004, když se tvořila politika sousedství založená primárně na podpoře lidských práv, specializovaném technickém poradenství a větší vyváženosti migračních proudů obchodu a lidí, jsme jasně viděli otevírání nových možností; avšak není pochyb, že od schválení finančního nástroje se zdá, že vytváříme dojem, že máme v zásadě zájem vytvořit zóny volného obchodu, dohody o volném obchodu a kontrolu migračních toků ve stylu železné opony, zatímco všechny odkazy na podporu lidských práv a požadavky úcty k nim necháváme stranou.

Jsou tu dva jasné příklady na západě a na jihu, konkrétně konflikt na Sahaře, o kterém se zmínila paní Ferrerová-Waldnerová, a konflikt v Izraeli, či jinak řečeno, zodpovědnost Maroka a  Státu Izrael za dva konflikty: okupované území Západní Sahary a palestinský konflikt.

Upřímně věřím, že v těchto oblastech by politika sousedství měla klást mnohem vyšší nároky na tyto dva státy, aby přijaly jednou pro vždy zodpovědnost za konflikty, které v prvním případě trvají už skoro sto a ve druhém čtyřicet či padesát let, aniž by byly vyřešeny.

Proto věříme, že z tohoto úhlu pohledu bychom byli rádi, kdyby Evropská unie zaujala při vytváření politiky sousedství mnohem pevnější postoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedající, tato zpráva jasně ukazuje, jak dokonale ztratili eurofilské politické elity na tomto místě kontakt s realitou a s přáními svých voličů.

Zpráva žádá co nejrychlejší zlepšení zpracování víz, aby bylo cestování z některých nečlenských států EU jednodušší a méně náročné. To není to, co chce většina Londýňanů. Nechtějí, aby se lidem ulehčila možnost přijít do Británie: chtějí, aby se jim to zkomplikovalo. Chtějí větší výběr lidí, které pozveme do naší země, ne rozšíření současné politiky otevřených dveří.

Zpráva očekává vstup Ukrajiny do EU. Ukrajina má 46 milionů obyvatel, ti by jako občané EU měli všichni právo vstoupit do Británie. Většina mých voličů nechce, aby další miliony lidí dostali právo na vstup do Británie. Nechtějí už další nerozlišující přistěhovalectví z východní Evropy. Máme už dost přistěhovalců, kteří se v Londýně pohybují bez placení daní a pojištění; máme dost zločinců, dealerů drog, podvodníků, obchodníků s lidmi a sexuálních otroků.

Další bláznivý nápad v této zprávě je výzva na založení parlamentního shromáždění sousedství EU – dalšího debatního kroužku politiků bez kontaktu s realitou, kteří si budou vymýšlet další způsoby, jak mrhat penězi daňových poplatníků. Tito polici by samozřejmě museli být za svoji snahu pěkně odměněni.

Nikoho by nemělo překvapovat, že jedním z autorů této zprávy je člen britské Konzervativní strany, tedy strany, která doma předstírá, že je euroskeptická, ale zde je nadšeně eurofilská. Není divu, že v Londýně je pan Tannock známý jak poslanec za východní Evropu.

Jsem plně proti těmto politikám; poškozují zájmy našich voličů. To je důvod, proč budu v roce 2009 v Londýně zvolen znovu a pan Tannock možná nebude.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI). - Vážený pane předsedající, bod odůvodnění C této zprávy říká, že Evropská politika sousedství „i nadále měla zůstat odlišena od procesu rozšíření,“ přičemž „účast v EPS nebrání východním sousedům, které můžeme jasně označit za evropské země, v perspektivě spojené s možným členstvím v EU v dlouhodobém horizontu“. Z nějakého důvodu se zdá, že toto pravidlo neplatí pro Turecko. V jeho případě je situace přesně opačná. Turecko můžeme jasně označit za neevropskou zemi, není součástí Evropské politiky sousedství, ale aspiruje na členství v EU.

Nikdy nebylo skutečně jasné, proč nebylo Turecko zahrnuto do Evropské politiky sousedství. Komise na začátku řekla, že zahrnutí Turecka jako uchazeče by nebylo vhodné. To je zvláštní, protože v jiných případech je explicitně řečeno, že politika sousedství a proces rozšiřování musí od sebe zůstat odděleny. Pro Turecko zjevně platí pravidlo sui generis.

Obávám se, že všechno toto souvisí s ideologickým zmatením pojmů. I při naší plné angažovanosti v jednáních o tureckém přistoupení jsme měli Turecko zahrnout do Evropské politiky sousedství – už pouze jen z rozvážnosti. Pokud by jednání musela být přerušena, což se už dávno mělo stát, Turecko by mohlo být přímo začleněno do existující struktury. Nestalo se tak a následkem toho budou v budoucnosti věci o to složitější.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Siwiec (PSE). - (PL) Vážený pane předsedající, po dnešním hlasování jsem zjistil – možná jako jediný – že skupina Identita, tradice a suverenita přestala existovat ve chvíli, kdy pan předsedající Parlamentu oznámil tuto informaci. Avšak vidím, že podle seznamu přihlášených do rozpravy tato skupina stále existuje, takže si vůbec nejsem jistý, kdo udělal chybu: byl to pan McMillan-Scott, když oznámil, že skupina přestala existovat, nebo osoba, která píše tyto seznamy?

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Vážený pane Siwieci, elektronické zařízení ještě nebylo aktualizováno, ale pan Claeys už nehovořil jménem skupiny, která přestala existovat před několika hodinami – hovořil jako nezávislý poslanec.

 
  
MPphoto
 
 

  Elmar Brok (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane úřadující předsedo, dámy a pánové, skutečně žasnu nad slovy pana Battena, který pochází z kosmopolitního Spojeného království a přece tu se svými falešnými obviněními šíří omezenou a xenofobní propagandu. To nemá s hrdou tradicí jeho skvělé země nic společného.

Politika sousedství se určitě nyní, kdy po přistoupení celkem dvanácti zemí vstupujeme spíše do fáze upevňování, stává hlavním zahraničněpolitickým nástrojem Evropské unie. Proto je důležité, aby nástroj Evropské politiky sousedství byl používán přiměřeným a soustředěným způsobem, a v některých ohledech se tak patrně skutečně děje.

Politika sousedství nám také nabízí solidní nástroj pro aktivní zapojení se do věcí, které se vztahují ke konfliktu na Blízkém východě, jak naznačila paní komisařka Ferrerová-Waldnerová. Věřím, že skutečnost, že tak krátce po vypuknutí napětí v Gruzii se objevují řešení a že mají být uspořádány nové volby, částečně souvisí s účinky Evropské perspektivy a politiky sousedství – což ukazuje, že jsme na správné cestě. Tato politika nám poskytuje prostředky, jak se starat o naše zájmy, upevňovat spojení, sloužit zájmům našich partnerů a podporovat rozvoj lidských práv a demokracie.

Když v tomto kontextu mluvíme o Bělorusku, paní komisařko, zdá se mi zajímavé, že se nám daří nalézat vhodnou cestu k uplatnění nástrojů pro lidská práva a demokracii v situaci, kdy nástroj sousedství prozatím stejný dosah mít nemůže. To je důležité cvičení, které musíme příští rok zopakovat.

Máme tu východní politiku sousedství a jižní politiku sousedství. Obě jsou stejně důležité, ale metoda nemusí být vždy stejná, protože východní politika sousedství má také tento rozměr evropské perspektivy, což znamená, že mohou existovat různé výchozí body a do jisté míry i různé vyhlídky. Politika, která má co do činění s dohodami o přidružení, s dohodami o partnerství a spolupráci a s cílem dostat zemi, jako je Ukrajina, do WTO, a potom vytvořit zónu volného obchodu – s kroky podporujícími takový vývoj – se mi zdá jako velmi důležitý nástroj pokroku.

Toto je politika společné zodpovědnosti. Není to záležitost středoevropských států, které by jako jediné upíraly pohled na východ, a jihoevropanů s pohledem upřeným na jih; celé Evropské společenství je zodpovědné za obě části. Proto musím říci, že nemohu přijmout návrhy, jako je např. návrh na Středomořskou unii. Mnohem raději bych viděl lidi ve Španělsku a Francii se zajímat o Ukrajinu a Švédy a Němce projevovat stejný zájem o Maroko. Toto, a ne nový rozměr Evropské unie, musí být naše politika.

(potlesk)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MANUEL ANTÓNIO DOS SANTOS
místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Marinus Wiersma (PSE). - (NL) Vážený pane předsedající, dovolte mi upřímně a s plnou podporou jménem celé své skupiny zopakovat výzvu, kterou právě nyní pan Elmar Brok adresoval všem přítomným. Ukazuje důležitost politiky sousedství pro vnější činnosti Evropské unie. Vítáme plány posílit Evropskou politiku sousedství (EPS), to však neznamená, že by EPS byla uzavřenou kapitolou. Evropská unie musí neustále hledat způsoby, jak učinit svou politiku v této oblasti účinnější.

Individuální přístup – jak už bylo řečeno – je klíčem k úspěšné politice sousedství. Evropská politika sousedství se uplatňuje na obrovském území od Maroka až po Ukrajinu. Evropský vliv není stejný ve všech těchto zemích a ani Evropa není stejně přitažlivá pro všechny tyto země. V rámci kontextu Evropské politiky sousedství je EU povinná nabídnout partnerským zemím takovou dohodu o spolupráci, která by v maximální míře splňovala jejich očekávání. To je skutečnost, která by se podle nás měla odrážet i v prioritách Komise.

Evropské ambice Gruzie jsou odlišné od ambicí Ázerbájdžánu. Tunisko je méně důležité pro EU než Ukrajina a Libanon není stejně významný jako Maroko. A proto je třeba ke každému státu přistupovat individuálně.

Musíme soustředit svoji pozornost na země, ve kterých se hlavní cíl Evropské politiky sousedství, kterým je přiblížení sousedních zemí k Evropě, jeví jako nejdosažitelnější.

Zpráva mluví i o východních sousedech zemí Evropské politiky sousedství. Domníváme se, že je dobrou myšlenkou v rámci nedávno přijaté strategie pro země Střední Asie pracovat na vytvoření pevných vazeb s příslušnými zeměmi. Evropská unie by přitom mohla čerpat ze zkušeností s politikou sousedství.

Nepodporuji však myšlenku, aby byl zemím mimo region udělen status zemí Evropské politiky sousedství. Měli bychom se raději soustředit na jednotný přístup k zemím Střední Asie, a nikoli na vtahování určitých zemí do této politiky.

Na závěr bych ještě rád řekl, že silnější parlamentní spolupráce se zeměmi Evropské politiky sousedství bude užitečná jen v případě, když bude provázena multilaterální spoluprací s vládami daného regionu. Pokud by mělo dojít k vytvoření parlamentního shromáždění, muselo by potom existovat i shromáždění na úrovni ministrů, tak jako je tomu i v jiných regionech, kde jsme už vytvořili takováto parlamentní shromáždění. Z našeho pohledu by mohl takovýto parlament existovat jen v případě, pokud by Rada a Komise rovněž vytvořily takový orgán na mezivládní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Lydie Polfer (ALDE) . – (FR) Vážený pane předsedající, jako zpravodajka pro Zakavkazsko bych ráda využila příležitost, kterou mi dává tato zpráva vypracovaná panem Tannockem a panem Obioljsem i Germà – kterým zároveň blahopřeji k jejich práci –, abych vám sdělila své dojmy ze situace v Gruzii, které jsem nabyla během své návštěvy 5. listopadu přímo uprostřed demonstrací.

Situaci v Gruzii vidím jako velmi složitou. Velké reformy, které se uskutečnily, byly na jedné straně velmi působivé, především reformy v oblasti hospodářství a boje s korupcí; na druhé straně je třeba mít na paměti komplikovanou sociální situaci s vysokou mírou nezaměstnanosti a s třetinou obyvatel žijících pod hranicí chudoby.

Nejvíce alarmující na celé věci je velmi napjaté, skutečně agresivní politické klima s opozicí, která vznáší mimořádně vážná obvinění vůči prezidentovi, která pak veřejně odvolává, což však vyvolává jen další otázky. Vláda odpovídá opakovaným obviňováním ze zahraničního – tj. ruského – zasahování a produkuje videonahrávky, které mají tato obvinění dokazovat. Události 7. listopadu – vyhlášení mimořádného stavu, násilný zásah policie proti demonstrantům a zastavení vysílání televizní stanice – jen zdůrazňují mimořádně znepokojivou povahu celé situace. Takové činy nepochybně nezapadají do tradičního rámce evropských hodnot, které jsou zakořeněny v právních normách a základních právech; a je třeba je zdůvodnit.

Musíme věřit, že prezidentské volby naplánované na 5. leden umožní, aby se demokratická diskuse dostala na přední místo ve společnosti. Bude jen na gruzínském lidu, aby rozlišil mezi nepravdivými informacemi a fakty a aby se rozhodl, zda se bude utápět ve zklamáních nebo se začne zaměřovat na nové úkoly, které před ním stojí. Na nás však bude, abychom jej podpořili a pomáhali mu při pořádání skutečně demokratických voleb, konaných řádným způsobem a v souladu s mezinárodními standardy. Ve hře je důvěryhodnost a stabilita demokracie v Gruzii.

 
  
MPphoto
 
 

  Inese Vaidere (UEN).(LV) Vážené dámy a vážení pánové, Gruzie po růžové revoluci projevila své přání připojit se k evropským hodnotám. Z naší strany očekávala pochopení a citlivý přístup. My jsme však, naneštěstí, její přání zcela ignorovali. V loňském roce jsem vyzývala, aby byly mírové jednotky SNS nahrazeny mezinárodními mírovými jednotkami. Doporučovala jsem, aby byla přezkoumána právní legitimita vydávání ruských pasů v Abcházii a Jižní Osetii, což má za následek změnu národnostního složení občanů Gruzie. Navrhovala jsem, aby Komise a Rada přijaly stejné postupy pro usnadnění udělování víz, jaké jsou momentálně v platnosti v Rusku. Tyto výzvy na aktivnější se zapojení do řešení problémů v Gruzii však byly ignorovány. Nevšímavost a lhostejnost jen přispěly k prohloubení současné situace. Cesta demokratizace a reforem často vyvolává mezinárodní politické krize, především v této situaci, kde jsou tyto reformy uskutečňovány ve velkém sousedním státě. Evropská unie musí naslouchat Gruzii a musí projevit svou solidaritu jak svými skutky, tak i slovy. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Tobias Pflüger (GUE/NGL). - (DE) Vážený pane předsedající, oficiálním cílem Evropské politiky sousedství je vytvořit – cituji: „okruh stabilních, přátelských států“ sousedících s EU. Politika sousedství stojí EU značné finanční prostředky, na období let 2007 – 2013 bylo vyčleněno 12 miliard EUR. Na jaké účely? Proběhlo mnoho rozhovorů o lidských právech, ale v podstatě jde jen o prosazování zájmů EU. Nyní například probíhá rozprava o vytvoření zóny volného obchodu. Ptám se, ve prospěch koho?

Je mnoho problémů týkajících se ochrany hranic a kontroly migrace. Ve zprávě se konkrétně říká, pokud z ní mohu část citovat, že Parlament „zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly země Evropské politiky sousedství schopny lépe řídit migrační toky, účinně bojovat s nelegální migrací,… posílit vzájemnou spolupráci v boji proti … terorismu [a] podporovat účast sousedních zemí v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex) a v Evropském policejním úřadu (Europol)“. Jak to už řekl můj kolega Willy Meyer-Pleite, nepodporujeme žádnou z těchto aktivit, a proto nebudeme ani hlasovat ve prospěch této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder (IND/DEM). - (NL) Vážený pane předsedající, závazek Komise vůči státu Izrael v rámci Evropské politiky sousedství je záležitostí blízkou mému srdci. Včera ho Komise osobně demonstrovala prostřednictvím svého skvělého mluvčího Dr. Andrease Eldiny.

Vynikající práce, vážený pane komisaři. Vím, že mám podporu našeho spoluzpravodaje pana Tannocka a předsednice naší izraelské delegace paní Hybáškové.

Rád bych položil jednu ožehavou otázku. Jaké konkrétní nové možnosti na posílení Evropské politiky sousedství ve vztahu s Izraelem má pan komisař na mysli, především s ohledem na vysoce rozvinutý politický a hospodářský status židovského státu? Jen krátce, není tedy vůbec vhodné uplatňovat individuální přístup v rámci Evropské politiky sousedství? Myslím si, že je. Samozřejmě, že je!

 
  
MPphoto
 
 

  Francisco José Millán Mon (PPE-DE). - (ES) Vážený pane předsedající, pro naše sousedy je velmi důležité, aby byli v kruhu prosperujících, stabilních a mírumilovných zemí, jejichž síla je založená na demokratických modelech a ve kterých se plně respektují lidská práva.

Tato myšlenka musí být základním předpokladem Evropské politiky sousedství, politiky, jejímž cílem by měla být podpora a pomoc našim sousedům při přijímání reforem, které jsou nezbytným předpokladem pro to, aby se hodnoty, o kterých jsem se už zmínil, mohly uvést do života.

Podstatnou částí této zprávy, která by se měla schválit zítra, jsou otázky politických, hospodářských a sociálních reforem.

Další mojí úvahou je, že politika sousedství musí zohledňovat specifické charakteristiky každé země. Rozdíly se nesmí uplatňovat na základě kontinentu, ke kterému země přísluší. Sousedé jsou jednoduše tím, čím jsou: sousedé. To je důležitý fakt. Skutečnost, že některé ze států patří i do Evropy, se může projevit v potenciálním přístupu k Unii, ale nemůže to ovlivnit cíle politiky sousedství. Toto je všeobecnější tvrzení, se kterým souhlasím, protože by bylo chybou diskriminovat jednu skupinu zemí ve prospěch druhé.

Nemůže přece existovat politika sousedství pro země prvního řádu a další politika sousedství pro země druhého řádu. Sousedé na jižním pobřeží Středozemního moře s určitými obavami zpozorovali, že rozšíření na dvadsetsedm může vést k určitému stupňi vyloučení ze strany rozšířené Unie; politika sousedství, která upřednostňuje východní Evropu nebo Kavkaz může tyto obavy ještě zvětšovat.

Země jižního Středomoří mají dávné vazby na Unii. Mají pro nás klíčový význam v oblastech, jako jsou bezpečnost, přistěhovalectví a energie. Jak víme, mnohé z členských států mají mimořádně blízké historické, politické, lidské, kulturní a ekonomické vazby s těmito zeměmi.

Tato otázka je potom i druhým důležitým bodem mého projevu. V politice sousedství bychom neměli dělat rozdíly mezi Evropany a Neevropany. Tato politika, jak to právě řekl pan Brok, musí být politikou společné zodpovědnosti.

Vážený pane předsedající, ve světle výše uvedeného nesouhlasím s obavami vyjádřenými v bodu dva zprávy o významu územního rozsahu Evropské politiky sousedství. Navíc bych zprávu nerozděloval na dvě části, jednu o evropských sousedech a druhou o sousedech z oblasti Středomoří. Vypracování jednoho dokumentu by bylo vhodnější.

Na závěr bych rád poblahopřál pánům Tannockovi a Obiolsovi.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannes Swoboda (PSE). - (DE) Vážený pane předsedající, otázkou je, zda vývoj událostí v Gruzii nenaznačuje, že politika sousedství selhala. Věřím, že ne. Tento vývoj jen ukazuje, že je ještě stále potřebné rozšiřovat profil politiky sousedství, protože to, co se v Gruzii událo, bylo předvídatelné. Faktem je, že úspěchy a přínos růžové revoluce v Gruzii vybledly v průběhu ostatních měsíců a let v důsledku řady autoritativních rozhodnutí, která nepříznivě zasáhla do pravomocí soudnictví.

Tyto události spolu se sociální situací vyústily do nedávných nepokojů a já věřím, že jsme dostatečně silní, abychom spolu s prezidentem Saakašvilim zajistili dialog a transparentní a svobodné volby, které budou respektovat skutečnou svobodu projevu a jejichž výsledkem bude skutečně demokraticky zvolená vláda.

Dalším důvodem, pro který by se měla posílit politika sousedství, je bezpochyby celá rozprava o dalším rozšiřování. Naším záměrem nyní je projednat rozšíření směrem na jihovýchod, jednat se zeměmi jihovýchodní Evropy a Tureckem a dovézt celý proces k úspěšnému konci. Nyní není čas na čekání na další kolo rozšiřování, ale je to čas na posilování vztahů s našimi sousedy, a některé z těchto sousedních zemí, pokud se nacházejí v Evropě, ne však všechny, budou mít možnost připojit se k Evropské unii později. Tato pevná vazba však musí být zachována.

O třetí příčině už byla řeč. Domnívám, že takovým nejasným návrhům, pokud mi dovolíte tento výraz, jakým je například Středomořská unie, jejíž hranice by procházely územím Evropské unie, Středomořská unie, ve které, jak včera na konferenci prezidentů naznačil prezident Sarkozy, by měly ostatní členské státy status pozorovatele, bychom se měli a musíme se vyhýbat, a musíme se soustředit na společnou politiku sousedství a společně pracovat na upevňování vztahů.

Je na místě předpokládat vytvoření společenství EU a Černého moře a společenství EU a Středomoří, ale upevňování vztahů s těmito sousedy zůstává úkolem Evropské unie jako celku, a to bude zahrnovat i podporu úsilí Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  István Szent-Iványi (ALDE). - (HU) Vážený pane předsedající, cílem Unie je vytvořit se svými sousedy prostor prosperity, stability a bezpečnosti. V této oblasti už bylo dosaženo některých výrazných a spolehlivých výsledků, ale i výrazného selhání. V oblastech zmrazených konfliktů nenastal skutečný pokrok a nevidíme ani žádné návrhy na řešení krize v Podněstersku, Abcházii, Palestině nebo Západní Sahaře.

Země zapojené do politiky sousedství netvoří jednotný celek ať už geografický, kulturní, hospodářský nebo politický. Proto je potřebný individuální přístup, specifický pro každou zemi – nevíme, zda to, co je dobré pro Jordánsko, bude vyhovovat i Ukrajině.

Co nejdříve by mělo dojít k vytvoření politické a rozpočtové rovnováhy mezi východní a jižní dimenzí politiky sousedství. To však musí vést k posílení východní dimenze, protože jde o důsledek nedávného rozšíření Evropské unie a přístupu nových členských států. Dostali jsme už mnoho příslibů ze strany Komise na realizaci těchto plánů, ale nyní čekáme na jejich dodržení. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, aby byla Evropská politika sousedství skutečně účinná, musí být neustále monitorována a musí se přizpůsobovat geopolitické situaci. Jen tak bude schopná účinně uskutečnit úkoly, které od ní bude Evropská unie požadovat.

Evropská politika sousedství ještě stále stojí před významnými výzvami. Tyto výzvy nespočívají jen v poskytování účinné pomoci při vytváření mezistátní nebo hospodářské spolupráce. V současnosti je mimořádně důležité najít odpověď na otázku, jak můžeme zlepšit situaci v zemích, kde je svoboda ještě stále ohrožena. Mám na mysli především Rusko a Bělorusko.

Evropská politika sousedství musí být nástrojem, který má vliv na orgány zemí, ve kterých svoboda a demokracie jsou jen fraškou, kde novináři z nezávislých sdělovacích prostředků umírají za neobjasněných okolností a kde je opozice systematicky a brutálně odstraňována z veřejného života. Země, které se takto chovají, si musí být vědomy toho, že Evropská unie takové postupy odhalí a otevřeně odsoudí.

 
  
MPphoto
 
 

  Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). - (SK) Děkuji, pane předsedající. Poslední tři roky jsou důkazem toho, že Evropská politika sousedství je významným nástrojem pro stále užší spolupráci mezi zúčastněnými státy a zvyšující se stabilitu a bezpečnost našeho Společenství. Politika sousedství nám zároveň ukládá povinnost konat, především v případech, kde je dosavadní křehký systém v některé ze zúčastněných zemí ohrožen.

Rád bych upřel vaši pozornost na situaci v Gruzii, kde jsou ohroženy společně vybudovaná demokracie, ústavnost a rychlý hospodářský rozvoj. Masové demonstrace a nepokoje ještě zhoršují situaci. Jsem přesvědčený, že za tuto situaci je zodpovědná rozvratná politika síly ze strany Ruska.

Největší pozornost by se měla věnovat posilování systému demokratických institucí. Po vyhlášení výjimečného stavu nebo nepřiměřeném zásahu ozbrojených sil proti demonstrantům je uskutečnění předčasných prezidentských voleb správným krokem.

Gruzie pod vedením prezidenta Saakašviliho je zaníceným partnerem EU a navzdory značnému počtu problémů tu zaznamenáváme výrazný pokrok v oblasti reforem a hospodářského růstu. EU, tvořená Komisí, Radou a Parlamentem, ve spolupráci s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) chtějí použitím mírových prostředků napjatou situaci v zemi vyřešit. Je naší povinností tyto iniciativy plně podpořit.

EU je „měkkou silou“, jinými slovy, metoda přesvědčování prostřednictvím zapojení se do dění už byla prověřena v Gruzii, když prezident Saakašvili nasměroval stupňující se proces zpět k demokracii. Domnívám se, že je obzvlášť důležité, abychom systematicky prověřovali účinnost politiky sousedství v odrazu událostí v Gruzii. Gruzínské síly byly vystaveny zkoušce. V každém případě je nezbytné uskutečňovat dialog s rozdělenou opozicí, která nemůže být z tohoto procesu vyloučena. Tbilisi musí i navzdory naší podpoře dokázat sílu demokratického systému v lednových volbách.

 
  
MPphoto
 
 

  Josep Borrell Fontelles (PSE). - (ES) Vážený pane předsedající, jako zvláštní zmocněnec španělského předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě jsem měl možnost navštívit jednu z nejvíce konflikty sužovaných oblastí v našem sousedství: Kavkaz; to nejlepší, co se může stát všem „zmrazeným“ konfliktům v porovnání s tím, co se děje v Gruzii, je zůstat i nadále zmrazeným, protože zatím jsme nedosáhli výrazného zlepšení situace v žádném z nich; výstižně popsané události v Gruzii však ukazují, jak těžká a náročná je cesta k demokracii.

Dnes stojí Kavkaz na prahu studené války, lokální studené války. Při příjezdu do Tbilisi vás uvítá obrovský plakát s podobiznou prezidenta Bushe, při příjezdu na hranice s Osetií zase podobizna prezidenta Putina symbolizující novou konfrontaci, kterou jsme už pokládali za překonanou.

Co se stalo, stalo se, a je naší povinností využít nyní politiku sousedství k tomu, abychom pomohli zajistit, že lednové volby budou svobodné a spravedlivé. Bude to těžký úkol. Je skutečně těžké přejít v průběhu několika měsíců z výjimečného stavu, kdy jsou demonstrace násilně potlačovány, nezávislé sdělovací prostředky zavírány použitím hrubé síly, do ovzduší svobody, které umožňuje uskutečnění svobodných a demokratických voleb; je skutečně velmi těžké si představit, že se můžeme dostat ze situace, kdy je veřejný ochránce práv napaden policií v ulicích města, do situace, kdy lidé mohou svobodně volit svého prezidenta. Takový je však stav skutečnosti.

Evropský parlament se musí spolu s OBSE prostřednictvím vyslaných pozorovatelů intenzivně zapojit do dohledu nad průběhem voleb, protože ve hře je velký pokrok směrem k demokracii v jedné konflikty nejvíce sužované oblasti v našem sousedství.

 
  
MPphoto
 
 

  Samuli Pohjamo (ALDE). - (FI) Vážený pane předsedající, i já bych chtěl poděkovat autorům této zprávy za jejich vynikající práci. Rád bych zdůraznil důležitost úlohy místních a regionálních orgánů a občanské společnosti při zavádění Evropské politiky sousedství.

Pokud chceme prosazovat evropské hodnoty v sousedních zemích, mimořádně důležitou úlohu při tom sehrávají kulturní a studentské výměny a společně realizované praktické projekty. Výbor pro regionální rozvoj je si rovněž vědom výborných zkušeností s uplatňováním zásady partnerství v politice soudržnosti. Tyto zkušenosti bychom měli využít i při provádění Evropské politiky sousedství.

Pocitu skutečného sblížení bude možné dosáhnout, pokud se zmírní překážky omezující dopravu v hraničním pásmu a usnadní se pohyb studentů, výzkumných pracovníků, umělců, novinářů a podnikatelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, pokud hovoříme o Evropské politice sousedství, musíme v první řadě pamatovat na podporu těch vlád, které respektují základní svobody a lidská práva, a prosazovat tato práva v zemích, kde nejsou respektována. To má zásadní význam pro stabilitu Evropského kontinentu.

Seznam zemí, které jsou součástí Evropské politiky sousedství, je dlouhý. Rád bych upřel vaši pozornost na dvě země, Ukrajinu a Bělorusko, které by se také mohly stát její součástí.

Ukrajina se musí stát naší prioritou a současná jednání s touto zemí by měla vést k uzavření dohody o přidružení, a potom umožnit této zemi stát se členem EU. Uplatňování této politiky nám bude poskytovat jakousi pojistnou politiku před rozpínavými ambicemi Ruska a jeho dalším pokusem vytvořit z Ukrajiny vazalský stát.

A nakonec Bělorusko – iniciativa Komise přizvat Bělorusko jako pozorovatele na konferenci o Evropské politice sousedství se jevila jako předčasná. Měli bychom si uvědomit, že tato země je stále pod diktátorským režimem prezidenta Lukašenka, který porušuje lidská práva a práva etnických menšin. Evropská unie by se měla zaměřit na poskytování účinnější podpory běloruskému národu a běloruské opozici. Snížení cen za vystavení víz pro Bělorusy a hlavně studenty by se mohlo stát prvním pozitivním signálem a Komise by měla okamžitě tato opatření zavést.

 
  
MPphoto
 
 

  Jana Hybášková (PPE-DE). - Vážený pane předsedající, v první řadě bych chtěla poblahopřát Komisi ke spolupráci na tak jedinečném projektu, jakým je Evropská politika sousedství. Nyní je jasně stanoven rozdíl mezi touto politikou a nástrojem rozšíření.

Evropa v současnosti prochází intenzivním mírovým procesem, který je prozatím velmi úspěšný. Evropská politika sousedství představuje nezbytnou dávku tvůrčího myšlení, které bude chránit a zajišťovat mír a stabilitu pro naše děti. Energetická bezpečnost, přistěhovalectví a boj proti terorismu jsou klíčové otázky. Čím jasnější, přesnější, analytičtější a méně politická bude naše strategie, tím lépe budeme připraveni čelit těmto hrozbám. Dovolte mi, prosím, na závěr využít tento kontext a položit otázku týkající se právního rámce.

Zanedlouho vyprší platnost některých akčních plánů. Chtěla bych poukázat především na Akční plán EU – Izrael, jehož platnost skončí v dubnu 2008. Německé předsednictví vytvořilo skupinu. Jejím hlavním úkolem je přinášet jasné pracovní postupy do budoucnosti. Zatím je, vážená paní komisařko, vaše práce – naše práce v samotném Izraeli přijímána velmi kladně.

Rada a Komise dostaly neoficiální zprávu, která mluví o skutečnosti, že Izrael má zájem na posílení našich dvoustranných vztahů, na každoročním organizování setkání mezi EU a Izraelem a pravidelné spolupráci na vysoké úrovni. Vážená paní komisařko, ptám se, jak bude Komise reagovat na neoficiální zprávu o Izraeli, a zejména, jakým způsobem bude Komise pracovat na novém akčním plánu? Jak bude náš nový akční plán nebo posílený akční plán reagovat na naše obavy – boj proti terorismu, boj s radikalismem, xenofobií, energetickou bezpečnost a samozřejmě na otázky lidských práv a také mezinárodní otázky, Ženevské konvence? Jak se tyto skutečnosti odrazí a jaká bude reakce skupiny a německého předsednictví?

 
  
MPphoto
 
 

  Alexandra Dobolyi (PSE). - Vážený pane předsedající, jsem velmi znepokojena situací v Gruzii a musím přiznat, že jsem negativně překvapena. Události posledního období jsou velmi nešťastné a politováníhodné pro všechny, kteří podporují demokratický vývoj v Gruzii. Zprávy takových organizací, jako jsou Amnesty International a organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch, a zpráva gruzínského veřejného ochránce práv jsou velmi znepokojující.

Pokud jde o současnou situaci v zemi, vítám prohlášení mluvčího gruzínského parlamentu o tom, že výjimečný stav bude v pátek zrušen a že v průběhu následujících dvou dní by se měl život gruzínských obyvatel vrátit do normálních kolejí. Podle mého názoru tato situace poškozuje reputaci vlády a prezidenta Saakašviliho, který se dostal k moci během nenásilných demonstrací v roce 2003 a které z něj učinily nejdemokratičtějšího vůdce na Kavkaze.

Skutečnost, že prezident Saakašvili už ohlásil prezidentské volby na 5. ledna 2008, je pozitivním krokem, který přispěl ke zmírnění napětí v zemi. Pokud však chce země ukázat celému světu svůj posun směrem k demokracii, musí vláda uskutečnit demokratické a svobodné volby v souladu s mezinárodními standardy. Vláda musí proto garantovat, že volební kampaň zajistí svobodu projevu pro všechny kandidáty. Vítám dialog, který probíhá mezi vládními orgány a opozicí, je to pozitivní znak. Rovněž očekávám a vyzývám všechny zúčastněné strany, aby během volební kampaně jednaly zodpovědně a aby se konstruktivně zapojovaly do naplnění výzvy, jakou jsou svobodné a demokratické volby.

 
  
MPphoto
 
 

  Grażyna Staniszewska (ALDE). - (PL) Vážený pane předsedající, je mimořádně důležité, aby dveře Evropské unie v úzké spolupráci s politikou sousedství zůstaly pro naše východoevropské sousedy otevřeny. Členství může být dlouhodobou možností, neboť závisí na pokroku při zavádění reforem a plnění Kodaňských kritérií, ale má obrovský symbolický a politický význam. Ze zkušeností z vlastní země vím, že už samotná možnost stát se členem EU skrývá v sobě obrovskou sílu, která mobilizuje společnost, aby se vydala na cestu hospodářských reforem a demokratické změny.

Dnes Evropský parlament vysílá jasný a pozitivní signál našim východním partnerům a nyní očekáváme jejich reakci ne jen ve formě politických prohlášení, ale hlavně, a to je nejdůležitější, ve formě konkrétních hospodářských a sociálních opatření. Očekáváme, že nastoupí na cestu reforem a demokracie, reforem v oblasti systémů soudnictví, které se stanou nezávislými na politických vlivech, na cestu boje s korupcí a vytvoření příznivého prostředí pro hospodářský růst.

Jsem přesvědčena, že demokratická a bohatá Ukrajina, Moldavsko a – doufejme – že jednoho dne i Bělorusko budou země dobré nejen pro své občany, ale i pro celou Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). - (PL) Vážený pane předsedající, politika sousedství je jedním z mechanismů, jejichž cílem je v sousedství EU podporovat vytvoření území, kde existuje spolupráce bez konfliktů, a zabraňovat vzniku kulturních a hospodářských rozdílů na hranicích s EU. Souhlasím s obavami autorů této zprávy, podle kterých by bylo chybou zahrnout do téže politiky země, které hraničí se Středozemním mořem. Mnohem prospěšnější by bylo vytvoření spolupráce EU – Středomoří.

Domnívám se, že do politiky sousedství by měly být zahrnuty jen země, které mají pozemní hranice s Evropskou unií. Účast na této politice by měla být vstřícným krokem k příslušné zemi, která se stává členem EU, obvykle jen v případě, pokud je to společným přáním samotných zemí a EU. V budoucnosti bychom se měli myslet na vytvoření specifické politiky pro oblast EU – Asie, zaměřené na spolupráci se zeměmi v Asii, které mají zájem na hospodářské a politické spolupráci s Evropskou unií, například země jako Gruzie a Arménie. Musíme rozdělit naše činnosti podle jednotlivých regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE).(LT) Jsme si vědomi toho, že cílem Evropské politiky sousedství je vytvořit okruh bezpečnosti a stability na hranicích s Evropskou unií, úzkou spolupráci se sousedními zeměmi a umožnit těmto zemím zavedení demokratických reforem, které jsou založeny na respektování lidských práv, zákonnosti a hospodářském a sociálním rozvoji. Moje otázka zní: jakou cenu jsme ochotni zaplatit za dosažení těchto cílů?

Na základě zkušenosti z minulých období bych ráda zdůraznila, že na rozvoj Evropské politiky sousedství jsou potřebné přiměřené finanční zdroje. Podle mého názoru 11 miliard EUR na sedmileté období pro 16 zemí není skutečně moc. Důležitým prostředkem na zlepšení financování Evropské politiky sousedství je efektivnější koordinace finančních nástrojů a připravovaná reforma rozpočtových pravidel EU je vynikající příležitostí na položení solidních základů pro účinnější rozvoj Evropské politiky sousedství v budoucnosti. V žádném případě nemohu souhlasit s panem Pflügerem, že je to jen vyhazování peněz daňových poplatníků.

Druhá věc, kterou bych ráda zdůraznila, se týká vztahů mezi sousedními státy. Je důležité, aby země udržovaly mezi sebou dobré vztahy a navzájem se podporovaly. Není pochybností o tom, že v rámci spolupráce by byly schopny vyřešit většinu svých problémů. S ohledem na tyto skutečnosti by měl Evropský parlament vyjádřit svoji přímou podporu EURO-NESTu – parlamentnímu shromáždění EU a východních sousedních zemí – a stejně ukázat politické odhodlání a nabídnout finanční podporu na zavedení tohoto projektu. EURO-NEST by vytvářel nové podněty pro účinnější zavedení Evropské politiky sousedství a současně by výrazně rozšířil parlamentní dimenzi této politiky, v rámci níž by Evropský parlament mohl uskutečňovat své poslání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jamila Madeira (PSE). - (PT) Evropská unie má v současnosti nezastupitelnou úlohu ve světě při dosažení určité rovnováhy, která je potřebná na podporu celosvětového míru a spravedlnosti. Důvody pro spojování se s dalšími zeměmi, především prostřednictvím dvoustranných dohod, nesmějí mít nepříznivý vliv na rozvoj vícestranného přístupu, který od nás vyžaduje globální vize.

Nepopíratelný vliv všeobecně uznáváných lidských práv a garancí základních svobod ve vztazích EU se světem se musí stát i základem každého dialogu se všemi partnery ve světě, především z regionu Středomoří.

Z důvodů geografické blízkosti regionu k Evropě, jeho dávnověké příbuznosti, kulturní různorodosti a trvalé politické nestability musí EU vystupovat velmi pevně, aby zajistila tyto fundamentální zásady. Ráda bych proto poblahopřála zpravodajům k tomu, že ve své zprávě o Evropské politice sousedství přiznali této problematice velkou důležitost.

Návrh na vytvoření unie pro Středomoří, který mezitím předložil prezident Sarkozy, do tohoto kontextu vůbec nezapadá. I když je tento návrh mimořádně užitečný, protože znovu otevírá diskusi o Středomoří, navrhuje na jedné straně odstraňování současného partnerství a na straně druhé odmítá základní zásady EU, jakými jsou především svrchovanost všeobecně uznávaných lidských práv a základních svobod, které považuje za druhořadé podle pragmatického přístupu uplatňovaného případ od případu, který by posiloval vícerychlostní partnerství.

Není naším úkolem podporovat zpomalování, ke kterému se uchylují naši partneři, ani podporovat rozdělování. Musíme prosazovat rozvoj a pokrok, především v oblasti práv, a zároveň garantovat, že naše investice se budou využívat na vytváření dalších možností pro růst a hospodářský rozvoj celého regionu jako celku.

Záruka dobudování zóny volného obchodu v regionu v roce 2010 ve všech členských zemích je proto dosažitelný cíl, avšak nikdy nesmíme opustit náš respekt k humanistickým a demokratickým hodnotám a právům.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). - (RO) Oceňuji zprávu přednesenou panem Tannockem. Potřebujeme sousedy, kteří splňují standardy Evropské unie nezávisle na tom, zda nebo kdy se stanou členy Evropské unie.

Domnívám se proto, že politika sousedství by měla být aktivní, a měli bychom proto nejen monitorovat vývoj situace, ale zároveň i podporovat příslušné země v jejich snahách o splnění požadovaných standardů.

Co se týče situace v Gruzii, rozhodnutí prezidenta Saakašviliho uspořádat předčasné prezidentské volby a referendum pro uskutečnění parlamentních voleb a odvolání výjimečného stavu jsou prospěšná pro další vývoj.

Všechny tyto kroky přispějí k nastolení demokratického prostředí příznivého pro obnovení rozhovorů a jednání zaměřených na účinné urovnání citlivé situace v Gruzii.

Podporuji myšlenku, že je třeba obnovit mechanismus zákonnosti, svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků. Vyzývám všechny politické síly v Gruzii ke spolupráci při přípravě zákona upravujícího audiovizuální činnosti, který by měl zabránit vzniku podobných situaci.

Současná vládnoucí strana, která se dostala k moci v roce 2003, iniciovala a podporovala jednotný systém reforem v klíčových oblastech, které následně přinesly viditelný hospodářský rozvoj a posunuly Gruzii směrem k fungujícímu tržnímu hospodářství a skutečné demokracii.

Ta stejná vláda podporovala vytvoření mechanismu pro účinnější zavedení akčního plánu s Evropskou unií, čímž se zintenzivnil vývoj k evropskému směřování.

Gruzie se současně stala strategickým partnerem v politice sousedství, nenahraditelným při řešení zmrazených konfliktů v regionu, dobrým zprostředkovatelem, významným partnerem v rámci regionální spolupráce a strategickým spojencem při všech společných energetických projektech a v dopravě.

Měly by se také zohlednit požadavky a postoje opozice, ale měly by se vyhodnotit v kontextu celkové politické a hospodářské situace, na mezinárodní a regionální úrovni. Domnívám se, že bychom měli pečlivě sledovat, co se odehrává v oblastech konfliktů, stejně jako postoj Ruské federace, především v kontextu blížícího se termínu pro rozhodnutí o statutu Kosova.

 
  
MPphoto
 
 

  Kader Arif (PSE) . – (FR) Vážený pane předsedající, chci nyní hovořit speciálně o regionu Středomoří, který, jak nám už naši zpravodajové připomněli – a já jim za to děkuji –, je pro Evropu velmi důležitý z pohledu zahraniční politiky. Plně podporuji výrazný evropský závazek v regionu Středomoří, ale zároveň bych však chtěl varovat před riziky oslabení středomořské politiky Evropské unie v kontextu politiky sousedství.

Nechci vidět rivalitu vznikající mezi zeměmi východní Evropy a našimi jižními sousedy. Evropská politika sousedství by měla bilaterálně doplňovat multilaterální Barcelonský proces, který, jak bych rád připomenul, vytváří referenční rámec pro vytváření struktury vztahů v regionu Středomoří od roku 1995. Z tohoto důvodu ani Evropská politika sousedství, ani žádný jiný projekt řízený v zemích Středomoří nesmí zamlžovat nebo nahrazovat barcelonské cíle, založené na třech základních zásadách, kterými jsou spoluúčast na politickém, hospodářském a sociálním rozvoji, které jsou jediným prostředkem podpory účinné regionální integrace.

Proto bych rád zdůraznil dva aspekty. V první řadě musíme udržovat rovnováhu při přidělování fondů zemím východní Evropy a Středomoří. Naše schopnost udržet silnou a ambiciózní politiku pro oblast Středomoří závisí na dosažení správné rovnováhy. Ve druhé řadě, vzhledem k plánované Evropsko-středomořské zóně volného obchodu – což je předmětem mé zprávy, kterou jsem přednesl v Parlamentu na začátku letošního roku – bych rád podtrhl důležitost koordinovaného a postupného přístupu, který umožňuje příslušným zemím zvládat tempo a intenzitu systému volného obchodu při zohlednění jejich specifických charakteristik a především křehkosti některých systémů a jejich hospodářství. Naším cílem musí zůstat obchod, který slouží rozvoji.

Na závěr bych ještě chtěl říct, že bych rád znal všechny aspekty, které byly předmětem této zprávy, protože jsou nezbytné pro stanovení jasné politiky ve středomořském prostoru, která je založena na strategické dlouhodobé vizi rozvoje a stability v tomto regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, dovolte mi poblahopřát zpravodajům k důkladnému rozboru problému. Rád bych však ještě zdůraznil, že pokud je jedním z našich cílů vytvoření zóny míru, musíme věnovat pozornost politické budoucnosti příslušných zemí.

Dovolte mi uvést Egypt jako příklad. Ví někdo z nás, co se stane v období po Mubarakově vládě? Mám obavy, že ne. Uvědomujeme si, že dříve či později převezme vládu nad Egyptem Muslimské bratrstvo, velká islámská extrémistická organizace. Musíme si proto uvědomit, že celé naše plánování v této oblasti bude ohrožováno touto situací.

Nerad bych zde znovu opakoval návrh, který jsem přednesl minulý rok během rozpravy ke zprávě. V zájmu posílení politiky sousedských vztahů jsem navrhoval vytvoření Společenství mezi těmito státy.

Na závěr mi ještě dovolte zdůraznit, že Evropská politika sousedství byla podporována současně i s přístupovým procesem deseti nových členů s cílem ulehčit tvorbu nových dělících čar se sousedními zeměmi. Z tohoto důvodu Evropské politické sousedství musí zůstat jednotné, geograficky soudržné a vyrovnané mezi východními a jižnými částmi.

Neboť země tvořící evropské politické sousedství se kromě toho navzájem odlišují v politické, hospodářské a dokonce i kulturní oblasti, je zásada různorodosti důležitější než kdykoli předtím, nesmí se však využívat k dalšímu prohlubování rozdílů mezi těmito zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Evgeni Kirilov (PSE). - Vážený pane předsedající, paní komisařka Ferrerová-Waldnerová měla na začátku pravdu, že Evropská politika sousedství by měla stimulovat demokratické reformy. Gruzínská vláda musí nyní plně obnovit demokratický proces v zemi a striktně dodržovat zásady právního státu ve všech svých aktivitách. Měli bychom především vyjádřit obavy z vážného ohrožování práva na svobodu projevu a přístupu k informacím. V této situaci je třeba obnovit politický dialog a nalézt kompromis mezi zájmy obyvatel a demokracie v zemi.

Jsem znepokojen především násilným zásahem policejních jednotek proti pokojným demonstrantům. Události posledních dvou dní ukazují na selhání ze strany vlády snášet kritiku. Ospravedlňování údajného pokusu o státní převrat, na přípravě kterého se mělo podílet Rusko, je přinejmenším velmi kontroverzní. Kromě toho je vysoce nepravděpodobné, že jakýkoli úspěšný opoziční protivník, kterého v současnosti nevidíme na politické scéně, bude orientován prorusky.

Vítáme rozhodnutí prezidenta Saakašviliho vypsat předčasné parlamentní volby. Dnešní zpráva, že výjimečný stav bude odvolán, je rovněž pozitivním znakem. Od nynějška očekáváme, že budou splněny všechny nutné podmínky pro uskutečnění svobodných a spravedlivých voleb. Jednou z těchto podmínek je svoboda projevu, a to znamená, že všechny sdělovací prostředky, které byly během nedávného období násilně zavřeny, jako např. Imedi TV a Kafkasya TV, by měly obnovit svou normální činnost. Musíme mít v této věci úplnou jistotu.

Věřím, že prezident Saakašvili bude dostatečně odvážný, aby odvrátil negativní trendy vzniklé v průběhu posledních týdnů. Po svém zvolení nastartoval v Gruzii dobrou reformní politiku, která zasluhuje podporu. Jsem rovněž pevně přesvědčen, že Evropský parlament by měl pozorně sledovat a podporovat demokratický vývoj v zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, z časových důvodů budu velmi stručný, i když je to zároveň pro moje dobro, neboť budu přítomný i v době vyhrazené pro otázky. Byla to dlouhá a intenzivní rozprava, o které se domnívám, že obsáhla všechny zásadní aspekty politiky sousedství.

Rovněž věřím, že bylo dosaženo širokého konsensu o základních otázkách, jako požadavku, aby byla politika sousedství komplexní politikou orientovanou na sever, ale rovněž na východ a jih. Musí zohledňovat specifické charakteristiky zemí, pro které je určená. Rovněž musíme zohledňovat specifické charakteristiky a potřeby našich partnerů, protože musíme využívat potřebné nástroje v souladu s těmito potřebami a specifickými charakteristikami. Evropská politika sousedství má jediný cíl, který je pevný pro všechny partnery, a tím je vytvoření partnerství, které je povede k hospodářskému a sociálnímu pokroku a k posilování zákonnosti a jejich demokracií.

Musím říci, že na tomto a na jiných fórech slyším někdy úvahy nebo návrhy a rady, že bychom měli zvýšit finanční zdroje a možná i finanční nástroje. Jsou to velkorysé myšlenky, které chápu, musíme si však být vědomi toho, že zvyšování počtu nástrojů nebo zvyšování dotací, tj. finančních zdrojů, velmi často nefunguje, protože absorpční kapacita našich partnerských zemí je omezená. My bychom rovněž rádi viděli nárůst financování, ale pravdou je, že poskytnutí větších finančních prostředků nebude prostředkem na zefektivnění programů, ani nepovede k rychlejším a viditelnějším výsledkům.

Věřím, že Komise správně vybrala oblasti, ve kterých by se mělo zřídit partnerství se zeměmi, které jsou s námi v těchto sdruženích. Komise působí v mnoha oblastech, včetně budování administrativních kapacit, posilování systému soudnictví a poskytování podpory organizacím občanské společnosti pro vzdělávání a odbornou přípravu – což představuje celou škálu oblastí, kterou pokrývá politika sousedství. Jak jsem už řekl, jediným a nejdůležitějším cílem pro tyto partnery je umožnění rozvoje, který bude zároveň v souladu se zájmy Evropské unie.

Rada bude přirozeně pokračovat v pozorném monitorovaní návrhů, které předloží Komise ke schválení v souvislosti s Evropskou politikou sousedství, a přirozeně je připravená diskutovat a jednat s Parlamentem o představách, podnětech a návrzích.

 
  
MPphoto
 
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. - Vážený pane předsedající, pokusím se být co nejstručnější. Chtěla bych jen říct, že to byla velmi plodná diskuse a ráda bych znovu poděkovala oběma zpravodajům za jejich práci. Bylo zřejmé, že mnozí poslanci chtěli vyjádřit svůj názor v této velmi důležité diskusi.

Ráda bych vyzdvihla několik podnětů či poznámek jako reakci na některé otázky. V první řadě, je pravda, že Mauretánie je nyní partnerskou zemí v procesu evropsko-středomořského partnerství (Euromed), ale není zemí politiky sousedství. Chtěla jsem jen objasnit situaci. Mauretánie je stále financována z fondů AKT (zemí afrických, karibských a tichomořských států).

Co se týká mé druhé poznámky, chci být jasná a srozumitelná. Ze strany některých poslanců byla vznesena kritika, že lidská práva, demokracie a právní stát nebyly našimi hlavními cíli. Naopak. Pokud se podíváte na kterýkoli z akčních plánů, jedna z jeho hlavních častí je vždy základem pro rozvoj lidských práv, demokracie a právního státu. Samozřejmě, že to vyžaduje určitý čas, a pracujeme s těmito zeměmi především na otázkách soudnictví a soudního systému, které jsou samozřejmě základem pro uskutečnění změn na místě.

Jeden z poslanců ze skupiny IND/DEM řekl, že už si nepřeje další migraci. Chci mu vzkázat, že režim usnadnění udělování víz je spojen s dohodami o zpětném přebírání osob, snažíme se tedy bojovat s nezákonným přistěhovalectvím, ale vždy se zároveň chceme pokusit o ulehčení mezilidských vztahů a někdy aplikovat myšlenky zákonného přistěhovalectví, které se v mnoha našich zemích stává nezbytným z důvodů stárnutí populace.

Za čtvrté bych ráda připomněla zmrazené konflikty: samozřejmě, že politika sousedství není schopna sama vyřešit všechny zmrazené konflikty. Proto máme zvláštní představitele generálního sekretáře Rady, pana Solanu. Prostřednictvím politiky sousedství se snažíme vytvářet co nejlepší podmínky pro jejich vyřešení. A to je mimořádně důležité: v Izraeli a Palestině, pokud hovoříme o Magrebu a pokud hovoříme o zemích východní Evropy.

Další otázka se týkala zvláštního statusu Izraele. Mohu vám říct, tak jak jsem to řekla ministryni zahraničních záležitostí Tzipi Livniové během našeho setkání v Lisabonu, že máme zvláštní reflexní skupinu. A tato reflexní skupina pracuje. Předložené návrhy jsou velmi ambiciózní, zvlášť ze strany Izraele. Musíme si však být jistí, že soudržným způsobem odpovídají celkovému rámcovému konceptu politiky sousedství. V jeho rámci dokážeme udělat skutečně hodně. Momentálně o tomto problému uvažujeme a diskutujeme. Představuji si a doufám, že příští rok během zasedání Asociační rady přijdeme s návrhy na jeho vyřešení. Nezapomněli jsme tedy; pracujeme na něm.

Ještě poslední poznámka ke Gruzii: mnozí kolegové, kteří mluvili o Gruzii, včetně mé přítelkyně Lydie Polferové, řekli, že situace v zemi je velmi složitá. Všichni víme, že na jedné straně v zemi vládne obrovské napětí mezi opozicí a vládou, ale na druhé straně tam mohou existovat i jiné směry a hnutí. Považuji proto za velmi důležité, že prezident Saakašvili vypsal prezidentské volby. Oznámil vypsání referenda o datu parlamentních voleb. Věřím, že reformní aspekty, které se neustále snažíme podporovat, budou pokračovat i v budoucnosti, v opačném případě, pokud se současnou krizi nepodaří vyřešit demokratickým způsobem, bude důvěra v gruzínskou vládu poškozena. Samozřejmě, že na podporu Gruzie uděláme vše.

Můj poslední bod se týká otázky financování. Mnozí řekli, že potřebujeme více fondů. Měli byste ale vědět, že Evropský investiční fond nebo často zmiňovaný investiční nástroj jsou příležitostí pro země, které potřebují prostředky na financování projektů v oblasti infrastruktury, energie, dopravy atd. Řekli jsme proto, že to, co máme, možná nebude stačit. Proto mějme raději více.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Rád bych vám připomněl, že zpráva vypracovaná panem Raimonem Obioljsem i Germàem a panem Charlesem Tannockem bude předložená k hlasování zítra ráno a že o předloženém textu k ukončení rozpravy o stanoviscích Rady a Komise se bude hlasovat v Bruselu 29. listopadu 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE), písemně. Jako předsedkyně delegace Moldavské republiky bych chtěla poděkovat panu Tannockovi, který ve své zprávě uvedl, že Moldavsko splnilo všechna kritéria nezbytná pro případné členství kodifikovaná v článku 49 Maastrichtské smlouvy. Děkuji i jeho spoluzpravodaji panu Obiolsovi i Germàovi za vypracování vyvážené a důkladné zprávy.

Moldavsko nesousedí s Evropou, Moldavsko leží geograficky v Evropě a mělo by mít právo stát se členem EU hned, jakmile splní tři kodaňská kritéria.

I když akční plán EU-Moldavsko ještě zdaleka není ukončen, musíme se ptát, jaké budou další kroky? Abychom motivovali naše partnery k uskutečnění bolestivých reforem, je potřebná silnější motivace.

Dosažení těchto cílů bude vyžadovat výrazně štědřejší finanční pomoc a pomoc jiných zdrojů ze strany Evropské politiky sousedství. Na zajištění skutečné šance pro vyřešení zmrazených konfliktů v Podněstersku a na Kavkaze bude potřebné nasazení kompletních misií EOBP (Evropská bezpečnostní a obranná politika) V současnosti nejsou k dispozici žádné zdroje na vytvoření takových misií.

Na závěr bych ráda řekla, že je velmi těžké představit si politiku, která by vyhovovala zemím ležícím v Evropě a neevropským středomořským zemím. Rozsah Evropské politiky sousedství bude v budoucnosti jednoznačně třeba upravit.

 
  
MPphoto
 
 

  José Ribeiro e Castro (PPE-DE), písemně. – (PT) Blahopřeji zpravodajům k jejich vynikající práci. Usnesení, které schvalujeme, sjednotí vize Parlamentu v této oblasti politiky sousedství a vytvoří základní linie, které jsme definovali v lednu 2006.

Z tohoto důvodu je velmi důležité, abychom schválili pozměňovací návrhy 1 a 2, za jejichž předložení chci poděkovat panu Tannockovi. Opětovně potvrzují body, které jsme už schválili a na které nemůžeme nyní zapomenout v souvislosti s našimi sousedskými vztahy na hranicích s jižním Atlantikem. Je velmi důležité, abychom si znovu připomněli specifickou situaci ostrovních států, které sousedí s našimi nejvzdálenějšími regiony – Kanárské ostrovy, Madeira a Azorské ostrovy – se kterými nás spojují historické vazby a zvláště těsná pouta. Musíme rovněž znovu přednést Komisi naši žádost o navržení a vytvoření zvláštních postupů pro rozšíření Evropské politiky sousedství tak daleko, jak to bude možné, až k našim ostrovním sousedům v Atlantiku, ležícím v blízkosti evropského kontinentu, které nebudou stavět jen na geografické blízkosti, ale i na kulturní a historické příbuznosti a společném zájmu a na vzájemné bezpečnosti.

Podobně bych i já rád využil této příležitosti, abych vyjádřil svou pochvalu nedávnému sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o budoucích vztazích mezi EU a Kapverdskou republikou.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí